Vyrobeno v Číně, zkonzumováno v Evropě a vyhozeno v Chile - těmito slovy by se dal popsat životní cyklus mnoha kusů oblečení. Každoročně se do Chile dostávají tisíce tun použité módy. Čtyřicet procent z tohoto množství je vyřazeno a končí na nejsušší poušti světa, kde vzniká gigantická textilní hora, napsala německá agentura DPA.

Jednou za pár let, když spadne mimořádně hodně srážek, se okolí města Alto Hospicio v poušti Atacama promění v jakési modrofialové moře květů. Barevné skvrny ale nejsou žádné voňavé květiny, ale použité oblečení. Tisíce kalhot, triček a svetrů se hromadí a hyzdí kopcovitou krajinu.

Chile je jedním z největších dovozců starého oblečení v Latinské Americe. Do přístavního města Iquique blízko Alto Hospicio dorazilo letos do října přes 29.000 tun použitého oblečení, zjistila DPA. Asi 50 dodavatelů si vybírá z balíků nejlepší kusy. Zbylých zhruba 40 procent se vyhazuje v horách u Alto Hospicio, sdělil DPA Edgar Ortega, který pracuje na odboru životního prostředí města. Podle něho končí v jedinečném okolí města denně až 20 tun starého oblečení, a to již několik let.

Město nemá dostatek financí ani pracovníků, aby mohlo skládkování ve svém okolí zabránit, natož přírodu vyčistit. Podle Ortegy nastává problém ale ještě dříve, než se staré oblečení vyhodí do pouště. Kvůli skutečnosti, že staré oděvy z cizích zemí se označují jako textilní odpad, není jasné, jak mají být vyřazené kusy zlikvidovány.

Podle Estefaníe Gonzálezové z environmentální organizace Greenpeace se oblečení vyhazuje v poušti, protože lidé si ji představují jako prázdné místo. "V rámci naší kampaně chceme ukázat, že poušť je plná života, a zvýšit povědomí o udržitelném nakupování," říká Gonzálezová.

Vyhozené oděvy u Alto Hospicio se kvůli uvolnění místa čas od času zapalují, čímž se také znečišťuje okolní prostředí. Ortega uvádí, že v průměru jednou za rok tak vznikne větší požár. Přestože se ho hasiči pokoušejí zlikvidovat, oheň doutná několik dní.

Camile Palmaové, majitelce obchodu Angora Vintage, který se specializuje na módu ze 60. až 80. let a sídlí v hlavním městě Santiago de Chile, je líto, když je oblečení označeno za odpad. Palmaová vystudovala módní návrhářství a potrpí si na kvalitní látky a provedení. Zboží nenakupuje po balících, ale vybírá ho po jednotlivých kusech na trzích. Nejraději má kousky ze stoprocentní bavlny, u kterých se nestává, že by při každém praní neznečišťovaly životní prostředí. "V dnešní době je v oblečení hodně plastů. Je to problém," říká Palmaová. Podle Greenpeace se z jednoho kusu oblečení z polyesteru může při jednom praní uvolnit až milion mikroplastových vláken.

Chile je přesto v mnoha environmentálních otázkách v rámci Latinské Ameriky pokrokové. Rozloučilo se například s plastovými taškami v obchodech a má zákon o recyklaci podle evropského vzoru. Podniky se musejí zabývat odpadem, který produkují. Firma Ecofibra z Alto Hospicio vytváří ze starého oblečení izolační materiál. Zatím dokáže zpracovat tři tuny denně.

Jak si bude nové vedení ministerstva životního prostředí počínat v jednání s polskou stranou ve sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów? Má smysl stanovovat pevné datum, kdy v Česku skončí těžba uhlí? A dozvíme se pachatele ekologické havárie na Bečvě? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je nastupující ministryně životního prostředí a senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková. Rozhovor ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k aktualizovaným koncentračním limitům pro chemické znečišťující látky. Perzistentní organické znečišťující látky jsou jedovaté chemické látky, které se pomalu rozkládají a dostávají se do potravinového řetězce, což poškozuje životní prostředí a naše zdraví. Zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat odpadu, který perzistentní organické znečišťující látky obsahuje. EU proto pro tyto chemické látky stanoví koncentrační limity, které pravidelně přezkoumává, přičemž zohledňuje nejnovější výzkum. Touto iniciativou Komise limity znovu přezkoumává: aby zajistila, že se s takovým odpadem nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí, a aby dosáhla toho, že recyklace bude probíhat bezpečnějším způsobem.

