V Brně začal jezdit autobus, který využívá jako pohon bioplyn vznikající při čištění odpadních vod. V Česku jde zatím o první autobus v MHD, který takto získanou energii využívá. Jde o pilotní projekt BioCNG pro města. Autobus jezdí na linkách spojující Chrlice a Modřice s centrem města, protože čerpá plyn v modřické čistírně odpadních vod, uvedla v tiskové zprávě mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

Testovací období potrvá do prosince. "Jedná se o velký krok kupředu a jsem rád, že dopravní podnik může být u toho a jako první v Česku tento plyn pro své autobusy využít. Jde o chytré řešení, které přispívá k soběstačnosti města. Odpad, který lidé vyprodukují, opět může sloužit lidem," uvedl generální ředitel podniku Miloš Havránek.

Projekt zapadá do stále více akcentované cirkulární ekonomiky, tedy takové, která produkuje minimum odpadů a maximálně je využívá. Bioodpad a odpadní voda v tomto případě bude sloužit jako využitelný zdroj energie. K projektu byl vybraný běžný autobus jezdící na stlačený zemní plyn, kterých má dopravní podnik k dispozici přes 150.

"V České republice zatím neumíme efektivně využívat bioodpady, které jsou cenným zdrojem energie a také organické hmoty, která zoufale chybí v zemědělské půdě. Na příkladu Brna chceme ukázat, že využitím biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných na území města můžeme získat dostatek energie na celoroční pohon přibližně až 50 autobusů. Když z bioodpadu získáme energii v podobě plynu, pořád ještě zbude organická hmota a živiny, které můžeme použít jako hnojivo," vysvětlil iniciátor projektu Petr Novotný z Institutu Cirkulární ekonomiky.

Skládky mají postupně mizet z české krajiny. Jejich úplný zákaz ale není reálný. To říkají ekologové i starostové obcí. Nejsou spalovny, třídíme sice víc a víc, ale pořád jen o něco víc než třetinu odpadu, který v domácnostech vyprodukujeme. O budoucnosti odpadků v Česku a také tak trochu obchodování se věnoval Český Rohlas Plus 26. října 2018. Záznam pořadu najdete ZDE

Užitečnésemináře.cz si Vás dovolují pozvat na siminář "ODPADY - AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA + HLÁŠENÍ ODPADŮ DO ISPOP V ROCE 2019 - PRAHA", který se uskuteční 9. ledna v Praze. Výklad aktuální legislativy a jejich dopadů do praxe a erudovaných praktických informací pro ohlášení odpadů do ISPOP získáte přímo od spoluautora právních předpisů z MŽP a specialistky na ohlašování odpadů do ISPOP z CENIA. Seminář je určen pro: původce odpadů, provozovatele zařízení k nakládání s odpady, podnikové ekology, poradce v oblasti životního prostředí, pracovníky orgánů veřejné správy a samosprávy.

Seminář bude věnovaný aktuální novelizaci zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a prováděcích právních předpisů v souvislosti s evropskými nařízeními o rtuti a o ekotoxicitě.

Dále novelizaci vyhlášky č. 321/2014 Sb., kterou se zavádí obcím povinnost zajišťovat po celý rok místa pro odkládání biologicky rozložitelných odpadů.

Účastníci se dále seznámí s připravovanou vyhláškou, která stanovuje kritéria, při jejichž splnění je znovuzískaná asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. Jedná se o první vyhlášku, která bude v České republice nastavovat podrobná kritéria pro vedlejší produkt a přechod odpad neodpad.

Dále bude představena aktualizace norem regulujících výstavbu, provoz a uzavírání skládek odpadů.

Účastníci se rovněž seznámí s podobou aktuálně projednávaných návrhů zákonů v odpadovém hospodářství, které budou přijaty v návaznosti na změnu evropských směrnic v rámci balíčku k oběhovému hospodářství.

V rámci semináře bude objasněn princip přidělování a používání identifikačních čísel provozovny a zařízení, pozornost bude zaměřena na časté problémy v oblasti evidence (evidence stavebních firem a mobilních zařízení, zařízení pro nakládání s autovraky, zařízení pro nakládání s kaly z ČOV, správné používání kódů nakládání apod.) s uvedením příkladů nedostatků a chyb, které mohou zabránit úspěšnému podání hlášení.

Účastníci získají základní informace o kontrolách, které nad ohlašovanými daty provádí Ministerstvo životního prostředí.

Součástí semináře bude krátká ukázka nových modulů informačního systému nakládání s odpady (Registr zařízení, VISOH, Seznam výrobců elektrozařízení, Registr míst zpětného odběru elektrozařízení).

Témata přednášek:

Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl

Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů

• NOVELIZACE ZÁKONA O ODPADECH A NÁVRH NOVELIZACE VYHLÁŠEK Č. 94/2016 SB., A Č. 383/2001 SB., V SOUVISLOSTI S PŘIJETÍM NAŘÍZENÍO RTUTI A NAŘÍZENÍ O EKOTOXICITĚ

• NOVELIZACE VYHLÁŠKY Č. 321/2014 SB. – ZAVEDENÍ CELOROČNÍHO SBĚRU BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ, ZAVEDENÍ SBĚRU JEDLÝCH OLEJŮ A TUKŮ

• NÁVRH VYHLÁŠKY, KTERÁ STANOVUJE KRITÉRIA, PŘI JEJICHŽ SPLNĚNÍ JE ZNOVUZÍSKANÁ ASFALTOVÁ SMĚS VEDLEJŠÍM PRODUKTEM NEBO PŘESTÁVÁ BÝT ODPADEM

