Tradiční papírové cenovky s cenou se z obchodů pomalu vytrácejí. Ty digitální se totiž osvědčili a postupně je nahrazují. Po rozsáhlém testování v jedenácti prodejnách na několika místech v republice je Albert od dubna rozšířil na celkem čtyřicet pět obchodů převážně v Praze a Brně. Digitální displej pomáhá šetřit přírodu, jelikož šetří papír, ale také usnadňuje práci prodavačům a zákazníkům poskytuje více informací o produktu.

Obchody Albert začaly elektronické cenovky jako technologickou novinku testovat loni v srpnu v hypermarketu na Nových Butovicích. „Pilotní projekt potvrdil správnost naší cesty. Displeje řídíme centrálně, zaměstnancům tak odpadá nepříjemná část práce spojená s trháním papírových cenovek a jejich roznášením po prodejní ploše. Digitální cenovky nám umožňují šetřit nezanedbatelné množství papíru,“ hodnotí Tomáš Kořínek, manažer projektu digitálních cenovek prodejen Albert.

Díky pozitivním zkušenostem rozšířil Albert koncem loňského roku digitální cenovky do dalších deseti obchodů a v průběhu května až července přibyly v dalších více než třiceti. „Zákazníci se s nimi tak mohou setkat už v každé sedmé prodejně. Zavádíme je hlavně v odděleních s čerstvým sortimentem, kde je řada legislativních požadavků na údaje uvedené na cenovkách, a kde usnadní rychlé nastavení slev v průběhu dne, jako to děláme například poslední dvě hodiny před zavřením u pečiva. Celkem již využíváme v prodejnách více než 280 000 elektronických cenovek,“ upřesňuje Tomáš Kořínek. „Díky elektronickým cenovkám ročně ušetříme na 45 prodejnách celkem 8 tun papíru za rok. To představuje 1,6 milionů listů formátu A4,“ doplňuje.

Digitální displeje představují pro zákazníky nový způsob získávání informací. Kromě ceny se dočtou další podrobnosti, například zemi původu, jakost nebo logo. Slouží tak i ke zjednodušení nákupu pro zákazníky. „V Albertu chceme s digitálními cenovkami dál pracovat a rozvíjet jejich uplatnění. Nabízí se například možnosti lepší navigace zákazníků. Zajímavé ovšem je, že díky technologii věrně odpovídající papíru si spousta zákazníků ani neuvědomuje, že si čte cenu z elektronických cenovek,“ doplňuje Tomáš Kořínek.

 

Česká republika se od září připojuje k více než 80 organizacím, 60 hubům a 400 partnerům Společnosti pro znalosti a inovace v oblasti klimatu (Climate-KIC) Evropského institutu pro inovace a technologie (EIT).

Organizace Climate-KIC již v Evropě podpořila více než 1 600 start-upů, pomohla přivést na trh 560 produktů a služeb a přerozdělila více než 4 miliardy eur na projekty ochrany klimatu. Hlavním cílem pro Česko je propojit konkrétní tuzemské projekty s celoevropskými iniciativami a otevřít tak cestu financování, sdílení zkušeností a jednoduššímu plnění celoevropských strategií v inovativním prostředí středoevropského regionu.

“V Česku vzniká množství nápadů a technologií, které mohou pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Jsme špičkami v 3D tisku, vývoji umělé inteligence, vznikají zde i skvělé projekty pro lepší fungování obnovitelných zdrojů energie. Pro jejich autory jsou ale struktury Evropské unie a návazná grantová schémata obtížněji uchopitelná. Climate-KIC jim evropské struktury přiblíží, propojí s dalšími podobnými projekty v Evropě, nebo poradí ohledně získání dotací,” představuje hlavní cíl projektu jeho koordinátor Pavel Zedníček.

Organizace Climate-KIC už funguje ve všech sedmadvaceti státech Evropské unie. Česká republika a Slovensko jsou posledními členskými státy EU, do kterých vstupuje. Soustředí se na pět hlavních programů – vzdělávání, podnikání, vývoj a inovace, transformační kapitál a ukázky systémových změn v regionech, konkrétně toho chce dosáhnout skrze projekty Deep demonstrations. Na ty se chce Climate-KIC soustředit také v Česku.

„Program Deep Demonstrations je určený zejména pro ty, kteří mají v rukou prostředky ke změně systému. Starostové, vládní představitelé, hlavy států i komunitní či firemní lídři mohou program využít k vytváření a testování inovativních řešení vedoucích ke klimatické neutralitě měst. Jedním z nich, kde program již probíhá, je například polský Krakov. S těmito aktivitami by chtěl Climate-KIC začít také u nás,“ komentuje aktivity Climate-KIC Pavel Zedníček.

Důležitou součástí aktivit Climate-KIC je také financování. Nepůjde přitom pouze o standardní přerozdělování evropských peněz. “Chceme nastartovat spolupráci s bankami a investory, zjistit, kde jsou bariéry ve financování start-upů s projekty na ochranu klimatu,” uvádí Zedníček.

Climate-KIC bude v Česku organizován skrze Institut Cirkulární Ekonomiky a síť start-upových akcelerátorů Impact Hub. Záštitu nad projektem drží také Hlavní město Praha, České vysoké učení technické a Nano Energies. Hlavní rolí strategických partnerů Climate-KIC bude předkládat jednotlivé problémy, se kterými se v Česku na úrovni samospráv a soukromého sektoru potýkají. Na základě analýzy pak předloží konkrétních programy, se kterými dokáže celoevropská síť Climate-KIC Českou republiku podpořit.

