Přicházející zima by měla být poslední pro asi čtvrtmilionu starých kotlů na tuhá paliva. Od září začnou platit nová pravidla, podle kterých bude za topení v kotlích 1. a 2. emisní třídy hrozit až 50tisícová pokuta. Přestože ministerstvo životního prostředí i topenáři upozorňují, ať lidé s výměnou neotálí, o takzvanou kotlíkovou dotaci se zatím přihlásil jen zlomek domácností, které stále topí v nevyhovujícím kotli. Více ZDE

Úrodné půdy ubývá a viníkem je člověk. Jak se výzkumu mizející půdy věnují čeští vědci a k jakým zjištěním dospěli? Záznam pořadu ZDE Jak s půdou hospodaříme a co můžeme udělat pro její záchranu? Hosty navazující diskuse rektor ČZU Petr Sklenička, vědecký pracovník VÚMOP Daniel Žížala a soukromý sedlák a lesník Daniel Pitek, záznam ZDE.

Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat. Dalšímu využití biomasy otvírá dveře novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta mimo jiné zavádí novou podporu pro výrobu tepla z biomasy či zelený bonus pro biometan. Více ZDE

Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.

Komise začala letos vydávat dluhopisy, s jejichž pomocí chce získat kolem 800 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) na financování fondu, který si v příštích letech mezi sebe rozdělí členské země, aby podpořily oživení po pandemické krizi. Zmíněné dva zdroje doplněné podílem na dani pro největší nadnárodní společnosti mají podle odhadů komise přinést na splácení půjčky téměř 20 miliard eur ročně. Dluh má EU splácet přibližně do poloviny století.

Největší pomoc při splácení dluhu si Brusel slibuje od povolenek za emise od dopravců či tepláren, jejichž prodej by chtěl zahájit do roku 2026. Dosavadní příjmy si mezi sebe rozdělují členské země, z těch nových by ale čtvrtina měla putovat na umořování půjčky, což podle odhadů komise dá ročně 12 miliard eur. Takzvané uhlíkové clo (označované zkratkou CBAM), tedy poplatek za dovoz produktů vyráběných v zemích s nižšími ekologickými standardy, by mělo komisi poskytnout ročně zhruba miliardu eur.

EK chce získat i patnáctiprocentní podíl z příjmů, které budou mít země EU z daně pro největší nadnárodní firmy, na jejímž zavedení se dohodly vyspělé světové ekonomiky. Tento zdroj komise odhaduje až na čtyři miliardy eur ročně.

Přinejmenším část plánů však narazí na odpor části členských států. Zástupci zemí východního křídla EU tento týden kritizovali plán na zavádění nových emisních povolenek, který může podle nich mít masivní sociální dopady na část obyvatel. Komise je chce zmírnit vytvořením sociálně klimatického fondu, státy se však obávají, že nebude dostatečný. Jednoznačný názor nemají země ani na uhlíkový dovozní poplatek.

O dnešních návrzích budou země v příštím roce vyjednávat s Evropským parlamentem. Komise chce do společného rozpočtu v zájmu splácení dluhu získat i další příjmy, mimo jiné poplatky za nerecyklované plasty či z digitální daně.

Mikroplasty jsou všude - od nejvyšší hory světa Mount Everestu až po Mariánský příkop, nejhlubší známé podmořské údolí. Nacházejí se i vysoko v troposféře, tedy vrstvě atmosféry nejblíže zemskému povrchu, kde jim rychlost větru umožňuje cestovat na velké vzdálenosti, napsala agentura AFP s odvoláním na závěry nově zveřejněné studie.

Mikroplasty měří méně než pět milimetrů a pocházejí z obalů, oblečení či automobilů. Zachyceny byly na zemi, ve vodě i ve vzduchu blízko země. Vědci z francouzského Národního výzkumného centra CNRS se ovšem ve svém výzkumu zaměřili na vzduch u observatoře na hoře Pic du Midi v Pyrenejích ve výšce 2877 metrů nad mořem, která je podle AFP díky omezenému vlivu zdrojů znečištění považována za nedotčenou.

Od června do října 2017 tam testovali 10 000 krychlových metrů vzduchu týdně a zjistili, že všechny vzorky obsahovaly mikroplasty. Pomocí dat o počasí pak vypočítali trajektorie proudění vzduchu a přišli na to, že mikroplasty pocházely z tak vzdálených míst, jako je sever Afriky nebo Severní Amerika.

