Otevřený trh s elektřinou zaznamenal v roce 2013 značné změny, zejména v oblasti změn dodavatele, jejichž počet byl ve srovnání s předchozím rekordním obdobím poněkud nižší. Zatímco v předešlých letech se obchodní společnosti při získávání zákazníků opíraly zejména o podomní prodej, nově začaly k růstu na trhu s energií používat i jiné nástroje, například reklamní kampaně, účast v hromadných elektronických aukcích pro skupiny zákazníků nebo akvizice slabších konkurentů. Pokud jde o integraci velkoobchodního trhu s elektřinou, k úspěšně probíhajícímu projektu propojování denních trhů s elektřinou České republiky, Slovenska a Maďarska se s perspektivou budoucí účasti připojily také Rumunsko a Polsko. Významným krokem na trhu s elektřinou bylo rovněž zrušení provozní podpory obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu počínaje rokem 2014.

Pokud jde o trh s plynem, uplynulém roce došlo k významným změnám ve vlastnické struktuře některých plynárenských společností. Vzhledem k nasycenosti maloobchodního trhu nebyl ve srovnání s rokem 2012 zaznamenán tak výrazný nárůst nových obchodníků. V porovnání s předchozím obdobím došlo ke snížení počtu změn dodavatele, noví obchodníci nezískávali zákazníky tak snadno jako na počátku liberalizace trhu s plynem, a to z důvodu, že zákazníci, kteří nebyli spokojeni se svým dodavatelem, provedli změnu již dříve. Vzhledem k nekalým praktikám spojeným s podomním prodejem byla tato forma prodeje v některých městech a obcích zakázána. V oblasti integrace velkoobchodního trhu měla přednostní význam spolupráce s polským regulačním úřadem ve věci projektu polsko-českého plynovodu Stork II. Energetický regulační úřad se aktivně podílel rovněž na řešení problematiky regionálních projektů s cílem vytvořit obchodní region v rámci několika zemí. Pro Českou republiku má největší relevantnost projekt integrace na bázi zemí Visegrádské 4 a projekt Central East Europe Trading Region.

Dokumenty ke stažení:

Národní zpráva Energetického regulačního úřadu o elektroenergetice a plynárenství v České republice za rok 2013

Austrálie ruší daň z emisí oxidu uhličitého (CO2), kterou v rámci boje proti globálnímu oteplování zavedla teprve před dvěma lety. Zrušení tohoto opatření po dolní komoře parlamentu odhlasoval dnes také australský Senát. Daň byla velmi nepopulární i mezi obyvateli, protože v jejím důsledku stouply ceny energií zhruba o deset procent. Opatření zavedla předchozí labouristická vláda, která tak chtěla přispět ke splnění slibu Austrálie snížit do roku 2020 emise CO2 o pět procent z úrovně roku 2000. Jednotná uhlíková daň dosahovala výše 23 australských dolarů na tunu (435 Kč). Liberálové chtějí emise CO2 snižovat jiným způsobem: průmysl chtějí za jejich pokles odměňovat dotacemi a podporou čistších energií. Tento plán, který je za více než 2,5 miliardy australských dolarů, ale podle médií oklikou opět zaplatí daňoví poplatníci. Austrálie se podílí na globálních emisích kysličníku uhličitého podílem 1,5 procenta. Je však největším znečišťovatelem mezi rozvinutými zeměmi, a to zejména kvůli výrobě elektřiny z uhlí.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Centrum pro otázky životního prostředí UK hledá nového ředitele/ředitelku. Písemnou přihlášku do výběrového řízení je nutné zaslat nejpozději do 22. srpna 2014 na adresu Univerzita Karlova v Praze, Ovocný trh 3/5, 116 36 Praha 1, a to prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, nebo osobně do podatelny rektorátu UK (úřední hodiny 7.30–14 hod). Přihlášku je třeba doručit v uzavřené obálce s nápisem „Výběrové řízení na místo ředitelky/e CoŽP – neotvírat“. Jednotlivé listy přihlášky musí být pevně spojeny v jeden celek. Předpokládaný termín nástupu je 1. říjen 2014.

