Ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.

Cílem systému obchodování s emisními povolenkami je snižování emisí skleníkových plynů. Cena povolenky s vypořádáním v prosinci 2020 dnes ráno vystoupila až na 30,13 eura, nejvýše od roku 2006. Podle obchodníků stojí za zdražováním kombinace faktorů, včetně zhoršeného výhledu u produkce větrné energie a příznivého vývoje na akciových trzích.

"Náš aktuální výhled pro počasí, který ve střední Evropě ukazuje slabý vítr, poskytuje impulz pro růst cen povolenek," uvedli analytici ze společnosti Refinitiv. "Analytici akciových trhů očekávají, že evropské akcie navážou na páteční růst, navzdory znepokojivému vývoji situace kolem nemoci covid-19 v USA," dodali.

Pokutu 300 tisíc korun uložili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové fyzické osobě oprávněné k podnikání, Stanislavu Brentnerovi, za porušení zákona o odpadech. Podnikatel provozoval mobilní zařízení určená ke sběru a výkupu odpadů v rozporu se schválenými provozními řády a dále nakládal s odpady v zařízeních, která k tomu nebyla podle zákona určena.

„Podnikatel postupoval v rozporu s provozními řády, když v roce 2018 převzal do schválených mobilních zařízení cca 5850 tun různých druhů stavebních odpadů a nepředal je jiné oprávněné osobě, kdy část z nich, cca 1058 tun, byla do těchto zařízení  převzata pouze evidenčně. V různých časových obdobích roku 2018 dále nakládal na místech k tomu neurčených s cca 8360 tunami odpadů. Konkrétně se jednalo o stavební odpady a odpadní škváru v lokalitě Dubenec a odpadní škváru v lokalitě Lanžov, kde bylo účelem vyrovnání terénních nerovností, i přes to, že se jednalo o pozemky pod ochranou zemědělského půdního fondu. Výsledky našich analýz ale ukázaly, že uvedené odpady pro to nejsou vhodné,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Podnikatel se proti rozhodnutí ČIŽP odvolal k Ministerstvu životního prostředí. To ale jeho odvolání zamítlo a sankce 300 tisíc korun nabyla 30. dubna 2020 právní moci.

Evropská komise dnes představila dvě strategie, které by měly výrazným způsobem přispět k tomu, aby se EU do roku 2050 stala klimaticky neutrální ekonomikou. Jedná se o návrh strategie pro integraci energetického systému a návrh strategie pro vodík.

Strategie pro integraci energetického systému si klade za cíl vytvořit nové vazby mezi oblastmi, ve kterých vzniká spotřeba energie a provozovat tento systém jako jeden celek. Podle Komise je jen tak možné snížit emise skleníkových plynů a náklady na provoz systému. Důležitou roli v dekarbonizaci celé ekonomiky bude hrát vodík.

Zveřejněná strategie tedy shrnuje kroky, které jsou zapotřebí k rozšíření technologií využívajících právě vodík. Mezi roky 2020 a 2024 Komise podpoří instalaci elektrolyzérů na výrobu obnovitelného vodíku s kapacitou nejméně 6 gigawatů a výrobu až 1 milionu tun obnovitelného vodíku. V letech 2025 až 2030 by měla kapacita výroby energie z vodíku dosáhnout 40 gigawattů, přičemž výroba obnovitelného vodíku by měla být v řádu až deseti milionů tun.

V letech 2030 až 2050 by se pak měly vodíkové technologie již plošně používat a být součástí energetického systému EU.

Veřejnost se může do 26. července 2020 vyjádřit k návrhu nové Státní politiky životního prostředí. Ta je koncipována pro roky 2020 až 2030, s výhledem do roku 2050.

Přípravu dokumentu Státní politika životního prostředí 2030, s výhledem do roku 2050 (SPŽP 2030) ministerstvo zahájilo v roce 2019. Jde o vrcholový strategický dokument, který stanovuje směřování a hlavní cíle pro další dekádu v ochraně životního prostředí ČR.

