AVÍZO Lidstvo získává dvě třetiny energie jen ze čtyř plodin – rýže, kukuřice, sóji a pšenice. Právě genom pšenice, který tvoří 17 miliard písmen, pomáhali odhalit čeští vědci. Jsou budoucností geneticky modifikované potraviny? Hostem Hyde Parku Civilizace bude tuto sobotu profesor Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Ministerstvo životního prostředí vydalo nový Věstník č. 5/2017 ve kterém najdete například Metodické sdělení odboru obecné ochrany přírody a krajiny o vydání a uplatňování Metodiky vymezování územního systému ekologické stability nebo Sdělení odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP o zveřejnění doplnění Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Věstník si můžete stáhnout ZDE

 

Polovina zemědělské půdy v ČR je postižena erozí. Vláda již dala na opatření proti vysychání země sedm miliard a projedná koncepci boje se suchem včetně protierozní vyhlášky. ČTK to dnes řekl ministr životního prostředí (MŽP) Richard Brabec (ANO). Vláda chce připravit i "dvojče" programu Dešťovka určené spolkům, když například zahrádkáři budou chtít nádrž pro zadržení dešťové vody. Již nyní vláda pomáhá obcím a městům, které si zřizují podobné nádrže.

"Řešíme, že Česká republika dramaticky vysychá. Investovali jsme zatím sedm miliard korun z operačního programu Životní prostředí, investujeme stovky milionů korun z národních peněz do tisíců opatření přírodě blízkých, jako obnova vodních zdrojů, remízů, suchých poldrů, zatravňovacích pásů. Je nutné udržet vodu, nenechat ji odtéct, bránit erozi. Je to otázka i nových zdrojů vody, stovek vrtů a studen pro menší obce," řekl ministr. Uvedl, že boj proti suchu bude výhledově stát stovky miliard.

Brabec upozornil na to, že v ČR přibývá počet regionů trpících suchem. Za posledních 80 let se v Česku podle něho vysušilo milion hektarů mokřadů, tisíce rybníků, místa se zaorala a osela. "Za poslední rok jsme objeli několik set obcí a je to krutá realita, bude jich už k tisíci, které mají problém s vodou. V nejvodnatějším období, což byl duben, byla polovina republiky ve stavu mírného až kritického sucha. Jestli bude horké léto, stav se bude blížit roku 1993, kdy byly tisíce obcí závislé na cisternách, a to už je kalamita. Zemědělská půda má špatnou schopnost držet vodu, půda je z 50 procent brutálně postižená erozí," řekl Brabec.

Vláda projedná koncepci boje se suchem včetně protierozní vyhlášky, kolem níž čeká ministr velkou debatu. Obsahuje podmínky pro zemědělce, jak se mají starat o půdu, aby ji ochránili před erozí. "Bude to bolet nějaké skupiny lidí. V zemědělství je naprosto nesmyslný systém zavlažování, kdy se chrlí voda. V Izraeli jsou všude kapkové závlahy, neexistuje, že by někdo bral vodu hadicí z podzemních studen," řekl Brabec.

Míní, že Česko vysychá daleko rychleji, než si někdo dovedl představit. "Dřív se řešily povodně, ne sucho. Absolutní prioritou je udržet vodu v Česku, v krajině, nenechat ji tak rychle odtéct, což se bohužel v minulých desítkách let dělo, a teď se ukazuje, že tu vodu potřebujeme," řekl ministr. Dodal, že od roku 2014 spustila vláda řadu programů. "Je to největší problém v Česku v oblasti životního prostředí," dodal.

Připomněl, že program Dešťovka byl za 28 hodin vyčerpaný, stát připravuje další podobný pro spolky. Vláda se ideově inspiruje v Izraeli. "Tam jeden ze zákonů zní, že neexistuje voda, která by nešla přes vodoměr, včetně studní. Tady si spousta lidí myslí, že má svoji studnu, ale to není jejich voda, ale voda státu," řekl Brabec.

Čtěte také:

Návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí (7.6.2017)

V kazašské metropoli Astana začíná světová výstava Expo 2017. Na expozici s ústředním tématem věnovaném energiím budoucnosti vystavuje víc než sto států světa a dvaadvacet nadnárodních organizací, český pavilon láká mimo jiné na koncept sportovního letounu s elektrickým motorem. Více ZDE

Zdroj: ČT24

Vyměnit starý kotel za nový díky kotlíkovým dotacím a současně zateplit dům s programem Nová zelená úsporám bude nově ještě výhodnější. K dotacím z programu Nová zelená úsporám přibude zcela mimořádný dotační bonus až 40 tisíc korun pro ty, kteří oba tyto programy zkombinují. Navíc se v NZÚ rozšiřuje nabídka dotací v oblasti solárních systémů, finanční podpora fotovoltaických elektráren dosáhne až 150 000 korun u větších systémů. O obě novinky mohou majitelé rodinných domů žádat od 4. září letošního roku.

 „Nově chceme motivovat všechny domácnosti, které dosud energeticky úsporná opatření svých nemovitostí a výměnu starého kotle odkládaly. Pokud zkombinují nákup kotle z 2. vlny kotlíkových dotací, která odstartuje ve většině krajů v září, a zateplení s podporou z programu Nová zelená úsporám, dostanou navrch bonus až 40 tisíc korun,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na co konkrétně se bonus vztahuje, upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace administruje: „Bonus získají ty domácnosti, které zkombinují žádost o dotaci na zateplení, výměnu oken a dveří či instalaci solárního systému s dotací na výměnu kotle na tuhá paliva za jiný úsporný zdroj tepla. Uplatnit nárok na bonus je možné nejpozději do dvou let od získání dotace na nový kotel. Žadatel si tedy může požádat letos na podzim o kotlíkovou dotaci a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení. Po dokončení projektu mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.“ Zároveň Petr Valdman ale upozorňuje, že se bonus nevyplácí zpětně k již podané žádosti z programu Nová zelená úsporám.

Ještě více uspoří domácnosti v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduším, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. „Pro majitele domů v těchto oblastech i nadále platí finanční zvýhodnění ve výši 7,5 tisíce korun v rámci kotlíkových dotací, které se v krajích naplno rozjedou na podzim. Dalším minimálně desítkám tisícům zájemců tak umožníme pořídit si moderní, úsporný a ekologický zdroj tepla téměř za ‚hubičku‘,“ dodává ministr Brabec.

Další novinky NZÚ cílí na uživatele solárních systémů

Půl roku poté, co ministerstvo rozšířilo program Nová zelená úsporám i na výstavbu bytových domů v „pasivním“ standardu a podporu moderních stavebních prvků – zelených střech a využívání tepla z odpadní vody, přichází s dalšími zajímavými novinkami. Čerstvě přidává novou oblast podpory na pořízení solární fotovoltaické elektrárny s vyšším instalovaným výkonem (více než 4 000 kWh/rok) a s dotací až 150 tisíc korun, a zároveň nově nabízí dotaci i těm žadatelům, kteří již peníze na solární systém získali, ale rádi by ho dále rozšířili a zefektivnili. O novinky si mohou domácnosti začít žádat od 4. září letošního roku.

„Nově zavedená oblast podpory na pořízení větší fotovoltaické elektrárny otevírá reálnou možnost získat podporu i na domy s vyšší spotřebou elektřiny. Novinku přivítají zejména majitelé vícegeneračních domů či rodiny s malými dětmi, kde se často pere prádlo, myje nádobí a spotřebuje se více teplé vody. Vyrobenou energií mohou vytápět dům, ohřívat vodu i dodávat elektřinu do vnitřních rozvodů domu. Energii, kterou v domě nespotřebují, mohou akumulovat a večer s ní například dobít elektromobil,“ vysvětluje Petr Valdman.

Ti žadatelé, kteří si solární systém už dříve s dotací Nová zelená úsporám pořídili, mají od září možnost ho rozšířit na výkonnější a sofistikovanější systém. „V praxi to znamená, že například solární termický systém pro přípravu teplé vody budou moci rozšířit a využívat ho i pro vytápění nebo si budou moci pořídit další fotovoltaické baterie ke stávajícímu fotovoltaickému systému, tak aby dosáhli na vyšší účinnost. Domácnosti si tak budou moci s dotací pořídit nejdříve jednodušší systémy a následně je s ohledem na své finanční možnosti s další dotací postupně rozšiřovat,“ doplňuje Petr Valdman, s tím, že pro přiznání dotace musí dojít ke zvýšení celkově využitelného zisku v budově o 20 % oproti předchozí žádosti.

Státní fond životního prostředí ČR sleduje vysoký zájem právě o dotace na solární systémy. „Tvoří třetinu ze všech žádostí, čímž se stávají druhou nejpopulárnější oblastí mezi žadateli, hned po zateplování domů. Dotaci na solární systémy již obdrželo 5 395 žadatelů, úhrnem bylo vyplaceno téměř 233 milionů korun,“ shrnuje aktuální výsledky Petr Valdman.

Další informace:

• Více na webových stránkách programu na webových stránkách programu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec chce do voleb vypsat novou výzvu v programu na šetření vodou Dešťovka, začít s dalším kolem takzvaných kotlíkových dotací a ratifikovat ve Sněmovně pařížskou klimatickou dohodu. Chce také dokončit legislativní proces u novely vodního zákona a zákona na ochranu ovzduší. Od září bude možné žádat až o 150.000 Kč od státu na fotovoltaiku.

Česká republika podle něj bude nejspíš poslední zemí Evropské unie, která pařížskou dohodu ratifikuje. Dohodu ze zemí unie nepotvrdilo ještě Nizozemsko, tam se však ratifikace blíží. Český Senát ratifikaci schválil v půlce dubna.

Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade omezit emise skleníkových plynů tak, aby se globální zvyšování teploty udrželo výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. V roce 2015 smlouvu podepsalo 195 zemí, letos 1. června z ní vypověděl americký prezident Donald Trump účast USA.

Brabec chce dále vypsat novou výzvu v programu Dešťovka, pokud možno před začátkem prázdnin. O 100 milionů korun z první výzvy programu si lidé na konci května řekli během 28 hodin. "Uvažujeme, že bychom chtěli, aby tam bylo 200 milionů korun, ale o tom teprve budeme jednat," uvedl Brabec. Program Dešťovka poskytuje peníze na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě.

Ministerstvo chce také spustit druhou vlnu kotlíkových dotací, ve kterých se bude přerozdělovat 3,4 miliardy korun. V celém programu by měly být do roku 2020 dohromady tři výzvy, stát plánuje přerozdělit devět miliard korun. Program poskytuje dotace na výměnu starých a ekologicky nevyhovujících kotlů za nové.

Podle novely zákona o ochraně ovzduší by dodavatelé benzinu a nafty mohli do minimálního podílu biopaliv započítávat dvojnásobně biopaliva, která byla vyrobena z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků.

Obsahem předkládané novely vodního zákona je přenos správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na Státní fond životního prostředí České republiky a úprava procesních záležitostí týkajících se obou typů poplatků v souladu s daňovým řádem. Dochází k upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě sankčních ustanovení v reakci na výše uvedené změny a k opravě některých legislativně technických nedostatků. Dochází k omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy v návrhu novely je upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh). Zrušen byl institut odkladu a prominutí poplatku, neboť tyto postupy jsou upraveny daňovým řádem, podle kterého se poplatky spravují. Dále byla omezena povinnost ohlašování údajů podle § 38 přes systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6000 m3 odpadních vod za kalendářní rok.

Od září bude možné žádat až o 150.000 Kč od státu na fotovoltaiku

V programu Nová zelená úsporám bude možné od září žádat o až 150tisícovou dotaci na fotovoltaické systémy s výkonem vyšším než 4000 kWh/rok. Další novinkou bude možnost žádat o rozšíření solárního systému, na nějž již byla použita dotace, změna ale bude muset zvýšit zisk energie minimálně o pětinu. Lidé také budou moci využít peníze z programu v kombinaci s tzv. kotlíkovými dotacemi.

Na program sloužící hlavně na zateplování budov by mělo zamířit až 19,4 miliardy korun. Částka je daná financemi z prodeje povolenek k vypouštění škodlivin do ovzduší, může se tedy podle jejich ceny měnit. Lidé zatím zažádali o 5,74 miliardy korun ve 24.870 žádostech, stát vyplatil přes 12.500 žádostí za zhruba dvě miliardy korun. Naprostá většina byla pro rodinné domy.

Novou podporu na větší fotovoltaické systémy by mohly využít domy s vyšší spotřebou elektřiny. Jde zejména o domy, kde žije spolu více rodinných generací, nebo o domy, kde bydlí rodiny s malými dětmi.

Pří výměně starého kotle za teplené čerpadlo dotované prostřednictvím kotlíkových dotací, budou lidé moci získat bonus 20.000 korun při zateplení rodinného domu a 10.000 korun při instalaci solárního systému dotovaného z Nové zelené úsporám. Obdobné to bude u dalších výměn uhelných kotlů například za kombinované kotle s biomasou, kde bonus při zateplování bude až 40tisícový.

"Bonus získají ty domácnosti, které zkombinují žádost o dotaci na zateplení, výměnu oken a dveří či instalaci solárního systému s dotací na výměnu kotle na tuhá paliva za jiný úsporný zdroj tepla. Uplatnit nárok na bonus je možné nejpozději do dvou let od získání dotace na nový kotel," dodal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Senátoři včera vrátili do Poslanecké sněmovny novelu stavebního zákona, která mimo jiné omezuje účast ekologických spolků na stavebním řízení. Ty ostře protestují a novelu kritizují, podobně jako senátorka za KDU-ČSL a zpravodajka novely Jitka Seitlová. Novela je podle ní rozsáhlá a stavební řízení nijak nezjednodušuje. Záznam rozhovoru Dvaceti minut Radiožurnálu si poslechněte ZDE.

Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.

Odborníci z deseti evropských zemí analyzovali více než 1600 odborných publikací s cílem vyhodnotit vazby mezi různými typy narušení lesa (např. požár, větrný polom nebo podkorní hmyz) a měnícími se klimatickými faktory. Navíc zkoumali, jak výskyt narušení (odborně též disturbance) ovlivňují i nepřímé projevy klimatické změny, jako je například změna druhového složení lesa.

Výsledky studie ukazují, že rizika spojená s požáry a patogeny se v souvislosti s klimatickými změnami zvýší. Příkladem možných dopadů jsou ničivé lesní požáry v Kanadě a Rusku v posledních letech. Požáry jsou v současné době nejvýznamnějším typem narušení po celém světě a podle vědců se stanou ještě vážnější hrozbou v příštích desetiletích.

Převážně jehličnaté lesy v severní a střední Evropě jsou však primárně narušovány vichřicemi a následnou gradací hmyzu, např. lýkožrouta smrkového. I u tohoto typu narušení můžeme očekávat výrazný nárůst.  Jehličnaté lesy byly dokonce vyhodnoceny jako nejcitlivější ke změnám klimatu a tento trend se týká i hospodářských lesů v České republice.

„Publikovaná analýza jasně ukazuje, že klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesní hospodaření se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné škodám zcela zabránit,“ říkají autoři studie. Návodné jsou v tomto směru další výsledky studie, podle nichž například změna druhového složení lesů probíhající v souvislosti s klimatickou změnou snižuje dopady i výskyt narušení lesa.

„Zároveň je ovšem třeba si uvědomit, že disturbance byly a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky lesa. Nelze je tedy a priori odmítat a zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody, je nutné jejich působení akceptovat,“ dodává J. Wild.

Další informace:

Forest disturbances under climate change

Společnost Dell poprvé v oboru moderních technologií expeduje obaly z plastů zachycených v oceánu. Dell recykluje plasty sesbírané z vodních cest a pláží a používá je v nové přepravní podložce pro notebook Dell XPS 13 2-in-1. Rozvíjí tak širší firemní strategii usilující o trvalou udržitelnost zásobovacího řetězce. V roce 2017 zabrání tak pilotní program Dellu, aby se do oceánských vod dostalo 8 tun plastu.

Dell od 30. dubna 2017 přešel u notebooku XPS 13 2-in-1 na obaly obsahující plast z oceánu. Společnost zároveň k balení přikládá vysvětlující informace, aby posílila všeobecné povědomí o stavu oceánského ekosystému a podnítila aktivitu v této oblasti. Dell tuto iniciativu prosazuje spolu s nadací Lonely Whale Foundation a americkým hercem a podnikatelem Adrianem Grenierem, který je v roli Social Good Advocate tváří ekologických iniciativ. S cílem zajistit, aby obaly znovu neskončily v oceánu, opatřuje Dell své balení symbolem pro recyklaci s číslem 2. Ten označuje materiál HDPE, který se na mnoha místech běžně recykluje. Tým společnosti Dell pro obaly své výrobky a použité materiály navrhuje tak, aby se více než 93 % obalů (podle hmotnosti) dalo recyklovat a opětovně využívat podle zásad cyklického hospodářství.

Postup zpracování plastů z oceánu v zásobovacím řetězci má několik fází: Partneři společnosti Dell zachycují plast u zdroje – v plavebních cestách, na pobřeží a na plážích – dříve, než se dostane do oceánu. Použitý plast se poté zpracovává a čistí. Plasty z oceánu (25 %) se při tom mísí s dalšími recyklovanými plasty z materiálu HDPE (zbývajících 75 %) ze zdrojů, jako jsou lahve nebo obaly od potravin. Výsledné vločky z recyklovaného plastu se poté tvarují do nových přepravních podložek, jež se odešlou k finálnímu balení a expedici zboží zákazníkům.

Pilotní program společnosti Dell, který představuje další ekologické prvenství v oboru, navazuje na úspěšnou studii proveditelnosti zahájenou v březnu 2016 na Haiti. Společnost má v začleňování trvale udržitelných a recyklovaných materiálů do svých produktů a obalů dlouhou tradici. Recyklované plasty používá ve svých stolních počítačích od roku 2008 a v lednu 2017 dosáhla svého cíle uplatnit do roku 2020 ve svých produktech 25 milionů tun recyklovaných materiálů. Dell se stále více soustředí na cyklickou recyklaci, při níž se materiály z odpadu jiných výrobců využívají jako vstupy pro výrobu obalů či samotných produktů. Společnost Dell byla prvním – a zatím zůstává jediným – výrobcem nabízejícím počítače a monitory obsahující plast z elektronického odpadu a recyklovaná uhlíková vlákna.

V partnerské spolupráci s Adrianem Grenierem a nadací Lonely Whale Foundation pomáhá Dell zvyšovat povědomí o problémech se stavem oceánů. Využívá při tom technologie pro virtuální realitu, jež lidem zblízka ukáže, jakým hrozbám oceán čelí. Nedávná studie uvádí, že jen v roce 2010 se do oceánu dostalo mezi 4,8 a 12,7 miliony tun plastového odpadu, jehož zpracování nebylo zvládnuto. Společnost Dell publikovala dokument white paper: Zdroje plastu v oceánu o strategiích získávání zdrojů a plánech na sestavení mezioborové pracovní skupiny, která se bude plastům v oceánu věnovat v globálním měřítku.

Ministerstvo životního prostředí předložilo ke schválení materiál „Národní program environmentálního značení (NPEZ) – aktualizace 2017“. Národní program environmentálního značení (dále též NPEZ) představuje zastřešení tří existujících typů environmentálního značení - typu I, realizovaného jako Národní program ekologicky šetrných výrobků a služeb (EŠV), resp. program Ekoznačky EU, a dále typů II a III.

Hlavními změnami provedenými v rámci aktualizace NPEZ jsou:

• sloučení původně dvou oddělených dokumentů (NPEZ a jeho „Pravidel“), v rámci sjednocení byl text dokumentů optimalizován,

• odstranění odkazů na program „Environdec“, který byl v průběhu platnosti NPEZ privatizován, není proto vhodné, aby státní program odkazoval na privátní program,

• zrušení možnosti registrace vlastního environmentálního tvrzení, a to z důvodů nízkého zájmu a omezených personálních kapacit, možnost konzultací však zůstala zachována,

• zjednodušení některých procesů, které zbytečně snižovaly operativnost NPEZ,

• aktualizace odkazů na legislativu a další předpisy.

Nadále tak materiál popisuje základní fungování NPEZ a institucionální zabezpečení, zejména pak:

• základní informace o environmentálním značení a NPEZ (typy značení, cíle programu a jeho zásady, definiční část),

• proces ověřování a registrace environmentálních prohlášení,

• sankce uplatňované v případě nedodržování Pravidel,

• proces tvorby referenčních dokumentů pro typ III (tzv. pravidel produktových kategorií),

• postavení, pravomoci a úkoly jednotlivých zúčastněných subjektů a orgánů (včetně Rady pro NPEZ, která bude po schválení materiálu znovu ustanovena).

Aktualizace a realizace NPEZ povede podle MŽP ke zlepšení informovanosti veřejnosti o výrobcích z hlediska jejich dopadů na životní prostředí. Výrobky s nižšími dopady na životní prostředí by vlivem značení měly získat konkurenční výhodu a měl by se zvýšit jejich podíl na trhu, což by přineslo snížení společenských nákladů spojených s jejich spotřebou (nižší spotřeba energií, vyšší recyklovatelnost apod.).

Navazuje na stále rostoucí význam sledování a řízení environmentálních aspektů jednotlivých produktů (výrobků a služeb) – oproti stávajícímu zaměření na sféru výroby (výrobce). Namísto zájmu o environmentální dopady výrobců a jejich zařízení (příp. provozovatelů služeb) je kladen důraz na hodnocení dopadů konkrétních produktů ve všech fázích jejich životního cyklu (od těžby surovin přes výrobu až po konečné užití a likvidaci/recyklaci produktu).

Důležitou roli v této oblasti zaujímá právě environmentální značení produktů - celosvětově uplatňovaný a rozvíjející se koncept, který je na mezinárodní úrovni standardizován souborem technických norem řady ISO 14020.

Celkovým cílem environmentálního značení je povzbudit poptávku a nabídku takových produktů, které způsobují menší tlak na životní prostředí, a to prostřednictvím sdělování ověřitelných, přesných a nezavádějících informací o environmentálních aspektech produktů, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování. Je tak podporováno uplatňování postupů ekodesignu a inovační úsilí výrobců a poskytovatelů služeb. Pro naplnění tohoto cíle je klíčovou podmínkou vysoké povědomí a informovanost všech zapojených subjektů včetně veřejnosti. Zatímco u podnikatelských subjektů se situace zlepšuje, a to v souvislosti s obecným trendem ozeleňování u široké veřejnosti je nutné zvyšování povědomí aktivně podporovat. Nedostatečná informovanost souvisí i s nedůvěrou spotřebitelů. Spojení těchto dvou skutečností vede k nedostatečné poptávce po označených produktech.

Každý ze tří normalizovaných typů environmentálního značení má svá specifika a parciální výhody pro zúčastněné strany – pro výrobce resp. poskytovatele služeb, pro stát jako zástupce politických a environmentálních zájmů občanů a pro spotřebitele. Zároveň lze také nalézat nebo vytvářet společné průniky zájmů a vhodné synergie.

Dokument ke stažení:

Materiál

V první řadě je nutné, aby si člověk spočítal, zda je taková investice technicky a ekonomicky smysluplná.  Pak musíte mít všechny doklady nebo smlouvy o majetkoprávních vztazích. Tedy i na území, po kterém vede přívod vody a kabel z vaší malé elektrárny k napojení do distribučního elektrického vedení. A navíc - vodu z potoka nebo řeky si nemůžete brát, jak vás napadne. Vlastníky koryt vodních toků jsou jednotlivá povodí. I s nimi se musíte dohodnout. Vypracovaný technický projekt musí být v souladu s územním plánem.  Základní je povolení k nakládání s vodami. Budoucí provozovatel musí také získat ještě souhlas provozovatele distribuční soustavy. Více v reportáži ČRo Jitky Hanžlové najdete ZDE.

Zdroj: ČRo

V návaznosti na kulatý stůl k interim hodnocení rámcového programu Horizontu 2020 uskutečněný dne 9. března 2017 a následnou veřejnou debatu proběhlou na dané téma zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pozici ČR k interim hodnocení rámcového programu Horizontu 2020. Tato pozice byla schválena dne 6. června 2017 Výborem pro EU, pracovním orgánem vlády ČR pro stanovování a koordinaci pozic ČR v EU.

V průběhu 4. čtvrtletí roku 2016 zahájila Evropská komise interim hodnocení rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020). Toto hodnocení bude probíhat po větší část roku 2017, přičemž jeho výstupy budou Evropské komisi sloužit mj. pro přípravu prvního oficiálního návrhu 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace.

V uvedeném kontextu zorganizovaly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Technologické centrum AV ČR dne 9. března 2017 kulatý stůl k interim hodnocení rámcového programu Horizontu 2020. Účelem kulatého stolu bylo společně se všemi zainteresovanými stakeholdery iniciovat v ČR veřejnou debatu k dosavadním zkušenostem s rámcovým programem Horizontem 2020 a na základě těchto zkušeností i nad podobou budoucího 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace, která by co nejvíce konvenovala zájmům a potřebám ČR.

V návaznosti na výstupy kulatého stolu a následnou veřejnou debatu zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pozici ČR k interim hodnocení rámcového programu Horizontu 2020. Tato pozice byla schválena dne 6. června 2017 Výborem pro EU, pracovním orgánem vlády ČR pro stanovování a koordinaci pozic ČR v EU.

Dokument ke stažení:

Interim hodnocení Horizontu 2020 - pozice.pdf

Pilotní projekt autobusu s vodíkovým pohonem v Neratovicích ukázal, že technologie je plně funkční. Hlavní překážka pro její rozšíření ale spočívá v tom, že nové „zelené“ palivo není kde tankovat. Podrobnosti chce ministerstvo představit v červenci v Praze na mezinárodní konferenci o vodíku. Do roku 2025 by podle Národního akčního plánu čisté mobility mělo vzniknout tři až pět plnicích stanic. Více ZDE

Zdroj: E15

Využívání alternativních nebo náhradních paliv a odpadů v cementářských pecích se datuje do první poloviny 80. let 20. století, kdy v rotačních pecích cementáren v Mokré a Čížkovicích bylo zahájeno spalování pneumatik. V cementárně v Mokré byla původní technologie vybudovaná v roce 1983 určena pouze pro pneumatiky z nákladních automobilů několika vybraných rozměrů. V Čížkovicích byly v té době spoluspalovány celé pneumatiky a nárazově i odpady. K výraznějšímu zájmu o využívání netradičních paliv v cementárnách došlo až po roce 1991. Nejprve bylo zahájeno využívání kapalných alternativních paliv a rozšiřováno používání drcených pneumatik a pryže. Postupně byla zařazována další alternativní paliva, jako například paliva vyrobená z vytříděných odpadů (TAP, TTS, ASAPAL, PALOZO a další), paliva vyrobená při likvidaci starých ekologických zátěží (Kormul, SNO, paliva z ostravských lagun a jim podobná), masokostní moučka, kafilerní tuk a další. Dostatečně podrobná statistika ze staršího období (do roku 1997) není k dispozici.

TAP z průmyslových či živnostenských odpadů a z třídicích linek separovaného komunálního odpadu vyrábí několik společností, např. OZO Ostrava s.r.o., Marius Pedersen a.s., FCC Česká republika, s.r.o., Rumpold s.r.o., AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., EcoWasteEnergy s.r.o. aj. Větší část TAP je vyráběna v České republice, zbytek pochází z dovozu ze zahraničí.

V současné době dosahuje roční spotřeba alternativních paliv a odpadů v cementárnách a vápenkách zhruba 400 tisíc tun.

Rozdělení alternativních paliv zařazených ve statistice:

• Kapalná alternativní paliva a odpady: ZPO; surový odpadní benzín; SLO; OXO; OSB; odpadní ředidla; odpadní oleje; KAP; ETO 10; ETO; Energooil; AROL aj.

• OZE: MKM; kafilerní tuk; čistírenské kaly; Lipix aj.

• Pneu: Pneumatiky celé i drcené; TAP Pryž; Paltas; ALTPAL MP05 aj.

• Tuhá aditivní paliva: Kormul; sludge; SNO; TPS NATUR; paliva a odpady z lagun; aj.

• Tuhá alternativní paliva: ASAPAL; TAP RUMPOLD; TTS O; TAP Lafarge; Palozo; Palozo II; S.E.R.B.– REKLA; nerozlišená TTS; dovozová TAP, SRF aj.

• Odpad – deklarovaný průmyslový odpad a jinam nezařazený odpad

Využívání alternativních paliv a odpadů v energetice

Využívání alternativních paliv ve velkých energetických zařízeních dosud nepřekročilo stadium spalovacích zkoušek. Od roku 2007 probíhá pokusné a provozní spalování omezeného množství paliv TAP v řadě energetických zařízeních. Historicky výjimečné spalovací zkoušky proběhly v roce 2007 v elektrárně Dětmarovice, kde bylo spalováno palivo NOLO 1 vyrobené při sanaci ekologické zátěže. Do této části statistiky je zařazeno i spalování odpadů (paliv) v závodních energetikách pocházejících z vlastní průmyslové výroby, které nelze podle metodiky Eurostatu zařadit do kategorií klasických paliv. Nejedná se však o významná množství.

Čtěte také:

• Historický vývoj a statistika energetického využívání odpadů: Část I. - Spalovny tuhého komunálního odpadu (6.6.2017)

• Historický vývoj a statistika energetického využívání odpadů: Část II. - Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu (7.6.2017)

• Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2016 (31.5.2016)

Zdroj: MPO (Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2016)