Česko je skládkařská velmoc, místo toho, aby města odpadky využívala jako obchodovatelnou surovinu, zahrabávají je ale často barbarsky do hlíny, míní ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho ministerstvo proto připravilo zákon, který má skládkování omezit – města si postupně připlatí za ukládání komunálního odpadu na skládky, do roku 2023 mají poplatky ze stávajících pěti set korun za tunu odpadků stoupnout víc než třikrát.
A změny dopadnou i na "netřídiče" – brzy si připlatí za svážku odpadu z "černých popelnic".
"Často panuje představa, že když člověk platí za černou popelnici a nahází do ní všechno, bude to v pořádku. Jenže lidé se tím sami okrádají – protože poplatkem obci platí rovněž za barevné nebo velkoobjemové kontejnery. A obce za ty peníze také staví sběrné dvory, které lidé dostatečně nevyužívají," popisuje Jaromír Manhart, který má na ministerstvu životního prostředí odpady na starosti.
A doplňuje, že zatímco lidé za popelnice platí ročně průměrně 700 korun, obce stojí nakládání s odpady v průměru přes 900 korun na hlavu.
Část peněz sice dostávají od chatařů, živnostníků nebo firmy Eko-kom, která sváží odpadky z barevných kontejnerů, stále ale doplácí z vlastních zdrojů. A to i přesto, že by od lidí mohly vybírat víc – horní hranice poplatků za komunální odpad je nastavená na tisícikoruně. "Žádná z obcí to nevyužívá," říká Brabec.
K tomu pravděpodobně brzy dojde – za dva roky se má zvednout maximální hranice poplatků za komunální odpady o stokorunu.
Obce také budou moci účtovat poplatky měsíčně.
Čtěte také:
Ministr by si navíc přál, aby města přestoupila na jiný způsob účtování poplatků – tzv. "platíš tolik, kolik vyhodíš", který by zvýhodnil "třídiče" oproti těm, kteří barevné kontejnery příliš často nevyužívají.
Města mají podle Brabce tři možnosti – buď budou lidem odpadky vážit, nebo jim nabídnou platbu podle velikosti popelnice, případně si budou moci lidé určit, jak velkou popelnici zvládnou za různou dobu naplnit.
"Vážení odpadů není nic nového, řada svozových firem má na svých autech váhu spárovanou s čárovým kódem přiděleným popelnici nebo pytli. Takže přesně ví, kolik odpadu bylo vyprodukováno na kterém konkrétním čísle popisném," vysvětluje Manhart.
Podle něj také lidé často platí za poloprázdné popelnice a ocenili by menší, v budoucnu by tak mohli platit za odpad podle litráže.
Úředníci spočítali, že průměrný Čech vyprodukuje ročně 503 kilogramů odpadu, z toho 205 kilo netříděného. A určili, že by v budoucnu měli lidé za kilogram odpadu, který hodí do černé popelnice, zaplatit maximálně 6 korun – město může jít s cenou i níž. Každý člověk by platil měsíčně minimálně za 10 kilogramů. Pokud se radnice rozhodne účtovat lidem poplatky podle litráže, zaplatí za litr korunu. To je má motivovat k tomu, aby víc třídili.
"Jenže lidé si často stěžují, že nemají v dosahu barevné kontejnery. V Česku jich je nyní přes 270 tisíc, ale zjevně je to pořád málo. Obce musí třídění zintenzivnit," říká Manhart.
Ministerstvo proto bude z evropských peněz na kontejnery nebo sběrné dvory přispívat, pro města má nyní připravených 12 miliard korun.
"Slabiny jsou u poplatku za produkci komunálního odpadu. A to proto, že před x lety se to realizovalo a byl s tím problém, že se lidé snažili různým způsobem si množství komunálního odpadu snížit," řekl ČTK místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal s tím, že to bude vyžadovat větší kontrolu. "Spíš to může inklinovat k tomu, že budou masově vznikat černé skládky," upozornil. Svaz podle něj navrhoval MŽP kombinaci obou způsobů.
Druhou možností platby za odpad bude již stávajícím systému, kdy by za černou popelnici obec mohla občanovi účtovat maximálně 1100 Kč. Doposud mohla obec účtovat tisíc korun, nový poplatek by se tedy zvýšil o inflaci.
MŽP usiluje o to, aby již obce nedoplácely za odpad pro občany. Přestože si za svoz odpadu může obec účtovat ročně 1000 korun, průměrně požaduje 400 až 820 Kč. "S vědomím toho, že náklady jsou u malých obcí zhruba 900 korun," poznamenal Manhart. U větších měst rozdíl dosahuje až 30 procent.
Zdroj: iHNED.cz, ČTK
Text návrhu nového zákona o odpadech - Díl 3
§ 10i
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a) fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo
b) v případě, že v ní nemá bydliště žádná fyzická osoba,
1. vlastník nemovité věci, nebo
2. svěřenský fond, ve kterém je nemovitá věc
§ 10j
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je odkládání směsného komunálního odpadu z nemovité věci zahrnující byt nebo stavbu určenou k rodinné rekreaci, která se nachází na území obce.
§ 10k
Základ poplatku
1) Základem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je součet dílčích základů za jednotlivá dílčí období.
2) Dílčím základem je
a) hmotnostní dílčí základ, kterým je hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období v kilogramech připadajícího na poplatníka,
b) objemový dílčí základ, kterým je objem odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období v litrech připadajícího na poplatníka, nebo
c) kapacitní dílčí základ, kterým je objednaná kapacita sběrných prostředků pro nemovitou věc na odpad za dílčí období v litrech připadající na poplatníka.
3) Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavedla poplatek za odkládání odpadu, zvolí hmotnostní, objemový, nebo kapacitní dílčí základ.
4) Hmotností nebo objemem odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období nebo objednanou kapacitou sběrných prostředků pro nemovitou věc na dílčí období připadajícími na poplatníka je
a) podíl
1. hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednané kapacity sběrných prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období a
2. počtu fyzických osob, které v této nemovité věci mají bydliště v poslední den dílčího období, nebo
b) hmotnost nebo objem odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednaná kapacita sběrných prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období, v případě že v nemovité věci nemá bydliště žádná fyzická osoba.
5) Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavedla poplatek za odkládání odpadu, může určit minimální dílčí základ poplatku, který činí nejvýše
a) 10 kg v případě hmotnostního dílčího základu,
b) 60 l v případě objemového nebo kapacitního dílčího základu.
§ 10l
Sazba poplatku
Sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci odpadu činí nejvýše
a) 6 Kč v případě hmotnostního dílčího základu,
b) 1 Kč v případě objemového dílčího základu,
c) 1 Kč v případě kapacitního dílčího základu.
§ 10m
Výpočet poplatku
1) Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se vypočte jako součet dílčích poplatků za jednotlivá dílčí období, v jejichž poslední den
a) měl poplatník v nemovité věci bydliště, nebo
b) neměla v nemovité věci bydliště žádná fyzická osoba, v případě že poplatníkem je vlastník této nemovité věci nebo svěřenský fond, ve kterém je tato nemovitá věc.
2) Dílčí poplatek za dílčí období se vypočte jako součin dílčího základu zaokrouhleného na celé kilogramy nebo litry nahoru a sazby pro tento dílčí základ.
§ 10n
Plátce poplatku
1) Plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a) společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo,
b) svěřenský fond v případě nemovité věci ve svěřenském fondu, nebo
c) vlastník nemovité věci v ostatních případech.
2) Plátce poplatku je povinen poplatek od poplatníka vybrat a odvést jej správci poplatku.
K novému zákonu o odpadech čtěte také:
