Přestože je Česko aktuálně zasypáno bohatou sněhovou pokrývkou, která postupně doplňuje nejenom naše přehrady, ale i stavy podzemních vod, 21% území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50% mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha. Jedná se zejména o vrty na Moravě, s výjimkou horských oblastí, a v Polabí. Zatím není jasné, zda nás i v roce 2019 nečeká další ze suchých roků, které zažíváme v posledních letech. Prvním vodítkem a startovací pozicí pro odhad možného vzniku sucha bude konec zimy a tání sněhu. To se v půdě a podzemních vodách doplňují zásoby vody. Vedle toho je pro boj se suchem klíčová i adaptace na sucho a připravenost státu na krizové situace. Ministr životního prostředí Richard Brabec proto svolal na druhé jednání odborníky z Národní koalice pro boj se suchem, aby společně zhodnotili kroky státu, které nás na sucho, jako jeden z projevů klimatické změny, postupně přizpůsobují.

„O tom, zda sucho vznikne a jak velké případně bude, v našich podmínkách rozhoduje průběh srážek a teploty vzduchu během vegetační sezóny. Na konci března budeme mít zhruba představu, kolik vody máme pro vstup do sezóny k dispozici. Stav vody ovlivní i střídání vyšších a nižších teplot, protože sníh pak odtává postupně a voda má možnost se více vsakovat,“ popisuje na úvod ministr životního prostředí Richard Brabec. 

S odborníky a zástupci veřejné správy dnes na Úřadu vlády o připravenosti státu na sucho jednal předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Za vědeckou sféru se jednání účastnili profesoři Trnka (Czechglobe) a Sklenička (Česká zemědělská univerzita). Dále zástupci Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Agrární komory, podniků povodí, Svazu průmyslu, Státního fondu životního prostředí ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského či Českého hydrometeorologického ústavu. Společně hodnotili realizované kroky v oblasti boje se suchem za posledního půl roku. Diskuze se dnes týkala především zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zadržování vody v krajině, nakládání s vodou ve městech i obcích a související legislativy.

„Boj se suchem je pro naši vládu jednou z klíčových priorit. Byť počasí neovlivníme a neporučíme mu, musíme zajistit nejenom dostatek pitné vody pro naše občany, ale i dost vody pro zemědělství, přírody i průmysl. Pro to je klíčová spolupráce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, která běží velmi dobře. Naše vláda se suchem zabývá pravidelně a opakovaně, pan ministr Brabec založil Národní koalici pro boj se suchem, kde koordinujeme kroky státní správy a samosprávy spolu s odborníky. Musím také zdůraznit, že pro připravenost státu na sucho, jsou v této fázi, ve které se nacházíme, tedy opakované suché roky, klíčové rychlé projekty, které přináší okamžitý efekt. Současně je potřeba změnit legislativu, ať už vodní zákon, nebo části stavebního zákona, na kterém spolupracují všechny rezorty,“ komentuje dnešní jednání předseda vlády Andrej Babiš.           

Právě rychlost realizace opatření je pro boj se suchem naprosto klíčová. Té jdou naproti dotační programy Ministerstva životního prostředí. Díky nim má za posledních pár let už stovky tisíc lidí nově přístup k pitné vodě, v Česku vznikají tisíce tůní, mokřadů a drobných vodních nádrží, které pomáhají zadržet vodu v krajině a několik tisíc lidí také nově hospodaří se srážkovou vodou a šetří tak zdroje pitné vody. „Rychlost realizace a tím pádem i okamžité efekty jsou největší devizou programů Ministerstva životního prostředí v boji se suchem. Nové zdroje pitné vody můžete mít do půl roku od schválení dotace. Potřebujeme určitě i realizovat technická opatření v podobě vodárenských nádrží i měnit legislativu. Ministerstvo životního prostředí od roku 2014 investovalo do boje se suchem téměř 10 miliard korun a to jak z národních, tak z evropských zdrojů na skoro 12 tisíc projektů,“ upozorňuje ministr životního prostředí Brabec.         

Ministr zemědělství Miroslav Toman k boji svého rezortu se suchem pak dnes uvedl: „Prioritou mojí a Ministerstva zemědělství je dlouhodobé řešení sucha a nedostatku vody obecně, a to v nastavení systému optimálního hospodaření v naší krajině prostřednictvím motivačních i povinných opatření v zemědělství, lesním a vodním hospodářství tak, aby celková bilance vody zůstala ve prospěch naší společnosti s eliminací rizik jejího extrémního nadbytku, či nedostatku. Od roku 2015 jsme proto na opatření s tím spojená vynaložili 29 miliard korun. Z národního rozpočtu to bylo 7,4 miliardy korun a z peněz Evropské unie 21,6 miliardy korun. Financujeme tak například program pro obce na obnovu a výstavbu rybníků, významně podporujeme rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací. Také obnovujeme a modernizujeme zemědělské závlahy, které do roku 2022 plánujeme podpořit více než jednou miliardou korun. Zpřísňujeme také pravidla pro hospodaření tak, aby půda zadržovala co nejvíce vody.“

Konkrétní projekty, do kterých investuje MŽP, dále vyjmenovává ministr Brabec. "Obce a města se mohou díky našim dotacím dopředu připravit na ohrožení suchem a to vybudováním nových zdrojů pitné vody nebo posílením těch současných. Mezi více než 345 obcí jsme již rozdělili téměř 350 milionů korun a 143 tisíc lidí je dnes již napojeno na nové nebo posílené zdroje pitné vody. Program nadále pokračuje a je v něm k dispozici ještě více než 550 milionů korun, ze kterých můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli i novinku v podobě až 3 milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody," přibližuje dotační možnosti ministr životního prostředí Richard Brabec. 

Na boj se suchem cílí také program Dešťovka pro domácnosti. Z něj MŽP podporuje zakoupení a instalaci nádrží na shromažďování dešťové vody, určené k zalévání nebo splachování, systémy na přečištění vody z domácnosti a její další využívání, aby se nepoužívala voda pitná. „Zatím jsme schválili přes 3700 projektů za téměř 170 milionů korun,“ uvedl dnes ministr Brabec. 

O Dešťovku si mohou ale žádat i obce, školy, nemocnice nebo úřady, které mohou získat dotaci na využití srážkové vody, konkrétně např. na nádrže na zachytávání dešťové vody a její opětovné využití, výstavbu zelených střech a výstavbu či opravu nádrží na zachytávání srážkové vody, na výměnu nepropustných povrchů za propustné nebo odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů. Obce si zatím požádali na své projekty o více než 60 milionů korun, od pondělí 4. února je ale k dispozici na tyto projekty další miliarda korun poskytovaná z evropských fondů.

„Na přírodě blízké projekty zaměřené na zadržování vody v krajině a zlepšování bilance podzemních vod máme v našich programech do roku 2020 ještě 4 miliardy korun z evropských fondů. Přes 7 miliard jsme již investovali do vybudování tůní, mokřadů, nové zeleně, rozlivů řek, úpravy toků a dalších více než 6 tisíc projektů,“ vypočítává Brabec.

Nezbytnou součástí boje se suchem je i jeho monitoring a predikce. Díky novému systému HAMR (hydrologie, agronomie, meteorologie a retence), který rezort MŽP spustil v prosinci loňského roku, bude možné už v letošním roce pružněji reagovat na sucho. HAMR je online předpovědní systém pro zvládání sucha, který v pilotní fázi zajišťuje informování široké veřejnosti o stavu sucha.  Díky němu se veřejnost dozví, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Každý si tak může udělat představu o tom, jaká je právě situace, jestli se v nejbližších dnech změní a připravit se na to s předstihem – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod. Druhou část spustí MŽP v průběhu léta 2019, tato fáze bude odpovídat požadavkům úprav vodního zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Systém tak bude sloužit i jako podklad pro rozhodování tzv. komise pro sucho. Ta bude fungovat během vyhlášeného stavu nedostatku vody na území kraje (příp. i obce s rozšířenou působností) a v její kompetenci bude i regulace odběrů pitné vody. Díky systému HAMR na jednom místě jednoduše zjistíme údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti. HAMR tak komisi umožní porovnání, zda je množství zdrojů v lokalitě dostatečné pro požadovanou potřebu nebo zda je potřeba odběry regulovat. Více informací zde: https://www.mzp.cz/cz/news_181213_hamr

Koalice dnes projednala také realizaci dalších kroků jak v gesci MŽP, tak Ministerstva zemědělství.

V gesci MŽP mezi ně patří:

Novela vodního zákona zaměřená na řešení problematiky sucha

• Návrh novely zákona je doplněn o novou hlavu X Zvládání sucha a nedostatku vody. Navrhuje se vytvoření komisí v jednotlivých krajích, případně i obcích s rozšířenou působností, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a ukládat další operativní opatření ke zmírnění možných dopadů. Do vlády by měl být návrh předložen do konce června letošního roku.

• MŽP navrhuje do zákona další vhodná opatření (posílení kompetencí vodoprávních úřadů, zlepšení evidence odběrů vod, prioritizace jednotlivých způsobů likvidace odpadních vod z budov, větší podpora zasakování v rámci územního plánování apod.).

