Posledních osm měsíců zbývá vládní koalici do konce mandátu. Už teď je ale jasné, že se kabinetu nepodaří prosadit všechny zákony, které si jednotliví ministři předsevzali. Legislativní dluh zůstane i po ministru životního prostředí Richardu Brabcovi z hnutí ANO. Připouští, že nestihne prosadit nové zákony o odpadech. „Strávili jsme s nimi spoustu času. Určitě nespadnou pod stůl, rádi bychom, aby si je co nejrychleji osvojila příští vláda,“ podotýká Brabec. Velký přehled ČRo - ZDE.

Zdroj: Rozhlas.cz

Sama ale žádné aktivní kroky vedoucí ke vzniku zařízení na energetické využití odpadů nepodniká. Společnost to uvedla na svých webových stránkách. O možnosti spalování odpadu nedávno s vedením firmy diskutovala komise životního prostředí pardubického magistrátu. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje však se spalovnou nepočítá.

"Stanovení alternativního projektu k palivu využívanému v současnosti nebo palivovému mixu záleží na budoucím vývoji cen jednotlivých komodit a vývoji legislativního prostředí," uvedl výkonný ředitel EOP Václav Pašek. Podle něj by šlo o efektivní využití odpadu od jeho vzniku až po finální energetické zpracování.

Podle pardubického zastupitele a člena komise životního prostředí Jana Linharta je prioritní předcházení vzniku odpadů a jejich následná recyklace. Teprve poté, co by zůstal po vytřídění odpad, který by bylo možné spálit, bylo by možné jeho energetické využití. EOP má pro spalování odpadu tu výhodu, že leží mezi krajskými městy a zásobují je teplem. "Elektrárna by mohla využít části stávající technologie a kapacitu podle potřeby upravovat," řekl Linhart.

Zmínka o výstavbě spalovny komunálního odpadu s předpokládanou kapacitou 100.000 tun odpadu ročně se objevila v územní energetické koncepci Pardubic. Zařízení by mělo vzniknout až po roce 2024 v souvislosti s ukončením skládkování komunálního odpadu po tomto datu.

Krajský plán odpadového hospodářství uvádí, že energeticky je dlouhodobě využíváno pět až šest procent produkovaných odpadů. V kraji působí společnost ecorec Česko, která se zabývá zpracováním průmyslového a tříděného komunálního odpadu. V současnosti má až 70.000 tun komunálního odpadu zpracovaného na palivo vhodné do pece na výrobu cementářského slínku. Firma působí nedaleko prachovické cementárny, která má technologii na spoluspalování takového paliva až do množství 85.000 tun za rok.

V Opatovicích nad Labem se lidé v roce 2006 postavili proti tomu, aby obec souhlasila s umístěním velké spalovny odpadů na svém území. Měla mít kapacitu 90.000 tun ročně, výhledově i dvojnásobnou. Zastupitelstvo obce už předtím na vstup do společnosti pro výstavbu spalovny kývlo, obyvatelé si však vynutili místní hlasování a záměr odmítli. O rok dříve spalovnu v referendu odmítla také sousední obec Čeperka. Po protestech veřejnosti, ekologů, sousedních obcí a královéhradeckého magistrátu a kvůli neshodě s opatovickou elektrárnou, kde mělo zařízení stát, byl záměr přesměrován do areálu elektrárny ve Chvaleticích v témže okrese. Nakonec sešlo i z něj.

Zdroj: ČTK

Množství odevzdaných použitých baterií v Česku se loni meziročně zvýšilo o 31,7 procenta na 1638 tun. Každý obyvatel ČR tak v průměru vytřídil 155 gramů baterií, což zhruba odpovídá šesti tužkovým bateriím typu AA. Dnes o tom v tiskové zprávě informovala nezisková společnost Ecobat, která provozuje místa zpětného odběru a recyklace přenosných baterií.

Za růstem stojí mimo jiné zvyšující se počet sběrných míst, kterých je nyní více než 20.500. "Velký posun vidíme v zapojení obcí, které třídění odpadu aktivně podporují. Roste také množství baterií vybraných v obchodních sítích," uvedl jednatel Ecobatu Petr Kratochvíl.

Největší nárůst odevzdaných baterií byl v obchodech, kde se množství zvýšilo o 69 procent. Zvýšil se také sběr v obcích, na němž má velký podíl stoupající obliba červených venkovních kontejnerů, uvedl Ecobat.

Od loňského roku musí evropské státy podle nařízení EU zpětně odevzdat alespoň 45 procent baterií nově uvedených do oběhu. ČR loni limit splnila, lidé odevzdali 45,3 procenta. Podle Kratochvíla se odhaduje, že zhruba polovina evropských států tuto kvótu splní. "Jsou to jen odhady, reálné výsledky budeme znát pravděpodobně až v dubnu," dodal. Pokud stát nesplní kvótu, Evropská komise s ním zahájí řízení. Na jeho konci mohou být vysoké finanční pokuty.

Vysloužilé baterie v česku musejí přijmout všechny prodejny, které prodávají nové baterie, bez ohledu na značku, velikost a množství. Odevzdávat se mohou i ve sběrných dvorech a mobilních sběrnách nebezpečných odpadů, školách nebo úřadech.

Ecobat byl založen roku 2002 šesti významnými výrobci baterií a v roce 2009 získal od státu oprávnění k provozování systému zpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů. Systém je podle Ecobatu financován téměř výhradně z příspěvků výrobců a dovozců baterií.

Zdroj: ČTK

Ve středu 15. února 2017 skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy odpadů, obalů a vod prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2016. Následný termín 31. března se bude týkat ovzduší, IRZ a odpadů z pohledu ročních zpráv. Kompletní přehled ohlašovacích povinností na rok 2017 najdete ZDE.

K 15. 2. 2017 bylo do systému ISPOP zasláno celkem 87 017 validních Hlášení o produkci a nakládání s odpady. V zákonem stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 83 375 provozoven, což je zhruba o 5 500 provozoven více než v loňském roce. Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady bylo zasláno za 501 provozoven, Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady podalo 142 provozoven.

Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování bylo podáno za 1 139 zdrojů znečišťování, hlášení za Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku bylo zasláno za 4 542 zdrojů odběru podzemní vody.

Přes 570 subjektů podalo hlášení za agendu obalů – Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

Nejčastější důvody, které vedly k nezpracovatelnému hlášení:

• zaslání duplicitního řádného hlášení,

• odesílání hlášení neoprávněnými uživateli,

• nevyplnění povinných polí ve formuláři,

• nedodržení datového standardu v XML souborech.

Zdroj: CENIA

Podle sociologického výzkumu Libertariánského institutu vadí dotace zhruba dvěma třetinám obyvatel ČR. Respondenti se domnívají, že dotace podporují korupci, vytváří nekalou konkurenci a ohrožují demokratický systém. Stát nemá evidenci všech dotací a analogických transferů. Podle Libertariánského institutu existuje navíc podezření, že systém dotací je částečně v rozporu se zákonem, protizákonné mohou být dotace za mnoho desítek miliard Kč.

Podle sociologického výzkumu Libertariánského institutu, který byl zpracován na sklonku roku 2016, vyplývá, že čím více dostupných informací mají obyvatelé ČR o dotacích, tím více jsou s nimi nespokojeni. Ukazuje se, že 72 % procent respondentů, považuje proces získávání dotací za složitý a celých 84 % z nich se domnívá, že je tato složitost záměrná.

Systém přidělování dotací není u nás dobře nastaven, lidé mají vůči němu menší či větší výhrady, není podle nich optimálně nastaven a není zcela transparentní. Dotace někdy směřují na nepotřebné věci a jejich využití je více či méně často neúčelné. Dominantním požadavkem dotazovaných je dotace zjednodušit a zprůhlednit.

Informační systém CEDR (Centrální evidence dotací z rozpočtu) eviduje od roku 2000 hodně přes milion dotací. V systému však nejsou všechny údaje, které tam mají být. Zcela mimo CEDR jsou pak dotace, které přidělují například orgány samosprávy, úřady práce a další subjekty.

„Můžeme směle odhadovat, že počet dotací je více než 1000 každý pracovní den. Jde o naprosto neuvěřitelné číslo, když si uvědomíte, kolik lidí se v tom pohybuje. Jde o desítky tisíc lidí, kteří netvoří žádné hodnoty, jen se účastní přehazování peněz z jednoho místa na druhé,“ uvádí předseda Libertariánského institutu Roman Kříž.

Specifickou kapitolou jsou pak dotace z EU. Ty jsou přidělovány exekutivou, často s porušením zákona o ochraně hospodářské soutěže. V současné době Libertariánský institut provádí analýzy, na jejichž základě budou podniknuty kroky k vrácení takovýchto nezákonných dotací Evropské unii. Může se jednat až o desítky miliard korun.

Jedním z cílů Libertariánského institutu v oblasti dotací je vytvoření otevřeného portálu, kde budou dohledatelné všechny dotace, které se z veřejných rozpočtů přidělují. „Je nehorázné, že občané dnes nemají možnost zjistit, kam jdou peníze, které od nich v různých formách stát vybere. Ještě strašidelnější však je, že to neví ani on sám. Stát o nás chce vědět vše, zatěžuje nás zbytečnými povinnostmi a hrozí absurdními pokutami. Kdybych věřil na spiknutí, tak bych řekl, že jde o záměr uměle držet lidi v chudobě a vytvářet z nich vděčné vazaly, kteří jsou vděční, když jim shora padne nějaké přilepšení. Je to naprosto neuvěřitelné a odporné,“ dodává k tomu předseda LI Roman Kříž.

Dokument ke stažení:

Prezentace – Dotace

Výzkumná zpráva Dotace

Nesmyslné dotace tabulky

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili pokutu 1,2 milionu korun společnosti za to, že nechala bez povolení vykácet celkem 841 metrů krychlových dřeva.

„K nepovolené těžbě došlo na přelomu let 2015 a 2016 a vznikly při ní holiny o celkové výměře 0,96 hektaru. Mezi vykácenými porosty byly navíc i ty mladší 80 let, což je v rozporu se zákonem o lesích,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Nezákonné smýcení porostů má většinou neblahý vliv na okolní lesy. „Bývají tak vytvořeny podmínky pro působení různých škodlivých činitelů. Kvůli vzniklým holinám mohou být okolní stromy například více ohroženy větrem, zvyšuje se riziko vodní eroze lesní půdy a celkově se oslabuje stabilita lesů,“ vysvětlil negativní dopady nezákonné těžby Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Naštěstí již došlo k částečné nápravě vzniklých škod, protože nový vlastník pozemků je nechal zalesnit. Stav lesů v této lokalitě budou inspektoři ČIŽP dále sledovat.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany přírody v Brně zas uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti, která v roce 2015 bez povolení vykácela celkem 180 stromů.

„Společnost zajišťovala na základě smlouvy pro distribuční společnost kácení dřevin v ochranném pásmu vysokého napětí. Vykácela však i řadu stromů mimo toto pásmo, na což neměla povolení.,“ uvedl Jindřich Mikeš, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Proti pokutě uložené inspektory ČIŽP se firma odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci potvrdilo.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) inovovala tzv. Rámec pro analogické posouzení (RAAF). Rámec nově pokrývá koncové body týkající se i ochrany lidského zdraví, rozpadu látek a rizik pro životní prostředí - více ZDE. ECHA dále představila výsledky kontrol registračních dokumentací, ze kterých vyplývá, že pětina z nich byla shledána jako nekompletní - více ZDE.

Hostem Zuzany Bubílkové v pořadu Kauza rádia Impuls byl včera ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten upozornil na to, že se u nás hodnoty koncentrace prachových částic blíží stavu, který bývá typický pro čínský Peking. Jestliže se v Pekingu koncentrace pohybují někde kolem sedmi set, osmi set mikrogramů škodlivin na metr krychlový, tak třeba na Ostravsku se běžně pohybují kolem dvou set, dokonce i okolo tří set, uvedl ministr. Česká města podle něj mohou proti smogu bojovat vytvářením bezemisních či nízkoemisních zón. Bohužel z dnešních zhruba šesti tisíc dvou set obcí v České republice nemá nízkoemisní zónu nebo regulační řád ani jedna. Řeč byla také o tom, jak přísně by se měla trestat absence filtrů na pevné části v osobních autech. Rozhovor si poslechněte ZDE

Dvě největší české firmy vycítily, že budoucnost automobilového průmyslu je v elektrických motorech. Škoda Auto a energetická společnost ČEZ proto spojí síly a budou společně investovat do rozvoje elektromobilů v Česku. Škoda bude vyrábět elektroauta, ČEZ zase stavět dobíjecí stanice a dodávat do nich elektřinu. V roce 2025 by mohlo jezdit na elektřinu až čtvrtina škodovek. Rozvoj elektromobilů bude vyžadovat i značnou politickou podporu. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Novela atomového zákona přinesla novou povinnost sběrnám odpadů a podobným typům zařízení, ověřovat případné odpady s radioaktivitou. Sběrny odpadů a další povinné osoby proto musí uvažovat nad tím, jak se s touto novou povinností vypořádat. Základní otázkou je, zda musí mít každé zařízení povinně příslušný detektor. Česká asociace odpadového hospodářství proto požádala o stanovisko Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Stanovisko úřadu čtěte na webu asociace ZDE

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH)

Společnost SAKO Brno, a.s. vypsalo výběrové řízení na pozici ředitel společnosti. Společnost poskytuje komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství pro města, obce, obchodní společnosti, živnostníky a občany. Strukturovaný životopis vč. motivačního dopisu a dalších požadovaných dokumentů je potřeba zaslat nejpozději do 15. 3. 2017. Podrobnosti k výběrovému řízení najdete ZDE.

AVÍZO Přes pět stovek stížností na věci spojené se stavební činností skončilo loni na stole ombudsmanky. To je o čtvrtinu víc než za rok 2015. Nejvíc se jich týkalo kolaudací nebo rozhodování o umístění stavby. Druhou největší skupinu pak tvořily podněty, týkající se černých staveb, řízení o jejich odstranění nebo dodatečné povolení. „Téměř 90 procent všech podnětů z této oblasti bylo oprávněných, a to by nemělo zůstat bez pozornosti. Jde o oblast státní správy, kde je nejvíc porušováno právo,“ upozorňuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, který bude hostem večerní 90ČT24. Další informace a video ZDE.

S nápadem, jak oživit nevzhledné elektrické stožáry či monotónní tvář větrných mlýnů, přišlo islandské architektonické studio CHOI+SHINE Architects. Vypracoval projekt nazvaný The Land of Giants (Země velikánů, obrů), ve kterém šedé sloupy nahradily monumentální postavy mužů i žen. Za projekt, který původně vzešel roku 2008 z architektonické soutěže na nové řešení islandského elektrického vedení, studio získalo dvě mezinárodní ceny. Projekt čeká na realizaci. Fotogalegie ZDE.

Zdroj: iHNED.cz

Materiál obsahuje návrh možných opatření legislativní i nelegislativní povahy, jejichž účelem je především posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu. Jedná se o registr lobbistů, etický kodex poslance, senátora a člena vlády, registr darů poslanců, senátorů a členů vlády, legislativní stopu, veřejné diáře poslanců, senátorů a členů vlády, a další dílčí opatření na posílení transparentnosti legislativního procesu v parlamentu.

V rámci jednotlivých opatření jsou předkládána určitá doporučení ohledně jejich možného budoucího nastavení včetně např. různých variant, a to i v souladu s doporučeními mezinárodních organizací týkajícími se regulace lobbingu a souvisejících opatření na podporu transparentnosti lobbistického sektoru a posílení integrity veřejného sektoru. Návrh byl zpracován v souladu s Akčním plánem boje s korupcí na rok 2016 a dle Plánu nelegislativních úkolů vlády České republiky na 2. pololetí 2016. Na základě žádosti ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu (čj. 315/2017-OHR) rozhodl předseda vlády o prodloužení termínu pro předložení daného materiálu vládě do 31. ledna 2017.

Vládě je tento materiál předkládán na základě iniciativy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, která reaguje na skutečnost, že lobbing v České republice a zejména netransparentní vazby mezi lobbisty (zájmovými skupinami) a veřejně činnými osobami jsou předmětem kritiky veřejnosti. Proto Rada přijala na svém jednání v červnu 2015 stanovisko k problematice regulace lobbistické činnosti, na jehož základě byla také zřízena pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu, jejíž činnost se měla zaměřit na identifikaci proveditelných a účinných opatření v oblasti regulace lobbingu. Materiál byl zpracován ve spolupráci s touto pracovní komisí.

Tématu je aktuálně věnována pozornost i ze strany Rady Evropy, na jejíž půdě je připravován návrh Doporučení Rady Evropy k právní regulaci lobbingu v kontextu veřejného rozhodování. Jeho cílem je vést členské státy Rady Evropy při vytváření vnitrostátní politiky v oblasti právní regulace lobbingu, podporovat a zvyšovat transparentnost lobbingu.

Vláda materiál schválila s tím, že podpořila požadavek místopředsedy pro vědu, výzkum a inovace, aby ve věcném záměru zákona, který bude na schválený materiál navazovat, byly detailně vyhodnoceny i dopady a náklady na komplexní úpravu regulace lobbingu (zaměřeno na lobbisty i lobbované veřejné činitele). Vypracováním věcného záměru zákona byl pověřen ministr a předseda Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí Jan Chvojka.

Přehled dalších výsledků jednání vlády ze  dne 15.2.:

• Návrh na přijetí změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijaté v Kigali dne 15. října 2016, a na ratifikaci Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy a Montrealského protokolu - schváleno

• Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Poodří - schváleno

• Analýza aktuálního a očekávaného vývoje v mezinárodní klimaticko-energetické politice s podrobnou analýzou potenciálu energetických úspor a efektivnosti a scénářů konečné spotřeby energie a elektřiny v České republice do roku 2050 - pro informaci
  
   

Po obchodní dohodě mezi EU a Kanadou teď poslanci Evropského pralamentu schválili také návrh na úpravu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Počet emisních povolenek bude po roce 2020 klesat o 2,2 procenta ročně. Založit by se měly také fondy, které by sloužily k modernizaci energetického systému v EU a na podporu obnovitelných zdrojů energie. Parlament nyní začne jednat s maltským předsednictvím o finální verze legislativy.

Do poslední chvíle nebylo zcela jasné, jak hlasování dopadne, i přesto, že zásadním výboru ENVI panovala shoda. Podle návrhu tohoto výboru má procento dostupných povolenek každý rok klesnout o 2,4 %. Původní návrh EK obsahoval postupné roční snižování emisního stropu od roku 2021 od 2,2 % a zachování současného podílu dražených povolenek. V současnosti se snižuje o 1,74 %. Dle právě odhlasovaného návrhu by se cena povolenek měla zvýšit ze současných 5 na 25 eur.

Europoslanci žádají, aby se tzv. lineární korekční faktor, tedy roční míra snižování povolenek, zvýšil ze současných 1,74 % na 2,2 % od roku 2021, přičemž nejdříve od 2024 by se dále navýšil na 2,4 %. Poslanci dále odhlasovali, aby se množství volných povolenek pro letecký sektor snížilo o 10 % oproti průměru v letech 2014-2016.

„Z hlediska globálního není globálnější produkt na světě než oxid uhličitý. Takže jestliže posunete tuto výrobu do Ruska, do Číny, do Indie, tak nedojde ani trošku ke snížení výskytu tohoto plynu. Naopak víme dobře, že ve srovnání s Evropou mají jak čínští, tak obecně asijští výrobci o 50 procent větší emise oxidu uhličitého.“ Jan Czudek, generální ředitel, Třinecké železárny

Technologie na snížení oxidu uhličitého podle ocelářů neexistují. „Požadavky EU nesplňuje v současnosti ani deset procent těch nejlepších a nejekologičtějších hutí v Evropě technologie na snižování oxidu uhličitého vůbec neexistují, takže je nemůžeme koupit, nemůžeme je nainstalovat a jako takové nám to přijde nefér, že máme být penalizováni za něco, čeho nemůžeme dosáhnout,“ sdělila mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Evropský parlament také schválil zrušení 800 milionů nadbytečných povolenek z rezervy pro stabilizaci trhu od 1. ledna 2021.

Zřízeny mají být dva fondy. První, fond modernizace, má přispět k modernizaci energetických systémů v členských státech s nižšími příjmy, a nově bude fond poskytovat finanční podporu pro obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání uhlíku a na projekty nízkouhlíkových inovací. Druhý fond "just transition fund" má sdílet výnosy z aukcí k podpoře přesouvání pracovních sil v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Dnes odhlasovaná zpráva bude teď projednána v tzv. trialogu, tedy mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem.

Místopředseda EP Pavel Telička, který se jako člen parlamentního Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) na výsledné podobě zprávy také podílel, k tomu uvedl: „Jsem rád, že výsledek dnešního hlasování dopadl rozumně, pozměňovací návrhy, které byly velkým rizikem pro evropský a český průmysl byly zamítnuty. Jsem zvědavý na další vyjednávání v trialogu."

Pod systém ETS spadají výrobní podniky a energetická odvětví v celé EU. Podle informací serveru EU Observer je v Evropě zhruba 11 000 podniků a elektráren, kterých se toto opatření týká, tedy jež si musejí zajišťovat povolenky na každou tunu oxidu uhličitého, kterou vyprodukují. Hlavní myšlenkou návrhu je poskytnout podnikům pobídky k investicím do ekologičtějších provozů a minimalizaci emisí skleníkových plynů.

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) zavedla Evropská unie v roce 2005. Tehdy se mezi členské země rozdělily emisní kvóty na vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, po jejichž překročení už je nutné kupovat povolenky. V červenci 2015 vydala Evropská komise (EK) návrh na revizi systému ETS, který by měl platit v tzv. čtvrtém obchodovacím období od roku 2020. Návrh vychází z potřeby reflektovat nově vymezený a Evropskou radou schválený klimatický cíl do roku 2030 (snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030) a také výsledky takzvané Pařížské konference o změně klimatu z roku 2015.

Související článek:

Evropský parlament bude řešit systém obchodování s emisemi (ETS) (14.2.2017)

Evropský parlament dnes schválil obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou známou pod zkratkou CETA. Smlouvu, která usnadňuje obchod a investice, podpořila většina poslanců nejsilnějších klubů lidovců a socialistů. Platit začne po ratifikaci národními parlamenty.

Související článek:

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou dnes na pořadu Evropského parlamentu (15.2.2017)