Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod provedli v uplynulé lyžařské sezoně desítky kontrolních šetření ve ski areálech. Prověrky provozovatelů sjezdovek byly zaměřeny zejména na dodržování zákonných povinností v souvislosti s odběry povrchových a podzemních vod pro účely umělého zasněžování.

Od 1. 10. 2017 do 17. 5. 2018 provedli inspektoři u 36 subjektů celkem 46 šetření, přičemž z tohoto počtu nejsou ještě tři kontroly dokončeny. Pochybení inspektoři dosud zjistili u čtyř provozovatelů ski areálů, což je přibližně 11 % ze všech kontrolovaných subjektů. V předchozím kontrolovaném období pochybila plná třetina všech kontrolovaných. Situace se tedy podstatně zlepšila.

„Nejčastějším prohřeškem provozovatelů ski areálů byl odběr většího množství povrchových nebo podzemních vod, než měli povoleno vodoprávním úřadem. Případně při odběru byly porušeny závazné podmínky povolení k odběru vod, jako např. neměření množství odebraných vod, nebo neosazení odběrného místa měřícím zařízením pro zachování minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku,“ komentoval výsledky kontrol Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Za zjištěná pochybení byla dosud zahájena tři přestupková řízení (dvě o uložení sankce a jedno o uložení opatření k nápravě). Jedno řízení o pokutě ve výši deset tisíc korun a řízení o opatření k nápravě už nabyla právní moci. V jednom případě bude řízení o přestupku se subjektem teprve zahájeno.

„Vzhledem k tomu, že se inspekce zabývá kontrolní činností ski areálů systematicky řadu let, je z výsledků vidět výrazný pokles zjištěných porušení. Inspektoři provádí při své kontrolní činnosti nejen samotnou kontrolu dodržování vodního zákona a všech podmínek pravomocných rozhodnutí, ale významnou roli při vlastní kontrole sehrává i prevence, šíření osvěty, poskytovaná provozovatelům ski areálů. I přes výrazné zlepšení, ke kterému nepochybně přispěly kontroly ČIŽP, se budou inspektoři kontrole ski areálů věnovat i nadále,“ řekl Geuss.

Ačkoli se situace v uplynulé zimní sezoně výrazně zlepšila, právní moci letos nabyla ještě jedna významná pokuta vzešlá z kontrol v předchozím období. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu v celkové výši 1 018 250 korun společnosti SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. Firma, která na Klínovci provozuje jeden z největších ski areálů v Krušných Horách, porušila zákon o vodách. Při kontrole odběrů vod pro systém zasněžování, bylo zjištěno, že subjekt odebíral povrchové vody z vodního toku Bílá voda bez platného povolení.

„Od listopadu 2014 do září 2017 společnost SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. nepovoleně odebrala 97 825 m3 povrchových vod z vodní nádrže Háj 1, která se nachází na vodním toku Bílá voda. V minulosti měli povolení k odběru povrchových vod z této nádrže. Jeho platnost ale skončila v roce 2005,“  řekl Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Inspektoři také zjistili nedodržení minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku pod vodním dílem Háj 2, které rovněž provozuje firma SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. Proti rozhodnutí ČIŽP se společnost neodvolala a rozhodnutí o pokutě tak nabylo 27. 2. 2018 právní moci.

Přehled pravomocných rozhodnutí v období 1. 10. až 17. 5.:

• SKIPARK FRYMBURK s.r.o., SKIPARK Frymburk na Českokrumlovsku – pokuta 10 000 korun. Společnost se dopustila přestupku tím, že neplnila povinnosti, které jí ukládalo rozhodnutí o povolení k odběru vod. V lednu, v únoru a v březnu roku 2017 a lednu roku 2018 odebírala povrchové vody z vodní nádrže Lipno I., přičemž neměřila množství odebraných vod, tak jak jí ukládá zákon.

• Obec Paseky nad Jizerou na Semilsku – opatření k nápravě. Obec Paseky nad Jizerou se jako provozovatel lyžařského areálu Paseky dopustila přestupku tím, že při odběru povrchových vod z bezejmenného toku nevedla řádnou evidenci odebraného množství vod a objem odebraných vod měřila vodoměrem, který neměl platné ověření.

Získat stavební povolení je v Česku proces, který trvá měsíce. Situaci měla zlepšit novela zákona, v praxi se toho ale moc nezměnilo. Od začátku po definitivní tečku se čeká v průměru osm měsíců. Úřady totiž nejsou schopné zvládnout kratší lhůty a většinou marně shánějí nové zaměstnance. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Třetím rokem zejména v českých odpadových vodách zaznívá pojem „oběhové hospodářství“ a „cirkulární ekonomika“. První výraz je celkem lehce odvoditelný a odborné veřejnosti bylo již od začátku jasné, že začíná být kladen důraz na vyšší míru recykace a tlak na usnadnění systému tak, aby v něm materiály mohly obíhat.

