Obyvatelé Evropské unie se mohou zapojit do celoevropské debaty o budoucím směřování EU a její politiky. Unijní instituce v rámci dva roky avizované konference o budoucnosti Evropy spustily internetový portál, kam lidé mohou psát podněty k zásadním tématům a sdílet své představy o fungování unie. Z digitální výměny názorů i navazující série veřejných diskusí chtějí politici příští rok čerpat podněty při rozhodování o budoucích prioritách. Zatímco europoslanci chtěli s konferencí původně spojit i reformu fungování unijních orgánů, členské země tak daleko zajít nehodlají.

"Nadešel čas, aby se naši občané aktivně podělili o své největší obavy i své nápady," komentoval spuštění portálu portugalský premiér António Costa, jehož země EU v současnosti předsedá.

Na stránce futureu.europa.eu lidé najdou desítku okruhů, k nimž se mohou vyjádřit. Je mezi nimi zdravotní politika v návaznosti na covidovou pandemii, boj proti klimatickým změnám, digitalizace, migrace či demokracie v Evropě. Mohou ale přinášet i vlastní témata.

Kromě toho mají možnost se přihlásit k některé z budoucích veřejných akcí, prezentovat akci svoji či sledovat diskuse o vybraných tématech.

"Musíme mít jistotu, že hlasy lidí budou slyšet a že se budou podílet na rozhodování, bez ohledu na covidovou pandemii," prohlásil předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

Konference, kterou při svém předloňském nástupu do funkce označila po tlaku Evropského parlamentu (EP) za zásadní projekt předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, měla původně začít už loni na jaře. Kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok zpozdil. Parlament se s členskými státy dlouhodobě přel o to, zda má mít konference jediného lídra, kterým se měl stát belgický expremiér a někdejší vůdce liberálů v EP Guy Verhofstadt. Národní vlády však nesouhlasily, a projekt tak vedou zástupci všech tří unijních orgánů.

Místo původně plánovaných dvou let mají obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o unii rok. Konec debaty je naplánován na příští jaro, kdy bude EU předsedat Francie, od jejíhož prezidenta Emmanuela Macrona nápad uspořádat konferenci předloni vzešel. Macronovu ideu si osvojila velká část europoslanců, podle jejichž představ by konference mohla vést až ke změně unijních smluv, například k přímému výběru předsedy EK při europarlamentních volbách či zavedení nadnárodních kandidátních listin. S tím však nesouhlasí zástupci řady členských zemí, kteří nechtějí fungování institucí upravovat. Podle kritiků tak může konference kvůli krátkému času a nezávaznosti diskuse vyznít do ztracena.

Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady už má jasné obrysy a její vydání ve Sbírce předpisů se předpokládá do poloviny května. Jak se po nabytí její účinnosti změní povinnosti původců odpadu? Vše představí její tvůrci z MŽP. Konference odpoví na zásadní otázky všech původců ohledně evidence, vlastnictví a přepravy odpadů, mobilních zařízení a institutu obchodníka, ale také předcházení vzniku odpadů v souladu s novou legislativou, která je účinná od 1. 1. 2021!

18. 5. 2021 | 9:00 - 16:00 | on-line stream

Hlavní témata konference:

• Povinnosti původců podle nového zákona o odpadech a konečného uživatele dle zákona o VUŽ
• Nové povinnosti podle připravované vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady
• Institut obchodníka s odpady ve vztahu k původci odpadu podle nového zákona o odpadech
• Recyklace obalových odpadů a novela obalového zákona

Podrobný program konference:

• Prováděcí předpisy nového zákona o odpadech
  Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl - MŽP
  • Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady
  • Katalog odpadů
  • Metodické pokyny
• Prováděcí předpisy zákona o výrobcích s ukončenou životností
  Mgr. Ing. Ladislav Trylč - MŽP
  • Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností
  • Vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností
  • Předmět úpravy
  • Způsob vedení evidencí
  • Nové požadavky pro zpracovatele

• Povinnosti původců podle nového zákona o odpadech a konečného uživatele dle zákona o VUŽ
  Ing. Jitka Lochovská - INISOFT Consulting s.r.o.
  • Kdo je původcem odpadu, nakládání se stavebními a demoličními odpady, předávání kovového odpadu, zapojení do systému obce, zařazování odpadu, upuštění od třídění, vedení průběžné evidence, ohlašování
  • Shromažďování odpadu, skladování odpadu u původce, předávání vybraných výrobků s ukončenou životností, místa zpětného odběru
• Přeprava odpadů
  Ing. Václav Kuncl - INISOFT Consulting s.r.o.
  • Dopravce – povinnosti
  • Přeshraniční přeprava odpadů
  • Přeprava nebezpečných odpadů
    • SEPNO
    • ADR v silničním zákoně

