Metodika popisuje dopad nového zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech na již vydaná integrovaná povolení, ve kterých jsou nahrazovány správní akty dle již neplatného zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Z pohledu zákona o integrované prevenci se nová odpadová legislativa týká nejen zařízení, kde je povolována jakákoli činnost uvedená v rámci kategorie 5 přílohy č. 1 (nakládání s odpady) uvedeného zákona, ale i ostatních zařízení, kde byl vydán např. souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady nebo k upuštění od třídění dle zrušeného zákona o odpadech. Taková zařízení budou muset být postupně uvedena do souladu s novou legislativou v oblasti nakládání s odpady a budou stanoveny podmínky provozu zařízení, které splňují požadavky nové legislativy.

Dokument ke stažení:

• 2021_07_29_Metodika odpady_PUB.pdf (1.04 MB)

• 2021_07_29_Metodika odpady_přílohy_PUB.pdf (421.20 kb)

Nákup informační a komunikační techniky je předmět plnění, který je pro uplatňování požadavků v sociální i environmentální oblasti vhodný. Jak v odpovědném veřejném zadávání lze využít existující certifikace (štítky) si můžete přečíst více na stránce Informační a komunikační technika (ICT) | SOVZ.

V rámci našeho projektu jsme nechali do češtiny přeložit dvě publikace TCO Certified, které mohou být českým zadavatelům dobrou pomůckou.

• Pokyny pro zadavatele – Doporučené formulace při používání certifikace TCO Certified ve veřejném zadávání (originál: Guidance for purchasers – Recommended language for using TCO Certified in procurement)

• Ekvivalentní doklad o shodě s certifikací TCO Certified (originál: Equivalent proof of compliance with TCO Certified), který lze využít při formulaci požadavků v zadávací dokumentaci pro případ, že by dodavatel dokládal požadavky jinak, než štítkem TCO Certified.

Ministerstvo  životního  prostředí  přistoupilo  k aktualizaci  POH  ČR  v souvislosti  se  změnami odpadové legislativy  Evropské unie (EU) tzv. „Balíčkem k oběhovému hospodářství“2,  a také v návaznosti na nový Akční plán pro oběhové hospodářství – „Čistší a konkurenceschopnější Evropa“. Dokumenty v systému SEA najdete ZDE

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti.

Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz  účastníkům zprostředkuje know-how a nejnovější informace z oblasti cirkulární ekonomiky. Pomůže jim tak s uplatněním na trhu práce i s rozvojem vlastního podnikání. Kurz je pořádán pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství - ZDE.

Evropská agentura pro životní prostředí každoročně vydává přehlednou publikaci Signály EEA, která se zabývá klíčovými otázkami souvisejícími se životním prostředím a klimatem. Signály EEA 2020 Evropa směrem k nulovému znečištění jsou nyní dostupné také v českém jazyce.

Co je znečištění? Odkud pochází? Jak znečištění ovlivňuje životní prostředí a jaký dopad má na zdraví lidí? Jak se může Evropa v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu posunout směrem k nulovému znečištění? Zpráva Signály EEA 2020 se zabývá z různých úhlů pohledu jak problémem znečištění v Evropě, tak i příležitostmi jejich odstranění a prevencí.

Zprávu si můžete stáhnout zde a seznámit se s různými druhy znečištění v Evropě, s jejich zdroji a opatřeními, která by zlepšila kvalitu ovzduší a zdraví lidí.

Zdroj: CENIA
 

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zahájila řízení o nápravných opatřeních na řece Bečvě, kterou loni postihla ekologická havárie. Inspekce tak učinila po červnové žádosti spolků, aby postupovala podle zákona o předcházení ekologické újmě, uvedla dnes nezisková organizace Arnika v tiskové zprávě. Informaci o zahájení řízení ČTK potvrdila i ČIŽP. Cílem řízení podle Arniky je, aby inspekce podnikla kroky například k obnově řeky, zaplacené ze státního rozpočtu, nebo zahájila řízení se všemi potenciálními pachateli. Později by náklady nesl odhalený a usvědčený viník. Ačkoliv je zákon o ekologické újmě platný od roku 2008, byl tento krok učiněn poprvé, upozornila Arnika.

