V třídění obalových odpadů je ČR na evropské špičce. Kde ale lidé třídí ve všech směrech nejlépe? Odpověď nám dávají výsledky celostátní soutěže obcí v třídění odpadů „O křišťálovou popelnici 2016“. Jména těch nejlepších byla odtajněna tradičně na slavnostním večeru v Hradci Králové v rámci konference Odpady a obce 2017. Ceny předali zástupci autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., která je vyhlašovatelem soutěže.

Konference Odpady a obce 2017 probíhá již po osmnácté. A jak už se stalo v předchozích ročnících zvykem, bývá příležitostí k setkání pro zástupce obcí a měst, veřejné správy a široké odborné veřejnosti. Ti diskutují o aktuálních tématech v oblasti hospodaření s odpady. Hlavními body programu jsou infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady v obcích, skladba a vlastnosti komunálních odpadů s ohledem na jejich recyklaci a využití, náklady na odpadové hospodářství obcí nebo informování obyvatel v obecních systémech nakládání s odpady.

Konference Odpady a obce 2017 se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR a města Hradec Králové. Sluší se také dodat, že i tentokrát je součástí cyklu odborných konferencí Odpadové dny 2017.

V letošním 13. ročníku soutěže „O křišťálovou popelnici“ si putovní trofej, na níž přibylo právě jméno nového vítěze, odvezli zástupci Jihlavy. Kromě křišťálové popelnice získali i šek na 150 tisíc korun. Na stříbrnou příčku vystoupalo město Lanškroun – to si za své poctivé třídění odneslo 100 tisíc korun, z třetího místa se pak radovala obec Lety, kam putuje 70 tisíc korun. Tyto finanční odměny jsou určeny na další zkvalitnění nakládání s odpady. Kromě finančních odměn dostala obě města za své snažení také menší křišťálové popelnice.

Co se hodnotí?

V prestižní celostátní soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků a míry aktivity v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Klíčovým kritériem je pak tříděný sběr využitelných odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví. Do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému aktuálně zapojeny.

Letos se do celostátního finále probojovala tato patnáctka měst a obcí:

Jablonec nad Jizerou, Jaroměř, Jihlava, Lanškroun, Olomouc, Opava, Rychnov nad Kněžnou, Šternberk, Uherské Hradiště, Velké Meziříčí, Zábřeh, Čejkovice, Lety, Ořech a Putim.
 

Ačkoli podle nových podmínek nemusí veřejní zadavatelé při zahájení výběrového řízení uveřejňovat výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele nebo na úřední desce, doporučujeme toto činit i nadále.

S ohledem na množící se dotazy bychom vás rádi upozornili, že od 1. května 2017 je účinná 6. verze Pokynů pro zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014 – 2020 (dále jen „Pokyny OPŽP“). Změny doznal způsob zahájení výběrového řízení k veřejné zakázce malého rozsahu v uzavřené výzvě.

Dle postupů pro zadávání veřejných zakázek účinných do 30. dubna 2017 se uzavřená výzva zahajovala odesláním písemné výzvy k podání nabídky (dále jen „výzva“) minimálně 3 zájemcům. V případě veřejných zadavatelů musela být tato výzva zároveň ke stejnému dni uveřejněna na profilu zadavatele nebo na úřední desce a to včetně alespoň textové části zadávacích podmínek.

S účinností od 1. května 2017 se dle čl. 2.6.3 Pokynů OPŽP uzavřená výzva zahajuje pouze odesláním písemné výzvy minimálně 3 dodavatelům. Tudíž již ani veřejný zadavatel není povinen uveřejnit výzvu na profilu zadavatele či úřední desce. To ovšem neznamená, že tak nemůže učinit. Naopak, doporučujeme žadatelům o dotaci z OPŽP, aby kromě odesílání výzvy konkrétním zájemcům tuto výzvu zároveň uveřejňovali i jiným vhodným způsobem, např. na profilu zadavatele či úřední desce. Zadavatel tím zvýší svou šanci na obdržení vícero nabídek, a to i od nevyzvaných dodavatelů. Zároveň doplňujeme, že zadavatel je povinen přijmout nabídky podané ve lhůtě pro podání nabídek i od dodavatelů, kteří nebyli osloveni výzvou.

Zdroj: SFŽP

Vláda na dnešní schůzi schválila Surovinovou politiku České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Jednou z priorit státu, jakožto vlastníka nerostného bohatství, je zabezpečení dostatku nerostných surovin pro domácí ekonomiku a důslednou ochranu ložisek, což deklaruje státní surovinová politika.  

Dobrá kondice surovinového průmyslu, jako sektoru, jehož produkty představují základní a nenahraditelné vstupy pro téměř veškerý průmysl a energetiku, disponuje schopností podpořit další růst ekonomiky. Surovinová politika se zaměřuje na oblast vědy a výzkumu, především v segmentu materiálově úsporných technologií, nových moderních dobývacích metod, hledání nových druhů surovin a jejich využití.

"Nová surovinová politika se zaměřuje na nové moderní high tech suroviny, bez nichž si nelze představit ekonomiku 21. století. Přesun zájmu od klasických, tradičních surovin k moderním high tech surovinám je jednou z našich priorit surovinové politiky," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Česká republika bude aktivně provádět surovinou diplomacii a využije velký proexportní potenciál, kterým je ve světě velmi dobře vnímaná značka česká/československá geologie. Aktualizovaná surovinová politika je formulována tak, aby umožnila danému sektoru potřebný rozvoj, podporu dynamiky tohoto odvětví žádoucí z důvodu dalšího úspěšného rozvoje ekonomiky.