• AKTUALIZACE SKLÁDKOVACÍCH NOREM

• NÁVRHY NOVÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O ODPADECH, ZÁKON O VÝROBCÍCH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ, NOVELA ZÁKONA O OBALECH)

RNDr. Eva Horáková

CENIA, česká informační agentura životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství

• POVINNOSTI PŮVODCŮ A OPRÁVNĚNÝCH OSOB Z POHLEDU VEDENÍ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ, PŘIDĚLOVÁÍ A POUŽÍVÁNÍ IČP A IČZ

• PŘÍKLADY CHYB BRÁNÍCÍCH ÚSPĚŠNÉMU PODÁNÍ HLÁŠENÍ A DALŠÍ NEDOSTATKY V HLÁŠENÍCH (NESPRÁVNÁ KATALOGOVÁ ČÍSLA ODPADŮ, ŠPATNÉ KÓDY NAKLÁDÁNÍ, NEVYROVNANÉ BILANCE…)

• TYPY KONTROL PROVÁDĚNÝCH MŽP NAD OHLAŠOVANÝMI DATY – KŘÍŽOVÉ KONTROLY, POROVNÁNÍ V ČASOVÝCH ŘADÁCH, SEZNAMY „HŘÍŠNÍKŮ“

• INFORMAČNÍ SYSTÉM ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSVÍ (ISOH) – WEBOVÉ APLIKACE PRO VEŘEJNOST

Další informace:

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY - Pankrác

Termín: středa 9. ledna 2019, přednášky 9:00 - 15:30 hodin

Cena: 1818,- Kč bez DPH

Upozornění:

Seminář není zaměřen na plnění povinností při nakládání s obaly a odpady z obalů ani na problematiku zpětného odběru výrobků.

Další informace a přihláška účasti - ZDE

V pražské Čistírně odpadních vod byly v sobotu oceněny nejlepší ekologické projekty z České republiky. Absolutním vítězem jubilejního 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy v Dobřejovicích u Prahy. Stavba využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Obyvatelé slaměného domu tak ročně ušetří až 40 procent pitné vody. Ekologická soutěž každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií.

Letošního ročníku největší tuzemské soutěže oceňující ekologické projekty se zúčastnilo celkem 220 firem, obcí, škol, staveb i jednotlivců. V pěti soutěžních kategoriích – Kutil, Obec, Firma, Mládež a Stavba – proti sobě stály vždy dva nominované projekty. „O vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala široká veřejnost prostřednictvím online hlasování. Celkem poslali lidé projektům 21 tisíc hlasů. Absolutním vítězem soutěže se letos stal pasivní dům ze slámy, který suverénně zvítězil také v kategorii Stavba, kde získal od veřejnosti téměř pět tisíc hlasů,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová ze společnosti E.ON, která soutěž organizuje.

Autor ekologické stavby v Dobřejovicích u Prahy Jan Chvátal budoval svůj rodinný dům zcela sám tři roky. Dům je postavený ze slámy, hlíny a dřeva. Využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Energeticky pasivní stavba harmonicky splývá s okolní přírodou a už při samotné stavbě vzniklo minimum odpadu. Tepelnou izolaci zajišťují slaměné balíky, které jsou zvenku pokryté vápennou omítkou. Dešťovou vodu ze střechy využívá rodina pro splachování na toaletách, zalévání zahrady i pro jezírko. Ročně tak ušetří více než čtyřicet procent pitné vody. „Do soutěže jsme šli s manželkou bez jakýchkoli očekávání. Vítězství vnímám jako projevení zájmu o to, co jsem udělal, a jako jistý druh ocenění. Chci dál pokračovat v osvětě ohledně stavění z přírodních materiálů, pasivních domů a stavby svépomocí,“ popisuje Jan Chvátal.

Během slavnostního vyhlášení byly oceněny rovněž nejlepší projekty ostatních soutěžních kategorií. V kategorii Kutil zvítězila naklápěcí tříkolka s výkonným elektromotorem TiltingVehicle. Za kategorii Obec se na první místo dostaly středočeské Jesenice. Ty přišly s projektem inteligentního veřejného osvětlení. Ve městě byla nainstalována část veřejného osvětlení se speciálním filtrem modrého světla, regulací a koridorovým svícením. Snižuje se tak negativní dopad osvětlení na okolní přírodu a díky LED technologii jsou navíc světla energeticky úsporná.

Vítězem v kategorii Firma je systém přepravy a prodeje potravin bez obalů od společnosti MIWA (Minimum Waste). Ta se inspirovala konceptem bezobalového nakupování a přidala mu potřebný komfort. Její projekt začleňuje do procesu také samotné výrobce a distributory. Využívá opakovaně použitelné kapsle na přepravu zboží od výrobce na prodejnu a minimalizuje tak použití jednorázových obalů. Spotřebiteli nabízí nákup zboží do vratného, vlastního nebo ekologického obalu.

V kategorii Mládež pak zvítězilo Ekologické vzdělávání pro nejmenší. Mateřská škola Mateřídouška ve Frýdku-Místku již několik let aktivně vychovává své děti k ekologickému cítění. Učitelé organizují aktivity jako třídění odpadu, sbírání víček od PET lahví pro další zpracování nebo sběr kaštanů pro lesní zvěř. Děti se učí pěstovat rostliny, pečovat o zvířata v koutku živé přírody a zapojují do svých činností rovněž rodiče. Za své aktivity školka získala titul EKOŠKOLA.