• Znalost kvality odpadů jako základní předpoklad správného způsobu nakládání s odpady
  Mgr. Tomáš Ondrůšek - expert na ŽP a podnikovou ekologii
  • Povinnost původce znát kvalitu svých odpadů, zejména v návaznosti na další způsob nakládání oprávněnými osobami a dalšími souvisejícími povinnostmi
  • Důležitost komunikace původce a oprávněné osoby, doklady související s nakládáním s odpady
  • Problematika hodnocení nebezpečných vlastností odpadů - kdy se provádět nemusí a kdy ano
  • Příklady z praxe
• Obchodování s odpady – nové možnosti pro původce odpadů podle nového zákona o odpadech
  Ing. Tomáš Lank - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Co je to obchodování - vlastnictví, nákup a prodej včetně povinné dokumentace
  • Mobilní zařízení x obchodník
  • Zprostředkovatel a jeho povinnosti
  • Nezbytné znalosti původce odpadu

• Aktuální povinnosti v rozšířené odpovědnosti výrobců při uvádění výrobků na trh, ekomodulace
  Ing. Petr Šulc - Sfe consulting s.r.o.
  • Plnění  povinností při  uvádění  výrobků  na trh  v ČR z hlediska nové  právní  úpravy (zákon  o  výrobcích  s ukončenou  životností,  novela zákona o  obalech)
  • Přechod povinných osob na nový  režim
• Recyklace obalových odpadů
  Ing. Petr Balner, Ph.D. - EKO-KOM
  • Povinnosti obalářského průmyslu ve vazbě na novelu zákona o obalech a plnění cílů CEP a SUP
  • Současný stav a strategie pro dosažení cílů v období 2025-2030

• Environmentální dopady obalů z pohledu celého životního cyklu
  doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA - Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
  • Nové materiálové kombinace obalů
  • Koncept hodnocení environmentálních dopadů obalových materiálů z pohledu celého životního cyklu
  • Výhody a nevýhody běžných obalů z pohledu jejich dopadů na životní prostředí

On-line konference Odpady v podnikové ekologii

Termín: 18. května 2021
Moderátor konference: Ing. Tomáš Lank (UJEP – Ústí nad Labem)

Bližší informace o programu a registrace: www.kursy.cz/ope2021

Pořadatel:

Verlag Dashöfer, spol. s. r. o.

Evropská 423/178,

160 41 Praha 6

Organizační garant:

Ing. Kristýna Lanová, lanova@dashofer.cz

Kompletní aktualizace programů zlepšování kvality ovzduší. Jednotlivé zaktualizované programy zlepšování kvality ovzduší pro zóny a aglomerace byly v souladu s § 9 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší publikovány ve Věstnících MŽP vydaných postupně v období od září 2020 do února 2021. Všechny programy obsahují kromě analýzy příčin znečištění ovzduší i podrobnosti o  opatřeních přijatých ke zlepšení kvality ovzduší. Ty obsahují kromě popisu aplikace opatření také odhad jejich efektů, rámcový časový plán jejich provádění a odpovědného gestora. Aktualizované programy obsahují v návaznosti na provedenou analýzu příčin znečištění tři druhy opatření – opatření k omezení znečištění ze sektoru lokálního vytápění domácností, opatření k omezení znečištění z průmyslových zdrojů a opatření k omezení znečištění z dopravy.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Usnesení

• Příloha

Zástupci Rady a Evropského parlamentu dosáhli prozatímní politické dohody ohledně podoby evropského klimatického zákona, jehož hlavním cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Vyjednavači obou stran se také dohodli na tom, že do roku 2030 bude prioritou snižování emisí spíše než jejich odstraňování. Kromě toho bylo dohodnuto stanovení průběžného cíle do roku 2040, spolupráce Komise se sektory, které chtějí vytvořit indikativní dobrovolné plány týkající se dosažení neutrality do roku 2050 a stanovení rozpočtu EU na snižování emisí na období 2030-2050. Prozatímní dohodu musí ještě schválit Rada a Parlament.

Předseda České statistického úřadu Marek Rojíček a ministr životního prostředí Richard Brabec podepsali memorandum o spolupráci obou institucí v oblasti odpadové statistiky. Na základě uzavřené dohody vznikne stálá pracovní skupina pro statistiku odpadů.

Obě strany se v memorandu zavázaly zejména vyvinout maximální úsilí o odstranění rozdílů z reportingu dat o komunálním odpadu. „Smyslem je vyjasnit a pokud možno odstranit zbývající rozdíly ve vykazovaných datech. Zároveň je naším společným cílem efektivně využívat jak administrativní, tak statistické zdroje dat tak, aby zátěž respondentů byla co nejmenší. Dosavadní spolupráce se v tomto směru velmi osvědčila a máme tedy zájem ji dále prohloubit,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

"Dosavadní spolupráce mezi MŽP a ČSÚ už v předchozích letech  přinesla klíčové snížení administrativní zátěže obcí i firem. Zřízením permanentní pracovní skupiny se nám otevírá možnost další a intenzivnější spolupráce na odborné úrovni, nezbytné jak pro další omezování administrativy, tak pro srozumitelnou interpretaci výstupů obou institucí na téma odpadového hospodářství,“ připomíná Richard Brabec, ministr životního prostředí.

Uzavřené memorandum navazuje na existující Ujednání mezi Českým statistickým úřadem, Ministerstvem životního prostředí a Úřadem vlády České republiky o vykazování produkce komunálního odpadu z 20. ledna 2016.

Sněmovna schválila zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii v řece Bečvě. Komise má mít devět členů, každý z poslaneckých klubů bude moci navrhnout jednoho člena. Své zjištění má komise předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Pro zřízení komise, které vyvolaly opoziční strany v čele s KDU-ČSL, hlasovalo 52 z přítomných 90 poslanců. Vznik komise podpořili hlavně poslanci napříč stranami s výjimkou poslanců ANO, kteří se převážně zdrželi.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes před hlasováním řekl, že pokud bude komise zřízena, bude to precedens a bude to poprvé, co komise vznikne k živému vyšetřovacímu spisu policie. Řekl, že to je to hlavní, co mu na vzniku komise vadí. Ujistil, že má stejný zájem, aby se kauza vyšetřila a bylo jasno.

Opozice iniciovala vznik komise zejména kvůli tomu, že původce otravy Bečvy kyanidem není ani po půl roce vyšetřování znám. Znalec Jiří Klicpera, který má vypracovat pro policii posudek, opakovaně požádal o delší lhůtu. Stejně jako ministr Brabec již dříve vyloučil, že by původcem otravy byla chemička Deza z holdingu Agrofert.

Odpůrci komise dříve argumentovali zejména tím, že by zasahovala do dosud neukončeného vyšetřování a že by její činnost nic nepřinesla.

Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Vyšetřovací komise nyní dostala za úkol hlavně shromáždit veškeré podklady k ekologické katastrofě z 20. září 2020 i následným haváriím v uplynulém roce. Dalším úkolem bude prověřit získané podklady a vyvodit případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení. Má také vyhodnotit správnost postupu dotčených orgánů státu a jiných osob, jejich případná procesní pochybení či liknavost.

Evropská komise dnes přijala ambiciózní a komplexní balíček opatření, která mají pomoci zlepšit tok peněz směrem k udržitelným činnostem v celé Evropské unii. Dnešní opatření umožní investorům přeorientovat investice do udržitelnějších technologií a podniků, a tím přispějí k tomu, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Díky nim bude mít EU celosvětově vedoucí postavení, pokud jde o stanovení norem v oblasti udržitelného financování.

Balíček obsahuje:

• akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu, jehož cílem je podpořit udržitelné investice tím, že se vyjasní, jaké hospodářské činnosti nejvíce přispívají k plnění cílů EU v oblasti životního prostředí. Sbor členů Komise dnes dosáhl politické dohody ohledně jeho znění. Akt v přenesené pravomoci bude formálně přijat na konci května, jakmile budou k dispozici překlady do všech jazyků EU, Sdělení, které dnes sbor členů Komise také přijal, stanoví přístup Komise detailněji.

• návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků; cílem tohoto návrhu je zlepšit tok informací o udržitelnosti v podnikatelské sféře. Společnosti budou podávat zprávy o udržitelnosti jednotněji, a finanční podniky, investoři a širší veřejnost tak budou moci využívat srovnatelné a spolehlivé informace o udržitelnosti,

• šest pozměňujících aktů v přenesené pravomoci o fiduciárních povinnostech a investičním a pojišťovacím poradenství, které zajistí, aby finanční podniky, např. poradci, správci aktiv nebo pojistitelé, zahrnuly udržitelnost do svých postupů a svého investičního poradenství klientům.

