Plošné užívání léků a drogistického zboží je výdobytkem současné technicky vyspělé civilizace. S rozvojem analytických metod však zjišťujeme, že do životního prostředí pronikají stále nové a nové znečišťující látky. Takto se do popředí zájmu dostaly látky souhrnně označované jako PPCP (Pharmaceuticals and Personal Care Products).

Ty po svém použití končí v odpadních vodách a na čistírnách odpadních vod. S některými si čistírny odpadních vod nebo vodní organismy umí poradit, jiné se však ve vodě nerozkládají a s vodou se dostávají do těl rostlin i živočichů. Přítomnost těchto látek nebo jejich metabolitů je zjištěna ve všech větších tocích. Tedy i v těch, z nichž odebíráme surovou vodu pro úpravu na vodu pitnou. Vyskytují se (zatím?) v nepatrném množství, ale protože jsou to často látky velmi stálé, jejich koncentrace v životním prostředí neustále narůstá.

Nejedná se sice o žádné smrtící jedy, ale zatím nedokážeme odhadnout, jaké účinky vznikají jejich synergickým působením nebo dlouhodobou akumulací v prostředí. Co způsobí dlouhodobé působení na lidský organismus a jaké škody v přírodě mohou napáchat?

Uvedená problematika nabývá podstatně většího vlivu na zdraví a životní prostředí než v současnosti sledované standardní ukazatele pro čištění odpadních vod. Legislativa sice stanovuje parametry, které je nutné sledovat v povrchových vodách, ovšem je zde mnoho dalších organických kontaminantů, které nejsou v této legislativě podchyceny. Důvodů je celá řada: takových látek je hodně, vznikají stále nové, ve vodním prostředí se dále rozpadají na své metabolity či prekursory, které mohou dále reagovat s běžnými ve vodě přítomnými látkami za vzniku potenciálně nebezpečných látek, nebo dosud nejsou známy jejich toxikologické vlastnosti a působení.

Kontaminace životního prostředí tímto typem polutantů je závažným problémem všech vyspělých států a je třeba o ní otevřeně hovořit a přijímat odpovídající opatření.

Konference se bude konat 1. listopadu 2017 na Novotného lávce v Praze. 

Další informace najdete ZDE

Státní fond životního prostředí (SFŽP) dnes zveřejnil informaci, že termín pro ukončení příjmu žádostí do výzev č. 31 a 52 v OPŽP byl prodloužen do 7. 1. 2019. Žadatelé, kteří nestihli zpracovat projektovou dokumentaci nebo získat veškerá potřebná stanoviska s nabytím právní moci, tak mají možnost podat žádost o podporu ještě v příštím roce.

Výzva č. 31 je zaměřena na zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti), včetně jejich územní ochrany a sběr podkladů pro plánování. Jedná se o specifický cíl 4.1 a způsobilými žadateli jsou kraje jako příslušné orgány ochrany přírody. Žadatelé mohou získat podporu až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů.

Výzva č. 52 je zaměřena na zpracování plánů ÚSES, aktivitu specifického cíle 4.3. Způsobilými žadateli jsou obce s rozšířenou působností. V případě této výzvy je výše podpory 85 %.

Zdroj: SFŽP

Říjnové předkonferenční číslo, jehož hlavním tématem je Elektroodpad, je na světě. Kromě finálního programu konference PVO 2017, která se koná už tento týden, v časopise najdete:

• Na podporu třídění a recyklace použitých baterií projel v první polovině září Českou republiku od západu na východ tříčlenný tým v barvách projektu Recyklojízda 2017. A jak jinak než na kolech na baterky. Skupinka vyjela 5. září z Aše a svou cestu zakončila 14. září v nejvýchodnější obci republiky Bukovec. Na cestě měla 23 zastávek v českých a moravských městech. Redakce OF se jízdy zúčastnila a vyzpovídala u toho manažerku marketingu společnosti Ecobat Evu Gallatovou.

• „V diskuzích o „kazítkách“ velmi často používám jejich přirovnání k postavě Yettiho. Všichni o nich mluví, přitom u výrobků našich členů nikdy nebyly objeveny,“ diví se generální ředitel Evropského sdružení výrobců domácích spotřebičů. Jsou „kazítka“ pouhou „městskou legendou“ a pomohou štítky odolnosti navrhované Evropskou komisí předejít vzniku elektroodpadu? Odpovědi na tyto a další otázky v říjnovém rozhovoru s Radkem Hacaperkou.

