Institut cirkulární ekonomiky chystá na podzim druhý ročník online kurzu Cirkulární zadávání, a to v oblasti veřejných zakázek i soukromých nákupů. Cílem kurzu je předat účastníkům jedinečné know-how a pomoct jim se zaváděním cirkulárních principů do vlastních zakázek a podnikání.

„První ročník kurzu se setkal s až nečekaným zájmem: hlásili se nám manažeři, úředníci i běžní občané, kteří si chtěli zlepšit kvalifikaci. Kurz oslovil dokonce i zájemce ze Slovenska, což nás vede k úvahám o organizaci podobného kurzu naší sesterskou organizací INCIEN SK také u našich sousedů. Spojení renomovaných odborníků, teorie a praktických příkladů se ukázalo jako ideální výukový model a brána do světa cirkulární ekonomiky pro mnohé, kteří s tímto konceptem dříve nepracovali. Navíc je téma cirkulárního zadávání nanejvýš aktuální, protože od 1. ledna tohoto roku musejí veřejní zadavatelé dodržovat zásady odpovědného zadávání a často si s tím neumějí vůbec poradit,“ říká koordinátorka kurzu Dagmar Milerová Prášková.

Druhý ročník bude organizován stejně jako první ročník. Půjde o online webináře, během nichž budou představena klíčové otázky spojené s veřejným zadáváním a soukromými nákupy, jako jsou cirkulární principy, udržitelná spotřeba a catering, zelené energie, cirkulární stavebnictví a nábytek, udržitelné obalové materiály, legislativní souvislosti či aktuální evropské cirkulární plány. Teoretické přednášky vždy doplní ukázky dobrých příkladů z praxe. Kurzu se bude konat od října 2021 do dubna 2022, každý absolvent kurzu obdrží certifikát.

Program kurzu a veškeré informace ke druhému ročníku včetně registračního formuláře najdete ZDE. S případnými dotazy se můžete obrátit na koordinátorku kurzu Dagmar Milerovou Práškovou (dagmar@incien.org).

 

Vyživenou a zdravou půdu, která je schopna efektivně zadržovat vodu a obsahuje dostatek užitečných mikroorganismů, chce mít město Žďár nad Sázavou. Zemědělské plochy ve svém majetku plánuje radnice pronajímat pouze hospodářům, již budou ctít zásady takzvaného regeneračního zemědělství. Více ZDE
 

Vyfotit, přidat, oslovit, nakoupit – na jednom místě, během pár minut. Největší digitální odpadové tržiště v Evropě Cyrkl propojuje původce se zpracovateli odpadu a poskytuje tak bezpečnou platformu pro obchodování s materiály. Platformu teď přenesl do bezplatné aplikace, která nakládání s odpady ještě více urychluje a zjednodušuje.

Odpadář prochází fabrikou, nafotí nepotřebný odpad a rovnou ho přidá jako nabídku do aplikace Cyrkl. Výrobce ihned a v reálném čase na tržišti vybírá potřebný materiál. Oba se společně přímo v aplikaci domluví na ceně a dopravě.

Kromě primární funkce – sjednání obchodu - má aplikace několik dalších funkcí. „Do jejího rozhraní jsme přidali i tlačítko Pomoc, prostřednictvím kterého nám uživatel zašle dotaz a my budeme ihned pracovat na jeho zodpovězení. Poradíme jak s používáním appky, tak s legislativou nebo zařazením odpadu do správné kategorie,” vysvětluje zakladatel tržiště Cyril Klepek.

Dodává, že nechybí ani možnost hodnocení obchodu i obchodního partnera, což je jedna z nejdůležitějších funkcí. Díky ní je totiž tržiště bezpečné a každý nový uživatel přesně ví, s jakou firmou plánuje obchod. Za dva roky fungování Cyrklu se přidalo už 5500 společností z celého světa, které společně ušetřily více než 330 tisíc tun emisí CO2.