Projekty umělé infiltrace podzemních vod

• MŽP ve spolupráci s VÚV TGM doposud realizovalo projekt zaměřený na ověření různých technologií umělé infiltrace v podmínkách ČR. V rámci projektu bylo vytipováno 7 pilotních lokalit. Realizace prvních dvou projektů je plánována na rok 2019. Jedná se o výstavbu podzemní těsnící bariéry na lokalitě Meziboří a ověření břehové infiltrace výstavbou meandru Jordán u Týniště nad Orlicí.

• Aktuálně je připravováno pokračování projektu v letech 2019-2021 zaměřené na využívání řízené dotace pro cílené zvyšování zásob podzemních vod. V rámci projektu budou pro celé území ČR vybrána vhodná území pro různé technologie řízené infiltrace do podzemních vod.

Nový výzkumný program MŽP – Prostředí pro život

• Sedmiletý program účelové (projektové) podpory výzkumu, vývoje a inovací bude administrován Technologickou agenturou ČR a MŽP bude gestorem obsahu. Program má celkem šest tematických priorit, z nichž na výzkum spojený se suchem a problematikou klimatické změny bude vyhrazeno 50 % ze všech prostředků, tedy nejméně 1,9 mld. Kč ze státního rozpočtu.

• První veřejné soutěže by měly být vyhlášeny do poloviny roku 2019.

• Pokračování projektu ČGS rebilance zásob podzemních vod - bilance zásob podzemních vod v krystaliniku

• Připravovaný projekt ČGS má za cíl zjistit bilanci zásob podzemních vod ve třech hydrogeologických rajonech krystaliniku, které jsou velmi zranitelné v období meteorologického sucha, o celkové rozloze cca 10.000 km2, a vytipovat lokality vhodné pro vybudování zdrojů podzemních vod.
• Zahájení projektu je připraveno na letošní rok se zajištěním financování první fáze ze SFŽP.

Kroky realizované v gesci Ministerstva zemědělství:

• MZe vynaložilo od r. 2015 na opatření proti suchu a nedostatku vody z národního rozpočtu 7,4 mld. Kč a z peněz EU 21,6 mld. Zaměřilo se na zadržování vody v krajině i na zabezpečení vodních zdrojů.

• Z národních peněz financuje MZe například program pro obce na obnovu, odbahnění a výstavbu rybníků a vodních nádrží i na opravy hrází. Od r. 2016 na tato opatření šlo 480 mil. Kč. MZe tak pomohlo obcím vybudovat nebo rekonstruovat 400 rybníků. Podpora je přichystána do r. 2020 a celkem díky ní obce získají 1 mld. Kč. Po r. 2020 chce MZe připravit navazující program.

• Zároveň MZe chce, aby si lidé na vlastním pozemku mohli malý rybník postavit snadněji než dosud. Proto iniciovalo novelu vodního zákona, podle které by lidem pro stavbu rybníka do 2 ha s výškou hráze do 1,5 m nově stačilo pouze tzv. ohlášení.

• MZe také navrhlo změnu manipulačního řádu Novomlýnských nádrží a změnu nakládání s vodami (navýšení hladiny o 35 cm vytvoří novou akumulaci 9 mil. m3 vody, předáno hejtmanovi Jihomoravského kraje k realizaci).

• Významná je podpora rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací, včetně zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody. Od r. 2016 bylo investováno 1,2 mld. Kč, připraveny jsou další projekty za 1,3 mld. Nejvíce MZe přispívá na zásobování malých obcí do 1000 obyvatel pitnou vodou.

• Pokud jde o vodní díla, v plánu MZe je Skalička v povodí Bečvy. Na Rakovnicku, opakovaně postihovaném suchem, se připravují nádrže Senomaty, Šanov a Kryry v povodí Ohře. Chystají se podklady k výstavbě Vlachovic na Zlínsku.

• Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), bude pro následující období prioritou akumulace vody (dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav má být i návrh a realizace závlah s ohledem na potřeby zemědělců.

• V rámci zvýšení ochrany půdy před účinky eroze MZe zpřísnilo pravidla pro hospodaření. Na erozně ohrožených pozemcích nebude možné s účinností od r. 2020 pěstovat monokulturu plodiny na ploše větší než 30 ha.

• Návrh MZe zpřísňuje povinné požadavky na hospodaření (tzv. DZES 7), které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na některé hlavní dotace - omezení se týká 25 % orné půdy. Zároveň posiluje budování krajinných prvků (remízky, větrolamy apod.).

Příloha 1: Mapa projektů s novými nebo posílenými zdroji pitné vody financovanými v letech 2016 až 2018 z dotačního programu MŽP

Příloha 2: Seznam projektů nových a posílených zdrojů pitné vody v obcích

Příloha 3: Mapa všech projektů, které rezort MŽP v rámci boje se suchem realizuje

Právní rámec balíčku týkající se oběhového hospodářství na úrovni EU bude v budoucnu představovat řadu výzev pro nakládání s odpady. Do roku 2030 má být dosaženo recyklace 55 % pro obalové plasty a 60 % pro zbytkový odpad. Kromě toho jsou stanoveny přísné předpisy pro skládky, jako je snížení skládkování na 10 % pro směsný komunální odpad a zákaz skládkování recyklovatelného odpadu nebo odděleně sebraných frakcí.

To však přináší nové výzvy jednotlivým společnostem a veřejnému sektoru v celé Evropě. Chcete-li vyřešit tyto problémy, potřebujete na jedné straně technické a odpadové know-how, na druhé straně pak spolupráci mezi podniky a veřejným sektorem. Plánovaná akce s B2B rozhovory má umožnit výměnu informací mezi rakouskými a českými firmami a institucemi a informovat o aktuální a budoucí situaci nakládání s odpady v obou zemích. Další informace a přihlášku najdete na adrese: www.advantageaustria.org/cz.

Nový stavební zákon by měl zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Počítá s tím návrh nového stavebního zákona, který by měl platit od roku 2021. Návrh dál počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu. Stavbu nepůjde povolit dodatečně.

V návrhu zákona ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvádí, že po jeho přijetí jsou kvůli zkrácenému povolování očekávány přínosy 6,88 miliardy korun ročně. "Očekáváme zkrácení povolovacího řízení na jeden rok, včetně případného přezkumu i soudních řízení. Oproti současnému průměru to znamená úsporu 4,4 roku odpovídající 30,3 miliardy korun," uvádí ministerstvo. Odhad vychází z roční hodnoty stavebních záměrů za 88 miliard korun, podle MMR je "velmi konzervativní".

Současné trojstupňové řízení, které zahrnuje EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí), územní rozhodnutí a stavební povolení, se má sloučit do jednoho. Podle MMR ovšem musí jít skutečně o jedno řízení, kdy se veškeré kroky dějí zároveň. "Nesmí jít o kumulaci všech dosud samostatných řízení do formálně jednotného procesu, ve kterém by i nadále vznikala jednotlivá samostatná stanoviska a fakticky by v něm jedno řízení navazovalo na druhé," upozornilo MMR.

Nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízeným orgánem MMR. Nyní stavební řízení spadá pod devět ministerstev. Nejvyšší stavební úřad bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností.

Důležité bude podle MMR i zavedení takzvané fikce souhlasu. To znamená, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude se jeho stanovisko považovat za kladně vyřízené. U nepovolených staveb, v jejichž případě nebylo vůbec vydáno rozhodnutí o povolení stavby, nebude možné dodatečně stavbu povolit. Rovnou bude vydáno rozhodnutí o odstranění stavby.

Zákon má rovněž za cíl postupnou elektronizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odeslalo MMR na konci ledna věcný záměr zákona do připomínkového řízení. Jednotlivá ministerstva a úřady mají na připomínky čas do konce února. "Věcný záměr by měl být poté odeslán v březnu na vládu. Následné paragafové znění v prosinci dostane Sněmovna. S platností nového zákona počítáme již od ledna 2021," sdělila Dostálová ČTK.

Poslední stavební zákon nabyl účinnost roku 2007. Od té doby byl více než dvacetkrát novelizován. "České stavební právo dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá další novelizace. V posledních letech jsme mohli sledovat hned několik takzvaně velkých a současně ambiciózních novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů," píše MMR.

Podle posledních údajů Světové banky je Česko v délce povolování staveb na 156. místě ze 190 porovnávaných zemí.

Vláda by měla stavební zákon projednat do konce března

Vláda by měla do konce března projednat obrysy nového stavebního zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Norma, která má zkrátit povolování staveb, by měla podle plánů kabinetu začít platit od ledna 2021. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že by vláda mohla přehodnotit i rozpočtová pravidla, aby investoři mohli s projekty a studiemi začít předtím, než mají úplné finanční krytí.

Stavební praxe v ČR je dlouhodobě terčem kritiky. Na stavební povolení se čeká i roky. Podle podkladů by norma měla zkrátit povolovací řízení a odstranit překážky, které brání vydání povolení a neúměrně proces protahují.