 

Státní fond životního prostředí (SFŽP) zveřejnil aktualizaci harmonogramu výzev pro rok 2020. Aktuální verzi dokumentu je možné si stáhnout ZDE.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) k Prohlášení o environmentální výkonnosti výrobků a podniků K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku

V rámci této iniciativy budou muset společnosti zdůvodnit svá prohlášení/tvrzení o tzv. environmentální stopě svých výrobků/služeb, a to pomocí standardních metod jejich kvantifikace.

Účelem je zajistit, aby tato prohlášení byla spolehlivá, srovnatelná a ověřitelná v celé EU a zabránilo se tak tzv. ‘greenwashing’  neboli “lakování na zeleno“ (společnosti vytvářejí falešný dojem o dopadu jejich činností na životní prostředí). To by mělo pomoci kupujícím a investorům činit ekologičtější rozhodnutí a zvýšit důvěru spotřebitelů v ekoznačky a informace o dopadu výrobku na životní prostředí.

Dokument ke stažení:

Systém EU pro obchodování s emisemi – aktualizovaná pravidla pro leteckou dopravu

Evropská komise zveřejnila počáteční posouzení dopadů (Inception Impact Assessments) k Systému EU pro obchodování s emisemi – aktualizovaná pravidla pro leteckou dopravu). K iniciativě bude později následovat veřejná konzultace v podobě dotazníku.

Tato iniciativa je součástí širšího balíčku právních předpisů v rámci Zelené dohody pro Evropu. Spočívá v návrhu úpravy systému EU pro obchodování s emisemi tak:

• aby se realizoval program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA) v souladu s cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030,

• aby se zvýšil podíl povolenek dražených v rámci systému pro provozovatele letadel a přispívalo se tak k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů.

Zájem o cirkulární ekonomiku v době po koronavirové krizi neutichnul, naopak se ještě zvýšil. Mnohé firmy se nenechávají odradit aktuální situací a řeší nové možnosti pro udržitelnější provoz. Jednou z variant, jak by mohly firmy do budoucna fungovat, je koncept cirkulárních kanceláří. O co se jedná?

Je to kancelář, která reflektuje udržitelné principy, je ohleduplná k životnímu prostředí, snižuje produkci odpadu a energie. Dosáh-nout toho není složité, je potřeba zaměřit se na vnímání pracovního prostředí komplexně a změnit jednotlivé procesy od tisku dokumentů, přes úklidové práce, využití odpadů, energie, vody apod. a jak se ukazuje na pří-kladech z praxe, zavést tyto zásady mohou malé firmy i velké korporace.

Proč mít cirkulární kancelář?

Podle statistik stráví člověk v kanceláři průměrně 1936 hodin ročně, často si ale ani neuvědomí, jak svým každodenním fungováním ovlivňuje životní prostředí. Nevnímá, kolik vyprodukuje odpadu, kolik spotřebuje energie a kancelářského materiálu. A právě tyto aspekty řeší cirkulární kancelář, jejímž cílem je optimalizovat provoz a aplikovat principy udržitelnosti a cirkulární ekonomiky do pracovního prostředí. Současně ale také firmě ušetřit peníze.

“Vizí budoucnosti je nejen dobře třídit odpad, ale rovnou předcházet jeho vzniku a začít také lépe pracovat s energiemi a se zdroji. Při zavádění cirkulárních kanceláří do firem je tedy nezbytné nejdříve zanaly-zovat materiálové a energetické toky, které odhalí, na co se zaměřit. Na základě toho je možné nastavit efek-tivní a udržitelné řešení, které firma následně aplikuje do svých procesů,” vysvětluje Laura Mitroliosová, jedna ze zakladatelek CIRA Advisory, která se specializuje na poradenství v cirkulární ekonomice. “Do přeměny pracovního prostředí se mohou zapojit i zaměstnanci a přicházet se svými nápady. Díky tomu se cítí být do celého procesu více vtažení a sami postupně začnou přemýšlet cirkulárně, a to se odráží nejen v jejich pracovním, ale i soukromém životě,” doplňuje Mitroliosová.

Jak to funguje v praxi
K tomu, aby kancelář fungovala opravdu cirkulárně, vede několik kroků. Mezi ty základní patří třídění odpadu. Aby bylo efektivní, je nezbytné zrušit samostatně stojící koše na směsný odpad a koše určené k třídění umístit přímo do kanceláří. Důvod je jednoduchý – vzdálenost. “Ukázalo se, že vzdálenost ke koši hraje klíčovou roli. Pokud mají zaměstnanci koše na tříděný odpad přímo ve své kanceláři, jejich ochota třídit je mnohem vyšší, než když koše stojí na chodbě,” objasňuje Mitroliosová.

Kromě samotného třídění je samozřejmě možné i vzniku odpadu efektivně předcházet a nepoužívat zbytečné věci na jedno použití. Tam se řadí například flipcharty, jednorázové nádobí nebo papírové ubrousky na záchodech. Každá z těchto věcí má adekvátní znovupoužitelnou alternativu. Zaměřit se lze i na optimalizaci tisku, čímž firma ušetří papír a také peníze. Vhodné je v tomto případě zavést oboustranný černobílý tisk na recyklovaný certifikovaný papír. Co se týče vody a energií, dopo-ručuje se umístit na kohoutky úsporné perlátory a na záchody šetrné splachovací zařízení.