Zelená dohoda pro Evropu představuje evropskou strategii růstu, jejímž cílem je zlepšit životní podmínky a zdraví občanů, dosáhnout, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální, a chránit, zachovávat a zvyšovat přírodní kapitál a biologickou rozmanitost EU.

V rámci tohoto úsilí potřebují společnosti komplexní rámec udržitelnosti, aby mohly odpovídajícím způsobem změnit své obchodní modely. Všechny složky dnešního balíčku zvýší v zájmu transformace v oblasti financování a prevence „greenwashingu“ spolehlivost a srovnatelnost informací o udržitelnosti. Evropský finanční sektor se tak stane ústředním prvkem udržitelného a inkluzivního hospodářského oživení po pandemii COVID-19 a dlouhodobějšího udržitelného hospodářského rozvoje Evropy.

Akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu

Taxonomie EU je spolehlivý a vědecky podložený nástroj transparentnosti pro společnosti a investory. Vytváří společný jazyk, který budou moci investoři používat při investování do projektů a hospodářských činností, jež mají významný pozitivní dopad na klima a životní prostředí. Zavede rovněž povinnost pro společnosti a účastníky finančního trhu zveřejňovat informace.

Tento akt v přenesené pravomoci, který dnes politicky schválil sbor členů Komise, zavádí první soubor technických screeningových kritérií pro definici, které činnosti podstatně přispívají ke dvěma environmentálním cílům podle nařízení o taxonomii: přizpůsobení se změně klimatu[1] a zmírňování změny klimatu[2]. Tato kritéria jsou založena na vědeckém doporučení Technické skupiny odborníků (TEG) pro udržitelné finance. Vychází z rozsáhlé zpětné vazby od zúčastněných stran, jakož i z diskusí s Evropským parlamentem a Radou. Tento akt v přenesené pravomoci by se vztahoval na hospodářské činnosti přibližně 40 % kótovaných společností v odvětvích, která jsou zodpovědná za téměř 80 % přímých emisí skleníkových plynů v Evropě. Zahrnuje odvětví jako je energetika, lesní hospodářství, výroba, doprava a stavebnictví.

Akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU je živým dokumentem a bude se s ohledem na vývoj a technologický pokrok v průběhu času vyvíjet. Kritéria budou pravidelně přezkoumávána. Tím se zajistí, aby se do oblasti působnosti mohla časem doplnit nová odvětví a činnosti, včetně přechodných a jiných podpůrných činností.

Nová směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

Dnešní návrh reviduje a posiluje stávající pravidla zavedená směrnicí o vykazování nefinančních informací. Jeho cílem je vytvořit soubor pravidel, která časem zajistí podávání zpráv o udržitelnosti na stejné úrovni jako v případě účetního výkaznictví. Rozšíří požadavky EU na podávání zpráv o udržitelnosti na všechny velké společnosti a všechny kótované společnosti. To znamená, že současných 11 000 společností, které podléhají stávajícím požadavkům, se zvýší na téměř 50 000 společností v EU, které budou nyní muset dodržovat podrobné normy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti. Komise navrhuje vypracovat normy pro velké společnosti a samostatné, přiměřené normy pro MSP, které mohou nekotované MSP používat dobrovolně.

Celkově je cílem návrhu zajistit, aby společnosti předkládaly spolehlivé a srovnatelné informace o udržitelnosti, které potřebují investoři a další zúčastněné strany. To zajistí konzistentní tok informací o udržitelnosti prostřednictvím finančního systému. Společnosti budou muset podávat zprávy o otázkách týkajících se udržitelnosti, jako je dopad změny klimatu, jeho vliv na jejich podnikání a dopad jejich činností na lidi a životní prostředí.

Návrh rovněž zjednoduší postup podávání zpráv pro společnosti. Mnoho společností je v současné době pod tlakem, protože musí používat řadu různých norem a rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti. Navrhované normy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly být „jednotným kontaktním místem“ poskytujícím společnostem jediné řešení, které splňuje informační potřeby investorů a dalších zúčastněných stran.

Pozměňovací návrhy aktů v přenesené pravomoci o investičním a pojišťovacím poradenství, fiduciárních povinnostech a dohledu nad produkty a jejich správě a řízení

Dnešních šest pozměňovacích návrhů podněcuje finanční systém k podpoře podniků na cestě k udržitelnosti, jakož i stávajících udržitelných podniků. Rovněž posílí boj EU proti „greenwashingu“.