Pro mě osobně je však mnohem bližší druhý výraz, který máme ze stejného důvodu i v názvu organizace, protože je z něj již na první pohled patrné, že s sebou tento systém přináší i ekonomické příležitosti v celém životním cyklu materiálů. Ty jsou však dnes v mnoha ohledech brzděny tím, že ne ve všech fázích ideálního „uzavřeného kruhu“ jsou nastaveny legislativní, společenské a obecné zvyklosti tak, aby bylo možné cirkulovat bez překážek.

Ačkoliv jsem si v počátku myslela, že odpadové hospodářství se stane jen jednou z mnoha součástí cirkulárního dění v České republice, tak musím po třech letech práce konstatovat, že se také stává nejužším bodem, na kterém celý rozvoj dost intenzivně stojí. Můžeme intenzivně pracovat s firmami na ekodesignu, nových byznys modelech a přístupech k výrobě, nahrazení prodeje pronájmem a sdílením nebo i opravách výrobků, ale v závěru právě ono uzavření cyklu stojí na faktu, že na konci životního cyklu je zde stále nejlevnější se odpadu zbavit prostým skládkováním bez jakéhokoliv využití jeho hodnoty (ať už materiálové či energetické).

Tento, na první pohled banální problém paradoxně určuje, kam se bude orientovat rozvoj celých průmyslových odvětví. Pokud nás stojí skládkování nejméně, tak je těžké motivovat obyvateleaby třídili, je těžké chtít po obcích, aby investovaly například do sofistikovanějších sběrných dvorů, protože ceny vytříděných materiálů jsou skutečně mizerné. Pokud bychom totiž skládkování zdražili, do recyklačních firem by putovalo mnohem větší množství materiálů a přestali bychom se na odpady dívat jako na odpady, ale začali bychom je vnímat jako zdroj. A hlavně – nejde jen o komunální odpady. Ty hrají, překvapivě, skoro nejmenší roli.

Po desítkách kulatých stolů, aktuálně po posledním, který probíhal na půdě MPO a týkal se zpětného odběru plochého skla, musím konstatovat, že největší pozitivní změna by po zdražení skládkování proběhla právě u průmyslových či živnostenských odpadů. Věděli jste, že asi třetina českých skleněných střepů končí na skládkách? A to se u skla „plácáme po ramenech“, že to recyklujeme jedna báseň.

Obrovské množství peněz se také točí ve veřejných zakázkách. Stát, veřejné instituce, obce a další subjekty ročně soutěží zakázky za miliardy korun a ve svém zadávání mohou jít skvělým příkladem. Začít poptávat výrobky z druhotných surovin, specifikovat i naložení s odpadem, který během zakázky vznikne (typicky požadavek na dekonstrukci místo demolice, následnou separaci a odevzdání k recyklaci při stavebních pracích), poptávat komplexní řešení namísto specifikace konkrétních výrobků.

A nejzajímavější je fakt, že nemusíme vymýšlet nic nového a stačí se inspirovat v zahraničí. V Holandsku se v rámci tzv. Green Deals (četli jste o nich v minulém čísle) testovalo i cirkulární veřejné zadávání a výsledkem je skvělý stimul trhu pro druhotné suroviny, či pronájem namísto vlastnictví (například při vybavování celých budov novým nábytkem, kdy si zadavatel vše jen pronajme aj.), a to vše v souladu s legislativou. Stačí jen začít. Hned s dalším veřejným řízením.

Pro rozvoj tak komplexního tématu také potřebujeme skutečně silný plán. Faktem je, že v souvislosti s odpadovým hospodářstvím plní tuto roli Plán odpadového hospodářství České republiky. Kdyby však skutečně platilo, že je také linií, které se můžeme držet a vize tohoto dokumentu byla natolik jasná, tak bychom ještě dnes, na počátku jednadvacátého století nemuseli vést dlouhosáhlé diskuze o tom, jestli je zdražení skládkování správnou cestou…

Proto považuji za důležité, aby v následujícím roce vznikla koncepce, která bude protínat nejen životní prostředí, rozvoj průmyslu a obchodu nebo zemědělství, ale zahrne i ostatní sektory a nastíní i nástroje (a to i fiskální), které považujeme za správné a budeme pracovat na jejich prosazení (pozn. redakce: Dne 18.5.2018 oznámilo MŽP, že Česká republika připravuje strategický rámec oběhového hospodářství).

Nic se však nepohne bez toho, pokud nezačneme spolupracovat. Všichni. A to při dodržení základních aspektů slušnosti, diplomacie a snahy změnit věci k lepšímu a ne jen ku prospěchu vlastní kapsy.