Nenechte si ujít:

Množství odpadu dokáže překvapit
Cirkulární kanceláře rozhodně nejsou jen pouhým konceptem, ale už projektem fungujícím v praxi. Projevil o ně zájem například kancelářský komplex Spielberk Office CTP v Brně, kdy společně s odborníky z Institutu Cirkulární Ekonomiky provedli v loňském roce pilotní projekt, kdy analyzovali odpad a materiálové toky v budo-vách s pěti tisíci zaměstnanci. Překvapující pro firmu bylo, že 1/3 směsného odpadu tvořily papírové ručníky používané na toaletách, po výměně za vysoušeče rukou tak firma každoročně vyprodukuje o 100 tun odpadu méně a ušetří půl milionu korun. Cirkulární kanceláře jsou vhodné ale také pro menší projekty.

“V současné době realizujeme v Praze projekt v Domově s pečovatelskou službou Sulická, kde se nepřetržitě starají o klienty převážně s mentálním postižením. Z pohledu změny provozu se zde zaměřujeme na všechny oblasti, tedy na odpady, gastro, energetiku a vodu, kde cílem je optimalizovat vše tak, aby došlo ke snížení produkce odpadů a k úspoře všech zdrojů. S tím pak půjdou ruku v ruce i významné finanční úspory,” uzavírá jedním z aktuálních projektů Mitroliosová. 

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnost zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výho-dy digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fun-gování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy,  je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nas-tavuje efektivní komunikační strategii jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“. Více informací najdete na www.ciraa.eu

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla novela Nařízení vlády č. 344/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2021, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1 a 8, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2020. Cílem právní úpravy je zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě olova, šestimocného chromu a kadmia, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu.

Dokument ke stažení:

ma_ALBSBRZEGCDX.docx

1.9.2020 od 9:00 proběhne online webinář určený pro podnikové ekology, který pořádá digitální odpadové tržiště Cyrkl a to zcela zdarma. Webinářem Vás provede Mgr. Vojtěch Pilnáček, bývalý vrchní ministerský rada Ministerstva životního prostředí, nyní odpadový expert senior. Přednášející se dlouhodobě věnuje tématu odpadů a obalů ať už na úrovní státní správy, v konkrétní podnikové praxi ale i na akademické půdě.

Na webináři se můžete těšit na tři hlavní okruhy, kde se dozvíte:

• Jak ušetřit ve vašem podnikovém odpadovém hospodářství až 45 % současných nákladů.

• O příkladech dobré praxe přímo z podniků, které vás mohou inspirovat.

• A také, jak si udělat jednoduché a praktické vyhodnocení cirkularity vašeho odpadového hospodářství, které vám pomůže odhalit vaše slabiny.

Příkladem dobré praxe podnikové ekologie může být nadnárodní nábytkářská firma, která ušetřila přes 600 000 Kč během jednoho týdne díky prodeji odpadního materiálu z výroby, který by jinak zamířil ke spálení. 500 000 Kč by firmu stála likvidace odpadu, ale takto ji ještě navíc 100 000 Kč zaplatil recyklátor ze sousedního státu. Stačilo se ji jen rozhodnout, že bude věci dělat jinak, než je dělala doposud. A která firma by nechtěla v dnešní těžké době uspořit?

Během webináře budete moct také pokládat otázky, které vám přednášející zodpoví a pomůže vám tak s vašimi nejpalčivějšími problémy, se kterými se aktuálně potýkáte.

Na webinář se můžete registrovat zde: bit.ly/praxe-podnikovych-ekologu

 

Nové nařízení Komise (EU) 2020/1149, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH, se týká omezení diisokyanátů.

V Úředním věstníku Evropské unie bylo zveřejněno nařízení Komise (EU) 2020/1149 ze dne 3. srpna 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o diisokyanáty. Nařízení vstupuje v platnost v srpnu 2020.

Diisokyanáty jsou látky senzibilizující dýchací cesty a kůži. Používají v celé řadě odvětví a aplikací, především k výrobě polyuretanových výrobků, jako jsou pěny, těsnicí materiály a nátěry.

Do přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 byla doplněna nová položka 74.

Po dni 24. srpna 2023 se diisokyanáty nebudou smět používat jako samotné látky, jako složky jiných látek nebo ve směsích pro průmyslové a profesionální použití v koncentracích vyšších než 0,1 % hmotnostních nebo pokud nebude zajištěno, aby průmysloví nebo profesionální uživatelé před použitím látky nebo směsi úspěšně absolvovali odbornou přípravu o bezpečném používání diisokyanátů.

Uvádění diisokyanátů na trh bude omezeno již od 24. února 2022.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2020/1149

Nařízení Komise (EU) 2020/1149 [EN]

Zdroj: MPO

Bylo zveřejněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úřední věstník 11. 8. 2020).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182 ze dne 19. května 2020, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění část 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP), vstoupí v platnost koncem srpna 2020.

Nařízení (EU) 2020/1182 mění přílohu VI nařízení CLP zavedením 37 nových, 21 aktualizovaných a zrušením 2 harmonizovaných klasifikací a označení některých látek.

Dodržování nových harmonizovaných klasifikací bude pro látky a směsi požadováno od 1. března 2022, lze jej však použít i před tímto termínem.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1182 [EN]

Zdroj: MPO

Zejména v nejúrodnějších oblastech České republiky začíná narůstat obsah zdraví nebezpečného kadmia v půdě. Dopady na zdraví mohou být zhoubné – kadmium se pomalu ukládá v lidském těle a způsobuje třeba nemoci kostí nebo deformace novorozenců.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se kadmium akumuluje ve 45 % zemědělských půd v Evropě. Pochází hlavně z těch fosforečných minerálních hnojiv, která jsou vyráběna z fosfátů obsahujících vysoké hladiny těžkých kovů. Obsah kadmia v půdě v České republice je v celoevropském srovnání poměrně nízký. Podle dokumentu „Evropské životní prostředí — stav a výhled 2020“, zveřejněného EEA, se ale neustále pomalu zvyšuje. A to především v nejúrodnějších oblastech celé republiky - na středním toku Labe, na Hané a na jižní Moravě.