Celkový vítěz soutěže E.ON Energy Globe Jan Chvátal získal za svůj vlastnoručně postavený pasivní dům hlavní výhru v podobě nového vozu ŠKODA Octavia Combi G-TEC a tepelné čerpadlo aroTHERM od Vaillant. Vítězové jednotlivých kategorií obdrželi pračku Miele a plynový kondenzační kotel ecoTEC plus od Vaillant.

Popisy vítězných projektů 10. ročníku soutěže

Celkový vítěz 2018 a vítěz kategorie Stavba

Vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy

V kategorii Stavba zvítězil a celkovým vítězem soutěže se stal slaměný dům v Dobřejovicích u Prahy. Jde o ekologický skvost postavený z hlíny, slámy a dřeva. Jan Chvátal svůj unikátní rodinný dům budoval sám tři roky. Dům využívá dešťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Energeticky pasivní dům s dominantním jasanovým schodištěm ve tvaru stromu dýchá přírodní atmosférou. Už během svého vzniku téměř nezatěžoval své okolí a stejně činí i nyní při svém provozu.

Vítěz kategorie Firma

Systém přepravy a prodeje potravin bez obalů od společnosti MIWA (Minimum Waste)

V kategorii Firma zvítězil systém přepravy a prodeje potravin bez obalů. Bezobalové nakupování (přístup Zero Waste) je tradičním způsobem ekologicky odpovědného nakupování. Společnost MIWA tento koncept obohacuje o potřebný komfort a začleňuje do bezodpadového toku zboží kromě obchodů také samotné výrobce a distributory. S pomocí opakovaně použitelných kapslí zajišťuje přepravu zboží od výrobce na prodejnu s  použitím minimálního množství jednorázových obalů a spotřebiteli nabízí pohodlný a hygienický nákup zboží do vratného, vlastního nebo ekologického obalu. Díky tomuto systému předchází vzniku významného množství odpadu.

Vítěz kategorie Obec

Inteligentní veřejné osvětlení v Jesenici

Vítězem v kategorii Obec je obec Jesenice. Tam se rozhodli instalovat část veřejného osvětlení se speciálním filtrem modrého světla, regulací a koridorovým svícením. Díky technologii LED jsou zároveň světla energeticky úsporná. Příliš mnoho umělého světla v nočních hodinách totiž škodí lidem i přírodě. Odborníci v této souvislosti hovoří o světelném smogu a jeho negativním vlivu na lidský spánek a třeba i růst stromů. Tento projekt v Jesenici přináší nejen úsporu nákladů na energie, ale také snížení negativních dopadů osvětlení na okolní ekosystém.

Vítěz kategorie Mládež

Ekologické vzdělávání pro nejmenší

V kategorii Mládež zvítězil projekt Ekologické vzdělávání pro nejmenší. Mateřská škola Mateřídouška ve Frýdku-Místku už několik let aktivně vychovává své děti k ekologickému cítění. Učitelé organizují aktivity jako třídění odpadu, sbírání víček od PET lahví pro další zpracování nebo sběr kaštanů pro lesní zvěř. Děti se učí pěstovat rostliny, pečovat o zvířata v koutku živé přírody a zapojují se do nejrůznějších ekologických projektů a soutěží. Za své aktivity školka získala titul EKOŠKOLA.

Vítěz kategorie Kutil

TiltingVehicle – Naklápěcí tříkolka s výkonným elektromotorem

Kategorii Kutil vyhrál projekt TiltingVehicle. Jedná se o naklápěcí tříkolku s ekologickým pohonem v podobě malého, lehkého, ale velmi výkonného elektromotoru. Nevšední jízdní zážitek slibuje mimo jiné fakt, že se v zatáčkách dokáže naklánět podobně jako motorka, a přitom zůstává perfektně stabilní.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Praze uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti Alza.cz a.s.  Firma na svých internetových stránkách neměla v době kontroly uvedeno, kde mohou zákazníci v rámci tzv. zpětného odběru bezplatně odkládat staré elektrospotřebiče a elektrozařízení, přestože jí tuto povinnost ukládá zákon o odpadech.

„Zákazníci nebyli informováni o tom, že mohou využít síť sběrných míst, kterou pro společnost Alza smluvně zajišťovaly firmy REMA Systém a REMA PV Systém. Na e-shopu alza.cz informace zcela chyběla. Bohužel se pak stává, že lidé vhazují nepotřebná elektrozařízení do směsného komunálního odpadu, a to i přesto, že v ceně nového elektrozařízení zákazníci platí takzvaný recyklační poplatek. Spotřebiče navíc mohou obsahovat některé nebezpečné látky a další využitelné součásti, které je potřeba odborně zpracovat či recyklovat,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha.

Při kontrolním vyplňování objednávek zboží inspektoři také zjistili, že možnost bezplatného odvozu starého spotřebiče společnost Alza umožnila jen u některých elektrozařízení. Jednalo se hlavně o velké spotřebiče jako lednice a televize. U menších druhů elektrozařízení to e-shop zákazníkům při objednávání zboží neumožnil.

„Zákon o odpadech přitom stanoví, že poslední prodejce zajistí, aby konečný uživatel měl možnost při nákupu elektrozařízení bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru použité zařízení v místě prodeje nebo dodávky, takzvaně „kus za kus“. Prodejce vám tedy musí zpětný odběr umožnit, ať už si zboží necháváte doručit domů, nebo si ho vyzvedáváte na prodejně,“ vysvětlil Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP.