Podle legislativního plánu vlády mělo MMR obrysy stavebního zákona předložit letos v říjnu. Takzvaný věcný záměr dokončilo teď. K vládnímu materiálu je nyní možné podávat připomínky. Své návrhy, které mají přípravu staveb urychlit, připravily už i některé opoziční strany. ODS začátkem ledna představila novelu správního řádu, před dvěma týdny se stavební novelou přišla TOP 09.

"Předpokládám, že vláda stavební zákon projedná do konce března... Musí se to stihnout, máme to tak naplánováno, aby to začalo fungovat od ledna 2021," uvedl Babiš. Novelu označil za jeden z nejdůležitějších zákonů, který chce jeho vláda prosadit.

Věcný záměr představuje zásady příštího zákona. Poté je nutné připravit paragrafové znění, tedy celou normu. Až ji pak kabinet projedná a schválí, dostane ji k projednání Sněmovna, po ní případně Senát a k podpisu prezident.

Podle Babiše má stavební zákon vliv i na plán investic. Kabinet by mohl přehodnotit ale i rozpočtová pravidla. "Je důležité, abychom se podívali na rozpočtová pravidla, abychom se snažili umožnit investorům, aby například projekty nebo studie mohli začít realizovat předtím, než mají úplné finanční krytí," řekl předseda vlády.

Na obrysech stavebního zákona MMR spolupracovalo s Hospodářskou komorou. Vzniknout by měla soustava krajských státních stavebních úřadů s územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností. Nad nimi by měl být Nejvyšší stavební úřad, který má spadat pod MMR. Žádost by mělo být možné podat elektronicky. Projektová dokumentace by se měla ukládat v centrálním úložišti, do něhož by měly přístup příslušné instituce. Měly by být stanoveny také pevné lhůty pro jejich vyjádření. Pokud by v nich stanovisko nevydaly, dalo by se to považovat za souhlas. Požadavky na výstavbu má sjednotit jeden předpis.

Takzvanou fikci souhlasu ve svých novelách navrhují i ODS a TOP 09. Pokud by úřady a instituce v dané lhůtě nerozhodly, považovalo by se to za souhlasné stanovisko.

Babišova vláda v programovém prohlášení uvedla, že podpoří a zrychlí výstavbu v Česku a prosadí úpravy stavebního práva tak, aby se přípravy zjednodušily a zkrátily. Slíbila, že připraví také plán investic v zemi.

Stavební zákon slibovala i vláda ČSSD, ANO a lidovců v minulém volebním období. Tehdejší koalice ho ale nestihla prosadit. Strany měly o některých ustanoveních rozdílné představy. Podle minulé normy se do jednoho procesu mělo sjednotit územní a stavební řízení s hodnocením dopadů na životní prostředí (EIA). Výsledkem mělo být jediné povolení. Zkrátit se měly i lhůty pro soudní přezkoumání žalob proti navrženému stavebnímu řešení.

Pořízení nového ekologického zdroje vytápění bude pro majitele rodinných domů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji nově jednodušší. Domácnosti, které nemají našetřeny prostředky na výměnu starého kotle, si budou moci dopředu požádat u své obce o tzv. kotlíkovou půjčku, z níž výměnu zaplatí. Půjčka bude bezúročná, takže nezaplatí ani korunu navíc. Moderní ekologicky šetrné zdroje se tak stanou dostupné i pro domácnosti, pro které byly dosud vstupní náklady na nákup nového zdroje překážkou. Na nový pilotní program ministerstvo vyčlenilo celkem 740 milionů korun, které umožní přejít na ekologické topení minimálně sedmi tisícům domácností.

Na začátku ledna spustilo Ministerstvo životního prostředí třetí a zároveň finální vlnu kotlíkových dotací hrazených z evropských fondů. Na tu nyní navazuje doplňkovým programem, který spouští v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Jeho cílem je motivovat k výměně starého kotle i nízkopříjmové domácnosti z ekonomicky slabších krajů. Ve dvou z nich je zároveň kvalita ovzduší dlouhodobě nevyhovující.

„Klasický model kotlíkových dotací počítá se vstupní spoluúčastí žadatele, který nejprve kotel zaplatí, vymění a následně obdrží dotaci. Pro některé domácnosti je ale prakticky nemožné našetřit peníze na nový kotel dopředu, a tím pádem se pro ně kotlíkové dotace stávají nedostupné. Právě s tím by měl pomoci náš nový program kotlíkových půjček, který jim umožní výměnu předem zafinancovat. Cílíme právě na tyto tři kraje, jednak kvůli nevyhovující kvalitě ovzduší, současně tím přispíváme k naplňování vládního programu RESTART, který se zaměřuje na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR na tento projekt ministerstvo vyčlenilo 740 milionů korun. Nejvyšší částku, rovnou půl miliardu, pošle do Moravskoslezského kraje. Jakým způsobem budou moci lidé peníze na nový kotel získat, přibližuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: "Majitelé domů nebudou o zálohu na nový kotel žádat na kraji, ale přímo u své obce, pokud se jejich obec do tohoto projektu zapojí. Finanční prostředky na půjčky a související administrativu obcím poskytneme z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR".

Část této půjčky následně obci majitelé domů splatí pomocí kotlíkové dotace, o kterou si zažádají klasicky na kraji. Zbytek půjčky, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou nového kotle a dotací, budou obci splácet postupně. Peníze lidem obce půjčí bezúročně a bez jakýchkoli dalších poplatků. Na obecních úřadech navíc zafinancujeme specialisty, kteří lidem se vším poradí a pomohou jim získat jak zálohu na pořízení kotle, tak dotaci. Pořízení nového zdroje se tak domácnostem maximálně zjednoduší.“

Podle ministra Richarda Brabce je program výzvou zejména pro všechny domácnosti z dotčených krajů, které v současné době stále topí v kotlích 1. a 2. emisní třídy a dosud se z důvodu nedostatku peněz o kotlíkové dotace nezajímaly. Zákaz provozu těchto kotlů v září roku 2022 se totiž rychle blíží a výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou.

„Pro pilotní projekt finanční pomoci jsme se rozhodli proto, abychom pomohli vyměnit nevyhovující kotle i těm domácnostem, které dosud z finančních důvodů váhaly. Chceme zamezit tomu, aby se za tři roky nedostaly do neřešitelné situace," shrnuje důvody pilotu ministr Richard Brabec a dodává, že efekt pro životní prostředí bude navíc dvojnásobný. Vrácené peníze z půjček si obce totiž budou moci ponechat a použít je na realizaci projektů, které povedou k dalšímu zlepšení životního prostředí v jejich obci.

Jaké konkrétní projekty budou moci z peněz navrácených splátek obce realizovat, přibližuje Petr Valdman: „Peníze mohou použít na financování projektů zaměřených zejména na energetické úspory, tedy na výstavbu či zateplení veřejných budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie, dále na hospodaření se srážkovou vodou nebo výsadbu městské zeleně. Pokud na takové projekty už nyní čerpají dotaci z Operačního programu Životní prostředí, nebo teprve připravují žádost, mohou finance použít na jejich dofinancování, a to až do 100 % celkových způsobilých výdajů.“

„Pro zlepšení stavu životního prostředí uděláme maximum, proto se k pilotnímu programu jednoznačně hlásíme a iniciativu ministerstva vítáme. Děkuji ministerstvu, že jsme dostali možnost pomoci našim obyvatelům, pro které pořízení nového ekologického kotle nebylo finančně dostupné a že se tak společně podaří dostat ekologické topení do všech domácností a zlepšit kvalitu ovzduší. Finance, které městu po splácení úvěru zůstanou, využijeme na progresivní obnovu zeleně tak, aby naše město pokračovalo v trendu jednoho z nejzelenějších měst republiky,“ přiblížil záměry Petr Nedvědický, primátor města Ústí nad Labem. Tam se dnes nový program kotlíkových půjček vyhlašoval.

O finanční prostředky na poskytování zvýhodněných půjček pro své občany a na kotlíkové specialisty mohou u Státního fondu životního prostředí ČR žádat od 6. února 2019 obce i městské části v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Příjem žádostí bude probíhat do 29. listopadu 2019 nebo do vyčerpání financí.

Kotlíkové dotace běží od roku 2015. Od té doby investovalo Ministerstvo životního prostředí do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva už 6,7 miliardy korun ze zdrojů EU. V dosavadních dvou výzvách kraje schválily na 60 tisíc výměn v objemu 6,5 miliardy korun, do konce roku 2020 by číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Největší zájem žadatelé dosud projevili o tepelná čerpadla (30 %), značný zájem byl i o kombinované kotle (26 %) a plynové kondenzační kotle (21 %). Ve třetí vlně kotlíkových dotací není nově možné nakupovat kotle, které spalují uhlí, tedy ani kombinované kotle. Kotlíkovou dotaci je možné použít na výměnu starého kotle 1. nebo 2. emisní třídy či starší za nový ekologický kotel na biomasu (na kusové dřevo nebo pelety), tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel.