„Nastavení rozumných limitů pro obsah kadmia a dalších nebezpečných látek v používaných hnojivech bude proto rozhodující pro budoucí míru znečištění zemědělských půd,“ říká profesor Jan Frouz z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy.

Kadmium je těžký kov, který způsobuje mimo jiné třeba řídnutí kostí, deformace novorozenců a podle některých dat i rakovinu plic, prsu, dělohy nebo močového měchýře. Intenzivní hospodaření s půdou, ale i průmyslová činnost a zacházení s odpady, vedly k jeho hromadění v půdě. Kromě minerálních hnojiv jsou jeho původci i zbytky přípravků na ochranu rostlin, průmyslové emise, hnůj a kaly z čistíren odpadních vod, konzervační prostředky na dřevo nebo farmaceutické výrobky.

Právě z půdy se nebezpečné látky dostávají do potravin a do lidského těla. „Kadmium je nebezpečné v tom, že se usazuje dlouhodobě, vše, co přidáme, se v půdě může plíživě akumulovat a následně se pak hromadit i v lidském těle,“ vysvětluje profesor Frouz.

Podle studie francouzské agentury pro bezpečnost potravin a životního prostředí ANSES by při zavedení limitu kadmia ve fosforečných hnojivech na úrovni 20 miligramů na kilogram vymizela současná kontaminace půd kadmiem za sto let. Evropské nařízení o pravidlech pro dodávání hnojivých výrobků do EU, které bude platit od roku 2022, stanovuje přesto limit pro EU na maximálně 60 mg/kg. Česká republika má nyní příležitost vyjednat s Evropskou komisí možnost stanovit přísnější limity k ochraně půdy a plodin, které se na ní pěstují. Při vstupu do EU bylo ponecháno jako národní limit 50mg/kg, pokud bychom ale přijali nové evropské regule se 60 mg/kg beze změny, ohrozilo by to schopnost státu chránit spotřebitele před negativními dopady půdního znečištění. „Vzhledem k tomu že kadmium se akumuluje dlouhodobě, je 50 mg/kg pořád dost. Například sousední Maďarsko nebo Slovensko má limit na 20 miligramech, Finsko na 22.“ zdůrazňuje J. Frouz. Snížení povolených limitů podporuje dokonce i část výrobců, například firmy sdružené v asociaci Safer Phosphates, a také ekologické organizace a někteří zemědělci, kteří se zajímají o kvalitu svých produktů.

Pro české zemědělce by přitom přechod na méně nebezpečné fosfáty neměl být problém. „Bezpečnější hnojiva jsou běžně k dostání na evropském trhu, je věcí každého státu, aby si pohlídal, která na svá pole pustí a která ne,“ uzavírá Jan Frouz.

O iniciativě Safer Phosphates: Safer Phosphates je globální oborová asociace, jejímž cílem je zdůraznit negativní dopad použití těžkých kovů v minerálních hnojivech. Usiluje o sdílení znalostí a řešení problémů spojených s kontaminací půd těžkými kovy, které jsou přítomny v některých hnojivech na bázi fosfátů. Iniciativa Safer Phosphates chce zlepšit osvětu a prosazovat řešení, která optimalizují výběr hnojiv s cílem podpořit bezpečnost potravin a udržitelné zemědělství. https://www.saferphosphates.com/

Znečištění zemědělských půd v ČR kadmiem:

 

Představte si, že byste plastové obaly, které vám zbudou po rozbalení nákupu nedávali do žlutých popelnic, ale odnášeli zpět do supermarketu, který by z něj vyrobil nové obaly. S touto myšlenkou přišel švýcarský obchodní řetězec Migros, který patří spolu s Coopem mezi dva největší maloobchodní řetězce ve Švýcarsku. Projekt odstartoval 29. června na pobočce Migros v Luzernu. Řetězec bude přijímat i plastové obaly od konkurence. Více ZDE

Jedlé oleje a tuky z těchto speciálních nádob bude svážet a dále ekologicky zpracovávat ostravská společnost Trafin Oil. Jeden olej tak bude použit dvakrát.

„Ostrava dlouhodobě rozšiřuje možnosti, které vedou ke  zvýšení množství vytříděného odpadu. Statisticky připadá na každého obyvatele České republiky 1,3 litru použitého jedlého oleje na rok, a když bych to měla převést na Ostravu, tak jde skoro o 400 tun tuku, který z větší části bohužel skončí v ostravské kanalizaci. Přestože Ostravané mají možnost odevzdávat jedlé oleje a tuky již řadu let ve sběrných dvorech naší svozové společnosti OZO, rozhodli jsme se vyzkoušet i jiný způsob a to přistavení speciálních nádob v ulicích. Pilotně jsme vytipovali dva městské obvody - Třebovice a Porubu a ve spolupráci s ostravskou společností Trafin Oil jsme nechali umístit jejich kontejnery ke sběrným hnízdům. Pokud se pilotní projekt osvědčí, speciální nádoby by mohly být k dispozici po celém městě,“ řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Minulý rok Ostravané do sběrných dvorů odevzdali tři tuny jedlých olejů a tuků. Pilotní projekt by měl otestovat, o kolik jejich množství naroste díky novým nádobám. Firma Trafin Oil sesbírané oleje dále zpracovává a recykluje na surovinu, která může být použita v průmyslové výrobě například k výrobě biopaliv druhé generace nebo jako přísada do 100% recyklovaného leteckého paliva. Zpracovává a recykluje také PET lahve, ve kterých použitý jedlý olej občané do kontejnerů odevzdají.