"Získané nerostné suroviny chceme co nejlépe a nejúplněji využívat, tedy s nerostnými zdroji šetrně a hospodárně zacházet s cílem postupně snižovat surovinovou náročnost domácího průmyslu a zvyšovat přidanou hodnotu vyráběných produktů," dodal ministr Havlíček.

Do aktualizace platné státní surovinové politiky jsou zapracovány nové evropské integrované strategie Raw Materials Initiative, které vznikly v návaznosti na nárůst důležitosti bezpečnosti členských států EU v této oblasti. Využívání nerostných surovin vyžaduje splnění přísných kritérií ochrany životního prostředí a maximální využívání moderních dobývacích i zpracovatelských metod s minimálními dopady na životní prostředí.

Zdroj: MPO

Svaz průmyslu a dopravy ČR ve svém stanovisku upozorňuje zejména na problémy stávajícího systému financování vodního hospodářství ČR. Stávající systém plateb a poplatků ve vodním hospodářství je podle Svazu je demotivační. Jakoukoli úsporu ve spotřebě vody totiž odběratel zaplatí dvakrát, nejprve v podobě investice podruhé ve zvýšené ceně odebírané vody.

Svaz připomínkuje analýzu a návrhy opatření v oblasti financování vodního hospodářství, které tak jak je popsané v koncepci popisuje environmentální charakter existujících ekonomických nástrojů, jehož funkce spočívá v motivaci uživatelů k šetrnému nakládání s vodami a v motivaci podnikatelských subjektů k investicím do moderních technologií. Toto tvrzení však neodpovídá realitě. Stávající systém plateb a poplatků ve vodním hospodářství (konkrétně v oblasti povrchových vod) je naopak demotivační. Jeho aplikace přináší obecně známý vodárenský efekt, tedy platí, že čím méně vody odběratel odebere, tím vyšší musí být její cena, která jako jediná zajišťuje zdroj financí na údržbu a provoz příslušné vodohospodářské infrastruktury. Jinak řečeno jakoukoli úsporu ve spotřebě vody odběratel zaplatí dvakrát. Poprvé v podobě investice do opatření na snížení spotřeby, podruhé ve zvýšené ceně odebírané vody.

Koncepce však nedokládá, zda stávající systém financování vodního hospodářství je, nebo není schopen pokrýt reálné potřeby vodního hospodářství, a to jak z hlediska současných potřeb, tak zejména z hlediska ochrany před následky sucha. S ohledem na uvedené konstatování je třeba analyzovat stávající systém financování vodního hospodářství ČR s důrazem na ověření jeho schopnosti samofinancování a následně navrhnout a realizovat jeho změny tak, aby eliminovaly zjištěné nedostatky a omezení.“

Dokument ke stažení:

Stanoviko Svazu ZDE.

Související článek:

Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody (24.8.2015)

Nová přehlednější stupnice od A do G, která označuje energetickou účinnost domácích spotřebičů s cílem udržet krok s technologickým pokrokem, byla dnes schválena poslanci Evropského parlamentu v úterý 535 hlasy, proti 46, 79 se zdrželo hlasování. Europoslanci tak dnes dali zelenou nástroji, který má za cíl ulehčit zákazníkům výběr úspornějších výrobků, snížit spotřebu energie a s ní spojené náklady.

Zákazníci si budou moci zvolit úspornější výrobky, snížit tak spotřebu energie a s ní spojené náklady, zatímco výrobci budou povzbuzeni k inovaci a investicím do energeticky úspornějších výrobků.

Zákazníci by se mohli v obchodech setkat s prvními štítky s novou stupnicí bez indikace "+" (A+/A++/ atd.) nejdříve na konci roku 2019. Aby stupnice držela krok se zlepšováním energetické účinnosti, mohou být v budoucnu kritéria pro zařazení do jednotlivých skupin aktualizována. Stane se tak, pokud 30% výrobků prodávaných na trhu EU bude spadat do třídy A nejvyšší energetické účinnosti nebo pokud 50% těchto výrobků bude spadat do dvou hlavních tříd A a B energetické účinnosti.

Štítky budou umístěny na výrobky v tištěném formátu a jejich online verze a informace o výrobcích bude možné si vyhledat a stáhnout. V případě aktualizací, které by ovlivnily energetickou účinnost již zakoupeného produktu, bude dodavatel povinen informovat zákazníka, říká text.Jakákoli vizuální reklama nebo technický propagační materiál by měl odkazovat k třídě energetické účinnosti a stupnici na etiketě. Zároveň budou probíhat informační kampaně pro spotřebitele upozorňující na nově zavedené verze štítků.

Komise vytvoří databázi výrobků s technickou částí, která pomůže národním orgánům monitorovat dodržování předpisů. Komise dále spustí on-line portál pro veřejnost, bude podporovat orgány dozoru nad trhem a poskytovat spotřebitelům další informace o výrobcích. Měla by rovněž vypracovat pokyny pro prosazování tohoto nařízení, včetně osvědčených postupů pro testování výrobků a výměnu informací.

Zpravodaj EP Dario Tamburrano (EFDD, IT) uvedl: „Občané budou mít jasný, inteligentní, digitální systém. Díky otevřeným a přístupným údajům umožní nové nástroje občanům porovnávat výrobky na základě jejich návyků a mohli informovaně nakupovat. Chytré spotřebiče jsou novým mezníkem energetické účinnosti a budou měřit, kolik a kdy je nejvýhodnější je používat. Očekávám, že Komise splní svůj závazek poskytnout Evropanům právní ochranu nad rámec dvouleté záruky."

Odborníci ze San Diego Regional Water Quality Control Board zveřejnili poměrně zajímavou studii, podle které pití kávy může poškozovat životní prostředí. Problém je samozřejmě v kofeinu, který se po vyloučení z těla obvykle dostane do kanalizace a v čističce odpadních vod je eliminován. Nyní byl ale objeven i v tocích vedoucích poměrně daleko od civilizace.