Požadavky:

• jmenování profesorem nebo docentem na základě ukončeného habilitačního řízení nebo řízení na jmenování profesorem v oboru příbuzném působnosti Centra,

• nejméně pětiletá pedagogická a vědecká praxe v některém z oborů působnosti Centra; odpovídající vědecká, výzkumná a publikační činnost a zapojení do mezinárodní vědecké spolupráce,

• zkušenosti s vedením větších výzkumných týmů,

• organizační schopnosti a zkušenosti,

• trestní zachovalost,

• občanská bezúhonnost.

Zkušenostmi doložená schopnost podporovat mezioborové zaměření Centra a interakci mezi různými vědními disciplínami, jimiž se pracoviště zabývá, je výhodou.

Nabízíme:

• zázemí Univerzity Karlovy,

• vedení prestižního vysokoškolského pracoviště zaměřeného na interdisciplinární výzkum v oblasti životního prostředí na rozhraní přírodních a společenských věd i dalších humanitních oborů s rozsáhlou badatelskou činností a významnou činností pedagogickou,

• motivující mzdové a pracovní podmínky, zaměstnanecké benefity.

Přihlášku je třeba doložit:

• profesním životopisem, včetně přehledu personální bibliografie,

• doklady o dosaženém vzdělání a akademických hodnostech,

• projektem dalšího rozvoje Centra na období 2015 – 2017, jehož součástí bude především koncepce rozvoje výzkumu i vzdělávací činnosti a výhled další činnosti pracoviště včetně mezioborové spolupráce,

• výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců.

Zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí

ČEZ dnes zprovoznil novou rychlodobíjecí stanici pro elektromobily v Hradci Králové na Riegrově náměstí. Řidiči elektromobilů si tak mohou i v Hradci Králové dobít svůj vůz za méně než 30 minut. Hlavním přínosem nové stanice je, že pro rychlé stejnosměrné dobíjení jsou k dispozici oba standardy konektorů CHAdeMO i Combo 2. Navíc je stanice doplněna o zásuvku na rychlé dobíjení střídavým proudem Mennekes. Díky trojkombinaci dobíjecích standardů je zaručena univerzálnost jejího využití. Jde o hlavní rozdíl oproti dobíjecím stanicím podobného typu instalovaným v České republice a v zahraničí. Více ZDE

Rozhovor Zrušit všechny české skládky je nesmysl, stejně jako začít stavět nové spalovny. Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky pro DENÍK by se Česká republika měla vydat cestou většího třídění a výroby paliv z odpadků. Na otázku zda je reálné, že do roku 2023 by měla zmizet většina skládek ředitel asociace odpověděl: "Toto je neodborná zkratka, kterou začali někteří využívat. Fakticky je to totiž nemožné. Když přivezete do spalovny sto tisíc tun odpadu a spálíte ho, tak musíte zhruba 30 tisíc tun nespalitelných zbytků odvézt zpravidla na skládku. Evropská legislativa hovoří pouze o tom, že se má omezit skládkování využitelných či recyklovatelných odpadů. Sama Evropská unie ani ne před dvěma týdny vydala dokument, ve kterém jako vhodný termín pro omezení vnímá rok 2025. To je přesně doba, kterou jsme dlouhodobě navrhovali my i pracovní skupiny na MŽP." Celý rozhovor ZDE

Zdroj: DENÍK

Foto: ČAOH

Plán rozšířit jadernou elektrárnu v Temelíně stále žije. K jeho příznivcům se totiž připojil dosud spíše skeptický ministr financí Andrej Babiš. „Musíme ty dva bloky jednoduše postavit. Otázkou je, kdy a kde,“ prohlásil Babiš v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Nejpravděpodobněji se jeví varianta, že jeden nový blok vyroste v Temelíně a druhý v Dukovanech. Podle Babiše by se nové bloky daly postavit formou PPP projektu. Dodavatel by zajistil výstavbu a pak by po určenou dobu nové reaktory provozoval. Další směřování české energetiky určí vládní analýza, kterou mají ministerstva průmyslu a financí vypracovat do konce roku. Babiš má ale jasno už teď. „Analýza je strašně jednoduchá. My potřebujeme jádro. Plyn není alternativa, uhlí bychom si měli odložit pro další generace,“ řekl. Ještě před čtvrt rokem se přitom Babišovo hnutí ANO stavělo proti stavbě nových temelínských bloků. Více ZDE