Dokument ke stažení:

• EU 131_21 EK

• Návrh nařízení 

• EU 131_21 EK Příloha 

• EU 131_21 EK Souhrn posouzení dopadů

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí stanoví rámec založený na zásadě „znečišťovatel platí“. Cílem je předcházet škodám na životním prostředí a napravovat je. V rámci tohoto hodnocení se posoudí, zda je směrnice vhodná pro daný účel a zda má případné nedostatky. Rovněž se zváží výzvy Evropského parlamentu a Evropského účetního dvora k posílení jejího uplatňování.

Dokument ke stažení:

EU 132_21 EK Předložení informací pro posouzení dopadů - Ares(2021)7328179

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k aktualizaci pravidel o recyklovaných plastech v obalech potravin. Všechny materiály, které přicházejí do styku s potravinami, musí být bezpečné a nesmí obsahovat žádné toxické kontaminující látky. Předpisy EU vyžadují individuální povolení procesů recyklace plastů.

Tento pozměňovací návrh stanoví:

• přechodná ustanovení

• ustanovení týkající se vhodného hodnocení materiálů jiných než PET (tj. bez polyethylentereftalátu)

• jasné povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů

• EU 1_22 EK Návrh nařízení

• EU 1_22 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k občanskoprávní odpovědnosti týkající se přizpůsobení pravidel odpovědnosti digitálnímu věku, umělé inteligenci a oběhovému hospodářství. Investice do vznikajících technologií a jejich přijetí ze strany společnosti vyžadují právní jistotu a důvěru. Stávající pravidla vztahující se na výrobky například zajišťují, aby výrobci odškodňovali spotřebitele za škody způsobené vadnými výrobky. Tato iniciativa navrhuje upravit rámec tak, aby zohledňoval vývoj související s přechodem na oběhové a digitální hospodářství, pokud jde o odpovědnost za škody způsobené novými a modernizovanými výrobky. Iniciativa se bude rovněž zabývat výzvami, které přináší umělá inteligence.

Dokument ke stažení:

EU 2_22 EK Občanskoprávní odpovědnost

Návrh vyhlášky o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy stanovuje druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů, způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů. Vyhláška stanoví také kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy.

Dokument ke stažení:

V projektu fóra o prosazování (REF-8) bylo zjištěno, že většina výrobků prodávaných online nesplňuje kontrolované požadavky podle právních předpisů EU o chemických látkách. Výsledkem bylo více než 5 000 vymáhacích opatření.

Kontroly téměř 6 000 výrobků prodávaných společnostmi v členských státech a zemích EHP se týkaly dodržování požadavků stanovených nařízeními REACH, CLP a nařízením o biocidech (BPR).

V případě nařízení REACH byly kontroly zaměřeny na látky, kterých se týká nějaké omezení a které jsou obsaženy ve výrobcích běžně dostupných online, jako jsou textilie, výrobky pro péči o děti, hračky a šperky. Bylo zjištěno, že 78 % kontrolovaných výrobků nevyhovuje požadavkům stanoveným v nařízení.

Zkontrolováno bylo přibližně 2 600 výrobků a více než 1 800 obsahovalo látky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), jako je olovo v pájkách pro potřeby svařování a kyselina boritá. Výrobky obsahující zakázané CMR by měly být dostupné pouze profesionálním uživatelům. Přesto 99 % kontrolovaných výrobků, které obsahovaly CMR látky, bylo spotřebitelům k dispozici online. Nedodržování požadavků bylo zjištěno také u ftalátů v hračkách a u kadmia ve špercích.

Nesoulady podle nařízení CLP souvisely s nedostatkem informací o nebezpečnosti chemického výrobku v reklamě na internetu. V 75 % případů chyběly informace a když byly k dispozici, nebyly často snadno čitelné.

Pokud jde o biocidy, bylo zjištěno, že 77 % kontrolovaných biocidních přípravků nesplňuje alespoň jeden požadavek podle nařízení BPR. Nejvyšší míra nesouladu byla u repelentů a atraktantů (79 %). Většina zjištěných porušení se týkala výrobků prodávaných veřejnosti. 17 % kontrolovaných výrobků porušilo BPR, protože v reklamách byly zavádějící údaje jako „biocidní přípravek s nízkým rizikem“, „netoxický“, „neškodný“, „přírodní“, „šetrný k životnímu prostředí“ nebo „šetrný ke zvířatům“.