Informace o tom, kde mohou zákazníci v rámci tzv. zpětného odběru bezplatně odkládat staré elektrospotřebiče, už společnost na svůj e-shop doplnila. Na webu už také umožňuje objednat zpětný odběr všech elektrospotřebičů, ne jen některých.

V Senátu Parlamentu ČR se 25. října 2018 uskutečnila odborná debata na téma "Cirkulární ekonomika v evropské legislativě a české praxi." Zaznělo na ní, že od roku 2021 počítá Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí se zařazením nové evropské legislativy i do českého právního rámce.

Debatu zahájil senátor Václav Hampl, který je členem Evropského výboru a předal slovo Marku Havrdovi, impact strategy expertovi z MIWA (české technologické firmě, která se zaměřuje na prevenci výroby plastových obalů: Minimum Waste). Ten si na začátku pochválil, že se konečně snažíme teoretický koncept pyramidy o nakládání s odpady přenést do reality. Poté zdůraznil, že členské státy by měly přijmout opatření, jež by měla zahrnovat využívání systému zálohových obalů, stanovení si kvantitativních a kvalitativních cílů a vytvoření ekonomických pobídek.

„Budeme se snažit promítnout novou evropskou legislativu, jež je platná od letošního července, do české legislativy. Počítáme s platností a účinností někdy na začátku roku 2021,“ sdělil Jaromír Manhart, ředitel Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo rovněž připravuje strategii pro oblast oběhového hospodářství a přibližně do měsíce by mělo představit návrhy zákonů (o odpadech, o výrobcích z ukončenou životností a o obalech). Jak sám ředitel připustil, diskuze bude široká. „Je potřeba mluvit o tom, že plasty jsou potřeba a že my jsme těmi, kdo znečišťují životní prostředí,“ uvedl Jaromír Manhart.

Diskuze se stočila i na téma podpory ekologických výrobků či snižování DPH. Ministerstvo vysvětlilo, že toto nebude součástí zákona o odpadech, neboť to není v kompetenci MŽP. „Klíčem odpoutání od skládkování jsou finanční nástroje, pomůže nám zákaz ukládání odpadů na skládky a zvýšení poplatků,“ vysvětlil ředitel odboru odpadů.

Pokud se rozhodneme, že začneme využívat zálohového systému u obalů, bude nutné tento systém nastavit správně. „Částka nesmí být příliš nízká, ani příliš vysoká,“ řekl Marek Havrda a dodal: „Dobře a rychle se to podařilo v Estonsku.“ Systém ovšem musí být dostatečně flexibilní a umožňovat, aby i nové typy obalů, které dnes třeba ani nemáme, mohly do systému vstupovat. „Systém by měl být otevřený,“ zdůraznil Marek Havrda.

Podle Marka Havrdy je zajímavé, že směrnice neobsahuje kvantitativní cíle na znovupoužitelné obaly, nicméně Evropská komise v současné době připravuje metodiku o tom, jak měřit jejich podíl, což lze několika způsoby: podle obratu skupin zboží nebo podle spotřeby na hlavu. Vytváření ekonomických pobídek může zahrnovat daně, poplatky či cenová zvýhodnění. „Z mého pohledu je velmi důležité motivovat byznysové prostředí v rámci celého řetězce a zamýšlet se nad tím, jak využívat technologie,“ podotkl Havrda. „Velmi důležité je provázat kvantitativní cíle s ekonomickými pobídkami,“ uzavřel Havrda.

Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT, Vladimíra Kočího, jsou aktuální snahy o řešení problému spíše nešťastné. „Buď neděláme s problémem vůbec nic, nebo jej odsouváme na později – například nebezpečné odpady se vozí na skládky a řešit tento problém budeme až za pár let, anebo problémy přesouváme regionálně – odpad odvezeme za hranice“, uvedl Kočí. Jako poslední jmenoval „řešení“, kdy z jednoho problému uděláme jiný. „Dívejme se na problematiku komplexně a hledejme řešení, která jsou celkově přínosná,“ dodal Vladimír Kočí.

Zahraničním hostem byla Ilektra Kouloumpi z holandské organizace Circle Economy, která přiblížila praktické implementace cirkulární ekonomiky. Uvedla pár příkladů strategií v různých zemích: zákaz jednorázových plastů v Indii, norský zálohový systém, vyřazování plastů ve Francii, irské poplatky za plasty, či rozložitelné obaly z hub v USA atd. S českým Institutem cirkulární ekonomiky v tuto chvíli pracuje na strategii pro Prahu.

Prezentace panelistů: 

• Vladimír Kočí - ZDE

• Ilektra Kouloumpi - ZDE

• Vojtěch Vosecký - ZDE

Evropská komise dnes schválila uvolnění 243 milionů eur (téměř 6,3 miliardy korun) z rozpočtu Evropské unie na investice podporující přírodu, životní prostředí a kvalitu života. Peníze v rámci programu LIFE půjdou například na účinné využívání přírodních zdrojů, ekologické hospodaření s plasty či podporu biologické rozmanitosti.

Evropské finanční zdroje se budou týkat celkem 142 projektů. Díky vyvolaným investicím do nich půjde přes 430 milionů eur.

„Program LIFE nadále investuje do projektů, které zlepšují kvalitu života, životní prostředí a přírodu. Pomáhá mnoha talentovaným Evropanům řešit některé z největších současných environmentálních problémů, jako je znečištění ovzduší, nedostatek vody, plastový odpad, úbytek biodiverzity a ubývání zdrojů,“ poznamenal komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella.