Na divoká zvířata má přitom kofein poměrně negativní účinky – způsobuje stres a určité genetické mutace.

Výzkumníci analyzovali vzorky, které byly v letech 2008 - 2015 odebrány v oblasti San Diega a části okresu Orange County. A to ze surových odpadních vod, upravených odpadních vod a dále z vybraných potoků.

Vzorky surových odpadních vod obsahovaly 0,052 až 8,5 mikrogramů kofeinu na litr, zatímco vzorky upravených vod 0,029 až 1,19 mikrogramů na litr. Překvapení však přinesla analýza vzorků získaných z potoků v rekreačních oblastech – výsledek 0,032 až 0,662 mikrogramů na litr nikdo nečekal.

Z tiskové zprávy plyne, že potenciální zdroje kofeinu zahrnují například „netěsnící kanalizační potrubí, špatně udržované septické systémy, recyklovanou vodu používanou k zavlažování či výpustě dešťové vody“.

Jiná podobná studie odhalila, že podél pobřeží Oregonu je ve vodě mnohem víc kofeinu než ve městech (45 nanogramů na litr kontra 9 nanogramů na litr). „To svědčí o špatně fungujících septických systémech ve venkovských oblastech,“ komentovala to Elise Granek z Portland State University.

Zdroj: UPI (Americans' caffeine habit may be harming waterways, wildlife)

Rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa odstoupit od dohody OSN o změně klimatu z roku 2015 bude projednáno ve středu ráno. Oznámení amerického prezidenta Trumpa bylo v minulých dnech kritizováno zákonodárci EU, kteří oznámili, že Evropská unie bude dodržovat své závazky a bude pokračovat s vlastní legislativou v oblasti klimatu.

Parlament bude ve stejný den hlasovat o legislativě provádějící cíle Pařížské dohody, kterých bude dosaženo snížením emisí ze zemědělství, dopravy, stavebnictví a odvětví odpadů o 30% do roku 2030.

Rozpravu plenárního zasedání můžete sledovat prostřednictvím EP Live a EbS +.

Další informace:

Výsledek - ZDE

Zaznělo minulý týden na debatě v Ústí nad Labem. Politici i odborníci tam debatovali o výzvách a příležitostech, které přináší útlum těžby uhlí a restrukturalizace regionu. Nástroje a finanční zdroje k dispozici jsou, kraj však musí mít jasnou představu o tom, kam chce směřovat.

Ústecký kraj se zcela nevypořádal s hospodářskou transformací, která v Česku proběhla v 90. letech. K tomu se přidává proměna energetiky související s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Ta přináší další ekonomické, technologické i sociální změny. Má řadu negativních dopadů, ale nabízí také příležitosti. O tom hovořili účastníci diskuzního setkání na téma „Klimatická politika: Výzvy pro Ústecký kraj“, které proběhlo 8. června 2017 v Ústí nad Labem.

„Česká republika bude v příštích měsících bojovat o to, aby si po roce 2020 zachovala národní obálku v rámci evropské politiky soudržnosti. Její základní zásadou je snižování rozdílů mezi regiony. Prostředky, které se podaří vyjednat, by se měly být v příštím programovacím období lépe zacíleny podle specifických potřeb jednotlivých krajů, tak aby se dařilo rozvíjet i strukturálně zatížené regiony včetně Ústeckého kraje,“ uvedl během debaty europoslanec Polčák.

„Neměly by však zapadnout ani další prostředky, které může ČR využít už v současnosti. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých strukturálních změn. V období 2014 až 2020 je v rámci tohoto programu ročně k dispozici 150 milionů eur. Česká republika přitom zatím tento fond prakticky nevyužila,“ dodal.

Na transformaci strukturálně postižených regionů se zaměřuje Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který v lednu 2017 schválila česká vláda. Na základě jejího zadání nyní vzniká první akční plán, který má přinést konkrétní opatření.

„Akční plán je dokončen a do konce června by měl být zařazen na program vlády. Obsahuje 65 opatření, která mají charakter legislativních a systémových změn, ale zahrnují také alokaci finančních prostředků. Část z nich míří na všechny tři regiony a část se týká specificky jednotlivých krajů. Celkový finanční dosah akčního plánu je pro příští tři roky vyčíslen na 42 miliardy. Pro roky 2017 a 2018 je připraveno přesné vyčíslení nákladů, zbytek je odhad, který bude každoročně upravován při aktualizaci akčního plánu,“ sdělila účastníkům setkání zástupkyně vládního zmocněnce Nekolová.

„Cílem opatření je vyřešení problémů souvisejících s útlumem těžby, rekultivací krajiny, resocializací území a odstranění ekologických zátěží, ale také posílení konkurenceschopnosti místních firem, ať už působí v tradičním průmyslu nebo v nově se rozvíjejících odvětvích,“ vysvětlila. 

Zástupce Evropské komise Štěrba představil, co v tomto směru chystá bruselská exekutiva. „Ve svém sdělení k zimnímu energetickému balíčku se Evropská komise zavázala k pomoci regionům zasaženým útlumem těžby uhlí. Pracujeme na třech vzájemně se doplňujících projektech. Výroční setkávání Dialogu o uhlí v Bruselu chceme nahradit trvalou platformou, která bude poskytovat podporu při přechodu na nové technologie a hledání nových byznys modelů. Komise je také připravena sestavit operativní týmy expertů, kteří mohou pomoci s řešením problémů přímo na místě a aktivně komunikovat s místními představiteli, firmami i občanskou společností. Chceme také sestavit koncepční dokument, který poskytne místním a krajským samosprávám lepší přehled o nástrojích a prostředích, které jsou v této oblasti k dispozici. Tento dokument by měl vzniknout v řádu příštích měsíců,“ řekl.

Výstupem z debatního setkání, jehož partnerem bylo Eurocentrum Ústí nad Labem, se stane soubor doporučení, která budou rozeslána zainteresovaným institucím a organizacím v České republice i na evropské úrovni.

Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EurActiv.cz. Série je součástí projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Na setkání vystoupil poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák (STAN), který je členem výborů pro regionální rozvoj (REGI) a životní prostředí (ENVI). Vedle něj se setkání zúčastnila regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová, Václav Štěrba z Oddělení účinného využívání přírodních zdrojů Generálního sekretariátu Evropské komise, člen zastupitelstva Ústeckého kraj a předseda Výboru pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova Miroslav Andrt (ČSSD) a poradce ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Vladimír Vlk.

Ke kulatému stolu s nimi zasedli další představitelé Ústeckého kraje a jeho obcí, zástupci soukromých firem, nevládních organizací i odborníci z akademické sféry. Zúčastnění se shodli na tom, že základem pro úspěšnou budoucnost kraje je soudržnost napříč politickými stranami i hospodářskými odvětvími a vytvoření jasné vize. To podle nich pomůže čerpat z finančních fondů i iniciativ, které se na pomoc podobně zatíženým regionům zaměřují.

Informační model stavby (model BIM) si lze představit jako databázi informací, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu budovy a případné rekonstrukce (změny dokončených staveb) až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu stavby.

V rámci systému BIM vzniká digitální vícerozměrný model stavby (tzv. BIM model), obsahující geometrické a popisné informace, který slouží jako otevřená databáze informací o stavbě pro její návrh, provedení, provozování a vzájemné propojení těchto etap. Stavebnictví vytváří díla dlouhodobé životnosti a užitné hodnoty a je vstupním tvůrčím sektorem pro budoucí hospodářský a sociální rozvoj státu. Je tedy nutné zajímat se nejen o počáteční investici do projektu, ale klást důraz na náklady celého životního cyklu.

Jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout vyšší produktivity, inovativnosti a konkurenceschopnosti sektoru stavebnictví, je široké využívání informačních technologií. Používání metody BIM je proto základní podmínkou digitalizace stavebnictví, tzv. Stavebnictví 4.0. Podporu digitalizaci stavebního sektoru na svém 5. zasedání dne 24. 11. 2016 vyjádřila také Rada vlády pro stavebnictví ČR. Zavedení metody BIM do praxe v ČR podporují nejen projekční a stavební firmy, ale i zástupci veřejné správy a odborná veřejnost. Jedná se však o nelehký úkol, protože pro úspěšné zavedení BIM je zcela zásadní užší spolupráce všech profesí napříč stavebním sektorem. Za účelem celkové koordinace je klíčová také podpora ze strany vlády.

Nejdůležitější přínosy využití BIM v průběhu celého životního cyklu stavby jsou následující:

• úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla

• zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu

• zlepšení kontroly stavebního procesu

• zlepšení kvality výsledného díla

• předcházení kolizím (jejich detekce před realizací stavby) a nedorozuměním při práci s informacemi použitím starých verzí

• zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby (i pro netechnické profese pracující na projektu)

• reálná možnost průběžného začlenění všech potřebných profesí již při návrhové fázi projektu (např. rozpočtář, správce budovy)

• ochrana životního prostředí s důrazem na energetické úspory (nižší energetická náročnost budov) díky možnostem simulací v etapě přípravy projektu a využití údajů v případě rekonstrukce nebo demolice objektu

• snadnější možnost zpracování variant

• zefektivnění ekonomického řízení staveb (projektů) a to od prvotní kalkulace, přes výběr a průběžné kalkulace až po samotnou fakturaci

• významné podklady pro navrhování, instalaci, provozování a výměnu zařízení

• dostupnost aktuálních informací na jednom místě

Dokument ke stažení:

Materiál

Regionální kancelář pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO, Evropa), Ekonomická komise pro Evropu Organizace spojených národů (UNECE) a Program pro životní prostředí Organizace spojených národů (UN Environment) vyzývají evropské lídry, aby posílili činnost, která má zabránit úmrtím a nemocem způsobeným dopadem životního prostředí.

Každý rok zemře předčasně v důsledku znečištěného prostředí minimálně 1,4 milionu Evropanů, což odpovídá minimálně 15 % všech úmrtí v Evropě. Zhruba polovina těchto úmrtí souvisí s vnějším či vnitřním znečištěním prostředí. Dohromady ztratí občané 50 milionů let zdravého života ročně kvůli rizikům souvisejícím s životním prostředím.

„V době udržitelného rozvoje můžeme zabránit 1,4 milionu úmrtí souvisejících s životním prostředím tím, že budeme činit zdraví prospěšná politická rozhodnutí napříč celým vládním sektorem,“ řekla dr. Zsuzsanna Jakab, regionální ředitelka pro Evropu WHO. „Tlačíme na všechny evropské vůdce, aby tuto příležitost využili pro udržitelnější politiku, která by řešila zdravotní výzvy 21. století.“

Tato výzva přichází se zahájením Šesté ministerské konference o životním prostředí a zdraví dnes v Ostravě v České republice. Ve dnech 13.–15. června 2017 se sejde více než 450 zástupců z 53 zemí evropského regionu WHO s mezinárodními a nevládními organizacemi, aby podepsali deklaraci zavazující je k prioritizaci činností zaměřených na environmentální rizika pro zdraví člověka do roku 2018.

Velké množství nepřenosných nemocí je způsobeno environmentálními rizikovými faktory

Environmentální rizikové faktory jsou odpovědné za zhruba 26 % ischemických srdečních chorob, 25 % mozkových příhod a 17 % případů rakoviny v Evropě. Úmrtí z kardiovaskulárních příčin a onemocnění související s environmentální expozicí jsou třikrát vyšší v zemích s nižšími středními příjmy v porovnání se zeměmi s vysokými příjmy.

Znečištění ovzduší je v Evropě nejčastější environmentální příčinou úmrtí a odpovídá za 620 000 úmrtí každý rok z důvodu venkovní (doprava, průmysl, výroba energie) nebo vnitřní expozice (spalování pevných paliv na topení a vaření, špatné větrání, pasivní kouření). Další environmentální faktory, jako je chemické znečištění, hluk, pracovní rizika, znečištěná voda, špatná hygiena a úrazy, mají na svědomí mnohem víc úmrtí a onemocnění. Průjmová onemocnění způsobená závadnou pitnou vodou, toaletami a hygienou vedla k 14 úmrtím denně – v Evropě 21. století nepřijatelná realita. Při dopravních nehodách zemře 85 000 lidí ročně.

Finanční překážky, nerovnost, extrémní počasí související se změnou klimatu, nárůst nepřenosných onemocnění, stárnutí populace, rapidní urbanizace a nebývalá vlna migrace zhoršují environmentální dopady na zdraví Evropanů.

Investice do měst

V roce 2015 žila poprvé v historii lidstva většina světové populace v městských oblastech. Do roku 2030 bude 8 z 10 Evropanů žít ve městech, kde budou vystavováni mnohačetným environmentálním rizikům. Nejzranitelnější z nich – děti, lidé žijící v chudobě, opomíjené skupiny lidí, migranti – jsou tím nerovnoměrně zasaženi.

Nová zpráva WHO “Environment and health for European cities in the 21st century: making a difference” (Životní prostředí a zdraví pro evropská města v 21. století: snaha o změnu), vyvinutá společně s UNECE a UN Environment, se zasazuje o investice do měst, které jsou hnacím motorem k zlepšení lidského zdraví a snížení nerovnosti.

„Města hrají nezbytnou roli při plnění programu pro udržitelný rozvoj Organizace spojených národů 2030, a proto se opatření musí zaměřit na tuto rovinu s cílem zlepšit naše zdraví a duševní pohodu,“ řekl dr. Srdan Matic, koordinátor pro životní prostředí a zdraví u WHO v Evropě. „Identifikace přínosu měst jako jedné z priorit na této ministerské konferenci představuje milník a WHO se zavazuje podporovat všechny evropské země v jejich snaze upřednostňovat opatření pro lepší zdraví, duševní pohodu a životní prostředí.“

Síť Zdravých evropských měst WHO a Síť Zdravých regionů jsou strategickými platformami pro působení na lokální úrovni; poskytují příležitost pro posílení společných přístupů a integrují environmentální, sociální, ekonomické a politické dimenze pro lepší zdraví a duševní pohodu pro všechny.

Závazek zabránit úmrtím a onemocněním z environmentálních příčin

Ministerská konference o životním prostředí a zdraví pořádaná v Ostravě je šestou konferencí, která se koná v rámci procesu zahájeného téměř před 30 lety, jenž měl za cíl eliminovat největší environmentální hrozby pro lidské zdraví.

Je organizována WHO pro Evropu v partnerství s UNECE a UN Environment a hostí ji vláda České republiky. Bude znovu definovat přístup Evropy k příležitostem a výzvám 21. století. Do roku 2018 se očekává, že evropské země vyvinou národní portfolia pro environmentální a zdravotní opatření. Budou založena na jejich prioritách vybraných mezi sedmi vyzdviženými na konferenci: kvalita ovzduší, chemická bezpečnost, zdravotnické systémy udržitelné z hlediska životního prostředí; nakládání s odpadem; voda, sanitace a hygiena a města.

Evropské centrum WHO pro ochranu životního prostředí a zdraví v německém Bonnu je centrum vynikající praxe v tomto procesu: poskytuje důkazy, které jej posilují, pracuje se zeměmi pro implementaci jejich závazků a měří pokrok vzhledem k cílům.

Konference bude zlomovým bodem označujícím první událost v éře nového programu udržitelného rozvoje 2030. Jako taková vytvoří rámec pro závazek evropských lídrů pro environmentální a zdravotní opatření s cílem dosáhnout cílů udržitelného rozvoje při současné podpoře cílů Zdraví 2020, evropské politiky pro zdraví a duševní blaho WHO, k vytvoření podpůrného prostředí a odolných komunit.

Související odkazy

• Šestá ministerská konference Životní prostředí a zdraví

• Evropský environmentální a zdravotní vývoj (EHP)

• Evropské centrum pro životní prostředí a zdraví WHO (ECEH)

• Evropská síť Zdravých měst WHO

• Síť Zdravých regionů

Lépe využívat elektrickou energii je dobré pro Vaši peněženku i pro životní prostředí. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, jsou energeticky účinné spotřebiče, a proto jsou pračky, vysavače, televize atd. označovány štítky, podle kterých můžete odhadnout, jak „žravý“ nebo naopak úsporný daný produkt je. Systém označování je ale podle europoslanců nepřehledný a proto chce Parlament zjednodušení stupnice. O návrhu hlasuje plénum již dnes.

Energetická účinnost se definuje jako podíl využité energie k vložené energii neboli poměr mezi výkonem daného zařízení a potřebným energetickým vstupem. Energetický štítek je používán jako jednoduché zobrazení energetické účinnosti spotřebiče.

První štítky zavedly od roku 1995 používání stupnice od A (nejúčinnější) do G (nejméně účinné). Později byla horní hranice nastavena do A+++, ale s tím, jak se zlepšovala energetická účinnost výrobků, se většina nových spotřebičů na trhu prodávala s písmenkem A. Motivace kupovat ty nejúčinnější (A+++) se začala vytrácet, protože spotřebitelé již nebyli schopni tak dobře rozlišovat a stačilo jim prostě „Áčko“.

Proto chce Evropská komise znovu zavést jednoduchou škálu od A do G a zároveň navrhuje způsob, jak v budoucnu přehodnocovat energetickou efektivitu, aby označování drželo krok s technologickým vývojem a zlepšováním účinnosti spotřebičů, aniž by se stupnice musela znovu rozšiřovat.

Součástí návrhu je také mimo jiné vytvoření digitální databáze nových energeticky účinných výrobků, která by měla zlepšit transparentnost a vnitrostátním orgánům usnadnit dohled nad trhem.

Poslanci a členské státy se již shodli na kompromisním znění návrhu. Pokud ho schválí celé plénum a formálně potvrdí Rada (členských států), bude moci vstoupit v platnost. Více o neformální dohodě EP a Rady v tiskové zprávě.

Energetická skupina E.ON chce v Česku vyzkoušet zařízení, které bude elektřinu v případě přebytku v síti hromadit a v případě nedostatku uvolňovat. Lze tak ušetřit.

V elektrické rozvodně v jihočeských Mydlovarech vyroste poprvé v Česku velkokapacitní úložiště elektřiny od německé společnosti Siemens. Energetická skupina E.ON do něho investuje 24 milionů korun. Tuzemské zákony přitom velké baterie jako nástroj v energetických sítích zatím neznají. E.ON bude  úložiště s kapacitou jedné megawatthodiny používat na základě pravidel pro provoz elektráren, a to především pro snižování nákladů na takzvanou odchylku. To jsou případy, kdy se plánovaná spotřeba u odběratelů liší od skutečnosti. V takovém případě musí obchodník přebytečnou elektrickou energii prodávat, nebo naopak nedostatek dokupovat na denním a vnitrodenním trhu.

„Krátkodobé trhy budeme používat dál. Ale úložiště nám dovolí reagovat na přebytek či nedostatek elektrické energie v reálném čase, tedy mnohem efektivněji. Budeme baterie nabíjet v době přebytku energie a vybíjet v době nedostatku,“ vysvětluje mluvčí E.ON Vladimír Vácha.

Společnost Siemens uvádí,  že baterie dokážou reagovat na potřeby sítě a obchodníka v řádu sekund. Náklady na odchylku se pohybují v některých hodinách  dne nad dvěma tisíci korun za megawatthodinu.

Projekt je zatím pilotní. Pokud by měly baterie pokrývat celou odchylku společnosti E.ON, musely by být mnohonásobně větší. Firma nicméně uvažuje, že  pokud se nové zařízení osvědčí, rozšíří je na desetinásobek počáteční kapacity. Úložiště v Mydlovarech by mělo být v plném provozu na konci letošního listopadu.

„První instalace zařízení Siestorage v Česku je pro nás důležitým milníkem také proto, že by u nás mělo vzniknout kompetenční centrum pro baterie, které obchodně pokryje oblast východní Evropy a část střední Evropy,“ vysvětluje Tomáš Hüner, ředitel divize Energy Management Siemens ČR. Provoz pilotní jednotky by mohl pomoci také s tvorbou pravidel pro fungování akumulačních jednotek v elektrických sítích.

„Pravidla pro akumulaci budou součástí příští novely energetického zákona. Teprve pak budeme moci uvolnit podnikání s úložišti,“ říká Ladislav Havel, ředitel odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

E.ON už provozuje velkokapacitní  úložiště v Německu. Od roku 2014 mu dvě baterie pomáhají stabilizovat síť na severoněmeckém ostrově Pellworm. Letos instaluje  baterie s výkonem deseti megawattů v anglickém Sheffieldu.

Siemens už svůj systém Siestorage dodal devíti zemím. Největší letošní zakázku dostala od Engie Deutschland, která baterie nasadí na přečerpávací elektrárně Pfreimd v severovýchodním Bavorsku.

Mohlo by Vás zajímat:

Lidé se začínají elektřinu vyrábět sami, musíme se na to připravit. Inovace nemusí být raketová věda, říká nový šéf E.ON (13.6.2017)

Zdroj: E15

Právě vychází druhé číslo nového populárně-naučného časopisu Akademie věd ČR s názvem A / Věda a výzkum. Jeho ústředním tématem je sucho jako důsledek globálních klimatických změn. Dočíst se v něm můžete i o vědeckém souboji teorií vzniku života na Zemi, o životě žen a dětí ve středověku nebo o tom, jestli může lidem při hubnutí pomoci jejich vlastní tuk. Čtvrtletník A / Věda a výzkum, jehož hlavním cílem je poutavou formou představit výzkumy vědců a vědkyň z Akademie věd ČR, si můžete stáhnout jako pdf.

Malí a střední podnikatelé v Praze mohou od poloviny června žádat u Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) o bezúročné investiční úvěry a finanční příspěvky na financování svých projektů zaměřených na energetické úspory. ČMZRB dnes zveřejnila výzvu k programu ENERG, na něž Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyčlenilo 130 milionů korun.

Program ENERG má přispět ke snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v malých a středních podnicích v Praze, které nemohou být podporovány z OP PIK. „Pražští podnikatelé se ke zvýhodněným produktům a programům dostávají daleko hůře než podnikatelé mimopražští, proto jsme se rozhodli pro ně tento pilotní program připravit. Program ENERG zároveň přispěje k naplnění cíle České republiky k dosažení úspor energie v konečné spotřeba v roce 2020 dle Národního akčního plánu energetické účinnosti,“ říká Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu.

Podpora bude poskytována ve formě bezúročného investičního úvěru až do výše 70 % způsobilých výdajů, v rozmezí 2 - 20 mil. Kč, se splatností 10 let a odkladem splátek až dva roky. Současně se zvýhodněným úvěrem bude příjemci podpory poskytnut finanční příspěvek na pořízení energetického posudku, a to ve výši až 100 tisíc Kč. V případě dosažení energetické úspory podle projektového plánu do 3 let od dokončení projektu obdrží podnikatel navíc také bonusový finanční příspěvek ve výši 7 % vyčerpané částky zvýhodněného úvěru.

Podpora je určena malým a středním podnikatelům na území hlavního města Prahy, kteří podnikají ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví či službách. „Z prostředků lze financovat např. pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného, nehmotného i drobného majetku vedoucího k dosahování úspor energie v konečné spotřebě a vedlejší rozpočtové náklady,“ přibližuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB. Žádosti pak mohou začít podávat 15. června 2016.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na program ENERG vyčlenilo 130 milionů korun z prostředků státního rozpočtu, získaných z prodeje emisních povolenek.

Text výzvy k programu a seznam obchodních míst jsou k dispozici na webové stránce ČMZRB.

ROZHOVOR Oproti roku 2015 se v roce 2016 množství odevzdaných baterií zvýšilo o 32 %. Mezi segmenty, kde byl nárůst největší, patří obchody, výrazně se také zvýšil sběr v obcích. Co do hmotnosti zhruba polovina sebraných baterií je zpracováváno v Česku, zejména pak olověné baterie. Díky recyklaci získáme ze 100 kg baterií 65 kg kovonosných surovin. Kde tyto suroviny najdou další uplatnění? O podrobnostech recyklace baterií jsme si povídali s jednatelem společnosti ECOBAT s.r.o. Petrem Kratochvílem.

V roce 2016 jste dosáhli úroveň zpětného odběru 45 %, což je o 10 % (tedy o 10 procentních bodů) více než v předešlém roce. Jak se Vám to podařilo?

Myslím, že se nám podařilo konečně zúročit několikaletou systematickou práci s obcemi i posledními prodejci. Kupříkladu výrazně narostlo množství baterií, které lidé odevzdali společně s elektroodpadem do venkovních červených kontejnerů (meziročně o 81 %). V neposlední řadě zabrala naše Výzva 2016 a většina našich partnerů se snažila ECOBATu pomoci splnit velice náročný sběrový cíl.

Určitě by bylo ideální, kdyby úroveň zpětného odběru byla 100 %. Jaká úroveň je podle vás reálná?

Za stávajících legislativních podmínek maximální úroveň zpětného sběru určitě reálná není. Na rozdíl od autobaterií nemůžeme v případě malých přenosných baterií motivovat finančně jejich konečné uživatele, aby použité baterie odevzdávali k recyklaci. I ty nejúspěšnější země (Švýcarsko, Lucembursko, Belgie) dosahují účinnosti sběru maximálně do 60 %.

Využíváte různé druhy sběrných kanálů, jak jsou účinné a jaký je vývoj v posledních letech?

Oproti roku 2015 se v roce 2016 množství odevzdaných baterií zvýšilo o 32 %. Mezi segmenty, kde byl nárůst největší, patří obchody s meziročním nárůstem 69 %. Daří se nám lépe spolupracovat přímo s centrálami řetězců a je patrné, že jejich managementy nevnímají umísťování sběrných nádob jen jako svou povinnost danou jim ze zákona, ale velmi účelně vybírají pro sběrné nádoby viditelná místa, která jsou zákazníkům přímo na očích. Výrazně se také zvýšil sběr v obcích, a to o 54 %, na kterém má velký podíl stoupající obliba červených venkovních kontejnerů. Stabilní je spolupráce s firmami a také zapojení škol. Ty meziročně odevzdaly o 7 % baterií více. Spolupráce se školami není důležitá jen vzhledem k množství baterií, které žáci, studenti a pedagogové vytřídí, ale také díky velmi praktické osvětě, které se zde dětem díky programu „Recyklohraní aneb Ukliďme si svět dostává“.

Norsko nyní zkouší zálohový systém na baterie. Jak systém funguje a je to možná cesta k dalšímu zvýšení úrovně zpětného odběru?

V Norsku dle mých informací v některých prodejnách instalují zálohovací automaty. Jejich pořizovací cena je však nesmírně vysoká. Ano, zálohové systémy by jistě přispěly ke zvýšení sběru, ale nejsem si jist, zda vysoké náklady na vybudování a provozování takového systému jsou ekonomicky i environmentálně ospravedlnitelné. 

Ve výroční zprávě uvádíte, že se Vám podařilo snížit za posledních pět let náklady na zpracování 1kg baterií (z 30 Kč na 21 Kč/kg). Můžete prozradit, kde je tajemství úspěchu?

Naše organizace je nezisková a je vlastněna významnými výrobci a dovozci baterií, kteří jsou zároveň i našimi platícími klienty. To je základní princip kolektivního systému. Naši vlastníci tedy přirozeně vyvíjejí velký tlak na to, abychom fungovali co nejefektivněji a aby nemuseli do systému odvádět příliš vysoké poplatky. Proto jsme například v posledních dvou letech významně snížily náklady na třídění a zpracování baterií.

V jakých provozech se v Česku dochází k fyzickému třídění sesbíraných baterií?

Na Kladně jsou tříděny použité baterie pocházející z prodejen, sběrných dvorů a škol. V Jihlavě jsou zase baterie tříděny z odevzdaného elektroodpadu. ECOBAT sám provozuje malý třídicí provoz, kde se zaměřujeme na třídění dobíjecích baterií (akumulátorů). 

Můžete popsat, jak se následně roztříděné baterie dále technologicky zpracovávají?

V principu jsou dva základní způsoby: metalurgický a fyzikálně - chemický. Oba typy procesů mají společné to, že dochází k oddělenému získávání kovů (Zn, Co, Mn, Ni, Cu, Pb). Evropská směrnice o bateriích navíc nařizuje minimální účinnost recyklačních procesů (50 a více % z hmotnosti zpracovávaných baterií musí být vráceno do výrobních procesů).   

Zpracovává se v Česku většina sesbíraných baterií nebo v zahraničí?

Co do hmotnosti je to zhruba jedna polovina ze sebraných baterií, které jsou zpracovávány v Příbrami, jedná se hlavně o olověné baterie. V zahraničí využíváme více recyklačních zařízení specializovaných na různé chemické typy baterií. V loňském roce 2016 jsme nejvíce baterií vyvezli ke zpracování do Polska. 

Proč některé druhy baterií končí ve spalovně a jaké je to množství?

Jedná se o dva různé případy. Do spalovny musíme poslat baterie, které jsou díky špatnému skladování ve velmi špatném stavu, nelze rozlišit jejich chemický typ a není možné je předat k recyklaci. Dále jsou to nenabíjecí lithiové baterie, pro jejichž recyklaci v tuto chvíli neexistuje rozumné ekonomické, ani technologické řešení.

Recyklace lithiových baterií určitě není snadná. Můžete vysvětlit proč? Jaké jsou nároky na dopravu a samotnou technologii?

Lithium a jeho sloučeniny jsou sice velice výhodné z hlediska konstrukce nových baterií, ale zároveň představují značné bezpečnostní riziko díky své reaktivnosti a výbušnosti. Na lithiové baterie proto platí velice přísné předpisy pro silniční dopravu (ADR). Technologie pro zpracování lithiových baterií musí být provedeny v nevýbušném prostředí. 

Díky recyklaci získáme ze 100 kg baterií 65 kg kovonosných surovin. Kde tyto suroviny najdou další uplatnění?

V jakékoliv výrobě, pro kterou jsou potřeba kovy. Takže je to velice široká škála použití – výroba speciálních ocelí, pokovování pracovních nástrojů a plechů a podobně. V případě olova se jedná dokonce o velice názornou ukázku uzavřeného recyklačního cyklu, protože pro výrobu nových autobaterií se používá více než 80% olova právě z recyklačních procesů.

Uvedl jste, že čerstvě spolupracujete s VŠCHT na LCA z pohledu recyklace vs. těžba primárních surovin. Můžete být konkrétnější a kdy se můžeme těšit na výsledky studie?

Z kolegy z VŠCHT se chceme zaměřit na zinek, který můžeme získávat z primárních rud nebo recyklací použitých baterií. Cílem je porovnat oba dva způsoby získávání zinku zejména po stránce environmentální zátěže. Ale náš projekt je teprve na počátku, takže výsledky očekáváme až v příštím roce.

Nemůžu se nezeptat na připravovaný zákon o výrobcích s ukončenou životností, byť je v současné době v “mrazáku”. Kde vidíte jeho klady a zápory a je vůbec z pohledu zpětného odběru baterií potřebný?

Problematika zpětného odběru baterií je legislativně ošetřena na velice dobré úrovni. Legislativa dává státu dostatečné nástroje pro kontrolu správného fungování zpětného odběru. Výrobci ani kolektivní systémy nejsou zatěžováni nadměrnou administrativou a máme dostatečnou svobodu při dalším rozvoji našeho systému. Z pohledu baterií tedy žádného nového zákona není zapotřebí. 

Pro letošní rok připravujete akci Recyklojízda, obecně jaké máte plány a cíle pro letošní rok?

S Recyklojízdou se v září chystáme projet Českou republiku od západu na východ, abychom podpořili třídění a recyklaci baterií. A jak jinak než na kolech na baterky. Tříčlenný tým si dal za cíl na elektrokolech zdolat přes 700 kilometrů. Vyjíždí v úterý 5. září z Aše a končí 14. září v nejvýchodnější obci republiky Bukovec. Na cestě má 23 zastávek v českých a moravských městech. Navštěvovat bude především městské a obecní úřady a do některých škol zavítá se vzdělávacím programem Recyklace hrou. Potkávat s lidmi se bude na náměstích, v parcích i kdekoliv po trase. Celou akci děláme především proto, že chceme jít mezi lidi, mluvit s nimi o tom, že i když se někomu mohou zdát baterky malé, do koše rozhodně nepatří. Projektem Recyklojízda chce ECOBAT také podpořit Evropský den recyklace baterií, který připadá na 9. září.

A k plánům na letošní rok? Chceme přinejmenším zopakovat vynikající výsledek ve sběru přenosných baterií z předchozího roku, což nebude tak snadné, jak by se mohlo zdát. Novinkou je, že se ECOBAT začal v letošním roce systematicky věnovat problematice průmyslových baterií. Chceme se stát experty na sběr a recyklaci všech typů baterií. 

Dokument ke stažení:

Zprávě o činnosti ECOBAT 2016

Ve článku, který právě vychází v novém VTEI, jsou shrnuty závěry projektu, jehož cílem bylo stanovení možných budoucích potřeb vody v časovém horizontu 2030 až 2050. V rámci projektu byly analyzovány čtyři možné scénáře vývoje české společnosti. Článek navazuje na předchozí publikované výsledky zabývající se pouze sektorem veřejných vodovodů a doplňuje je o další zpracované sektory (energetika a živočišná výroba). Odběry pro průmysl, rostlinnou výrobu a ostatní odběry jsou pak odhadnuty na základě současných trendů. Aktuální číslo VTEI 2017/3 najdete ZDE