Nyní poskytujeme první návrh budoucí SPŽP na období 2020-2030 široké veřejnosti s možností zaslat podněty k tomuto návrhu. Nová SPŽP 2030 navazuje na dosavadní úsilí o zlepšení stavu životního prostředí v ČR se zohledněním aktuálních trendů a výzev rámovaných probíhající klimatickou změnou. Dokument je tematicky členěn do třech souhrnných oblastí:

• Životní prostředí a zdraví,

• Nízkouhlíkové a oběhové hospodářství,

• Příroda a krajina.

Tyto oblasti zahrnují dohromady 10 témat: Voda, Ovzduší, Rizikové látky, Hluk a světelné znečištění, Mimořádné události, Sídla, Přechod na nízkouhlíkové hospodářství, Přechod na oběhové hospodářství, Ekologicky funkční krajina a Zachování biodiverzity a přírodních a krajinných hodnot. Pro každé téma je formulován jeden strategický cíl dále členěný do specifických cílů s výčtem typových opatření, odpovědných ministerstev apod. Popis ekonomických, dobrovolných a dalších nástrojů nezbytných pro dosažení cílů SPŽP a příklady jejich použití je zařazen v části Průřezové nástroje. Jejich konkrétní nastavení a vhodné kombinování nezbytné pro splnění cílů SPŽP je úkolem dílčích strategií v jednotlivých tématech.

Dokument ke stažení:

(PDF, 4 MB)

Evropská komise zveřejnila výzvu k předkládání nabídek na vývoj nástroje formou e-learningu na podporu využívání Level(s), úrovní pro hodnocení a podávání zpráv o udržitelnosti budov.

Možnost využití Level(s) v různých budoucích politických iniciativách je popsána v posledním Akčním plánu EU pro oběhové hospodářství 2.0 a jeho příloze, navíc rámec bude představovat základní kámen připravované Strategie pro udržitelnost zastavěného prostředí, která by měla být zveřejněna v roce 2021.

Level(s) představuje nový nástroj, který sice prošel mnohým testováním, a to i u malých společností, pro úspěšné zavedení Level(s) na trh bude nutné vytvořit snadno pochopitelný úvod zaměřený na různé klíčové aktéry, jakož i vytvoření praktické podpory pro využití v praxi. To by mělo být realizováno prostřednictvím vytvořené atraktivní webové stránky.

Informace EK pro předložení nabídek naleznete zde: https://etendering.ted.europa.eu/cft/cft-display.html?cftId=6613. Lhůta pro doručení nabídek je do 7. září 2020.

Institut odpovědného veřejného zadávání přináší komplexní vzdělávací systém specialistům na veřejné zakázky, kteří chtějí získat ucelené znalosti v oboru. Od září bude spuštěna série seminářů, po jejichž absolvování účastníci získají osvědčení a zároveň budou mít možnost přihlásit se na další specializované kurzy. Zadavatelé veřejných zakázek tak mohou Institut využít k rozvoji kompetencí svých zakázkářů, interních zákazníků z odborných útvarů i dalších specialistů na strategický nákup.

„Institut odpovědného veřejného zadávání vzniká jako reakce na potřebu zadavatelů. Ti chtějí rozvíjet své specialisty, aby měli odpovídající kompetence nakupovat sociálně odpovědně, nebo chcete-li udržitelně. Trend zohledňování dopadů veřejných nákupů na společnost, podniky a životní prostředí je patrný už několik let. Díky Institutu bude v Česku dostupné vzdělání v této oblasti všem zakázkářům,“ říká Leona Gergelová Šteigrová z Ministerstva práce a sociálních věcí
Na výběr bude z řady témat odpovědného veřejného zadávání.