Největší skupina podpořených projektů - celkem 55 - se týká účinného hospodaření s vodou a dalšími přírodními zdroji, opětovného využívání odpadů či ochrany ovzduší. Čtyři desítky projektů jsou zaměřeny na přírodu a podporu biodiverzity. Další investice jsou spojeny se zmírňováním dopadu změny klimatu a šíření obecného povědomí o otázkách ekologie a změny klimatu.

EU zavedla program LIFE pro životní prostředí a klima v roce 1992 a jeho prostřednictvím od té doby spolufinancovala přes 4600 projektů. Celkově vyvolal investice ve výši téměř deseti miliard eur.

Popis projektů a další podrobnosti naleznete v ZDE

Vznik fondu na podporu české vědy, výzkumu a inovací, který by měl podpořit dlouhodobé zajištění zdrojů pitné vody v ČR, se rozhodla podpořit skupina Veolia. Potvrdil to její ředitel Philippe Guitard po schůzce s premiérem Andrejem Babišem.

S nápadem přišel Babiš s tím, že do fondu by měly přispívat velké fi rmy, a spolupracovat tak se státem na podpoře zdrojů pitné vody. Podle posledních
analýz totiž zajištění zdrojů vody a zásobování touto komoditou bude jedním z nejvýznamnějších úkolů, který bude muset Česká republika v příštích letech řešit.

Veolia je v ČR jedním z významných hráčů ve vodárenství, energetice a v odpadovém hospodářství. „Byli bychom rádi součástí debaty o ochraně zdrojů pitné vody, a to jak podzemní, tak povrchové. Můžeme nabídnout odborníky i technologie a využít naše bohaté zkušenosti i ze zemí a regionů, kde už jsou problémy s vodou vážné, jako je tomu například na Blízkém východě,“ řekl Guitard.

Zdroj: Právo (26.10.2018)

Ve světových oceánech se nachází více než 86 miliónů tun plastů. IKEA chce být proaktivní a zabránit dalšímu znečišťování oceánů plasty. Rozhodla se proto zapojit do iniciativy NextWave, jejíž cílem je využívat plastový odpad dříve, než skončí v oceánu. IKEA se tak stane součástí prvního dodavatelského řetězce na světě, který se zaměřuje na využívání odpadních plastů. Cílem je vyrobit první prototypy výrobků koncem roku 2019.

IKEA letos oznámila, že do roku 2020 vyřadí ze své nabídky všechny plastové výrobky na jedno použití. Je to jedna z iniciativ, díky které se IKEA chce stát do roku 2030 cirkulární společností. Na cestě k tomuto cíli se teď IKEA přidala k iniciativě NextWave, která angažuje soukromé společnosti, vědce a neziskové organizace, aby ve svých výrobcích začali v co největší míře využívat plasty, které znečišťují oceány.  

Mezi plasty, které označujeme jako „ocean-bound″, čili plasty znečišťující oceány, patří všechny plasty nacházející se ve vzdálenosti 50 km od nejbližší vody. A je jedno, jestli se jedná o řeky, jezera nebo moře. Když se tento druh plastů neodstraní, dostane se časem až do otevřeného oceánu, kde se přidá k už existujícím 86 miliónům tun plastového odpadu.

„Důsledky znečištění plasty jsou vážné a IKEA je odhodlaná aktivně přispět k řešení tohoto problému. Iniciativa NextWave nám dává příležitost spolupracovat s dalšími společnostmi a vytvořit celosvětovou síť využívající plasty znečisťující moře, učit se jeden od druhého a spolupracovat tak, aby z toho měli přínos komunity, životní prostředí i samotné společnosti,“ říká Lena Pripp Kovac, Sustainability Manager v Inter IKEA Group.

V souladu s cíli v oblasti udržitelnosti si IKEA dala závazek vyrábět do roku 2030 všechny produkty a obalové materiály z obnovitelných nebo recyklovaných materiálů, což zahrnuje i postupné vyřazení plastů vyráběných přímo z fosilních surovin. IKEA svým členstvím v NextWave udělala důležitý krok na cestě k tomuto cíli. Koncem roku 2019 chceme představit první prototypy výrobků vyrobených z plastů, které mohou znečistit oceán.

„Chceme, aby se z plastů, které znečišťují oceány, stala v budoucnosti komodita. Rovněž plánujeme podniknout kroky, které zabrání tomu, aby plasty skončily v oceánu. Doufáme, že toto členství nám přinese nové poznatky a inovace a že budeme inspirací pro další společnosti, aby se k nám přidali,“ dodává Lena Pripp Kovac.

Evropský parlament (EP) jednoznačně podpořil sadu opatření, která tvoří první evropskou strategii boje proti plastovému odpadu. Směrnice schválená v plénu EP se týká deseti skupin plastových výrobků na jedno použití a rybářského vybavení; tyto předměty podle Evropské komise tvoří většinu odpadků nalezených na evropských plážích.

Nejvýrazněji by směrnice dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. U těchto předmětů chce Evropská komise od roku 2021 zabránit tomu, aby se dostaly na trh, neboť se domnívá, že pro ně existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení. Europoslanci dnes schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů.

Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích "výrazné snížení" spotřeby. Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty. Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.

Český europoslanec Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) v rozhovoru s ČTK označil nastolené cíle za ambiciózní, ale dosažitelné. "Jsem přesvědčen, že ta směrnice jde dobrým směrem, že skutečně musíme změnit vzorce svého chování," uvedl. Také podle něj nemůže být řešení současných problémů s plastovým odpadem pouze na obcích a městech, ale musejí se na něm podílet i výrobci.

Právě s rozšířením odpovědností výrobců počítá směrnice u celé řady produktů od vlhčených utěrek po rybářské vybavení. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systémů samostatného sběru a požaduje míru jejich sběru na úrovni 90 procent k roku 2025. Dosáhnout tohoto cíle by státy EU mohly například zavedením vratné zálohy, uvádí text návrhu.

Ačkoli jednotlivé členské země už v různém rozsahu zavádějí, nebo alespoň zvažují podobná v této oblasti, projednávaná směrnice představuje první celounijní snahu bojovat proti plastovému odpadu. "Věřím, že jsme dnes zahájili cestu k celkové změně našich neudržitelných společenských návyků. O naše oblíbené výrobky nepřijdeme, jen dáme přednost šetrnějším alternativám. Evropská unie sice není hlavním znečišťovatelem, ale může stát v čele při jeho řešení," uvedl člen výboru EP pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD).

České europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě ANO) z Aliance liberálů a demokratů ve svých prohlášeních rovněž vyjadřují podporu snahám o snižování spotřeby plastových výrobků, při dnešním hlasování se ale zdržely, protože směrnice podle nich neposkytuje trhu dostatečný čas na přizpůsobení se novým pravidlům.

Impulsem k ambicióznímu plánu byl mimo jiné výzkum Evropské komise, podle něhož plasty tvoří přes 80 procent odpadků na evropských plážích. Co do počtu předmětů pak údajně kolem 70 procent odpadků na plážích tvoří právě rybářské vybavení a deset typů výrobků vyčleněných v navrhované směrnici. Podle Komise dává opatření smysl i z ekonomického hlediska: Ekonomiku Unie údajně odpad v mořích a na plážích stojí ročně v přepočtu stovky miliard korun.

Návrh na společnou strategii boje proti jednorázovým plastům postupuje unijním legislativním řízením poměrně rychle. Komise s návrhem přišla v květnu a už příští měsíc by mohly začít rozhovory s Evropskou radou o finální podobě opatření. Podle europoslance Polčáka je tempo způsobeno tím, že Čína v únoru přestala přijímat plastový odpad z EU. Polčák se domnívá, že nová směrnice o plastech nabude platnosti ještě v první polovině příštího roku.

Vědcům se potvrdilo několikaleté podezření. Tým pod vedením profesora Vídeňské univerzity Philippa Schwabla zveřejnil studii, která poprvé dokazuje přítomnost mikroplastů v lidské stolici. Studie je sice malá, s osmi účastníky z Evropy, Japonska a Ruska – nicméně ve vzorcích všech zkoumaných osob se našly drobné částečky plastů o rozměrech mezi 50 a 500 mikrometrů. Více ZDE

Zdroj: https://www.respekt.cz

Nová řešení boje s negativními důsledky klimatických změn ve městech se už 26. a 27. října pokusí nalézt i v Brně. Globální 24hodinový hackathon s názvem Climathon se koná ve stejný den ve 100 městech na 6 kontinentech a je určený studentům, začínajícím firmám, místním úředníkům a vývojářům. Cílem brněnské akce je najít řešení na několik konkrétních problémů města spojených se životním prostředím a udržitelným rozvojem. Mezi výzvy letošního ročníku patří například snížení počtu aut v centru, vytipování přehřátých míst ve městě či doporučení pro výstavbu udržitelných budov. Na vítězný projekt čeká finanční odměna a zázemí pro start podnikání.

Organizátorem brněnského Climathonu je co-workingový prostor KoPlac ve spolupráci s komunitním centrem DOMEQ a Foreigners.cz. Hlavním globálním partnerem a iniciátorem akce je konsorcium Climate-KIC, za kterým stojí přední evropské univerzity jako Bologna či Oxford, města a start-upy, které se snaží o podporu zdravého životního prostředí. Konsorcium Climate-KIC je podporováno institucí EU, kterou je Evropský inovační a technologický institut (EIT) se sídlem v Budapešti.

Climathon v Brně začíná v pátek 26. října v 18 hodin večer. Účastníci se rozdělí do několika týmů a budou mít na místě podporu z řad expertů či zástupců města Brna. Hackathon potrvá až do sobotního pozdního odpoledne, kdy bude vyhlášený vítězný projekt. Na něj čeká finanční prémie, vouchery od partnera akce, společnosti Kiwi.com, a podpora v podobě členství v co-workingovém centru KoPlac na jeden rok.

O důležitosti podobně zaměřených akcí svědčí i výzkumná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) vydaná na začátku října 2018, která přináší zásadní varování: máme jen 12 let na zásadní změnu, klimatické změny se naší generace týkají více, než jsme si mysleli. Climathon je proto otevřený širokému spektru studentů technických, přírodovědných a společenskovědních oborů, vývojářů, start-upů i široké veřejnosti. Registrace na akci probíhá na webu Climathonu. Volná místa ještě jsou a účast je zdarma včetně občerstvení.

Parlamentem schválený legislativní text zpřísňuje limity pro některé znečišťující látky, včetně olova - o polovinu, určitých endokrinních disruptorů - například polyfluoralkylovaných látek (PFAS), či škodlivých bakterií. Zavádí také povinnost monitorovat úroveň mikroplastů přítomných ve vodě.

Přístup k vodě

Členské státy by podle poslanců měly přijmout opatření k zabezpečení univerzálního přístupu k čisté vodě v celé EU a zároveň zjednodušit přístup k vodě ve městech a jinde ve veřejných prostorách, například budováním bezplatných pítek, kde je to technicky proveditelné a přiměřené. Parlament také prosazuje, aby restaurace, jídelny a poskytovatelé stravovacích služeb nabízeli svým klientům vodu zdarma nebo jen za malý servisní poplatek.

Right2Water: Právo na vodu

V návaznosti na občanskou iniciativu Right2Water (Právo na vodu) poslanci zopakovali svůj požadavek, aby se členské státy zaměřily na potřeby zranitelných a marginalizovaných skupin. Schválený text od vnitrostátních orgánů požaduje, aby identifikovaly osoby bez přístupu nebo s omezeným přístupem k pitné vodě, zvážily možná řešení jejich situace a informovaly je o možnostech připojení se na rozvodnou síť nebo o alternativních možnostech přístupu k pitné vodě.

Vyjádření zpravodaje

„Způsob, jak požíváme vodu, předurčuje budoucnost lidstva. Je zřejmé, že každý by měl mít přístup k čisté a kvalitní vodě a měli bychom udělat vše pro to, aby kvalitní pitná voda byla dostupná pro všechny,“ uvedl zpravodaj Michel Dantin (EPP, FR).

Další postup

Návrh směrnice byl na plénu přijat poměrem hlasů 300 pro, 98 proti a 274 se zdrželo hlasování. Parlament začne jednat o konečném textu nové legislativy s Radou (ministrů) EU, jakmile se ministři dohodnou na své vyjednávací pozici.

Souvislosti

Cílem navrhované legislativní úpravy je zvýšit důvěru občanů v zásobování vodou a zvýšit používání pitné kohoutkové vody, což by mohlo zároveň vést k menšímu využívání plastů a ke snížení objemu plastového odpadu, a to i v mořích.

Podle Evropské komise by nižší spotřeba balené vody mohla domácnostem v EU ušetřit více než 600 milionů eur ročně. Plastové láhve patří mezi nejčastěji nalézané jednorázové plastové předměty na evropských plážích. Novela směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě je důležitým mezníkem při naplňování strategie EU pro plasty, která byla představena v lednu 2018.

Globální spotřeba surovin se kvůli růstu světové ekonomiky a životní úrovně do roku 2060 téměř zdvojnásobí, dvakrát větší tak budou i emise CO2. Vyplývá to z předběžné zprávy ke studii o budoucí spotřebě surovin, kterou vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Ze současných 90 gigatun ročně by se tak spotřebovávalo 167 gigatun surovin. A to přesto, že současný trend směřuje od průmyslu ke službám. Výrazně by se podle studie měla zvýšit poptávka po kovech a nekovových nerostech. V rozvojových zemích bude nejsilnější zájem o stavební materiály, poptávka v Číně by se měla stabilizovat, odhadují autoři studie.

Očekává se i rozvoj recyklačních technik. Cíl pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupně Celsia v  porovnání s teplotou v předindustriálním období, se ale podle autorů studie naplnit nepodaří.

Minister životného prostredia László Sólymos sa rozhodol zaviesť systém zálohovania PET fliaš, ktoré by sa mohlo už aj na Slovensku stať čoskoro realitou. Potvrdil to hovorca ministerstva životného prostredia (MŽP) Tomáš Ferenčák. „Minister životného prostredia už oznámil na viacerých fórach, že je rozhodnutý zálohovanie zaviesť,“ uviedol. Dodal, že v súčasnosti envirorezort odštartoval diskusie na tému, ako nastaviť celý systém.

Doteraz analyzoval systémy v iných krajinách a spravil odhady nákladov. „Na druhej strane nie je možné efektívne a fungujúce zálohovanie zaviesť bez aktívnej účasti všetkých subjektov na trhu. Diskusie sa len začali, konkrétne výstupy ešte nie sú k dispozícii,“ konštatoval Ferenčák.

Na slovenský trh sa dostane ročne až 1,1 miliardy fliaš, recykláciou sa ich vyzbiera približne 60 percent. Európska komisia nedávno rozhodla, že členské štáty EÚ vrátane Slovenska budú povinné do roku 2025 zabezpečiť zber 90 percent jednorazových plastových fliaš, napríklad prostredníctvom zálohovania. Na Slovensku sú výrobcovia zodpovední za zber, likvidáciu či recykláciu odpadov z obalov, ktoré uvedú na trh. Táto filozofia sa v prípade zálohovania PET fliaš nezmení, čiže zálohovanie by mali zaplatiť výrobcovia, ktorí sa však už teraz sťažujú, že platia príliš veľa. V prípade zálohovania bude nutné nakúpiť automaty, vytlačiť etikety a doriešiť, kto a akým spôsobom bude plastové fľaše zbierať.

Väčšina Slovákov podporuje zavedenie zálohovania plastových fliaš a plechoviek. V ankete, ktorú na sociálnej sieti uskutočnil Inštitút environmentálnej politiky (IEP), sa za zálohovanie vyslovilo 95 percent ľudí, päť percent bolo proti. Hlasovalo pritom vyše štyritisíc ľudí. IEP tvrdí, že vratný systém prináša vysokú mieru triedenia PET fliaš a plechoviek, environmentálne benefity, ale aj vyššie náklady pre výrobcov. Systém zálohovania PET fliaš funguje v desiatich krajinách Európy – na Islande, vo Fínsku, Švédsku, Nórsku, Dánsku, Nemecku, Litve, Estónsku, Chorvátsku a Srbsku. Výška zálohy sa pohybuje od sedem do 40 centov. Návratnosť zálohovaných plastových fliaš dosahuje v týchto krajinách až 90 percent.