Zdroj: Odpadové fórum 5/2018

Autor: Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Až donedávna posílala Evropa více než polovinu svého plastového odpadu do Číny. S tím je teď konec. Peking v lednu uzavřel největší recyklační trh světa. Vyvstal tak poměrně palčivý problém – co teď bude Evropa dělat se svým odpadem? Tam, kde jsou skládky zakázané, se jako nejlogičtější varianta jeví spalování plastů, prostřednictvím kterého se dá vytvářet tepelná nebo elektrická energie. Existují však i radikálnější myšlenky, jako například vytváření „plastových dolů“. Základem nápadu je pohřbít plasty pod zem a znovu je „vytěžit“ ve chvíli, kdy přijdeme na to, jak recyklovat odpad efektivněji a rychleji. Evropa zatím dává přednost stavbě obřích zařízení, která spalují plasty a vyrábí tak elektřinu a teplo. Je to přijatelnější varianta než skládky, které znehodnocují půdu, produkují toxiny a skleníkové plyny. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Užitečnésemináře.cz si Vás dovolují pozvat na seminář VODNÍ DÍLA - PRAXE A VÝHLED 2018, který se uskuteční 29. května v Praze. Účelem semináře je, opět po dvou letech, provést účastníky komplexně problematikou vodních děl.

Seminář navazuje na předchozí semináře „Vodní díla – praxe a výhled“ z let 2014 a 2016 a zohledňuje nové praktické poznatky, zejména s novým občanským zákoníkem a související judikaturu, a poslední novelu stavebního zákona a její dopad na vodní díla.

Na semináři se soustředíme na vymezení vodních děl ve vodním zákoně a požadavky na jejich přípravu, povolování, realizaci a provozování, včetně údržby.

Pozornost bude věnována i povinnostem vlastníků vodních děl. Jak uvedeno výše, cílem semináře je komplexní výklad problematiky vodních děl, tedy v aspektech nejen veřejnoprávních, ale rovněž soukromoprávních. V rámci výkladu bude poukázáno na problematická místa, která se mohou objevit při přípravě, realizaci a užívání vodních děl v praxi.

Na semináři bude podrobně rozebrána problematika náhrad za stará vodní díla na cizích pozemcích (§ 59a vodního zákona), včetně oprávněnosti jednotlivých nároků, s ohledem na konec lhůty pro podání žalob vlastníků pozemků pod vodními díly k 31. prosinci 2018.

!!SEMINÁŘ JE AKREDITOVÁN PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Témata přednášek:

• ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ VODNÍCH DĚL (VODNÍM ZÁKONEM A OBČANSKÝM ZÁKONÍKEM)

• SOUKROMOPRÁVNÍ PŘEDPOKLADY PŘÍPRAVY A POVOLOVÁNÍ VODNÍCH DĚL (MAJETKOPRÁVNÍ VYPOŘÁDÁNÍ PRÁV K POZEMKŮM)

• ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ K VODNÍM DÍLŮM

• REALIZACE VODNÍCH DĚL

• UŽÍVÁNÍ VODNÍCH DĚL, PRÁVA A POVINNOSTI VLASTNÍKŮ VODNÍCH DĚL

• § 59a VODNÍHO ZÁKONA - NÁHRADY ZA STARÁ VODNÍ DÍLA NA CIZÍCH POZEMCÍCH

Seminář je určen pro:

• vlastníky a provozovatele vodních děl

• vodoprávní úřady

• vodohospodáře

• pracovníky vodáren, vodních zdrojů, čistíren odpadních vod

• pracovníky v investiční výstavbě

• podnikové ekology a pracovníky firem odpovědné za sledování aktuální legislativy a její plnění v oblasti životního prostředí

• dotčené orgány státní správy (stavební úřady, orgány ochrany přírody, apod.)

• Českou inspekci životního prostředí

Přednášející: JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D.

advokát, Ambruz & Dark Deloitte Legal

dříve odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření, Ministerstvo zemědělství (MZe)

člen výkladových komisí pro vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích, MZe

Termín: 29. května 2018

Cena: 1648,- Kč bez DPH

Místo konání: Praha, Konferenční centrum CITY, Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 - Pankrác

Další informace: ZDE

Průměrný Čech spotřebuje ročně asi 785 kilogramů potravin a dalších 200 kilogramů vyhodí. Podle údajů Evropské unie se každoročně zbytečně vyhodí zhruba 88 milionů tun jídla za 143 miliard eur. Nejproblematičtějším článkem jsou domácnosti, které se na plýtvání jídlem v EU podílí až z 53 procent. V lednu vstoupil v účinnost nový právní předpis, který vyžaduje, aby velké supermarkety darovaly neprodané jídlo. V souvislosti s tím se očekává až desetinásobné zvýšení objemu jídla, které potravinové banky distribuují. Více ZDE

AVÍZO Tématem zítřejší druhé části Otázek Václava Moravce budou: energetická koncepce ČR, budoucnost jaderné energetiky, efektivita výstavby dalších jaderných bloků a způsob financování výstavby. Pozváni byli ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner, předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš a šéf Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Sledujte zítra také před polednem pořad Nedej se plus (ČT2) na téma jaderné úložiště po česku.