Vnitrostátní kontrolní orgány zahájily více než 5 000 vymáhacích opatření. Ve většině případů bylo vydáno písemné doporučení, v němž byly společnosti požádány, aby nabídku produktu odstranily ze svých internetových stránek nebo aby své reklamy uvedly do souladu.

U tržišť byla míra nesouladu vyšší než u internetových obchodů. ECHA vyzývá k aktivnímu zlepšování ochrany spotřebitelů při prodeji online.

Dokument ke stažení:

Zpráva k projektu fóra REF -8 o prosazování povinností podle nařízení REACH, CLP a BPR zaměřeném na látky, směsi a předměty prodávané online [pdf, 980 kB]

V Úředním věstníku bylo zveřejněno nové nařízení Komise, kterým se mění dodatky k příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), které se týká látek CMR.

Evropská Komise přijala nové nařízení, kterým se mění dodatky k příloze XVII nařízení REACH, pokud jde o látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR).

Záznamy 28, 29 a 30 v příloze XVII nařízení REACH zakazují uvádět na trh nebo používat pro prodej široké veřejnosti látky klasifikované jako CMR kategorie 1A nebo 1B, a směsi obsahující tyto látky ve stanovených koncentracích. Tyto látky jsou uvedeny v dodatcích 1 až 6 k příloze XVII nařízení REACH. Aktualizace dodatků odráží nové klasifikace látek CMR podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP) v části 3 přílohy VI.

Látky nově klasifikované jako CMR kategorie 1A nebo 1B uvedené v nařízeních v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182 a (EU) 2021/849 budou novým nařízením (EU) 2021/2204 doplněny do dodatků 2, 4 a 6 přílohy XVII nařízení REACH. Omezení pro látky uvedené v nařízení (EU) 2020/1182 bude platit od 1. 3. 2022 a pro látky uvedené v nařízení (EU) 2021/849 od 17.12. 2022.

Texty nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Dokument ke stažení:

• Nařízení Komise (EU) 2021/2204 [pdf, 371 kB]

• Nařízení Komise (EU) 2021/2204 - ENG [pdf, 371 kB]

Evropská komise vydala návrh doporučení, které se týká spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě. Doporučení je určené pro členské státy a navrhuje opatření, která by měly zavést členské státy, aby plnění cílů Zelené dohody pro Evropu reflektovalo potřeby obyvatel. V rámci doporučení Komise představuje opatření na podporu zaměstnanosti a usnadnění přechodu z jednoho zaměstnání do druhého, rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě, spravedlivých systémů daňových dávek a sociální ochrany, cenově dostupného přístupu k základním službám nebo ke koordinaci politických opatření, která se řídí celoekonomickým přístupem. Kromě toho jsou v dokumenty k dispozici doporučení na optimální využití veřejných a soukromých finančních prostředků.

Komise chce ekologičtější a udržitelnější dopravu v EU

Evropská komise představila soubor sdělení a legislativních návrhů, jejichž cílem je podpořit přechod k ekologičtější, udržitelnější a chytřejší mobilitě v EU a celkově modernizovat systém dopravy. Konkrétně se jedná o akční plán na podporu dálkové a přeshraniční osobní železniční dopravy, nařízení k síti TEN-T, sdělení o rozšíření sítě TEN-T na sousední třetí země, sdělení k novému rámci EU pro městskou mobilitu a směrnici o inteligentních dopravních systémech. Opatření mají například zrychlit dálkovou vlakovou dopravu v rámci sítě TEN-T, rychleji dokončit výstavbu sítě TEN-T, podpořit dálkovou vlakovou dopravu díky zavedení uživatelsky přívětivého systému prodeje multimodálních jízdenek nebo zavést inteligentní dopravní služby řidiče. Jedním z hlavních cílů opatření je také snížit zácpy na silnicích, hluk a emise z osobní dopravy ve městech.