Finanční prostředky vyčleněné na kotlíkové půjčky:

• Moravskoslezský kraj – 500 mil. Kč

• Ústecký kraj – 170 mil. Kč

• Karlovarský kraj – 70 mil. Kč

Výhody kotlíkové půjčky:

• pokryje 100 % způsobilých výdajů

• bezúročná po celou dobu splácení (RPSN 0 %)

• lze ji kdykoli a bez sankce předčasně splatit

• max. měsíční splátka nebude požadována více jak 2 000 Kč (s výjimkou první zvýšené splátky, která bude ve výši poskytnuté kotlíkové dotace)

• doba splácení až 10 let

• Odkaz na dokumenty k výzvě

• Informace o třetí vlně kotlíkových dotací

Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu byl připraven na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

Povinnost přípravy návrhů vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu vyplývá z článku 9 nařízení o správě energetické a opatření v oblasti klimatu, které vstoupilo v platnost 24. prosince 2018. Dokument byl připraven za úzké spolupráce s ostatními resorty a ostatními relevantními subjekty. Dne 28. ledna 2019 vzala dokument na vědomí vláda ČR a pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu oficiálním předáním dokumentu zástupcům Evropské komise. Dokument byl neprodleně po tomto rozhodnutí předán Evropské komisi.

Dokument obsahuje cíle a hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. energetické unie. Skrze tento dokument mají členské státy mimo jiné povinnost informovat Evropskou komisi o vnitrostátním příspěvku ke schváleným evropským cílům v oblasti emisní skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a interkonektivity elektrizační respektive přenosové soustavy.

V návaznosti na odevzdání návrhů vnitrostátních plánů ze strany členských států bude v první polovině roku 2019 probíhat tzv. iterativní proces se zástupci Evropské komise. V průběhu roku 2019 bude zároveň probíhat finalizace tohoto dokumentu, a to i v návaznosti na výsledky iterativního procesu, včetně projednání návrhu se sousedními státy respektive ostatními členskými státy a veřejné konzultace. Česká republika zahájila připomínkové řízení a konzultaci s veřejností, kterou však nebylo možné vzhledem k požadavkům nařízení ukončit (zejména z důvodu časového). Všechny připomínky budou řádně vypořádány v průběhu finalizace Vnitrostátního plánu a ČR skrze předložený návrh požádala Evropskou komisi o zohlednění průběhu národního schvalování a projednávání tohoto důležitého strategického dokumentu.

Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky, ve verzi, kterou byl vzat vládou ČR na vědomí a předán zástupcům Evropské komise je dostupný níže. Dokument je dostupný pouze v českém jazyce. Zároveň je však dostupné manažerské shrnutí v anglickém jazyce.

Dokument ke stažení:

Zdroj: MPO

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala novou publikaci Signály 2018 „Voda je život“. Z názvu je patrné, že letošní vydání Signálů se věnuje problematice vod. Evropské řeky, jezera a moře čelí tlakům spojeným se znečištěním, nadměrným využíváním a změnou klimatu. Vedle těchto témat se publikace zabývá i problematikou městských vod a přeshraničních přesahů v oblasti znečišťování a ochrany evropských vod.

Voda pokrývá více než 70 % povrchu Země. Právě ve vodě vznikl život na Zemi, a proto nepřekvapí, že všechno živé na naší modré planetě potřebuje vodu. Voda plní mnoho funkcí: je nezbytně nutná k životu, je to domov, místní a celosvětový zdroj, dopravní tepna a regulátor klimatu. Za poslední dvě století v ní pak skončila řada znečišťujících látek uvolněných do přírody a současně se stala nově objeveným nalezištěm nerostů, které lze těžit. Jaký je aktuální stav evropských vod se dozvíte ZDE.

ECHA zahájila cílenou veřejnou konzultaci 28. 1. 2019 k doplňujícím informacím u dvou návrhů na harmonizovanou klasifikaci a označování a to:

• ke zprávě o studiích zaslaných ECHA, která obsahuje doplňkové informace o toxicitě pro reprodukci chemické látky flumioxazin (ISO); N-(7-fluoro-3,4-dihydro-3-oxo-4-prop-2-ynyl-2H-1,4-benzoxazin-6-yl)cyclohex-1-ene-1,2-dicarboximide (EC -, CAS 103361-09-7).
• vedoucí registrant chemické látky 1-isopropyl-4-methylbenzene; p-cymene (EC 202-796-7, CAS 99-87-6) zpřístupnil nepublikovanou studii o akutní toxicitě s Daphnia magna, která by případně by mohla změnit návrh klasifikace u nebezpečnosti pro životní prostředí. Studie byla poskytnuta ve formě podrobného souhrnu studie ve formátu IUCLID.

ECHA vyzývá všechny zainteresované strany k zaslání připomínek, které se týkají předmětu cílené konzultace prostřednictvím elektronického formuláře uvedeného na webových stránkách ECHA v sekci Cílená konzultace týkající se harmonizované klasifikace a označování v termínu:

do 11. února 2019 (do 23:59 helsinkého času).

Připomínky budou následně publikovány na webových stránkách ECHA.

Další informace

flumioxazin (ISO);

1-isopropyl-4-methylbenzene; p-cymene

Užitečnésemináře.cz si Vás dovolují pozvat na seminář "NAKLÁDÁNÍ S ELEKTROODPADEM - AKTUÁLNÍ ZMĚNY LEGISLATIVY PLATNÉ OD ROKU 2019", který se uskuteční v Praze dne 21. března. Seminář se věnuje problematice nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními, zejména povinnostem, které jsou stanoveny pro výrobce elektrozařízení, poslední prodejce a zpracovatele elektroodpadů, a to mj. i v souvislosti se změnou legislativy platnou od poloviny loňského roku, resp. od počátku roku 2019.

Na semináři budou zmíněny také nové požadavky evropských předpisů vztahující se na činnost kolektivních systémů (tzv. obecné minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce schválené v rámci tzv. balíčku oběhového hospodářství).

Budou také prezentována nejčastěji dotazovaná témata, jako např. možnosti způsobu plnění povinností výrobců (individuálně, kolektivně), nakládání s elektroodpady mimo systém výrobců (v rámci zařízení ke sběru a výkupu odpadů), udělování souhlasů pro sběr, výkup a zpracování elektroodpadů, způsoby provedení zpětného odběru a odděleného sběru.

Součástí semináře bude také prezentace nejčastějších porušení legislativních předpisů zjištěných při kontrolách České inspekce životního prostředí. Část semináře bude zaměřena i na legislativní vývoj dané oblasti a na podrobnosti týkající se vedení evidence při nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.

Na semináři budou prezentovány zkušenosti z praxe při plnění zákonných povinností, a to ze strany zástupce kolektivního systému a také asociace reprezentující výrobce. Rozšíření okruhu povinných osob změnou definice elektrozařízení přinesla nutnost plnit zákonné povinnosti zpětného odběru k novým výrobkům i novým výrobcům/dovozcům. Změna se dotýká nejen výrobců, ale také sběrné sítě i na ni navázané sítě zpracovatelských zařízení.

Přednášející a jejich přednášky:

Mgr. Matěj Čermák, Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů, oddělení zpětného odběru

• POVINNOSTI STANOVENÉ DÍLEM 8 ZÁKONA O ODPADECH VZTAHUJÍCÍ SE K NAKLÁDÁNÍ
• S ELEKTROZAŘÍZENÍM A ELEKTROODPADY A MOŽNOSTI JEJICH PLNĚNÍ V PRAXI, VČETNĚ AKTUÁLNÍCH ZMĚN VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZMĚNY ROZSAHU DEFINICE ELEKTROZAŘÍZENÍ A REKATEGORIZACE SKUPIN ELEKTROZAŘÍZENÍ

Mgr. Ing. Ladislav Trylč, Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů, vedoucí oddělení zpětného odběru

• PŘIPRAVOVANÁ NOVÁ LEGISLATIVA V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S ELEKTROZAŘÍZENÍMI A ELEKTROODPADY - NÁVRH ZÁKONA O VYBRANÝCH VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ V KONTEXTU NOVÉ EVROPSKÉ LEGISLATIVY

Tereza Ulverová, ELEKTROWIN a.s., provozní ředitelka

• REALIZACE PLNĚNÍ POVINNOSTÍ VÝROBCŮ NOVĚ ZAŘAZENÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ V SYSTÉMU PROVOZOVANÉM ELEKTROWIN a.s.
• SÍŤ MÍST ZPĚTNÉHO ODBĚRU ELEKTROZAŘÍZENÍ A ODDĚLENÉHO SBĚRU ELEKTROODPADU, ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ ELEKTROODPADU, INFORMOVANOST

Michal Mazal, Asociace spotřební elektroniky, předseda představenstva

• POVINNOSTI VÝROBCŮ A VÝZNAM ZPĚTNÉHO ODBĚRU ELEKTROZAŘÍZENÍ V OBĚHOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ
• OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ, ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU, ECODESIGN, RECYKLOVATELNOST, ZPĚTNÝ ODBĚR, CENNÉ SUROVINY A NEBEZPEČNÉ LÁTKY VE VÝROBCÍCH, ÚROVEŇ RECYKLACE A VYUŽITÍ, ÚSPORA PRIMÁRNÍCH SUROVIN

Seminář je zejména určen:

• výrobcům a dovozcům elektrozařízení, původcům elektroodpadů

• odborným poradcům, kteří zajišťují plnění povinností výrobců elektrozařízení a zpracovatelů elektroodpadů

• pracovníkům kolektivních systémů

• pracovníkům firem oprávněných k nakládání s odpady

• pracovníkům krajských úřadů

Semináře se mohou zúčastnit též poslední prodejci elektrozařízení.

