Legislativní rada vláda má znovu ve čtvrtek 12. ledna projednat nové odpadové zákony. Příprava nových zákonů je sice za posledních 8 let nejdále, ale je otázkou zda se je podaří do konce volebního období protáhnout celým legislativním procesem. Pokud ne, jaký to bude mít dopad na budoucnost českého odpadového hospodářství? Na tuto otázku redakci odborného měsíčníku Odpadového fóra odpověděli nejpovolanější osobnosti v oboru. Jejich odpovědi čtěte ZDE

Do nových parlamentních voleb zbývá přibližně devět měsíců a vládu i parlament čeká na poslední chvíli projednávání některých problematických zákonů.

Jednou z kapitol pro nového ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jana Chvojku a Legislativní radu vlády (LRV) bude i diskutovaná reforma odpadového hospodářství z dílny ministerstva životního prostředí, která by měla být především harmonizací českého práva s evropskými směrnicemi. Projednávání této legislativy, zahrnující návrh zákona o odpadech, návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, bylo již dvakrát Legislativní radou vlády přerušeno. Provází jej velké množství připomínek, jak od legislativních odborníků, tak ze strany jednotlivých dotčených stran.

K návrhům zákonů stále trvá až 85 zásadních rozporů z připomínkového řízení. Výhrady k nim vyjádřila i komise LRV RIA, která ve svém stanovisku zdůraznila neuspokojivě analyzované jednotlivé varianty navrhované právní úpravy, nedostatečnou analýzu dopadů na obce, města, podnikatelské subjekty a spotřebitele či absenci řádného výpočtu nákladů jednotlivých změn a nově zaváděných institutů.

Přitom kvantifikace nákladů a přínosů jednotlivých variant a výběr té nejvhodnější, právě na základě konkrétního vyčíslení, by měly být klíčovým výstupem RIA a podkladem pro tvorbu nového legislativního předpisu.

V průběhu přípravy a projednávání výše uvedených zákonů Evropská komise připravila zcela nový balíček směrnic. Soubor zákonů upravujících oblast odpadového hospodářství, který se dnes schvaluje u nás, tak může být po přijetí již zastaralý.

Předseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Robin Böhnisch již dříve uvedl, že se můžeme dostat do situace, kdy tyto přijaté nové zákony bude třeba opětovně velmi rychle novelizovat. Nová právní úprava by tak mohla být spojena s vyžádanými investičními výdaji, které by mohly být novými evropskými směrnicemi následně zmařeny.

Nadměrná frekvence změn nedokonalých předpisů je pro ekonomiku obecně škodlivá a přináší značné regulatorní riziko. Časté přizpůsobení se změnám předpisů jde na úkor přizpůsobování se tržním změnám a je mimořádně nákladné. Firmy de facto nastaví systém určitým způsobem a následuje šok, protože nastavený systém musí v brzké době znovu přenastavovat. I proto bych zde opět poukázal na potřebu správně zpracované RIA a vyčíslení konkrétních nákladů a přínosů plynoucích ze zvolených variant.

Ve čtvrtek bude Legislativní rada vlády novelu zákona o odpadech projednávat již potřetí. Zůstává na odbornících v legislativní radě, aby zvážili, zda předkladatel již zapracoval na mnoha kritizovaných nedostatcích. Rovněž je na místě zvážit, zda více nesledovat vývoj na evropské úrovni, abychom zbrklým rozhodnutím zbytečně nezatížili peněženky všech dotčených aktérů.

Zdroj: Právo

Autor: Michal Mejstřík (ekonom, bývalý člen NERV)

Téměř úplný zákaz skládkování, přesměrování komunálních odpadů k materiálovému a energetickému využití, ale také mírný nárůst plateb za odvoz odpadu pro domácnosti a živnostníky. To jsou hlavní změny, které přináší nový odpadový zákon. O jeho osudu se rozhodne ve čtvrtek 12. ledna.

Právě ve čtvrtek má návrhy zákonů o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností posoudit Legislativní rada vlády. V loňském roce přitom vládní právníci dvakrát vrátili tyto zákony předkladateli – ministerstvu životního prostředí vedenému Richardem Brabcem - k přepracování. Pokud se tak stane potřetí, je prakticky jisté, že parlament nestihne do říjnových sněmovních voleb zákon schválit. Jedna z klíčových legislativních norem současné vlády by v tom případě spadla pod stůl.

Hlavním autorem nového zákona je ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart, který stále věří ve včasné schválení. Podle jeho slov Česko změnu poměrů v odpadovém hospodářství nutně potřebuje. „Stále je u nás 178 skládek, které jsou zdrojem škodlivých emisí a ohrožují spodní vody. Na skládkách končí 47 procent komunálního odpadu a v posledních letech toto procento téměř neklesá,“ vysvětluje Manhart.

Evropská unie přitom po členských zemích požaduje, aby v roce 2020 recyklovaly nebo jinak materiálově využily nejméně 50 procent komunálního odpadu. Česko se podle posledních známých čísel z roku 2015 dostalo na 36 procent. Pokud tento požadavek nesplníme, budeme muset zaplatit Bruselu pokutu dosahující zhruba 180 milionů korun ročně. Dosud platný zákon o odpadech z roku 2001 přitom k útlumu skládkování nikoho nemotivuje.

V loňském roce vyvolal návrh nového zákona bouřlivou reakci. Firmy sdružené v České asociaci odpadového hospodářství (ČAOH), zástupci Svazu měst a obcí i ekologové z Hnutí Duha se dokonce spojili v jakési tiché koalici proti záměrům Brabcova úřadu. Vadilo jim preferování spaloven odpadů, zvyšování poplatků za ukládání odpadu na skládky i původně navržený úplný zákaz skládkování od roku 2024.

Odpůrci si vymohli četné ústupky. Z návrhu loni v létě zmizel plošný zákaz skládkování. Aktualizovaný text hovoří pouze o zákazu ukládání materiálů, které lze spálit či materiálově využít. Města a vesnice, které zajistí požadované procento recyklace komunálního odpadu, se dočkají úlev z vyšších plateb za ukládání na skládky.

Nový zákon má naopak podporu energetických společností, které chtějí komunálním odpadem nahradit část spalovaného uhlí. ČEZ uvažuje o výstavbě velkokapacitního zařízení na spalování odpadů v areálu mělnické elektrárny, zájem o uvedené palivo mají také společnosti EPH, Sokolovská uhelná a Veolia Energie ČR.

Čtěte na EURO také:

Problém pro Křetínského: uhlí nebude moci jistit zelené zdroje

Je dřevo obnovitelný zdroj? Vědci se neshodnou, byznys mezitím roste

Zdroj: EURO

Více na: https://www.euro.cz/byznys/je-drevo-obnovitelny-zdroj-vedci-se-neshodnou-byznys-mezitim-roste-1323474?utm_source=euro_cz&utm_medium=newsletter&utm_campaign=clanek#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink

Ministerstvo životního prostředí peníze vyčleněné na dotace nových spaloven odpadu přesměruje na stavbu bioplynových stanic a přestavbu teplárenských kotlů. Zájem o dotace je ale nejistý.

Česko definitivně vzdalo  snahu použít evropské  peníze na stavbu nových spaloven odpadu. Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi dopis, v němž potvrdilo, že 53 milionů eur původně vyčleněných v Operačním programu Životní prostředí na spalovny rozdá investorům do stavby odpadových bioplynových stanic, na přestavbu elektrárenských a teplárenských kotlů na pálení odpadů a na likvidaci odpadů pyrolýzou.

„První výzvy bychom mohli vypsat ve druhé  polovině roku,“ uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Zatím není jisté, že se teplárny a investoři do bioplynek na tyto peníze vrhnou.

„Problém je už v tom, že o investiční dotaci by se následně krátila provozní dotace na výrobu elektřiny a tepla. Navíc bez nového zákona o odpadech stejně do nových zařízení nikdo investovat nebude,“ míní ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Rezort už v létě vyhlásil první výzvu na odpadové bioplynky. „Žádost podalo šest projektů a čyři prošly do dalšího hodnocení. Reálné je, že se nakonec postaví dva. Větší zájem je o klasické zemědělské bioplynky,“ dodává Manhart.

O novele zákona o odpadech, která mimo jiné výrazně zvyšuje poplatky za skládkování směsného komunálního odpadu, bude zítra už poněkolikáté rozhodovat legislativní rada vlády. Pokud ji nepustí dál do jednání ve vládě, spadne několikaletá práce ministerstva pod stůl. Schválení zákona, který má zařídit zvýšení recyklace komunálních odpadů a vytvořit podmínky pro konec skládkování v roce 2024, se tím zdrží o několik let.

Energetické využití odpadu ve spalovnách podle MŽP v následujících letech poroste. Podíl energetického využití odpadu by se měl z nynějších jedenácti vyšplhat na 28 procent v roce 2024 a kapacita spaloven by měla vzrůst ze 600 tisíc tun na 1,4 milionu tun ročně.

V Česku je podle Manharta prostor pro tři až čtyři nové spalovny. Jedna by mohla stát v severočeských Komořanech. Na prosincovém zasedání  zastupitelstva Ústeckého kraje ovšem zaznělo, že bez evropských dotací se zařízení postavit nedá.

Čtěte také:

V Česku by mohly podle ministerstva životního prostředí v budoucnu vzniknout další dvě zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO), úřad se již proto setkal se zástupci soukromých investorů například z Japonska, Jižní Koreji a Německa. Na včerejší neformální diskusi pořádané časopisem Trade-off to řekl ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Dodal také, že se úřad dohodl loni v prosinci s Evropskou komisí, že se v Česku nebude financovat výstavba velkých spaloven nebo ZEVO z evropských dotací. Více ZDE

Zdroj: E15, oEnergetice.cz

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany ovzduší uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti, která ve svém závodě provozovala lakovnu v rozporu s povolením Krajského úřadu.

Inspektoři při kontrole lakovací linky zjistili, že filtry, které měly zachytávat těkavé organické látky, byly špatně namontovány. „Filtrace tak neplnila náležitě svou funkci. Docházelo ke zvýšeným emisím těkavých látek, například barev a ředidel, do ovzduší. Že filtrace nefunguje správně, bylo vidět i na výduchu z lakovny, který byl znečištěn nánosy barev,“ uvedla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP Plzeň.

Firmu už přitom inspektoři ČIŽP jednou pokutovali v roce 2015. „Tehdy jsme zjistili, že společnost neměla lakovací linku osazenou žádnými filtry. Dostala za to pokutu 100 tisíc korun,“ připomněl Erik Geuss, ředitel ČIŽP. „Nyní jsme přistoupili k dvojnásobné sankci, protože se jedná o opakované pochybení. Firma je povinna zajistit, aby už k únikům těkavých látek z lakovny nedocházelo. Budeme to dál kontrolovat,“ dodal Geuss.

Moderní dieselové motory v osobních autech jsou v ohrožení víc než dřív. Jejich vývoj totiž neúměrně zdražuje neustálé zpřísňování norem pro emise oxidu uhličitého (CO2), teď se navíc ukazuje, že produkují neúměrně mnoho oxidů dusíku (NOx). Organizace ICCT (International Council on Clean Transportation) nyní zveřejnila analýzu podle níž diesely v osobních autech vypouštějí mnohonásobně víc emisí oxidu dusíku než nákladní automobily či autobusy. Navíc od září začne platit povinnost měřit spotřebu a emise automobilů podle takzvaného jízdního cyklu. Při zkušebních měřeních překračovaly některé dieselové motory stanovenou hodnotu emisí až o 400 procent. Do roku 2020 tak zřejmě dieselové motory zmizí z malých vozů úplně. Podobný názor zmínil šéf automobilky Audi v interním technologickém magazínu. Více ZDE

Mohlo by vás zajímat:

Vodíková, nikoli bateriová autoplaneta. Diesel je mrtvý, míní manažeři (3.1.2017, iDNES.cz)

Zdroj: https://auto.idnes.cz

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády (LRV) schválil Plán přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2017 s vyznačením povinnosti zpracování RIA.  Plán je členěn podle resortů, obsahuje časový výhled předložení návrhů vyhlášek k projednání do LRV, předpokládanou účinnost a povinnost zpracování RIA.

Přehled z pohledu životního prostředí:

• Návrh vyhlášky k zákonu o odpadech

• Návrh vyhlášky k zákonu o vybraných výrobcích s ukončenou životností

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné míře znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivu na životní prostředí.

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

• Návrh vyhlášky, kterou se vyhlašují resp. přehlašují národní přírodní památky a národní přírodní rezervace

• Návrh vyhlášky o stráži přírody

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem

• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku

• Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie

Dokument ke stažení:

Plán přípravy vyhlášek na rok 2017 s vyznačenou povinností zpracování RIA

Přes tři miliardy korun letos Třinecké železárny investují do modernizace a obnovy zařízení. Je to nejvíc za posledních deset let. V Třinci se mluví o super opravárenském roku, kdy zásadní proměnou projde srdce válcoven – blokovna. Dílčí změny čekají také provoz výroby železa a oceli, nově firma buduje zařízení, díky nimž zvýší přidanou hodnotu a kvalitu produktů během finalizačních procesů. Téměř třetina prostředků půjde na ekologické projekty.

K projektům patří například dostavba a zprovoznění nové čistírny sochorů za 600 milionů korun, obnova sochorové stolice za 225 milionů, pořízení nového pilovrtacího stroje pro válcovny za 57 milionů, stavba pecí pro žíhání tyčí za 175 milionů. 

Připraveno je několik ekologických projektů v předpokládané výši 940 milionů korun, k nimž patří také odsíření aglomerace č. 1. „Tato investice završí ekologizaci aglomeračního procesu. Jejím cílem je snížit emise oxidu siřičitého ze spalin spékacích pásů, a to dávkováním aditiva a vody do reaktoru tkaninových filtrů, kde následně dojde k odloučení oxidů síry,“ upřesňuje Radek Olszar, ředitel pro investice a strategii.

Aglomerace č. 2 již byla odsířena v roce 2016. V tomto roce bylo také zprovozněno dávkování aktivního uhlí do spalin ze spékacích pásů obou aglomerací, které zajišťuje záchyt například polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a dalších látek.

Čtěte také:

Železárny: Smog bude vyhlašován častěji, i když je vzduch čistší než v minulosti (9.1.2017)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo dne 5. ledna 2017 oficiální metodickou pomůcku k aplikaci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na proces SEA k plánům odpadového hospodářství obcí. Metodickou pomůcku stahujete ZDE. Začátkem listopadu 2016 jsme publikovali informaci Svazu měst a obcí Svaz měst a obcí ČR k této problematice. Odkaz na článek najdete níže.

Související článek:

Kdy podléhá plán odpadového hospodářství obce procesu SEA? (9.11.2016)

Pracovníci Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. v roce 2016 vyrobili rekordních více než 48 tisíc tun olova a jeho slitin (Pb měkké, Pb tvrdé, speciální slitiny, atd.), což je nejvyšší roční produkce v celé 230leté historii hutě. Pro ekologickou recyklaci bylo vykoupeno celkem téměř 77 tisíc tun olověných odpadů (zejména olověných baterií). Tržby společnosti v loňském roce překročily plánované 2,5 miliardy Kč, s meziročním nárůstem o více než 9 %. Jde o nejvyšší tržby v historii.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s.  (SOVAK ČR)  dne 4. ledna. 2017 vydal stanovisko, které upřesňuje podmínky, za kterých je možné využívat běžné způsoby hygienického zabezpečení pitné vody. Stanovisko si můžete stáhnout níže. SOVAK ČR dále uvádí , že v současnosti probíhají další jednání na úrovni Evropské komise k tématu zejména biocidních látek, vyráběných in situ a je velmi pravděpodobné, že dojde v průběhu letošního jara k aktualizaci stanoviska. Na vlastních jednáních zájmy českých vodohospodářů zastupují představitelé evropské vodohospodářské asociace EurEau, kde je SOVAK ČR řádným členem.

Dokument ke stažení:

Stanovisko k regulaci použití biocidních látek ve vodohospodářské oblasti

Zdroj: SOVAK ČR

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) publikovala na svém webu aktuální verzi úprav návrhu nového zákona o odpadech, který má být dne 12.1.2017 projednáván v Legislativní radě vlády. Návrh zákona o odpadech byl podobně, jako návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností, Legislativní radou vlády opakovaně vrácen předkladateli k dopracování a doplnění. Text návrhu zákona s vyznačenými změnami si můžete stáhnout na webu ČAOH - ZDE

Zdroj: ČAOH

Pro české odpadové hospodářství jsou poslední měsíce rozhodující. Zákon o odpadech se brzy vrátí do legislativního projednávání vlády a redakce Odpadového fóra se zatajeným dechem sleduje sebemenší pohyby na politické i odpadářské scéně a v jejím zákulisí. Zlomovým obdobím prochází i Slovensko. Nový slovenský zákon o odpadech, který přinesl rozšířenou zodpovědnost výrobce, platí od začátku roku 2016. Více ZDE

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 110 tisíc korun podnikateli, který bez povolení krajského úřadu provozoval autovrakoviště. Dopustil se tak porušení zákona o odpadech.

„Inspektoři ČIŽP při kontrole provedené v roce 2016 zjistili, že se na vodohospodářsky nezabezpečených plochách nacházelo celkem 69 autovraků. Některé obsahovaly motory a převodovky včetně provozních náplní. Navíc na místě docházelo i k demontáži jednotlivých dílů z těchto vraků. Nelegální autovrakoviště bylo podle našich zjištění provozováno minimálně od roku 2010, což jsme ověřili z leteckých map lokality,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se podnikatel Václav Zapletal neodvolal a rozhodnutí tak nabylo právní moci. Vraky je nyní povinen bezodkladně odstranit, a to v souladu se zákonem, což inspektoři ČIŽP budou opět kontrolovat.

K řady věcných úprav, zpřesnění a doplnění došlo k některým zjednodušení pro žadatele a příjemce. Podstatnou změnou usnadňující žadatelům administraci je to, že přílohy k žádosti o podporu vložené elektronicky do systému IS KP14+ již nemusí být žadatelem digitálně podepsány, plná moc nemusí být úředně ověřena a doklad o jmenování či volbě statutárního zástupce žadatele nově nemusí dokládat subjekty, které mají údaje o statutárním zástupci zveřejněné v základních registrech nebo na webových portálech.

Další podstatnou změnou je zrušení dokládání Kalkulačky pro propočet vylučovacího ekonomického kritéria k žádostem o podporu pro projekty vztahující se k výzvám vyhlášeným po účinnosti aktualizace Pravidel. Ekonomické hodnocení žadatelů bude nově prováděno na základě podmínek uvedených v Pravidlech – zejména v souladu s rozřazovací tabulkou, která nahrazuje kontrolu hodnocení žadatelů na vzorku projektů.

Nově Pravidla umožňují zahrnout v rámci projektové přípravy mezi způsobilé výdaje i výdaje na potvrzení, že žadatel není podnikem v obtížích.

V neposlední řadě byly stanoveny pokyny pro zanášení údajů o podporách de minimis do registru, doplněno doporučení zohlednit riziko pohybu kurzu při navrhování výše podpory v režimu de minimis, také byly vymezeny podklady požadované pro hodnocení, že žadatel není podnikem v obtížích a aktualizována pravidla pro výběrová řízení na provozovatele vodohospodářské infrastruktury. V PO 4 byla navýšena podpora pro opatření zlepšující vodní režim krajiny (revitalizace a samovolné renaturace vodních toků a niv, tvorba a obnova mokřadů a tůní).

Detailní přehled provedených změn je uveden v kapitole A dokumentu (tabulka Přehled změn). Ustanovení části B Pravidel platí pro nové výzvy k termínu jejich vyhlášení, ostatní části Pravidel jsou platné pro jednotlivé fáze administrace žádostí a realizace projektů od 5. ledna 2017.

Účinnost aktualizovaných pravidel je stanovena na 5. ledna 2017. Aktualizované pravidla a další dokumentynajdete na webu Fondu - ZDE

Dokument ke stažení:

Harmonogram výzev OPŽP pro rok 2017 (aktualizace: 20.12.2016)

Zdroj: SFŽP

EP a Rada 14. 12. 2016 schválily novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě. Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech. Rada odsouhlasila silnější ochranu před znečištěním rtutí. EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice.

Nová pravidla pro regulaci emisí vybraných látek schválena

V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice č. 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.

Od  směrnice se očekává snížení negativních zdravotních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 téměř o 50 %. Dohoda má přispět také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a  řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík.

• Odhady za rok 2013 uvádějí, že na následky znečištění ovzduší zemřelo v EU předčasnou smrtí přes 450 tis. osob. Téměř 2/3 rozlohy půdy v EU byly vystaveny nadměrnému působení živin, jež překračovalo bezpečné hodnoty. Znečištěné ovzduší může poškozovat i materiály a stavby. Některé znečišťující látky se chovají jako skleníkové plyny, které způsobují změnu klimatu. Ekonomické náklady na poškození zdraví jsou obrovské a odhadují se na 330–940 mld. € (3–9 % HDP EU).

Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení.

Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Byla zajištěna úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.

Dohody o předloženém návrhu bylo dosaženo Radou a EP v červnu 2016

Klíčové a sporné body

Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro 5 hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM_2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak:

• jemné prachové částice do vzduchu vypouštějí silniční vozidla, lodní doprava, výroba energie a domácnosti při spalování fosilních paliv či biomasy. Obavy o zdraví vyvolávají zejména částice, jež mají v průměru méně než 10 mikrometrů (μm) (PM₁₀), a zejména pak částice o průměru menším než 2,5 μm (PM_2,5). Primární částice mohou způsobit onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby a rakovinu plic,
• oxid siřičitý (SO₂) - jeho emise způsobují výroba elektrické energie, průmysl, lodní doprava a domácnosti. Poškozuje lidské zdraví vytvářením sekundárních částic a podílí se na okyselování půdy a vnitrozemských vod,
• oxidy dusíku (NOx), jejichž zdroji jsou silniční vozidla, lodní doprava, výroba elektrické energie, průmysl a domácnosti. Tvoří také sekundární částice a podílí se na kyselých deštích. Navíc způsobují tzv. eutrofizaci - nepřirozené hromadění živin ve vodě, a významně se podílí na zvyšování hladiny přízemního ozonu (O₃),
• amoniak (NH₃), který se uvolňuje při manipulaci s hnojem a hnojivy v zemědělství a při používání hnojiv. Lidskému zdraví škodí jakožto součást sekundárních částic a svůj podíl má na okyselování prostředí a výše zmíněné eutrofizaci,
• těkavé organické sloučeniny (VOC) unikají z rozpouštědel ve výrobcích. Jejich dalšími zdroji jsou průmysl, silniční vozidla, vytápění domácností a výroba elektrické energie. I tyto sloučeniny se zásadně podílí na tvorbě přízemního ozonu.

Do 30. 6. 2018 musí členské státy směrnici transponovat do vnitrostátního práva a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise 5 hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl.

Národní programy také budou muset být koordinovány s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, a to např. prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.

Směrnice má usnadnit cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím má dojít ke snížení znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie

Předpokládaný další vývoj

Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech.

Emisní limity pro Českou republiku:

Pro Českou republiku byly stanoveny závazky k procentuálnímu snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂), oxidů dusíku (NO_X) a nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) tak, že se za výchozí rok považuje rok 2005. Pokud jde o silniční dopravu, použijí se emise vypočítané na základě prodaných paliv.

• Závazek ke snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂) oproti roku 2005:
  • 45 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 66 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí oxidů dusíku (NO_X) oproti roku 2005:
  • 35 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 64 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) oproti roku 2005:
  • 18 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 50 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí amoniaku (NH₃) oproti roku 2005:
  • 7 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 22 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

   

• Závazek ke snížení emisí jemných částic (PM_2,5) oproti roku 2005:
  • 17 % (pro jakýkoli rok od r. 2020 do r. 2029),
  • 60 % (pro jakýkoli rok od r. 2030).

Další informace:

• Otázky a odpovědi k nové směrnici o národních emisních stropech

• Přezkum politiky EU v oblasti ovzduší

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES (COM(2013)920)

• EU schválila nová pravidla pro členské státy, která výrazně sníží znečištění ovzduší

• EU approves new rules for Member States to drastically cut air pollution

Přísnější pravidla pro zacházení s rtutí v EU

Coreper 16. 12. 2016 potvrdil dohodu s EP ohledně návrhu nařízení týkajícího se rtuti, na jehož znění se dohodly 6. 12. 2016. Nová pravidla mají za cíl posílit ochranu před znečištěním touto toxickou látkou. Rtuť představuje hrozbu pro lidské zdraví. Jakmile se její emise dostanou do ovzduší nebo do vody, je tato látka schopna transportu na velké vzdálenosti. Od ledna 2019 bude rtuť povoleno používat v zubním amalgámu pouze v kapslové formě. Od 1. 7. 2018 bude navíc zakázáno ji používat pro zubní ošetření dětí s mléčným chrupem a dětí do 15 let, jakož i těhotných či kojících žen, s výjimkou případů, kdy bude její použití ze specifických léčebných důvodů zapotřebí. Znění rovněž ukládá zubním lékařům povinnost používat prostředky zabraňující tomu, aby rtuť způsobovala znečištění vody. Komise podá do 30. 6. 2020 zprávu o proveditelnosti postupného ukončení používání rtuti v zubním amalgámu k pozdějšímu datu, a to nejlépe do roku 2030. Členské státy mezitím vypracují národní plány zaměřené na postupné ukončení používání zubního amalgámu. Výroba, dovoz a vývoz výrobků obsahujících rtuť budou až na několik málo výjimek zakázány. Stejně tak bude zakázáno používání rtuti v rámci průmyslových procesů. Po formálním potvrzení Radou bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

EP a Rada se dohodly na podobě pravidel pro uzavírání mezistátních dohod v energetice

EP a Rada 7. 12. 2016 dosáhly na základě jednání v trialogu shody na podobě nového rozhodnutí zavádějícího mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými a třetími zeměmi v oblasti energetiky. Návrh nového rozhodnutí je součásti legislativního balíku zveřejněného Komisí 16. 2. 2016. Tento balík se zaměřuje na bezpečnost dodávek energie, a to především na dodávky plynu a ropy. Podle nových pravidel budou muset členská státy informovat Komisi o průběhu vyjednávání s třetími státy o dohodách týkajících se dodávek plynu a ropy. Členské státy nebudou moci dohodu uzavřít dříve, než se k ní Komise vyjádří, názor Komise by pak měly státy vzít v potaz. Komise bude rovněž ještě před uzavřením dohod posuzovat jejich kompatibilitu s evropským právem. Podle dosavadních pravidel byly státy povinny informovat Komisi až po uzavření dohod, tento model bude nadále platit pro mezistátní dohody o elektrické energii.

Zdroj: Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Úřadu vlády České republiky