Komise představila plynový balíček zaměřený na podporu udržitelných plynů

Evropská komise představila balíček legislativních opatření, jejichž cílem je podpořit rozvoj obnovitelných a nízkouhlíkových plynů v EU a také podpořit energetickou bezpečnost. Návrhy Komise se zaměřují především na rozvoj trhu s vodíkem, podporu investic do udržitelné infrastruktury a také rozvoj obchodu se třetími zeměmi. Nový rámec by měl umožnit zavedení metanu a také bioplynu do stávající plynárenské sítě a postupně tak snižovat závislost EU na fosilním plynu. V této souvislosti Komise také navrhuje neprodlužovat dlouhodobé smlouvy na dodávky zemního plynu po roce 2049. Kromě toho balíček obsahuje také návrh legislativního rámce, který se týká snižování emisí metanu v energetice.

Komise navrhuje rámec pro odpovědnost za trestnou činnost vůči životnímu prostředí

Evropská komise představila návrh směrnice, která by zavedla právní rámec pro postih pachatelů trestné činnosti proti životnímu prostředí. Návrh úzce souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu a jeho cílem je zejména stanovit definici toho, co lze za takový trestný čin považovat. Jedná se například o nezákonný obchod se dřevem, nezákonnou recyklaci lodí nebo nezákonný odběr vody. V případě, že by takový trestný čin způsobil smrt nebo vážnou újmu jednotlivci či skupině osob, navrhuje Komise, aby členské státy mohly udělit trest odnětí svobody v délce až deseti let a další sankce. Návrh by měl také ulehčit přeshraniční vyšetřování těchto trestných čínů.

V březnu 2019 Evropský Parlament schválil celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, včetně talířů, příborů, brček či vatových tyčinek. Kdy projde transpoziční zákon parlamentem ČR je ve hvězdách. Na první pohled líbivé opatření, které ale skýtá úskalí. Problém totiž není v plastových výrobcích jako takových, ale v jejich jednorázovém využití, díky němuž vznikalo a vzniká obrovské množství odpadů. Levné plastové obaly jsou tak nahrazovány jednorázovými výrobky ze dřeva, papíru a bioplastů. Je toto řešení udržitelné? Kam vlastně vyhodit bioplasty? Poradí si s bioplasty kompostárny v ČR? Více ZDE

Úsek hydrologie ČHMÚ vydal elektronickou verzi „Hydrologické ročenky ČR 2020”. Publikace každoročně přináší přehled výsledků pozorování hydrologických veličin a zhodnocení hydrologických poměrů v České republice. V tomto ročníku je navíc obsažen článek popisující rekonstrukci povodňové situace na Uničovsku v červnu 2020, druhý příspěvek podává informace týkající se zveřejnění dat ČHMÚ podle zákona č. 123/1998 Sb., třetí se pak zabývá vlivem pandemické situace COVID-19 na práci v hydrologii ČHMÚ.

Zdroj: www.nase-voda.cz

Česká republika by měla být připravena snáze čelit environmentálním krizím včetně změny klimatu a úbytku biodiverzity, které mohou ohrožovat i zaměstnanost, zdraví lidí a jejich sociální zajištění. Ministerstvo životního prostředí proto vypracovalo Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040), který toto pondělí schválila Vláda ČR.

Cílem jednotlivých doporučení a opatření je změnit nastavení produkce tak, aby se zdroje vracely zpět a tím se i minimalizoval dopady na životní prostředí. Cirkulární Česko 2040 by mělo posílit konkurenceschopnost a technologickou vyspělost hospodářství, zvýšit bezpečnost dodávek surovin a odolnost vůči různým vnějším šokům, rozvíjet celkově udržitelný společenský systém, ale také vytvořit nová pracovní místa.

“Dnešním dnem má ČR svou první komplexní strategii pro cirkulární ekonomiku, což je bez nadsázky jediný smysluplný směr pro budoucnost nejen odpadového hospodářství. Strategický rámec se soustředí zejména na výrobky – fáze jejich návrhu, výroby, spotřeby a ukončení životnosti, a také na horizontální opatření, která se dotýkají životního cyklu výrobku. Jde především o oblast výzkumu, inovací a digitalizace, ale také vzdělávání a znalostí, stejně jako používání nástrojů hospodářské politiky. S dnes přijatou cirkulární strategií to nekončí, následně bude MŽP připravovat její akční plány pro jednotlivá období. První z nich bude na období 2022–2027. Oběhové hospodářství budeme samozřejmě významně podporovat prostřednictvím našich dotačních programů, finance poplynou zejména z Národního plánu obnovy a nového OPŽP, ” zdůrazňuje ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák.