I při vývoji aplikace lze postupovat v souladu s cirkularitou

Na vývoji aplikace pracoval interní IT tým Cyrklu společně s digitální společností z Třince iDevBand. „Jsme rádi, že naše dlouhodobá spolupráce a přátelství s Cyrilem Klepkem vyústilo v mobilní aplikaci Cyrkl,” říká Vojtěch Bělovský, zakladatel iDevBand s.r.o. a upřesňuje, že s ohledem na požadavky Cyrklu pro co nejefektivnější využití zdrojů se rozhodli, že pro realizaci tohoto řešení zvolí technologii React Native. Ta v duchu cirkulární ekonomiky umožňuje z jedné code base kompilovat nativní aplikace jak pro iOS, tak pro Android a tím výrazně šetří zdroje a čas potřebný pro vývoj aplikace.

„Sami jsme nadšenci do inovací a s Cyrilem jsme tak hned sladili notu a práce na tomto projektu byla pro nás potěšením. Obzvláště také ceníme to, že se jako technologický partner můžeme podílet na závádění principů cirkulární ekonomiky do odpadového hospodářství. Dnešní svět potřebuje projekty, jako je tento,” uzavírá Vojtěch Bělovský.

Hlavní misí Cyrklu je pomoci společnostem z celého světa se zaváděním principů cirkulární ekonomiky do jejich provozů, jednou z cest je i správné nakládání s odpady a poznání opravdové hodnoty materiálových toků. Aby mohly tyto firmy odpady bezpečné prodávat a nakupovat, nabízí jim greentech firma Cyrkl inovativní tržiště, které přenesl i do aplikace.

Pro odpadáře to tak znamená minimální čas strávený nad hledáním využití pro materiály, zároveň je pro ně tržiště zárukou nejlepší možné ceny za prodej nebo nákup odpadů na celém trhu. „Díky pokročilým technologickým řešením pomáháme na největší digitální odpadové platformě v Evropě tisícům společností přetvořit odpad na zdroj,” doplňuje Klepek. Cyrkl také vytváří tržní analýzy, přispívá k transferu recyklačních technologií a odpadové legislativy.

Aplikaci stahujte na App Store: https://apps.apple.com/cz/app/cyrkl/id1548700813
Google Play: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.cyrkl.app

Žádný energetický zdroj není úplně čistý, ani ty obnovitelné. I elektrárny na biomasu živí zemědělský průmysl a baterie zase vzácné kovy, načež končí na skládce. Největší větrné turbíny na světě prý ale budou 100% recyklovatelné. Více ZDE

V české krajině chybí zinek a selen, což se následně projevuje v potravinovém řetězci. Oba prvky mají přitom pozitivní dopad na imunitu, jejich význam tak v době pandemie COVID-19 roste. Díky novému projektu budou vědci testovat kvetoucí směsi složené z jetelovin, trav a bylin s ohledem na jejich nektarodárnost. Testovat budou aplikaci obou esenciálních prvků rovnou na listy.

Zatímco zinek podporuje tvorbu nektaru, selen pak antioxidační řetězce, čímž je možné zvýšit životaschopnost rostlin a podpořit regulaci vodního režimu rostlin v období sucha.„Zapomenout nesmíme i na fakt, že selen snižuje negativní dopady fyziologického stresu a obohacuje nektar. Rostliny, které jej obsahují, včely zároveň více vyhledávají," uvedl vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty MENDELU Jiří Skládanka.

Selen se zatím v půdě vyskytuje pouze vzácně a tím pádem chybí i ve vypěstovaných plodinách. Jeho deficit v lidské výživě se může projevovat problémy endokrinní povahy, narušením funkcí imunitního systému a nedostatečné ochraně vůči oxidačnímu stresu. Zinek je pak důležitým faktorem v růstu dětí, u dospělých může jeho deficience vést k poruchám imunity, zhoršením zraku a špatnému hojení ran.

„Podpora diverzity je jedním z environmentálních cílů v zemědělství, kvetoucí louky proto představují žádoucí zpestření monokulturní zemědělské krajiny a obohacují její kulturní ráz," uvedl Skládanka. Výsledky vědeckého projektu financovaného TAČR odpoví zemědělcům na řadu otázek. Jak dostat do přírody více selenu a zinkuje jedna z nich.

Kvalitu půdy pozitivně ovlivňuje pěstování víceletých pícnin. „Víceleté porosty půdu více obohacují o organickou hmotu, zadržují vodu v krajině a nadzemní části celoročně chrání povrch půdy před erozí. Tyto efekty jsou pak znásobené použitím druhově bohatých porostů, které mají nižší nároky na péči, zejména hnojení a vláhu," říká odborník na pícní porosty Jiří Skládanka.

