Na začátku května se konalo v maďarském Visegrádu 20. zasedání ministrů životního prostředí zemí Visegrádské skupiny. Tématy jednání byla klimaticko-energetická politika do roku 2030, mechanismus navýšení ambicí Kjótského protokolu, balíček EU k čistému ovzduší, problematika geneticky modifikovaných organismů a mezinárodní kontext spolupráce V4 v oblasti životního prostředí.

Delegáti jednali o klimaticko-energetické politice do roku 2030, mechanismu navýšení ambicí Kjótského protokolu, balíčku EU k čistému ovzduší, dále pak o geneticky modifikovaných organismech a mezinárodním kontextu spolupráce V4 v oblasti životního prostředí.

Zástupci zemí se shodli, že by bylo vhodné, aby Evropská komise stanovila pouze jeden právně závazný cíl na snížení emisí skleníkových plynů. Tento cíl by měl být stanoven na takové úrovni, aby se ho dalo dosáhnout současnými technologickými možnostmi a ekonomicky efektivním způsobem. Systém obchodování s emisemi (EU ETS) by měl zůstat klíčovým prvkem v plnění závazků EU do roku 2030.

Zástupci států v zásadě podpořili návrh legislativy k národním emisním stropům, přesto navrženou úroveň ambicí hodnotí jako velmi vysokou. Česká republika podporuje omezování emisí ze středních spalovacích zařízení na úrovni EU a usiluje o to, aby nedošlo k rozvolnění stávající legislativy ochrany ovzduší.

Delegace se shodly, že společně podpoří návrh změny směrnice ke geneticky modifikovaným organismům, který umožní členským státům samostatně rozhodovat o tom, zda omezí, případně zakážou pěstování geneticky modifikovaných plodin na svém území. Je potřeba prohloubit spolupráci v oblasti GMO se sousedními státy, především s ohledem na ochranu biodiverzity.

Dle zástupců zemí by zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA), které bude probíhat jednou za dva roky, mělo přinést jasné politické sdělení a mělo by si získat postavení významné instituce v globální správě.

Během jednání pozval Vladimír Mana zástupce zemí na 4. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Toto významné mezinárodní setkání v oblasti životního prostředí se bude konat ve dnech 23. – 26. září 2014 v Mikulově.

Dokument ke stažení:

Společné prohlášení z 20. zasedání ministrů životního prostředí

Společné prohlášení z 20. zasedání ministrů životního prostředí

Ve dnech 7. – 8. května 2014 se konalo v maďarském Visegrádu 20. zasedání ministrů životního prostředí zemí Visegrádské skupiny. Dohoda o spolupráci Visegrádské skupiny byla podepsaná v roce 1991 v maďarském městě Visegrád. Visegrádská skupina se skládá z ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. Zástupci zemí se pravidelně setkávají a spolupracují na různých úrovních - prezidentské, premiérské, na úrovni ministrů, na úrovni expertů za účasti Bulharska, Chorvatska a Rumunska (dále V4+3). Českou delegaci vedl Vladimír Mana, náměstek ministra pro státní správu. Ministr životního prostředí Richard Brabec se zasedání nemohl osobně zúčastnit z důvodu neodkladného jednání s komisařem pro životní prostředí Janezem Potočnikem.
Tématy jednání byla klimaticko-energetická politika do roku 2030, mechanismus navýšení ambicí Kjótského protokolu, balíček EU k čistému ovzduší, problematika geneticky modifikovaných organismů a mezinárodní kontext spolupráce V4 v oblasti životního prostředí.

Předseda vlády ČR Bohuslava Sobotky dnes vystoupil na mezinárodním bezpečnostním fóru GLOBSEC 2014. Podle premiéra je aktuálním úkolem i z pohledu České republiky posílení propojení našich plynárenských soustav v severo-jižním směru. včetně dokončení terminálu na zkapalnělý zemní plyn v Polsku a Chorvatsku. Díky tomuto propojení budeme mít schopnost dovážet plyn z nových teritorií i mimo Evropu.

Text projevu - část energetika:

Ukrajinská krize má samozřejmě dopady na energetickou bezpečnost všech zemí Visegrádské skupiny, ale také Evropské unie. Z Ruska pochází asi 35 % ropy a plynu, které jsou spotřebovávány v zemích Evropské unie, v některých evropských zemích je ta reálná spotřeba ještě mnohem vyšší a u plynu představuje u některých států až 90 % celkové spotřeby. Je tedy třeba podniknout kroky, které povedou k diverzifikaci jako prostředku posílení energetické bezpečnosti.