"Věříme, že inspekce fatální selhání odčiní a řízením přispěje k nápravě škod. Dohlédneme na to, zda řízení aktivně vede a probíhá paralelně s trestním vyšetřováním tak, jak ze zákona má," uvedl Kamil Repeš z Arniky. Právě Arnika společně s Českým rybářským svazem a spolkem Vsetínské fórum 17. června žádost podala. Vyjádření inspekce ČTK zjišťuje.

Řízení bylo zahájeno dnem podání. Spolky už dříve inspekci vytkli, že řízení nezačalo už krátce po havárii. Na to, že se zákon o předcházení ekologické újmě v případu Bečvy neaplikoval, v květnu upozornilo také stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

"Ačkoliv pachatel nebyl ihned odhalen, úkolem ČIŽP bylo zajistit nezbytná preventivní opatření a zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Náklady na opatření hradí ČIŽP ze státního rozpočtu, nakonec je však ponese usvědčený pachatel otravy," sdělili dnes zástupci Arniky.

"Výlov uhynulých ryb, odvoz do kafilerie a vysazení nových ryb do Bečvy dosud financoval Český rybářský svaz z vlastních zdrojů a prostředků, které zaslali dárci na transparentní účet Bečva 2020. Přislíbené dotace ze strany ministerstva zemědělství jsou prozatím ve stavu vyřizování. Nečinnost ČIŽP se v tomto případě dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě," uvedl Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.

Kvůli loňské otravě řeky Bečvy zahájila policie v červnu trestní stíhání. Vyšetřovatel obvinil jednoho člověka a jednu firmu, z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi následně vyplynulo, že obviněnou je právě tato společnost. Havelka ČT řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost.

Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Autoři nové studie, která byla publikována v odborném časopise BioScience, varují, že v mnoha ohledech se svět blíží ke kritickému bodu klimatických změn, nebo již tento bod překročil. Vědci se zaměřili na 31 klíčových indikátorů, které nazvali životními funkcemi planety, a u zhruba poloviny z nich včetně koncentrace skleníkových plynů, oteplování oceánů nebo ubývání ledové plochy zaznamenali rekordní zhoršení.

"Přibývá důkazů, že se blížíme k bodům zvratu spojovanými s důležitými částmi systému naší planety, nebo že jsme již zašli za ně," uvedl podle listu The Guardian v prohlášení William Ripple, ekolog z Oregonské státní univerzity a spoluautor studie. Podle Rippleho pandemie covidu-19 ukázala, že ani obrovské omezení dopravy a spotřeby zdaleka k obnově planety nestačí. Jsou tak podle něj zapotřebí systémové změny.

Autoři například upozornili, že ledovce tají o 31 procent rychleji než před 15 lety, odlesnění v Amazonii bylo v minulém roce rekordní nebo že emise skleníkových plynů dosahují v letošním roce dosud nevídaného množství. Konkrétně v dubnu naměřila observatoř Mauna Loa na Havajských ostrovech nejvyšší množství CO2 v atmosféře v historii. Pět nejteplejších let za celou historii měření bylo zaznamenáno od roku 2015.

"Tváří v tvář důkazům, že se blížíme z hlediska klimatu k bodům zlomu, musíme jednat a bezodkladně přijmout opatření pro dekarbonizaci ekonomiky a začít obnovovat přírodu, spíše než ji ničit," sdělil podle stanice RFI Tim Lenton, spoluautor studie z britské Exeterské univerzity.

Vědci, kteří se podíleli na výzkumu, vyzvali k rychlým a radikálním krokům. Podle nich je potřeba například bezodkladně upustit od používání fosilních paliv, snížit znečištění, obnovit ekosystémy a přiklonit se k rostlinné stravě.

Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. ČTK o výsledku informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Zprávu uvítal ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že jde o "prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětové měřítku".

O zařazení lokality v České republice na seznam kulturního a přírodního dědictví dnes na twitteru informovalo také samo UNESCO.

Snaha o zápis byla společným projektem několika zemí z Evropy, původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. "Na seznam se dostalo devět bezpodmínečně a dalších šest je tam s podmínkami," uvedl Pelc.

