Do plného provozu bylo na konci roku uvedeno hned několik zařízení, které se postarají o zachycení prachu při výrobě železa a oceli. Snížení prašnosti pocítí jak zaměstnanci těžkých provozů, tak obyvatelé v okolí hutě. Investice za více než 2,6 miliardy korun pomůžou snížit celkové emise tuhých znečišťujících látek v ovzduší asi o třetinu. Historicky největší fáze ekologizace v Třinci je hotová. Tím ale Třinecké železárny nekončí, do roku 2019 investují další 2 miliardy do ekologizace.

Zatímco při přibližně stejném objemu výroby oceli přesahující 2 miliony tun Třinecké železárny vypustily před deseti lety do ovzduší téměř 5,5 tisíce tun prachu, v roce 2014 to bylo 560 tun, historicky nejméně.

„V letošním roce se hodnoty prachu opět sníží. Věříme, že to bude maximum toho, co nové látkové filtry a moderní technologie výroby zaváděné v Třinci dokáží. Na všech zásadních provozech již máme instalovány filtrační a odsávací zařízení v kategorii nejlepších dostupných technik. Jinak řečeno, je to to nejlepší, co se ve světě pro snížení emisí prachu v průmyslu používá,“ vysvětluje generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. Předpokládá, že by prach mohl klesnout pod 500 tun ročně, což je přibližně o 90 % méně než v roce 1995.

Stane se tak především díky stavbám obřích vysavačů na třech zařízeních: aglomeraci, kyslíkové konvertorové ocelárně (KKO) a obou vysokých pecích. K největším znečišťujícím zdrojům patří aglomerace, kde dochází ke spékání rudy a dalších surovin potřebných pro výrobu železa, a kde prašnost dosahovala nejvyšších hodnot.

Odprášení spalin a uzlů aglomerace II. za téměř miliardu korun pomůže snížit emise o přibližně 126 tun za rok a na koncentrace menší než 15 miligramů na metr krychlový. Efekt by měli pocítit zejména obyvatelé Českého Těšína, kam emise kvůli převládajícímu směru větru nejčastěji směřovaly.

Lepší pracovní prostředí a zároveň menší úlet prachu do ovzduší zajistilo sekundární odprášení haly KKO rovněž za necelou miliardu. Objem prachu by měl klesnout asi o 154 tun ročně. Odprášení se zde instalovalo za plného provozu.

Zbytkový úlet má za rok průměrně dosáhnout hodnot menších než 10 miligramů na metr krychlový. „Zařízení funguje v podstatě jako vysavač, namísto jednoho pytlíku na prach jich má několik tisíc o velikosti osmi metrů,“ objasňuje Jan Czudek. Taktéž u odsávání odléváren vysokých pecí se hodnoty prachu přiblížily k minimu díky nejmodernější technologii tkaninových filtrů, které odsávají s vysokou účinností i velmi jemné prachové podíly.

Třinecké železárny investovaly od počátku roku 2013 do konce roku 2015 jen do ekologizace téměř 3 miliardy korun. Velkou část pomohla pokrýt dotace z Operačního programu životní prostředí. Na další projekty se již nyní největší výrobce oceli v České republice chystá.

Většina z nich se opět týká odprášení, výše investice má dosáhnout téměř jedné miliardy korun. Ne všechny se ale týkají pouze prachu. „Už v příštím roce dokončíme investici, která sníží emise oxidů síry do ovzduší, které samozřejmě působí na životní prostředí škodlivě. Půjde o zařízení pro odsíření naší první aglomerace,“ dodává ředitel pro investice a strategii Radek Olszar.

Letos byly zahájeny přípravné práce na projektu dávkování aktivního uhlí do spalin spékacích pásů obou aglomerací, což by mělo být dokončeno v první třetině roku 2016. „Spékací pásy aglomerací jsou nejvýznamnějším zdrojem emisí dioxinů, takže od roku 2016 předpokládáme jejich významné snížení,“ doplňuje Olszar. 

Třinecké železárny plánují do roku 2019 investovat do modernizace a obnovy zařízení asi 12 miliard korun. Z toho 2 miliardy představují ekologické akce.

 

Energetický regulační úřad (ERÚ) dosud nepředal Evropské komisi (EK) všechny podklady a informace potřebné k ukončení procesu notifikace podpory obnovitelných a ostatních podporovaných zdrojů energie, uvedlo dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v tiskové zprávě. Podle něj to vyplývá z informací, které dnes ministerstvo obdrželo.

O požadavku Evropské komise je ERÚ přitom podle MPO informován již delší dobu a ačkoli disponuje potřebnými nástroji, nepodnikl žádné kroky, aby potřebné údaje zajistil a EK poskytl. „Svědčí to o paradoxní situaci, kdy ERÚ na jedné straně požaduje k vypsání podpory urychlené dokončení notifikačních řízení, kterému ale na druhé straně sám brání a vydání notifikačního rozhodnutí oddaluje. Je to i v rozporu s dopisem předsedkyně ERÚ ze dne 7. prosince 2015, kterým odmítla schválené usnesení vlády. Současně v něm uvádí, že ERÚ bude pracovní notifikační skupině poskytovat maximální součinnost,“ komentoval poslední informaci o stavu notifikace ministr Jan Mládek.