Do základní úrovně patří úvod do strategického a odpovědného zadávání, právní ukotvení, implementace v organizaci, komunikace s dodavateli, férové vztahy v dodavatelském řetězci a co udělat pro udržitelnost úřadu. Po absolvování těchto seminářů účastník získá písemné osvědčení o vzdělání v oblasti odpovědného veřejného zadávání. Nadto však budou v nabídce semináře, které se budou hlouběji věnovat tématům, která jsou pro odpovědné veřejné zadávaní relevantní – kontext s pravidly 3E, podpora přístupu místních firem k zakázkám, podpora zaměstnanosti, odpovědné zadávání ve stavebních zakázkách nebo ve zdravotnictví atd. Zájemci tak získají přístup ke komplexnímu vzdělání v oboru odpovědného veřejného zadávání, které si mohou přizpůsobit podle svých potřeb.

Kvalita seminářů bude zaručena především díky výběru lektorů: „Dlouhodobě spolupracujeme se skvělými experty a uznávanými praktiky v oblasti (nejen odpovědného a nejen veřejného) zadávání. A přizvali jsme i odborníky ze zahraničí,“ uvádí Leona Gergelová Šteigrová.

Veškeré vzdělávání na Institutu odpovědného veřejného zadávání bude poskytováno zdarma, a to v rámci projektu „Odpovědný přístup k veřejným nákupům – Strategické zadávání veřejných zakázek,“ který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Institut bude fungovat až do roku 2023, tedy po dobu trvání projektu. Jedná se o nabídku dlouhodobého vzdělávání, nicméně do kurzů bude možné se hlásit v průběhu celého období. Semináře budou probíhat nejen prezenčně, ale také jako video semináře či e-learning. Pro účastníky bude jistě atraktivní, že se nebude jednat jen o teorii, ale do velké míry se bude vycházet z příkladů dobré praxe jak z Česka, tak ze zahraničí. Na webu sovz.cz můžete už teď najít více informací o plánech Institutu.

Na výsypce lomu Hájek u obce Hroznětín na Karlovarsku vzniká technologie na čištění vod kontaminovaných nebezpečnými pesticidy. Stavební práce začnou letos v srpnu a hotovy by měly být koncem příštího roku. Unikátní technologii vyvinula Technická univerzita v Liberci. Cílem projektu je zabránit rozšíření nebezpečných látek do okolí a povrchových vod.

"Zcela odstranit ty látky o ploše 30 hektarů by bylo ekonomicky naprosto nemožné. Navíc by vznikl odpad, který by se někde musel uložit. My neřešíme ten vlastní problém, my řešíme ochranu okolí, to znamená čistíme vody, které sem přitékají, tak aby mohly vstoupit do přírody a splňovaly příslušné limity," uvedl vedoucí projektu Miroslav Černík.

Technolgie Wetland+, která bude při čištění vod využita, je založena na sérii filtračních a sorpčních polí, ve kterých je železo a přírodní látky jako rašelina nebo biouhlí. Podle Černíka je technologie bezúdržbová a dokáže roky fungovat bez zásahu člověka. Výhodou je, že nenaruší ráz krajiny a přibude při ní uměle vytvořeny mokřad, který zvýší biodivezitu prostředí. "Při oxidaci železa se razantně redukují látky v jeho okolí a pesticidy nejsou výjimkou. K finálnímu čištění dojde v mokřadu, kde kořenový systém orobince, travin a dřevin přirozeným způsobem vodu vyčistí," popsal Černík.

V odvalu Hájek bylo v 60. a 70. letech uloženo obrovské množství pesticidních látek, především lindanu. Používal se do 70. let v zemědělství jako pesticidní postřik na polích. Jeho výroba sebou nesla velkou produkci odpadních látek, které byly do lokality Hájek navezeny z výrobny lindanu z Neratovic. Tyto pesticidní látky byly poté vyhodnoceny jako látky dlouhodobě setrvávající v životním prostředí a ohrožující lidské zdraví i při malých koncentracích.