V Třebovicích se nejprve uvažovalo o rozmístění nádob k rodinným domům, ale nakonec jsou v tomto obvodu umístěny dva speciální kontejnery o velikosti 240 litrů. Už nyní jsou z větší poloviny zaplněny. V městském obvodě Poruba bylo ke sběrným stanovištím umístěno 30 kusů nádob.

„Stačí, když budou občané sbírat olej z domácnosti do PET lahví a ty pak vhodí do speciálních popelnic. Olej se nepřelévá, ale vhazuje dovnitř přímo v uzavřené lahvi. Do těchto speciálních popelnic ale nepatří technické, motorové či jiné podobné oleje, ale pouze jedlé, které používáme při přípravě jídel. Kontejnery budou pravidelně sváženy a olej z nich ekologicky likvidován. Firma ho dále přecedí, zbaví nečistot a zbytkové vody. Takto vyčištěný odpadní olej se stává surovinou k výrobě biopaliv do aut a letadel,“ dodává náměstkyně Kateřina Šebestová.

Od začátku letošního roku je každá obec povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků, které nesmí být ukládány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady, a to alespoň jeden den v týdnu. Upotřebené jedlé oleje a tuky jsou kvalitní surovinou, která po zpracování může být přidávána k pohonným hmotám nebo po regeneraci může být využita v chemickém, gumárenském nebo dřevařském průmyslu. Velmi často ale končí v kanalizacích a následně v čistírnách odpadních vod, kde způsobují rozsáhlé problémy v provozované technologii čištění, například ucpávají potrubí. Kontejnery mohou být podle nařízení rozmístěny v ulicích, u bydlišť občanů nebo se dají upotřebené oleje a tuky odevzdávat ve sběrných dvorech. V Ostravě tato možnost funguje již několik let.

 

Společnost AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group provozovala zařízení na výrobu plochého skla - Závod Řetenice v rozporu s podmínkou integrovaného povolení, které vydal Krajský úřad Ústeckého kraje. Za porušení zákona o integrované prevenci mu inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu 200 tisíc korun.

„V červenci 2018 odebíral obviněný z vodního toku Bouřlivec povrchovou vodu pro vlastní potřebu a nedodržel minimální zůstatkový průtok v toku. V důsledku toho přispěl k úhynu raků kamenáčů. Navíc byly v uvedeném období hodnoty průměrných denních průtoků v daném úseku Bouřlivce rovny nule, a tudíž neměla být voda z Kamenitého rybníka odebírána vůbec,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Na základě podnětu bylo v červenci 2018 ze strany inspekce provedeno šetření lokality kolem toku Bouřlivec v Obci Jeníkov, okr. Teplice. V důsledku sucha a čerpání vody z Kamenitého rybníka výše uvedenou společností došlo k vysušení koryta řeky Bouřlivec v úseku pod Kamenitým rybníkem a díky tomu k úhynu většího množství raka kamenáče. Odchyceno bylo asi 200 kusů raků, z nichž část už nejevila známky života, zbytek byl přesunut do Loučenského potoka, kde byly zajištěny dobré podmínky.

„Společnost je si dobře vědoma dlouhodobých problémů s nedostatkem vody, přesto neměla projednán náhradní zdroj vody v dostatečném předstihu tak, aby k výše popsané situaci vůbec nedošlo. Nebyl zachován stanovený minimální zůstatkový průtok a byly ohroženy základní ekologické funkce vodního toku,“ uvedl Grund.

Společnost se proti rozhodnutí ČIŽP odvolala k Ministerstvu životního prostředí. To ale její odvolání zamítlo a sankci 200 tisíc korun potvrdilo. Ta nabyla 16. března 2020 právní moci.

Některé sběrné dvory přestaly v posledních dnech odebírat od občanů vysloužilé výrobky značky Samsung. Aktuální situace vznikla kvůli ukončení smlouvy mezi kolektivním systémem Asekol a výrobcem, společností Samsung, v jejímž důsledku Asekol od 1. srpna přestal dosloužilé elektro Samsungu ze sběrných dvorů sbírat. Společnost Samsung přešla už k 1. lednu 2020 k jinému kolektivnímu systému, společnosti REMA, která má nově Samsungu zajišťovat sběr a svoz použitých dosloužilých elektrozařízení.

„Vzniklá situace na sběrných dvorech je pro nás neakceptovatelná. Proto jsme na ministerstvo všechny zúčastněné svolali k jednání, na kterém jsme se dohodli na okamžité nápravě,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Občané si za likvidaci a recyklaci každého elektro výrobku platí už při jeho nákupu. Proto je pro nás nepřijatelné, aby nemohli odložit tyto výrobky na sběrných dvorech provozovaných obcemi, popř. dalších místech k tomu určených, nebo se vůbec museli zabývat tím, o jakou značku jde a kam s ní. Rozhodně se nesmí stávat, aby byli odmítnuti z důvodu, že kolektivní systémy, ze své podstaty neziskové, mezi sebou svádějí konkurenční boj,“ uvedla dnes náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí MŽP Berenika Peštová.

Odpovědnost za likvidaci elektrozařízení uvedeného na trh mají jeho výrobci a dovozci. Ti svou odpovědnost přenášejí v naprosté většině na kolektivní systémy, ve kterých se sdružují a které za ně organizují sběr a svoz vysloužilého elektrozařízení.

„REMA na dnešním jednání slíbila, že ze všech obecních sběrných dvorů značku Samsung bude bez problémů odvážet, a to i bez smlouvy. Provoz sběrných dvorů může tedy v tuto chvíli zůstat beze změny, a ty mohou nadále odebírat i výrobky značky Samsung. Samozřejmě za podmínky, že Rema dostojí svému dnešnímu závazku. Situaci budeme samozřejmě nadále monitorovat, aby svoz zůstal funkční a bezproblémový,“ uvedla po dnešním jednání Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR.

„REMA je připravena z každé obce odvážet veškeré televizory a monitory značky Samsung, a to i bez uzavřených smluv. Každá obec může zavolat na bezplatnou linku Chytré recyklace 800 976 679 a REMA to bez podmínek odveze,“ potvrdil za společnost REMA předseda představenstva David Beneš.

Dnešního jednání se vedle zástupců MŽP, SMO ČR, společnosti Samsung a kolektivního systému REMA účastnili také zástupci dalších kolektivních systémů - Elektrowin a Asekol, a samozřejmě Sdružení místních samospráv ČR, jež situaci s obcemi intenzivně řeší: „Velmi vítám, že se schůzka na půdě ministerstva uskutečnila a společnost REMA má zájem na řešení plynulých svozů vysloužilého elektra. Věřím, že toto je vhodný způsob, jak řešit nastalou situaci. Výsledky dnešního jednání budeme komunikovat našim členským obcím,“ řekla výkonná ředitelka SMS ČR Jana Přecechtělová.

Zdroj: TZ MŽP

Za nejzávažnější globální problémy považuje česká veřejnost hromadění odpadu a nedostatek a znečišťování zdrojů pitné vody. Jako palčivé lidé označili i znečišťování oceánů či úbytek deštných pralesů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle CVVM se názor na závažnost globálních ekologických problémů u Čechů už léta příliš nezměnil.

Hromadění odpadů je závažným problémem pro 92 procent dotázaných, stejně jako v roce 2018. Z toho 65 procent ho vidí dokonce jako velmi závažný.

Znečišťování pitné vody vidí jako závažný problém též 92 procent respondentů, její nedostatek o dva procentní body méně.

Znečišťování oceánů "trápí" 87 procent lidí, stejné množství dotázaných se takto vyjádřilo ohledně znečišťování ovzduší. Úbytek deštných pralesů jako závažný označilo 86 procent dotázaných, pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů vidí jako palčivou záležitost 85 procent respondentů.

Ohledně úbytku druhů a znečišťování zemědělské půdy se obdobně vyjádřilo 84 procent lidí, 80 procent tak pak vidí i riziko vyčerpání zdrojů surovin.

Globální oteplování je závažné dle názoru 78 procent dotázaných, přelidnění podle 75 procent lidí. Na pomyslných "nejnižších příčkách" v průzkumu je pěstování geneticky upravených potravin, jichž se obává celkem 64 procent respondentů a provoz jaderných elektráren. Ty jako závažný globální problém vnímá 49 procent lidí.

"Detailnější analýza z pohledu sociodemografických charakteristik neukázala na výraznější rozdíly v hodnocení závažnosti sledovaných globálních problémů zhlediska pohlaví ani věku, pouze respondenti ve věku 30 až 44 let o něco častěji za 'velmi závažný' problém označovali hromadění odpadů, lidé starší 60 let pak povoz jaderných elektráren," uvedlo CVVM.

Podle CVVM se také v dlouhodobém srovnání, od roku 2002, nemění názory české veřejnosti na tyto oblasti a zůstávají "relativně stabilní".

V posledních letech nicméně přibylo lidí, kteří jako závažný problém vnímají pěstování geneticky upravených potravin. Zatímco v roce 2008 to bylo 46 procent oslovených, v roce 2018 už 60 procent a nyní ještě o čtyři procentní body více.

Autoři prováděli průzkum od 20. června do 2. července mezi tisícovkou lidí starších 15 let.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Ostravě uložili pokutu 450 tisíc korun společnosti ČEZ Energetické produkty, s.r.o. za porušení zákona o odpadech. Společnost provozovala na pozemcích v k. ú. Lazy u Orlové a Dolní Suchá zařízení “Revitalizace území bývalého dolu Dukla – složiště Kašpárkovice“ v rozporu se schváleným provozním řádem. Konkrétně využila neupravené stavební a demoliční odpady při terénních úpravách, zabudovala 28,92 tun plastů a kaučuku do terénních úprav při revitalizaci území a umožnila jiné právnické osobě nakládat s 567,4 tunami odpadů, aniž by to povoloval provozní řád.

V srpnu 2019 provedli inspektoři ČIŽP na základě podnětu kontrolu. „V areálu bylo navezeno 567 tun plastů a kaučuku, dalších téměř 29 tun plastových odpadů bylo zabudováno do terénních úprav. Dále jsme zjistili návozy a využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů při terénních úpravách. Jednalo se o směsi betonu a cihel s příměsí dřeva, pryže a kovu, aniž by byly upraveny do podoby recyklátu. Pokutovaná společnosti umožnila právnické osobě OVEX plus s.r.o., nakládat v zařízení s 567 tunami odpadu. Schválený provozní řád jí ale žádný příjem a soustřeďování odpadu nepovoluje,“ řekl Karel Kozubek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě.

Inspektoři při stanovení výše pokuty zohlednili skutečnost, že v oblasti odpadového hospodářství uvedená společnost dlouhodobě podniká. Oprávněně lze tedy od takového subjektu očekávat či předpokládat velmi dobrou znalost příslušných předpisů a bezzávadnou aplikaci těchto norem v praxi. Tím, že obviněný nedodržoval platný provozní řád, došlo při provozování zařízení k ohrožení životního prostředí.

Společnost se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala a pokuta 450 tisíc korun nabyla 27. března 2020 právní moci.