Zásoby sladké vody na zeměkouli se tenčí a na některých místech velmi dramatickým způsobem, ukázala nová studie NASA. Odborníci identifikovali více než 30 míst, která by brzy mohla dopadnout stejně jako jihoafrické Kapské Město. Stejnému problému budou brzy čelit oblasti východní a severní Indie, Blízký východ, Kalifornie nebo také Austrálie. Co je ale důležitější: vědci z NASA už odhalili příčiny rychlého úbytku vody. Kromě klimatických změn je to především lidská činnost. Vodou se plýtvá a s jejími přírodními zásobami se zachází nešetrně. Více ZDE

Čtěte také:

S nedostatkem vody mohou pomoci uhelná jezera, tvrdí hydrobiolog (19.5.2018, iDENS.cz)

Zdroj: Aktuálně.cz

Experti na oběhové hospodářství z Ministerstva životního prostředí se spolu se zeměmi Visegrádské čtyřky zúčastnili v Budapešti dvoudenního společného jednání k přípravě návrhu strategického rámce oběhového hospodářství navazujícího na právě schvalovanou novou evropskou odpadovou legislativu v podobě tzv. balíčku k oběhovému hospodářství.

Seminář organizovaný Evropskou komisí za účasti expertů na oběhové hospodářství z Finska, Nizozemí a Slovinska měl za cíl představit již existující strategie a akční plány oběhového hospodářství ve zmíněných zemích. Z diskuze jasně vyplynula potřeba vytvoření strategického rámce oběhového hospodářství České republiky a nutnost širokého zapojení všech dotčených a zainteresovaných stran. Ministerstvo životního prostředí je připraveno strategii oběhového hospodářství vytvořit, vést pracovní skupinu k oběhovému hospodářství a otevřenou debatu nad postupnými kroky k naplnění cílů oběhového hospodářství v Česku.

Strategie oběhového hospodářství ČR bude průřezem existujících českých politik z různých oblastí souvisejících s každodenními lidskými činnostmi, životním prostředím i výhledem rozvoje cirkulární ekonomiky do roku 2040 #CirkulárníČesko2040 nebo #CircularCzechia2040. Největší potenciál oběhového hospodářství je ve výrobě, spotřebě a odpadech, proto právě o nich diskutovaly středoevropské země během semináře nejvíc.

"Důraz na co nejrychlejší zákaz, nebo podstatné omezení skládkování, zvýšení skládkovacího poplatku vedoucího ke zvýšení recyklace a materiálového využívání odpadů, znovupoužití odpadů a předcházení vzniku odpadů - jsou klíčovými kroky k přechodu z odpadového na oběhového hospodářství, na tom se jednoznačně shodli experti ministerstev životního prostředí výše jmenovaných zemí," uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. V tomto duchu také připraví české Ministerstvo životního prostředí nové zákony o odpadech, vybraných výrobcích s ukončenou životností a obalech do konce tohoto roku.

Česká obchodní inspekce se v roce 2017 zaměřila na dodržování zákona o obalech, který ukládá obchodníkům chránit životní prostředí a předcházet vzniku odpadů z obalů. Celkem provedla 1 120 kontrol a porušení tohoto zákona shledala ve 23 případech, což je o 15 případů méně než v roce 2016. Inspekce uložila pokuty ve výši 168 000 Kč.

Česká obchodní inspekce od 13. března do 31. prosince 2017 provedla celkem 1 120 kontrol. Hlavním cílem bylo ověření dodržování zákona č. 477/2001 Sb., o obalech. Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech. Tento zákon stanovuje práva a povinnosti podnikajících osob a působnost úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh.

Porušení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech bylo zjištěno celkem v 23 případech:

• v 10 případech byl porušen paragraf zákona, podle kterého prodávající, uvádějící do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, je povinen nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, např. pokud prodejce (např. supermarket) nabízí výčepní pivo v plechovce a zároveň je výčepní pivo nabízeno ve skleněné vratné zálohované lahvi (záloha 3 Kč), měl by prodávající, u něhož je prodejní plocha 200 m2 (a více) mít v nabídce obě balení tohoto piva. Obdobně by to platilo pro stejné pivo nabízené v plastové láhvi a ve skleněném vratném obalu. Do 30. 6. 2017 platila tato povinnost i pro ostatní nápoje (§ 9 odst. 10, ve znění od 1. 7. 2017)

• v 6 případech bylo porušeno ustanovení, kdy osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech, je povinna vykupovat tyto vratné zálohované obaly bez omezení množství a bez vázání tohoto výkupu na nákup zboží (§ 9 odst. 4)

• v 5 případech osoba uvádějící obal na trh neinformovala své odběratele o tom, že obal splňuje požadavky dané tímto zákonem (porušení § 5 odst. 1 písm. b)

• v 1 případě byl porušen paragraf, který stanovuje povinnosti spojené s vratnými zálohovanými obaly, v uvedeném případě nebyla dodržena výše zálohy vratných zálohovaných obalů stanovená prováděcím právním předpisem (§ 9 odst. 2)

• v 1 případě byl porušen paragraf, kdy vratné zálohované obaly nebyly označeny způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis (§ 9 odst. 3)

Uhlíkové emise v 31 evropských zemích se v loňském roce zvýšily poprvé za sedm let. Oproti roku 2016 stouply o zhruba 0,3 procenta. Vyplývá to z dat Evropské komise. Příčinou byl růst průmyslové aktivity, zejména ocelářského průmyslu, přičemž emise ze spalování hnědého uhlí byly poprvé větší než emise z černého uhlí, uvedla britská nevládní organizace Sandbag, která údaje analyzovala.

