Publikace pojednává na podkladu dat mapování krajinného pokryvu CORINE Land Cover o fenoménech v české krajině. Zabývá se změnami krajinného pokryvu a využití půdy v Česku během tří desetiletí po sametové revoluci a uvádí změny krajinného pokryvu do socioekonomických souvislostí.

Hlavní trendy změn krajinného pokryvu jsou zaměřeny na změny v osídlení, zemědělství a lesních porostech, a jsou doplněny o několik případových studií zaměřených na suburbanizaci, zemědělskou extenzifikaci v pohraničí nebo lesní změny na Šumavě a v Jeseníkách. Interakce mezi ekonomickým systémem a přírodou jsou zkoumány pomocí konceptu sociálního metabolismu a metody Analýzy materiálových a energetických toků s cílem popsat, do jaké míry závisí vývoj změn krajinného pokryvu a následných materiálových a energetických ukazatelů na socioekonomických podmínkách, a zároveň identifikovat hlavní procesy, z nichž tyto změny vycházejí. Analýza navazuje na prioritní oblasti Strategického rámce ČR 2030, které obohacuje o prostorový rozměr.

Cílem knihy je oslovit a informovat ty, kdo rozhodují, odbornou veřejnost, pedagogy a absolventy vysokých škol i odborné novináře, jelikož pochopení dopadů změn krajinného pokryvu je předpokladem udržitelného rozvoje území a je důležité pro zachování funkčnosti ekosystémových služeb, zejména pak v reakci na vhodné územní plánování.

Dokument ke stažení:

Tvář české krajiny v prostoru a čase

Na likvidování vysloužilých automobilů bude přispívat Ministerstvo životního prostředí i v dalších letech. Nová dotační výzva se vztahuje na vraky zpracované v letech 2022 a 2023.

Pokračuje tak dotační podpora pro zpracovatele starých aut z předchozích let. Jejím cílem je podpořit ekologické zpracování autovraků a jejich materiálové a energetické využití, čímž se tak do oběhu vrátí znovu získané suroviny (sklo, plast, textilie, pneumatiky).

O peníze mohou žádat právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady (autovraky) podle odpovídajících zákonů. V případě řádného odevzdání vybraných komodit činí maximální podpora 750 korun za zpracované vozidlo s ukončenou životností. Z této celkové částky lze získat při splnění množstevních limitů 150 korun za sklo, 150 korun za textilie, 200 korun u pneumatik a 250 korun u plastů.

„Výzvu vypisujeme pro autovraky odevzdané v roce 2022 a 2023. Pro každý rok je určená alokace 40 milionů korun, celkem výzva tedy nabídne 80 milionů korun. Zpracovatelé budou podávat stejně jako v předchozích výzvách žádosti vždy ex-post,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Žádosti o poskytnutí podpory za komodity odevzdané oprávněným zpracovatelům v roce 2022 budou žadatelé podávat od 2. ledna do 31. března 2023, za komodity odevzdané v roce 2023 od 2. ledna do 31. března 2024. Výzva je vyhlášena v Národním programu Životní prostředí a financována z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR.

Rovněž od 3. 1. do 31. 3. 2022 bude opět možné podávat žádosti v rámci výzvy č. 13/2019, a to na podporu kompletního zpracování autovraků v roce 2021.

Dokument ke stažení:

Výzva č. 15/2021: Ekologická likvidace autovraků

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení dopadů opatření ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí. Tato iniciativa se zabývá mikroplasty, které se nechtěně dostaly do životního prostředí. Zaměří se na označování, normalizaci, certifikaci a regulaci hlavních zdrojů těchto plastů. Cílem je: zlepšit znalosti o rizicích a výskytu mikroplastů v životním prostředí, vodě z vodovodu a potravinách, a dále snížit znečištění životního prostředí a potenciální zdravotní rizika a zároveň dodržovat zásady jednotného trhu a podporovat konkurenceschopnost a inovace.