Nezávislý Energetický regulační úřad, který ze zákona nesmí vyžadovat žádné pokyny od vlády nebo jiného subjektu, klade již několik týdnů Ministerstvu průmyslu a obchodu i Vládě ČR ultimativní podmínky a úkoly. Teprve na základě jejich splnění se chce rozhodnout, zda vypíše nebo nevypíše v cenovém rozhodnutí podporu na obnovitelné zdroje. Rozhoduje tak nejen o nákladech na energie pro koncové zákazníky, ale i o budoucnosti celého energetického sektoru, zemědělství a také bankovnictví v ČR, dále uvedlo MPO.

Čtěte také:

Čtvrté Vánoce s notifikací podporovaných zdrojů (ERÚ, 14.12.2015)

MPO připravilo předpis pro vypsání podpory pro obnovitelné zdroje (12.12.2015)

VÝSLEDKY Vláda dnes schválila novelu zákona o ochraně ovzduší. Lidovci se podle informací z ČTK při hlasování kvůli obavám z možného zásahu do práva na soukromí zdrželi a to kvůli přímé kontroly provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech, které také novela zákona zavádí.

Novela zákona o ochraně ovzduší by měla být od platná 1. června 2016 s výjimkami. Výjimkou by měl být i ponížený imisní limit pro částice PM2,5 a to s účinností od 1. lednu 2020. Novela dále navrhuje zavést možnost přímé kontroly provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech. Navržená úprava má i umožnit, aby byly v nízkoemisních zónách v ČR uznávány i německé emisní plakety. Novinkou je i úprava pravidel pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací. Další podrobnosti k novele zákona najdete níže.

Vláda dnes také schválila novému nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, které minulý týden odložila. Nové nařízení vlády podle původních plánů mělo nahradit už v polovině prosince 2015 stávající nařízení č. 61/2003 Sb. Z pohledu přílohy č. 7 byl nový předpis pro vládu připraven variantně. Vláda nakonec schválila variantu č. II. (tedy zachování číselných hodnot BAT v příloze č.7) a účinnost bude posunuta. Podotýkáme, že Ministerstvo životního prostředí připravuje i nové nařízení, které řeší limity pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních. To by mělo platit od 1. února 2016 a nahradit současné nařízení č. 416/2010 Sb. Pro kategorii výrobků CE má platit přechodné ustanovení.

Čtěte také:

Ombudsmanka: Vláda nesouhlasí s opatřením ke zlepšení kvality vody (15.12.2015)

Výsledky jednání vlády:

• Novela zákona o ochraně ovzduší - schváleno

• Návrh nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastechárodní program snižování emisí - schváleno

• Východiska pro určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva - schváleno

• Návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2016 - schváleno

• Plán rekonstrukce objektů, v působnosti článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, pro rok 2016 s výhledem do roku 2020 - schváleno

Náhrada NV č. 61/2003 Sb.

Konkrétní témata, která návrh nařízení vlády zakotvuje oproti platné právní úpravě je jednak transpozice směrnice 2013/39/EU, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky, dále vybrané definice – např. „průmyslové odpadní vody“, „městské odpadní vody“, jejichž absence vyvolávala v praxi nejasnosti a zpřesnění náležitostí a podmínek povolení podle § 38 odst. 12 vodního zákona. Jedná se o výjimečné povolení umožňující vypouštět odpadní vody po přechodnou dobu – např. při zkušebním provozu - v emisních limitech neodpovídajících emisním standardům stanovených v nařízení vlády.

Mezirezortní připomínkové řízení bylo ukončeno v dubnu 2015, nicméně návrh nařízení vlády je předkládán se 2 rozpory. První rozpor se týká právě přílohy č. 7. Jde o rozpor s MPO, MZE, MPSV a HK ohledně přílohy č. 7 návrhu nařízení vlády, která v souladu se zmocněním podle § 38 odst. 8 vodního zákona zakotvuje „specifikaci“ nejlepších dostupných technologií (BAT). Oproti platné právní úpravě obsažené v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., je navrhováno vypuštění číselných hodnot BAT z přílohy č. 7. BAT jsou jedním ze vstupů do tzv. kombinovaného přístupu, kterým musí být v souladu s citovaným zákonným ustanovením a Rámcovou směrnicí o vodách (čl. 11 směrnice 2000/60/ES), stanoveny emisní limity pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

K návrhu nařízení vlády jako celku nebyla zpracována RIA. Podstatou připomínek MPO, MZE a MPSV ve vztahu k příloze č. 7 bylo nicméně právě nezpracování RIA k vypuštění číselných hodnot z této přílohy. Na základě uvedené připomínky MŽP přistoupilo k dodatečnému zpracování dílčí RIA k této otázce, zhodnocení dopadů bylo nicméně připomínkovými místy označeno za nedostatečné.