• V oblasti investičního a pojišťovacího poradenství: při posuzování vhodnosti klienta pro investici musí nyní poradce projednat preference klienta v oblasti udržitelnosti.

• V oblasti fiduciárních povinností: dnešní pozměňující návrhy objasňují povinnosti finančního podniku při posuzování rizik týkajících se udržitelnosti, např. dopad povodní na hodnotu investic.

• V oblasti dohledu nad investičními a pojistnými produkty a jejich správy a řízení: tvůrci finančních produktů a finanční poradci budou muset při navrhování svých finančních produktů zvážit faktory udržitelnosti.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Evropa byla od začátku lídrem při reformování finančního systému na podporu investic do zmírňování změny klimatu. Dnes učiníme krok vpřed díky vůbec první taxonomii v oblasti klimatu, která pomůže společnostem a investorům zjistit, zda jsou jejich investice a činnosti skutečně ekologické. To bude hrát zásadní roli, máme-li mobilizovat soukromé investice do udržitelných činností a dosáhnout, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Jde o přelomový krok, o němž jsme vedli rozsáhlé konzultace. Učinili jsme vše pro to, abychom dosáhli vyváženého výsledku založeného na vědeckých poznatcích. Také navrhujeme zlepšit pravidla podávání zpráv o udržitelnosti společnostmi. Při vypracovávání evropských norem budeme vycházet z mezinárodních iniciativ a přispívat k nim.“

Mairead McGuinnessová, komisařka pro finanční služby, finanční stabilitu a unii kapitálových trhů, uvedla: „Finanční systém hraje klíčovou úlohu při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a investice nezbytné pro ekologizaci naší ekonomiky jsou obrovské. Potřebujeme, aby všechny společnosti sehrály svou úlohu, ty, které už pokročily v ekologizaci svých činností, jakož i ty, které ještě potřebují na dosažení udržitelnosti zapracovat. Dnešní nová pravidla představují zásadní změnu v oblasti financí. Zvyšujeme naše ambice v oblasti udržitelného financování, abychom pomohli učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent do roku 2050. Nyní nastal čas přeměnit slova v činy a investovat udržitelným způsobem.“

Souvislosti a další kroky

EU v posledních letech podnikla významné kroky k vybudování udržitelného finančního systému, který přispívá k přechodu na klimaticky neutrální Evropu. Nařízení o taxonomii EU, nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a nařízení o referenčních hodnotách tvoří základy úsilí EU o zvýšení transparentnosti a o to, aby se investorům poskytly nástroje k identifikaci udržitelných investičních příležitostí.

Jakmile bude akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu formálně přijat, přezkoumá jej Evropský parlament a Rada (ve čtyřměsíční lhůtě, kterou lze jednou prodloužit o další dva měsíce).

Pokud jde o návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků, Komise zahájí jednání s Evropským parlamentem a Radou.

Šest pozměňovacích návrhů aktů v přenesené pravomoci o investičním a pojišťovacím poradenství, fiduciárních povinnostech a dohledu nad produkty a jejich správě a řízení přezkoumá Evropský parlament a Rada (v tříměsíční lhůtě, kterou lze jednou prodloužit o další tři měsíce). Očekává se, že se začnou uplatňovat od října 2022.

Více informací

Sdělení Komise: Taxonomie EU – podávání zpráv o udržitelnosti podniků, preference udržitelnosti a fiduciární povinnosti

Akt v přenesené pravomoci o taxonomii EU

Otázky a odpovědi – akt v přenesené pravomoci o taxonomii v oblasti klimatu a pozměňovací návrhy aktů v přenesené pravomoci o fiduciárních povinnostech a investičním a pojišťovacím poradenství

Otázky a odpovědi – návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků

Informační přehled – balíček v oblasti udržitelnosti financování z dubna 2021

Internetové stránky GŘ FISMA o udržitelném financování

[1] Hospodářská činnost sledující tento cíl by měla významně přispět ke snížení nebo prevenci nepříznivého dopadu současného nebo očekávaného budoucího klimatu nebo rizik takového nepříznivého dopadu, ať už na tuto činnost samotnou, nebo na lidi, přírodu nebo majetek.

[2] Hospodářská činnost sledující tento cíl by měla významně přispět ke stabilizaci emisí skleníkových plynů tím, že povede k zamezení nebo snížení těchto emisí nebo zvýšení pohlcování skleníkových plynů. Hospodářská činnost by měla být v souladu s dlouhodobým teplotním cílem uvedeným v Pařížské dohodě.