Další informace:

Termín: čtvrtek 21. března 2019

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY – Pankrác

Cena: 1835,- Kč bez DPH

Přihlášky a pozvánka: ZDE

Od 1. února je možné podávat žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o naši přírodu a krajinu, usnadňovat návštěvníkům její poznávání či zlepšovat vodní režim. Ministerstvo životního prostředí totiž vyhlašuje prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [1] čtyři nové průběžné výzvy z Operačního programu Životní prostředí.

Výzvy jsou otevřeny pro všechny čtyři specifické cíle prioritní osy 4, která je zaměřena na ochranu přírody a krajiny. Pro žadatele je připraveno celkem 700 milionů korun.

Na specifický cíl 4.1 je zaměřena výzva č. 129 – zde očekáváme především projekty, které cílí na zajišťování péče o národní kategorie zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000, včetně budování návštěvnické infrastruktury. Specifický cíl 4.2 a výzva č. 130 jsou zaměřeny na péči o cenná stanoviště a vzácné druhy, likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů nebo nápravu a prevenci škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů.

131. výzva cílí na zlepšování funkčnosti krajinných struktur a vodního režimu krajiny. Hradit lze vytváření prvků ÚSES, výsadbu a péči o dřeviny v krajině, revitalizace vodních toků a niv, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, budování rybích přechodů nebo aktivity na zlepšování stavu lesů.

Poslední z vyhlášených výzev, výzva č. 132, směřuje podporu na zlepšení kvality prostředí v sídlech. Příjem žádostí do všech výzev trvá shodně od 1. února 2019 do 31. října 2019, podané projekty budou vyhodnocovány průběžně.

Současně s vyhlášením nových výzev dochází ke změně Nákladů obvyklých opatření MŽP, pro projekty podané do výzev č. 31, 52, 110 a 115 po 1. 2. 2019 již bude platit verze pro rok 2019. Současně bude pro tyto výzvy platit i novější aktualizovaná verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory č. 20.

Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách https://www.dotace.nature.cz/opzp-kontakty.html. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít emailovou schránku dotazy-PO4@nature.cz.

Dokument ke stažení:

• 129. výzva

• 130. výzva

• 131. výzva

• 132. výzva

Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá do meziresortního připomínkového řízení na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 věcný záměr stavebního zákona. Věcný záměr byl zpracován ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky.

V programovém prohlášení vlády se kromě jiného konstatuje, že vláda podpoří a zrychlí výstavbu v České republice a prosadí rekodifikaci veřejného stavebního práva, která povede ke zjednodušení a zkrácení přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Z tohoto důvodu byla vyvolána potřeba reformy veřejné správy na úseku územního plánování, stavebního řádu a souvisejících řízení.

V předloženém věcném záměru jsou obsaženy takové zásadní změny, na základě kterých by mělo být dosaženo sledovaného cíle, tedy zkrácení povolovacích procesů tak, aby byly v maximální možné míře odstraněny překážky bránící vydání příslušného povolení stavebním úřadem či překážky toto vydání neúměrně prodlužující. Mezi nástroje, kterými má být uvedeného cíle dosaženo, patří zejména:

• Vytvoření soustavy státních stavebních úřadů, kde se nová struktura stavebních úřadů více přiblíží současným potřebám a díky níž odpadne zejména prvek „systémové podjatosti“, čímž se také dále sníží riziko případné korupce.

• Podání žádosti o povolení stavby u stavebního úřadu, který bude součástí státní stavební správy, v níž Ministerstvo pro místní rozvoj bude nadřízeným orgánem Nejvyššího stavebního úřadu, který bude nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou na pozicích dnešních obcí s rozšířenou působností, takže nedojde k odtržení stavebního úřadu od znalosti místního prostředí.

• Oddělení státní správy a samosprávy na úseku povolování staveb. 

• Reorganizace dotčených orgánů a jejich částečná integrace do státních stavebních úřadů.

• Sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu.

• Podávání žádostí v elektronické podobě na interaktivním formuláři a postupná úplná elektronizace stavební agendy.

• Ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště, do kterého budou mít přístup jak stavební úřady, tak dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.

• Redukce počtu dotčených orgánů v návaznosti na revizi chráněných veřejných zájmů a stanovení pevné lhůty pro jejich vyjádření. Pokud se v této lhůtě nevyjádří a nevydají závazné stanovisko, nastane jeho vydání takzvanou „fikcí“, bude se mít za to, že s předloženou stavbou dotčený orgán souhlasí.

• Úprava v nastavení hierarchie a obsahu závazných nástrojů územního plánování spočívající v zavedení územního rozvojového plánu jako celostátního nástroje územního plánování a územního plánu kraje přijímaného pro celé území kraje, nahrazujícího dnešní zásady územního rozvoje. Na úrovni obce bude ponechán územní plán obce a regulační plán.

• Změny ve formě vydávání územně plánovací dokumentace – na celostátní úrovni nařízením vlády a na úrovni obcí a krajů variantně formou obecně závazné vyhlášky nebo formou upraveného opatření obecné povahy.

• Posílení standardizace vybraných částí územně plánovacích dokumentací, resp. územně plánovacích podkladů.

• V zákonem vyjmenovaných případech zavedení hrubého odhadu nákladů navrhovaných záměrů a opatření jako povinné obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace.

• Zavedení informačních systémů veřejné správy, kde budou k dispozici z hlediska úplnosti a správnosti garantované informace o území, a umožnění dálkového přístupu k těmto informacím na jednom místě.

• Posílení významu plánovacích smluv.

Vláda ČR na svém zasedání dne 28. ledna 2019 schválila Vyhodnocení Akčního plánu implementace Politiky druhotných surovin České republiky pro období 2017 – 2018 a vzala na vědomí Aktualizaci Politiky druhotných surovin ČR pro období 2019 - 2022.

Vyhodnocení Akčního plánu implementace Politiky druhotných surovin České republiky pro období 2017 – 2018 poskytuje kompletní a podrobný přehled o způsobu plnění 14 stanovených úkolů, z toho 10 je splněno a v případě 4 plnění průběžně pokračuje.

Mezi nejúspěšnější plnění patří:

1) V rámci programu OP PIK, který je zaměřený na inovativní technologie pro získávání a využívání druhotných surovin, byly vyhlášeny 3 výzvy s podporou cca 350 mil. Kč, vzhledem k převisu poptávky je alokace v nyní vyhlášené IV. výzvě navýšena na 500 mil. Kč, tím se přispěje k vybudování infrastruktury pro využití druhotných surovin a recyklátů;

2) Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví, který je určen projektovým kancelářím, stavebním firmám, pro výrobce a dodavatele stavebnin, obce a města při zadávání veřejných zakázek, ale i občany; katalog obsahuje seznam výrobků podle způsobu a místa použití včetně firem, které je dodávají, zároveň přehled legislativy, certifikátů apod., v únoru 2019 jej na svém webu zveřejní Česká agentura pro standardizaci a bude vydán i v tištěné formě;

3) návrh vyhlášky o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestala být odpadem, vyhláška zjednoduší využití odfrézovaných asfaltových směsí a jejich opětovné zapracování do tělesa komunikací, předpokládaný termín nabytí účinnosti vyhlášky je květen 2019;

4) osvěta v oblasti oběhového hospodářství formou soutěže Přeměna odpadů na zdroje, v současné době probíhá již 3. ročník s termínem uzávěrky příjmu přihlášek do 31. března 2019, v 1. ročníku se zúčastnilo 127 subjektů z výrobních podniků, stavebních firem, obcí a všech vzdělávacích zařízení, ve 2. ročníku se počet účastníků zvýšil na 171, vysokou úroveň měly projekty výrobních podniků a vítězům v této kategorii zveřejněné ocenění přineslo velmi lukrativní zahraniční zakázky;

5) začlenění výuky o oběhovém hospodářství do soustavy vzdělávání se podařilo prostřednictvím cca 20 nových projektů a témat pro vzdělávací programy základních i středních škol. Nahrazování primárních surovin druhotnými je základním předpokladem pro úspěšné zvládnutí přechodu ČR k oběhovému hospodářství, tedy od lineárního systému, produkujícího značné množství odpadů, k systému cyklickému, protože získávání druhotných surovin je levnější než těžba přírodních zdrojů nebo jejich dovoz, s přidanou hodnotou snížení dopadů na životní prostředí a zdraví lidí.

