Nová zeleň pro město i ozdravné pobyty pro děti. To jsou jen dva ze šestnácti závazků Dobrovolné dohody mezi Třineckými železárnami a Ministerstvem životního prostředí. Za rok 2015 byly splněny všechny.

Do ochrany životního prostředí putovaly loni desítky milionů korun nad rámec všech dalších aktivit hutní firmy, stovky milionů korun pak na dokončení nových technologií odprášení provozů. Všechny směřují ke zlepšení prostředí, v němž železárny působí. „Snižování dopadů výrobní činnosti na přírodu je trvale zakotveno v systému řízení a promítá se do všech procesů. Postupně se tak zlepšuje jak pracovní prostředí našich zaměstnanců, tak okolí hutě, v němž žijeme my i naše rodiny,“ říká Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren.

Na ozdravné desetidenní pobyty firma loni vypravila 247 dětí prvního stupně základních škol z Třince a jeho okolí do slovenských Tater, uhradila jim náklady na dopravu, ubytování, stravu i environmentální program včetně výletů a exkurzí, což vyšlo na 1,5 milionu korun.

Další 1,2 miliony korun investovala do pravidelného čištění cest uvnitř i vně areálu, což se zejména v loňském suchém letním období projevilo sníženou prašností v okolí hutě.

Od loňského roku rostou v okolí železáren nové stromy a keře za téměř 1,1 milionu korun. Další 4 miliony stála firmu údržba zeleně stávající. Díky aktivitám vyplývajícím z dohody přibylo v místní zeleni budek pro sýkorky, během úklidu koryta řeky byla vysbírána téměř tuna odpadků.

Významně se na čistším vzduchu pak podepsalo zavedení nových odprašovacích technologií, kde dohoda počítá se snížením prašnosti na koncentrace prachu 15 miligramů na krychlový metr. Ve skutečnosti je však dosahovaná výstupní koncentrace prachu ještě mnohem nižší. Nové ekologické investice tak zajistily meziroční pokles celkových emisí prachu z Třineckých železáren o 45 %. „Zavedl se také pravidelný úklid k omezení víření prašných částic na našich nejprašnějších provozech, stále se hledají nové možnosti úspor energií, snižování spotřeby vstupních surovin a další činnosti,“ doplnil výrobní ředitel Česlav Marek. Nyní firma hledá zdroj hluku, které bylo v posledních měsících nově zaregistrováno obyvateli města. Provádí rozsáhlá měření, po potvrzení zdroje bude hledat řešení, jak hlučnost snížit.

Ministerstvo životního prostředí se na druhé straně zavázalo pomáhat při administraci projektů v rámci výzev Operačního programu životní prostředí, včetně notifikace v Evropské komisi a poskytovat maximální součinnost při realizaci ekologických a investičních projektů Třineckých železáren včetně zohlednění ochrany těchto investic.

„V Moravskoslezském kraji máme s významnými průmyslovými podniky uzavřeny tři dobrovolné dohody, které iniciují realizaci proekologických opatření nad rámec platné legislativy. Dohody motivují ke snížení emisí, opatřením na snížení prašnosti a také k zabezpečení ozdravných pobytů dětí z nejvíce postižených oblastí. Pomohly nastavit i velmi účinnou komunikaci mezi podniky a Ministerstvem životního prostředí, která vedla k realizaci řady projektů z OPŽP. Díky nim došlo mimo jiné k výsadbě zeleně a snižování prašnosti v areálech podniků i mimo ně. Dohody vnímáme jako snahu všech stran přispět nějakým dobrovolným závazkem v boji se špatnou kvalitou ovzduší v MSK. V případě té se Třineckými železárnami se to daří velmi úspěšně,“ říká náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Závazky dobrovolné dohody uzavřené v roce 2014 firma plní a bude v ní pokračovat i letos. Stejně jako Ministerstvo životního prostředí. Cílem dobrovolné dohody je zavázat obě strany k aktivitám, které povedou k omezení zatížení životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Dobrovolná dohoda je platná do konce roku 2017.