Priority a opatření

Cirkulární Česko 2040 reflektuje nezbytnost prosazení principů oběhového hospodářství v ČR a řadí oběhové hospodářství mezi její priority. Zaměřuje se na 10 oblastí – Produkty a design, Spotřeba a spotřebitelé, Odpadové hospodářství, Průmysl, suroviny, stavebnictví, energetika, Bioekonomika a potraviny, Cirkulární města a infrastruktura, Voda, Výzkum, vývoj a inovace, Vzdělávání a znalosti a Ekonomické nástroje – v nich pak stanovuje cíle, zásady a opatření. Cirkulární Česko si klade za cíl udržet hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů tak dlouho v ekonomickém cyklu, jak je to jen možné, a vrátit je do výrobního cyklu na konci jejich používání, přičemž se minimalizuje tvorba odpadu.

Snahou strategie je především omezovat samotný vznik odpadů, zkvalitňovat odpadové hospodářství důrazem na recyklaci (podporou recyklačních technologií) a opětovné použití, zlepšením zejména v oblasti bioodpadu, textilního, stavebního a potravinového odpadu, obalů a dosloužilé elektroniky. Pro průmysl, stavebnictví a energetiku je prioritou využívat druhotné suroviny. Stát ve veřejných zakázkách podpoří ty podniky, které používají výrobky s obsahem druhotných surovin a recyklátů. V oblasti produktu a designu by firmy měly zavádět v maximální možné míře nové výrobní metody využívající nejmodernější technologie k cirkulárnímu cyklu produktů jako např. využívání druhotných recyklovaných materiálů a předcházení vzniku odpadu při výrobě.

U bioekonomiky a potravin půjde o snížení množství potravinových obalů a zefektivnění práce s bioodpadem, např. kompostováním biologicky rozložitelných odpadů. V oblasti spotřeby by měly být výrobky opětovně využívány a dostávat tak „druhý“ život. Omezit by se mělo využívání jednorázových výrobků. Největší změna čeká v oblasti chování výrobců a zákazníků, aby se více využívaly v minulosti použité materiály či výrobky a zákazník informovaně volil, jak s nimi naloží, až doslouží.

Cirkulárním městům a jejich infrastruktuře pomůžou moderní technologie a maximální využívání druhotných surovin. U ochrany vody klade Cirkulární Česko důraz na maximální možnou úsporu vody zejména její maximální recyklací udržitelným hospodařením a zadržováním vody v krajině. Stát bude mj. podporovat projekty znovuvyužití a recyklace odpadní vody v průmyslu či výzkum nových technologií pro nakládání s odpadními vodami. Věda a výzkum bude i finančně motivovat projekty zabývající se cirkulární ekonomikou jako např. zřízení specializovaného inovačního fondu pro oběhové hospodářství, který by nabízel granty, nebo zavedení inovačních voucherů pro technologie zaměřené na oběhové hospodářství. Vzdělávání v oblasti cirkulární ekonomiky poběží na všech úrovních, od těch nejnižších stupňů.

Zaváděním stanovených opatření Cirkulární Česko dlouhodobě mj. sleduje

• Zlepšení odpadového hospodářství, včetně pozitivních vlivů na dosažení národních cílů v oblasti klimatu a jiných cílů v oblasti životního prostředí.

• Zlepšení bezpečnosti dodávek materiálu a snížení závislosti na materiálových zdrojích dovážených ze zemí mimo EU.

• Zvýšení konkurenceschopnosti podniků.

• Snížení spotřeby fosilních paliv.

Finanční podpora

Cirkulární Česko 2040 a část investic s ním spojených je přímo součástí Národního plánu obnovy (NPO), z něj bude podpořeno celkovou částkou ve výši cca 2,4 miliard korun. Dotace půjdou na budování recyklační infrastruktury v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Například na zapravování kompostu, vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů, do zemědělské půdy. Investice přispějí k přechodu na cirkulární hospodářství, vedoucí směrem ke klimatické neutralitě a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Kromě toho bude z NPO dotováno budování odpadové energetické infrastruktury pro nakládání s vybranými druhy odpadů. Investice poplynou na podporu energetického zpracování nerecyklovatelných nebezpečných zdravotnických a infekčních odpadů. Částka až 7,1 miliardy korun bude v následujících šesti letech připravena v OPŽP 2021–2027 pro podporu komplexních či kombinovaných „odpadových“ projektů. Efektivnější nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku umožní společná výstavba sběrných dvorů a reuse center pro opětovné použití výrobků, pokračující podpora kompostérů pro předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů, ale i budování moderní sítě potravinových bank, podpora opakovaně využitelných obalů a nádobí, důraz na zelené veřejné zakázky. Velká pozornost OPŽP se zaměří na pečlivé zvýšení efektivity třídění složek odpadu k následnému využití.

Monitoring

Monitorovací zprávu o naplňování strategií Cirkulárního Česka připraví MŽP každé tři roky, každých šest let pak dojde k vyhodnocení akčních plánů. První takové vyhodnocení je plánováno na rok 2028. Konečná zpráva o naplnění strategie jako celku bude představena v roce 2041. Na tvorbě Strategického rámce se kromě Ministerstva životního prostředí rovněž podílela řada ministerstev, státních i nestátních subjektů prostřednictvím široké pracovní skupiny. Příprava Strategického rámce byla financována z Programu na podporu strukturálních reforem Evropské unie (SRSP), v rámci kterého byla významně do přípravy Strategického rámce zapojena Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). S Cirkulárním Českem 2040 se seznámila a mohla jej připomínkovat i široká veřejnost během roku 2021.

Dokument ke stažení:

Na začátku ledna 2022 spustí Ministerstvo životního prostředí nové systémy pro plnění ohlašovacích povinností podle různých zákonů v oblasti životního prostředí – ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) a CRŽP (Centrální registr životního prostředí). Už od 15. prosince 2021 bude mít původní systém ISPOP odstávku. V ověřovacím provozu nového systému během ledna 2022 pak může docházet k dílčím výpadkům systémů. Ministerstvo proto připravilo doporučení pro ohlašovatele, jak postupovat v případě problémů s ohlašováním, tedy v případě, že nebude možné splnit požadavky na ohlašování vyplývající z legislativy.

V období od 15. prosince 2021 do zahájení provozu počátkem roku 2022 (předpoklad k 3.1.2022) dojde k odstávce původního systému ISPOP, což znamená úplnou nedostupnost služeb v systémech ISPOP, SEPNO, HNVO, IPO a ISOH, a tím pádem i znemožnění plnění uložených povinností ze strany povinných subjektů právě v důsledku nedostupnosti systémů na straně správce a provozovatele. V praxi tak nebude možné ohlašovat údaje do systému ISPOP, ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů přes systém SEPNO, žádat o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a vydávat osvědčení či sdělení v systému HNVO, ani zadávat údaje do Registru zařízení.

Nové systémy ISPOP a CRŽP budou nasazeny na začátku ledna 2022, o přesném datu spuštění nových systémů budeme ohlašovatele informovat jak na stránkách MŽP, tak na stránkách ISPOP.

V případě vzniklé povinnosti ohlašování přepravy nebezpečných odpadů v průběhu odstávky postupuje ohlašovatel podle § 79 odst. 3 zákona o odpadech.

V období od zahájení provozu nových systémů počátkem roku po dobu ověřovacího provozu pak může docházet k výpadkům či omezení při plnění uložených povinností ze strany povinných subjektů v důsledku technických problémů na straně správce a provozovatele.

Technické problémy systému, respektive především vynaložení a doložení vynaložení veškerého úsilí ohlásit zákonem požadované informace do systému, mohou s ohledem na individuální okolnosti případu představovat tzv. liberační důvod podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (zproštění právnické i fyzické osoby podnikající odpovědnosti za přestupek).

V případě, že nastanou v průběhu ledna problémy s ohlašováním v důsledku výpadků systému, tak MŽP ohlašovatelům doporučuje:

• pořídit printscreen/fotografii obrazovky nebo video obrazovky, ze kterých je zřejmé, že systém obsahuje chybu, která znemožňuje plnění uložené povinnosti

• uchovat doložitelnou komunikaci s technickou podporou dotčených systémů

• stáhnout/uchovat si potvrzení o nedostupnosti/chybě na straně správce nebo provozovatele systémů (v případě nedostupnosti systému provozovatel systému zpětně vydává na webových stránkách potvrzení o výpadku)

• archivovat komunikaci s příslušným úřadem, vůči kterému je činěno podání

Rezort aktuálně vynakládá veškeré úsilí k zajištění co nejrychlejšího přechodu a nejhladšího provozu nových systémů. Za případné technické problémy se Ministerstvo životního prostředí všem ohlašovatelům omlouvá. MŽP a agentura CENIA již před několika týdny nasadily nepřetržitou a víkendovou technickou podporu vývojářů a odborníků, která bude pokračovat i po lednovém spuštění nového systému.