Cílem aktualizované Politiky druhotných surovin ČR pro období 2019 – 2022 je pokračovat v trendu zvyšování podílu zpětně navrácených surovin na celkové spotřebě surovin v rámci českého hospodářství. Hodnota tohoto ukazatele (tzv. „Circular Material Rate“ definovaný Eurostatem) vzrostla v ČR v období mezi lety 2014 – 2016 z 6,9 % na 7,6 %. Proto bylo stanoveno dalších 19 úkolů, které jsou zaměřeny na pokračování podpory inovativních technologií na využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování materiálové a energetické náročnosti průmyslové výroby, řešení materiálového ekodesignu, ale rovněž pokračování podpory osvěty a vzdělávání v oblasti oběhového hospodářství, které jsou nezbytné pro zajištění akceptace a realizace nových směrů a změn v průmyslu, sektoru služeb a celém našem hospodářství.

Poděkování při této příležitosti patří rezortům MŽP, MD, MMR, MF, MŠMT, MPSV a též průmyslovým svazům, asociacím a sdružením, kteří se podílejí na realizaci Politiky druhotných surovin ČR.

Zdroj: MPO

K aktuálnímu tématu rozvoje obnovitelných zdrojů energií po roce 2020 odpovídal Milan Řepka, mluvčí a ředitel odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu.

Jedná se pouze o dotační politiku, kdy dotace nebudou přidělovány v takovém množství jako doposud?

Členské státy mají na základě evropské legislativy povinnost vypracovat tzv. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu. ČR aktuálně předala Evropské komisi návrh tohoto plánu, který bude ale ještě finalizován v průběhu roku 2019. Česká republika má skrze tento dokument mimo jiné indikovat národní příspěvek k celoevropskému cíli podílu OZE do roku 2030, který odpovídá 32 %. ČR v návrhu plánu vyčíslila svůj příspěvek na 20,8 %, což však nemusí být konečná hodnota, a to i v závislosti na vyjednávání s Evropskou komisí. Je však nutné zdůraznit, že toto procento je podíl OZE, ke který se ČR zavazuje a který tedy bude podpořen z veřejných prostředků, případně dalšími politikami. Toto absolutně neznamená to, že pokud by podíl OZE měl přesáhnout tuto hodnotu, tak budou přijímány nějaké negativní opatření, jako jsou zákazy. Tato negativní opatření by navíc byla bezprecedentním zásahem do fungování energetického trhu. Uvedený podíl je tedy závazkem ČR, který bude muset být zajištěn příslušnými politikami, pokud bude dosažené procento vyšší, tak je to naopak možné chápat pozitivně. ČR však skrze toto procento uvádí, že vyšší procento není schopná garantovat i v návaznosti na množství veřejných prostředků, které mohou být v této oblasti uvolněny.

Je možno očekávat zákaz střešních instalací na rodinné domy, chaty a místa bez přípojky elektrické energie?

Žádný takový zákaz není navrhován ani uvažován a byl by bezprecedentním zásahem do energetického trhu. Naopak se plánuje pokračování veřejné podpory v této oblasti, což je v souladu s přijatými evropskými závazky.

Pokud ano, jakým způsobem bude tento zákaz uplatňován?

Žádný zákaz tohoto typu není navrhován ani uvažován, je tedy bezpředmětné vyjadřovat se k jeho uplatňování.

Týká se omezení i ostrovních systémů od distribuční sítě zcela oddělených a na síti nezávislých?

Žádné omezení navrhováno není, a to ani na ostrovní systémy, ani na systémy připojené do distribuční sítě.

Od jakého instalovaného výkonu se týká neumožnění instalace fotovoltaických panelů na střechy chat, chalup, domácností či firem?

Opět je nutné zdůraznit, že žádný zákaz instalace fotovoltaických panelů není navrhován.

Zdroj: MPO

Skládky se nejspíše budou tyčit nad českou a moravskou krajinou až do konce příštího desetiletí. Zatím sice platí, že nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale připouští posun na rok 2030. Pro odklad jsou obce, podle kterých by jinak bylo málo času na přípravu a musely by zdražit poplatky za odpad. Ekologičtí aktivisté s tím však nesouhlasí. Více ZDE

Evropská komise nabídla k diskuzi tři možné cesty, jak k roku 2030 změnit EU, aby byl její rozvoj dlouhodobě udržitelný. Materiál připomíná potřebu přechodu na oběhové hospodářství, odstranění nerovnováh v potravinovém systému nebo potřebu budoucího a udržitelného zajištění odpovídajících energetických zdrojů, bydlení i dopravní infrastruktury. Stávající Evropská komise svou práci končí ve druhé polovině letošního roku.

První z cest, které dnes komise nastínila, předpokládá vznik zastřešující celoevropské strategie s tím, že ta by byla jen návodem pro činnost EU a členských zemí. Druhou možností je začlenění cílů do všech unijních politických opatření, ale bez toho, že by byla prosazována na úrovni členských států.

Ve třetí variantě by bylo třeba se v této věci více zaměřit směrem navenek, při současném sjednocení celounijních cílů. Představený dokument se také soustředí na takzvané horizontální faktory, které musejí udržitelný rozvoj podporovat, tedy na vzdělávání, vědu, technologie či digitalizaci.

Více: Sustainability: Commission presents a reflection paper on a more sustainable Europe by 2030

Zdroj: ČTK

Již za měsíc se otevřou dveře 3. ročníku mezinárodní konference Porozumění lidské mysli. Tato průkopnická zkušenost, která přináší nové paradigma, model duševního zdraví lidstva čeká na vaší pozornost. O čem konference je?

Porozumění jiné lidské bytosti a přednostně porozumění sama sebe je velmi přínosné a přináší mnoho jiných úhlů pohledu v denní životě. Lidé jaksi následně zvládají běžný život lépe, snadněji a velmi často upustí od stresování se čímkoliv.

Ti, kteří se již konference v minulých letech zúčastnili, přicházejí zpět a chtějí ještě více porozumět mysli. Pomáhá jim to ve vztazích s lidmi okolo, ať již doma, s dětmi nebo kolegy a zákazníky. Jejich výkon v zaměstnání i sportu stoupá. Jsou více kreativní.

Konference se koná v centru Prahy a potrvá dva dny, 29. a 30. března 2019. Oba dny jsou rozdělené na dopolední přednášky, které povedou nejrenomovanější koučové světa. Jako například Autor nejlépe prodávané knihy British Sunday Times, pan Jamie Smart. Nebo Michael Neill, mezinárodně uznávaný transformační kouč a autor nejlépě prodávaných knih včetně Nemožného na počkání (vychází během konference, kde autor bude podepisovat první vydání), Revoluce zevnitř a Uvnistř v sobě. Konference bude tlumočena do českého jazyka a do angličtiny. Vystoupí na ní i Martin Jotov a Loredana Popasav, oba z české republiky, dále Jan Binar a Šárka Drozdová, oba ze sféry podnikání.

Obě odpoledne budou věnována workshopům v češtině nebo angličtině. Takže během dvou dní můžete navštívit až 4 skupinová cvičení na různá témata zahrnující business, zdraví, duševní zdraví dětí, vztahy nebo umění.

Vstupenky jsou k dispozici v omezeném množství na www.porozumenimysli.cz a pro čtenáře tohoto časopisu platí 15% sleva po zadání kódu: UHM-Loredana19.

Došlo k aktualizaci harmonogramu výzev pro rok 2019, harmonogramu pro CLLD a ITI a střednědobého harmonogramu výzev do roku 2019. 
Aktuální verzi dokumentů naleznete ZDE.
 

V prosinci 20018 bylo uveřejněno na internetové stránce Úředního větsníku EU další konsolidované znění nařízení CLP. Konsolidované znění nařízení CLP k 1. 12. 2018  je uveřejněné na webu Úředního věstníku EU. Ke stažení v české verzi ZDE.

Toto konsolidované znění k 1. 12. 2018 neobsahuje platné novely:

• nařízení Komise (EU) 2017/542 - doplňuje přílohu VIII upravující harmonizované informace týkající se reakce na ohrožení zdraví a preventivních opatření; účinnost od 1. ledna 2020
• nařízení Komise (EU) 2018/669 - mění přílohu VI části 3 – názvy látek, které dosud nebyly v národním jazyce (tj. v češtině), v tomto jazyce.
  POZOR: Názvy látek, které už byly v přílohy VI v češtině (např. byly už v nařízení (EU) 2015/1221 a novějších) nejsou v tomto nařízení uvedeny.
  Použije se ode dne 1. prosince 2019.
• nařízení Komise (EU) 2018/1480 (v Úředním věstníku EU vyšlo 5. 10. 2018) - především mění a doplňuje přílohu VI nařízení, což je Seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek; (použije se od 1. května 2020; kromě drobné úpravy v záhlaví tabulky 3, které se mění od 1. prosince 2019) a dále opravuje nařízení (EU) 2017/776

Zdroj: SZÚ, MUDr. Zdeňka Trávníčková, CSc.

Tisková konference SOVAK ČR Posezení nad vodou se věnovala aktuálním tématům vodohospodářského oboru a vystoupili na ní Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR a Ing. Miloslav Vostrý, předseda představenstva SOVAK ČR.  Hlavní témata:  Výše plateb za vodné a stočné v roce 2019 – meziroční porovnání, trendy, podrobná grafická prezentace,  aktuální informace k odlehčovacím komorám a křest Příručky provozovatele čistírny odpadních vod.