Druhová bohatost umožňuje pokrytí potřeb krmiva v stresových obdobích, ve kterých vysoko-produkční kultivary v monokulturách selhávají, i když jsou výnosy takovýchto směsí často nižší. Součástí experimentu je listová aplikace selenu a zinku, které působí antioxidačně a antifungálně v porostu i včelstvech. Zvolená forma hnojení chrání půdní mikrobiom před potenciální toxicitou selenu a zinku, a zlepšuje příjem prvků rostlinou. Naopak půdní aplikace může způsobovat vyplavování mikroprvků z těch částí půdního profilu, kde se nacházejí kořeny a následnou eutrofizaci vod.

V úterý 25. května se uskuteční pátý ročník Solární konference s názvem Solární energie a akumulace v ČR. Konference se blíže zaměří na chystanou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, nový energetický zákon, kontroly přiměřenosti podpory a start Modernizačního fondu. Součástí diskutovaného programu budou i trendové oblasti jako jsou agrivoltaika, plovoucí elektrárny, akumulace energie či zelený plyn. Konference se zúčastní přednášející z řad evropských institucí, politické reprezentace, ministerstev i odborníků z korporátní sféry a praxe.

Témata jednotlivých diskuzních bloků:

• Změny v energetice

• Nové trendy ve fotovoltaice

• Pohled významných energetických institucí na potenciál OZE

• Kontroly a dopady legislativy na sektor solární energetiky

Účastníci konference:

• Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR

• Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR

• Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS

• Daniel Beneš, první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

• Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ

• Pavel Gebauer, ústřední ředitel Státní energetické inspekce

• René Neděla, náměstek Sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu ČR

• Jan Kalina, Chief Executive Office ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.

• a mnoho dalších

Konferenci budou moderovat Jan Fousek a Jan Krčmář ze Solární asociace, a Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Letošní ročník konference se vzhledem k současných vládním nařízením pořádá online a to od 10:00 do cca 15:15. Zájemci z řad veřejnosti se mohou registrovat v tomto odkazu. Událost každoročně pořádá Solární asociace.

Zvažujete ve Vaší firmě modernizaci provozu, vývoj nových technologií, nebo úpravu procesů či designu výrobků? Díky různým dotačním výzvám můžete získat financování pro cirkulární projekty.

Velké, střední i malé firmy mohou v aktuálních dotačních výzvách získat dotace na mzdy, inovativní výrobní zařízení či testování svých produktů, pokud proukážou, že projekty přispívají rozvoji cirkulární ekonomiky a snižují negativní dopad činnosti na životní prostředí.

Dotační výzvy, typy projektů vhodné pro žádosti o dotace i celý proces přiblíží na svém webináři poradenské společnosti CIRA Advisory a MIDA Consulting.  Webinář se koná 3. června od 9:30 na platformě ZOOM. Registrace je možná už nyní ZDE.

Webinářem Vás provede:

Michala Pešková – je ředitelkou společnosti MIDA Consulting s více než 12 letou zkušeností s dotačním poradenstvím, pro klienty získala dotace ve výši 1,3 miliardy Kč s více než 90% úspěšností u žádostí, které s klienty podávala.

Laura Mitroliosová – je ředitelkou poradenské společnosti  CIRA Advisory  a odbornicí na cirkulární ekonomiku v českých firmách. Projekty konzultuje tak, aby jejich realizace skutečně posunula Vaši firmu blíže k cirkulárnímu fungování s respektem k životnímu prostředí.

Dne 17. května 2021 proběhl webinář k 5. veřejné soutěži Programu Prostředí pro život, kde byli uchazeči o podporu informováni o: podmínkách 5. veřejné soutěže; prioritních výzkumných cílech; duplicitách projektů a regionalitě; formálních náležitostí podání návrhu projektu; podání návrhu projektu v ISTA.

Z webináře jsou níže dostupné:

Fond pro spravedlivou transformaci pomůže zemím EU řešit sociální a hospodářské důsledky spojené s přechodem na klimatickou neutralitu.