Podle Stevea Allena z kanadské Dalhousieovy univerzity, který je hlavním autorem studie, tyto částice byly schopny překonat obrovské vzdálenosti, protože se dostaly do velkých výšek. "Jakmile se dostanou do troposféry, je to jako superrychlá dálnice," řekl AFP Allen.

Výzkum rovněž upozornil, na zdroje mikroplastů ve Středozemním moři nebo Atlantickém oceánu. "Mořský zdroj je nejzajímavější," uvedl Allen. Plasty, které se z oceánu dostávají vysoko do vzduchu, podle něj svědčí o tom, že se nepotápějí jednou provždy, ale "pohybují se kolem a kolem v nekonečném cyklu".

Přestože množství mikroplastů ve vzorcích z Pic du Midi nepředstavuje zdravotní riziko, spoluautorka studie Deonie Allenová upozorňuje, že částice jsou dostatečně malé na to, aby je člověk mohl vdechnout. Jejich přítomnost v oblasti, která je považována za chráněnou před zdroji znečištění, by podle ní měla být důvodem k zamyšlení. Poukazuje také na to, že likvidace plastů jejich převozem do zahraničí je chybná strategie. "Vrátí se vám zpátky," uvedla.

Slovensko na začátku příštího roku spustí systém zálohování plastových lahví a plechovek, od kterého si slibuje snížení množství odpadu a vyšší recyklaci použitých nápojových obalů. Ředitelka pro vnější vztahy správce zálohového systému Lucia Morvaiová informovala, že do projektu se zaregistrovalo přes 2000 sběrných míst. Mezi nimi jsou i prodejny, které umožní vratnou zálohu věnovat na dobročinné účely.

Záloha 15 eurocentů (necelé čtyři koruny) se bude vztahovat na plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do tří litrů, které budou označené písmenem Z. Výjimku ze zálohování mají kromě jiných lahve na mléko, sirupy či lihoviny. V přechodném období do konce června 2022 lze ještě prodávat nápoje v nezálohovaných obalech.

"Plastové lahve a plechovky považujeme za ekologický problém, protože končí tam, kde nemají, a to v přírodě a v našich řekách. Je to důsledek toho, jak přistupujeme k odpadům z obalů my všichni jako spotřebitelé. Zálohový systém přináší řešení v podobě zvýšení motivace vrátit plastové lahve a plechovky zpět do obchodu," uvedla Morvaiová.

Vratnou zálohu dostane spotřebitel zpět po té, co plastové lahve a plechovky vrátí například prostřednictvím odběrných automatů nebo v přímo v menších prodejnách. Jeden z maloobchodních řetězců zákazníkům umožní, aby tyto peníze věnovali neziskové organizaci, která mapuje nelegální skládky odpadů či organizuje čistění veřejného prostranství.

Na slovenský trh se ročně podle dřívějších informací dostane miliarda PET lahví, z tohoto množství končí dvě pětiny na skládkách. Podle ministerstva životního prostředí prostřednictvím zálohování chce Slovensko do roku 2025 vysbírat 90 procent plastových lahví a plechovek. Systém zálohování nápojových obalů už dříve zavedla desítka evropských zemí.

Provozovatelem zálohového systému na Slovensku se stala nezisková organizace, kterou založila sdružení výrobců nealkoholických nápojů, piva a svazy obchodníků. Některé firmy už ohlásily, že spotřebitelům budou rozdávat plátěné tašky či pomůcky k snadnější přepravě prázdných plastových lahví.

Publikace pojednává na podkladu dat mapování krajinného pokryvu CORINE Land Cover o fenoménech v české krajině. Zabývá se změnami krajinného pokryvu a využití půdy v Česku během tří desetiletí po sametové revoluci a uvádí změny krajinného pokryvu do socioekonomických souvislostí.

Hlavní trendy změn krajinného pokryvu jsou zaměřeny na změny v osídlení, zemědělství a lesních porostech, a jsou doplněny o několik případových studií zaměřených na suburbanizaci, zemědělskou extenzifikaci v pohraničí nebo lesní změny na Šumavě a v Jeseníkách. Interakce mezi ekonomickým systémem a přírodou jsou zkoumány pomocí konceptu sociálního metabolismu a metody Analýzy materiálových a energetických toků s cílem popsat, do jaké míry závisí vývoj změn krajinného pokryvu a následných materiálových a energetických ukazatelů na socioekonomických podmínkách, a zároveň identifikovat hlavní procesy, z nichž tyto změny vycházejí. Analýza navazuje na prioritní oblasti Strategického rámce ČR 2030, které obohacuje o prostorový rozměr.