Evropský projekt Lifepopwat, který podporuje inovativní technologii čištění vod, má rozpočet 80 milionů korun, více než polovina je financována z evropských fondů, dále přispěly i ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj. Systém bude nainstalovaný také v polské oblasti Jaworzno. Náklady na ověření technologie u lomu Hájek činí zhruba 18 milionů korun.

Dalším cílem projektu je rozšířit systém do dalších míst zejména v Evropě, kde je výskyt odpadních pesticidních látek masivní. Odhaduje se, že jenom po Evropě je okolo 40 velkých skládek a celkem je v nich uloženo 250.000 tun lindanu a dalších pesticidů.

Jako první závod společnosti ŠKODA AUTO na celém světě bude mít vrchlabský závod na výrobu komponentů ještě v tomto roce uhlíkově neutrální výrobu. Největší úspory emisí oxidu uhličitého umožňuje důsledný přechod tohoto high-tech závodu na energii z obnovitelných zdrojů. Především díky tomu se podařilo emise CO2 snížit z původních 45 000 tun ročně na současných 3 000 tun. Dalším krokem bude kompenzace zbývajících emisí pomocí dalších opatření a emisních kompenzací.

„Od druhé poloviny tohoto desetiletí budeme pro výrobu vozů a komponentů v našich výrobních závodech v České republice využívat výlučně uhlíkově neutrální energii. Při realizaci tohoto záměru je naprostým průkopníkem závod ve Vrchlabí. Bude naprosto hoden své role hi-tech závodu i v šetrnosti k životnímu prostředí a energetické efektivitě,“ uvedl Michael Oeljeklaus, člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast výroby a logistiky.

Mimořádný význam při přechodu závodu na uhlíkově neutrální výrobu mají rozsáhlá a cílená úsporná opatření. Roční spotřebu energie se jen díky modernizaci soustavy pro vytápění závodu vletech 2012 a 2013 podařilo snížit o 6700 MWh, což představuje dosud největší položku. Začátkem roku 2020 společnost ŠKODA AUTO své úsilí o snižování spotřeby energie v závodě Vrchlabí dále zvýšila.

Závod aktuálně realizuje dvanáct projektů, které ušetří více než 2000MWh tepelné energie a téměř 1800 MWh elektřiny. Patří sem například uzavření nevyužívaných okruhů topení, úsporná regulace teploty v halách a speciální řízení výměny vzduchu. Kromě toho je osvětlení řady prostor v areálu závodu vázané na provozní dobu. Pro zjištění případných tepelných úniků se používá termokamera, která dokáže odhalit tepelné ztráty nejen na plášti budov, ale také ztráty otopné soustavy. Díky identifikaci ztrát je možné vzniklé úniky řešit a tím uspořit teplo a tedy i emise CO2.

Mimořádný význam při přechodu závodu na uhlíkově neutrální výrobu mají rozsáhlá a cílená úsporná opatření. Roční spotřebu energie se jen díky modernizaci soustavy pro vytápění závodu v letech 2012 a 2013 podařilo snížit o 6 700 MWh, což představuje dosud největší položku. Začátkem roku 2020 společnost ŠKODA AUTO své úsilí o snižování spotřeby energie v závodě Vrchlabí dále zvýšila.

Společnost ŠKODA AUTO při snižování emisí CO2 v závodě Vrchlabí sází na důsledné využívání alternativních energií. Roční výroba závodu si vyžádá zhruba 47 000 megawatthodin (MWh) elektřiny, z čehož 41500 MWh, tedy více než 88 procent, pochází z obnovitelných zdrojů. Jediným zbývajícím využívaným fosilním zdrojem energie je v současné době zemní plyn, který bude od roku 2021 postupně nahrazován uhlíkově neutrálním metanem z bioplynových stanic. Zbylé emise CO2 budou vyváženy pomocí dalších opatření a nákupem uhlíkových kompenzací.

Těmito takzvanými uhlíkovými kredity společnost ŠKODA AUTO podpoří projekty na ochranu klimatu, jako například výrobu energie z obnovitelných zdrojů v Indii nebo na ochranu deštných pralesů. ŠKODA AUTO podporuje i různé ekologické aktivity v rámci firmy, automobilka se zavázala v okolí závodu ve Vrchlabí v roce 2020 vysadit téměř 40000 stromků. Akci v polovině května 2020 zahájila skupina 29 zaměstnanců, mezi nimiž nechyběl ani vedoucí závodu Ivan Slimák: V Krkonošském národním parku, konkrétně ve Špindlerově Mlýně, vysadili 2000 sazenic.

Také v dalších závodech se trvale investuje do ochrany klimatu: koncem roku 2019 byla v závodě v Púně uvedena do provozu jedna z největších střešních solárních elektráren v Indii. Kromě toho se při výrobě elektřiny v tepelné elektrárně dceřiné společnosti ŠKO-ENERGO v Mladé Boleslavi využívá výrazný podíl biomasy. Hmotnost ročně spotřebovaných dřevěných pelet dosahuje až 95000 tun a podíl paliva z obnovitelných zdrojů díky tomu již dnes činí 30 procent. Cílem je zvýšit v budoucnu podíl uhlíkově neutrální biomasy až na 100 procent.

V závodě Vrchlabí se od roku 2012 vyrábí automatická sedmistupňová přímo řazená převodovka (DSG) DQ200. Denně tu vzniká 2 200kusů; v roce 2019byla vyrobena třímiliontá převodovka DQ200.

Výrobně obchodní družstvo Kadov, které v rámci Bioplynové stanice Kadov, AŽV Lnářský Málkov provozuje dva stacionární zdroje znečišťování ovzduší – „výrobu bioplynu“ a „kogenerační jednotku“, porušilo zákon o ochraně ovzduší. Obě zařízení provozovalo v rozporu s povolením provozu. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích za to družstvu uložili pokutu 120 tisíc korun.

„Kontrolu zařízení jsme provedli v prosinci 2019. U zdroje „výroba bioplynu“ nesplnilo družstvo podmínky provozu, když ČIŽP a Krajskému úřadu Jihočeského kraje neoznámilo do 24 hodin odstávku stanice při poruše na oběhovém kole a u zdroje ,,kogenerační jednotka‘‘ ani změnu motoru a navýšení výkonu. U tohoto zdroje navíc ohlašovalo nesprávné údaje do souhrnné provozní evidence prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP) za roky 2016, 2017 a 2018,“ řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Bioplynová stanice slouží ke zhodnocení a likvidaci zemědělských bioodpadů a biomasy jakou jsou hovězí hnůj, kukuřičná siláž, travní siláž, recyklace digestátu a močůvka anaerobní fermentací. Vznikající bioplyn je jímán do plynojemu a využit v kogenerační jednotce pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Celková doba procesu je při dodržení optimálních podmínek 102 dní. V případě vážné poruchy kogenerační jednotky (havárie) nebo zdůvodněné nadprodukci bioplynu je bioplyn spalován na hořáku zbytkového plynu (fléře).

Přestupek spáchaný provozem zdroje v rozporu s povolením považují inspektoři ČIŽP za závažný. Nedodržením závazných podmínek provozu zdroje totiž může dojít k poškození životního prostředí.

Výrobně obchodní družstvo Kadov se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolalo a pokuta 120 tisíc korun nabyla 21. března 2020 právní moci.

Nové nařízení Komise (EU) 2020/878, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 bylo zveřejněno v Úředním věstníku 26. 6. 2020.

Evropská komise zveřejnila nařízení, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), která stanoví požadavky na sestavení bezpečnostních listů, používaných k poskytování informací o chemických látkách a směsích v zemích EU.