Dokument ke stažení:

EU 6_22 EK Předložení informací pro posouzení dopadů - Ares(2021)7346796

V příručce firmy najdou informace o možnostech využití tzv. referenční ceny elektřiny při dobíjení soukromého i služebního bez či nízkoemisního vozu a také například návod, jak přistoupit k daňové uznatelnosti nákladů na dobíjení vozidel. Dále se příručka věnuje doporučeným daňovým režimům pro použití dobíječky (wallboxu) v různých situacích, či příkladům odepisování majetku týkajícího se dobíjení.

Dokument ke stažení:

Příručka Daňové otázky elektromobility [pdf, 1201 kB]

Zatímco pro jednu firmu může představovat vybraná surovina nepoužitelný odpad, jiná v něm najde poklad, z něhož lze třeba dál vyrábět. A když se tyto strany propojí, ušetří to miliony korun jednotlivým společnostem a zároveň si uleví také životní prostředí. S takovou misí přišel na svět před dvěma lety startup Cyrkl a pod vedením svého zakladatele Cyrila Klepka teď získává významnou finanční injekci na expanzi do celé Evropy. Více ZDE

Vyrobeno v Číně, zkonzumováno v Evropě a vyhozeno v Chile - těmito slovy by se dal popsat životní cyklus mnoha kusů oblečení. Každoročně se do Chile dostávají tisíce tun použité módy. Čtyřicet procent z tohoto množství je vyřazeno a končí na nejsušší poušti světa, kde vzniká gigantická textilní hora, napsala německá agentura DPA.

Jednou za pár let, když spadne mimořádně hodně srážek, se okolí města Alto Hospicio v poušti Atacama promění v jakési modrofialové moře květů. Barevné skvrny ale nejsou žádné voňavé květiny, ale použité oblečení. Tisíce kalhot, triček a svetrů se hromadí a hyzdí kopcovitou krajinu.

Chile je jedním z největších dovozců starého oblečení v Latinské Americe. Do přístavního města Iquique blízko Alto Hospicio dorazilo letos do října přes 29.000 tun použitého oblečení, zjistila DPA. Asi 50 dodavatelů si vybírá z balíků nejlepší kusy. Zbylých zhruba 40 procent se vyhazuje v horách u Alto Hospicio, sdělil DPA Edgar Ortega, který pracuje na odboru životního prostředí města. Podle něho končí v jedinečném okolí města denně až 20 tun starého oblečení, a to již několik let.

Město nemá dostatek financí ani pracovníků, aby mohlo skládkování ve svém okolí zabránit, natož přírodu vyčistit. Podle Ortegy nastává problém ale ještě dříve, než se staré oblečení vyhodí do pouště. Kvůli skutečnosti, že staré oděvy z cizích zemí se označují jako textilní odpad, není jasné, jak mají být vyřazené kusy zlikvidovány.

Podle Estefaníe Gonzálezové z environmentální organizace Greenpeace se oblečení vyhazuje v poušti, protože lidé si ji představují jako prázdné místo. "V rámci naší kampaně chceme ukázat, že poušť je plná života, a zvýšit povědomí o udržitelném nakupování," říká Gonzálezová.

Vyhozené oděvy u Alto Hospicio se kvůli uvolnění místa čas od času zapalují, čímž se také znečišťuje okolní prostředí. Ortega uvádí, že v průměru jednou za rok tak vznikne větší požár. Přestože se ho hasiči pokoušejí zlikvidovat, oheň doutná několik dní.

Camile Palmaové, majitelce obchodu Angora Vintage, který se specializuje na módu ze 60. až 80. let a sídlí v hlavním městě Santiago de Chile, je líto, když je oblečení označeno za odpad. Palmaová vystudovala módní návrhářství a potrpí si na kvalitní látky a provedení. Zboží nenakupuje po balících, ale vybírá ho po jednotlivých kusech na trzích. Nejraději má kousky ze stoprocentní bavlny, u kterých se nestává, že by při každém praní neznečišťovaly životní prostředí. "V dnešní době je v oblečení hodně plastů. Je to problém," říká Palmaová. Podle Greenpeace se z jednoho kusu oblečení z polyesteru může při jednom praní uvolnit až milion mikroplastových vláken.

