Rada přijala závěry ohledně renovační vlny, což je strategie, jejímž cílem je, aby sektor budov přispěl co největší možnou měrou ke splnění cíle EU v podobě klimatické neutrality do roku 2050. Členské státy souhlasí především s tím, aby se do roku 2030 zdvojnásobila míra renovací, což pomůže nejen ke snížení emisí a úspoře energií, ale také snížení finančních prostředků. K naplnění cílů strategie budou velmi přispívat opatření v oblasti ekodesignu, environmentálního označování a označování energetickými štítky pro vytápění a chlazení. Kromě toho členské státy vyzvaly ke zvýšení dostupnosti různých možností financování renovace budov a podpoře jejich kombinování, ať už jde o zelené dotace, daňové pobídky, zelené úvěry nebo zelené dluhopisy. Více ZDE

Komise zveřejnila akční plán pro nulové znečištění, Instituce se dohodly na klimaticky neutrální EU do roku 2050, Komise vydala nová pravidla v rámci oběhového hospodářství (Přijaté pokyny mají usnadnit správné uplatňování klíčových částí směrnice, zejména pokud jde o definici plastů, plastových výrobků na jedno použití vyrobených zcela nebo částečně z plastů a různých dalších položek, na něž se směrnice vztahuje), Komise přijala strategické zásady akvakultury, podrobnosti ZDE

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. Dodatek č. 3 se věnuje problematice emisních faktorů k prachu. Nevyvolává nutnost přezkumu či změn povolení.

Dokument ke stažení:

2021_05_18 IRPP metodika (dodatek 3) FIN (1).pdf (533.75 kb)

Aktualizovaný dokument reflektuje novou legislativu v oblasti odpadů a nedávné změny v souvislosti s úpravu vazby integrované prevence na stavební právo.

Dokumentk ke stažení:

2021_05_26 Seznam nahrazovaných aktů IPPC.pdf (753.55 kb)

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci, která se zaměřuje na možné úpravy požadavků na ecodesign a označování energetickými štítky pro mobilní telefony a tablety. Hlavním cílem konzultace je získat zpětnou vazbu ohledně toho, jaké jsou preference uživatelů z hlediska používání, recyklace či opravy těchto zařízení. Následně Komise zhodnotí, zda je nutné zavést nová opatření, která by cílila na zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti mobilů a tabletů, a která by zajistila jejich lepší opravitelnost a recyklovatelnost. Iniciativa je součástí akčního plánu pro oběhové hospodářství z loňského roku a přispěla by také k plnění cílů Zelené dohody z hlediska účinného využívání zdrojů. Do konzultace je možné se zapojit do 23. srpna 2021.

Evropská komise oficiálně obdržela český plán obnovy, který shrnuje oblasti, do kterých chce česká vláda investovat prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). ČR požádal celkem o 7,1 mld. euro na granty, přičemž investice by se měly zaměřit na šest hlavních oblastí, kterými jsou digitální transformace, zelená tranzice a fyzická infrastruktura, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejná správa a zdraví. Plánované projekty by měly běžet do roku 2026. Komise má nyní dva měsíce na posouzení plánu, zejména zda zhodnocení toho, zda navržené projekty přispějí k řešení problémů identifikovaných ve specifických doporučením v rámci evropského semestru. 37 % z daného rozpočtu přitom musí jít na opatření v oblasti klimatu a 20 % na digitální transformaci.

Nový recyklační závod v Nizozemsku bude recyklovat demoliční odpad z expandovaného polystyrenu (EPS) a poradí si i se staršími přísadami.

Zahájení provozu recyklačního závodu PolyStyreneLoop v nizozemském Terneuzenu je naplánováno na 16. června. Závod byl postaven s cílem prokázat technickou a ekonomickou proveditelnost řešení uzavřeného cyklu recyklace EPS odpadu ve velkém.

Závod PolyStyreneLoop bude recyklovat izolaci EPS za využití fyzického recyklačního procesu založeného na technologii CreaSolv®. Tato technologie přemění pěnový demoliční EPS odpad tvořený izolacemi budov a stavebními izolacemi (B&C) z Nizozemska, Německa a dalších zemí na novou, vysoce kvalitní surovinu. Veškeré nečistoty, jako například cement nebo další zbytky stavebních hmot, stejně jako i starší aditivum HBCD, budou bezpečně odstraněny a z odpadu bude získán cenný brom.

„Tento závod je ukázkou toho, že v oblasti výroby EPS stále hledáme nové způsoby, jak zlepšit možnosti recyklace,“ uvedl spoluředitel závodu PolyStyreneLoop Lein Tange. „Účelem tohoto závodu je připravit půdu pro výstavbu podobných závodů na recyklaci materiálů EPS ve zbytku Evropy.“

Jedinečná je také právní struktura celého provozu, který získal grant programu LIFE Evropské unie. Vybudovala ho společnost PolyStyreneLoop Cooperative, nizozemská nezisková organizace, jejímiž členy je více než 70 zástupců průmyslu z celého hodnotového řetězce pěnového polystyrenu.

Závod v Terneuzenu bude schopen recyklovat 3 300 tun polystyrenového demoličního odpadu, který sektor B&C ročně vytváří, a ověří tak technickou, ekonomickou i environmentální životaschopnost nového recyklačního procesu, ve kterém lze polystyrenové pěny s obsahem HBCD plně integrovat do oběhového hospodářství, místo aby docházelo k jejich vyřazení.

„Skutečnou výhodou je, že se tento závod dokáže postarat nejenom o stávající recyklační odpad, ale také o recyklační odpad starší,“ prohlásil spoluředitel závodu Jan Noordegraaf. „Navíc jsme toho schopni dosáhnout přibližně se stejným energetickým vstupem jako v případě mechanické recyklace a energii, kterou používáme, produkují výhradně větrné elektrárny.“

Závod PSLoop ukáže možnosti nekonečné recyklace odpadu EPS ze sektoru B&C. Později bude recyklovat také extrudovaný polystyren neboli XPS, známý též jako StyrofoamTM.

EPS je lehká pěna, tvořená z 98 % vzduchem a ze 2 % technologiemi s vynikajícími ochrannými a tepelně izolačními vlastnostmi. Kromě použití ve stavebnictví a při stavbě komunikací se také hojně používá jako obalový materiál na ochranu nejrůznějších výrobků, od těžké bílé techniky až po citlivou elektroniku, čerstvé ovoce a zeleninu, vakcíny a dokonce také včely.

O společnosti PolyStyreneLoop

PolyStyreneLoop je sdružení zastupující více než 70 společností z hodnotového řetězce pěnového polystyrenu. Jeho členy jsou výrobci polystyrenových surovin, výrobci pěnového polystyrenu, dodavatelé aditiv, zpracovatelé a recyklátoři pěnového polystyrenu, a také EUMEPS, sdružení a veřejné zastoupení evropských výrobců expandovaného polystyrenu.

Sdružení EPS ČR si nastavilo dobrovolný cíl zabezpečit do roku 2025 sběr a recyklaci až 50 % odpadního expandovaného polystyrenu (EPS). Aby Sdružení zjistilo, jak je s tímto materiálem v ČR nakládáno, navázalo spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky. Ten vypracoval komplexní studii materiálových toků EPS a předložil návrhy opatření přispívajících k navýšení míry recyklace.

„Mapování materiálových toků umožňuje pochopení a vizualizaci pohybu daného materiálu. INCIEN se vždy snaží doplnit teoretické poznatky získané z analýz o praktické návrhy pro posun k větší cirkularitě,“ popisuje jeden z autorů studie a programový manažer INCIEN Stepan Vashkevich.

„Analýza INCIEN se zaměřila na dvě primární oblasti využívání EPS – obalové materiály a stavebnictví. Na základě rozsáhlého terénního průzkumu a analytické činnosti identifikoval INCIEN řadu bariér, jejichž odstranění do budoucna pomůže vyšší míře opětovného použití EPS,“ uvádí předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.