Prostředky Fondu pro spravedlivou transformaci dosahují celkové výše 17,5 mld. eur. Pocházejí jak z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (7,5 miliardy eur), tak z nástroje EU na podporu oživení (dalších 10 miliard eur). Fond bude podporovat projekty zaměřené na hospodářskou diverzifikaci, hospodářskou přeměnu, vytváření pracovních míst nebo přispívání k přechodu na udržitelné, klimaticky neutrální a oběhové evropské hospodářství.

Hlavním cílem fondu je pomáhat těm, kterých se dotkne transformace hospodářství směrem ke klimatické neutralitě, aby mohli zvyšovat svou kvalifikaci nebo se rekvalifikovat a snáze tak hledat nové zaměstnání. Dotace ale budou poskytovány i mikropodnikům, podnikatelským inkubátorům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím a kromě toho bude fond přispívat k investicím do nových energetických technologií, energetické účinnosti a udržitelné místní mobility.

Z dotací jsou přitom vyloučeny projekty na spalování odpadu, výstavbu či demontáž jaderných elektráren, činnosti související s tabákovými výrobky a investice do fosilních paliv.

Pro získání financování musí členské státy nejdříve vypracovat tzv. územní plány pro spravedlivou transformaci. V nich určí nejvíce postižené oblasti, které by měly obdržet podporu. Zvláštní pozornost by měla být věnována specifikům ostrovů, ostrovních oblastí a nejvzdálenějších regionů.

Poslancům se v průběhu vyjednávání se zástupci členských států o konečném znění pravidel fungování fondu podařilo prosadit, aby byl v případě navýšení rozpočtu fondu po 31. prosinci 2024 zaveden tzv. „mechanismus ekologického odměňování“. Jednalo by se o dodatečné zdroje, které by se rozdělily mezi členské státy podle pokroku, který dosáhly v oblasti snižování průmyslových emisí.

„Evropský parlament vyslal jasný politický signál: sociální, ekonomické a ekologické dopady energetické transformace v nejvíce zasažených regionech je třeba řešit. Vstupujeme do nové, zelené éry pro Evropu, aniž bychom někoho nechali pozadu,“ prohlásil řecký zpravodaj Manolis Kefalogiannis (EPP).

Návrh byl přijat poměrem hlasů 615 (pro): 35 (proti): 46 (zdrželo se hlasování).

Evropský parlament vyslal jasný politický signál: sociální, ekonomické a ekologické dopady energetické transformace v nejvíce zasažených regionech je třeba řešit. Vstupujeme do nové, zelené éry pro Evropu, aniž bychom někoho nechali pozadu, prohlásil zpravodaj Manolis Kefalogiannis (EPP, GR)

Další postup

Jakmile dohodu formálně přijme i Rada EU, vstoupí nařízení v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Souvislosti

Fond pro spravedlivou transformaci je prvním pilířem mechanismu pro spravedlivou transformaci. Tento mechanismus je klíčovým nástrojem na podporu regionů, průmyslových odvětví a pracovníků, u nichž se očekává, že budou čelit největším výzvám při provádění Zelené dohody pro Evropu. Normotvůrci dosáhli předběžné politické dohody o Fondu pro spravedlivou transformaci dne 9. prosince 2020.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přichází s radikálními požadavky na změnu energetické politiky, aby svět do poloviny století dosáhl nulových emisí. Ve zveřejněné zprávě navrhuje například okamžitě zastavit investice do ropných, plynových a uhelných projektů. Pokud vlády chtějí uhlíkovou neutralitu do roku 2050 zajistit, musí se nejpozději do roku 2035 zastavit prodej nových osobních aut se spalovacím motorem a globální odvětví elektřiny musí dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2040. Zpráva má být vodítkem pro další kolo globálních rozhovorů o klimatu, které se uskuteční v listopadu ve Skotsku.

V pařížské klimatické dohodě z roku 2015 se státy zavázaly ke snaze udržet oteplování globálního klimatu výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními časy a pokud možno co nejblíže 1,5 stupně. Emise skleníkových plynů by proto měly být do roku 2050 nulové. I kdyby ale všechny státy, které se k nulovým emisím do poloviny století zavázaly, svůj slib splnily, stejně se v roce 2050 bude dostávat do vzduchu 22 miliard tun oxidu uhličitého. Teplota by proto do roku 2100 vzrostla zhruba o 2,1 stupně Celsia.