Chile je přesto v mnoha environmentálních otázkách v rámci Latinské Ameriky pokrokové. Rozloučilo se například s plastovými taškami v obchodech a má zákon o recyklaci podle evropského vzoru. Podniky se musejí zabývat odpadem, který produkují. Firma Ecofibra z Alto Hospicio vytváří ze starého oblečení izolační materiál. Zatím dokáže zpracovat tři tuny denně.

Jak si bude nové vedení ministerstva životního prostředí počínat v jednání s polskou stranou ve sporu o těžbu v hnědouhelném dole Turów? Má smysl stanovovat pevné datum, kdy v Česku skončí těžba uhlí? A dozvíme se pachatele ekologické havárie na Bečvě? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je nastupující ministryně životního prostředí a senátorka za KDU-ČSL Anna Hubáčková. Rozhovor ZDE

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k aktualizovaným koncentračním limitům pro chemické znečišťující látky. Perzistentní organické znečišťující látky jsou jedovaté chemické látky, které se pomalu rozkládají a dostávají se do potravinového řetězce, což poškozuje životní prostředí a naše zdraví. Zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat odpadu, který perzistentní organické znečišťující látky obsahuje. EU proto pro tyto chemické látky stanoví koncentrační limity, které pravidelně přezkoumává, přičemž zohledňuje nejnovější výzkum. Touto iniciativou Komise limity znovu přezkoumává: aby zajistila, že se s takovým odpadem nakládá způsobem šetrným k životnímu prostředí, a aby dosáhla toho, že recyklace bude probíhat bezpečnějším způsobem.

Dokument ke stažení:

• EU 131_21 EK

• Návrh nařízení 

• EU 131_21 EK Příloha 

• EU 131_21 EK Souhrn posouzení dopadů

Komise vypsala výzvu pro sběr informací k posouzení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí stanoví rámec založený na zásadě „znečišťovatel platí“. Cílem je předcházet škodám na životním prostředí a napravovat je. V rámci tohoto hodnocení se posoudí, zda je směrnice vhodná pro daný účel a zda má případné nedostatky. Rovněž se zváží výzvy Evropského parlamentu a Evropského účetního dvora k posílení jejího uplatňování.

Dokument ke stažení:

EU 132_21 EK Předložení informací pro posouzení dopadů - Ares(2021)7328179

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh nařízení k aktualizaci pravidel o recyklovaných plastech v obalech potravin. Všechny materiály, které přicházejí do styku s potravinami, musí být bezpečné a nesmí obsahovat žádné toxické kontaminující látky. Předpisy EU vyžadují individuální povolení procesů recyklace plastů.

Tento pozměňovací návrh stanoví:

• přechodná ustanovení

• ustanovení týkající se vhodného hodnocení materiálů jiných než PET (tj. bez polyethylentereftalátu)

• jasné povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů

• EU 1_22 EK Návrh nařízení

• EU 1_22 EK Příloha

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k občanskoprávní odpovědnosti týkající se přizpůsobení pravidel odpovědnosti digitálnímu věku, umělé inteligenci a oběhovému hospodářství. Investice do vznikajících technologií a jejich přijetí ze strany společnosti vyžadují právní jistotu a důvěru. Stávající pravidla vztahující se na výrobky například zajišťují, aby výrobci odškodňovali spotřebitele za škody způsobené vadnými výrobky. Tato iniciativa navrhuje upravit rámec tak, aby zohledňoval vývoj související s přechodem na oběhové a digitální hospodářství, pokud jde o odpovědnost za škody způsobené novými a modernizovanými výrobky. Iniciativa se bude rovněž zabývat výzvami, které přináší umělá inteligence.

Dokument ke stažení:

EU 2_22 EK Občanskoprávní odpovědnost

Návrh vyhlášky o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy stanovuje druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů, způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů. Vyhláška stanoví také kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy.

Dokument ke stažení:

V projektu fóra o prosazování (REF-8) bylo zjištěno, že většina výrobků prodávaných online nesplňuje kontrolované požadavky podle právních předpisů EU o chemických látkách. Výsledkem bylo více než 5 000 vymáhacích opatření.