Cílem knihy je oslovit a informovat ty, kdo rozhodují, odbornou veřejnost, pedagogy a absolventy vysokých škol i odborné novináře, jelikož pochopení dopadů změn krajinného pokryvu je předpokladem udržitelného rozvoje území a je důležité pro zachování funkčnosti ekosystémových služeb, zejména pak v reakci na vhodné územní plánování.

Dokument ke stažení:

Tvář české krajiny v prostoru a čase

Na likvidování vysloužilých automobilů bude přispívat Ministerstvo životního prostředí i v dalších letech. Nová dotační výzva se vztahuje na vraky zpracované v letech 2022 a 2023.

Pokračuje tak dotační podpora pro zpracovatele starých aut z předchozích let. Jejím cílem je podpořit ekologické zpracování autovraků a jejich materiálové a energetické využití, čímž se tak do oběhu vrátí znovu získané suroviny (sklo, plast, textilie, pneumatiky).

O peníze mohou žádat právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady (autovraky) podle odpovídajících zákonů. V případě řádného odevzdání vybraných komodit činí maximální podpora 750 korun za zpracované vozidlo s ukončenou životností. Z této celkové částky lze získat při splnění množstevních limitů 150 korun za sklo, 150 korun za textilie, 200 korun u pneumatik a 250 korun u plastů.

„Výzvu vypisujeme pro autovraky odevzdané v roce 2022 a 2023. Pro každý rok je určená alokace 40 milionů korun, celkem výzva tedy nabídne 80 milionů korun. Zpracovatelé budou podávat stejně jako v předchozích výzvách žádosti vždy ex-post,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Žádosti o poskytnutí podpory za komodity odevzdané oprávněným zpracovatelům v roce 2022 budou žadatelé podávat od 2. ledna do 31. března 2023, za komodity odevzdané v roce 2023 od 2. ledna do 31. března 2024. Výzva je vyhlášena v Národním programu Životní prostředí a financována z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR.

Rovněž od 3. 1. do 31. 3. 2022 bude opět možné podávat žádosti v rámci výzvy č. 13/2019, a to na podporu kompletního zpracování autovraků v roce 2021.

Dokument ke stažení:

Výzva č. 15/2021: Ekologická likvidace autovraků

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů opatření ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů. Cílem je: zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách, a dále snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Dokument ke stažení:

EU 6_22 EK Předložení informací pro posouzení dopadů - Ares(2021)7346796

V příručce firmy najdou informace o možnostech využití tzv. referenční ceny elektřiny při dobíjení soukromého i služebního bez či nízkoemisního vozu a také například návod, jak přistoupit k daňové uznatelnosti nákladů na dobíjení vozidel. Dále se příručka věnuje doporučeným daňovým režimům pro použití dobíječky (wallboxu) v různých situacích, či příkladům odepisování majetku týkajícího se dobíjení.

Dokument ke stažení:

Příručka Daňové otázky elektromobility [pdf, 1201 kB]

Zatímco pro jednu firmu může představovat vybraná surovina nepoužitelný odpad, jiná v něm najde poklad, z něhož lze třeba dál vyrábět. A když se tyto strany propojí, ušetří to miliony korun jednotlivým společnostem a zároveň si uleví také životní prostředí. S takovou misí přišel na svět před dvěma lety startup Cyrkl a pod vedením svého zakladatele Cyrila Klepka teď získává významnou finanční injekci na expanzi do celé Evropy. Více ZDE

Vyrobeno v Číně, zkonzumováno v Evropě a vyhozeno v Chile - těmito slovy by se dal popsat životní cyklus mnoha kusů oblečení. Každoročně se do Chile dostávají tisíce tun použité módy. Čtyřicet procent z tohoto množství je vyřazeno a končí na nejsušší poušti světa, kde vzniká gigantická textilní hora, napsala německá agentura DPA.

Jednou za pár let, když spadne mimořádně hodně srážek, se okolí města Alto Hospicio v poušti Atacama promění v jakési modrofialové moře květů. Barevné skvrny ale nejsou žádné voňavé květiny, ale použité oblečení. Tisíce kalhot, triček a svetrů se hromadí a hyzdí kopcovitou krajinu.

Chile je jedním z největších dovozců starého oblečení v Latinské Americe. Do přístavního města Iquique blízko Alto Hospicio dorazilo letos do října přes 29.000 tun použitého oblečení, zjistila DPA. Asi 50 dodavatelů si vybírá z balíků nejlepší kusy. Zbylých zhruba 40 procent se vyhazuje v horách u Alto Hospicio, sdělil DPA Edgar Ortega, který pracuje na odboru životního prostředí města. Podle něho končí v jedinečném okolí města denně až 20 tun starého oblečení, a to již několik let.