Ministerstvo životního prostředí na svém webu uvádí, že Česká republika má díky zápisu Jizerskohorských bučin první přírodní lokalitu oceněnou jako "součást dědictví celého lidstva", jelikož dalších 15 míst světového dědictví UNESCO v ČR jsou význačné kulturní památky globálního významu.

"Mám velkou radost – a vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému 'lázeňskému trojúhelníku' tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc," uvedl ministr životního prostředí Brabec.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba 17kilometrové pásmo. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory.

Pelc zápis označil za mimořádný úspěch."Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny," poznamenal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Cílem ročenky je podat přehled o činnostech souvisejících s vodním hospodářstvím v působnosti předkládajících resortů Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Materiál podává objektivní informace o skutečnostech týkajících se vodního hospodářství týkajících se minulého roku i porovnání v delších časových řadách. Jsou zde zobrazeny trendy vývoje a dosažené změny.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Formulář pro připomínky

Nové nařízení Komise (EU) 2021/1199, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), se týká polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v granulích nebo mulčích.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2021/1199 ze dne 20. července 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v granulích nebo mulčích používaných jako výplňový materiál na hřištích s umělým trávníkem nebo v sypké formě na hřištích nebo sportovištích.

Nařízení vstoupí v platnost v srpnu 2021.

Ve sloupci 2 položky 50 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se doplňují nové odstavce 9 až 14. Granule nebo mulče se od 10.  srpna 2022 nesmějí uvádět na trh k použití ani používat jako výplňový materiál na hřištích s umělým trávníkem nebo v sypké formě na hřištích nebo sportovištích, pokud obsahují více než 20 mg/kg (0,002 % hmotnostních) součtu všech uvedených PAU. Granule nebo mulče používané jako výplňový materiál ke dni 9. srpna 2022 mohou zůstat na místě a být tam nadále používány k témuž účelu.

Text nařízení v anglické i české verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

• Nařízení Komise (EU) 2021/1199

• Nařízení Komise (EU) 2021/1199 - ENG

Na stránkách agentury ECHA jsou v registru záměrů na omezení látek nově uvedeny per- a polyfluoroalkylované látky (PFAS) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (zveřejněno ECHA 21. 7. 2021).

Německo, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Dánsko předložily 15. 7. 2021 záměr omezit výrobu, uvádění na trh a používání per- a polyfluoroalkylovaných látek (PFAS) (EC/CAS -). Návrh na omezení těchto látek by měl být k dispozici do 15. 7. 2022.

Uvedené země zahájily průzkum o PFAS a jejich alternativ a zjišťují pro připravované omezení další informace. Termín pro podání připomínek je 19. září 2021.

Na internetových stránkách ECHA je k dispozici závěrečný dokument analýzy možností regulačního řízení (RMOA).

ECHA předložila záměr omezit uvádění na trh a používání látek obsahujících polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v hliněných terčích pro střelbu (EC 266-028-2, CAS 65996-93-2), předložení návrhu 1. října 2021.

ECHA rovněž předložila návrh na omezení uvádění na trh nebo používání 2,4-dinitrotoluenu (EC 204-450-0, CAS 121-14-2) jako látky v předmětech určených pro širokou veřejnost nebo pro profesionální použití v koncentracích vyšších než 0,1 %.

Návrh, který nejprve vyhodnotí vědecké výbory pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC), bude předmětem konzultace, která bude zahájena po dohodě výborů, že je návrh v souladu s požadavky nařízení REACH. Současně k tomuto omezení bude na internetových stránkách ECHA zveřejněna dokumentace dle přílohy XV.

Další informace:

• Registr záměrů týkajících se omezení

• Konzultace k omezení PFAS

• Dokument RMOA k PFAS

• Nejžhavější vědecká témata-PFAS

Redukce emise skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo na mezinárodní konferenci Vodíkovou strategii České republiky. Zástupci firem řekli, jaké vodíkové projekty chystají. Česká republika se společně s ostatními členskými zeměmi zavázala dosáhnout klimatické neutrality celé EU do roku 2050. Vodíková strategie je jedním z významných nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout.

„Na přípravě strategie s námi spolupracovali zástupci průmyslu, výzkumných organizací, vysokých škol, jiných ministerstev a dalších organizací,“ říká vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Nyní vypořádáváme připomínky z mezirezortního připomínkového řízení tak, abychom mohli co nejdříve předložit strategii vládě ke schválení (pozn.: vláda schválila strategii dne 26.7.2021).“ 

MPO se inspirovalo u jiných evropských a mimoevropských zemí, které vodíkové strategie již zveřejnily. „Vzhledem ke geografické poloze ČR se nesoustředíme pouze na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, chceme využívat i jiné možnosti výroby nízkouhlíkového vodíku,“ upřesňuje zmocněnec ministra pro vodíkové technologie Petr Mervart a doplňuje: „Hodláme také využívat vodík nejprve v těch oblastech jako je doprava, kde to dává největší ekonomický smysl při současném nastavení ceny energií.“

Na konferenci také zástupci 19 firem a institucí představili, co se v ČR v oblasti vodíkových technologií dělá a připravuje. Například ČEZ rozvíjí až 15 projektových záměrů výroby a využití vodíku, v šesti již koná konkrétní kroky, zejména ve využití vodíku ve veřejné dopravě. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má akreditovaný studijní program zaměřený na vodíkové technologie a Ústecký kraj je prvním českým regionem s rozvíjenou sítí plnících stanic – tři budou v provozu v nejbližší době.

„Vodíková strategie by měla sloužit jako vodítko pro firmy a organizace v České republice, která určuje rámec a ukazuje, jakým směrem se bude orientovat vývoj a podpora vodíkových technologií v dalších letech. Vývoj v oblasti vodíkových technologií je velmi rychlý, proto budeme strategii průběžně aktualizovat,“ uzavírá náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

Dokument ke stažení:

• e-Book "Vodíková strategie ČR" - základní informace

• Vodíková strategie ČR - poslední podoba v meziresortním připomínkovém řízení

Krajský úřad Olomouckého kraje udělil elektrárně Chvaletice výjimku z emisních limitů. Rozhodoval tak již podruhé, první výjimku ministerstvo životního prostředí zrušilo. Úředníci oproti předchozí žádosti v nové výjimce snížili limit na rtuť z 25 na 23 mikrogramů na metr krychlový a limit na oxidy dusíku ze 195 na 190 mikrogramů na metr krychlový. Zároveň se zkrátila lhůta pro splnění limitů na obě znečišťující látky z osmi na šest let, uvedl v tiskové zprávě mediální zástupce Elektrárny Chvaletice Petr Dušek.

Elektrárna se nyní seznamuje s podrobnostmi rozhodnutí. O výjimku žádala, aby mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než činí limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Jak již dříve uvedla, k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun, podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně.

Podle ekologických organizací by vlivem výjimky do životního prostředí uniklo o 1234 kilogramů více rtuti než v případě dodržení nových emisních limitů platných od srpna letošního roku. "Úředníci opět schválili výjimku pro elektrárnu Chvaletice bez výhrad a v rozsahu, v jakém si o ni provozovatel žádal. Přitom nebyly dostatečně vypořádány všechny připomínky a námitky, kvůli kterým předchozí rozhodnutí zrušilo ministerstvo životního prostředí," uvedl mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek. Podle Greenpeace by výjimka měla být udělena jen v případě, že se vlastník elektrárny zaváže po jejím skončení ukončit provoz.