Kontroly téměř 6 000 výrobků prodávaných společnostmi v členských státech a zemích EHP se týkaly dodržování požadavků stanovených nařízeními REACH, CLP a nařízením o biocidech (BPR).

V případě nařízení REACH byly kontroly zaměřeny na látky, kterých se týká nějaké omezení a které jsou obsaženy ve výrobcích běžně dostupných online, jako jsou textilie, výrobky pro péči o děti, hračky a šperky. Bylo zjištěno, že 78 % kontrolovaných výrobků nevyhovuje požadavkům stanoveným v nařízení.

Zkontrolováno bylo přibližně 2 600 výrobků a více než 1 800 obsahovalo látky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR), jako je olovo v pájkách pro potřeby svařování a kyselina boritá. Výrobky obsahující zakázané CMR by měly být dostupné pouze profesionálním uživatelům. Přesto 99 % kontrolovaných výrobků, které obsahovaly CMR látky, bylo spotřebitelům k dispozici online. Nedodržování požadavků bylo zjištěno také u ftalátů v hračkách a u kadmia ve špercích.

Nesoulady podle nařízení CLP souvisely s nedostatkem informací o nebezpečnosti chemického výrobku v reklamě na internetu. V 75 % případů chyběly informace a když byly k dispozici, nebyly často snadno čitelné.

Pokud jde o biocidy, bylo zjištěno, že 77 % kontrolovaných biocidních přípravků nesplňuje alespoň jeden požadavek podle nařízení BPR. Nejvyšší míra nesouladu byla u repelentů a atraktantů (79 %). Většina zjištěných porušení se týkala výrobků prodávaných veřejnosti. 17 % kontrolovaných výrobků porušilo BPR, protože v reklamách byly zavádějící údaje jako „biocidní přípravek s nízkým rizikem“, „netoxický“, „neškodný“, „přírodní“, „šetrný k životnímu prostředí“ nebo „šetrný ke zvířatům“.

Vnitrostátní kontrolní orgány zahájily více než 5 000 vymáhacích opatření. Ve většině případů bylo vydáno písemné doporučení, v němž byly společnosti požádány, aby nabídku produktu odstranily ze svých internetových stránek nebo aby své reklamy uvedly do souladu.

U tržišť byla míra nesouladu vyšší než u internetových obchodů. ECHA vyzývá k aktivnímu zlepšování ochrany spotřebitelů při prodeji online.

Dokument ke stažení:

Zpráva k projektu fóra REF -8 o prosazování povinností podle nařízení REACH, CLP a BPR zaměřeném na látky, směsi a předměty prodávané online [pdf, 980 kB]

V Úředním věstníku bylo zveřejněno nové nařízení Komise, kterým se mění dodatky k příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), které se týká látek CMR.

Evropská Komise přijala nové nařízení, kterým se mění dodatky k příloze XVII nařízení REACH, pokud jde o látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR).

Záznamy 28, 29 a 30 v příloze XVII nařízení REACH zakazují uvádět na trh nebo používat pro prodej široké veřejnosti látky klasifikované jako CMR kategorie 1A nebo 1B, a směsi obsahující tyto látky ve stanovených koncentracích. Tyto látky jsou uvedeny v dodatcích 1 až 6 k příloze XVII nařízení REACH. Aktualizace dodatků odráží nové klasifikace látek CMR podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP) v části 3 přílohy VI.

Látky nově klasifikované jako CMR kategorie 1A nebo 1B uvedené v nařízeních v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182 a (EU) 2021/849 budou novým nařízením (EU) 2021/2204 doplněny do dodatků 2, 4 a 6 přílohy XVII nařízení REACH. Omezení pro látky uvedené v nařízení (EU) 2020/1182 bude platit od 1. 3. 2022 a pro látky uvedené v nařízení (EU) 2021/849 od 17.12. 2022.