Země Visegrádské čtyřky se z hlediska zásobování energiemi nacházejí v mnoha ohledech v podobné výchozí situaci a jako sousedé bychom měli společně sdílet snahu o diverzifikaci zdrojů a přepravních tras.

Aktuálním úkolem je i z pohledu České republiky posílení propojení našich plynárenských soustav v severo-jižním směru, to znamená otázka plynových interkonektorů na hranicích České republiky a Polska, Polska a Slovenska, Slovenska a Maďarska, včetně dokončení terminálu na zkapalnělý zemní plyn v Polsku a Chorvatsku. Díky tomuto propojení budeme mít schopnost dovážet plyn z nových teritorií i mimo Evropu.

Dobudování chybějící infrastruktury nám umožní pokročit v projektu integrace regionálního trhu s plynem, který také posílí naši energetickou bezpečnost. Podobně by naše země měly posilovat propojení ropné infrastruktury a integrovat své trhy s elektrickou energií.

NÁŠ TIP Vláda stále hledá místo pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Bude ho hledat silou, tedy i přes odpor jednotlivých obcí? A za jakých okolností by obce souhlasily s geologickým průzkumem na svém území? Starosta Nadějkova Zdeněk Černý bude dnes odpovídat na otázky Martina Veselovského v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu od 17.05 hodin.

Zdroj: ČRo (rozhlas.cz)

V dubnu 2014 schválil Evropský parlament nové, závazné pravidlo, které ukládá firmám s více než 500 zaměstnanci, tzv. "large public-interest entities", povinnost vytvářet report CSR.

Návrh směrnice, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami, zavádí povinnost velkých podniků vykazovat (reportovat) o nejen finančních záležitostech, posílí transparentnost a odpovědnost přibližně 6 000 společností v EU.

Tyto tzv. subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci budou:

• povinné podávat zprávy o environmentálních a sociálních záležitostech, zaměstnaneckých podmínkách, lidských právech a boji proti korupci a úplatkářství
• povinné popisovat svůj byznys model, své výsledky a politiky týkající se výše uvedených témat a používané politiky řízení podniku a dozorčích orgánů
• motivovány v zapojení se do iniciativ, rámců a platforem, jako je např. Global Reporting Initiative, United Nations Global Compact, Směrnice OECD, ISO 26 000 či deklarace Mezinárodní organizace práce (ILO)

Směrnice nabude platnosti po schválení Radou a vydáním v oficiálním věstníku EU. V letech 2015 — 2016 budou členské země zapracovávat legislativu na národní úrovni a předpokladem je, že v České republice bude v platnosti v dubnu 2017.

Zdroj: MPO

Průměrný Evropan spotřebuje přibližně 130 litrů vody za den. Se spotřebou vody souvisí také ztráty vody v trubní síti, které se v Evropě výrazně liší. Na základě testovacího vzorku činí průměrné ztráty okolo 8,5 m3 na km trubní sítě za den. Z hlediska efektivity čištění odpadních vod data ukazují, že větší čistírny vykazují menší množství vypouštěných nutrientů než menší čistírny odpadních vod. Taková jsou klíčová sdělení vyplývající z publikace Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) - Performance of Water Utilities beyond Compliance, více ZDE

DOPORUČUJEME Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka připravilo "Metodiku pro řešení neoprávněného nakládání s odpady". V metodice jsou zpracovány návrhy postupů, které umožní rychle reagovat odpovídajícím způsobem na zjištěnou situaci. Jsou zde rovněž shrnuty možnosti využití informací a zdrojů dat z oblasti nakládání s odpady. Součástí metodiky je také schéma popisující součinnost kompetentních orgánů při řešení neoprávněného nakládání s odpady. Metodika je určena orgánům veřejné správy, které se při své činnosti mohou setkat s neoprávněným nakládáním s odpady, zejména Policii ČR, Celním úřadům, obecním úřadům a obecní/městské policii. Více ZDE

Skupina ČEZ a řetězec Kaufland podepsali ujednání o strategické spolupráci na rozvoji sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. Spolupráce má přinést instalaci výkonnějších stanic tam, kde to bude možné a vhodné. V první vlně by měly vzniknout dobíjecích stanic v 18 lokalitách v ČR. Už nyní jsou tyto stanice instalovány u 4 prodejen Kaufland. Nově se jejich počet rozroste na 22. Více ZDE

Foto: ČEZ (restaurace McDonald´s v Praze 6)

Ministerstvo průmylsu a obchodu (MPO) poslalo do připomínkového řízení novelu zákona č. 505/1990 Sb. o metrologi. Základním cílem předkládaného návrhu je reakce na potřeby praxe a odstranění vývojově překonaných požadavků. Dosažení shody ustanovení právního předpisu s požadavky praxe tak spočívá např. v precizování práv a povinnosti subjektů zabezpečujících provádění zákona, zvýšení ochrany spotřebitelů při přezkušování měření stanovenými měřidly, umožnění konstrukční změny stanovených měřidel, která již nejsou nově uváděna na trh, ale podléhají metrologické kontrole během provozování nebo úprava možnosti prodloužení platnosti ověření stanovených měřidel na základě výsledku statistické výběrové zkoušky. Návrhem nedochází k zásadním změnám právní úpravy v oblasti metrologie. Zásadní změny právní úpravy v oblasti metrologie přinese připravovaný návrh věcného záměru zákona o metrologii. Účinnost navrhovaného právního předpisu se navrhuje od 1. dubna 2015. Dokumenty ke stažení ZDE.

Foto: https://www.obchodnaradi.cz

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci s cílem prodiskutovat možné systémy zabraňující úniku uhlíku po roce 2020. Do konzultace se mohou zapojit všichni občané a organizace, příspěvky jsou vítány obzvláště od zástupců průmyslu, odborů, nevládních organizací a veřejných orgánů. Konzultace je otevřena do 31. července 2014 a její výsledky poslouží jako podklad pro další práci na klimaticko-energetickém rámci 2030, pokud jde o stanovení pravidel pro bezplatné přidělování povolenek a únik uhlíku po roce 2020. Více informací ZDE.

Zdroj: CEBRE

V ČR odebírá plyn 2,8 milionu domácností, což představuje více než polovinu ze všech domácností. Plynovody proteče přes ČR ročně téměř 40 000 mil. m3 plynu, ČR spotřebuje více než 8 000 mil. m3. Všechny vysokotlaké, středotlaké a nízkotlaké plynovody a přípojky mají celkovou délku 73 613 km. Plynárenské sítě jsou v naprosté většině případů ukryté pod zemí. Významným opatřením pro spolehlivost je zejména ve velkých městech vedení plynovodů v kolektorech, tedy jakýchsi podzemních chodbách. Celá distribuční soustava je monitorována 24 hodin denně prostřednictvím dispečinků. Více ZDE

V prvním čtvrtletí 2014 dosáhla Skupina ČEZ čistého zisku 9,9 mld. Kč, provozního zisku před odpisy 21,2 mld. Kč a vygenerovala provozní cash flow ve výši 15,6 mld. Kč, což je meziročně o 5 % méně než v prvním čtvrtletí roku 2013. Výsledky reflektují zhoršující se podmínky podnikání v energetice, klesající velkoobchodní ceny elektřiny spolu se stagnací ekonomiky v Evropě. Meziroční vývoj zisku ovlivnilo navíc teplotně nadprůměrné a srážkově podprůměrné první čtvrtletí roku 2014 a mimořádné výnosy v prvním čtvrtletí roku 2013. Více ZDE

V Úředním věstníku Evropské unie byly zveřejněny Pokyny Evropské komise týkající se základních zpráv podle čl. 22 odst. 2 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích. Cílem těchto pokynů je praktickým způsobem objasnit formulace a záměr směrnice o průmyslových emisích, aby ji členské státy prováděly jednotně. Tyto pokyny však nejsou právně závazným výkladem směrnice o průmyslových emisích. Jediným právně závazným textem zůstává samotná směrnice o průmyslových emisích. Oficiální výklad směrnice o průmyslových emisích může nadto poskytnout pouze Soudní dvůr. Pokyny jsou ke stažení ZDE.

ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích přinesla do oblasti integrované prevence řadu požadavků v oblasti ochrany půdy a podzemních vod, z nichž za nejdůležitější lze považovat vypracování základní zprávy.

Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, je provozovatel zařízení povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti.
Požadavky na základní zprávu jsou nadefinovány přílohou č. 2 vyhlášky č. 288/2013 Sb.

K vyhodnocení toho, zda má provozovatel povinnost zpracovat základní zprávu, se použije postup z metodického dokumentu k problematice základní zprávy. Dokument obsahuje i řadu dalších informací pro povolující orgány, provozovatele a zpracovatele základní zprávy. Metodický dokument k problematice základní zprávy byl zveřejněn ve Věstníku MŽP ročník 13 - září, říjen - částka 9,10.