Změny přílohy II budou v souladu se šestou a sedmou revizí Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS) vypracovaného v rámci OSN.

V bezpečnostních listech (BL) by měly být uvedeny informace týkající se specifických požadavků pro nanoformy látek zavedené nařízením (EU) 2018/1881, kterým se mění přílohy I, III a VI až XII nařízení REACH. Nově by měl být v BL uveden také jednoznačný identifikátor složení směsi (UFI kód), informace o endokrinních disruptorech a rovněž, pokud jsou k dispozici, specifické koncentrační limity, multiplikační faktory a odhady akutní toxicity stanovené v  souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP).

Nařízení vstoupí v platnost v červenci letošního roku a použije se od 1. ledna 2021.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2020/878

Nařízení Komise (EU) 2020/878 - EN

Lidstvo stojí před nutností zvýšit objem živin v orné půdě, omezit poškozování půd a poskytnout dostatečné množství zdravého jídla pro rychle rostoucí populaci. Čtyři roky poté, co Organizace spojených národů schválila cíle udržitelného rozvoje, je navzdory významnému pokroku zásadní povzbudit veřejné a soukromé subjekty, aby spolupracovaly při řešení těchto environmentálních výzev.

S tím, jak roste světová populace, je zapotřebí více zdrojů k uspokojení základních lidských potřeb. V reakci na tuto výzvu nabízí Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj, kterou OSN schválila v roce 2015, plán pro prosperitu naší planety a jejích obyvatel. Vychází z myšlenky, že vymýcení chudoby musí jít ruku v ruce se zachováním ekosystému Země.

Ústředním bodem této agendy je zemědělství. Státy jsou povinny zajistit udržitelnost systémů produkce potravin a zachování kvality půdy. Dnes se odhaduje, že 52 % světových půdních zdrojů již podléhá degradaci. 

Rizika pro lidské zdraví

Půda je zásadní pro naši budoucnost. Přispívá k úsilí v boji proti změně klimatu prostřednictvím svého potenciálu pro ukládání uhlíku a působí jako filtr znečišťujících látek tím, že jim brání v přístupu do potravinového řetězce.

Znečištění půdy ovlivňuje zajišťování potravin, protože omezuje výnosy plodin a zároveň snižuje kvalitu produktů. Studie nedávno zveřejněná francouzským Úřadem pro potraviny, životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ANSES) zdůrazňuje, že těžké kovy, jako je kadmium, jsou v životním prostředí značně rozšířené, a to zejména v důsledku zemědělských činností. Úřad ANSES zdůrazňuje, že používání nekvalitních hnojiv představuje riziko pro lidské zdraví prostřednictvím potravin.

Hledání řešení, která zaručí přístup lidí ke zdravým potravinám, nevyhnutelně zahrnuje ochranu půdy. Jde o jednu z nejnaléhavějších globálních výzev, k jejímuž řešení se musí společně zavázat nejen vědci a zemědělci, ale také spotřebitelé a politici. 

Obsah znečišťujících látek v zemědělských produktech

Od roku 2015 mezinárodní organizace aktivně vybízejí státy, aby do svých národních plánů a rozpočtů integrovaly cíle udržitelného rozvoje a aby podporovaly monitorování jejich realizace. UNESCO pod mým vedením spolupracovalo s dalšími agenturami OSN, jako jsou Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO), aby podpořily rozvoj vědy a výzkumu v oblasti potravin a propojení mezi vzděláváním a zdravím, které jsou úzce provázány. 

Vidíme také pokrok ze strany vlád, zejména díky vzniku přísnějších regulačních norem pro zemědělství. Evropská unie nedávno podnikla kroky k omezení oběhu hnojiv obsahujících vysoké množství těžkých kovů v EU. Rovněž poprvé zavedla mechanismus označování za účelem zvýšení transparentnosti, pokud jde o obsah znečišťujících látek v zemědělských produktech. 

Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji je třeba udělat ještě mnoho pro zajištění zdravého životního prostředí a bezpečnosti potravin. Vědci, zemědělci, spotřebitelé a zákonodárci: otázka ochrany půdy je věcí každého.

Současná Evropská komise má velké ambice v oblasti životního prostředí. Je nezbytné, aby se její závazky promítly do konkrétních opatření. Do tohoto rámce dobře zapadá i nedávno zveřejněná „Farm to Fork Strategy“ (Strategie od zemědělce ke spotřebiteli). Ta by měla napomoci přechodu na udržitelný potravinový systém, který nebude mít negativní dopady na životní prostředí ani na zdraví spotřebitelů.  Musí to však být provedeno promyšleně. Pouhé omezení hnojení snižuje objem živin v půdě. Redukce hnojiv, která obsahují látky rizikové pro životní prostředí, ale pomáhá maximalizovat potenciál jejich šetrnějších alternativ.

Současné diskuse o vývoji společné zemědělské politiky představují významnou příležitost ukázat cestu vpřed: zemědělci musí mít snadnější přístup k udržitelným produktům, které respektují půdu, zdravé životní prostředí a spotřebitele.  Urychlení dosažení cílů udržitelného rozvoje je nutností. Nyní je na nás, abychom splnili očekávání a udělali vše, co je v našich silách, aby došlo k naplnění slibů. 

Irina Bokovová, bývalá generální ředitelka UNESCO, dnes působí jako předsedkyně výboru pro udržitelný rozvoj společnosti PhosAgro

Ropa, uhlí, zemní plyn, to všechno jsou zdroje energie, které každý den uvádí do pohybu kolos lidské populace. Bez nich by se zastavila doprava, zhasla by světla, vychladla topení a nefungoval by třeba ani Instagram. Bohužel pro naši planetu stále představují ten nejlevnější způsob, jak energii získávat, což by se mohlo do budoucna změnit. Je to totiž také velmi špinavý způsob. Více ZDE

Environmentální i zdravotní rizika, plýtvání, problém pro budoucí generace. Svět produkuje čím dál více elektronického odpadu. Podle zprávy OSN v roce 2019 vyprodukoval rekordních 53,6 milionů tun odpadu. Na každého člověka na zemi tak vychází zhruba 7 kilogramů elektronického odpadu ročně. Více ZDE

 

Předpokládá se, že do roku 2022 bude 61 % veškerého termografického papíru v EU na bázi bisfenolu S (BPS). Na žádost Evropské komise ECHA od roku 2017 monitoruje vývoj v oblasti termopapíru na trhu EU, ale především nahrazení bisfenolu A (BPA) bisfenolem S (BPS) a dalšími alternativami.

Celoevropský zákaz používání BPA v termopapíru platí od ledna 2020. Poslední průzkum trhu potvrdil, že výrobci termopapíru postupně nahrazují bisfenol A alternativou bisfenolem S. V roce 2019 bylo na trh EU uvedeno 187 kilotun termopapíru na bázi BPS, avšak podíl papíru s BPA byl stále 29%. Do roku 2022 by mělo být 61 % (neboli 307 kilotun) veškerého termopapíru v EU na bázi BPS.

Rozšířené používání BPS však vzbuzuje obavy z podezření jeho vlivu na reprodukční a hormonální systémy u člověka.

Belgické orgány v současné době vyhodnocují, zda používání BPS představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Závěry se očekávají do roku 2021. Belgie v roce 2019 předložila návrh na harmonizovanou klasifikaci a označování BPS jako látky toxické pro reprodukci. Své stanovisko k tomuto návrhu vydá Výbor ECHA pro posuzování rizik na jaře 2021.

V současné době ECHA na bisfenoly pohlíží spíše jako na skupinu než na jednotlivé látky a shromažďuje informace pro komplexnější regulační strategii týkající se těchto chemických látek.