Emise skleníkových plynů spadající pod evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) se loni snížily o 13,3 procenta. Z toho emise leteckého sektoru klesly o téměř dvě třetiny. Uvedla to Evropská komise (EK). Prostřednictvím ETS je v současnosti regulováno zhruba 40 procent produkce skleníkových plynu v EU.

Emise z letectví se propadly o 64,1 procenta na 24,5 milionu tun, vzhledem k tomu, že na toto odvětví měla nejvážnější dopad pandemie nemoci covid-19. Emise v energetickém sektoru klesly o 14,9 procenta díky nižší spotřebě energie a dalším faktorům, jako je nahrazování uhlí zemním plynem při produkci elektřiny. Emise v průmyslu klesly v průměru o sedm procent. Největší podíl na tom mělo odvětví železa a oceli.

Celkové emise skleníkových plynů z pevně stojících zařízení, jako jsou elektrárny a továrny, loni činily 1,331 milionu tun. Meziročně klesly o 11,2 procenta, uvedla agentura Reuters.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste i motivace společností snižovat emise.

Evropská komise má v červnu představit návrhy na dosažení nových klimatických cílů, včetně reformy trhu s emisními povolenkami. Cílem je přidat do systému emise z lodní a další dopravy či výstavby.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k novým pravidlům, které mají zabránit úniku metanu v odvětví energetiky. Metan je plyn se silným skleníkovým efektem, druhým nejzávažnějším po CO2. Řešení tohoto problému má zásadní význam pro zpomalení globálního oteplování. V souvislosti s důsledky emisí metanu pro klima připravuje Komise evropskou strategii, která má zabránit únikům metanu v odvětví energetiky.

Strategie bude:

• obsahovat závazná pravidla monitorování, podávání zpráv, ověřování, zjišťování úniků metanu a nápravy situace v odvětví energetiky (2021).
• podporovat ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu stanovené na období do roku 2030 a cíl klimatické neutrality do roku 2050.

Cílem novelizace vyhlášky č. 13/2014 Sb. je dílčí úprava postupu činností prováděných jak zpracovatelem návrhu pozemkových úprav, tak i úprava postupu provádění jednotlivých etap řízení o pozemkových úpravách vedených správním orgánem. Novela vyhlášky se týká všech etap řízení o pozemkových úpravách, od přípravných prací po realizaci pozemkových úprav, a to především v návaznosti na poslední novelu zákona č. 139/2002 Sb., která zavedla možnost provádět pozemkové úpravy v případě potřeby řešení vodohospodářských opatření i ve více na sebe navazujících katastrálních územích, zpřesnila obsah komplexních a jednoduchých pozemkových úprav, stanovila podmínky pro převod vlastnictví ke společnému zařízení do vlastnictví obce, a nastavila dílčí změny postupu v řízení o pozemkových úpravách, které mají za cíl jejich zefektivnění. Novela vyhlášky se rovněž týká postupu při udělování úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav.

Dokument ke stažení:

Materiál

Důvodová zpráva

Předkládací zpráva

Platné znění

ECHA doporučuje Evropské komisi přidat na seznam látek podléhajících povolení 7 látek, včetně cyklosiloxanů D4. D5 a D6. Jakmile budou látky na seznamu, budou muset společnosti požádat o povolení, aby je mohly dále používat.

Siloxany D4, D5 a D6 jsou látky perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT) a zároveň vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB). ECHA upřednostnila tyto chemické látky z Kandidátského seznamu, protože mají nebezpečné vlastnosti, jsou vyráběné ve velkých objemech a mají široké použití. Některá použití cyklosiloxanů jsou nařízením REACH již omezena nebo jsou omezována ve výrobcích pro spotřebitele a ve většině profesionálních použití. Omezení se nebude vztahovat na některá použití siloxanů např. na průmyslovou výrobu elektroniky nebo na některá profesionální použití jako je chemické čištění v uzavřených systémech.

Terfenyl hydrogenovaný je látka škodlivá pro životní prostředí (vPvB) a používá se v nátěrech, lepidlech, těsnicích hmotách a kapalinách pro přenos tepla v průmyslových zařízeních a v některých výrobcích z plastů.

Další tři látky DCHP, oktaboritan disodný a TMA jsou škodlivé pro lidské zdraví. Mohou být použity jako náhrada látek s podobnou chemickou strukturou a použitím, které již byly doporučeny nebo zařazeny do seznamu látek podléhajících povolení.

Konečné rozhodnutí o zařazení uvedených 7 látek SVHC na seznam látek podléhajících povolení (příloha XIV nařízení REACH) přijme Evropská komise společně s členskými státy EU a Evropským parlamentem. V rozhodnutích budou uvedena data, do kterých budou muset společnosti požádat agenturu ECHA o povolení, aby látky mohly být dále používány.

Cílem povolování podle nařízení REACH je zajistit, aby rizika spojená s používáním látek SVHC byla řádně kontrolována a aby tyto látky byly postupně nahrazovány méně nebezpečnými látkami nebo technologiemi, pokud jsou k dispozici technicky a ekonomicky dostupné alternativy.

Další informace:

• Látky uvedené v 10. doporučení s příklady použití [EN] [PDF]

• Desáté doporučení [EN] [PDF]

• Stanovisko Výboru členských států [EN] [PDF]

• Kandidátský seznam

• Podrobnosti o látkách v doporučení

• Seznam látek podléhajících povolení

• Postup povolování

• Obecný přístup prioritizace látek pro zařazení do přílohy XIV nařízení REACH [EN] [PDF]

Desátý hlavní projekt fóra o prosazování (REF-10) se zaměří na integrované kontroly spotřebních výrobků. Inspektoři zkontrolují, zda výrobky splňují řadu různých omezení nebezpečných látek podle nařízení REACH.

K novým položkám, které by inspektoři mohli kontrolovat patří omezení pro karcinogenní, mutagenní a reprotoxické látky v textiliích, siloxany D4/D5 ve smývatelných kosmetických přípravcích nebo bisfenol A v termopapíru.

Kontroly rovněž prověří, zda produkty splňují omezení přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek podle nařízení POPs. Může se jednat o kontrolu PFOA v textiliích odpuzujících vodu nebo v lyžařských voscích nebo chlorované parafiny s krátkým řetězcem v předmětech z měkkého plastu.

Seznamy omezení podle nařízení REACH a POPs zahrnuté do projektu se stále vyvíjí a inspektoři budou mít při kontrolách výrobků v zemích EU/EHP široký prostor.

Orgány pro vymáhání rovněž prověří plnění povinností podle nařízení REACH u látek obsažených v předmětech, což vyžaduje, aby v dodavatelském řetězci byly sdělovány informace o látkách SVHC v předmětech. Na podporu integrovaného prosazování právních předpisů o chemických látkách budou inspektoři spolupracovat s orgány odpovědnými za prosazování požadavků směrnice o bezpečnosti hraček a směrnice RoHS, které omezují přítomnost některých látek v hračkách i v elektronických a elektrických zařízeních a doplňují nařízení REACH a POPs.

Podskupina fóra pro BPR souhlasila s tím, že se inspekce v projektu BEF-2 zaměří na kontroly biocidních přípravků z hlediska přítomnosti schválených i neschválených účinných látek. Kontroly budou zahrnovat všechny typy biocidních přípravků; zaměří se na přípravky, které jsou již povoleny podle nařízení o biocidních přípravcích (BPR) i přípravky, na které se vztahují části vnitrostátních právních předpisů o biocidech (tj. přechodná opatření podle článku 89 BPR). Kontroly v rámci projektu budou sledovat označování biocidů, reklamu na internetu; mohou ověřit, zda účinná látka v přípravku je od schváleného dodavatele; zaměří se na ověřování účinných látek chemickou analýzou a cílené kontroly dezinfekčních prostředků.

Projekty REF-10 a BEF-2 budou připraveny v roce 2021, kontroly budou provedeny v roce 2022 a zprávy budou zveřejněny v roce 2023.

Další informace:

Fórum o prosazování

Při kontrole „Čistírny odpadních vod Březhrad“ (ČOV), zahájené v květnu 2019, zjistili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové závažné porušení integrovaného povolení. ČOV je umístěna z hlediska blízkosti zdroje podzemní vody, který je využívaný k zásobování obyvatelstva, ve velmi zranitelné oblasti. Provozovatel používal při čištění odpadních vod a kapalných odpadů postupy, které nebyly povoleny, a zejména pak v průběhu kontroly nedoložil, jakým způsobem bylo v období od února do května 2019 zlikvidováno 1 220 m3 odpadních vod. Provozovateli, společnosti Purum s.r.o., uložili pokutu 460 tisíc korun, která nabyla 7. září 2020 právní moci.

„Na základě kontroly v roce 2019 jsme dospěli k závěru, že společnost Purum vědomě provozovala ČOV od února 2019 minimálně do května 2019 v rozporu s integrovaným povolením. Vzhledem k tomu, že provoz čistírny představoval nebezpečí bezprostředního, závažného a nepříznivého dopadu na životní prostředí, zastavili jsme ho,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Proti tomu se společnost Purum s.r.o. odvolala k MŽP, to ale její odvolání zamítlo a rozhodnutí ČIŽP potvrdilo. To nabylo 20. listopadu 2019 právní moci.

Souběžně se správním řízením o zastavení provozu vedli inspektoři ČIŽP také řízení o přestupku. Od března do května 2019 totiž vyčištěné odpadní vody neodtékaly ze zařízení přes měrný objekt do recipientu, ale byly akumulovány v nádržích nebo byly předávány dalším dvěma subjektům. To je v rozporu s integrovaným povolením. Navíc od ledna do dubna 2019 firma neprováděla před prvním příjmem odpadních vod analýzy v relevantních ukazatelích.

„Na danou ČOV byly mimo jiného přiváženy cisternovými vozy i odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, který daný typ ČOV není schopen odstranit. Rozbory prováděné 12 x za rok logicky mohou pouze obtížně podchytit případný výskyt těchto nebezpečných látek ve vypouštěných odpadních vodách. V daném případě bylo riziko znečištění podzemních a povrchových vod extrémní,“ uvedl Trávníček.

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a 20 mld. Kč ve formě půjček.

Dokument ke stažení:

• Materiál

• Předkládací zpráva

• Příloha 1

• Příloha 2

• Příloha 3

Mohlo by vás zajímat:

MPO zve na veřejnou debatu k Národnímu plánu obnovy (15.4.2021 od 8 hodin, Připojte se ke schůzce)

Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení ke směrnici o obnovitelných zdrojích energie – pokyny ke kritériím udržitelnosti týkající se výroby energie z lesní biomasy. V rámci podpory cílů EU v oblasti klimatu a energetiky je nezbytné zaručit, aby se bioenergie z lesních zdrojů vyráběla udržitelným způsobem. Proto zavádí směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2018 nová kritéria udržitelnosti pro biomasu a bioplyn při výrobě tepla a elektřiny, která se vztahují i na lesní biomasu. Tato iniciativa stanoví operační pokyny pro členské státy a hospodářské subjekty ohledně toho, jak prokázat soulad s novými kritérii udržitelnosti pro lesní biomasu stanovenými v článku 29 směrnice.

Dokument ke stažení:

EU 51_21 EK Návrh nařízení

Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po dnešním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v ČR dosáhnout deseti bilionů korun. Zelená dohoda je plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí.

„Bude vznikat komise à la uhelná. Bude zaměřena na Green Deal (Zelenou dohodu). Budou v ní jak zástupci vlády, tak tripartity… zástupci ekologických organizací jsou k diskusi,“ uvedl Havlíček. Podle něj by v komisi měli být představitelé resortů životního prostředí, zemědělství, průmyslu a práce, odborů a zaměstnavatelů. O složení by mělo být jasno do příštího zasedání tripartity do 21. června, dodal vicepremiér.

Tripartita o dokumentu debatovala už v prosinci i v únoru. Podle zaměstnavatelů a odborářů chybí analýzy dopadů na jednotlivé členské státy. Chtějí znát vliv na český automobilový průmysl a další sektory, celou ekonomiku, regiony i sociální situaci obyvatel. Ministerstvo průmyslu podle Havlíčka připravilo základní podklady k vlivu dokumentu na osm odvětví.

Podle Středuly má „státní správa díru“ a nemá útvary, které by byly schopny strategické dokumenty a analýzy zpracovat. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák věří, že stát využije externí odborníky.

„Odhady nákladů pro Česko začínají částkou deset bilionů korun, tedy sedm ročních státních rozpočtů. Budou nabíhat průběžně… Dopady v této chvíli převyšují výzvy,“ uvedl předák ČMKOS. Podle něj rostoucí cena emisních povolenek může vést k pádu firem a ke zvýšení nezaměstnanosti, nutné budou vysoké investice.

Hanák připomněl, že Česko v EU bezuhlíkový plán na ochranu klimatu podpořilo. Dodal, že dopady na průmyslovou ČR ale budou jiné než na státy na severu či jihu Evropy. „Green Deal bude mít dopady na každého občana,“ řekl. Dodal, že zásadní změny čekají průmysl, dopravu či produkci potravin.