Texty nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Dokument ke stažení:

• Nařízení Komise (EU) 2021/2204 [pdf, 371 kB]

• Nařízení Komise (EU) 2021/2204 - ENG [pdf, 371 kB]

Evropská komise vydala návrh doporučení, které se týká spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě. Doporučení je určené pro členské státy a navrhuje opatření, která by měly zavést členské státy, aby plnění cílů Zelené dohody pro Evropu reflektovalo potřeby obyvatel. V rámci doporučení Komise představuje opatření na podporu zaměstnanosti a usnadnění přechodu z jednoho zaměstnání do druhého, rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě, spravedlivých systémů daňových dávek a sociální ochrany, cenově dostupného přístupu k základním službám nebo ke koordinaci politických opatření, která se řídí celoekonomickým přístupem. Kromě toho jsou v dokumenty k dispozici doporučení na optimální využití veřejných a soukromých finančních prostředků.

Komise chce ekologičtější a udržitelnější dopravu v EU

Evropská komise představila soubor sdělení a legislativních návrhů, jejichž cílem je podpořit přechod k ekologičtější, udržitelnější a chytřejší mobilitě v EU a celkově modernizovat systém dopravy. Konkrétně se jedná o akční plán na podporu dálkové a přeshraniční osobní železniční dopravy, nařízení k síti TEN-T, sdělení o rozšíření sítě TEN-T na sousední třetí země, sdělení k novému rámci EU pro městskou mobilitu a směrnici o inteligentních dopravních systémech. Opatření mají například zrychlit dálkovou vlakovou dopravu v rámci sítě TEN-T, rychleji dokončit výstavbu sítě TEN-T, podpořit dálkovou vlakovou dopravu díky zavedení uživatelsky přívětivého systému prodeje multimodálních jízdenek nebo zavést inteligentní dopravní služby řidiče. Jedním z hlavních cílů opatření je také snížit zácpy na silnicích, hluk a emise z osobní dopravy ve městech.

Komise představila plynový balíček zaměřený na podporu udržitelných plynů

Evropská komise představila balíček legislativních opatření, jejichž cílem je podpořit rozvoj obnovitelných a nízkouhlíkových plynů v EU a také podpořit energetickou bezpečnost. Návrhy Komise se zaměřují především na rozvoj trhu s vodíkem, podporu investic do udržitelné infrastruktury a také rozvoj obchodu se třetími zeměmi. Nový rámec by měl umožnit zavedení metanu a také bioplynu do stávající plynárenské sítě a postupně tak snižovat závislost EU na fosilním plynu. V této souvislosti Komise také navrhuje neprodlužovat dlouhodobé smlouvy na dodávky zemního plynu po roce 2049. Kromě toho balíček obsahuje také návrh legislativního rámce, který se týká snižování emisí metanu v energetice.

Komise navrhuje rámec pro odpovědnost za trestnou činnost vůči životnímu prostředí

Evropská komise představila návrh směrnice, která by zavedla právní rámec pro postih pachatelů trestné činnosti proti životnímu prostředí. Návrh úzce souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu a jeho cílem je zejména stanovit definici toho, co lze za takový trestný čin považovat. Jedná se například o nezákonný obchod se dřevem, nezákonnou recyklaci lodí nebo nezákonný odběr vody. V případě, že by takový trestný čin způsobil smrt nebo vážnou újmu jednotlivci či skupině osob, navrhuje Komise, aby členské státy mohly udělit trest odnětí svobody v délce až deseti let a další sankce. Návrh by měl také ulehčit přeshraniční vyšetřování těchto trestných čínů.

V březnu 2019 Evropský Parlament schválil celounijní zákaz prodeje plastových výrobků na jedno použití, včetně talířů, příborů, brček či vatových tyčinek. Kdy projde transpoziční zákon parlamentem ČR je ve hvězdách. Na první pohled líbivé opatření, které ale skýtá úskalí. Problém totiž není v plastových výrobcích jako takových, ale v jejich jednorázovém využití, díky němuž vznikalo a vzniká obrovské množství odpadů. Levné plastové obaly jsou tak nahrazovány jednorázovými výrobky ze dřeva, papíru a bioplastů. Je toto řešení udržitelné? Kam vlastně vyhodit bioplasty? Poradí si s bioplasty kompostárny v ČR? Více ZDE