Dosavadní opatření nestačí, upozorňuje agentura. Pokud bude svět chtít globálnímu oteplování zabránit, bude potřeba od základu změnit způsob, jakým se na planetě energie vyrábí, distribuuje a používá. "Cesta k čisté nule je úzká, ale stále dosažitelná. Pokud se chceme do roku 2050 k čisté nule dostat, nepotřebujeme žádné další investice do nových ropných, plynových a uhelných projektů," řekl agentuře Reuters výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Podle něj stojí lidstvo možná před nejnáročnějším úkolem v historii.

Podle analytika české poradenské společnosti ENA Jiřího Gavora je nutné zprávu chápat spíše jako výzvu k rychlejším změnám v energetickém sektoru než jako reálně proveditelný požadavek. "Přinejmenším investice do plynových a ropných projektů nelze okamžitě zastavit a ani by to nebylo vhodné. Plyn bude hrát přinejmenším deset až 20 let roli významného přechodového paliva umožňujícího rychlejší odchod od uhlí – na tom je postavena například německá politika Energiewende. A ropné produkty budou ještě celá desetiletí nezbytným vstupem pro chemickou výrobu, přičemž emise CO2 lze v těchto procesech minimalizovat," řekl dnes ČTK Gavor.

Zatímco nové investice do fosilních projektů nebudou nutné, bude do roku 2030 potřeba zvýšit globální investice v energetickém sektoru na pět bilionů dolarů (104 bilionů Kč) ročně, píší experti IEA. Nutné bude masivní nasazování obnovitelné energie. Téměř 90 procent výroby elektřiny by mělo do roku 2050 pocházet z obnovitelných zdrojů a většina zbytku z jaderné energie. Solární fotovoltaické zdroje by měly do roku 2030 přispívat 630 gigawatty (GW) ročně a větrná energie musí vzrůst na 390 GW, vypočítává IEA. To představuje dohromady čtyřnásobek objemu z loňského roku, který byl rekordní.

Zpráva vyzývá k odstavení nejméně efektivních uhelných elektráren do roku 2030. Ty, které budou ještě v roce 2040 v provozu, bude potřeba modernizovat. "Pro energetickou agenturu to je bod obratu," řekl listu Handelsblatt expert na energetiku John Feddersen z londýnské poradenské společnosti Aurora Energy.

Ekonom Capitaliked.com Radim Dohnal míní, že celá zpráva míří správným směrem a je velmi dobře, že existuje odvaha mluvit také o těchto nepříjemných tématech. "ČR podle mého soudu má velkou šanci v tomto úkolu obstát velmi dobře. Chybějící výkon uhelných a plynových elektráren by bylo třeba nahradit úsporami, obnovitelnými zdroji a modulárními jadernými reaktory. Současně je nutné snažit se o maximální prodlužování životnosti všech šesti stávajících tuzemských jaderných bloků až na 60 či 70 let," dodal.

Za účasti náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, předsedy představenstva Pražské vodohospodářské společnosti Pavla Válka a generálního ředitele společnosti Pražské vodovody a kanalizace Petra Mrkose proběhla ve středu 19. května na pražské Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) demonstrace bezpečného využití recyklované vody.

Jak přitom uvedl duchovní otec projektu, profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha, konečným cílem je prezentovat v praxi možnosti recyklace vody a jejího použití například při ošetřování městské zeleně, v průmyslu nebo v zemědělství. K tomu slouží spektrum rostlin v „minizahrádce“ na ÚČOV, chráněné před deštěm, které mají simulovat druhy zeleně ve městech, od trávníku přes kvetoucí rostliny až po okrasné dřeviny. Cílem projektu je podle Wannera mimo jiné sledovat obsah škodlivých látek, jako jsou zbytky léčiv nebo hormonálních přípravků v biomase rostlin, které jsou kontrolovaně zavlažovány z několika různých zdrojů vody – „surovou“ říční vodou, vodou odtékající z ÚČOV, a vodou z ÚČOV vyčištěnou pomocí UV záření a membránovou filtrací.