Rozhovor s Andrejem Babišem čtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Mohlo by Vás zajímat:

Rozšíření jádra v Česku možná zaplatí i dodavatelé (E15, 17.7.2014)

Zdroj: iHNED.cz (EKONOM)

Více než 200 připomínek k energetické legislativě z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu, tedy k novelám energetického zákona, zákona o podporovaných a obnovitelných zdrojích a souvisejícím právním předpisům, podal Energetický regulační úřad. Oznámil to dnes ředitel sekce vnějších vztahů ERÚ Jiří Chvojka s tím, že největší výhrady má ERÚ k poslední verzi novely zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon).

„Přímo novely energetického zákona se týkalo celkem 194 připomínek, z toho 75 připomínek považujeme za zásadní, bez jejichž akceptování bude novela porušovat zásadní principy regulace a řadu evropských směrnic. Ve stručnosti lze říci, že tato novela, kterou úřednický aparát MPO připravil za vydatné pomoci monopolních energetických hráčů, porušuje rovnováhu na trhu. Zákon však má i vážné logické vady, množství připomínek od nás i od dalších více než 40 subjektů ukazuje, že finální verze novely nebyla řádně projednána s odbornou veřejností a dotčenými organizacemi. Celkové množství dodatečných požadavků
připomínkových míst lze považovat za vysoce nestandardní,“ uvedl Jiří Chvojka.

Energetický regulační úřad tak potvrdil výhrady, které má zejména k nově pojatému způsobu regulace cen v energetice a základních principů dle nově připraveného § 19a novely Energetického zákona. Ten přímo říká, jak má ERÚ postupovat vůči regulovaným subjektům. V současném znění zákona má regulátor především chránit konečného spotřebitele a teprve následně zajistit oprávněné nároky licencovaných subjektů tak, aby stanovené ceny pokrývaly účelně vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic. Podle nového záměru MPO je však na prvním místě povinnost ERÚ zajistit návratnost finančních zdrojů použitých při výkonu licencované činnosti a finanční stability příslušného držitele licence. Pokud tedy ERÚ bude připravovat jakákoliv rozhodnutí v regulaci, vždy bude každý regulovaný subjekt požadovat na prvním místě zajištění své finanční stability, pod čímž si lze představit libovolné navyšování údajných nákladů bez možnosti omezení ze strany ERÚ. V praxi se tak upouští od regulace ve smyslu ochrany před monopoly a zavádí se ochrana monopolů.

Další připomínky se týkají adaptace na Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1227/2011 (Nařízení REMIT), ochrany zákazníka, institutů náhrady škody a veřejnoprávní smlouvy, možnosti soudně napadat vydávání cenových rozhodnutí a regulačních vyhlášek, diskriminačních faktorů a řady dalších ustanovení.

Související článek:

Hlavní výhrady ERÚ k novele energetického zákona (7.7.2014)

Stát chce ušetřit na podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů (ČeskéNoviny.cz, 16.7.2014)

Město Šternberk zavedlo sběr použitých rostlinných olejů z domácností, které nyní lidé většinou vylévají do kanalizace či vyhazují do popelnic. V minulém týdnu město rozmístlo několik plastových nádob zelené barvy, o objemu 240 litrů. Nádoby jsou opatřeny informačním štítkem s informací co je a není vhodné odkládat do nádoby. Nádoby jsou uzamčené, k vhozu slouží pouze vyřezaný otvor na horním víku nádoby. Použitý rostlinný olej nachází další uplatnění v energetice, stavebnictví i lesnictví. Více ZDE

Náměstek Ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Kříž včera zahájil sanaci starých těžebních vrtů. Sanace je financována z operačního programu životní prostředí a půjde na ni rekordních 1,4 mld. Kč. „Tento projekt  je z pohledu ochrany životního prostředí  velmi významný. Vytěžení desítek tisíc metrů krychlových kontaminované zeminy po těžbě ropy a uzavření desítek bývalých vrtů především zamezí znečištění nedalekého zdroje pitné vody pro 20 000 lidí. Likvidace této staré ekologické zátěže také zabrání ohrožení lokality Natura 2000 a přilehlých lužních lesů. Kromě toho vůbec největší projekt v Operačním programu ŽP  pro období 2007-2013 pomůže výrazně k dočerpání prostředků EU v tomto roce,“  uvedl náměstek.

Pozadí:

Evropská komise dne 3. 7. 2014 schválila v pořadí osmý takzvaný velký projekt Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) s názvem „Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves v CHOPAV Kvartér řeky Moravy“. Celkové náklady projektu činí 79 283 186 EUR, tj. více než 2 mld. Kč. Vydaným rozhodnutím k projektu přislíbila Evropská komise poskytnutí dotace z Fondu soudržnosti ve výši 53 064 302 EUR (cca 1,4 mld. Kč).

Projekt se zabývá realizací bezpečné relikvidace a sanace starých ekologických zátěží po průzkumu, těžbě a úpravě ropy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy, v okresech Hodonín a Břeclav. Specifickým cílem projektu je ochrana zdrojů podzemní vody pro veřejný vodovod a ochrana ekosystémů (tj. lužních lesů) na okolním území Natura 2000.

V okrese Hodonín a Břeclav probíhala těžba ropy od 20. let 20. století až do konce 20. století. Těžba v řešeném území byla zakonzervována na bývalém dobývacím prostoru Hodonín z důvodu vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje Moravská Nová Ves (v roce 1990). Těžba na dobývacím prostoru Týnec probíhala nadále za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem – ložiska tedy zcela dotěžená nejsou, což má dopady projevující se zbytkovým tlakem v nedostatečně zlikvidovaných sondách. Ropné sondy tak představují transportní cestu mezi ropným ložiskem a nadložními geologickými vrstvami, kde se nachází zdroj podzemní vody, který je využíván pro pitné účely. Ropné sondy, ze kterých se po jejich nevhodné likvidaci uvolňuje kontaminace (ropných látek) do okolních zemin a podzemní vody, představují vysoké riziko pro jímací území Moravská Nová Ves, respektive CHOPAV „Kvartér řeky Moravy“, ze kterého je zásobováno cca 40 000 obyvatel pitnou vodou (okresy Hodonín a částečně Břeclav).

Realizace výše uvedeného projektu významně přispěje k zlepšení životního prostředí v okrese Hodonín a Břeclav a zároveň dojde ke zlepšení podmínek pro život místních obyvatel, pro které kontaminované území představuje zdravotní riziko, jež bude po rekultivaci eliminováno. V průběhu rekultivace se předpokládá, že dojde k odčerpání cca 106 215 m3 kontaminovaných vod a odtěžení cca 22 100 m3 kontaminované zeminy.

Více než pět miliard korun určených na ekologické investice v Česku může přijít vniveč. Ministerstvo životního prostředí připravilo seznam 215 projektů, u kterých hrozí, že nestihnou vyčerpat miliardové dotace z evropských fondů. Jsou mezi nimi především plány budování čističek odpadních vod, opravy kanalizací či zateplování budov. Žadatelé, většinou obce, nyní mají zhruba měsíc a půl na to, aby s žádostmi hnuli dopředu. Ministerstvo totiž jednotlivé projekty pomalu vyškrtává a plánuje peníze použít jinde. Již v pátek přišel Nejvyšší kontrolní úřad s tím, že celkem Česku hrozí nevyčerpání až 65 miliard korun z evropských fondů.