• Projekt REMOBIL už běží nějakou dobu. Čím byl projekt motivován a jakých výsledků dosáhl, se dočtete v článku Miloše Poláka ze systému sběru a recyklace elektroodpadu RETELA.

• Obalový odpad je oblíbeným terčem kritiky. Ale představa, že by obaly najednou „zmizely“ a nakupovali bychom do svých skleniček a krabiček, je na druhou stranu dost odvážná. Efektivní řešení, tj. omezení vzniku odpadů jak z obalů, tak i potravinové ztráty, se nabízí využitím optimálního obalového systému. Příkladem podobného systému mohou být aktivní a inteligentní obaly, o nichž pojednává článek jedné z řečnic konference PVO 2017 Kataríny Kajánkové, nebo v poslední době populární, modulární obalový systém Bulk Modular Systém, o němž se dozvíte v článku Hynka Balíka.

• Přestože Norsko kdysi odmítlo vstup do Evropské unie, je členem Evropského sdružení volného obchodu a podepsalo dohodu o Evropském jednotném trhu, která zemi ukládá povinnost plnit evropské směrnice v oblasti životního prostředí. A zatímco podíl recyklace komunálního odpadu je v Norsku na slušné úrovni, potravinový odpad je pro seveřany i nadále palčivým problémem. Jak se předchází odpadům na severu, se dozvíte v „norské“ reportáži.

• A mnoho dalšího.

Příjemné čtení přeje redakce Odpadového fóra

Nakupovat bez obalů by mělo jít ve všech obchodech, nejen v prodejnách farmářských potravin, navrhuje česká firma Miwa. Zákazník přijde k regálu sestavenému z krabic s názvem zboží a kódem pro mobilní aplikaci. Načte si na mobil kód a získá tak informace o zboží, které si chce koupit − třeba o rýži, těstovinách nebo instantní polévce. Do přineseného obalu si pak odsype množství. Až se krabice na regálu vyprázdní, obchodník ji vrátí dodavateli a ten zase výrobci, podobně jako vratné lahve. Se svým návrhem dodavatelského řetězce vyhrála Miwa mezinárodní soutěž New Plastics Economy Innovation a minulý týden převzala odměnu 200 tisíc dolarů. Více ZDE

NENECHTE SI TENTO TÝDEN UJÍT!

Zdroj: iHNED.cz

Program EFEKT je národní dotační program zaměřený na podporu v oblasti úspor energie v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Je zároveň doplňkovým programem pro Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program a národní program Nová zelená úsporám.

Program EFEKT je vyhlašován každoročně již od roku 2008 a v roce 2017 doznal podstatných změn. Velkou změnou bylo nové znění textu programu, který platí pro pětileté období 2017-2021 s tím, že rozpočet na toto období by měl být v objemu 750 mil. Kč. Ke znění programu začaly být pro rok 2017 vyhlašovány samostatné výzvy k podání žádostí o dotace podle jednotlivých aktivit uvedených ve znění programu, a tak tomu bude i pro další období.

Pro rok 2017 byla vyhlášena většina samostatných výzev na konci roku 2016 s tím, že hlavní termín pro podání žádostí o dotaci pro jednotlivé výzvy byl, jak bylo z předchozích let běžné, na konci února 2017. Pro rok 2018 došlo k naprosto zásadní změně v termínech. Vyhlášení téměř všech samostatných výzev v rámci jednotlivých aktivit je provedeno 10. října 2017 s tím, že žádosti o dotace je nutné pro rok 2018 podat nejpozději do 15. prosince 2017!!! Tato změna je vzhledem ke dřívějším termínům velmi zásadní, proto je třeba jí věnovat ze strany potenciálních žadatelů o dotaci velkou pozornost (elektronický odkaz zde). Termín byl posunut z důvodu hladší administrace a zejména z důvodu realizace projektů, které získají dotaci, kdy jen na realizaci a vyúčtování čas pouze do konce příslušného kalendářního roku, což se posunem termínu podstatně prodlouží ve prospěch žadatele o dotaci.