Modernizační fond, na který všechny energetické zdroje už nějakou dobu čekaly, bude rozdělovat dotace od roku 2021. Evropská komise aktuálně vydala podrobná pravidla jeho fungování. Fond umožní investice do modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti.

Prováděcí nařízení stanovuje pravidla uplatňování směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v 10 zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.

Příležitost pro teplárny
Energetickým a průmyslovým podnikům má Modernizační fond rozdělit v průběhu 10 let kolem 120 miliard korun. Fond bude financován výnosy z povolenek.  Počátkem roku 2021 budou vyhlášeny první výzvy pro podání žádostí. Finanční prostředky odpovídající části povolenek, které měly být původně určeny pro bezplatnou alokaci výrobcům elektřiny v systému obchodování s emisními povolenkami, budou přednostně nabídnuty právě těmto subjektům, mezi které patří i teplárny.

Modernizační fond je rozdělený do devíti programů. První z nich je modernizace soustav zásobování tepelnou energií. „Je to oblast teplárenství, která se nyní potýká s vysokou cenou povolenky. Je třeba stimulovat investice do tohoto sektoru tak, aby subjekty, které obchodují v teplárenství, měly přístup k investicím, které jim pomůžou k nízkouhlíkové transformaci,“ popsal Jan Tůma, vedoucí oddělení obchodování s emisemi na Ministerstvu životního prostředí (MŽP).

V čem je háček
Provozovatelé tepláren si význam fondu dobře uvědomují, tlačí je ale čas. Menším teplárnám do 200 MW vyprší přechodné období pro emisní limity už koncem roku 2022. Do té doby musí mít nové technologie, které nahradí dnešní uhelné kotle.

„Modernizační fond je klíčový zdroj finančních prostředků při transformaci teplárenství. Hlavně pro menší teplárny s příkonem do 200 MW je potřeba schválit dotace pro modernizační projekty už v příštím roce. Věřím, že se Ministerstvu životního prostředí podaří všechno včas připravit,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Efektivní využití Modernizačního fondu je pro českou energetiku velmi důležité a zejména pro teplárenství půjde v příštích deseti letech o klíčový zdroj prostředků. Proto bude tento bod jedním z nejdůležitějších na nadcházejících Dnech teplárenství a energetiky 2020 v Hradci Králové.

Pořadatelem odborné konference s výstavou Dny teplárenství a energetiky, která se koná 8.-9. září 2020 už po 26. v Hradci králové, je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex. Partnery akce jsou také firmy: Elektrárny Opatovice, a. s., ČEZ, a. s., Uchytil, s. r. o., Energotrans, a. s., EP Energy, a. s., Pražská teplárenská, a. s., United Energy, a. s., Plzeňská teplárenská, a.s., AVOS VYŠKOV měřící a regulační technika, s. r. o 

Dny teplárenství a energetiky 2020

Termín: 8. - 9. září 2020
Místo: Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS v Hradci Králové

Pořadatel:
Teplárenské sdružení České republiky
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7

Organizátor:
Exponex s.r.o.
Janouškova 2015/1a, 613 00 Brno
       
Zastoupení pro jednání s médii:
Denisa Ranochová, tel.: 608 445 255, e-mail: denisa@ranochova.cz

Manažer konference:
Mirka Kunčáková, tel.: 602 728 448, e-mail: mkuncakova@exponex.cz


 

Navýšení skládkovacích poplatků je v České republice již delší dobu doporučováno Evropskou komisí. V řadě členských států Evropské unie jsou již dnes poplatky za skládkování vyšší o desítky procent než u nás.

Připravovaný nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu z dnešních 500,- Kč za tunu až na 1850,- Kč za tunu v roce 2029, resp. 2030 a dále. Nejasností je však stále mnoho včetně té zásadní – co všechno bude legislativa považovat za „využitelné odpady“. V tuto chvíli chybí slibované vyhlášky, které mají do věci vnést světlo. Návrh zákona však v § 40 naznačuje, že sem budou patřit i směsné komunální odpady, pokud nebude dosaženo procento vytříděnosti recyklovatelných odpadů, resp. od 1. ledna 2030 přesáhnou tyto odpady limit pro maximální výhřevnost.

V předkládaném zákoně o odpadech najdeme nově nadefinované názvosloví, které se týká plateb poplatků za odpad ukládaný na skládky, ale také určení základu poplatku.

Poplatníkem poplatku je pozbyvatel vlastnického práva k odpadu, při jeho předání k uložení na skládku, obec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadu, nebo provozovatel skládky, pokud uložil odpad na jím provozovanou skládku nebo určil odpad při jeho uložení na skládku jako TZS (technické zabezpečení skládky).

Předmětem poplatku je uložení odpadu na skládku v rámci I. fáze provozu. V případě uložení TZS je tento odpad osvobozen od poplatku až do 25 % celkové hmotnosti odpadů uložených v poplatkovém období.

Je třeba však říci, že zákon v současné době prochází schvalovacím procesem a výbor pro životní prostředí, který je garančním výborem pro projednávání tohoto zákona, doporučil Poslanecké sněmovně do třetího čtení pozměňovací návrhy, které se týkají i tohoto tématu.

Mezi pozměňovací návrhy patří např. zjednodušení ustanovení týkajících se plátců odpadů a vrací se k zachování stávajícího přístupu, kdy poplatek vybírá a odvádí provozovatel skládky namísto navrhované složité konstrukce. Základem poplatku je součet dílčích základů poplatku, které tvoří hmotnost:

1. využitelných odpadů, odpady vymezené v § 40 odst. 1 (na skládky je od 1. 1. 2030 zakázáno ukládat odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6.5 MJ/kg, odpady, které nesplní parametr biologické stability AT4 a odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat a jsou stanoveny prováděcím právním předpisem);
2. nebezpečných odpadů s výjimkou azbestu;
3. vybraných technologických odpadů (průmyslová výroba, stavebnictví, energetika) odpady, kterým nejde předejít a nelze je ani po úpravě využít);
4. zbytkovýchodpadů  (Odpady neuvedené pod písmeny a) až c) a azbestu).

Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku (v Kč/t)

Příloha č. 9 projednávaného zákona

I v tomto případě výbor pro životní prostředí předkládá pozměňovací návrh, a to na snížení dílčího poplatku za využitelné odpady v prvních dvou letech ve výši 600 Kč, resp. 700 Kč.  

Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích poplatků. Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku. Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní čtvrtletí.

Cílem ministerstva životního prostředí je skládkovat v r. 2035 pouze deset procent komunálního odpadu produkovaného v ČR. Hlavními producenty komunálních odpadů jsou občané, a tedy z pohledu legislativy obce. Jak ale finančně únosně tohoto cíle dosáhnout, tedy takzvaně „zachránit kozu a zároveň nakrmit vlka“? Návrh zákona obcím nabízí slevu ze skládkovacího poplatku, která bude přiznána v případě docílení určitého procentního podílu třídění využitelných odpadů. Třídící sleva obcím umožní skládkovat zbylý odpad po třídění za nižší cenu. Na třídící slevu nemusí dosáhnout všechny obce. Nejedná se tedy o automaticky nárokovanou slevu. Z modelových výpočtů vycházejících z předložené připravované varianty zákona o odpadech zatím vyplývá, že významné procento měst a obcí na třídící slevu nedosáhne.

Odděleně soustřeďované složky bude určovat prováděcí vyhláška, předpokládá se, že se bude jednat o  papír, plasty, sklo, textil, kovy, jedlé oleje, dřevo a biologicky rozložitelné odpady.

V případě, že v roce 2021 obec splní separační cíl 55%, bude platit za komunální odpad jako za zbytkový odpad. Jak toho ale dosáhnout? I tady počítá pozměňovací návrh se zmírněním původních podmínek, a to v r. 2021 z 55 % na 40 %. Motivovat přímo domácnost, rodinu nebo jednotlivého občana obce například plusovou a mínusovou cenou odpadu. Obce budou moci zvolit jednu ze dvou možností zpoplatnění odpadů od občana, a to formou poplatků, kde jeden bude založen na principu, že každá přihlášená osoba bude mít ze systému stejný prospěch a druhý bude vycházet z principu stejných možností pro každého občana obce v duchu hesla: „Zaplať za odpad, který vytvoříš a vyhodíš“. Cestou je také zvýšit zapojení firem na území obce do systému třídění.

Mezi povinnostmi obcí je v návrhu připravovaného zákona o odpadech také požadavek na splnění cíle pro odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tzv. vytříděné odpady.

Rok 2025 a následujících alespoň 60 %;

Rok 2030 a následujících alespoň 65 %;

Rok 2035 a následujících alespoň 70 % z celkového množství komunálního odpadu produkovaného obcí v daném roce.

Splnění cílů bude obec povinna prokázat.

Výši podílu odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů vypočítá pro jednotlivou obec na základě hlášení MŽP. MŽP do r. 2028 každoročně do 30. září zveřejní seznam obcí, které dosáhly stanoveného podílu a na které se vztahuje výjimka ze zahrnutí odpadů do poplatku za ukládání využitelných odpadů.

Příloha č. 12 projednávaného zákona

V současné době je schválený pozměňovací návrh výboru pro životní prostředí.

V budoucnu se podíl odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů vypočítá dle vyhlášky MŽP.

Zvýšení poplatků se netýká pouze obcí, ale na pozoru by se měly mít i oprávněné osoby.

Dopady zvýšení poplatků dolehnou také na oprávněné osoby provozující sběr a výkup odpadů, stejně jako na skládky. V případě schválení navrhovaného balíčků odpadové legislativy bude muset dojít k rychlému přepracování smluv, jejich dodatků a objednávek s partnery v roli původců, ale částečně také oprávněných osob, které odpad dodávají k recyklaci, zpracování nebo právě k odstranění na skládku.

Obsahem návrhu těchto smluv můžou být nadefinované nové parametry a specifikace vytříděných složek z komunálního odpadu, které budou mít vliv na cenotvorbu a plnění zakázek odvozu a odstranění odpadů.  

V současné době nejsou k dispozici prováděcí vyhlášky k dílčím zákonům. Kritická vyjádření padají také na legislativní složitost a nedostatečné nadefinování nástrojů, které v budoucnu budou podporou skutečné finální recyklace. Dosavadní proces schvalování nového zákona o odpadech však jednoznačně spěje po mnoha letech a několika pokusech do cílové rovinky. V příštím roce může proto nastat situace, že se změní poplatky „ze dne na den“. Rozpočty obcí i soukromých subjektů by s tím měly proto již nyní počítat.

Nenechte se překvapit právě schvalovanou legislativou v odpadovém hospodářství a pojďte se s námi podívat na její dopady v souvislosti s vaší profesí a připravit se na změny s dostatečným předstihem. Dokážete pak včas identifikovat příležitosti i hrozby pro Vaše podnikání.

Více se dozvíte na školeních https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni, která pořádáme pro účastníky z řad podnikatelských subjektů, ale který nabízíme i jako akreditovaný vzdělávací program pro všechny, kteří řešíte tuto problematiky na obcích a ve městech.

Ing. Michal Horník
  INISOFT Consulting s.r.o.