"Dnešní data ukazují znepokojivý nárůst emisí v zemích spadajících pod systém obchodování s emisemi (ETS - 28 států EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Rychlost výroby větrných a solárních kapacit nestačí k rychlé dekarbonizaci energetického sektoru, zejména vzhledem k nárůstu poptávky po elektřině a uzavírání jaderných elektráren. V roce 2017 pocházelo 38 procent emisí z uhelných elektráren a poprvé více než polovina z toho připadla na hnědé uhlí, které tak v tomto směru předběhlo uhlí černé," prohlásil analytik organizace Dave Jones.

Emise energetického průmyslu klesly o pouhé jedno procento. Stěžejní dopad na sektor měl pokles výroby elektřiny z jádra ve Francii na nejnižší úroveň v tomto století, obdobně se snížila produkce vodních elektráren v EU. Sandbag nicméně upozorňuje na prudký nárůst produkce větrných elektráren, výroba energie z větru, slunečního záření a biomasy vloni poprvé stoupla nad výrobu z hnědého a černého uhlí.

V desítce evropských firem, které jsou největšími producenty emisí, leží sedm v Německu. Na první příčce je ale podle Sandbagu polská elektrárna Belchatów náležící společnosti PGE, následují německé Neurath a Niederaussem, které patří RWE.

Podle konečných dat EK emise společností spadajících pod ETS, mimo aerolinek, v loňském roce dosáhly 1,753 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je o 0,25 procenta více než v předcházejícím roce. Emise leteckého sektoru stouply o téměř pět procent na 64,2 milionu tun ekvivalentu CO2. Sektor musí hlásit emise ze všech letů, které začínají nebo končí na území unie.

Systém ETS pokrývá asi 12.000 elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v Evropské unii. ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Emise stouply po sedmi letech, v roce 2010 se zvýšily o dvě procenta po poklesu o 11 procent v roce 2009. V prvních 11 letech činnosti ETS - od roku 2005 do roku 2016 - se emise snižovaly v průměru o 2,7 procenta ročně.
 

V souladu s pokyny Evropské komise pro hodnocení se bude posuzovat 7. akční program pro životní prostředí z hlediska jeho účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty. Součástí tohoto hodnocení je i otevřená veřejná konzultace s cílem zjistit, co se podařilo a kde je prostor pro zlepšení. Konzultace se mohou zúčastnit všichni občané a organizace.

Společnost Veolia Energie ČR připravuje stavbu moderní technologie pro výrobu tepla a elektřiny, která přinese další snížení emisí na Karvinsku. Nový kotel v Teplárně Karviná, první svého druhu v České republice, bude umět využívat biomasu, uhlí a tuhá alternativní paliva, vyrobená z vytříděných zpracovaných odpadů. Po jeho dokončení bude odstavena uhelná technologie na starší Teplárně ČSA. Záměr modernizace teplárny vstoupil do procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

„Je to významný projekt za více než miliardu korun, který zařadí karvinskou teplárnu mezi nejmodernější energetická zařízení v České republice. Obyvatelům Karviné, Havířova a přilehlých měst a obcí zajistí stabilní dodávky tepla i čistší ovzduší,“ uvedl Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.

Nová technologie bude splňovat budoucí emisní limity pro nejlepší dostupné technologie (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu. Zahájení stavby se předpokládá v příštím roce a dokončení koncem roku 2022.

Pro zajištění dodávek elektrické energie do přenosové soustavy a tepelné energie průmyslovým subjektům a domácnostem ve městech Karviná a Havířov provozuje Veolia Energie ČR dva zdroje - Teplárnu Karviná a Teplárnu Československé armády. V Teplárně Karviná proběhla v posledních letech rozsáhlá ekologizace. Podobnou by musela projít v nejbližších letech také Teplárna ČSA (do roku 2023). Vzhledem k jejímu stáří a finanční náročnosti se však rozhodla společnost Veolia Energie ČR odstavit uhelnou část technologie na této teplárně a navýšit výrobní kapacitu na druhé teplárně.

„Nové zařízení bude určeno pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie v kogeneraci s vysokou účinností. Kromě multipalivového kotle o tepelném příkonu cca 70 MW je součástí záměru vybudování dvou horkovodních kotlů na zemní plyn pro dokrytí špičkových potřeb tepla a vytvoření zálohy,“ doplnil Marcel Vrátný, technický ředitel společnosti Veolia Energie ČR. Záměr je v souladu s Územně plánovací dokumentací a nebude mít vliv na zábor půdy, nové objekty budou postaveny ve stávajícím průmyslovém areálu Teplárny Karviná.