Program EFEKT pro období 2017-2021 převzal velkou většinu aktivit z předchozí podoby programu, které byly vhodně doplněny o další aktivity vycházející z aktuálních potřeb v oblasti úspory energie. Nová podoba programu se svým fungováním více přiblížila standardním dotačním programům, kdy je vyhlášen stálý program na určité období, v tomto případě pětileté, a každoročně jsou uveřejňovány výzvy k podání žádostí o dotace podle jednotlivých aktivit uvedených ve znění programu na webových stránkách www.mpo.cz a zejména www.mpo-efekt.cz. Tyto výzvy obsahují podstatné informace potřebné k podání žádosti, jako je termín pro podání žádosti a další podmínky pro podání žádostí o dotace.

Nejdůležitější aktivitou investičního charakteru je dotace na snížení energetické náročnosti veřejného osvětlení, což je aktuálně jediná vyhlašovaná investiční podpora v rámci tohoto programu. Mezi podstatné aktivity neinvestičního charakteru lze zařadit dotace na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu, posouzení vhodnosti objektů pro energeticky úsporné projekty řešené metodou EPC, přípravu realizace kvalitních energeticky úsporných projektů se zásadami dobré praxe, zpracování publikací nebo na organizaci vzdělávacích akcí. Vše potřebné je uvedeno v příslušných dokumentech, které jsou ke stažení na výše uvedených webových stránkách.

V roce 2017 bylo poprvé spuštěno pro podávání žádostí elektronické prostředí prostřednictvím portálu Ministerstva financí https://dotace.edssmvs.cz, které žadatelům výrazně zjednodušuje přípravu a podávání žádostí a je k dispozici i pro další roky.

Svaz průmyslu a dopravy ČR požaduje sjednocení terminologie a upozorňuje na fakt, že průmysl produkuje, dováží a zpracovává vždy pouze ty chemické látky, směsi a výrobky, které splňují zákonné environmentální požadavky EU z hlediska REACH a CLP. Celé stanovisko naleznete ZDE.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo v souvislosti s novelou stavebního zákona návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Termín připomínek je stanoven na 27. října 2017.

V textové části vyhlášky jsou kromě nezbytných legislativně technických úprav nově stanoveny náležitosti žádosti o společné povolení i náležitosti společného povolení, náležitosti žádosti o umístění staveb v areálech jaderného zařízení a náležitosti tohoto „specifického druhu“ rozhodnutí, a dále též náležitosti společného oznámení záměru a náležitosti společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru. U jednotlivých druhů územních rozhodnutí jsou provedeny úpravy a doplnění v návaznosti na změny ve stavebním zákoně. V části stavebního řádu se změny týkají zvláště podrobnější úpravy kolaudování staveb, kde jsou nově ve vazbě na § 122a stavebního zákona stanoveny náležitosti kolaudačního rozhodnutí, a naopak je vypuštěno oznámení o zahájení užívání stavby podle § 120 stavebního zákona.

V přílohové části vyhlášky jsou především provedeny úpravy ve stávajících formulářích, konkrétně v částech upravujících přílohy žádostí, které reagují na novou možnost provedení posouzení vlivů na životní prostředí v rámci územního řízení a společného řízení (doplněna část D formuláře). Změny ve formulářích žádostí dále reagují na samostatně projednávanou novelu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Dokument ke stažení:

zd_KORNARVK76RN.docx

ma_KORNARVK76RN.docx

pz_KORNARVK76RN.docx

Unipetrol, největší česká rafinérská skupina, podniká první kroky k využití biosložek druhé generace, jejichž přimíchávání do paliv pro auta bude v budoucnosti vyžadovat Evropská unie. V rámci provozního testu zpracuje firma tento týden 730 tun použitého oleje od řetězců rychlých občerstvení, aby technologii vyhodnotila. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo další etapu aktualizace materiálu „Návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí“ tzv. Ekoaudit. Obdržené návrhy a podněty, které je možné zasílat do 13. října, budou s jejich předkladateli podrobně projednány a následně budou předány na MŽP k dalšímu zpracování v termínu do konce roku 2017. Další informace a dokumenty ke stažení jsou pro registrované uživatele k dispozici ZDE.