Provozovatele stávajících zařízení, kteří mají povinnost zpracovat základní zprávu, ji musí předložit povolujícímu úřadu ke schválení v rámci prvního řízení o změně integrovaného povolení, které bude zahájeno po 7. lednu 2014.

V případě zcela nových zařízení, nebo zařízení nově vstupujících do režimu integrované prevence, se základní zpráva předkládá v rámci podání žádosti o vydání integrovaného povolení.

Samotná skutečnost, že je předkládána základní zpráva, nezakládá důvody k tomu, aby byla změna posuzována jako podstatná podle definice v § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci. Charakter změny musí posoudit povolující úřad podle předložených technických informací.

Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu (o geologických pracích). Odborná způsobilost musí odpovídat charakteru dokumentu – tj. oblasti hydrogeologie, sanační geologie a/nebo environmentální geologie, přičemž postačí jen jedno z uvedených osvědčení. Seznam odborně způsobilých osob podle zákona o geologických pracích je uveden zde.

Nový metodický pokyn "Indikátory znečištění"

Nový metodický pokyn, vydaný ve Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1, ruší a plně nahrazuje metodický pokyn „Indikátory znečištění“ z roku 2011. Pokyn slouží k indikativnímu posuzování úrovně znečištění zemin, podzemní vody a půdního vzduchu na antropogenně znečištěných lokalitách, a to zejména při posuzování průzkumů a výsledků sanací vážně kontaminovaných lokalit.

Metodika k problematice základní zprávy, která se odkazuje na metodický pokyn "Indikátory znečištění" z roku 2011, bude aktualizována. Do aktualizace se postupuje v oblasti základní zprávy podle aktuálního metodického pokynu z ledna 2014 a nikoliv podle pokynu „Indikátory znečištění“ z roku 2011.

Dokumenty ke stažení:

Základní práva (příloha 2)

Metodický dokument k problematice základní zprávy

Metodický pokyn Vzorkování v sanační geologii

Metodický pokyn MŽP Analýza rizik kontaminovaného území

Metodický pokyn MŽP Indikátory znečištění

Metodický pokyn pro průzkum kontaminovaného území

Zdroj: MŽP (IPPC)

Výsledky jednání Vláda dnes projedná návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo tento návrh zákona do připomínkového řízení na konci roku 2013. Novela má za cíl stanovit provozovateli povinnost vrátit povolenky, které mu byly neoprávněně přiděleny a vydány, a pro případ, že tak neučiní, má za cíl umožnit MŽP uložit provozovateli sankci. Platná právní úprava povinnost vracení povolenek neupravuje. Dále MŽP navrhuje zrušení povinnosti ověřovatelů emisí mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů, pro svou činnost budou muset získat pouze akreditaci ČIA. V neposlední řadě MŽP navrhuje zrušit poplatek ve výši 3.000 Kč, za změnu povolení k emisím skleníkových plynů.

Vláda dále projedná Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Cílem je mimo jiné zajištění čerpání finančních prostředků z fondů EU a stanovení jednoznačných pravidel a podmínek soutěže na vodárenském trhu. Více ZDE

Výsledky:

A) regulace vodárenství: Na tiskové konferenci premiér Bohuslav Sobotka informoval, že tento bod byl přerušen s tím, že bude materiál nadále analyzován a to ve smyslu dopadů na cenu vodného/stočného a rozpočtu. Z původní tří variant se vláda rozhodla dále posoudit už jen dvě varianty a to zachování současného stavu a přenos kompetencí na Energetický regulační úřad (ERÚ). Třetí navrhovanou variantou původně bylo zřízení nového nezávislého regulačního úřadu. Zvukový záznam z TK - ZDE. Více k návrhu ZDE.

Výsledek jednání vlády: Projednávání bylo přerušeno na 14 dní.

B) Emisní povolenky: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony
Výsledek jednání vlády: Schváleno. 

C) EU Dotace:

Informace o stavu přípravy programů a řešení předběžných podmínek pro programové období 2014 - 2020 - duben 2014. V této souvislosti čtěte také:

Jourová a Brabec řešili v Bruselu EIA, bezprostřední stopka dotacím prý zatím nehrozí (EurActiv.cz, 9.5.2014)

Výsledek jednání vlády: Vláda vzala na vědomí.

Evropská komise otevřela první výzvu k předkládání návrhů na financování klíčových projektů transevropské energetické infrastruktury. Celkem bude pro první prioritní projekty k dispozici 750 milionů EUR a to zejména v odvětví zemního plynu a elektrické energie. Tyto projekty by měly řešit otázky bezpečnosti dodávek a pomoci ukončit energetickou izolaci některých členských států EU. Projekty by měly také přispět k dokončení evropského vnitřního trhu s energií a k integraci obnovitelných zdrojů do energetické sítě. Aby bylo možné požádat o grant, je podmínkou, aby byl projekt zahrnut do seznamu "projekty společného zájmu". První seznam byl přijat Evropskou komisí v říjnu roku 2013, který obsahuje více než 250 klíčových projektů energetické infrastruktury. Uzávěrka přihlášek je stanovena na 19. srpna 2014, rozhodnutí by mělo být známo v listopadu 2014. Další informace ZDE.

Dokument ke stažení:

Úplný seznam projektů společného zájmu podle země (ČR viz strana 10 až 12)

LEGISLATIVNÍ NOVINKA Ve Sbírce právních předpisů ČR pod číslem 83/2014 Sb. vychází novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Cílem novely vyhlášky je uvedení znění vyhlášky do souladu s novelou zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dále z několikaleté praktické aplikace stávající platné vyhlášky vyplynuly některé dílčí nedostatky, které novela napravuje a současně dochází ke zpřesnění některých ustanovení vyhlášky. Dále je z vyhlášky odstraněno ustanovení, kterým jsou žadatelům uloženy povinnosti při předkládání žádostí, návrhů a oznámení podle § 3 odst. 4 a 5. Jedná se o žádosti provozovatelů vodovodů o povolení užití vody, která nesplňuje některé z limitních hodnot ukazatelů jakosti pitné vody definované tzv. mezní hodnotou.

Dokument ke stažení:

Text  vyhlášky

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na dotace, které Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) poskytly v letech 2008 až 2013 na čištění odpadních vod prostřednictvím operačního programu Životní prostředí. Kontroloři především prověřovali, jak MŽP a SFŽP vybírají, průběžně sledují, vyhodnocují a také kontrolují projekty, které dotace získaly. Prověřili i patnáct konkrétních projektů.

Vyřízení žádostí o dotace bylo mnohdy zdlouhavé. Od přijetí projektové žádosti do rozhodnutí o poskytnutí dotace uplynulo průměrně 28 měsíců. Ve 23 případech kontroloři zjistili, že MŽP dotaci schválilo až po dokončení stavebních a montážních prací. Průtahy byly zapříčiněny například složitostí projektových žádostí a chybami v nich, přetížeností projektových manažerů nebo nutností schválit velké projekty Evropskou komisí. MŽP a SFŽP navíc neuchovaly všechny nezbytné dokumenty a doklady související s vyhlašováním výzev a výběrem projektů, aby bylo možné zkontrolovat, zda tyto části výběru projektů proběhly transparentně.

Podle NKÚ lze jen těžko posoudit, zda se daří naplňovat cíle operačního programu Životního prostředí. Například oblast podpory 1.1, kterou se kontroloři zabývali, má za cíl významné snížení znečištění a eutrofizace povrchových vod. MŽP ale konkrétně nestanovilo, co už se považuje za „významné“ snížení znečištění. Nedostatky kontroloři našli i v kontrolním systému. Například u veřejnosprávních kontrol u příjemců dotací si MŽP a SFŽP nestanovily žádné lhůty. Třeba SFŽP tak provedl kontrolu hlášenou na červen 2012 až v září, kontrolní list zpracoval v únoru a protokol předal příjemci až v březnu 2013.

Operační program Životní prostředí patří k těm, u kterých Evropská komise kvůli chybám pozastavila proplácení dotací a nařídila České republice zkrátit o 5 % všechny výdaje proplacené příjemcům do srpna 2012. Vláda sice v roce 2012 sestavila akční plán, který měl problémy s čerpáním vyřešit, ale ke konci roku 2013 nebylo z kontrolované oblasti podpory stále vyčerpáno 23,5 miliardy korun, tedy téměř polovina její alokace. V rámci celého operačního programu Životní prostředí bylo ke konci roku 2013 příjemcům proplaceno 44 % alokace. Podle Ministerstva pro místní rozvoj přitom mělo být ke konci roku 2013 vyčerpáno alespoň 65 % alokace, jinak hrozí, že Česká republika nenávratně přijde o více než 5 miliard korun. 

Dokument ke stažení:

Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 13/21

Zdroj: NKÚ