Pro uživatele bude ministerstvo ve spolupráci s agenturou CENIA zajišťovat pomoc při práci s novými systémy prostřednictvím call centra a písemného helpdesku. Call centrum bude uživatelům poskytovat technickou podporu – kontaktní číslo a provozní doba bude zveřejněna na portále ISPOP a CRŽP v nejbližších dnech. Písemný helpdesk je standardně poskytován přes systém EnviHELP.

Hlavním cílem nových systémů jsou strukturální změny a technologická obnova ISPOP a zohlednění nových požadavků eGovernmentu, legislativních povinností, GDPR, kyberbezpečnosti ad. Nový systém ISPOP bude nadále dostupný na adrese www.ispop.cz a bude zajišťovat pouze příjem a zpracování hlášení. Pro splnění ohlašovací povinnosti bude poskytovat jako nástroj HTML formuláře, které budou dostupné on-line (nikoliv již PDF formuláře). Do systému budou migrována hlášení za rok 2018 a novější. Starší hlášení již nebudou ohlašovatelům dostupná.

Nový systém CRŽP bude zajišťovat funkcionalitu registru ISPOP, tzn. registraci a správu subjektu, uživatelů, provozoven IRZ, OVZ a evidenci MUV, včetně Registru OZO. Do systému budou migrována všechna data z registru ISPOP.

Systémy ISPOP a CRŽP jsou systémy ve vlastnictví Ministerstva životního prostředí. Provozovatelem systémů ISPOP a CRŽP je agentura CENIA.

Rada schválila předběžnou politickou dohodu ohledně osmého akčního programu pro životní prostředí ze začátku prosince tohoto roku. Akční program obsahuje soubor závazků týkajících se ochrany klimatu a životního prostředí do roku 2030. Program úzce souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu a obsahuje také mechanismy pro sledování pokroku v plnění jejích cílů. Mezi šest prioritních oblastí programu patří klimatická neutralita, přizpůsobení se změně klimatu, oběhové hospodářství, nulové znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a snížení zátěže životního prostředí a klimatu v souvislosti s výrobou a spotřebou.

Vzhledem k plánovanému uvedení do provozu nových systémů ISPOP, CRŽP a EnviIAM pro ohlašování v roce 2022 informujeme uživatele, že v době od 15.12.2021 do začátku roku 2022 (předpoklad 3.1.2022) nebude možné plnit ohlašovací povinnosti prostřednictvím ISPOP ani prostřednictvím napojených systémů SEPNO, HNVO, ISOH a IPO.

Poslední termín dostupnosti systému ISPOP bude úterý 14.12.2021, od středy 15.12. nebude systém dostupný a nebude ani poskytovat služby napojeným systémům, tzn. do systémů SEPNO, HNVO, ISOH (Registr zařízení) a IPO nebude možné se přihlásit!

U přeprav, kde je to možné, prosím využijte možnost ohlášení před odstávkou. V případě přeprav, které bude třeba ohlásit v době odstávky, postupujte dle §79 odst(3) zákona 541/2020 Sb.:

"V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesilatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí."

Omlouváme se za způsobené komplikace.

Oddělení správy informačních systémů

Česká informační agentura životního prostředí

 

Kurz nové odpadové legislativy má za cíl přehledně a uceleně představit veškeré povinnosti původců odpadu a základní povinnosti oprávněných osob. Vzhledem k nové odpadové legislativě, kterou přináší zákon č. 541/2020 Sb., a jeho prováděcí vyhláška č. 273/2021 Sb.,  o podrobnostech nakládání s odpady, bude problematika odpadového hospodářství řešena uceleně a srozumitelně.

Lektoři, kteří celým seminářem provádí, měli možnost být u vzniku nové legislativy, či se sami setkávají s problematickými případy v praxi, což zajišťuje, že informace získané na našem školení o odpadech jsou přesné a aktuální.

Program je sestaven komplexně od působnosti zákona, definice odpadu a jeho zařazování, vysvětlení základních pojmů a výjimek pro soustřeďování, shromaždování, skladování, odpadovou evidenci až po povinnosti původců, provozovatelů zařízení, obchodníků                 a zprostředkovatelů a v neposlední řadě je kladen důraz také na nakládání specifickými odpadovými toky, jako jsou kovy, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, komunální odpady nebo nebezpečné odpady včetně jejich přepravy.

Kurz bude probíhat ON-LINE dne 19.1.2022, a to přes aplikaci google Meet. Účastnící kurzu obdrží certifikát od Univerzity Karlovy v Praze. Více informací lze nalézt na našich webových stránkách https://sites.google.com/view/novlegislativa/

V Národním programu Životní prostředí se otevírají dvě nové výzvy. Nabídnou dohromady 40 milionů korun, jedna se zaměří na snížení emisí z průmyslových zdrojů, druhá podpoří obce z Paktu starostů. Příjem žádostí odstartuje začátkem příštího roku.

Ve výzvě, která pomůže čistšímu ovzduší, je připraveno třicet milionů korun. Pomůže snížit emise těžkých kovů a odstranit zápach z průmyslových areálů a jiných provozů. Omezí tak negativní dopady na kvalitu ovzduší, lidské zdraví a sníží míru obtěžování obyvatelstva zápachem.

Dotace podpoří opatření, která jdou nad rámec zákonných povinností jednotlivých provozovatelů. Dají se za ně pořídit technologie na snížení vypouštění vybraných těžkých kovů, konkrétně olova, arsenu, kadmia, niklu a rtuti, jako například tkaninové filtry. Požádat o podporu je také možné na zařízení či provedení změn technologických postupů, které sníží emise pachových látek. Sem se například řadí opatření jako zakrytování a odsávání odpadního plynu z technologie s následným čištěním pomocí koncového zařízení na omezování zápachu přes biofiltry, plazmové čištění, ozonizér a další technologická řešení.

O dotaci mohou požádat zejména podnikatelé, fyzické osoby, obce a kraje. „Jedná se o vlastníky, nájemce nebo provozovatele technologií, podílející se na znečišťování ovzduší. Maximální výše podpory je 60 % celkových způsobilých výdajů, na jeden projekt je možné získat až deset milionů korun. Oproti předchozím výzvám jsme navíc navýšili podporu na projektovou přípravu z pěti na deset procent,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Výzva se pro žádosti otevře 15. ledna 2022, projekty mohou zájemci přihlašovat do 15. ledna roku 2023, nejpozději ale do vyčerpání třicetimilionové alokace.

Až 2 miliony na obecní plány pro udržitelnou energii a klima nebo nové pracovní místo

Samosprávy sdružené v Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima si mohou požádat o dotaci až dva miliony korun. Nová dotační výzva se otevře v únoru a nabídne celkem 10 milionů na zpracování Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima, organizaci Místních dnů pro klima a energii nebo na zřízení pracovního místa.

Výzva je určena pro obce, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny, které musí být již před podáním žádosti registrovány v oficiální databázi signatářů Paktu starostů a primátorů. Obce, které jsou členy Paktu starostů a primátorů, se dobrovolně zavázaly ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zároveň ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Tyto samosprávy nyní mohou získat peníze z Národního programu Životní prostředí. „Jde v pořadí již o pátou dotační výzvu, kterou pro členy Paktu vypisujeme. Počet měst a obcí zapojených do této iniciativy i díky našim dotacím postupně roste a aktuálně se k iniciativě hlásí 80 českých měst a obcí, které se rozhodly zajistit lepší budoucnost pro své obyvatele. S klimatickou změnou je potřebné a důležité bojovat i na úrovni samospráv, protože i ony významně přispívají ke splnění státních a evropských klimatických cílů,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Rozdělovat se bude v nové výzvě celkem 10 milionů korun, přičemž minimální výše podpory na jeden projekt je 250 tisíc korun, maximální dva miliony korun. Státní fond životního prostředí ČR začne žádosti elektronicky přijímat od 14. února 2022, žadatelé je mohou předkládat do 8. srpna téhož roku, nebo do vyčerpání alokace.

Orgány místní samosprávy se do iniciativy mohou zapojit tím, že rozhodnutí ohledně účasti v Paktu schválí obecní zastupitelstvo. To současně pověří starostu nebo primátora podpisem formuláře o přistoupení, který následně zašle kanceláři Paktu. Samotná účast v Paktu je zdarma, oproti tomu obec získává metodickou podporu, možnost sdílení dobré praxe s ostatními signatáři, širší možnosti propagace svých aktivit a jejich financování.

Dokumenty k výzvám

Snížení emisí těžkých kovů

Pakt starostů