V roce 2019 průměrná výše plateb za vodné a stočné vzroste o 3,2 %

V České republice se v roce 2019 bude průměrná výše plateb za vodné a stočné pohybovat v rozmezí 88–90 Kč za m3. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z.s. (SOVAK ČR). Z podrobné analýzy stanovených cen pro letošní rok z 13 krajských a více než 30 okresních měst lze konstatovat, že průměrné navýšení oproti roku 2018 činí 3,2 %. Za hlavní faktor tohoto meziročního navýšení lze označit inflaci, která se podle údajů České národní banky v roce 2018 pohybovala na úrovni 2,1 % a i podle prognóz pro letošní rok míra inflace neklesne pod tuto hranici. „Případné vyšší nárůsty byly v některých případech vyvolány především čerpáním dotací a podmínkou čerpání ze strany Operačního programu Životní prostředí na finanční udržitelnost realizovaných projektů výstavby a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury,“ říká Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR. Mezi další faktory nepříznivě ovlivňující výši plateb za vodné a stočné lze označit především výrazné meziroční skokové navýšení cen energií, dále pak růst cen chemikálií či provozního materiálu nutného k zajištění řádné funkce vodohospodářské infrastruktury. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce pak jednotlivé vodárenské společnosti musely přistoupit k navýšení mzdových prostředků pro udržení svých zaměstnanců a bezproblémové zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. I přes tyto objektivní faktory ovlivňující cenu vody pro letošní rok v některých lokalitách došlo jen k nepatrnému navýšení plateb za vodné a stočné, či ke zvýšení vůbec nebylo přistoupeno. Stejnou cenu tak jako v roce 2018 zaplatí za vodu například obyvatelé Rokycan, Kladna, Mělníka, či Rychnova nad Kněžnou. Jen k nepatrnému navýšení dochází pak v Ústeckém a Libereckém kraji, Českých Budějovicích, či Táboře.

Z aktuálních údajů Ministerstva zemědělství (MZe) také vyplývá, že v roce 2017 činila celková suma prostředků určených na opravu, obnovu a budování nové infrastruktury cca 14 mld. Kč, což představovalo téměř 39% podíl v platbách za vodné a stočné. „Za potěšující lze označit skutečnost, že objem těchto prostředků u odpovědných vlastníků veřejných vodovodů a kanalizací každoročně roste a tvoří největší nákladovou položku při kalkulacích výše plateb za vodné a stočné,“ říká Ing. Miloslav Vostrý, předseda představenstva SOVAK ČR. Výjimkou jsou podle aktuálních informací MZe některé menší lokality s uměle udržovanými nízkými cenami, které jsou často dosahovány právě z důvodu tvorby minimálních prostředků na obnovu či dotacemi z rozpočtů obcí.

SOVAK ČR v souvislosti s problematikou „cen vody“ musí upozornit na skutečnost, že vodné a stočné není „platbou za vodu“, jak je mnohdy nepřesně interpretováno, ale platbou za službu spočívající v neomezených dodávkách kvalitní pitné vody až k samotnému spotřebiteli a odvádění a čištění odpadních vod od spotřebitele. Samotný zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích definuje vodné jako „úplatu za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním“, stočné pak definuje jako „úplatu za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod“. Zajištění této služby pak s sebou nese řadu fixních nákladů nesouvisejících se skutečným objemem dodaných pitných vod či produkovaných vod odpadních, které se podle místních podmínek a velikosti zásobovaného území pohybují na úrovni cca 70 % celkových nákladů.

SOVAK ČR rovněž považuje za neobjektivní porovnávat jednotlivé provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury čistě a pouze podle výše plateb za vodné a stočné vyjádřené v Kč za m3. Srovnání, založené výhradně na jednotkové ceně, nezahrnuje podíl fixní složky, či objem prostředků na opravy a obnovu, který se zásadně v lokalitách liší, např. v Praze už přesahuje 3 % z hodnoty majetku, zatímco v některých případech je to jen necelé jedno procento. Toto srovnání rovněž nemůže zohlednit místní podmínky, velikost spravovaného území, objem dodávaných pitných vod a odváděných odpadních vod. Bez zohlednění všech výše uvedených kritérií je takový výsledek cenového srovnání značně neobjektivní a vede k nesprávným závěrům. SOVAK ČR v této souvislosti uvítal spuštění aplikace Ministerstva zemědělství: Webová prezentace dat VaK, která je dostupná na adrese https://bit.do/MZE-VAK, která umožňuje porovnat jednotlivé ceny vody co do struktury nákladů napříč celou Českou republikou a která výrazně přispívá k vyšší transparentnosti oboru vodovodů a kanalizací. „Každý občan České republiky si tak může rychle ověřit, jak jednotlivé provozní společnosti hospodaří s vybranými platbami za vodné a stočné,“ říká Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR. „Jednotlivá města a obce se pak už nemohou alibisticky schovávat za neadekvátně nastavenou cenou vody, neboť lze velmi snadno dohledat, zda příliš nízká cena není dosažena obecními dotacemi do ztrátového hospodaření či zanedbávání investic do oprav a obnovy vodohospodářské infrastruktury,“ dodává Ing. Miloslav Vostrý, předseda představenstva SOVAK ČR.

SOVAK ČR by také rád připomněl, že stanovení konkrétní výše plateb za vodné a stočné není libovolné. Výpočet ceny pro vodné a stočné se v ČR řídí zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, a vyhláškou č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon o cenách. Vzhledem k charakteru poskytovaných služeb jsou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod v ČR zařazeny na seznam s regulovanými cenami. Cenovým regulačním orgánem v oblasti vodního hospodářství je Ministerstvo financí, které zvolilo, vzhledem k diferencovaným místním podmínkám, formu věcného usměrňování cen včetně omezení maximální výše přiměřené návratnosti vloženého majetku. Do takto regulované ceny lze dále promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů.

Regulace je stanovena cenovým rozhodnutím v každoročně vydávaném Cenovém věstníku Ministerstva financí, včetně detailů o tom, co nelze zahrnout do ceny (tzv. neoprávněné náklady). Vlastní výpočet ceny pro vodné stočné na dané období (většinou kalendářní rok) se jako kalkulace a vyúčtování provádí podle příloh č. 19 a 19a vyhlášky č. 428/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. O kontrolu nad správností kalkulací i vyúčtování se stará Ministerstvo financí a jeho specializovaný odbor kontroly, dále jednotlivé místně příslušné finanční ředitelství i Specializovaný finanční úřad. Paralelně probíhá kontrola správnosti i shody s kalkulací s požadavky vyhlášky ze strany Ministerstva zemědělství, které dále porovnává údaje proti souboru vybraných údajů provozní a majetkové evidence. Toto ministerstvo zpracovává a publikuje v souhrnné zprávě na svých stránkách ročně detailní porovnání kalkulací cen pro vodné a stočné v ČR.

V souvislosti s aktuální výší plateb za vodné a stočné je nutné upozornit na probíhající jednání v Poslanecké sněmovně o daňovém balíčku, který mimo jiné obsahuje pozitivní návrh přeřadit vodné a stočné z první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %. SOVAK ČR tento krok vítá a konstatuje, že při uvažované výši vodného a stočného na úrovni 88 Kč za m3 včetně DPH činí aktuální DPH 11,48 Kč. Pokud by skutečně došlo ke snížení DPH na 10 %, pak by se snížily platby za vodné a stočné o téměř 4 Kč za m3. „O tuto částku lze po schválení odpovědnými orgány vodárenských společností a zpravidla i zastupitelstvy jednotlivých měst a obcí snížit výši plateb za vodné a stočné pro koncového zákazníka,“ říká ředitel SOVAK ČR Ing. Oldřich Vlasák. „Do budoucna se pak především pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, jejichž dosavadní cenová politika neumožnuje generování dostatečné sumy prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury, otevírá částečně prostor pro zvýšení investic bez nutnosti razantního navýšení plateb za vodné a stočné,“ uzavírá Ing. Miloslav Vostrý, předseda představenstva SOVAK ČR.

Od 1. 1. 2019 dochází k historické změně v oblasti odvodňování urbanizovaného území

Na území dnešní České republiky se počátky odvodnění urbanizovaného území, tak jak je známe ze současnosti, datují až do poloviny 19. století. Více než 150letá koncepce odvodnění měst a obcí spočívá v budování systémů jednotných kanalizací, které slouží k odvádění srážkových a odpadních vod na čistírny odpadních vod (ČOV) a dále pak do vodotečí. Teprve ve druhé polovině minulého století se sice začaly budovat i oddílné kanalizační systémy odvádějící srážkové a odpadní vody z urbanizovaného území separátně, vzhledem k historickému vývoji však systémy jednotné kanalizace převažují i v současné době. Přestože systémy jednotných kanalizací jsou budovány s hydraulickou kapacitou schopnou odvádět i srážkové vody, není možné odvádět a čistit veškeré srážkové vody. Z tohoto důvodů jsou jednotné kanalizace a čistírny odpadních vod vybaveny odlehčovacími komorami, které zajišťují ochranu těchto objektů před poškozením a vyřazením z činnosti v důsledku hydraulického přetížení. Vody odlehčované z jednotlivých odlehčovacích objektů za dešťových událostí, které splňují požadavky návrhových výpočtů při výstavbě kanalizací a čistíren odpadních vod, nepovažoval zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) až do konce roku 2018 za vody odpadní.