Závěrečná česko-norská výzkumná konference - Praha 2017 proběhne  v Iris Hotel Eden v Praze, ul. Vladivostocká 1540/2, 100 00 Praha Vršovice  v úterý 7. listopadu 2017. Konference bude zaměřena nejen na zhodnocení průběhu realizace a dosažené výsledky Česko-norského výzkumného programu CZ09 spolufinancovaného z Norských fondů 2009-2014 v rámci finančních mechanismů, ale i na excelentní výsledky výzkumných projektů z oblasti zdraví, životního prostředí a sociálních a humanitních věd. Účastníci se také podělí o získané zkušenosti s norskými kolegy z různých oborů, které bude možné využít při realizace projektů v novém nadcházejícím období Norských fondů 2014-2021. Získáte informace, jak bude pokračovat podpora výzkumné spolupráce s Norskem v dalších letech. Více ZDE

V polských Katovicích proběhne 17. října 2017 od 10:00 mezinárodní „Kick-off konference“ k zahájení projektu AIR TRITIA, který se zabývá znečištěním ovzduší v Česko-Slovensko-Polské oblasti. Celý název projektu financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Intereg Central Europe je „Jednotný přístup k řízení kvality ovzduší městských oblastí regionu TRITIA“.

Konference se koná v sídle Hlavního institutu hornictví (Głovny instytut gornictwa), jednoho z 15 partnerů projektu a je určena pro zástupce veřejné správy na všech úrovních (místní, regionální, národní), instituce a organizace, které se zajímají o způsoby monitorování a regulace kvality ovzduší. Na konferenci vystoupí zástupci partnerských organizací a ministerstev jednotlivých států.

Účastníci konference se dozvědí:

• v čem spočívá řízení kvality ovzduší a jak jej mohou obce využít

• jaké jsou tuzemské a zahraniční přístupy k řízení kvality ovzduší

• jaké projekty EU řeší tuto problematiku

• jak zdroje znečištění ovlivňují životní prostředí a jak snížit jejich negativní vliv

• jaké problémy řeší partnerská města v oblasti znečištěného ovzduší

Projektu se účastní 15 partnerů z Česka, Slovenska a Polska

Projekt AIR TRITIA se zaměřuje na zlepšení řízení kvality ovzduší vytvořením nástrojů a strategií v 5 evropských městech. Region TRITIA zahrnuje území Opolského a Slezského vojvodství (PL), Moravskoslezského kraje (CZ) a Žilinského samosprávního kraje (SK), jehož rozloha je 34 069 km² s počtem obyvatel zhruba 7,8 milionu. V rámci projektu vznikne 5 strategií, které budou implementovány partnerskými městy a jedna společná strategie, kterou implementují zapojené kraje. Dalšími výstupy budou systém pro řízení kvality ovzduší a předpovědní varovný systém (rovněž jako mobilní aplikace), které budou založeny na předchozích analýzách a vybudovaných prostorových databázích. Data budou analyzována pomocí superpočítačů.

Znečištění ovzduší je spojeno s přírodními zdroji, průmyslem, městskými oblastmi a dopravou a je nezávislé na národních hranicích. Řízení kvality ovzduší v oblastech, kde dochází k přeshraničnímu znečištění ovzduší, je velkým územním problémem. Ve střední Evropě existuje více regionů, které sdílejí tento environmentální problém (znečištěné oblasti mezi Českou republikou, Německem a Polskem, silně urbanizovaným regionem mezi Vídní, Bratislavou a Budapeští a průmyslovou oblastí mezi Polskem, Českou republikou a Slovenskem).

Přestože byly realizovány vzájemné projekty a jednání, problém stále přetrvává, neboť dosud nebyl stanoven žádný společný přístup. Řízení se provádí na místní úrovni bez ohledu na mezinárodní vlivy. Projekt pomůže k řešení situace v pěti pilotních městských regionech a v celém regionu TRITIA. Výstupy projektu bude možné implementovat do ostatních, nejen středoevropských regionů.

Více o projektu se dozvíte na stránkách:

• V anglickém jazyce na oficiálních stránkách projektu:
  https://interreg-central.eu/AIR-TRITIA
• V českém jazyce:
  https://accendo.cz/air-tritia/

Ing. David Kubáň
Komunikační manažer projektu AIR TRITIA
tel.: +420 776 031 483
e-mail: david.kuban@accendo.cz