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví spustil od polovině března internetový obchod českých technických norem. Prodej a distribuci tištěných ČSN na území České republiky budou k výše uvedenému datu zajišťovat jak stávající smluvní prodejci, tak i ÚNMZ prostřednictvím vlastního internetového obchodu a sítě distribučních míst. Nová distribuční místa tištěných ČSN zákazníci naleznou na níže uvedených adresách - jedná se současně o sídla oblastních inspektorátů ČMI:

• Most, Vladislava Vančury 1428/7

• Plzeň, Bendova 539/11

• Liberec, Slunečná 924/23

• Opava, Gudrichova 2252/41

• Pardubice, Průmyslová 455

• České Budějovice, U Sirkárny 33/5

• Jihlava, Romana Havelky 17

• Olomouc, Pekařská 491/9

• Kroměříž, Kotojedy 73

• Brno, Okružní 31

• Praha, Biskupský dvůr 1148/5

NOVÁ LEGISLATIVA Ve Sbírce předpisů vyšla pod číslem 83/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a to s účinností od 21. března 2016. Změny se týkají zejména rozšíření obsahu identifikačního listu nebezpečného odpadu, označování při shromažďování nebezpečných odpadů, způsob přidělování identifikačního čísla zařízení, hlášení o poplatcích za ukládání odpadů na skládku a nového vymezení odpadů - kovové odpady.

V oblasti sběru a výkupu odpadů dochází k rozšíření seznamu kovových odpadů, na které se vztahuje povinnost identifikace odebíraných nebo vykupovaných odpadů a osob odevzdávajících takovýto odpad, a povinnost provádět pouze bezhotovostní platbu způsobem stanoveným zákonem.

02 01 10 - Kovové odpady

15 01 04 - Kovové obaly

16 01 04* - Autovraky

16 01 06 - Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí

16 01 17 - Železné kovy

16 01 18 - Neželezné kovy

16 08 01 - Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07)

17 04 01 - Měď, bronz, mosaz

17 04 02 - Hliník

17 04 03 - Olovo

17 04 04 - Zinek

17 04 05 - Železo a ocel

17 04 06 - Cín

17 04 07 - Směsné kovy

17 04 11 - Kabely neuvedené pod 17 04 10

20 01 40 - Kovy

Navrhovaná právní úprava dále provádí zákonem nově upravenou povinnost provozovatelů skládek zasílat údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky. Cílem právní úpravy je zjednodušení administrace podávání hlášení. Údaje o skládkách odpadů, včetně údajů o poplatcích, budou ohlašovány v rámci ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady v nové tabulce na stávajícím listu tohoto hlášení.

Další oblastí je ukotvení identifikačních čísel zařízení v právní úpravě. Cílem právní úpravy je nastavení podmínek přidělování identifikačních čísel zařízení a zavedení jednoznačné povinnosti jejich používání tak, aby tato čísla, která jsou částečně používaná již dnes, byla skutečně funkční a umožňovala zamýšlené zjednodušení vedení evidence a ohlašování odpadů.

Při shromažďování odpadů (§5) musí být shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu označen v souladu s § 26 (Způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů je uveden v příloze č. 29), a popřípadě jménem a příjmením osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku. Na shromažďování nebezpečných odpadů se vztahují obdobné technické požadavky jako na nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi srovnatelných nebezpečných vlastností podle zvláštních právních předpisů.

Průběžná evidence při periodickém svozu komunálního odpadu se vede průběžná evidence v měsíčních intervalech. Nově předpis udává, že v případě, že při vzniku odpadů dojde k naplnění shromažďovacího prostředku častěji než jednou měsíčně a tento odpad je předáván stejné oprávněné osobě, vede se průběžná evidence jednou měsíčně.

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů - Ohlašovací list pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů od jednoho odesílatele k jednomu příjemci z jednoho nebo více míst nakládky do jednoho místa vykládky je uveden v příloze č. 26. V případě, že se přeprava nebezpečných odpadů uskuteční vícekrát v jeden den jedním dopravním prostředkem z jednoho místa nakládky do jednoho místa vykládky, může být ohlášena podle přílohy č. 26 na jednom ohlašovacím listu s uvedením, že se jedná o kyvadlovou přepravu. Doklad přiložený v listinné podobě k zásilce nebezpečného odpadu obsahuje informace v rozsahu ohlašovacího listu uvedeného v příloze č. 26. Pokud se jedná o přepravu nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany, ohlašuje se ministerstvu pouze v listinné podobě. Odesílatel vyplní dva ohlašovací listy, z nichž jeden si ponechá potvrzený. Druhý ohlašovací list odesílatel přiloží k zásilce nebezpečného odpadu a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce.

Přechodná ustanovení v nové vyhlášce stanovují, že:

• Nebezpečný odpad nemusí být do 31. května 2016 označen podle § 26 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud je označen alespoň nápisem "nebezpečný odpad".

• Shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu nemusí být do 31. května 2016 označen podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud je označen podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

• Identifikační list nebezpečného odpadu nemusí do 31. května 2016 obsahovat údaje podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud obsahuje údaje podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

• Dodavatel odpadu, který je původcem odpadu, je v rámci písemných informací podle přílohy č. 2 bodu 2 písm. a) vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, povinen poskytovat osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady identifikační číslo provozovny od 1. května 2016.

• Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady a při ohlašování přepravy nebezpečných odpadů podle § 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jsou původci odpadů a oprávněné osoby povinni používat identifikační číslo provozovny u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016.

Dokument ke stažení:

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 

 PLATNÉ ZNĚNÍ vyhlášky - vyznačené změny (k 26. lednu 2016)
 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení několik předpisů, kterými se vyhlašují národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky. Současně ministerstvo posílá do připomínkového řízení návrh vyhlášky o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území. Navrhuje se zrušit celkem tři vyhlášky a šest výnosů, které jsou souběžně nahrazovány, novou právní úpravou a to konkrétně:

Před 120 lety lidstvo poznalo přirozenou radioaktivitu. Jak dlouhá byla cesta od Becquerelovy fotografické desky a rentgenového snímku ruky paní Röntgenové až k dnešní jaderné energetice? Kde lidstvu jádro pomohlo a kde uškodilo? A jak co nejlépe likvidovat jaderný odpad? Odpoví profesor František Janouch - jaderný fyzik, který pracoval ve švédském Nobelově ústavu pro fyziku, zakladatel a předseda Nadace Charty 77. Hyde Park Civilizace začíná dnes v sobotu ve 20:05 na ČT24.

Ministerstvo životního prostředí uvažuje o zařazení 16 dalších lokalit do hájeného režimu, na kterých by v budoucnu mohly stát přehrady. Nyní je takových míst v Česku 65. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Odmítl ale sdělit konkrétní místa. Návrh je nyní v připomínkovém řízení.

V tzv. generelu území, chráněných pro akumulaci povrchových vod, bylo podle Brabce kdysi zhruba 400 míst, postupem času jejich počet ale klesal. Nyní by se tam podle něj mohla některá vrátit. V těchto místech se nesmí mj. stavět dopravní koridory nebo zařízení pro průmysl a energetiku, které by mohly v budoucnu narušit geologické poměry v území možné přehrady.

Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly by se tam mohla objevit místa, která už byla projednána se starosty tamních obcí. "Byly obce, které to odmítly, byť to bylo doporučováno na úrovni krajů," řekl.

Zároveň by se podle něj mohla z materiálu vyřadit taková místa, kde by se mohlo začít stavět za pět nebo deset let. Zůstaly by v něm lokality, kde by se teoreticky mohlo stavět za 50 let a později.

Na konci února vláda rozhodla, že nechá prověřit možnost vybudování čtyř nových vodních nádrží pro případ dlouhých období sucha, a to v Pěčíně v Královéhradeckém kraji, ve Vlachovicích ve Zlínském kraji a v Senomatech a Šanově ve středních Čechách. Příslušné orgány dostaly dnes od kabinetu za úkol prověřit, zda jsou záměry uskutečnitelné, a to také s ohledem na územní plánování. Podle materiálu ministerstva zemědělství je nezbytné začít s přípravou už nyní, protože v ČR od prvního záměru k postavení přehrady obvykle uplyne 20 let. Dvě z těchto míst byly právě v "generelu".

Vláda loni v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Ministr zároveň na dnešní konferenci také představil nově spuštěný informační portál Voda základ života, na kterém se budou objevovat informace spojené s problematikou vody a sucha. Například i zatím nepublikované materiály z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM.

Zdroj: ČTK

Dnes vyšla ve Sbírce zákonů novela národního seznamu evropsky významných lokalit, kterou vláda schválila na svém jednání začátkem letošního února. Tím se doplňuje národní seznam EVL, které jsou spolu s ptačími oblastmi součástí soustavy chráněných území Natura 2000. V České republice tak nyní bude celkově 1 111 evropsky významných lokalit o rozloze 10 % území ČR.

Vláda na svém zasedání začátkem února schválila doplnění národního seznamu o 50 nových evropsky významných lokalit (EVL) a rozšíření 70 stávajících lokalit o nové předměty ochrany. Doplnění a aktualizace seznamu EVL je povinností každého členského státu EU, který má na svém území přírodní stanoviště v takové kvalitě, která odpovídá potřebám zachovat tyto druhy a stanoviště pro budoucí generace na celoevropské úrovni. Např. Slovinsko a Chorvatsko má až 30 % evropsky významných lokalit na území svých států, celoevropský průměr je 14 %. V Česku se území EVL provedenou změnou rozšíří celkem o 34 km2, tedy pouze v řádu desetin procenta dosavadní rozlohy.

Na přípravě doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) se začalo pracovat již v roce 2013, poté, co byl tehdejší národní seznam vyhodnocen Evropskou komisí jako neúplný z hlediska zajištění ochrany 22 přírodních stanovišť a 19 evropsky významných druhů. Zpracováním odborného návrhu na doplnění byla pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která jej během roku 2014 předjednala s dotčenými obcemi a v případě menších lokalit s dotčenými vlastníky a významnými správci v území. Předjednání umožnilo předem seznámit dotčené subjekty s tím, co pro ně znamená vyhlášení EVL, a byla jim tak umožněna přímá účast v procesu navržení lokalit. Návštěvníků a turistů, kteří zamíří na území pod ochranou značkou EVL, se vyhlášení nových EVL nijak nedotkne.

Kromě vyhlášení 50 nových lokalit je významnou změnou rozšíření ochrany pro vybraná stanoviště či druhy v 70 stávajících lokalitách. Mezi doplňovanými předměty ochrany lze jmenovat např. největší evropskou vážku páskovce velkého. Jedná se o druh z Karpat a západního Balkánu, jehož výskyt byl nedávno potvrzen i v České republice, a to v lokalitě Chřiby v Jihomoravském kraji. Na seznam přibyla např. i lokalita Dobřany, nově vyhlášená pro druh žáby kuňku žlutobřichou, kde v posledních několika letech město Dobřany realizuje opatření na podporu tohoto druhu. Na seznam se dostal i areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem, v jehož alejích a stromových porostech se lze setkat se silně ohroženými druhy brouků, jako jsou páchník hnědý či lesák rumělkový. Právě sladění ochrany přírody a památkové ochrany areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem bylo velkým tématem v rámci projednávání doplnění lokalit na seznam EVL a nakonec se podařilo najít mezi zainteresovanými resorty životního prostředí, zemědělství i kultury shodu.

Doplnění lokalit podle MŽP zásadně zvýší i ochranu pro stanoviště vod s porosty vegetace řas z rodu parožnatek (Chara). Jedná se převážně o stojaté nebo mírně tekoucí vody s dobrou průhledností, které reprezentují např. tůně, studánky, hlubší tišiny toků, mrtvá ramena, zatopené lomy a pískovny nebo některé rybníky, kde je dosud vysoká kvalita vody. Přestože se toto stanoviště vyskytuje roztroušeně téměř na celém území České republiky, bylo v soustavě Natura 2000 chráněno pouze v 9 lokalitách v 6 krajích. Schváleným nařízením vlády se ochrana pro toto stanoviště rozšířila ve 13 stávajících evropsky významných lokalitách a 9 lokalit bylo vyhlášeno nově. Zastoupení evropsky významných lokalit v 10 krajích již dostatečně odpovídá výskytu stanoviště a potřebě jeho ochrany.

Související legislativa:

• Nařízení vlády č. 73/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit

• Vyhláška č. 74/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění vyhlášky č. 390/2006 Sb.

• Ke stažení ZDE (PDF, pozor - 404 MB!!!)

Zdroj: MŽP

Evropská komise předložila první iniciativu balíčku Oběhového hospodářství, kterou je nařízení o využívání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů. Nová evropská pravidla by měla usnadnit přístup organických hnojiva a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh a zajistit, že podmínky pro jejich uvádění na trh budou stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. Nařízení stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování. Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv a zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny ze 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí.

Opětovné využívání surovin, které se v současnosti likvidují jako odpad, je jednou z klíčových zásad, jež prosazuje balíček opatření zabývající se problematikou oběhového hospodářství přijatý v prosinci 2015. Komise dnes navrhla nařízení, které značně usnadní přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak budou stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. Díky tomuto nařízení vzniknou nové tržní příležitosti pro inovativní společnosti a zároveň se omezí množství produkovaného odpadu, spotřeba energie a poškozování životního prostředí.

„Jen velmi málo biologického odpadu, jehož vzniká obrovské množství, se zpracovává na hodnotná hnojiva,“ konstatuje místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Evropští zemědělci používají hnojiva, která se vyrábějí z dovážených materiálů nebo energeticky náročnými postupy, přestože náš průmysl by mohl biologické odpady recyklovat a zhodnocovat je jakožto zdroje živin. Problémy je třeba proměnit v příležitosti, z nichž budou moci zemědělci i další podnikatelé těžit, a právě v tom nám toto nařízení pomůže,“ vysvětluje.

Nařízení, které bylo dnes předloženo, stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které budou muset všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení, co se týče organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot.

Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv, aby byla zaručena co nejvyšší ochrana půdy. Nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny ze 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí.

Jelikož některá hnojiva se nevyrábí ve velkém množství nebo se s nimi ve velkém neobchoduje přes hranice států, navrhuje Komise nepovinnou harmonizaci. V závislosti na své obchodní strategii a druhu produktu se mohou výrobci buď rozhodnout, že budou své výrobky opatřovat označením CE, a s těmito pak bude možné volně obchodovat na jednotném trhu podle společných evropských pravidel, nebo se mohou rozhodnout, že se s jejich výrobky bude obchodovat podle národních norem na základě vzájemného uznávání na jednotném trhu. Tento přístup zohledňuje zásadu zlepšování právní úpravy a zásadu subsidiarity.

Stávající nařízení o hnojivech z roku 2003 zajišťuje volný pohyb na jednotném trhu především pro konvenční, neorganická hnojiva, která se zpravidla těží v dolech nebo se získávají chemickou cestou. Tyto procesy jsou však energeticky náročné a vzniká při nich velké množství emisí CO2. Inovativní hnojiva vyráběná z organických materiálů do působnosti dosavadního nařízení o hnojivech nespadají. Jejich přístup na jednotný trh tudíž závisí na vzájemném uznávání mezi členskými státy a kvůli rozdílným národním předpisům je často obtížný.

Stávající nařízení o hnojivech navíc neřeší obavy o životní prostředí, jež vyvstávají v souvislosti se znečišťováním půdy, vnitrozemských vod, moří, a v konečném důsledku i potravin.

V současné době se rychle rozvíjejí výzkum, inovace a investice, jež přispívají k oběhovému hospodářství tím, že vytvářejí pracovní místa na lokální úrovni a zhodnocují druhotné suroviny, které by se jinak likvidovaly jako odpad.

Tržní příležitosti pro podniky vyrábějící organická hnojiva jsou značné. Biologické odpady se dnes recyklují z pouhých 5 %. Pokud by se jich recyklovalo více, mohlo by se podle odhadů nahradit až 30 % neorganických hnojiv. Do EU se v současné době dováží zhruba 6 milionů tun fosfátů ročně, třebaže až 30 % tohoto množství by bylo možné nahradit extrakcí z čistírenských kalů, biologicky rozložitelného odpadu, masokostní moučky nebo hnoje.

Návrh nařízení bude nyní předložen k přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Jakmile jej tyto orgány přijmou, bude nařízení přímo použitelné, aniž by bylo nutné je provádět do národního práva, přičemž se počítá s určitým přechodným obdobím, aby se firmy a veřejná správa mohly na tato nová pravidla připravit.

Další informace:

• Časté otázky

• Nařízení o dodávání hnojivých výrobků na trh

Kovohutě vyrobily loni rekordních 2200 tun výrobků z olova a cínu a téměř šest tun drahých kovů, jako jsou zlato, stříbro, palladium, platina a rhodium. Recyklováno bylo téměř 58.000 tun olověných odpadů. Ekologicky zrecyklováno bylo také téměř 1500 tun elektroodpadu a dalších 1050 tun svítidel a světelných zdrojů v dceřiné společnosti Recyklace Ekovuk.

Tržby společnosti v loňském roce tak překročily 2,3 miliardy Kč, s meziročním nárůstem o 7 %. Jde o druhé nejvyšší tržby v historii – rekordní byly ještě před krizí v roce 2007. Výše tržeb je ovlivněna zejména kurzem koruny, burzovními cenami zájmových kovů a také převedením určitých zakázek v oblasti recyklace olova z klasického systému nákup-prodej na přepracování, kdy si rozhodující zákazníci sami dodají olověné odpady a odeberou pak finální produkt – olovo. Hospodářský výsledek akciové společnosti pak byl na úrovni roku 2014.

Pracovníci podniku v roce 2015 vyrobili téměř 47 tisíc tun olova a jeho slitin, což je nejvyšší roční produkce v celé 229leté historii hutě. Zrecyklováno bylo celkem téměř 58 tisíc tun olověných odpadů.

Kovohutě vyrobily v divizi Produkty rekordních 2 200 tun výrobků z olova a cínu. Dále bylo v podniku loni vyrobeno téměř 6 tun drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium). Ekologicky zrecyklováno také bylo téměř 1500 tun elektroodpadu plus dalších 1 050 tun svítidel a světelných zdrojů v dceřiné společnosti RECYKLACE EKOVUK, a. s.

Sběrné místo elektroodpadu v areálu hutě se za celý rok 2015 zaplnilo více než 66 tunami vysloužilých elektrozařízení. V rámci ekologických služeb firmy se od občanů na vrátnici vykoupilo přes 100 tun olověných baterií. Na vrátnici funguje nepřetržitě v rámci ekologických služeb pro široký region výkup olověných baterií (dílčí ceny viz web), sběrné místo elektroodpadu a zpětný odběr baterií-suchých článků (tužkové baterie, „buřty“, apod. – zinko-uhlíkové, alkalické, atd.) pro ekologickou recyklaci. Společnost také vykupuje a recykluje další odpady z autovraků – autokatalyzátory, kabely, cívky či plošné spoje a recykluje polypropylen z olověných baterií i dalších odpadů.

Kovohutě se i v roce 2016 dále zaměřují na výkup a sběr odpadů od obyvatel Příbramska a okolí včetně pokračujících kol permanentní soutěže ve sběru zájmových odpadů – aktuální 10. kolo běží do 30. dubna. Projekt Školy je součástí odpadové soutěže a plus nabízí další možnosti spolupráce vzdělávacích organizací s Kovohutěmi.

Kovohutě Příbram v rámci svých ekologických služeb pro široký region nabízí členům Okresní hospodářské komory (OHK) Příbram, všem podnikatelům, školám i obcím svoz veškerého elektroodpadu (např. televize, monitory, počítače, tiskárny, domácí elektrospotřebiče, telefony, mobily, fotoaparáty, ruční nářadí, elektrické hračky, atd. – vše co je na kabel či baterie) vč. osvětlovacích zařízení, což jsou svítidla a světelné zdroje (zářivky, úsporky, výbojky; dále také klasické žárovky) a další odpady s obsahem rtuti (rtuťové teploměry).

Hutníci vyrobili od roku 1311 do konce roku 2015 za více než 704 let téměř  1,772 milionu tun olova a 5,3 tisíc tun stříbra v historii hutnictví na Příbramsku. Do 70. let minulého století se olovo vyrábělo z primárních surovin příbramských dolů a v posledních desetiletích už jen recyklací olověných odpadů, zejména autobaterií. Stříbro se vyrábí také již jen recyklací. Výroba se takto eviduje prostřednictvím historických pramenů, knih, výrobních deníků a v posledních letech v rámci elektronických databází. Při současném tempu výroby bychom se 2milionté tuny olova mohli dočkat někdy kolem roku 2020.

Firma aktivně také řeší ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR a dalšími dotčenými orgány staré ekologické zátěže (SEZ) – skládku sodné strusky a haldy. Loni na začátku roku byly zahájeny udržovací práce na skládce sodné strusky obdobného charakteru jako v letech 2012 až 2013.

Kovohutě Příbram jsou významným zaměstnavatelem regionu, zpracovatelem odpadů s obsahem olova a cínu (zejména olověných autobaterií), výrobcem olova, jeho slitin a dalších výrobků (pájky – včetně bezolovnatých, střelivo, plechy, atd.) a dále zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium) a odpadů elektrických a elektronických zařízení (elektroodpadu) vč. osvětlovacích zařízení, což jsou svítidla a světelné zdroje (zářivky, úsporky, výbojky; dále také klasické žárovky) a další odpady s obsahem rtuti (rtuťové teploměry). V oblasti odpadů s obsahem drahých kovů mají rozhodující podíl ve společnosti Galmet a na Slovensku vlastní dceřinou firmu Kovohuty SK. Na zpracování osvětlovacích zařízení vlastní Recyklaci Ekovuk.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oblastního inspektorátu v Olomouci uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti, která provozovala spalovnu nebezpečných odpadů v rozporu s integrovaným povolením, a to hned v několika bodech.

„Při kontrole v roce 2014 jsme například zjistili, že provozovatel včas nevyměnil aktivní uhlí v takzvaném dioxinovém filtru, který slouží k záchytu některých emisí. Nebyla také stanoveným způsobem sledována úroveň vyhoření odpadu a automatizovaný měřicí systém pro některé znečišťující látky nebyl vůbec zkalibrován. Spalovna přitom stojí nedaleko obydlené zóny,“ řekl Radek Pallós, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci. Inspektoři také zjistili, že ve spalovně byl ke skladování odpadů využíván prostor, který k takovému účelu nebyl určen ani v integrovaném povolení, ani v provozním řádu.

„Při následné opakované kontrole v únoru 2015 jsme přišli ještě na další porušení zákona. Přímo v době kontroly došlo ve dvou případech k překročení půlhodinového emisního limitu pro oxid uhelnatý,“ dodal Pallós.

Provozovatel zařízení se proti pokutě odvolal, Ministerstvo životního prostředí ji však v plné výši potvrdilo.

Státní fond životního prostředí sestavil přehled nejčastějších chyb, se kterými se setkává při administraci žádostí o podporu ze specifického cíle 1.4, aktivita 1.4.3 v rámci Operačního programu Životní prostředí. Tedy v oblasti na protipovodňové opatření. V současné době je vyhlášená 35. výzva a projekty je možné předkládat do 31. května 2016.

Dokument ke stažení:

Nejčastější pochybení při podání žádosti o podporu - SC 1.4 (v PDF)

Bývalý náměstek ministra průmyslu Jana Mládka odpovědný za energetiku Pavel Šolc od dubna nastoupí do společnosti ČEZ Distribuce. Pavel Šolc to oznámil na mezinárodním energetickém fóru v Praze. „Budu se věnovat oblasti rozvoje sítí,“ řekl Šolc, který se stane i členem představenstva společnosti.

Do ČEZ se tak vrací po 17 letech, kde v letech 1993 až 1999 pracoval jako specialista strategie, později jako vedoucí oddělení tvorby analýz scénářů rozvoje. Od přelomu tisíciletí až do roku 2012 pracoval pro provozovatele tuzemské přenosové soustavy ČEPS, mimo jiné jako ředitel sekce strategie. Náměstkem ministra průmyslu byl Šolc od května 2012.

Ve funkci náměstka MPO skončil Pavel Šolc z osobních důvodů ke konci loňského října, od té doby působil jako Mládkův poradce. Novou náměstkyní pro energetiku se pak následně stala Lenka Kovačovská.

Zdroj: E15

Využívání fosilních paliv v celé Evropské unii i nadále klesá a to i v důsledku zvýšené spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, jako je vítr, slunce a biomasy, podle zprávy. Informace vyplývá ze zprávy kterou včera zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Ve zprávě EEA, která hodnotí pokrok při využívání obnovitelných zdrojů energie, zjistila, že čisté energetické technologie jsou důležitou hnací silou při snižování emisí skleníkových plynů a při vytváření pracovních míst v Evropě.

Dokument ke stažení:

Renewable energy in Europe 2016 - Recent growth and knock-on effects

Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 15. března 2016 druhou veřejnou soutěž ve výzkumu a experimentálním vývoji pro Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON. Cíle a priority se týkají oblastí: environmentálních technologií a ekoinovací, environmentálně příznivé společnosti, udržitelné energetiky, snižování energetické náročnosti hospodářství, materiálové základny, přírodních zdrojů, globální změny, udržitelného rozvoje krajiny a lidských sídel. Soutěžní lhůta začíná dnem 16. 3. 2016 a končí dnem 27. 4. 2016. Další podrobnosti najdete v níže uvedených dokumentech.

Technologická agentura ČR pořádá semináře ke 2. veřejné soutěži 30. března 2016 v Brně - VUT, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00, místnost č. 321 od 10 hod. a 5. dubna 2016 v Praze - Masarykova kolej, Thákurova 1, 160 00 Praha 6 - Kongresový sál. Registrační formulář a pozvánku naleznete zde: Brno / Praha.

Dokumenty ke stažení:

• Zadávací dokumentace ke 2. VS programu EPSILON

• Příloha č. 1 - Cíle NPOV a popis prioritních výzkumných cílů resortů pro potřeby 2. veřejné soutěže programu EPSILON

• Příloha č. 2 - Čestné prohlášení za uchazeče/Sworn statement of the applicant

• Příručka pro uchazeče ke 2. veřejné soutěži EPSILON

• Výsledky podporované programem EPSILON

• Smlouva o poskytnutí podpory

• Rozhodnutí o poskytnutí podpory

• Všeobecné podmínky

• Příklady prokázání způsobilosti uchazeče

• Formulář Žádost o výpis z rejstříku trestů - fyzická osoba

• Formulář Potvrzení certifikačního orgánu pro druh výsledku Nmet