Každý rok se na český trh dostane více než 55 tisíc tun nově vyrobeného EPS. Zároveň vzniká významné množství odpadního EPS – odhadem více než 8 tisíc tun. Ačkoli lze EPS plně recyklovat, dnes se recykluje pouze 32 % těchto odpadů. Uplatnění cirkulárních principů může výrazně pomoct snížení uhlíkové stopy i nároků na primární suroviny, což má rovněž značný ekonomický potenciál.

Spolupráce se Sdružením EPS je součástí úsilí INCIEN o nastavení cirkulární agendy jako priority pro Českou republiku. Metodologii aplikovanou v tomto pilotním projektu bude INCIEN díky její univerzálnosti nadále využívat v rámci dalších segmentů. Ambicí INCIEN je i tímto způsobem přispět k uzavírání materiálových toků v ČR.

„Jako dobrá motivace k prosazení cirkulární agendy slouží dobrovolné závazky asociací, firem, státních i akademických subjektů. Dalším předpokladem je precizní znalost současného stavu, díky níž lze identifikovat příležitosti ke změně a konat. Proto velmi oceňuji akceschopnost a vizi Sdružení EPS ČR, které oba tyto předpoklady naplňuje,“ říká ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.

Dokument ke stažení:

ANALÝZA MATERIÁLOVÝCH TOKŮ EPS V ČR

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k iniciativě pro udržitelné produkty. Na základě této iniciativy dojde k revizi směrnice o ekodesignu a budou navržena příslušná nová legislativní opatření s cílem zajistit vyšší udržitelnost produktů, které jsou umisťovány na trh EU.

Z produktů, které déle vydrží, lze je recyklovat, opravovat, opětně používat a jsou energeticky účinnější, budou mít prospěch nejen spotřebitelé, ale i životní prostředí a klima obecně. Kromě toho se má v rámci této iniciativy řešit přítomnost škodlivých chemických látek ve výrobcích, jako jsou například:

• elektronika a zařízení pro informační a komunikační technologie

• textilní výrobky

• nábytek

• ocel, cement a chemické produkty.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz  účastníkům zprostředkuje know-how a nejnovější informace z oblasti cirkulární ekonomiky. Pomůže jim tak s uplatněním na trhu práce i s rozvojem vlastního podnikání. Kurz je pořádán pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství. Více informací naleznete ZDE.

Od června startuje příjem žádostí do nové dotační výzvy na opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny. Zájemci mohou žádat o příspěvek například na výsadbu stromořadí, mezí a remízků či extenzivních sadů a také na budování vodních prvků jako jsou tůně a mokřady, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Letos výzva nabízí 30 milionů korun, což je třikrát více než vloni. Za dvanáct let trvání tohoto programu vzniklo v české krajině na 1140 přínosných projektů.

Podpora se týká opatření, která přispívají k adaptaci na změnu klimatu a posílení ekostabilizačních funkcí krajiny. Zájemci mohou žádat o dotace na obnovu krajinných struktur nebo na budování vodních prvků, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Program podpoří také diverzifikaci lesních porostů výsadbou a ochranou druhově vhodných dřevin, opatření k omezení fragmentace krajiny a na podporu biodiverzity formou vhodného managementu či ochranou přirozených biotopů.

Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny je tradiční ekonomický nástroj Ministerstva životního prostředí pro péči o přírodu a krajinu s dvanáctiletou tradicí. Mezi lety 2009 - 2018 díky němu vzniklo přes 1000 projektů za zhruba 130 milionů korun, nejvíce z nich se zaměřilo na výsadbu dřevin a tvorbu tůní. V roce 2019 byl schválen nový programový dokument na období 2019 – 2023, během uplynulých dvou let tak získalo podporu dalších 140 projektů za 17 milionů korun.

Letošní výzva pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 115 170 Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny je určena pro externí žadatele, kteří mohou žádat na opatření v rámci podprogramů pro adaptaci vodních, nelesních a lesních ekosystémů na změnu klimatu (podprogramy 115D174, 115D175 a 115D176). Způsobilými žadateli jsou fyzické a právnické osoby, obecně prospěšné organizace, obce, občanská sdružení, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní organizace a státní podniky.

Program poskytuje investiční i neinvestiční finanční prostředky až do výše 100 % způsobilých nákladů. Maximální výše podpory je 250 000 korun včetně DPH na lesní a nelesní opatření a 1 milion korun včetně DPH na vodní opatření.

Výzva je vyhlášena jako průběžná s termínem zahájení příjmu žádostí 1. 6. 2021 a ukončením příjmu žádostí 30. 9. 2021, nebo do vyčerpání finanční alokace.

Další podrobnosti:

Výzva č. 2/2021 včetně dokumentace Programu a dalších příloh

V roce 2020 došlo k opětovnému nárůstu těžby dřeva, a to na 35,8 mil. m3 dřeva bez kůry. Téměř veškeré vytěžené dříví přitom pocházelo z nahodilé těžby. Výjimečná byla také plocha zalesňování o rozloze 33 671 ha.

Na celkové těžbě dřeva o objemu 35,8 mil. m3 se podílela zejména těžba nahodilá (94,8 %), do které spadá i likvidace kůrovcových kalamit. „V loňském roce padl rekord v těžbě dřeva, která dosáhla bezmála 36 milionů kubíků. Téměř veškerý objem vytěženého dřeva pochází z nahodilé těžby, obdobně, jako tomu bylo v roce 2019,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Těžily se především jehličnaté dřeviny (96,5 %), těžba listnatých dřevin ve výši 1,3 mil. m3 zůstala na stejné úrovni jako v předchozím roce. Z jednotlivých dřevin šlo nejvíce o smrk (90,3 %), s velikým odstupem pak o borovici (4,2 %) a buk (1,6 %).

Nejvyšší objemy vytěženého dřeva byly zaznamenány v Kraji Vysočina (8,7 mil. m3) a v Jihočeském kraji (4,8 mil. m3). Dle vývoje lze usuzovat, že tempo růstu těžby dřeva zpomaluje v moravských krajích a naopak zrychluje v Čechách, včetně severních oblastí.

K výraznému nárůstu došlo také u plochy zalesňování (sadba a síje). Oproti předchozímu roku došlo k navýšení o 5 tis. ha na 33 671 ha. „V posledních letech můžeme pozorovat nárůst u zalesňované plochy, což má souvislost s vysokou těžbou dřeva. Síje a sadba tak vloni představovala již 33 671 hektarů, a to opět s mírnou převahou listnáčů,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Převažovala plocha zalesněná listnatými dřevinami (51,3 %, stejně jako v r. 2019), nejvíce se však využíval smrk (30,7 %), dále buk (23,8 %), dub (16,4 %) a borovice (7,4 %). Při výsadbě se spotřebovalo 205,6 mil. sazenic (62,6 % listnáčů). Nejvíce se loni zalesňovalo v Kraji Vysočina (6 190 ha). Plocha přirozené obnovy lesa se navýšila o 1 391 ha na 6 615 ha (+26,6 %), přičemž mírně převažovaly jehličnany (53,1 %).

Na konci roku 2020 lesní pozemky zabíraly plochu 2 677 329 ha.

Další informace:

publikace ČSÚ Lesnictví – 2020

Geotermální energie je obnovitelný a v podstatě nevyčerpatelný zdroj energie. V české legislativě ale nejsou ukotvené ani základní pojmy, například co to vlastně geotermální energie je, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jan Holeček. Více ZDE

Materiál Aktualizace Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu stanoví jednak strategický cíl, a to prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu – snížit zranitelnost a zvýšit resilienci lidské společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady. Národní akční plán rozpracovává opatření uvedená ve strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje garanty, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, příslušnost k jednotlivým sektorům a zdroje financování. Návrh akčního plánu obsahuje soubor 106 adaptačních opatření (z toho 13 průřezových), pod které náleží 319 úkolů.

Dokument ke stažení:

• Materiál 1

• Materiál 2

• Materiál 3

• Předkládací zpráva