Projekt HORIZON má přitom ukázat využívání chytrých technologií ve vodním hospodářství, kromě ČR je jej účastní Norsko, Nizozemí, Itálie a Ghana. O české části projektu hovoří profesor Wanner v následujícím videorozhovoru, jehož první část si můžete poslechnout na home page portálu Naše voda v rubrice „Videoreportáž“ nebo na youtube kanálu našeho portálu na:
 

Zdroj: Nase-voda.cz

Ochota Čechů recyklovat světelný elektroodpad, tedy zejména LED a přímo žhavené žárovky či kompaktní zářivky, se postupně zvyšuje. Češi jsou ochotni do sběrného místa urazit v průměru 929 metrů, přičemž desetiletý průměr je zhruba 900 metrů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti EKOLAMP, který proběhl mezi 1201 respondenty.

Ekologické chování lidí se ale v jednotlivých regionech zásadně liší (viz graf níže): „Nejpilnější jsou lidé ze Středočeského a Olomouckého kraje, kde jsou ochotni urazit do sběrného místa až dva kilometry. Naopak jen téměř desetinu této vzdálenosti jsou ochotni překonat lidé v kraji Libereckém či Praze,“ shrnuje Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení.

Všechny vysloužilé žárovky bez rozdílu typu lze odevzdat ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. „Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ dodává Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz.

Vysloužilé světelné zdroje je třeba ekologicky zrecyklovat. Patří výhradně do speciálních sběrných nádob na světelné zdroje. „Důvodem je jejich křehkost, například kompaktní zářivky by se mohly mezi ostatním elektroodpadem rozbít a tím uvolnit do okolí toxickou rtuť, kterou zářivky v malém množství obsahují,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Od letoška musí prodejci na účtence uvádět výši recyklačního příspěvku

Za službu recyklace zakoupeného elektrozařízení spotřebitel platí při jeho nákupu. Výše příspěvku na recyklaci se odvíjí od typu spotřebiče, záleží zejména na tom, jak nákladná je jeho recyklace. Příspěvek na recyklaci ale odráží i mnohé další činnosti – vytváření sběrné sítě, svoz elektrozařízení do recyklačních firem a rovněž osvětu.

Prodejci jsou na účtence povinni výši recyklačního příspěvku uvádět. „Spotřebitelé se tak hned při nákupu dozvědí, kolik za službu recyklace platí. To může řadu z nich motivovat k ekologickému chování,“ dodává Zuzana Adamcová. Výši příspěvku také musí na svých webových stránkách uvádět všechny kolektivní systémy, tedy firmy, které se zpětným odběrem elektrozařízení zabývají. Tím se celý systém zpětného odběru a recyklace elektroodpadu zprůhledňuje.

Nově lze k recyklaci odevzdat i přímo žhavené žárovky včetně halogenových

Spotřebitelé si nyní také nemusí lámat hlavu s tím, jestli vysloužilý světelný zdroj je třeba recyklovat či nikoli. Od letošního roku lze k recyklaci odevzdat všechny světelné zdroje, a to i klasické přímo žhavené žárovky (např. wolframové) včetně halogenových. Těch je sice už v domácnostech relativně málo, představují jen 21 % (viz graf), ale i tak stále tvoří významnou část světelných zdrojů.

Klasické přímo žhavené neúsporné žárovky původně k recyklaci určeny nebyly, protože jejich prodej byl Evropskou unií zakázán. Nicméně se ukázalo, že jsou na český trh stále dodávány pod různými jmény v nemalém množství.

„Lidé nyní nemusí přemýšlet nad tím, jestli světelný zdroj recyklovat či nikoli, všechny typy světelných zdrojů by se nyní měly odevzdat do sběrných nádob či ve sběrných dvorech,“ uzavírá Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP.


 

Českou republiku čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody pro Evropu v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle některých expertů představovat problém. V odborných kruzích se proto začíná hovořit o novém „koordinátorovi“, který by měl zelenou agendu pod palcem. Více ZDE

Pod hlavičkou Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) se uskuteční již pátý ročník kurzu Oběhové hospodářství. Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) VŠCHT ve spolupráci s předními odborníky zprostředkuje ředitelům, manažerům a dalším profesionálům ze soukromé i státní sféry aktuální poznatky a informace týkající se cirkulární ekonomiky.