"Uhelné elektrárny budou v příštích letech nahrazeny jinými zdroji, protože dosažení dekarbonizačních cílů není s jejich provozem slučitelné. V našem zájmu určitě je, aby v posledních letech provozu omezily emise znečišťujících látek na nejnižší možné hodnoty," uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Generální ředitel elektrárny Václav Matys považuje vyjádření ekologů za zavádějící. "Úředníci Olomouckého kraje objektivně zpřísnili podmínky výjimky, není tedy pravda, že by ji schválili bez výhrad a v rozsahu, v jakém jsme o ni původně žádali. O tom, zda byly dostatečně vypořádány všechny připomínky a námitky, naštěstí nerozhodují nátlakové organizace, ale nezávislý odvolací orgán," uvedl Matys. Podle něj aktivisté požadující ukončení provozu elektráren po uplynutí výjimky vůbec nechápou podstatu tohoto nástroje. "Vždyť Evropská komise jej vytvořila právě pro provozovatele, kteří jsou ochotni investovat a provést náročné miliardové investice. A mezi tyto provozovatele patříme i my. Je i v našem zájmu, abychom snížili emise znečišťujících látek na nejnižší možné hodnoty, a právě proto potřebujeme čas na provedení ekologizace," uvedl Matys.

Pardubický kraj výjimku elektrárně v roce 2019 udělil, následně ji však ministerstvo životního prostředí zrušilo. Rozhodování o celé věci bylo poté kvůli možné podjatosti pardubického hejtmanství přeneseno na krajský úřad v Olomouci.

O obdobnou výjimku požádala také elektrárna Opatovice. Rozhodovat o ní bude krajský úřad v Jihlavě.

Dovolujeme si upozornit, že od 12.7.2021 došlo ke změně názvu a sídla CENIA. Nový oficiální název organizace je: Česká informační agentura životního prostředí, který se zkracuje na CENIA. Nová adresa sídla je: Moskevská 1523/63, 101 00, Praha 10. Ostatní identifikační údaje zůstávají beze změny a naleznete je ZDE.

 

Evropská komise dnes vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard EUR. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie COVID-19 silnější. Více ZDE

Související:

EK schválila český plán obnovy, ČR musí vyloučit Babišův střet zájmů

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to zejména kvůli pesticidním látkám. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění.

Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost, kam plyne výrazná podpora z prostředků státu i EU. V letech 2013 až 2019 získaly zemědělské subjekty každoročně více než 30 miliard korun. Stát však dotačním systémem nemotivuje zemědělce k tomu, aby změnili svou praxi a snížili využívání pesticidů.

Ministerstvu zemědělství (MZe) se také nedaří prosadit, aby zemědělci uplatňovali tzv. zásady integrované ochrany rostlin. Ty by měly snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. MZe kontroluje dodržování těchto zásad jen formálně a pouze u zlomku zemědělců. Ročně jde o zhruba 0,28 % z celkového počtu zemědělců. Zároveň nemůže MZe uplatňovat sankce za nedodržování uvedených zásad.

Stát navíc nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Taková data by přitom mohli využít i ČHMÚ, provozovatelé vodovodů nebo hygienické stanice. Ministerstvo však sleduje jen množství látek uvedených na trh v ČR a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u 10 % zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje. Elektronická data o použití hnojiv předávají zemědělci MZe jen na základě dobrovolnosti, MZe tak nemá informace o skutečné spotřebě hnojiv v ČR.

Ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců vytvořily MZe, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví dva na sebe navazující národní akční plány. Na jejich opatření vynaložily MZe a Ministerstvo životního prostředí 65 milionů korun. Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný.

Za sedm let se u povrchových a podzemních vod nezměnil obsah pesticidních ani dusíkatých látek. V některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než 80 % sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tzv. starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané.

Zhoršená kvalita podzemní a povrchové vody má za následek zhoršenou kvalitu zdrojů pitné vody. Roste tak počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Hlavním důvodem je právě zvýšený výskyt pesticidních látek. Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí.

Aby provozovatelé vodovodů zajistili nezávadnou pitnou vodu, musí modernizovat technologie úpravy vody. To vyžaduje značné finanční prostředky. V případě modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka šlo o 2,56 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí proto na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění.

Výjimky z hygienického limitu pro pitnou vodu se týkají především úpraven vod, které zásobují oblasti do pěti tisíc obyvatel. Jelikož jsou náklady na nové technologie pro úpravu vody velmi vysoké, bude pro tyto oblasti obtížné zajistit si na ně bez dotací dostatek peněz. To může mít v budoucnu dopad na finanční udržitelnost zajištění kvality pitné vody.

Další informace:

Datová příloha ke kontrolnímu závěru č. 20/04