Ministerstvo se ještě snaží pomoci těm, kteří by mohli sice stihnout uzavřít smlouvu o dotaci do letošního srpna, projekt ale nestihnou dostavět do konce roku 2015. Při mírném zpoždění bude pravděpodobně možné stavět ještě 2-3 měsíce v roce 2016 s tím, že obec náklady zaplatí sama. Druhou možností je tzv. rozfázování - tedy vyčerpání části dotace z tohoto programovacího období, které skončilo v roce 2013, a druhou část vypsat znovu z peněz pro období 2014 až 2020. Další informace a seznam ohrožených projektů najdete ZDE.

Komentář MŽP:

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí zpracovalo a před 2 týdny vládě předložilo materiál s návrhem řešení projektů, jejichž spolufinancování z OPŽP je aktuálně ohroženo kvůli prodlevám v jejich přípravě a realizaci.

Problém se aktuálně týká především projektů, které dlouhodobě nekomunikují anebo těch, u nichž se dosud nezačalo s realizací. Jde zejména o projekty, které se týkají výstavby vodohospodářské infrastruktury. Takovéto projekty jsou z hlediska termínu dokončení velmi rizikové, protože samotná implementace je časově velmi náročná, a čas pro realizaci takových projektů, včetně potřebných administrativních kroků, se velmi rychle krátí.

MŽP ve spolupráci se SFŽP proto stanovilo podmínky pro žadatele, které musí naplnit – jinak dojde k odstoupení od dotčených projektů. Zde je nutné si uvědomit, že plánované kroky představují jak ochranu veřejných prostředků, tak samotných příjemců dotace.

V případě realizace projektů, které by nebylo možné dokončit (a proplatit) v termínu uznatelnosti nákladů, tedy do 31. 12. 2015, by totiž bylo nutné dokončit rozestavěný projekt s náklady mnohdy desítek či stovek milionů na Kč na vlastní náklady příjemců dotace (často obcí), případně státu, nebo prostředky z EU vracet. Takový postup je samozřejmě nezodpovědný, proto je nutné možné budoucí problémy eliminovat a v současné době je již nejvyšší čas takováto rozhodnutí učinit.

Je třeba zdůraznit, že už před několika měsíci byli žadatelé seznámeni s pravidly, která se týkají možnosti prodlužování přípravné fáze projektů před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD), v současné době je již nutné stanovit pevné termíny pro vydání RoPD a zahájení samotné realizace. Nyní je tedy nezbytný především aktivní přístup na straně příjemců dotace rizikových projektů, i když si uvědomujeme, že v některých případech se dostali do problematické situace ne vlastní vinou.

Jednou z hlavních priorit nové vlády je záchrana co největšího objemu ohrožených peněz z evropských fondů. Proto MŽP i SFŽP v posledních měsících průběžně zavádějí různá akcelerační opatření, která mají umožnit realizaci co největšího počtu projektů v současném programovém období. S ohledem na výše popsané riziko je ale zřejmé, že možnost realizace určitého množství projektů bude možná spíše v programovém období 2014-2020.

Pokud jde o seznam projektů zveřejněný na serveru IHNED.cz, upozorňujeme, že nepochází z MŽP ani SFŽP a údaje v něm uvedené nejsou aktuální.

Zdroj: Hospodářské noviny (16.7., Na černé listině je 215 projektů)

Vyhodnocení programu EFEKT 2013 projednala vláda ČR dne 9. července 2014. Rozpočet programu EFEKT na rok 2013, včetně nespotřebovaných nároků z minulého roku, byl 32 mil. Kč a byl hrazen ze státního rozpočtu. Vyčerpáno bylo 28 mil. Kč. Celkem bylo přijato 426 žádosti o poskytnutí dotace. Výběr akcí vhodných k dotační podpoře provedla hodnotitelská komise. Podpořeno bylo 154 projektů, což je 36 % z platných žádostí. Realizace všech podpořených akcí vyvolala celkovou investici téměř 44 mil. Kč. Podpořeno bylo 11 investičních akcí, které byly podpořeny částkou 7,4 mil. Kč a jejich realizací došlo k úspoře energie přes 6,6 tisíc GJ ročně. Program EFEKT je medializován také webovým portálem ministerstva průmyslu a obchodu na adrese www.mpo—efekt.cz, kde je k dispozici on—line energetická poradna financovaná z programu EFEKT. Součástí vyhodnocení programu EFEKT je zpráva o systému monitorování spotřeby a úspor energie v budovách vládních institucí.

Dokumenty ke stažení:

• Vyhodnocení programu EFEKT 2013

• Zpráva o monitoringu

Zdroj: MPO

Ministerstvo životního prostředí nedávno zrušilo své původní kladné stanovisko k EIA na výstavbu letiště ve Vodochodech, které Penta dlouho plánuje. Podle spolumajitele Penty Marka Dospivy je hodnota projektu tři miliardy korun, firma jeho přípravou strávila pět let času a za posudky utratila desítky milionů. „V rozhodnutí rezortu byla řada chyb. Máme za to, že náměstkyně Peštová, která rozhodnutí vydala, vůbec není formálně a odborně způsobilá kladné stanovisko k EIA posuzovat a zrušit,“ upozorňuje Dospiva. Penta se proti rozhodnutí ministerstva odvolala. Níže uvádíme text týkající se EIA, odkaz na celý rozhovor najdete pod článkem.

E15: Penta dlouho plánovala výstavbu letiště ve Vodochodech. Ministerstvo životního prostředí nedávno vydalo negativní stanovisko k EIA. Co bude teď ?

Podali jsme rozklad proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, respektive proti odebrání původního kladného stanoviska k EIA. Považujeme to za nezákonné a bezdůvodné. Věříme, že rozkladová komise naše argumenty věcně posoudí a zruší rozhodnutí náměstkyně ministerstva. Máme řadu signálů, že argumenty, které použila ve svém stanovisku k naší EIA – tedy námitku kumulativního hluku – začínají používat řady aktivistů a zájmových skupin k zastavení různých jiných projektů po celém Česku a hlavně v Praze. Považujeme rozhodnutí ministerstva v naší EIA za nešťastné. Navíc tento precedent může paralyzovat stavební činnost v celém Česku. 

E15: Co je podstatou námitky „kumulativního hluku“?

Určení kumulativního hluku znamená, že když stavíte letiště, musíte vypočítat, jaký je kumulativní dopad hluku na zdraví obyvatel ze samotného provozu letiště, jaký je dopad silničního hluku, případně jiných, které se nacházejí v okolí, například z továrny. My jsme postupovali přesně tak, jak se postupovalo roky, měli jsme vyjádření krajské hygienické stanice, která je kompetentním orgánem, drželi jsme se osvědčené metodiky. Ministerstvo nám v nedávném rozhodnutí sdělilo, že je to nedostatečné. Zároveň ale neříká, jak při stanovení kumulativního hluku postupovat. Není to jediné selhání, v rozhodnutí rezortu byla řada dalších chyb. Máme za to, že náměstkyně Peštová, která rozhodnutí vydala, není formálně a odborně způsobilá stanovisko k EIA posuzovat a zrušit.

E15: Jak budete dál postupovat?

Ministerstvo přijalo náš rozklad a bude se jím zabývat rozkladová komise. Bohužel existuje možnost, že i kdyby se komise vyjádřila v náš prospěch, ministr to nemusí respektovat. Pokud se tak stane, nabude právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení kladného stanoviska k EIA. Pak nám musí rezort říci, co se s EIA stane. Jaký bude další proces. To my nevíme.

E15: Co byste dělali? To byste nemohli začít stavět?

EIA je jen posudek. Bez kladné EIA se ale nedá vydat územní rozhodnutí a stavební povolení. Musíme počkat na rozhodnutí o našem rozkladu.

E15: Kolik příprava projektu stála?

Desítky milionů korun. Trvá to pět let, všechny studie, měření, lidi, kteří na tom pracovali… V případě, že náš rozklad neskončí úspěšně, jsme připraveni se bránit soudně. Hodnota projektu je tři miliardy korun.

E15: Soudně, nebo arbitráží?

Počkejme si, jaké rozhodnutí ministr přijme. Arbitráž by mohla teoreticky nastat až poté, co bychom využili všechny právní prostředky a postupy, které česká legislativa umožňuje.

E15: Žalovali byste ministerstvo životního prostředí?

Příslušné rozhodnutí vydalo ministerstvo životního prostředí.

Čtěte také:

ČN: Letiště Vodochody ke zrušení ekologického posudku podá rozklad (18.6.2014)

MŽP zrušilo souhlasné stanovisko EIA k rozšíření letiště Vodochody, důvodem byl hluk a vodní hospodářství (13.6.2014)

Zdroj: E15 (Celý rozhovor ZDE)

Vláda dnes schválila Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 (OP PIK). Program se také zaměřuje na posun k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství spočívajícím především ve zvyšování energetické účinnosti podnikatelského sektoru, využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetické infrastruktury a zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. Pro podporu českých podnikatelů je v programu připraveno přibližně 116 mld. Kč. Snahou MPO je vyhlásit první výzvy ve 4. čtvrtletí 2014, ale tento termín se bude odvíjet od průběhu a výsledků jednání s Evropskou komisí.

Cílem OP PIK 2014 – 2020 je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Program je proto zaměřen na podporu českých firem s potenciálem posunout technologickou hranici ve svém oboru, přičemž důraz bude kladen na rozvoj podnikových výzkumných, vývojových a inovačních kapacit a jejich propojení s okolním prostředím. Dále na rozvoj podnikání a inovací malých a středních podniků v oborech s nižší znalostní intenzitou, kde se podpora soustředí zejména na realizaci nových podnikatelských záměrů včetně rozvoje služeb vedoucích ke zvýšení konkurenční výhody malých a středních podniků v mezinárodním prostředí.

Dále se program zaměřuje na posun k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství spočívajícím především ve zvyšování energetické účinnosti podnikatelského sektoru, využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetické infrastruktury a zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin. V neposlední řadě pak na usnadnění rozvoje podnikání, služeb a přístupu ke službám státu prostřednictvím vysokorychlostního přístupu k internetu a širší nabídkou služeb informačních a komunikačních technologií.

Nový operační program MPO navazuje na úspěšnou realizaci předchozích dvou operačních programů v působnosti MPO, a to Operačního programu Průmysl a podnikání (2004-2006) a Operačního programu Podnikání a inovace (2007-2013). V rámci nového OP PIK budou podporovány projekty v progresivních odvětvích, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání. V souladu s pravidly kohezní politiky programového období 2014 - 2020 však bude navíc respektován tzv. koncept inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědecko-výzkumného sektoru a podnikové sféry, a to v těch odvětvích, v rámci kterých Česká republika disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu a transfer inovací.

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude po schválení vládou ČR předložen ke schválení Evropské komisi. MPO jako Řídící orgán OP PIK předpokládá ukončení vyjednávání programu s Evropskou komisí ve 4. čtvrtletí 2014. MPO předpokládá, že na podzim 2014 předloží ke schválení vládě v souladu se zákonem o podpoře malého a středního podnikání jednotlivé programy podpory tohoto operačního programu tak, aby po jejich schválení vládou mohly být připraveny první výzvy k předkládání projektů. Snahou MPO je vyhlásit první výzvy ve 4. čtvrtletí 2014, ale tento termín se bude odvíjet od průběhu a výsledků jednání s Evropskou komisí.

OP PIK je základním programovým dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj v programovém období kohezní politiky EU 2014-2020.

Pravidla spolufinancování v programovém období 2014–2020

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zlepšit čerpání z evropských fondů a dnes schválila pravidla spolufinancování projektů v novém programovém období. ČR obdržela na období 2014–2020 prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů ve výši 22 mld. eur. Na tyto prostředky bude zapotřebí vynaložit národní část spolufinancování, která dosáhne minimálně 4,8 mld. eur.

Vládou přijatý materiál stanovuje jednotné podmínky pro jednotlivé typy příjemců pro národní spolufinancovaní projektů. Schválené podmínky spolufinancování mají zajistit vyšší finanční spoluúčast příjemců v programovém období 2014–2020 ve srovnání s obdobím 2007–2013 a tím i zajistit úspory pro veřejné rozpočty. Dle odhadů Ministerstva financí by zapojení soukromých zdrojů do národního spolufinancování projektů mělo v programovém období 2014–2020 přinést úspory pro veřejné rozpočty ve výši přibližně 26 mld. Kč.

Pravidla spolufinancování umožňují řídícím orgánům, aby v přesně definovaných případech u projektů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu snížily či zcela odstranily povinnost příjemců spolufinancovat projekty a v těchto případech by celé národní spolufinancování bylo hrazeno z prostředků státního rozpočtu. Tato možnost se týká například projektů, které by realizovaly neziskové organizace v oblasti podpory osob se zdravotním postižením, podpory znevýhodněných osob a sociálních služeb.

Zdroj: Vláda ČR, MPO

Vozidel poháněných CNG jezdí podle nejnovějších statistik po českých silnicích přes 7 200, do konce roku jich bude dokonce 8 000. Český motorista přitom může vybírat z více než 60 modelů vozů, k nimž nejnověji přibyla také Škoda Octavia v provedení pro zemní plyn. Jaká je však ekonomika vozů na CNG? Vyplatí se i tam, kde řidiči nejezdí každý den dlouhé vzdálenosti? Zkušenosti z provozu CNG vozů v České republice ukazují, že toto palivo sníží běžné provozní náklady automobilu o 30–50 %. V mnoha případech lze dokonce po českých silnicích jezdit za částky nepřesahující 1 Kč za ujetý kilometr. U českých motoristů ale stále přetrvávají pochybnosti, jak rychle se jim vyšší pořizovací cena vozu na zemní plyn vrátí. Pohled do ceníků českých prodejců automobilů ukazuje, že návratnost je dnes již velmi rychlá. Více ZDE

Poslanecká sněmovna se zabývá novelou zákona o odpadech. I když právní předpis částečně reaguje na praktické podněty měst a obcí, kvůli poslanecké iniciativě by se do něj během legislativního procesu mohla dostat chyba. A to ustanovení, že rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování komunálních odpadů by mělo zajišťovat Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP). Jak to má MŽP u více než 6 200 měst a obcí v praxi zvládnout, už poslanecký pozměňovací návrh neříká. Více ZDE

Legislativa odpadového hospodářství bude opět velkým tématem schůzí obou komor parlamentu ČR. Už tento týden v úterý od 14 hodin začne jednání dolní komory parlamentu. Poslanci by měli projednat ve druhém čtení a posléze ve třetím čtení novelu zákona o odpadech, která se podle senátního návrhu prioritně zaměřuje na problematiku sběren a výkupen odpadů. Výbor pro životní prostředí dále navrhuje řadu dalších zásadních oborových změn. Následující týden horní komora parlamentu projedná elektro-odpadovou novela zákona o odpadech, která vzbudila při projednávání v poslanecké sněmovně velkou pozornost právě díky pozměňovacím návrhům.

Dosavadní právní úprava stanovuje způsob regulace cen a postupy regulace cen na vymezenou dobu, tzv. regulační období, které je pro plynárenství definováno jako pětileté od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2014. Navrhovaná právní úprava prodlužuje regulační období o jeden rok, tedy pokračuje v regulaci v plynárenství a stanovuje podmínky pro regulaci cen v plynárenství na období, které je nově definováno od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2015. Regulační vyhláška pro plynárenství upravující IV. regulační období bude vydána bezodkladně po schválení novely energetického zákona tak, aby pravidla regulace měla oporu v novelizovaném energetickém zákoně a platila od 1. ledna 2016. Investičního rozvojový faktor je jediný prvek, který je nově do stávající vyhlášky doplněn. Provozovatelům soustav má poskytnout vhodné pobídky k investiční činnosti zajišťující nepřerušované dodávky energie a bezpečný a spolehlivý provoz soustav. Více ZDE

Čtěte také:

Spory mezi úřadem a plynaři ohrožují šance na neruský plyn (15.7.2014, iDNES.cz)