„Cirkulární ekonomika se jako trend bude v nadcházejících letech čím dál více propisovat do širokého spektra činností – od designu a marketingu přes ochranu životního prostředí či nakládání s odpady až po společenskou odpovědnost podnikání. Absolventi kurzu tak mohou získat jedinečné know-how, které jim pomůže dát nový rozměr vlastnímu podnikání nebo se lépe uplatnit na trhu práce,“ říká prof. Vladimír Kočí, odborný garant kurzu, děkan FTOP VŠCHT a přední český expert na metodu posuzování životního cyklu (LCA).

„Účastníci budou mít během kurzu příležitost využít nové poznatky při práci na vlastních projektech, a to jak samostatně, tak ve skupině. Často tak vznikají zajímavé synergie mezi podnikatelskými záměry účastníků, což je další přidaná hodnota kurzu. Z takovýchto projektů vzešly dnes již známé iniciativy jako Zálohujme, Repete box nebo Cirkulární dotace,“ doplňuje zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, která na kurzu od prvního ročníku přednáší.

Letošní ročník začíná v září 2021 a končí v květnu roku 2022. Celkem se bude konat 12 pátečních celodenních výukových bloků spolu s dvoudenní exkurzí. Během výukových bloků, které se zaměří na specifické aplikace konceptu cirkulární ekonomiky, představí odborníci na danou oblast konkrétní aktivity či překážky při zavádění tohoto moderního trendu. O své zkušenosti se podělí celá řada specialistů z byznysového i akademického prostředí, např. generální ředitel SUEZ ČR Zdeněk Horsák, zakladatel digitálního odpadového tržiště CYRKL Cyril Klepek či obchodní a technický ředitel VEOLIA ČR Ondřej Beneš.

Stejně jako předchozí ročníky se i letošní ročník kurzu uskuteční pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství.

Partnery kurzu jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.s., SUEZ Česká republika, a.s., Veolia Česká republika, a.s., a klastr WASTEN.

Jak kurz hodnotí absolventi?

„Kurz Oběhového hospodářství mohu jen doporučit. Osobně jsem velmi ocenil široký záběr témat souvisejících s danou oblastí, kvalitní úroveň přednášejících se zastoupením z firemního sektoru i státní správy a pestré složení účastníků, kteří přinášejí nové pohledy na problematiku z různých oborů. Svým obsahem kurz je vhodný nejen pro odborníky z oboru, jako jsou podnikoví ekologové či manažeři odpadového hospodářství: velmi užitečný může být i pro nadšence z ostatních oborů, kteří se zajímají o možnosti, jak transformovat firmu a její procesy směrem k trvalé udržitelnosti, a mají potřebu načerpat více informací a zorientovat se v problematice.“ Miroslav Peichl, Regional Sustainability Lead, Asahi Breweries Europe.

„Naprostá většina přednášek je velmi zajímavě podaná, a hlavně s praktickými příklady. Třešničku na dortu představuje exkurze, která uvolnila atmosféru a umožnila přístup do podniků, kam bych se nikdy nepodívala. To mi hodně pomohlo pochopit, jak reálně funguje odpadové hospodářství.“ Klára Hálová, Head of Water Category and Education Programme, Mattoni 1873

Cirkulární ekonomika jako priorita Evropské unie

Vizí cirkulární ekonomiky je systém, ve kterém společnost usiluje o minimalizaci produkce odpadů a s nimi spojených emisí. Přechod od lineárního ekonomiky na cirkulární změní zaběhlé přístupy k využívání zdrojů a bude mít zásadní vliv nejen na vývoj nových postupů a technologií, ale i na trh práce. Podle aktuálních odhadů může v EU přechod na cirkulární ekonomiku do roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard eur. Pro úspěšnou aplikaci konceptu cirkulární ekonomiky je potřeba vzdělávat manažery, odborníky i běžné občany, což tvoří nedílnou součást vize & mise Institutu cirkulární ekonomiky.

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha se ve své výzkumné i pedagogické činnosti zaměřuje na důležité otázky týkající se technické ochrany životního prostředí, environmentálního inženýrství včetně technologie paliv, ochrany ovzduší vod i pedosféry. Vedle pracovišť s dlouholetou tradicí v oblasti energetiky, dekontaminačních technologií či využití ropných produktů se na fakultě vyvíjí činnost i v aktuálních tématech zaměřených na resistenci mikroorganismů v odpadních vodách.

­O Institutu cirkulární ekonomiky

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.