Hlavním důvodem této úpravy byla skutečnost, že návrh odlehčovacích objektů zajišťuje minimální látkové znečištění odlehčovaných vod, zaručené zejména dostatečným poměrem ředění. Převod těchto naředěných vod na městské čistírny odpadních vod postrádá smysl, protože návrh a technologie ČOV nejsou primárně určeny pro nárazové čištění velkých objemů nízko znečištěných vod. Proto také nemá smysl takové vody na ČOV přivádět a je možné je odlehčovat před čištěním přímo do vodního útvaru. V odlehčované vodě ve svém objemu tvoří vody z kanalizace jen malou část z odlehčovaných vod a ve srážkami naředěném stavu nepředstavují významné ohrožení vodních útvarů. V této souvislosti SOVAK ČR upozorňuje na významný pokles spotřeby pitné vody v České republice za posledních 25 let, a tím i produkci odpadních vod. Naopak to, že jsou na městských ČOV čištěny srážkové vody splachující povrch v urbanizovaném území, dokud není dosaženo předepsaného ředění vod odpadních, je významným příspěvkem jednotných kanalizací pro udržení dobrého stavu vodních útvarů. V této souvislosti je také vhodné připomenout, že například v roce 2017 bylo na ČOV v České republice vyčištěno celkem 299,7 mil. m3 odpadních vod z domácností a 384,1 mil. m3 vod srážkových!

SOVAK ČR dlouhodobě upozorňuje na vysoký objem srážkových vod natékajících do jednotných kanalizací a odváděných na ČOV. „Sucho z posledních let nám připomnělo, jak nevhodně hospodaříme se srážkovými vodami,“ říká ředitel SOVAK ČR Ing. Oldřich Vlasák a dodává: „Namísto abychom spadlé srážky v co nejvyšší míře zadrželi v krajině, děláme vše pro to, abychom je co nejrychleji odvedli přes jednotné kanalizace a ČOV do vodotečí a mimo naše území.“ Na nevhodně nastavený systém poukazuje i předseda Ing. Miloslav Vostrý: „Zákon o vodovodech a kanalizacích stanovuje možnost vybírat za srážkové vody nateklé do jednotné kanalizace stočné. Zároveň ale stanovuje velké množství výjimek, na které se tato povinnost nevztahuje, mezi nimi například plochy silnic, dálnic, či nemovitostí určených k trvalému bydlení.“ Díky existenci celé řady výjimek pak vybrané subjekty nemají jakýkoliv důvod řešit spadlé srážky na svých pozemcích, což například potvrzuje i nezájem obcí o dotační titul SFŽP „Dešťovka pro obce“. „Kdykoliv otevřeme otázku výjimek ze zpoplatnění odvádění srážkových vod do jednotné kanalizace, ihned je nám oponováno, že chceme zpoplatnit déšť. Je ale konečně potřeba vzít na vědomí, že odvádění a čištění srážkových vod s sebou nese nezanedbatelné náklady, vede k dlouhodobému odvodňování našeho území a ve výjimečných případech přináší i problémy při jejich odlehčování do vodotečí. V dlouhodobém časovém horizontu bychom naopak rádi dosáhli stavu, aby do jednotných kanalizačních soustav bylo odváděno jen naprosté minimum srážek spadlých na území ČR,“ říká Ing. Miloslav Vostrý, předseda představenstva SOVAK ČR.

Novela vodního zákona, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2019 však považuje takto odlehčované vody za vody odpadní, se všemi právními důsledky, které z tohoto zákona vyplývají. Vypouštění srážkových vod (nově definovaných jako vody odpadní) z odlehčovacích komor mají sice ze zákona dánu výjimku z povinnosti získat na toto nakládání s odpadními vodami platné povolení, ale od 1. 1. 2023 se na ně bude vztahovat povinnost platit poplatky za vypouštěné znečištění v případě, kdy tyto odlehčovací komory nebudou plnit příslušné technické požadavky stanovené zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a prováděcí vyhláškou č. 428/2001 Sb. Provozovatelé a vlastníci odlehčovacích komor tak mají necelé čtyři roky na provedení řádné evidence a kontrolu technického stavu . Při počtu cca 6 500 odlehčovacích komor v České republice se tak jedná o značný objem práce s dosud nevyčíslenými vyvolanými investičními náklady.

Za daleko problematičtější lze však považovat aktuální vývoj ohledně odlehčovacích komor umístěných přímo na ČOV. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) totiž přišlo s výkladem, kdy ustanovení vodního zákona o výjimce z nutnosti získat platné povolení k vypouštění odpadních vod definované v § 8, odstavci 3, písmeno g: „k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor, chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových,“ se na tyto odlehčovací komory podle MŽP nevztahuje. MŽP s tímto výkladem oficiálně seznámilo odbornou veřejnost necelý měsíc před vstupem účinnosti novely vodního zákona. Provozovatelé ČOV tak byli ze dne na den postaveni před nutnost ihned v roce 2019 požádat příslušné vodoprávní úřady o povolení k nakládání s odpadními vodami. A to i přesto, že k tomuto kroku nemají všechny potřebné údaje, které vyžaduje nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o vypouštění odpadních vod do vod povrchových, především údaje o objemu a složení takto vypouštěných srážkových/odpadních vod. I přes absenci nutných podkladů pro naplnění zákonných povinností většina provozovatelů hned zkraje roku 2019 podala žádosti o příslušná povolení, které jsou jim ale vodoprávními úřady pro tyto chybějící údaje postupně vraceny zpět k doplnění. V současné době tak v podstatě není možné naplnit literu zákona. Další vývoj bude záležet na postoji vodoprávních úřadů a jejich nadřízeného orgánu MŽP, jednotlivých správců Povodí či Státního fondu životního prostředí ČR, který je nově příjemcem poplatků za vypouštěné znečištění.

I kdyby se vyřešil administrativní problém se získáním povolení, čeká vlastníky a provozovatele odlehčovacích komor umístěných na ČOV ještě jeden mnohem závažnější úkol, a to zajistit měření objemu a složení odlehčovaných vod. V současné době je jen naprosté minimum (Praha, Brno) odlehčovacích komor na ČOV technicky zařízeno na splnění uvedených podmínek. Pro celou řadu dalších lokalit je tak nutné v nejbližší době zajistit příslušné stavební a technické úpravy odlehčovacích komor, což v mnoha případech bude vzhledem k charakteru vybudovaných odlehčovacích komor velice komplikované, ne-li nemožné. SOVAK ČR si nechal zpracovat od předních projekčních kanceláří základní kalkulace pro zajištění měření objemu a složení odpadních vod pro vzorové případy, které se pohybují v rozmezí 1 až 3 mil. korun bez DPH. Při počtu více jak 500 ČOV s kapacitou nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, na které MŽP cílí, a skutečnosti že řada ČOV má vícero odlehčovacích komor či výustí, se jedná o vyvolané investiční náklady minimálně ve vyšších stovkách mil. korun.

SOVAK ČR považuje dělení odlehčovacích komor na stokové síti a na ČOV podle MŽP za nesystémové, právně vadné a hlavně nemající žádný dopad na zvýšení ochrany povrchových vod v České republice. „Řada ČOV čistí srážkové vody alespoň na mechanickém stupni a následně jsou tak do recipientu vypouštěny v daleko vyšší kvalitě, než by k tomu docházelo při odlehčení na stokové síti,“ říká ředitel SOVAK ČR Ing. Oldřich Vlasák a dodává: „Vyvolané investiční náklady na zajištění požadavku na měření objemu a složení odlehčovaných vod v konečném důsledku do budoucna zaplatí koncoví zákazníci v platbách za stočné.“ SOVAK ČR považuje problematiku vlivu odlehčovaných vod na vodní toky za významnou. „Nezastíráme, že v některých ojedinělých případech nemusí odlehčovací komora plnit řádně svou funkci,“ říká Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR. „I z tohoto důvodu jsme jako oborové sdružení podpořili vznik technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory, která řeší problematiku odlehčování vod na jednotné kanalizaci komplexně a pro řadu našich členů by naplnění požadavků stanovených normou znamenalo velkou finanční, technickou i provozní výzvu. Právě její přijetí MŽP dlouhodobě blokuje. Jsme ale přesvědčeni, že tudy by se obor vodovodů a kanalizací měl vydat. Je lépe investovat prostředky tam, kde se to ukáže jako potřebné, ne plošně investovat do zajištění provozních dat podle požadavků MŽP, které kromě administrativního vykázání nepřinese žádné zlepšení stavu životního prostředí,“ uzavírá předseda představenstva SOVAK ČR Ing. Miloslav Vostrý.

Dokument ke stažení:

• Prezentace Odlehčovací komory

• Prezentace Vodné a stočné v roce 2019