V usnesení, které bylo předloženo k hlasování tuto středu, se poslanci Evropského parlamentu dohodli na doporučeních pro evropské instituce a země před konáním zasedání COP23. To se uskuteční v Bonnu 6. až 17. listopadu. Vzhledem k tomu, že všechny strany UNFCCC musí sdělit své dlouhodobé cíle do roku 2020, poslanci vyzývají Komisi, aby do roku 2018 připravila pro EU strategii s nulovými emisemi. Poslanci EP také vyzývají k přijetí konkrétních závazků EU a mezinárodních závazků, které by poskytly dodatečné zdroje financování. Dále vybízejí Komisi, aby podporovala vazby mezi EU ETS a dalšími trhy s uhlíkem tak, aby se zvýšily ambice v oblasti klimatu a současně se přispělo ke snížení rizika úniku uhlíku. Více ZDE
 

Evropský parlament ve středu vetoval návrh Komise, který měl osvobodit některé chemické látky v pesticidech od toho, aby byly identifikovány jako endokrinní disruptory (tzv. hormonálně aktivní látky). Evropská komise bude muset neprodleně přijmout nový návrh.

Evropská komise podle poslanců EP překročila své pravomoci, když navrhla neidentifikovat látky cíleně vyvinuté tak, aby útočily na endokrinní systém organismu - zejména škůdců, jako endokrinní disruptory.

Další kroky

Námitka, kterou navrhli poslanci EP Jytte Guteland a Bas Eickhout, byla schválena 389 hlasy (235 poslanců hlasovalo proti a 70 poslanců se zdrželo hlasování). Poslanci tak absolutní většinou hlasů zablokovali návrh. Evropská komise proto bude muset navrhnout novou verzi textu s přihlédnutím k námitkám poslanců EP.

Fakta

Právní předpisy Evropské unie vyžadují, aby pesticidy nebo biocidní látky neměly endokrinně negativní účinky na jiné druhy, než na které jsou určeny. K uplatnění této legislativy potřebuje EU seznam vědeckých kritérií pro identifikaci hormonálně aktivních látek.

Návrh Komise se týkal vědeckých kritérií pro identifikaci vlastností chemických látek, které narušují endokrinní funkci. Identifikace těchto vědeckých kritérií je prvním krokem k opatřením, která sníží jejich přítomnost a ochrání zdraví občanů.

Evropský soudní dvůr v prosinci roku 2015 rozhodl, že Komise porušila právní předpisy Evropské unie tím, že neuveřejnila na konci roku 2013 kritéria pro určení endokrinních disruptorů. Poslanci EP opakovaně vyzývají EU, aby zasáhla proti těmto látkám.

Zpráva Programu OSN pro životní prostředí a Světové zdravotnické organizace označuje endokrinní disruptory za „globální hrozbu“ a odkazuje na vzestup mnoha onemocnění souvisejících s endokrinním systémem u lidí i volně žijících živočichů. Zpráva říká, že existují důkazy o neblahých reprodukčních účincích (jako neplodnost, rakovina či vrozené znetvoření) a tyto látky by rovněž mohly mít nepříznivý efekt na správnou funkci štítné žlázy, funkci mozku, obezitu, metabolismus, inzulín či glukózovou homeostázu.

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček dnes uznal argumenty energetických firem, kterým se nelíbí vyhláška, podle níž Lesy ČR vyčíslují škody na lesích způsobené průmyslovou činností. Po firmách pak požadují stamiliony. Více ZDE

Zdroj: https://ekonomicky-denik.cz

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která by měla zjednodušit proces posuzování vlivu stavebních záměrů na životní prostředí právě vychází ve Sbírce předpisů ČR pod číslem č. 326/2017 Sb. (částka č. 111). Novela mimo jiné omezuje počet záměrů, které budou posuzování podléhat. Norma také prodlužuje z pěti na sedm let základní dobu platnosti stanoviska EIA. Novela má umožnit prodloužení základní doby platnosti stanoviska o pět let, takže by mohlo platit 12 let. Novela také zpřesní ustanovení, podle něhož by vláda mohla ve výjimečném případě vyjmout z procesu EIA stavební záměry, u nichž by veřejný zájem na jeho provedení výrazně převyšoval nad zájmy ochrany životního prostředí. Novela rovněž zavádí povinnost vyhodnotit ve zjišťovacím řízení i jednotlivé varianty projektů, pokud byly předloženy.

Oběhové hospodářství šetří primární zdroje, předchází odpadům a znovu je využívá. Jedním z hlavních řečníků na konferenci Předcházení vzniku odpadů a lídrů ČAObH Zdeněk Horsák zná dobré příklady z praxe českého průmyslu, ale i bariéry, které brání k širší implementaci principů oběhového hospodářství.

Česká asociace oběhového hospodářství sdružuje příklady dobré praxe v oblasti oběhového hospodářství, které klade důraz na šetření primární zdrojů při výrobě, snižování množství odpadů a jejich opětovné použití. O jaké příklady se jedná?

Naším cílem bylo od počátku pomoci principům oběhového hospodářství do praxe. Usilujeme o to především třemi způsoby: Vyzdvihujeme „pionýrské“ projekty z průmyslových podniků a obcí, kde jsou napřed a předbíhají pozitivním způsobem právní rámec a další regulace tím, že se chovají „oběhově“ na základě svých firemních strategií udržitelnosti a pochopily hodnotu surovin, které nemůžeme donekonečna čerpat z přírodních zdrojů a do Evropy dovážených surovin, ale maximálně využít stávající nebo alternativní zdroje, třeba i odpady. Takovým příkladem jsou jen z oblasti nakládání s odpady projekty ŠKODA AUTO, LJNDE Vítkovice, Seco GROUP, SUEZ, LEGO, Nitto Denko Czech, Nestlé a z obcí například Sokolnice, ale celá řada dalších.

Druhým způsobem je podpora legislativních kroků, které by přirozený přechod k oběhovému hospodářství umožnily. A základem je postupné zvyšování poplatků pro ukládání odpadů na skládku. Skládkování je podle všeobecně akceptované evropské hierarchie nakládání s odpady nejhorším způsobem nakládání s odpady, na opačném konci pyramidy oproti předcházení vzniku odpadů. Na skládku by mělo jít skutečně jen zbytkové množství odpadů, které nelze již jinak využít. Bohužel teď končí na skládkách často i odpady z tříděného odpadu. Z dostupných statistik jen necelá třetina žlutého kontejneru na plasty se dočká finálního využití, kdy je plast zapracován do výrobku, který je konkurenceschopný. Kdo viděl skládku komunálního odpadu, dá mi za pravdu. Důvod je ten, že vysypat odpad na skládku je při stávající výši zákonem stanovených poplatků nejlevnější způsob, jak s odpady naložit. A to je samozřejmě špatně. A konečně jako třetí způsob, jak podporovat oběhové hospodářství, jsme založili nadační fond s názvem Technologie pro 21. století, jehož smyslem je podporovat projekty v oběhovém hospodářství.

Kde vidíte největší bariéry na přechod na oběhové hospodářství v ČR, potažmo v EU?

V rámci příprav na kurs oběhového hospodářství, který realizujeme společně s VŠCHT Praha a o který je velký zájem, náš tým specialistů realizoval analýzu největších překážek pro úspěšnou integraci oběhového hospodářství do praxe. Ve výsledku jsme identifikovali v globálním měřítku tyto základní bariéry: 

• levné zdroje surovin – značné množství surovin se dobývá a dováží z rozvojových zemí s levnou pracovní sílou a ze zemí, které nemají téměř žádné environmentální standardy; do ceny neobnovitelné suroviny není započítán žádný nebo jen velmi nízký poplatek ze následnou rekultivaci či obnovu;

• dostupnost surovin – v současné době zatím značné zdroje primárních surovin, levná doprava;

• zisky z koncových technologií na odpady – s výjimkou několika vyspělých zemí plynou zásadní zisky pro operátory odpadů z prostého skládkování nebo ukládání odpadů na povrchu terénu, ziskovost těchto jednoduchých technologií je v rozmezí 30 - 70 % (v ČR se odhaduje zisk mezi 2,5 – 3 miliardami Kč);

• podvodná spolupráce firem – převoz odpadů mezi jednotlivými zeměmi s částečnou nebo naprostou absencí příslušné legislativy, zneškodňování odpadů v mořích, využívání neověřených technologií;

• rozdílné zpoplatnění odpadů – převoz odpadů s nižšími poplatky za skládkování, překategorizace odpadů, podvodné vykazování recyklačních kvót;

• rozdílné fiskální nástroje – zákonné poplatky za skládkování a spalování odpadů, podpora malých a středních podniků, celní a dovozní bariéry, odlišné DPH, zelené nakupování;

• zažitá praxe – odlišné priority a absence znalostí vrcholového managementu firem, tlak na zvyšování okamžité a krátkodobé ziskovosti, provozní „slepota“, všeobecně nízká úroveň vzdělání v oblasti oběhového hospodářství;

• blahobyt – malá ochota obyvatel vyspělých zemí ke snížení své životní úrovně, touha obyvatel s nižší životní úrovní dosáhnout na technické novinky a nové zboží, zvyšování celosvětové populace.

Tabulka 1: V České republice byla realizována SWOT analýza za účasti širokého spektra významných specialistů z jednotlivých oblastí výroby a služeb pod vedením společnosti Enviros. ^[1]

Čína oznámila významné omezení importu odpadu - nemůže tato restrikce pomoci EU při přechodu na OH?

Tento „čínský“ zákaz vnímám jako velmi důležitý podnět a také pochopitelný krok ze strany Číny. V ČR nepředpokládám tak velký primární dopad, v tomto ohledu jsme na tom totiž lépe než západoevropské státy, kde byl podíl vývozu do Číny vyšší. Pro nás je to jasný signál, že musíme hledat řešení pro méně kvalitní plastový odpad. V otázce prevence se zaměřit na ecodesign – tedy nevyrábět komposity, ale pokud možno výrobky z jednoho druhu plastu. Dále musíme podpořit výrobu produktů ze směsných odpadních plastů. A rozhodně se do třetice zaměřit na zvýšení efektivity třídění komunálního odpadu, kde musí sehrát hlavní roli systém EKO-KOM. Je možné, že v mezidobí, než se zlepší čistota tříděných odpadů a výrobků z plastu a obalů, bude na přechodnou dobu nezbytné zaměřit se na energetické využití těchto materiálově nevyužitelných odpadů a přetvořit je na alternativní palivo v podobě certifikovaných výrobků. Hovoříme zde o čistě alternativním palivu, nikoli o kvazi úpravě odpadů prostřednictvím mechanicko-biologické úpravy.  Zároveň je třeba počítat se snížením cen za výkup druhotných surovin na přechodnou dobu.

Česká republika má před sebou výzvy plynoucí především z platného zákazu skládkování v roce 2024 a z evropské legislativy (balíček návrhů norem k oběhovému hospodářství). Jak hodnotíte tyto cíle?  Je podle Vás rok 2024 ještě reálný, když nemáme platný nový zákon o odpadech, který by odklonil odpady ze skládek?

Kampaň skládkařské lobby je založena na lichém a populistickém argumentu, že vyšší poplatek za skládkování výrazně negativně dopadne na české rodiny. Jde o trik, kdy je v kalkulacích započítána i částka za svoz odpadu, která však se skládkováním nemá nic společného. Poplatek za skládkování je v České republice extrémně nízký i v evropském kontextu. Zatímco průměr EU je na hranici 60 eur za tunu odpadu, u nás je poplatek ve výši 18,5 eur za tunu. Proto stále podporujeme tento první motivační krok – postupné zvyšování poplatku za uložení odpadu na skládky. Postupné proto, abychom měli čas na vybudování alternativních recyklačních technologií a další infrastruktury.  V současné době je mnoho investorů, kteří jsou připraveni začít stavět alternativy ke skládkám. Pokud nová vláda a nový parlament pochopí tuto příležitost pro transformaci českého odpadového hospodářství, ale zejména zvýšení surovinové bezpečnosti země, tak je rok 2024 stále velmi reálný.

Co firmy nejčastěji dělají, aby minimalizovaly odpad?

Z naší zkušenosti se stále častěji zaměřují na předcházení vzniku odpadu, diskutujeme projekty čistší produkce, koncepty udržitelné spotřeby a výroby, aplikaci norem ISO 14001. U již vzniklého odpadu jsou to pak systémy efektivního třídění, podniky věnují větší pozornost materiálovému využití odpadů přímo ve vlastní výrobě, případě zhodnocení v podobě druhotných surovin. Proaktivní firmy orientované na udržitelnost se snaží v souladu s evropskou hierarchií nakládání s odpady minimalizovat množství skládkovaného odpadu.

Fotografie příkladů dobré praxe:

Obr. 1:  Bioodpady a odpadní dřevo jsou zpracovány v kompostárnách. Zdroj: SUEZ

Obr. 2: Recyklace metalizovaných fólií. Zdroj: SUEZ

Obr. 3: Recyklace rozpouštědel z lakoven v automobilovém průmyslu. Zdroj: ŠKODA AUTO

Pro více informací kontaktujte:

Jana Drábková, koordinátorka programu konference PVO

drabkova@cemc.cz

+420 739 927 166