Současný vliv tepláren je díky ekologickým opatřením minimální, ale po realizaci záměru v Teplárně Karviná a odstavení uhelné části Teplárny ČSA klesnou celkové emise z těchto zdrojů o další stovky tun ročně. Emise oxidu siřičitého se sníží v roce 2023 oproti roku 2017 o 76%, emise oxidů dusíku o 54 % a emise prachu o 24%. Navíc po ukončení spalování uhlí na Teplárně ČSA dojde k omezení fugitivních emisí ze skladování paliv a manipulace. Podle provedeného posouzení vlivů předloženého v dokumentaci k EIA se nezvýší ani dopravní zátěž ani hluk ve městě.

Vybudováním multipalivového kotle se skupina Veolia zároveň připravuje na omezení skládkování odpadů od roku 2024. Nová technologie totiž může k výrobě energie využít tzv. tuhé alternativní palivo (TAP), vyrobené z vytříděných komunálních a ostatních běžných odpadů, které už nebude možné recyklovat ani ukládat na skládky, a to až do výše 50 % potřeby paliva technologie multipalivového kotle. Energetické využití tuhého alternativního paliva pomůže městům a obcím vyřešit povinnost využít komunální odpady. O záměru už firma informovala města Karvinou a Havířov při přípravě řešení budoucího využití komunálních odpadů a je uveden v memorandu, které podepsala skupina Veolia s městy loni na podzim.

Součástí nového multipalivového kotle bude technologie odsíření spalin a také zařízení na snížení obsahu těžkých kovů v kouřových plynech. Pro odloučení prachu a suchého sorbentu ze spalin bude instalováno odlučovací zařízení - tkaninový filtr. Pro maximální ochranu okolí vyústí spaliny z multipalivového kotle do nového komína o výšce 125 m, spaliny z plynových kotlů půjdou do společného menšího komína o výšce 60 m.

Karvinské teplárny

Teplárna Karviná společně s Teplárnou ČSA zásobuje teplem a teplou vodou 50 tisíc domácností, školy, nemocnice, úřady, obchodní střediska, průmyslové podniky a další objekty v Karviné, Havířově a okolních obcích. Teplárna Karviná byla uvedena do provozu v letech 1949 až 1951, Teplárna ČSA v letech 1895 až 1966. K dnešnímu dni Teplárna Karviná provozuje 4 uhelné kotle o celkovém tepelném příkonu 291,8 MW a Teplárna ČSA provozuje 3 uhelné kotle o celkovém tepelném příkonu 198,8 MW.

Veolia Energie ČR

Na výrobě tepla, elektřiny a chladu se ve skupině podílí 1 970 kotlů, 17 parních turbín, 13 kogeneračních jednotek a 10 točivých redukcí. Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti dodávají dálkové teplo do 325 tisíc domácností v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském a Karlovarském kraji, v Praze a na dalších místech. Hlavním palivem ve skupině je černé a hnědé uhlí, které je doplněno plynem a stále výrazněji také biomasou.

Čtěte také:

Veolia představí své plány o využití komunálních odpadů již příští týden! (17.5.2018)

Materiál je předkládán v návaznosti na usnesení vlády ze dne 25. ledna 2016 č. 61 ke Zprávě o průběhu a výsledcích Summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, kterým bylo předsedovi vlády uloženo připravit návrh implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice, včetně relevantních indikátorů.

Hlavní implementační platformu Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (dále jen „Agenda 2030“) představuje dlouhodobý a nadresortní Strategický rámec Česká republika 2030 (dále jen „ČR 2030“) schválený usnesením vlády ze dne 19. dubna 2017 č. 292.  Při jeho tvorbě byly zohledněny všechny Cíle udržitelného rozvoje (viz příloha č. 1 předkládaného materiálu). Míra jejich integrace byla přitom založena na národních prioritách udržitelného rozvoje,  stanovených na základě detailní analýzy rozvoje České republiky, jež byla jedním z důležitých podkladů pro vypracování ČR 2030.

Předkládaný materiál reaguje na potřebu postupovat koordinovaně v rámci implementace Agendy 2030 nejen ve vnitřní, ale i vnější dimenzi, neboť Agenda 2030 a Cíle udržitelného rozvoje, jež jsou její součástí, se staly základním rámcem multilaterálních organizací i bilaterální mezistátních jednání.

Cílem tohoto dokumentu je proto:

1. popsat východiska a principy,
2. návaznost na hlavní strategické dokumenty ve vnitřní (ČR 2030) a vnější (Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 – 2030) dimenzi,
3. zhodnotit relevanci 169 podcílů 17 cílů udržitelného rozvoje ve vnitřní i vnější dimenzi,
4. definovat provazby Agendy 2030 a České republiky 2030,
5. stanovit klíčová opatření pro naplňování Agendy 2030 na úrovni 17 Cílů udržitelného rozvoje přesahují rámec cílů ČR 2030,
6. stanovit gestory a spolugestory na úrovni 17 Cílů udržitelného rozvoje i jejich 169 podcílů,
7. popsat globální monitorovací a reportovaní rámec a jeho vazbu k národnímu monitoringu a reportingu.

Postup přípravy Implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (Cílů udržitelného rozvoje) v České republice

Materiál měl být dle usnesení vlády ze dne 25. ledna 2016 č. 61 předložen vládě k projednání do 31. prosince 2016. K zajištění provazby s ČR 2030 a časového prostoru pro vypracování analýzy relevance Cílů udržitelného rozvoje pro vnější politiky České republiky posunul předseda vlády termín předložení materiálu nejprve na 30. června 2017 (viz čj. 8134/2017-OUR), resp. na 30. listopadu 2017 (viz čj. 14843/2017-OUR), resp. 31. května 2018 (viz čj.  28506/2017-OUR) s ohledem na dokončení analýzy relevance Cílů udržitelného rozvoje pro  vnější politiky České republiky a na zasedání Statistické komise OSN v březnu 2018 kvůli aktualizaci údajů o podobě globálního monitorovacího rámce pro naplňování Agendy 2030.

Podkladová analýza relevance cílů udržitelného rozvoje ve vnitřní dimenzi byla dne 10. dubna 2017 rozeslána per rollam členům Rady vlády pro udržitelný rozvoj (dále jen „RVUR“) k připomínkám s termínem do 30. dubna 2017. Připomínky posloužily k vypracování Národního reportu o implementaci Agendy 2030 v ČR prezentovaného na Politickém fóru na  vysoké úrovni v OSN v New Yorku v červenci 2017 a byly dále využívány při přípravě předkládaného materiálu.

Další podklady pro vypracování předkládaného materiálu:

• Strategický rámec Česká republika 2030 (včetně obsáhlé Analýzy rozvoje a indikátorové sady) jako hlavní implementační dokument Agendy 2030 v České republice

• analýza relevance SDGs doplněná ve vnitřní a vnější dimenzi (vypracované Ministerstvem zahraničních věcí) doplněná připomínky institucí a organizací zastoupených v RVUR

• výsledky studie OECD Measuring distance to SDGs targets pro Českou republiku (2017)

• Národní report k implementaci Agendy 2030 v ČR prezentovaný na Politickém fóru na  vysoké úrovni v červenci 2017.

Základem pro práci na Implementaci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj v České republice byla činnost Výboru pro koordinaci pozic České republiky k udržitelnému rozvoji Rady vlády pro  udržitelný rozvoj, již koordinoval Odbor pro udržitelný rozvoj (dále jen „OUR“) Úřadu vlády. Členové tohoto Výboru – zástupci relevantních ministerstev, kteří mají daná témata v gesci, neziskového sektoru a akademické sféry – se podíleli na tvorbě tohoto dokumentu od jeho vzniku a to formou oponentních návrhů a diskuzí zejména nad mechanismy implementace.

Jeden z aspektů transformačního charakteru Agendy 2030 je vzájemná provázanost jejích cílů. Pro jejich úspěšnou implementaci je proto nutná rozšířená spolupráce napříč rezorty a  institucemi veřejné správy. Na základě výše uvedených podkladových dokumentů a analýz je v souladu s tímto principem v dokumentu rozdělena gesce všech 169 podcílů Agendy 2030. Zásadní roli při rozdělování gescí všech 169 podcílů Agendy 2030 sehrála diskuse a dohoda vzniklá na platformě již zmíněného Výboru pro koordinaci pozic České republiky k udržitelnému rozvoji Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Současně tento Výbor vyhodnotil jako nejúčinnější nástroj implementace Agendy 2030 určení jednotlivých gestorů a konsorcium spolugestorů (tzv. foca points) ke každému ze 17 Cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030 (dále jen SDGs). Určením hlavního gestora jednotlivých SDGs bude zajištěna odpovědnost za naplňování daného SDG jedním hlavním gestorem. Ministerstvo životního prostředí, jako gestor agendy udržitelného rozvoje bude naplňování jednotlivých cílů koordinovat, poskytovat podporu rezortům a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem bude monitorovat progres na národní úrovni prostřednictvím globálního indikátorového rámce.

V průběhu přípravy dokumentu zprostředkoval OUR odborné veřejnosti možnost zapojit se  do  přípravy dokumentu v podobě dvou veřejných slyšení dne 11. května 2017 a  29. listopadu 2017. Těch se zúčastnilo na šest desítek zástupců veřejného i nevládního sektoru a široké odborné veřejnosti. Cílem těchto veřejných slyšení, vedle seznámení přítomných s cíli Agendy 2030, bylo zejména získat podněty k implementaci SDGs vedené současně snahou vytvářet síť budoucích spolupracovníků, kteří by mohli pomoci vlastní implementaci, monitorování a vyhodnocování naplňování cílů Agendy 2030 v České republice.

Dokument ke stažení:

Materiál

Příští týden v úterý dne 23.5.2018 vláda projedná návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. Důvodem novelizace je transpozice pěti směrnic Evropské unie a to konkrétně:

1. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1009 ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a olova ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti,
2. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1010 ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v ložiskových pánvích a pouzdrech v některých kompresorech obsahujících chladící látku,
3. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1011 ze dne 15. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skle pro optické účely,
4. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1975 ze dne 7. srpna 2017, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v určitých barvu konvertujících diodách vyzařujících světlo (LED) v systémech vizualizace a 
5. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2102 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

V případě směrnic uvedených pod čísly 1) – 4) se jedná o zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě: kadmia a olova, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu.

Cílem transpozice směrnice 2017/2102/EU je předejít dopadům rozsahu působnosti platného nařízení vlády na specifické druhy výrobků, na které by se začala poprvé vztahovat od 22. 7. 2019. Od tohoto data se začíná uplatňovat otevřená působnost platného nařízení vlády. Transpozicí se také rozšíří možnosti opětovného používání náhradních dílů u vymezených produktových skupin elektrických a elektronických zařízeních, dojde k definičnímu zpřesnění pojmu nesilničního pojízdného stroje určeného k výlučně profesionálnímu použití a dojde k vyjmutí píšťalových varhan z rozsahu působnosti platného nařízení vlády.   

Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními, tak, aby byla účinně zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti osob, ochrana životního prostředí a dalších oprávněných zájmů.      

Dokument ke stažení:

ma_KORNAY5JWKLW.docx

zd_KORNAY5JWKLW.doc

Zpracovatelé elektroodpadu se musí začít připravovat na recyklaci světelných zdrojů s LED diodami, takzvaných LED žárovek. Napříč Evropskou unií se sice nyní zpracuje zhruba 2 procenta těchto vysloužilých světelných zdrojů, v Česku je podíl dokonce ještě nižší, nicméně jeho objem neustále významně narůstá.

„Doposud relativně malý objem sběru vysloužilých LED žárovek je dán jejich dlouhou životností, která se odhaduje na více než 10 let. Právě proto musí být recyklační odvětví připraveno zvládnout a opětovně využít tento nový druh elektroodpadu,“ říká Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který je členem asociace EucoLight a který v ČR zajišťuje zpětný odběr a zpracování použitých osvětlovacích zařízení.

Stejně jako úsporné zářivky ani LED žárovky nepatří do běžného odpadu, protože jako elektroodpad by měly být ekologicky zlikvidovány. Z druhotných surovin obsahují LED diody sklo, plasty, kovy a v závislosti na druhu diody také stopové množství těžkých kovů. Na rozdíl od zářivek neobsahují rtuť.

Výše uvedené patří mezi klíčové závěry konference evropské asociace EucoLight, která se konala koncem dubna v Nizozemsku. Zúčastnilo se jí na 70 zástupců firem zabývajících se recyklací osvětlovacích zařízení a dalších odborníků.

V českých domácnostech je podle posledního průzkumu společnosti EKOLAMP užíváno 68 milionů světelných zdrojů, což představuje oproti loňsku nárůst o 1,6 milionu kusů.

„Podíl LED žárovek v domácnostech významně roste, nyní se pohybuje kolem 11 procent,“ dodává Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP (viz graf). Z úsporných světlených zdrojů v domácnostech dominují kompaktní úsporné zářivky (31 %). Množství neúsporných zdrojů, například wolframových žárovek, naopak dlouhodobě klesá.

POZNÁMKA: Výzkum loni na podzim pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1213 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji v oblasti světové spotřeby, produkce. Stručné zhodnocení je také věnováno situaci na mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti patří publikace a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury.

Další část Zprávy je pak věnována situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti využití ropy a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu a vývozu rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a infrastruktury na území ČR. Tato část obsahuje shrnutí významných trendů a hlavní změn v oblasti využití ropy, a to s využitím aktuálně dostupných statistických údajů.

V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu očekávaného vývoje ropného sektoru do roku 2030, zejména tedy v podobě prognózy budoucí spotřeby ropy a spotřeby nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla vytvořena střednědobá prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické spotřeby respektive v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně významnou mírou nejistoty. Zpráva je pak koncipována jako aktualizace Zprávy z listopadu 2016, relevantní textové a grafické části byly zachovány a aktualizovány, v tomto ohledu je také zachována původní struktura Zprávy.

Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 2015.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016 [pdf, 987 kB]

Praha řeší od začátku roku, kam s plastovým odpadem. Čínská vláda totiž omezila dovoz některých vytříděných plastů, které tamní podniky dříve využívaly pro další výrobu. Do Číny mířilo sedm procent vytříděného plastu. EKO-KOM sice v reakci na čínský zákaz a nižší ceny navýšil platby českým třídicím linkám, i přesto to pražské společnosti poznamenalo. Situace se však má podle firmy EKO-KOM brzy zlepšit. Na třídičkách se už plast nehromadí, ale před pár měsíci to tak bylo. Podle odborníků se i přes problémy dál vyplatí třídit odpad do barevných kontejnerů. Plasty se nepálí nebo nekončí na skládkách, zpracovávají se v Česku a okolních státech. MŽP by mělo v září uvolnit peníze na výstavbu a modernizaci závodů na využití odpadů. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz