Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení několik předpisů, kterými se vyhlašují národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky. Současně ministerstvo posílá do připomínkového řízení návrh vyhlášky o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území. Navrhuje se zrušit celkem tři vyhlášky a šest výnosů, které jsou souběžně nahrazovány, novou právní úpravou a to konkrétně:

Před 120 lety lidstvo poznalo přirozenou radioaktivitu. Jak dlouhá byla cesta od Becquerelovy fotografické desky a rentgenového snímku ruky paní Röntgenové až k dnešní jaderné energetice? Kde lidstvu jádro pomohlo a kde uškodilo? A jak co nejlépe likvidovat jaderný odpad? Odpoví profesor František Janouch - jaderný fyzik, který pracoval ve švédském Nobelově ústavu pro fyziku, zakladatel a předseda Nadace Charty 77. Hyde Park Civilizace začíná dnes v sobotu ve 20:05 na ČT24.

Ministerstvo životního prostředí uvažuje o zařazení 16 dalších lokalit do hájeného režimu, na kterých by v budoucnu mohly stát přehrady. Nyní je takových míst v Česku 65. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Odmítl ale sdělit konkrétní místa. Návrh je nyní v připomínkovém řízení.

V tzv. generelu území, chráněných pro akumulaci povrchových vod, bylo podle Brabce kdysi zhruba 400 míst, postupem času jejich počet ale klesal. Nyní by se tam podle něj mohla některá vrátit. V těchto místech se nesmí mj. stavět dopravní koridory nebo zařízení pro průmysl a energetiku, které by mohly v budoucnu narušit geologické poměry v území možné přehrady.

Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly by se tam mohla objevit místa, která už byla projednána se starosty tamních obcí. "Byly obce, které to odmítly, byť to bylo doporučováno na úrovni krajů," řekl.

Zároveň by se podle něj mohla z materiálu vyřadit taková místa, kde by se mohlo začít stavět za pět nebo deset let. Zůstaly by v něm lokality, kde by se teoreticky mohlo stavět za 50 let a později.

Na konci února vláda rozhodla, že nechá prověřit možnost vybudování čtyř nových vodních nádrží pro případ dlouhých období sucha, a to v Pěčíně v Královéhradeckém kraji, ve Vlachovicích ve Zlínském kraji a v Senomatech a Šanově ve středních Čechách. Příslušné orgány dostaly dnes od kabinetu za úkol prověřit, zda jsou záměry uskutečnitelné, a to také s ohledem na územní plánování. Podle materiálu ministerstva zemědělství je nezbytné začít s přípravou už nyní, protože v ČR od prvního záměru k postavení přehrady obvykle uplyne 20 let. Dvě z těchto míst byly právě v "generelu".

Vláda loni v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Ministr zároveň na dnešní konferenci také představil nově spuštěný informační portál Voda základ života, na kterém se budou objevovat informace spojené s problematikou vody a sucha. Například i zatím nepublikované materiály z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM.

Zdroj: ČTK

Dnes vyšla ve Sbírce zákonů novela národního seznamu evropsky významných lokalit, kterou vláda schválila na svém jednání začátkem letošního února. Tím se doplňuje národní seznam EVL, které jsou spolu s ptačími oblastmi součástí soustavy chráněných území Natura 2000. V České republice tak nyní bude celkově 1 111 evropsky významných lokalit o rozloze 10 % území ČR.

Vláda na svém zasedání začátkem února schválila doplnění národního seznamu o 50 nových evropsky významných lokalit (EVL) a rozšíření 70 stávajících lokalit o nové předměty ochrany. Doplnění a aktualizace seznamu EVL je povinností každého členského státu EU, který má na svém území přírodní stanoviště v takové kvalitě, která odpovídá potřebám zachovat tyto druhy a stanoviště pro budoucí generace na celoevropské úrovni. Např. Slovinsko a Chorvatsko má až 30 % evropsky významných lokalit na území svých států, celoevropský průměr je 14 %. V Česku se území EVL provedenou změnou rozšíří celkem o 34 km2, tedy pouze v řádu desetin procenta dosavadní rozlohy.

Na přípravě doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) se začalo pracovat již v roce 2013, poté, co byl tehdejší národní seznam vyhodnocen Evropskou komisí jako neúplný z hlediska zajištění ochrany 22 přírodních stanovišť a 19 evropsky významných druhů. Zpracováním odborného návrhu na doplnění byla pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která jej během roku 2014 předjednala s dotčenými obcemi a v případě menších lokalit s dotčenými vlastníky a významnými správci v území. Předjednání umožnilo předem seznámit dotčené subjekty s tím, co pro ně znamená vyhlášení EVL, a byla jim tak umožněna přímá účast v procesu navržení lokalit. Návštěvníků a turistů, kteří zamíří na území pod ochranou značkou EVL, se vyhlášení nových EVL nijak nedotkne.

Kromě vyhlášení 50 nových lokalit je významnou změnou rozšíření ochrany pro vybraná stanoviště či druhy v 70 stávajících lokalitách. Mezi doplňovanými předměty ochrany lze jmenovat např. největší evropskou vážku páskovce velkého. Jedná se o druh z Karpat a západního Balkánu, jehož výskyt byl nedávno potvrzen i v České republice, a to v lokalitě Chřiby v Jihomoravském kraji. Na seznam přibyla např. i lokalita Dobřany, nově vyhlášená pro druh žáby kuňku žlutobřichou, kde v posledních několika letech město Dobřany realizuje opatření na podporu tohoto druhu. Na seznam se dostal i areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem, v jehož alejích a stromových porostech se lze setkat se silně ohroženými druhy brouků, jako jsou páchník hnědý či lesák rumělkový. Právě sladění ochrany přírody a památkové ochrany areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem bylo velkým tématem v rámci projednávání doplnění lokalit na seznam EVL a nakonec se podařilo najít mezi zainteresovanými resorty životního prostředí, zemědělství i kultury shodu.

Doplnění lokalit podle MŽP zásadně zvýší i ochranu pro stanoviště vod s porosty vegetace řas z rodu parožnatek (Chara). Jedná se převážně o stojaté nebo mírně tekoucí vody s dobrou průhledností, které reprezentují např. tůně, studánky, hlubší tišiny toků, mrtvá ramena, zatopené lomy a pískovny nebo některé rybníky, kde je dosud vysoká kvalita vody. Přestože se toto stanoviště vyskytuje roztroušeně téměř na celém území České republiky, bylo v soustavě Natura 2000 chráněno pouze v 9 lokalitách v 6 krajích. Schváleným nařízením vlády se ochrana pro toto stanoviště rozšířila ve 13 stávajících evropsky významných lokalitách a 9 lokalit bylo vyhlášeno nově. Zastoupení evropsky významných lokalit v 10 krajích již dostatečně odpovídá výskytu stanoviště a potřebě jeho ochrany.

Související legislativa:

• Nařízení vlády č. 73/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit

• Vyhláška č. 74/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění vyhlášky č. 390/2006 Sb.

• Ke stažení ZDE (PDF, pozor - 404 MB!!!)

Zdroj: MŽP

Evropská komise předložila první iniciativu balíčku Oběhového hospodářství, kterou je nařízení o využívání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů. Nová evropská pravidla by měla usnadnit přístup organických hnojiva a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh a zajistit, že podmínky pro jejich uvádění na trh budou stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. Nařízení stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování. Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv a zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny ze 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí.

Opětovné využívání surovin, které se v současnosti likvidují jako odpad, je jednou z klíčových zásad, jež prosazuje balíček opatření zabývající se problematikou oběhového hospodářství přijatý v prosinci 2015. Komise dnes navrhla nařízení, které značně usnadní přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak budou stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. Díky tomuto nařízení vzniknou nové tržní příležitosti pro inovativní společnosti a zároveň se omezí množství produkovaného odpadu, spotřeba energie a poškozování životního prostředí.

„Jen velmi málo biologického odpadu, jehož vzniká obrovské množství, se zpracovává na hodnotná hnojiva,“ konstatuje místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Evropští zemědělci používají hnojiva, která se vyrábějí z dovážených materiálů nebo energeticky náročnými postupy, přestože náš průmysl by mohl biologické odpady recyklovat a zhodnocovat je jakožto zdroje živin. Problémy je třeba proměnit v příležitosti, z nichž budou moci zemědělci i další podnikatelé těžit, a právě v tom nám toto nařízení pomůže,“ vysvětluje.

Nařízení, které bylo dnes předloženo, stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které budou muset všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení, co se týče organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot.

Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv, aby byla zaručena co nejvyšší ochrana půdy. Nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny ze 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí.

Jelikož některá hnojiva se nevyrábí ve velkém množství nebo se s nimi ve velkém neobchoduje přes hranice států, navrhuje Komise nepovinnou harmonizaci. V závislosti na své obchodní strategii a druhu produktu se mohou výrobci buď rozhodnout, že budou své výrobky opatřovat označením CE, a s těmito pak bude možné volně obchodovat na jednotném trhu podle společných evropských pravidel, nebo se mohou rozhodnout, že se s jejich výrobky bude obchodovat podle národních norem na základě vzájemného uznávání na jednotném trhu. Tento přístup zohledňuje zásadu zlepšování právní úpravy a zásadu subsidiarity.

Stávající nařízení o hnojivech z roku 2003 zajišťuje volný pohyb na jednotném trhu především pro konvenční, neorganická hnojiva, která se zpravidla těží v dolech nebo se získávají chemickou cestou. Tyto procesy jsou však energeticky náročné a vzniká při nich velké množství emisí CO2. Inovativní hnojiva vyráběná z organických materiálů do působnosti dosavadního nařízení o hnojivech nespadají. Jejich přístup na jednotný trh tudíž závisí na vzájemném uznávání mezi členskými státy a kvůli rozdílným národním předpisům je často obtížný.

Stávající nařízení o hnojivech navíc neřeší obavy o životní prostředí, jež vyvstávají v souvislosti se znečišťováním půdy, vnitrozemských vod, moří, a v konečném důsledku i potravin.

V současné době se rychle rozvíjejí výzkum, inovace a investice, jež přispívají k oběhovému hospodářství tím, že vytvářejí pracovní místa na lokální úrovni a zhodnocují druhotné suroviny, které by se jinak likvidovaly jako odpad.

Tržní příležitosti pro podniky vyrábějící organická hnojiva jsou značné. Biologické odpady se dnes recyklují z pouhých 5 %. Pokud by se jich recyklovalo více, mohlo by se podle odhadů nahradit až 30 % neorganických hnojiv. Do EU se v současné době dováží zhruba 6 milionů tun fosfátů ročně, třebaže až 30 % tohoto množství by bylo možné nahradit extrakcí z čistírenských kalů, biologicky rozložitelného odpadu, masokostní moučky nebo hnoje.

Návrh nařízení bude nyní předložen k přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Jakmile jej tyto orgány přijmou, bude nařízení přímo použitelné, aniž by bylo nutné je provádět do národního práva, přičemž se počítá s určitým přechodným obdobím, aby se firmy a veřejná správa mohly na tato nová pravidla připravit.

Další informace:

• Časté otázky

• Nařízení o dodávání hnojivých výrobků na trh

Kovohutě vyrobily loni rekordních 2200 tun výrobků z olova a cínu a téměř šest tun drahých kovů, jako jsou zlato, stříbro, palladium, platina a rhodium. Recyklováno bylo téměř 58.000 tun olověných odpadů. Ekologicky zrecyklováno bylo také téměř 1500 tun elektroodpadu a dalších 1050 tun svítidel a světelných zdrojů v dceřiné společnosti Recyklace Ekovuk.

Tržby společnosti v loňském roce tak překročily 2,3 miliardy Kč, s meziročním nárůstem o 7 %. Jde o druhé nejvyšší tržby v historii – rekordní byly ještě před krizí v roce 2007. Výše tržeb je ovlivněna zejména kurzem koruny, burzovními cenami zájmových kovů a také převedením určitých zakázek v oblasti recyklace olova z klasického systému nákup-prodej na přepracování, kdy si rozhodující zákazníci sami dodají olověné odpady a odeberou pak finální produkt – olovo. Hospodářský výsledek akciové společnosti pak byl na úrovni roku 2014.

Pracovníci podniku v roce 2015 vyrobili téměř 47 tisíc tun olova a jeho slitin, což je nejvyšší roční produkce v celé 229leté historii hutě. Zrecyklováno bylo celkem téměř 58 tisíc tun olověných odpadů.

Kovohutě vyrobily v divizi Produkty rekordních 2 200 tun výrobků z olova a cínu. Dále bylo v podniku loni vyrobeno téměř 6 tun drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium). Ekologicky zrecyklováno také bylo téměř 1500 tun elektroodpadu plus dalších 1 050 tun svítidel a světelných zdrojů v dceřiné společnosti RECYKLACE EKOVUK, a. s.

Sběrné místo elektroodpadu v areálu hutě se za celý rok 2015 zaplnilo více než 66 tunami vysloužilých elektrozařízení. V rámci ekologických služeb firmy se od občanů na vrátnici vykoupilo přes 100 tun olověných baterií. Na vrátnici funguje nepřetržitě v rámci ekologických služeb pro široký region výkup olověných baterií (dílčí ceny viz web), sběrné místo elektroodpadu a zpětný odběr baterií-suchých článků (tužkové baterie, „buřty“, apod. – zinko-uhlíkové, alkalické, atd.) pro ekologickou recyklaci. Společnost také vykupuje a recykluje další odpady z autovraků – autokatalyzátory, kabely, cívky či plošné spoje a recykluje polypropylen z olověných baterií i dalších odpadů.

Kovohutě se i v roce 2016 dále zaměřují na výkup a sběr odpadů od obyvatel Příbramska a okolí včetně pokračujících kol permanentní soutěže ve sběru zájmových odpadů – aktuální 10. kolo běží do 30. dubna. Projekt Školy je součástí odpadové soutěže a plus nabízí další možnosti spolupráce vzdělávacích organizací s Kovohutěmi.

Kovohutě Příbram v rámci svých ekologických služeb pro široký region nabízí členům Okresní hospodářské komory (OHK) Příbram, všem podnikatelům, školám i obcím svoz veškerého elektroodpadu (např. televize, monitory, počítače, tiskárny, domácí elektrospotřebiče, telefony, mobily, fotoaparáty, ruční nářadí, elektrické hračky, atd. – vše co je na kabel či baterie) vč. osvětlovacích zařízení, což jsou svítidla a světelné zdroje (zářivky, úsporky, výbojky; dále také klasické žárovky) a další odpady s obsahem rtuti (rtuťové teploměry).

Hutníci vyrobili od roku 1311 do konce roku 2015 za více než 704 let téměř  1,772 milionu tun olova a 5,3 tisíc tun stříbra v historii hutnictví na Příbramsku. Do 70. let minulého století se olovo vyrábělo z primárních surovin příbramských dolů a v posledních desetiletích už jen recyklací olověných odpadů, zejména autobaterií. Stříbro se vyrábí také již jen recyklací. Výroba se takto eviduje prostřednictvím historických pramenů, knih, výrobních deníků a v posledních letech v rámci elektronických databází. Při současném tempu výroby bychom se 2milionté tuny olova mohli dočkat někdy kolem roku 2020.

Firma aktivně také řeší ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR a dalšími dotčenými orgány staré ekologické zátěže (SEZ) – skládku sodné strusky a haldy. Loni na začátku roku byly zahájeny udržovací práce na skládce sodné strusky obdobného charakteru jako v letech 2012 až 2013.

Kovohutě Příbram jsou významným zaměstnavatelem regionu, zpracovatelem odpadů s obsahem olova a cínu (zejména olověných autobaterií), výrobcem olova, jeho slitin a dalších výrobků (pájky – včetně bezolovnatých, střelivo, plechy, atd.) a dále zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium) a odpadů elektrických a elektronických zařízení (elektroodpadu) vč. osvětlovacích zařízení, což jsou svítidla a světelné zdroje (zářivky, úsporky, výbojky; dále také klasické žárovky) a další odpady s obsahem rtuti (rtuťové teploměry). V oblasti odpadů s obsahem drahých kovů mají rozhodující podíl ve společnosti Galmet a na Slovensku vlastní dceřinou firmu Kovohuty SK. Na zpracování osvětlovacích zařízení vlastní Recyklaci Ekovuk.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oblastního inspektorátu v Olomouci uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti, která provozovala spalovnu nebezpečných odpadů v rozporu s integrovaným povolením, a to hned v několika bodech.

„Při kontrole v roce 2014 jsme například zjistili, že provozovatel včas nevyměnil aktivní uhlí v takzvaném dioxinovém filtru, který slouží k záchytu některých emisí. Nebyla také stanoveným způsobem sledována úroveň vyhoření odpadu a automatizovaný měřicí systém pro některé znečišťující látky nebyl vůbec zkalibrován. Spalovna přitom stojí nedaleko obydlené zóny,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci. Inspektoři také zjistili, že ve spalovně byl ke skladování odpadů využíván prostor, který k takovému účelu nebyl určen ani v integrovaném povolení, ani v provozním řádu.

„Při následné opakované kontrole v únoru 2015 jsme přišli ještě na další porušení zákona. Přímo v době kontroly došlo ve dvou případech k překročení půlhodinového emisního limitu pro oxid uhelnatý,“ dodal Pallós.

Provozovatel zařízení se proti pokutě odvolal, Ministerstvo životního prostředí ji však v plné výši potvrdilo.

Státní fond životního prostředí sestavil přehled nejčastějších chyb, se kterými se setkává při administraci žádostí o podporu ze specifického cíle 1.4, aktivita 1.4.3 v rámci Operačního programu Životní prostředí. Tedy v oblasti na protipovodňové opatření. V současné době je vyhlášená 35. výzva a projekty je možné předkládat do 31. května 2016.

Dokument ke stažení:

Nejčastější pochybení při podání žádosti o podporu - SC 1.4 (v PDF)

Bývalý náměstek ministra průmyslu Jana Mládka odpovědný za energetiku Pavel Šolc od dubna nastoupí do společnosti ČEZ Distribuce. Pavel Šolc to oznámil na mezinárodním energetickém fóru v Praze. „Budu se věnovat oblasti rozvoje sítí,“ řekl Šolc, který se stane i členem představenstva společnosti.

Do ČEZ se tak vrací po 17 letech, kde v letech 1993 až 1999 pracoval jako specialista strategie, později jako vedoucí oddělení tvorby analýz scénářů rozvoje. Od přelomu tisíciletí až do roku 2012 pracoval pro provozovatele tuzemské přenosové soustavy ČEPS, mimo jiné jako ředitel sekce strategie. Náměstkem ministra průmyslu byl Šolc od května 2012.

Ve funkci náměstka MPO skončil Pavel Šolc z osobních důvodů ke konci loňského října, od té doby působil jako Mládkův poradce. Novou náměstkyní pro energetiku se pak následně stala Lenka Kovačovská.

Zdroj: E15

Využívání fosilních paliv v celé Evropské unii i nadále klesá a to i v důsledku zvýšené spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, jako je vítr, slunce a biomasy, podle zprávy. Informace vyplývá ze zprávy kterou včera zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Ve zprávě EEA, která hodnotí pokrok při využívání obnovitelných zdrojů energie, zjistila, že čisté energetické technologie jsou důležitou hnací silou při snižování emisí skleníkových plynů a při vytváření pracovních míst v Evropě.

Dokument ke stažení:

Renewable energy in Europe 2016 - Recent growth and knock-on effects

Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 15. března 2016 druhou veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Cíle a priority se týkají oblastí: environmentálních technologií a ekoinovací, environmentálně příznivé společnosti, udržitelné energetiky, snižování energetické náročnosti hospodářství, materiálové základny, přírodních zdrojů, globální změny, udržitelného rozvoje krajiny a lidských sídel. Soutěžní lhůta začíná dnem 16. 3. 2016 a končí dnem 27. 4. 2016. Další podrobnosti najdete v níže uvedených dokumentech.

Technologická agentura ČR pořádá semináře ke 2. veřejné soutěži 30. března 2016 v Brně - VUT, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00, místnost č. 321 od 10 hod. a 5. dubna 2016 v Praze - Masarykova kolej, Thákurova 1, 160 00 Praha 6 - Kongresový sál. Registrační formulář a pozvánku naleznete zde: Brno / Praha.

Dokumenty ke stažení:

• Zadávací dokumentace ke 2. VS programu EPSILON

• Příloha č. 1 - Cíle NPOV a popis prioritních výzkumných cílů resortů pro potřeby 2. veřejné soutěže programu EPSILON

• Příloha č. 2 - Čestné prohlášení za uchazeče/Sworn statement of the applicant

• Příručka pro uchazeče ke 2. veřejné soutěži EPSILON

• Výsledky podporované programem EPSILON

• Smlouva o poskytnutí podpory

• Rozhodnutí o poskytnutí podpory

• Všeobecné podmínky

• Příklady prokázání způsobilosti uchazeče

• Formulář Žádost o výpis z rejstříku trestů - fyzická osoba

• Formulář Potvrzení certifikačního orgánu pro druh výsledku Nmet

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci na téma k možným variantám tržně orientovaných opatření, jež mají snížit vliv mezinárodní letecké dopravy na změnu klimatu. Konzultace směřuje jednak k evropskému systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a dále k politickým otázkám ve vztahu k Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO). Konzultace potrvá do 30. května 2016. Odkaz na předmětnou a další konzultace najdete v rubrice Právo.

Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE nabídne od 5. dubna již druhou výzvu, která bude otevřena do 13. 5. 2016. V rámci programu bude možné také čerpat prostředky i na nízkouhlíkové hospodářství, životní prostředí a účinné nakládání se zdroji. Pochopitelně nechybí ani oblast výzkumu, technologického rozvoje a inovací.

Do projektů se mohou zapojit veřejné orgány, veřejnoprávní instituce a soukromé neziskové subjekty. Projekty budou financovány z ERDF do výše 85% způsobilých výdajů pro veřejné a veřejnoprávní příjemce a 75% pro neziskové soukromé příjemce.

Na konec března chystá Ministerstvo pro místní rozvoj - jako Národní koordinátor v České republice informační. Seminář se uskuteční ve čtvrtek 31. března 2016 od 10:00 na Praze 1, Václavské náměstí 31, prostor nadace ABF. Do 28. 3. 2016 12:00 hod je možné se na seminář registrovat.

Program INTERREG EUROPE je určen k podpoře vzájemného učení (policy learning) mezi veřejnými orgány s cílem zlepšit fungování politik a programů regionálního rozvoje. Umožňuje veřejným orgánům napříč Evropou výměnu praxí a nápadů týkajících se způsobu fungování veřejných politik a takto najít řešení pro zlepšení jejich rozvojových strategií.

Balíček pro žadatele 2. výzvy je ke stažení ZDE a další informace o INTERREG EUROPE najdete ZDE.

Včera tomu bylo již 10 let, co byla uzavřena Dobrovolná dohoda mezi plynárenskými společnostmi a státem ČR na podporu využití zemního plynu v dopravě. Po deseti letech má již Česká republika vlastní Národní akční plán čistá mobilita a řadu opatření na podporu CNG. Podporu CNG i LNG potvrdila i Evropská unie schválením směrnice o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva.

„Evropská unie, za účelem snížení emisí v dopravě, dokonce nařídila, 8 let od podpisu této dohody, Směrnicí 2014/94/EU výstavbu stanic pro alternativní paliva, mimo jiné právě i pro CNG a LNG,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). Na základě evropské Směrnice byl v roce 2014 připraven a v listopadu roku 2015 schválen vládou ČR Národní akční plán čistá mobilita (NAP CM). Tímto má ČR stanoveny závazné cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, tedy i pro CNG a nově již i pro LNG. Přijatý akční plán je také zaměřen na závazky vyplývající z Plánu jednotného evropského dopravního prostoru. „Směrnice, kromě rozsáhlého seznamu opatření na podporu rozvoje trhu s alternativními palivy v Evropě, určuje například nezbytnou průměrnou vzdálenost mezi CNG stanicemi na 150 km a 400 km mezi stanicemi LNG na hlavních evropských komunikacích,“ říká Jiří Šimek z ČPS. „NGVA Europe, asociace která má v současnosti 150 členů ze 40 zemí světa a jejímž hlavním cílem je podpora využití zemního plynu a biomethanu jako pohonné hmoty v dopravě po celé Evropě, bude již v závěru letošního roku doporučovat členským zemím ještě přísnější opatření, a sice do roku 2020 alespoň 1 CNG nebo L-CNG stanici na 100 tisíc obyvatel a do roku 2025 každých 200-300 km stanici LNG,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. První LNG stanice by mohla být postavena v ČR již koncem roku 2016 nebo začátkem roku 2017.

Prodej CNG vozidel bude narůstat. Podle nejnovější studie Navigant Research by počet CNG vozidel do roku 2025 by mohl přesáhnout číslo 35 milionů. Z alternativních paliv je u nás o tzv. "céngéčka" největší zájem a ostatní alternativní pohony drtivě porážejí. V roce 2006 u nás nejezdilo ani 400 CNG vozidel. „Dnes jezdí v ČR 30 krát více CNG vozidel než v roce 2006, více než 13 tisíc, 10 krát více bezprašných plynových autobusů a další meziroční přírůstky jsou kolem 4-5 tisíc vozidel,“ říká Jiří Šimek z ČPS. K dispozici motoristům bylo v roce 2006 pouhých 9 stanic. V „poločase“, před 5 ti lety, jich bylo 47 a dnes již motoristé mohou tankovat u 112 veřejných CNG stanic. Asi 40 stojanů vystavěli členové našeho svazu také již na běžných čerpacích stanicích a to asi 20 z nich na stanicích Benzina,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Cílem NAP CM je do roku 2020 celkem 210 veřejných stanic.

V letech 2010-12 vzrůstala spotřeba CNG ročně cca o 20 procent. „Největší rozvoj CNG jsme zaznamenali v posledních třech letech, kdy byly meziroční nárůsty spotřeby kolem 40 procent. Za 10 let se tak zvýšila meziroční spotřeba CNG o 40 milionů m3. CNG zkrátka nemá z hlediska nabídky vozů, komfortu, úspory, bezpečnosti atd. na trhu alternativních paliv žádného soupeře,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Tomu nyní odpovídá i celá řada podpůrných opatření.

Na základě NAP CM musí členské státy EU každé 3 roky předložit Evropské komisi zprávu o provádění vnitrostátního rámce politiky, jako například přímé pobídky k nákupu dopravních prostředků využívajících tato alternativní paliva, předpisy ohledně parkování, daňové pobídky, vyhrazené dopravní pruhy atd. Aktualizace by měla proběhnout v roce 2018. Nyní probíhá implementace navržených opatření NAP CM a pokračování podpory CNG. Patří mezi ně i dotační programy IROP (Integrovaný regionální operační program), OPD (Operační program Doprava) a Národní programy ŽP (Národní programy životního prostředí). Celková předpokládaná alokace OP Doprava „Rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva v silniční dopravě“, Prioritní osa II. – veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu, je pro provozovatele CNG stanic 1,2 miliardy korun. Už v usnesení vlády z roku 2005 se také konkrétně hovořilo i o doporučení hejtmanům a primátorům měst s městskou hromadnou dopravou zavést krajské a městské příspěvky na pořízení vozidel na plynový pohon, včetně právě autobusů pro městskou dopravu a veřejnou linkovou dopravu. Nejsilněji byla taková podpora poskytnuta v loňském a letošním roce. V roce 2015 a 2016 byly vyhlášeny miliardové podpory na podporu nákupu autobusů na alternativní palivo. „Zájem měst o poskytnutí dotací na výměnu nejstarších a životní prostředí nejvíce znečišťujících autobusů městské hromadné dopravy za ekologické bezprašné autobusy nebo midibusy na CNG je velký, protože autobusy na CNG neprodukují vůbec žádné prachové částice a ještě podniky ušetří,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. „U podniků s 30 CNG autobusy je roční úspora přes deset milionů korun a i pořizovací cena je výhodnější, než při nákupu elektrobusů. CNG autobusy vycházejí na cca 6 milionů korun, dlouhé vozy na 8,2 milionu,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Ministerstvo pro místní rozvoj v lednu 2016 již vyhlásilo další výzvu, dotace je z IROP s názvem „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“ a opět je možné čerpat více než 1,3 miliardy korun. Žádosti mohou podávat veřejné dopravní podniky do konce července 2016.

Obce a kraje budou moci také už na podzim požádat o dotace v objemu 150 milionů korun na pořízení osobních CNG vozidel. Ministerstvo životního prostředí plánuje vyčlenit tuto částku z Národního programu Životního prostředí. Dotace bude stačit na nákup až 2 tisíc aut na CNG. V neposlední řadě součástí podpory CNG je i osvěta a marketingová podpora, kterou zajišťují plynárenské společnosti, Český plynárenský svaz a státní správa. Nejnověji právě tento měsíc ministr životního prostředí Richard Brabec schválil podporu z Národního programu ŽP na vzdělávací programy, které veřejnosti poskytnou informace o přínosech takzvané čisté mobility. Jejím hlavním cílem je snižování emisí z dopravy. O podporu na osvětu si zažádala a získala ji města Ostrava, Kladno, Zlín, Přerov, Olomouc, Prostějov, Most, Děčín, České Budějovice, Opava, Hradec Králové, Liberec, Brno a Jihlava aj.