Odporcovia zálohovania, väčšinou výrobcovia, hovoria, že zálohovanie PET fliaš môže viesť k ohrozeniu plnenia cieľov stanovených pre iné druhy plastov. Zálohový systém podľa nich vytvorí na spotrebiteľov nové nároky na dodatočné triedenie. Budú musieť samostatne triediť PET fľaše, čo následne povedie k demotivácii a poklesu triedenia plastov ako celku.

Zdroj: https://spravy.pravda.sk

Evropský parlament bude dnes hlasovat o směrnici, která má zlepšit přístup k nezávadné pitné vodě, zvýšit důvěru spotřebitelů ve vodu z kohoutku a díky tomu omezit plastový odpad z balené vody.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Liberci řešili letos několik případů, kdy provozovatelé e-shopů od zákazníků nezákonně vybírali poplatky za odběr starého elektrospotřebiče při koupi nového (tzv. zpětný odběr). Za zjištěná porušení uložili čtyři pokuty v celkové výši 50 tisíc korun.

„Zjistili jsme, že provozovatelé e-shopů vybírali poplatky v řádech stokorun nelegálně. Podle zákona o odpadech přitom musí poslední prodejce od zákazníka, který si u něj koupil nový spotřebič, převzít ten starý zcela bezplatně, takzvaně kus za kus. Nesmí tedy vyžadovat další zvláštní poplatek za odvoz spotřebiče starého. Vysloužilé elektrozařízení je povinen převzít v místě, kam dodává zařízení nové, tedy také například v místě bydliště zákazníka. A platí to i tehdy, když zboží doručuje prostřednictvím najatých dopravců,“ uvedla Hana Kolářová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Liberci.

Pokud se lidé při zpětném odběru elektrospotřebičů setkají s výběrem poplatků, inspektoři radí neplatit a trvat na svém právu bezplatného odvozu starého spotřebiče. V případě odmítnutí e-shopem pak radí pořídit např. kopii objednávky nebo printscreen z webu, kde se o zpoplatnění zpětného odběru píše, a podat podnět na Českou inspekci životního prostředí.

Pokutované subjekty:

• e-BEKO s.r.o., provozovatel e-shopu www.e-beko.cz – pokuta 10 tisíc korun

• AP Servis s.r.o., provozovatel e-shopu www.spotrebice-whirlpool.cz – pokuta 10 tisíc korun

• Zásobování a.s., provozovatel e-shopu www.eva.cz – pokuta 10 tisíc korun

• ELEKTROMETAL SERVIS Ing. Hilský a syn, spol. s.r.o., provozovatel e-shopu www.shop.elektrometal.cz– pokuta 20 tisíc korun

V roce 2017 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku rekordních 90,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,3 mld. Kč. Přesto byl podíl těchto výdajů na HDP ve výši 1,79 % nižší než v letech 2013 až 2015, kdy Česká republika překračovala v tomto ukazateli hranici 1,9 % a blížila se průměru EU.

K meziročnímu 13% nárůstu přispěly všechny zdroje financování, nicméně největší měrou šlo o zdroje podnikatelské, které se meziročně zvýšily o 5,6 mld. Kč. Podniky tak představují nejdůležitější zdroj financování výzkumné a vývojové činnosti prováděné v České republice. V roce 2017 se podílely na celkových výdajích na výzkumu a vývoji již z 60 %.

Ze státního rozpočtu bylo na výzkum a vývoj vynaloženo v roce 2017 poprvé více než třicet miliard korun (31,2 mld. Kč), tedy o desetinu více než tomu bylo v letech 2015 a 2016. Největší část z těchto prostředků byla vynaložena na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách (14,0 mld. Kč) a v jednotlivých ústavech Akademie věd ČR (8,8 mld. Kč). Podniky ve stejném roce obdržely na výzkum a vývoj 4,0 mld. Kč.

„Za posledních pět let český stát podpořil podnikový výzkum a vývoj téměř 20 miliardami korun. Z této sumy 70 % připadlo soukromým domácím podnikům a po 15 % veřejným podnikům a soukromým podnikům pod zahraniční kontrolou,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru meziročně vzrostly o 16 % a dosáhly celkové částky 56,8 miliard korun.

„Téměř dvě třetiny z této částky byly vynaloženy ve firmách pod zahraniční kontrolou. Od roku 2010 výdaje v těchto firmách vzrostly 2,5krát z 15 miliard na 36,9 miliard v roce 2017. V domácích podnicích výdaje na výzkum a vývoj v tomto období vzrostly o třetinu,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Z hlediska odvětvového je dlouhodobě nejvíce finančních prostředků na výzkum a vývoj vynaloženo ve firmách s převažující činností v oblasti výroby motorových vozidel. V roce 2017 šlo o rekordních 10,4 miliard korun, třikrát více než v roce 2010.

Výdaje na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru dosáhly v roce 2017 hodnoty 33,3 mld. Kč. Šlo sice o 8% meziroční nárůst, ale jedná se o výrazně nižší částku než v letech 2013–2015, kdy se v těchto sektorech intenzivně čerpaly prostředky ze strukturálních fondů EU.

„V posledních letech vzrostly příjmy vysokých škol z prodejů služeb výzkumu a vývoje z 600 milionů korun v roce 2014 na 1 miliardu v roce 2017. Přesto je stále 90 % výdajů na vysokoškolský výzkum financováno z veřejných zdrojů,“ doplňuje Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Více informací naleznete na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje