Dne 26. června 2017 od 14 hodin se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uskuteční odborný seminář Fakta o vodě, který spolupořádá Organizačně správní institut, o. p. s. a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR). K problematice provozování vodohospodářské infrastruktury na semináři vystoupí: Ing. Jan Bartošek (místopředsedy PS PČR), Ing. Oldřich Vlasák (ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací), RNDr. Petr Kubala (generální ředitel Povodí Vltavy), Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. (Český egyptologický ústav), Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M. (Veolia Česká republika), Josef Malíř (bývalý náměstek primátora Hradce Králové), zástupci Svazu měst a obcí ČR, Antonín Rajzl (analytik EY ČR), Prof. René Wokoun (rektor VŠRR) a Jiří Heřman (místopředseda APROVAK). Svou účast je třeba oznámit na e-mail: svarcova@psp.cz a to nejpozději do 23. června 2017.

Dokument ke stažení:

Pozvánka na seminář PS PČR.pdf (73230)

Po loňských nákupech pivovarů, nemovitostí, aerolinek nebo fotbalové Slavie se čínští investoři v Česku zaměřili na další odvětví − byznys s vodou. Usilují o jedny z největších vodáren v zemi a chtějí získat poloviční podíl v Severomoravských vodovodech a kanalizacích. Za něj by mohli zaplatit okolo tří miliard korun. Zájem Číňanů HN potvrdilo několik zdrojů obeznámených s připravovaným obchodem. Více ZDE

Zdroj: HN

Evropský parlament ve středu v prvním čtení schválil nařízení ukládající členským státům začít od roku 2018 omezovat emise skleníkových plynů. Nová legislativa má Evropské unii pomoci dosáhnout snížení emisí do roku 2030 o 30 procent oproti úrovni z roku 2005 v souladu s pařížskou klimatickou dohodou. Opatření se týká odvětví, na něž se nevztahuje unijní systém obchodování s emisemi.

Mezi tyto sektory patří například zemědělství, doprava, stavebnictví a nakládání s odpady, které dohromady představují přibližně 60 procent emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Takzvané nařízení o sdíleném úsilí je pokračováním unijního systému omezování emisí pro období 2013 až 2020 a v další fázi se jím budou zabývat ministři jednotlivých členských států.

Startovacím bodem má být podle parlamentu už rok 2018 místo roku 2020 navrhovaného Evropskou komisí, aby se předešlo zvyšování emisí v prvních letech nebo odkládaní omezování emisí.

Související článek:

Pařížská dohoda: Parlament podporuje nové snížení emisí uhlíku a debatuje o odstoupení USA (TZ Europarlament)

Česku reálně hrozí, že po roce 2020 nebude dostávat žádné dotace z Evropské unie. Na včerejším Setkání lídrů průmyslu a dopravy to uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Unie podle ní zatím nemá žádnou strategii, jak chce po roce 2020 dotace rozdělovat. Je nutné pozitivně využít předsednictví Česka v Radě Evropské unie, které je plánované na druhou polovinu roku 2022, uvedla ministryně.

"Je otázkou, zda tady nějaká kohezní politika (politika soudržnosti) bude. Z debat v Bruselu cítím, že velké západní státy k tomu nebudou mít příliš velkou ochotu," řekla Šlechtová. Za rizika označila také brexit a volby do evropského parlamentu v roce 2018. "Bude ustavena nová komise a zatím vůbec nevíme, jak se postaví k celkovému pojetí Evropy," doplnila ministryně.

Evropská unie po roce 2020 už podle ní zcela určitě nebude dávat nevratné dotace malým a středním podnikům. "Na řadu přijdou finanční nástroje jako půjčky nebo revolvingové úvěry," dodala Šlechtová.

V současném programovém období 2014 až 2020 podle Šlechtové Česko vyhlásilo výzvy přes 500 miliard korun, což je zhruba 80 procent z celkově přidělených 648 miliard korun. "Je potřeba si uvědomit, že na jedno euro, které dáváme do rozpočtu EU, 2,7 eura dostaneme. Zatím je to pro nás tedy velmi výhodné," uvedla dále.

Na konci dubna měla Česká republika smluvně zajištěno 26,2 procenta evropských dotací. Jde o necelých 160 miliard korun. Objem peněz pod smlouvami MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy, o kterou může Česko na konci příštího roku přijít v případě neplnění určitých podmínek. Do konce roku chce mít MMR smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta zůstala nevyčerpaných.

Zdroj: ČTK

Podpisem Ostravské deklarace, která stanoví priority pro životní prostředí a zdraví v Evropě v následujících letech, včera v Ostravě vyvrcholila šestá ministerská konference Světové zdravotnické organizace (WHO). Deklarace se zaměřuje na sedm oblastí, k prioritním patří například znečištění ovzduší, které je původcem značného množství úmrtí, řekla včera novinářům regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová.

"Ostravská deklarace je velmi důležitá a zahrnuje v sobě sedm hlavních cílů v oblasti udržitelného rozvoje, ve kterých musíme jednat, jednat a jednat," uvedla Jakabová. Dodala, že deklarace se zaměřuje například i na opatření v oblasti přístupu k vodě. Podle Jakabové je nutné zajistit, aby lidé měli ve všech oblastech přístup k čisté vodě či toaletám.

Podle ředitelky kanceláře WHO v ČR Aleny Šteflové si státy do příštího roku musí ze sedmi témat obsažených v deklaraci vybrat oblast, na níž se soustředí. "Deklarace je politickým dokumentem, ale je v něm sedm hlavních oblastí, které byly rozpoznány jako nejdůležitější a ty jsou rozpracovány do jednotlivých dílčích kroků," uvedla Šteflová. Připomněla, že třeba pro Ostravsko je důležité téma znečištění ovzduší. Deklarace tak například upozorňuje na to, že by se státy měly snažit s pomocí různých dotačních nástrojů o změnu v oblasti domácích topenišť, ale například i o výměnu dieselových motorů za elektrické a podobně.

Na konferenci do Ostravy přicestovalo zhruba 600 odborníků a podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) jsou obdobné akce pro město významné. "Podařilo se nám tady navázat spoustu zajímavých kontaktů s jinými městy. Této příležitosti jsme využili také k tomu, abychom oznámili kandidaturu na Evropské zelené město 2020 (European Green Capital 2020) a řada institucí nám tady slíbila jakousi podporu v tom úsilí," uvedl.

Uspořádání konference stálo zhruba 20 milionů korun, částečně se na jejím financování podílelo i město a kraj. V předchozích letech se konference pořádaná od roku 1989 konala pouze jednou v zemi východní a střední Evropy, a to v roce 2004 v Budapešti.

Související odkazy

• Šestá ministerská konference Životní prostředí a zdraví

• Kancelář WHO v České republice

Zdroj: ČTK

Soutěž probíhala v pěti kategoriích jejímž cílem je upozornit na potřebu chovat se k surovinám zodpovědně, s rozumem a péčí. A to konkrétně na základní, střední a vysoké školy, na firemní sektor a na sféru veřejné správy. Každou kategorii hodnotila porota složená z odborníků na příslušnou problematiku z řad zástupců MPO, MŠMT, vysokých škol, odborných asociací, organizací a svazů. První tři místa byla udělena v těchto kategoriích:

Nejlepší studentský projekt (vysoké školy):

• 1. místo – Ing. Michaela Dvořáková, VUT Brno, vývoj nových kompozitních materiálů a využitím odpadních polyesterových vláken z výroby hydroizolací

• 2. místo – Ing. Jindřich Melichar, VUT Brno, nový podlahový systém pro extrémní zatížení se zvýšeným obsahem druhotných surovin

• 3. místo Ing. Magdaléna Kociánová, VUT Brno, samozhutnitelné zálivky jako zpětná forma využití výkopových zemin

Nejlepší studentský projekt nebo výtvarné dílo (střední školy)

• 1.místo – SUPŠ Jihlava-Helenín, módní oděvy, šperky, svítidla a další předměty z netradičních použitých a odpadních materiálů
• 2. Gymnázium Heyrovského, Praha – recyklované kreativní módní oděvy s využitím použitým materiálů
• 3. Gymnázium Heyrovského, Praha  - květinové variace z odpadních plastů PET zpracované speciální technikou

Nejlepší dětský projekt nebo výtvarné dílo (základní školy, volnočasové organizace)

• 1. místo – ZŠ Zubří, hračky pro psy a jejich výcvik z použitého textilu a dalších materiálů
• 2. místo - ZUŠ Pohořelice, fused plastik kabelky z použitých plastů zpracované netradiční technikou
• 3. místo - ZŠ Ostopovice, loutky a kulisy z použitého papíru a dalších materiálů pro divadelní hru

Nejlepší výrobek z druhotné suroviny (podnikatelská sféra)

• 1. místo – POGOTECH s.r.o., Brno, výrobky – betony, malty a prefabrikáty uzavřené struktury recyklátů, které jsou 100 % recyklovatelné
• 2. místo – REPLAST PRODUKT spol. s.r.o., Plzeň, interiérová oboustranná deska z recyklovaného PVC, která po ukončení životnosti je opět 100% recyklovatelná
• 3. místo – Miroslav Karas – DESTRO, Sýkořice, betonový stavební blok STABLO ze stavebního recyklátu, který lze dle potřeby přemisťovat

Čestná uznání byla udělena v těchto kategoriích:

Nejlepší využití stavební suroviny ve stavebnictví

• Skanska a.s. Praha, předcházení vzniku odpadů v praxi – využití betonového recyklátu jako kameniva do betonu zejména v liniových stavbách

Nejlepší projekt s využitím druhotných surovin ve veřejné správě

• Obec Neuměř, revitalizace obecní návsi, místních komunikací a příprava zóny pro rodinné domy včetně rozšíření zeleně v intravilánu obce s využitím demoličních stavebních materiálů, kterými se nahradí výrobky z primárních zdrojů.

Ve Úředním věstníku Evropské unie vyšla dvě nařízení. První mění mění přílohu XIV a druhé přílohu XVII nařízení REACH. Dále ve věstníku šest souhrnů rozhodnutí Evropské komise týkající se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použit látek uvedených v příloze.

Dokument ke stažení:

• Nařízení Komise (EU) 2017/999 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

• Nařízení Komise (EU) 2017/1000 ze dne 13. června 2017, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA), její soli a chemické látky příbuzné PFOA ( 1 )

• Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006)

• Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006)

• Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006)

• Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006)

• Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006)

• Souhrn rozhodnutí Evropské komise týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití a/nebo k použití látek uvedených v příloze XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (zveřejněno podle čl. 64 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006)

8

7

6

5

4

Dotace půjdou na projekty, které zpříjemní životní prostředí ve městech a obcích, ale také třeba pomůžou chovatelům hospodářských zvířat. Peníze z nových výzev ale půjdou i na projekty zaměřené na boj se suchem, jakými jsou např. zakládání remízků či na zlepšování vodního režimu krajiny. Celkem s dotacemi na zabezpečování stáda před velkými šelmami nebo sázení stromů ve městech jde o 800 milionů korun.

Přehled jednotlivých výzev:

• Výzva č. 57 – projekty na zajišťování péče o národní kategorie zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000, včetně budování návštěvnické infrastruktury. Dokumenty k 57. výzvě

• Výzva č. 58 – na péči o cenná stanoviště a vzácné druhy, likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů nebo nápravu a prevenci škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů. Dokumenty k 58. výzvě

• Výzva č. 59. – na zlepšování funkčnosti krajinných struktur a vodního režimu krajiny. Hradit lze vytváření prvků ÚSES, výsadbu a péči o dřeviny v krajině, revitalizace vodních toků a niv, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, budování rybích přechodů nebo aktivity na zlepšování stavu lesů. Dokumenty k 59. výzvě

• Výzva č. 60 – na zlepšení kvality prostředí v sídlech. Dokumenty k 60. výzvě

• Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Kontakty jsou zveřejněny na těchto stránkách.

Investorem nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měla být firma ČEZ, anebo stát. Počítají s tím tři varianty možného financování chystané výstavby, které byly vybrány na dnešním zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku v Dukovanech. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Finální variantu by podle premiéra měla vláda vybrat nejpozději na jaře 2018. Dukovanská elektrárna má čtyři bloky. Podle dosavadních předpokladů by jejich provoz měla firma ČEZ ukončovat od roku 2035.

"Výbor dneska schválil tři prioritní varianty, které budou dále analyzovány a rozpracovány," řekl Sobotka. První varianta počítá s tím, že stavbu nového bloku Dukovan zajistí dceřiná společnost ČEZ. "Druhá varianta by spočívala v tom, že by stát tuto dceřinou společnost od ČEZ odkoupil a ta by následně realizovala výstavbu," uvedl Sobotka. V úvahu podle něj připadá i třetí možnost, kdy by stát převzal část firmy ČEZ, která by kupříkladu mohla zahrnovat jaderné elektrárny. "A tato část by potom byla stoprocentně vlastněna státem a realizovala by výstavbu tohoto bloku," řekl. Stát je nyní nejvýznamnějším akcionářem ČEZ.

Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v jaderné elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Zajištění rozvoje Dukovan je podle Sobotky jednou z hlavních priorit. Vládní výbor se na dnešním jednání rovněž zabýval možnostmi zkrácení přípravy na dostavbu Dukovan.

"Pokud hovoříme o tom, že bychom rádi, aby výstavba byla zahájena kolem roku 2025, tak ten proces bude ještě nějakou dobu trvat," řekl Sobotka. Některé legislativní lhůty se podle něj podařilo zkrátit díky novelizaci stavebního zákona a zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí, další možnosti se ještě odborníci pokusí najít.

Dnešní výbor se podle Sobotky rovněž zabýval předpoklady pro přepravu rozměrných dílů nového jaderného reaktoru Dukovan po vnitrostátních komunikacích; do Česka by podle předpokladu byly přepravovány lodní dopravou po Labi. Ministerstvo dopravy má za úkol do srpna předložit vládě konkrétní plán potřebných investic na silnicích a mostech, aby mohly být v dostatečném předstihu připraveny a povoleny i tyto akce, uvedl premiér.

Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Vloni dodala elektrárna do sítě 11,954 terawatthodiny elektřiny. Od zahájení provozu v roce 1985 už z Dukovan plynulo téměř 411 TWh, což je množství elektřiny odpovídající sedmileté spotřebě všech domácností i průmyslu v Česku.

Státní fond životního prostředí ČR informuje žadatele a příjemce o aktualizaci Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020 s účinností od 15. června 2017. Aktuální verze je dostupná na stránkách webu. Přehled provedených změn je uveden ve změnovém listu. Současně byly aktualizovány i přílohy k pravidlům, které jsou k dispozici jako verze č. 2.

V třídění obalových odpadů je ČR na evropské špičce. Kde ale lidé třídí ve všech směrech nejlépe? Odpověď nám dávají výsledky celostátní soutěže obcí v třídění odpadů „O křišťálovou popelnici 2016“. Jména těch nejlepších byla odtajněna tradičně na slavnostním večeru v Hradci Králové v rámci konference Odpady a obce 2017. Ceny předali zástupci autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., která je vyhlašovatelem soutěže.

Konference Odpady a obce 2017 probíhá již po osmnácté. A jak už se stalo v předchozích ročnících zvykem, bývá příležitostí k setkání pro zástupce obcí a měst, veřejné správy a široké odborné veřejnosti. Ti diskutují o aktuálních tématech v oblasti hospodaření s odpady. Hlavními body programu jsou infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady v obcích, skladba a vlastnosti komunálních odpadů s ohledem na jejich recyklaci a využití, náklady na odpadové hospodářství obcí nebo informování obyvatel v obecních systémech nakládání s odpady.

Konference Odpady a obce 2017 se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR a města Hradec Králové. Sluší se také dodat, že i tentokrát je součástí cyklu odborných konferencí Odpadové dny 2017.

V letošním 13. ročníku soutěže „O křišťálovou popelnici“ si putovní trofej, na níž přibylo právě jméno nového vítěze, odvezli zástupci Jihlavy. Kromě křišťálové popelnice získali i šek na 150 tisíc korun. Na stříbrnou příčku vystoupalo město Lanškroun – to si za své poctivé třídění odneslo 100 tisíc korun, z třetího místa se pak radovala obec Lety, kam putuje 70 tisíc korun. Tyto finanční odměny jsou určeny na další zkvalitnění nakládání s odpady. Kromě finančních odměn dostala obě města za své snažení také menší křišťálové popelnice.

Co se hodnotí?

V prestižní celostátní soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků a míry aktivity v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Klíčovým kritériem je pak tříděný sběr využitelných odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví. Do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému aktuálně zapojeny.

Letos se do celostátního finále probojovala tato patnáctka měst a obcí:

Jablonec nad Jizerou, Jaroměř, Jihlava, Lanškroun, Olomouc, Opava, Rychnov nad Kněžnou, Šternberk, Uherské Hradiště, Velké Meziříčí, Zábřeh, Čejkovice, Lety, Ořech a Putim.
 

Ačkoli podle nových podmínek nemusí veřejní zadavatelé při zahájení výběrového řízení uveřejňovat výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele nebo na úřední desce, doporučujeme toto činit i nadále.

S ohledem na množící se dotazy bychom vás rádi upozornili, že od 1. května 2017 je účinná 6. verze Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014 – 2020 (dále jen „Pokyny OPŽP“). Změny doznal způsob zahájení výběrového řízení k veřejné zakázce malého rozsahu v uzavřené výzvě.

Dle postupů pro zadávání veřejných zakázek účinných do 30. dubna 2017 se uzavřená výzva zahajovala odesláním písemné výzvy k podání nabídky (dále jen „výzva“) minimálně 3 zájemcům. V případě veřejných zadavatelů musela být tato výzva zároveň ke stejnému dni uveřejněna na profilu zadavatele nebo na úřední desce a to včetně alespoň textové části zadávacích podmínek.

S účinností od 1. května 2017 se dle čl. 2.6.3 Pokynů OPŽP uzavřená výzva zahajuje pouze odesláním písemné výzvy minimálně 3 dodavatelům. Tudíž již ani veřejný zadavatel není povinen uveřejnit výzvu na profilu zadavatele či úřední desce. To ovšem neznamená, že tak nemůže učinit. Naopak, doporučujeme žadatelům o dotaci z OPŽP, aby kromě odesílání výzvy konkrétním zájemcům tuto výzvu zároveň uveřejňovali i jiným vhodným způsobem, např. na profilu zadavatele či úřední desce. Zadavatel tím zvýší svou šanci na obdržení vícero nabídek, a to i od nevyzvaných dodavatelů. Zároveň doplňujeme, že zadavatel je povinen přijmout nabídky podané ve lhůtě pro podání nabídek i od dodavatelů, kteří nebyli osloveni výzvou.

Zdroj: SFŽP

Vláda na dnešní schůzi schválila Surovinovou politiku České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Jednou z priorit státu, jakožto vlastníka nerostného bohatství, je zabezpečení dostatku nerostných surovin pro domácí ekonomiku a důslednou ochranu ložisek, což deklaruje státní surovinová politika.  

Dobrá kondice surovinového průmyslu, jako sektoru, jehož produkty představují základní a nenahraditelné vstupy pro téměř veškerý průmysl a energetiku, disponuje schopností podpořit další růst ekonomiky. Surovinová politika se zaměřuje na oblast vědy a výzkumu, především v segmentu materiálově úsporných technologií, nových moderních dobývacích metod, hledání nových druhů surovin a jejich využití.

"Nová surovinová politika se zaměřuje na nové moderní high tech suroviny, bez nichž si nelze představit ekonomiku 21. století. Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high tech surovinám je jednou z našich priorit surovinové politiky," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Česká republika bude aktivně provádět surovinou diplomacii a využije velký proexportní potenciál, kterým je ve světě velmi dobře vnímaná značka česká/československá geologie. Aktualizovaná surovinová politika je formulována tak, aby umožnila danému sektoru potřebný rozvoj, podporu dynamiky tohoto odvětví žádoucí z důvodu dalšího úspěšného rozvoje ekonomiky.

"Získané nerostné suroviny chceme co nejlépe a nejúplněji využívat, tedy s nerostnými zdroji šetrně a hospodárně zacházet s cílem postupně snižovat surovinovou náročnost domácího průmyslu a zvyšovat přidanou hodnotu vyráběných produktů," dodal ministr Havlíček.

Do aktualizace platné státní surovinové politiky jsou zapracovány nové evropské integrované strategie Raw Materials Initiative, které vznikly v návaznosti na nárůst důležitosti bezpečnosti členských států EU v této oblasti. Využívání nerostných surovin vyžaduje splnění přísných kritérií ochrany životního prostředí a maximální využívání moderních dobývacích i zpracovatelských metod s minimálními dopady na životní prostředí.

Zdroj: MPO

Svaz průmyslu a dopravy ČR ve svém stanovisku upozorňuje zejména na problémy stávajícího systému financování vodního hospodářství ČR. Stávající systém plateb a poplatků ve vodním hospodářství je podle Svazu je demotivační. Jakoukoli úsporu ve spotřebě vody totiž odběratel zaplatí dvakrát, nejprve v podobě investice podruhé ve zvýšené ceně odebírané vody.

Svaz připomínkuje analýzu a návrhy opatření v oblasti financování vodního hospodářství, které tak jak je popsané v koncepci popisuje environmentální charakter existujících ekonomických nástrojů, jehož funkce spočívá v motivaci uživatelů k šetrnému nakládání s vodami a v motivaci podnikatelských subjektů k investicím do moderních technologií. Toto tvrzení však neodpovídá realitě. Stávající systém plateb a poplatků ve vodním hospodářství (konkrétně v oblasti povrchových vod) je naopak demotivační. Jeho aplikace přináší obecně známý vodárenský efekt, tedy platí, že čím méně vody odběratel odebere, tím vyšší musí být její cena, která jako jediná zajišťuje zdroj financí na údržbu a provoz příslušné vodohospodářské infrastruktury. Jinak řečeno jakoukoli úsporu ve spotřebě vody odběratel zaplatí dvakrát. Poprvé v podobě investice do opatření na snížení spotřeby, podruhé ve zvýšené ceně odebírané vody.

Koncepce však nedokládá, zda stávající systém financování vodního hospodářství je, nebo není schopen pokrýt reálné potřeby vodního hospodářství, a to jak z hlediska současných potřeb, tak zejména z hlediska ochrany před následky sucha. S ohledem na uvedené konstatování je třeba analyzovat stávající systém financování vodního hospodářství ČR s důrazem na ověření jeho schopnosti samofinancování a následně navrhnout a realizovat jeho změny tak, aby eliminovaly zjištěné nedostatky a omezení.“

Dokument ke stažení:

Stanoviko Svazu ZDE.

Související článek:

Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody (24.8.2015)