Komise zveřejnila akční plán pro nulové znečištění, Instituce se dohodly na klimaticky neutrální EU do roku 2050, Komise vydala nová pravidla v rámci oběhového hospodářství (Přijaté pokyny mají usnadnit správné uplatňování klíčových částí směrnice, zejména pokud jde o definici plastů, plastových výrobků na jedno použití vyrobených zcela nebo částečně z plastů a různých dalších položek, na něž se směrnice vztahuje), Komise přijala strategické zásady akvakultury, podrobnosti ZDE

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. Dodatek č. 3 se věnuje problematice emisních faktorů k prachu. Nevyvolává nutnost přezkumu či změn povolení.

Dokument ke stažení:

2021_05_18 IRPP metodika (dodatek 3) FIN (1).pdf (533.75 kb)

Aktualizovaný dokument reflektuje novou legislativu v oblasti odpadů a nedávné změny v souvislosti s úpravu vazby integrované prevence na stavební právo.

Dokumentk ke stažení:

2021_05_26 Seznam nahrazovaných aktů IPPC.pdf (753.55 kb)

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci, která se zaměřuje na možné úpravy požadavků na ecodesign a označování energetickými štítky pro mobilní telefony a tablety. Hlavním cílem konzultace je získat zpětnou vazbu ohledně toho, jaké jsou preference uživatelů z hlediska používání, recyklace či opravy těchto zařízení. Následně Komise zhodnotí, zda je nutné zavést nová opatření, která by cílila na zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti mobilů a tabletů, a která by zajistila jejich lepší opravitelnost a recyklovatelnost. Iniciativa je součástí akčního plánu pro oběhové hospodářství z loňského roku a přispěla by také k plnění cílů Zelené dohody z hlediska účinného využívání zdrojů. Do konzultace je možné se zapojit do 23. srpna 2021.

Evropská komise oficiálně obdržela český plán obnovy, který shrnuje oblasti, do kterých chce česká vláda investovat prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). ČR požádal celkem o 7,1 mld. euro na granty, přičemž investice by se měly zaměřit na šest hlavních oblastí, kterými jsou digitální transformace, zelená tranzice a fyzická infrastruktura, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejná správa a zdraví. Plánované projekty by měly běžet do roku 2026. Komise má nyní dva měsíce na posouzení plánu, zejména zda zhodnocení toho, zda navržené projekty přispějí k řešení problémů identifikovaných ve specifických doporučením v rámci evropského semestru. 37 % z daného rozpočtu přitom musí jít na opatření v oblasti klimatu a 20 % na digitální transformaci.

Nový recyklační závod v Nizozemsku bude recyklovat demoliční odpad z expandovaného polystyrenu (EPS) a poradí si i se staršími přísadami.

Zahájení provozu recyklačního závodu PolyStyreneLoop v nizozemském Terneuzenu je naplánováno na 16. června. Závod byl postaven s cílem prokázat technickou a ekonomickou proveditelnost řešení uzavřeného cyklu recyklace EPS odpadu ve velkém.

Závod PolyStyreneLoop bude recyklovat izolaci EPS za využití fyzického recyklačního procesu založeného na technologii CreaSolv®. Tato technologie přemění pěnový demoliční EPS odpad tvořený izolacemi budov a stavebními izolacemi (B&C) z Nizozemska, Německa a dalších zemí na novou, vysoce kvalitní surovinu. Veškeré nečistoty, jako například cement nebo další zbytky stavebních hmot, stejně jako i starší aditivum HBCD, budou bezpečně odstraněny a z odpadu bude získán cenný brom.

„Tento závod je ukázkou toho, že v oblasti výroby EPS stále hledáme nové způsoby, jak zlepšit možnosti recyklace,“ uvedl spoluředitel závodu PolyStyreneLoop Lein Tange. „Účelem tohoto závodu je připravit půdu pro výstavbu podobných závodů na recyklaci materiálů EPS ve zbytku Evropy.“

Jedinečná je také právní struktura celého provozu, který získal grant programu LIFE Evropské unie. Vybudovala ho společnost PolyStyreneLoop Cooperative, nizozemská nezisková organizace, jejímiž členy je více než 70 zástupců průmyslu z celého hodnotového řetězce pěnového polystyrenu.

Závod v Terneuzenu bude schopen recyklovat 3 300 tun polystyrenového demoličního odpadu, který sektor B&C ročně vytváří, a ověří tak technickou, ekonomickou i environmentální životaschopnost nového recyklačního procesu, ve kterém lze polystyrenové pěny s obsahem HBCD plně integrovat do oběhového hospodářství, místo aby docházelo k jejich vyřazení.

„Skutečnou výhodou je, že se tento závod dokáže postarat nejenom o stávající recyklační odpad, ale také o recyklační odpad starší,“ prohlásil spoluředitel závodu Jan Noordegraaf. „Navíc jsme toho schopni dosáhnout přibližně se stejným energetickým vstupem jako v případě mechanické recyklace a energii, kterou používáme, produkují výhradně větrné elektrárny.“

Závod PSLoop ukáže možnosti nekonečné recyklace odpadu EPS ze sektoru B&C. Později bude recyklovat také extrudovaný polystyren neboli XPS, známý též jako StyrofoamTM.

EPS je lehká pěna, tvořená z 98 % vzduchem a ze 2 % technologiemi s vynikajícími ochrannými a tepelně izolačními vlastnostmi. Kromě použití ve stavebnictví a při stavbě komunikací se také hojně používá jako obalový materiál na ochranu nejrůznějších výrobků, od těžké bílé techniky až po citlivou elektroniku, čerstvé ovoce a zeleninu, vakcíny a dokonce také včely.

O společnosti PolyStyreneLoop

PolyStyreneLoop je sdružení zastupující více než 70 společností z hodnotového řetězce pěnového polystyrenu. Jeho členy jsou výrobci polystyrenových surovin, výrobci pěnového polystyrenu, dodavatelé aditiv, zpracovatelé a recyklátoři pěnového polystyrenu, a také EUMEPS, sdružení a veřejné zastoupení evropských výrobců expandovaného polystyrenu.

Sdružení EPS ČR si nastavilo dobrovolný cíl zabezpečit do roku 2025 sběr a recyklaci až 50 % odpadního expandovaného polystyrenu (EPS). Aby Sdružení zjistilo, jak je s tímto materiálem v ČR nakládáno, navázalo spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky. Ten vypracoval komplexní studii materiálových toků EPS a předložil návrhy opatření přispívajících k navýšení míry recyklace.

„Mapování materiálových toků umožňuje pochopení a vizualizaci pohybu daného materiálu. INCIEN se vždy snaží doplnit teoretické poznatky získané z analýz o praktické návrhy pro posun k větší cirkularitě,“ popisuje jeden z autorů studie a programový manažer INCIEN Stepan Vashkevich.

„Analýza INCIEN se zaměřila na dvě primární oblasti využívání EPS – obalové materiály a stavebnictví. Na základě rozsáhlého terénního průzkumu a analytické činnosti identifikoval INCIEN řadu bariér, jejichž odstranění do budoucna pomůže vyšší míře opětovného použití EPS,“ uvádí předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.

Každý rok se na český trh dostane více než 55 tisíc tun nově vyrobeného EPS. Zároveň vzniká významné množství odpadního EPS – odhadem více než 8 tisíc tun. Ačkoli lze EPS plně recyklovat, dnes se recykluje pouze 32 % těchto odpadů. Uplatnění cirkulárních principů může výrazně pomoct snížení uhlíkové stopy i nároků na primární suroviny, což má rovněž značný ekonomický potenciál.

Spolupráce se Sdružením EPS je součástí úsilí INCIEN o nastavení cirkulární agendy jako priority pro Českou republiku. Metodologii aplikovanou v tomto pilotním projektu bude INCIEN díky její univerzálnosti nadále využívat v rámci dalších segmentů. Ambicí INCIEN je i tímto způsobem přispět k uzavírání materiálových toků v ČR.

„Jako dobrá motivace k prosazení cirkulární agendy slouží dobrovolné závazky asociací, firem, státních i akademických subjektů. Dalším předpokladem je precizní znalost současného stavu, díky níž lze identifikovat příležitosti ke změně a konat. Proto velmi oceňuji akceschopnost a vizi Sdružení EPS ČR, které oba tyto předpoklady naplňuje,“ říká ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.

Dokument ke stažení:

ANALÝZA MATERIÁLOVÝCH TOKŮ EPS V ČR

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k iniciativě pro udržitelné produkty. Na základě této iniciativy dojde k revizi směrnice o ekodesignu a budou navržena příslušná nová legislativní opatření s cílem zajistit vyšší udržitelnost produktů, které jsou umisťovány na trh EU.

Z produktů, které déle vydrží, lze je recyklovat, opravovat, opětně používat a jsou energeticky účinnější, budou mít prospěch nejen spotřebitelé, ale i životní prostředí a klima obecně. Kromě toho se má v rámci této iniciativy řešit přítomnost škodlivých chemických látek ve výrobcích, jako jsou například:

• elektronika a zařízení pro informační a komunikační technologie

• textilní výrobky

• nábytek

• ocel, cement a chemické produkty.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz  účastníkům zprostředkuje know-how a nejnovější informace z oblasti cirkulární ekonomiky. Pomůže jim tak s uplatněním na trhu práce i s rozvojem vlastního podnikání. Kurz je pořádán pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství. Více informací naleznete ZDE.

Od června startuje příjem žádostí do nové dotační výzvy na opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny. Zájemci mohou žádat o příspěvek například na výsadbu stromořadí, mezí a remízků či extenzivních sadů a také na budování vodních prvků jako jsou tůně a mokřady, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Letos výzva nabízí 30 milionů korun, což je třikrát více než vloni. Za dvanáct let trvání tohoto programu vzniklo v české krajině na 1140 přínosných projektů.

Podpora se týká opatření, která přispívají k adaptaci na změnu klimatu a posílení ekostabilizačních funkcí krajiny. Zájemci mohou žádat o dotace na obnovu krajinných struktur nebo na budování vodních prvků, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Program podpoří také diverzifikaci lesních porostů výsadbou a ochranou druhově vhodných dřevin, opatření k omezení fragmentace krajiny a na podporu biodiverzity formou vhodného managementu či ochranou přirozených biotopů.

Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny je tradiční ekonomický nástroj Ministerstva životního prostředí pro péči o přírodu a krajinu s dvanáctiletou tradicí. Mezi lety 2009 - 2018 díky němu vzniklo přes 1000 projektů za zhruba 130 milionů korun, nejvíce z nich se zaměřilo na výsadbu dřevin a tvorbu tůní. V roce 2019 byl schválen nový programový dokument na období 2019 – 2023, během uplynulých dvou let tak získalo podporu dalších 140 projektů za 17 milionů korun.

Letošní výzva pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 115 170 Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny je určena pro externí žadatele, kteří mohou žádat na opatření v rámci podprogramů pro adaptaci vodních, nelesních a lesních ekosystémů na změnu klimatu (podprogramy 115D174, 115D175 a 115D176). Způsobilými žadateli jsou fyzické a právnické osoby, obecně prospěšné organizace, obce, občanská sdružení, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní organizace a státní podniky.

Program poskytuje investiční i neinvestiční finanční prostředky až do výše 100 % způsobilých nákladů. Maximální výše podpory je 250 000 korun včetně DPH na lesní a nelesní opatření a 1 milion korun včetně DPH na vodní opatření.

Výzva je vyhlášena jako průběžná s termínem zahájení příjmu žádostí 1. 6. 2021 a ukončením příjmu žádostí 30. 9. 2021, nebo do vyčerpání finanční alokace.

Další podrobnosti:

Výzva č. 2/2021 včetně dokumentace Programu a dalších příloh

V roce 2020 došlo k opětovnému nárůstu těžby dřeva, a to na 35,8 mil. m3 dřeva bez kůry. Téměř veškeré vytěžené dříví přitom pocházelo z nahodilé těžby. Výjimečná byla také plocha zalesňování o rozloze 33 671 ha.

Na celkové těžbě dřeva o objemu 35,8 mil. m3 se podílela zejména těžba nahodilá (94,8 %), do které spadá i likvidace kůrovcových kalamit. „V loňském roce padl rekord v těžbě dřeva, která dosáhla bezmála 36 milionů kubíků. Téměř veškerý objem vytěženého dřeva pochází z nahodilé těžby, obdobně, jako tomu bylo v roce 2019,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Těžily se především jehličnaté dřeviny (96,5 %), těžba listnatých dřevin ve výši 1,3 mil. m3 zůstala na stejné úrovni jako v předchozím roce. Z jednotlivých dřevin šlo nejvíce o smrk (90,3 %), s velikým odstupem pak o borovici (4,2 %) a buk (1,6 %).

Nejvyšší objemy vytěženého dřeva byly zaznamenány v Kraji Vysočina (8,7 mil. m3) a v Jihočeském kraji (4,8 mil. m3). Dle vývoje lze usuzovat, že tempo růstu těžby dřeva zpomaluje v moravských krajích a naopak zrychluje v Čechách, včetně severních oblastí.

K výraznému nárůstu došlo také u plochy zalesňování (sadba a síje). Oproti předchozímu roku došlo k navýšení o 5 tis. ha na 33 671 ha. „V posledních letech můžeme pozorovat nárůst u zalesňované plochy, což má souvislost s vysokou těžbou dřeva. Síje a sadba tak vloni představovala již 33 671 hektarů, a to opět s mírnou převahou listnáčů,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Převažovala plocha zalesněná listnatými dřevinami (51,3 %, stejně jako v r. 2019), nejvíce se však využíval smrk (30,7 %), dále buk (23,8 %), dub (16,4 %) a borovice (7,4 %). Při výsadbě se spotřebovalo 205,6 mil. sazenic (62,6 % listnáčů). Nejvíce se loni zalesňovalo v Kraji Vysočina (6 190 ha). Plocha přirozené obnovy lesa se navýšila o 1 391 ha na 6 615 ha (+26,6 %), přičemž mírně převažovaly jehličnany (53,1 %).

Na konci roku 2020 lesní pozemky zabíraly plochu 2 677 329 ha.

Další informace:

publikace ČSÚ Lesnictví – 2020

Geotermální energie je obnovitelný a v podstatě nevyčerpatelný zdroj energie. V české legislativě ale nejsou ukotvené ani základní pojmy, například co to vlastně geotermální energie je, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jan Holeček. Více ZDE

Materiál Aktualizace Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu stanoví jednak strategický cíl, a to prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu – snížit zranitelnost a zvýšit resilienci lidské společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady. Národní akční plán rozpracovává opatření uvedená ve strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje garanty, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, příslušnost k jednotlivým sektorům a zdroje financování. Návrh akčního plánu obsahuje soubor 106 adaptačních opatření (z toho 13 průřezových), pod které náleží 319 úkolů.

Dokument ke stažení:

• Materiál 1

• Materiál 2

• Materiál 3

• Předkládací zpráva

Při přípravách veřejné zakázky na stavební práce může zadavatel zvažovat mnoho aspektů sociálně a environmentálně odpovědného zadávání.  Při tomto plánování je skvělou pomůckou praktický checklist: Kontrolní list pro vyhodnocení sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve veřejné zakázce na stavební práce. Vyplněný checklist pak může sloužit i k odůvodnění, proč dané aspekty zadavatel uplatnil nebo proč některé neuplatnil. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Videozáznam konference Odpovědné veřejné zadávání

Vzhledem ke skutečnosti, že Ministerstvo životního prostředí jako správce informačního systému ISPOP rozhodlo o generační obměně systému ISPOP, bude nutné na tuto skutečnost reagovat i ze strany dodavatelů systémů třetích stran, které se systémem ISPOP komunikují. Pro ohlašování v roce 2022 bude systém ISPOP nahrazen novými systémy ISPOP2, CRŽP a EnviIAM, čímž dochází i ke změně komunikačního rozhraní a autentizace pro plnění ohlašovacích povinností. Více ZDE

Sněmovna dnes schválila nový stavební zákon, který má výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Zákon má však řadu kritiků. Poslanci normu přijali proti původnímu vládnímu návrhu tak, že veškeré stavební úřady přejdou pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční úřady. Část opozice tento princip odmítá a tvrdí, že to ochromí stavební řízení. Poslanci při schvalování přijali řadu pozměňovacích návrhů, některé z nich dokonce přes nesouhlasné stanovisko ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO). Nyní zákon, který má platit od 1. července 2023, dostane k projednání Senát. Je možné, že ho Sněmovně vrátí.

Nový stavební zákon, jehož základní teze představilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v září 2017, má nahradit dosavadní zákon z roku 2006. Ministerstvo si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem MMR také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit. Podle schválené podoby vznikne Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou mít jednotlivá územní pracoviště a budou rozhodovat v první instanci. Stavebníci se budou odvolávat právě k odvolacímu stavebnímu úřadu, který bude mít na starosti také povolování třeba dálnic nebo letišť. Ministerstvo nakonec variantu čistě státní stavební správy podpořilo. Do zákona se dostala formou komplexního pozměňovacího návrhu ze sněmovního hospodářského výboru, kde ho podpořila skupina poslanců v čele s Martinem Kolovratníkem (ANO).

Zákon bude rozlišovat stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Jejich seznam bude obsahovat příloha k zákonu. Stavbou bude také výrobek, který bude plnit funkci stavby. O povolení se bude žádat u všech staveb kromě jednoduchých. Stavebník bude moci svépomocí stavět stavby drobné a jednoduché, ale pokud sám nebude odborně způsobilý, bude si muset u některých staveb sjednat stavební dozor. U staveb pro bydlení bude muset zajistit stavbyvedoucího, stejně jako pokud bude odstraňovat stavbu, v níž je azbest. U jednoduchých staveb bude muset stavební úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení. Stavebními úřady budou také ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti, a to u záměrů, které souvisí s jejich úkoly. Účastníky řízení budou rovněž obce, na jejichž území se záměr má uskutečnit.

Pro nový zákon dnes hlasovalo 92 poslanců, zapotřebí jich bylo 88. Pro zákon hlasovali poslanci ANO, SPD a tři sociální demokraté. Někteří sociální demokraté byli proti zákonu stejně jako ostatní poslanci. Podle koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) má schválený zákon řadu nedostatků, mají ho za paskvil. Piráti dnes neúspěšně vznesli návrh na zamítnutí zákona. Zákon nepodpořili ani poslanci KSČM, vadilo jim, že prošel návrh, který ruší požadavek na přímé osvětlení a větrání u obytných místností. Místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar to označil mimo jiné za skandální a za návrat do středověku. Na následné tiskové konferenci návrh ostře kritizoval. "Zvážíme další kroky v rámci této vlády, která dělá asociální politiku vůči lidem," řekl. Návrh byl jedním z důvodů, proč zákon nepodpořil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). O zákonu chce dále jednat i v koaličním formátu. Koordinace i v rámci poslaneckého klubu je podle něj obtížná, neboť předloha vznikala ve Sněmovně "za pochodu".

Kritiku si zákon vysloužil i od Svazu měst a obcí ČR. "Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili, což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty," sdělil předseda svazu František Lukl. Za zcela nepřijatelný označil zákon pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle svazu je stavební zákon jednou z nejkontroverznějších norem posledních let. Svaz uvedl, že kombinace pozměňovacích návrhů centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. Předseda svazu zároveň věří, že zákon vrátí Sněmovně k dalšímu projednání Senát. V případě, že ho horní komora Sněmovně vrátí, bude k jeho přijetí potřeba 101 hlasů, tedy nadpoloviční většina všech poslanců.

Za mírné zklamání označila zákon Hospodářská komora ČR, přesto podle ní otevírá cestu k efektivnějšímu stavebnímu řízení. "Komora postrádá větší podporu zkrácenému postupu změny územních plánů nebo přijetí opatření proti nečinnosti úřadů, což by povolovací proces mohlo významně urychlit," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Změnu stavebního práva podle něj komora považuje za jeden ze základních předpokladů pro rozhýbání české ekonomiky v období po koronaviru, ale také pro modernizaci státní správy založené na principech zrychlení a digitalizace.

Asociace developerů a Sdružení pro zahraniční investice schválení zákona vítají, Česká komora architektů (ČKA) považuje za nepochopitelné vyjmutí dozoru projektanta z vybraných činností ve výstavbě. Mezinárodní rada památek a sídel (ICOMOS) uvedla, že nový stavební zákon porušuje ochranu kulturního dědictví a mezinárodní smlouvy o ochraně památek.

V úterý 8. června 2021 proběhnou dva odborné kulaté stoly. Dopoledne ponese téma „Ne-cyklus dřeva“, kde budou experti z oboru řešit současnou krizi v lesnictví a možná řešení pro změnu. Odpoledne se bude diskutovat na téma „Ne-cyklus slámy“, kde se experti zaměří na problematiku využívání slámy a biomasy ve světle současného stavu zemědělství a zemědělské půdy.

DOPOLEDNE:

10:00 – 12:00 Dopolední kulatý stůl proběhne na téma „Ne-cyklus dřeva“, kde budou experti z oboru řešit současnou krizi v lesnictví a možná řešení pro změnu. Na panelu mimo jiné vystoupí Jakub HRUŠKA (přírodovědec a vysokoškolský pedagog), Luděk SZORÁD (Kloboucká lesní) nebo Martin HÁJEK (Teplárenské sdružení). Panelisté budou vést moderovanou diskuzi nad tezemi:

• Může se stát, že se dřevo stane kriticky nedostupnou surovinou?

• Jsme dostatečně bohatí na to, abychom si mohli dovolit vytěžené dřevo prodávat levně a s nízkou přidanou hodnotou?

• Otočí kůrovcová kalamita minci a stane se ze sektoru vázající uhlík producent desetiny českých emisí?

• Dokážeme v časech krize dostatečně rychle zaktivizovat poptávku po regionálních surovinách a jejich zpracování v místě, abychom nakopli ekonomiku naší země?

ODPOLEDNE:

13:00 – 15:00 Odpoledne se v rámci kulatého stolu na téma „Ne-cyklus slámy“ zaměří experti na problematiku využívání slámy a biomasy ve světle současného stavu zemědělství a zemědělské půdy. Formát bude stejně jako v dopoledním bloku reflektovat názor panelistů na připravené texe a závěr diskuze představí konkrétní doporučení pro změnu – je-li potřebná. V diskuzi vystoupí Vlastimil ZEDEK (vedoucí oddělení OZE a environmentálních strategií na MZe), Kateřina ČERNÝ PIXOVÁ (proděkanka pro rozvoj fakulty FŽP ČZU), Daniel PITEK (soukromý zemědělec) a další. Diskuze se zaměří na tyto teze:

• Je sláma vnímána jako strategická surovina pro Česko?

• Jak zajistíme očekávanou poptávku po slámě i z jiných sektorů než zemědělství (teplárenství, stavebnictví či chemickém průmyslu)? Měly bychom nějaké sektory upřednostňovat více než jiné?

• Jsme dostatečně připraveni na dostupnost slámy s vidinou očekávaného sucha a zhoršující se kvality půdy v nadcházejících letech?

• Máme tak kvalitní půdu, abychom se slámou a jinými zemědělskými rezidui plýtvali?

• Jsou zemědělci či stát do budoucna připraveni na případné zvýšení cen slámy?

Veškeré informace, včetně linku na registraci, najdete na našich stránkách: https://incien.org/cirkularni-bioekonomika-uzavirame-kruh/. Akce bude streamována, pokud byste měli zájem zúčastnit se osobně (předpokládáme max. 20 osob na obě části), dejte mi prosím vědět. Budeme rádi, pokud budete pozvánku sdílet všem, které by akce mohla zajímat.

Místo uhlí by měla v kotlích většiny českých tepláren do deseti let hořet biomasa, odpady anebo zemní plyn. Podniky jsou k tomu tlačeny mimo jiné čím dál vyššími cenami emisních povolenek. Některé teplárny už cestu k ekologizaci nastoupily samy. Většině by ale v příštích letech měly k proměně pomoci peníze z Modernizačního fondu - žádat o ně mohou od pondělí. Cílem je výrazně nižší produkce emisí a tím pádem i levnější provoz tepláren. Více ZDE