Město nemá dostatek financí ani pracovníků, aby mohlo skládkování ve svém okolí zabránit, natož přírodu vyčistit. Podle Ortegy nastává problém ale ještě dříve, než se staré oblečení vyhodí do pouště. Kvůli skutečnosti, že staré oděvy z cizích zemí se označují jako textilní odpad, není jasné, jak mají být vyřazené kusy zlikvidovány.

Podle Estefaníe Gonzálezové z environmentální organizace Greenpeace se oblečení vyhazuje v poušti, protože lidé si ji představují jako prázdné místo. "V rámci naší kampaně chceme ukázat, že poušť je plná života, a zvýšit povědomí o udržitelném nakupování," říká Gonzálezová.

Vyhozené oděvy u Alto Hospicio se kvůli uvolnění místa čas od času zapalují, čímž se také znečišťuje okolní prostředí. Ortega uvádí, že v průměru jednou za rok tak vznikne větší požár. Přestože se ho hasiči pokoušejí zlikvidovat, oheň doutná několik dní.

Camile Palmaové, majitelce obchodu Angora Vintage, který se specializuje na módu ze 60. až 80. let a sídlí v hlavním městě Santiago de Chile, je líto, když je oblečení označeno za odpad. Palmaová vystudovala módní návrhářství a potrpí si na kvalitní látky a provedení. Zboží nenakupuje po balících, ale vybírá ho po jednotlivých kusech na trzích. Nejraději má kousky ze stoprocentní bavlny, u kterých se nestává, že by při každém praní neznečišťovaly životní prostředí. "V dnešní době je v oblečení hodně plastů. Je to problém," říká Palmaová. Podle Greenpeace se z jednoho kusu oblečení z polyesteru může při jednom praní uvolnit až milion mikroplastových vláken.

Chile je přesto v mnoha environmentálních otázkách v rámci Latinské Ameriky pokrokové. Rozloučilo se například s plastovými taškami v obchodech a má zákon o recyklaci podle evropského vzoru. Podniky se musejí zabývat odpadem, který produkují. Firma Ecofibra z Alto Hospicio vytváří ze starého oblečení izolační materiál. Zatím dokáže zpracovat tři tuny denně.

Jak si bude nové vedení ministerstva životního prostředí počínat v jednání s polskou stranou ve sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów? Má smysl stanovovat pevné datum, kdy v Česku skončí těžba uhlí? A dozvíme se pachatele ekologické havárie na Bečvě? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je nastupující ministryně životního prostředí a senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková. Rozhovor ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k aktualizovaným koncentračním limitům pro chemické znečišťující látky. Perzistentní organické znečišťující látky jsou jedovaté chemické látky, které se pomalu rozkládají a dostávají se do potravinového řetězce, což poškozuje životní prostředí a naše zdraví. Zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat odpadu, který perzistentní organické znečišťující látky obsahuje. EU proto pro tyto chemické látky stanoví koncentrační limity, které pravidelně přezkoumává, přičemž zohledňuje nejnovější výzkum. Touto iniciativou Komise limity znovu přezkoumává: aby zajistila, že se s takovým odpadem nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí, a aby dosáhla toho, že recyklace bude probíhat bezpečnějším způsobem.

Dokument ke stažení:

• EU 131_21 EK

• Návrh nařízení 

• EU 131_21 EK Příloha 

• EU 131_21 EK Souhrn posouzení dopadů

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí stanoví rámec založený na zásadě „znečišťovatel platí“. Cílem je předcházet škodám na životním prostředí a napravovat je. V rámci tohoto hodnocení se posoudí, zda je směrnice vhodná pro daný účel a zda má případné nedostatky. Rovněž se zváží výzvy Evropského parlamentu a Evropského účetního dvora k posílení jejího uplatňování.

Dokument ke stažení:

EU 132_21 EK Předložení informací pro posouzení dopadů - Ares(2021)7328179

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k aktualizaci pravidel o recyklovaných plastech v obalech potravin. Všechny materiály, které přicházejí do styku s potravinami, musí být bezpečné a nesmí obsahovat žádné toxické kontaminující látky. Předpisy EU vyžadují individuální povolení procesů recyklace plastů.

Tento pozměňovací návrh stanoví:

• přechodná ustanovení

• ustanovení týkající se vhodného hodnocení materiálů jiných než PET (tj. bez polyethylentereftalátu)

• jasné povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů

• EU 1_22 EK Návrh nařízení

• EU 1_22 EK Příloha