HK vedle nezpracované RIA k příloze argumentovala také obavou z narušení právní jistoty oprávněných z platných povolení k nakládání s vodami. Tuto obavu se MŽP nedopařilo vyvrátit, přestože se s ní neztotožňuje, neboť podle něj vodoprávní úřad nedisponuje v souladu s § 12 vodního zákona - ustanovením, které reguluje postupy při změně/zrušení povolení k nakládání s vodami - pravomocí změnit či dokonce zrušit platné povolení k vypouštění odpadních vod z moci úřední, dojde-li ke změně právní úpravy, na základě které bylo povolení vydáno (nařízení vlády č. 61/2003 Sb.).

V návrhu nařízení vlády je tak příloha č. 7 uvedena variantně - varianta I reflektuje návrh MŽP, varianta II představuje platné znění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., a odpovídá požadavku připomínkových míst - zvolení právní úpravy je ponecháno na rozhodnutí vlády.

Druhý rozpor s HK se týká § 5 odst. 1 návrhu nařízení vlády. Ustanovení transponuje čl. 4 a 5 směrnice 91/271/EHS, o čistění městských odpadních vod. Podstata rozporu je taková, že MŽP zastává názor, že veškeré městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami z aglomerací o velikosti nad 2000 EO musí být v souladu se směrnicí před vypouštěním do povrchových vod podrobeny čištění minimálně na úroveň emisních standardů odpovídajících velikosti aglomerace. HK se domnívá, že úroveň čištění nemá být odvozována od velikosti aglomerace, ale od přítokového zatížení jednotlivých ČOV v aglomeraci.

Rozsah změn si vyžádal zpracování nového nařízení vlády namísto novely platného nařízení vlády č. 61/2003 Sb., které bude tak zrušeno. Nové nařízení vlády by mělo být účinné od 15. prosince 2015.

Náhrada NV č. 416/2010 Sb.

V současné době probíhá i příprava nového nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, která nahradí v současnosti plané nařízení vlády č. 416/2010 Sb. Návrh nařízení vlády mění oproti platné právní úpravě obsažené v nařízení vlády č. 416/2010 Sb. zejména náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (§ 2 návrhu), a maximální přípustné hodnoty znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních a způsob jejich stanovení (§ 3, příloha č. 1 a příloha č. 2 návrhu). Předpokládá se účinnost dnem 1. února 2016, přičemž minimální požadavek na kategorii výrobku označovaného CE podle § 3 odst. 6 stanovený pro ukazatel Ncelk bude nutné splnit do nejpozději do 18 měsíců od účinnosti nařízení. Jakmile bude nové NV zařezeno na jednání vláda, tak vás budeme informovat.

Ministr životního prostředí Richard zítra oficiálně zahájí kotlíkové dotace v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Královéhradecký kraj tak pro své občany vyhlásí výzvu s alokací 200 milionů Kč, za něž se zavázal vyměnit 1340 starých neekoogických kotlů za nové nízkoemisní. Pardubický kraj otvírá výzvu s celkovou výší alokace 178 milionů Kč, která zajistí výměnu přibližně 1200 starých kotlů.

Tento týden dotace na výměnu kotlů vyhlásí podle informací Ministerstva životního prostředí víc než polovina krajů. A to konkrétně kromě Královéhradeckého a Pardubického také kraje Středočeský (již dnes), Plzeňský, Ústecký, Vysočina, Moravskoslezský, Jihomoravský.

Čtete také:

Koltíkové dotace: SFŽP upřesnil pravidla pro registraci kotlů a tepelných čerpadel (4.12.2015)

Nejvíce peněz na výměnu kotlů půjde ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (2.12.2015)

K řešení uživatelských a technických problémů při podání hlášení do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) bude sloužit od čtvrtého ledna 2016 i telefonní linka na čísle 267 125 267. Provozní doba telefonické podpory bude v úředních dnech tj. pondělí a středa od 9:00 do 16:00 hodin.

Dále upozorňujeme, na plánované odstávky systému ISPOP a to v termínech: 17. 12. 2015 (18:00 - 23:59), 30. 12. 2015 (15:00 - 23:59), 7. 1. 2016 (18:00 - 23:59), 14. 1. 2016 (18:00 - 23:59), 21. 1. 2016 (18:00 - 23:59) a 28. 1. 2016 (18:00 - 23:59).

EU 14. - 20.12. Ve středu 16.12. bude zasedat Rada pro životní prostředí, kde ministři přijmou společný postoj ke směrnici pro redukci národních emisí a zhodnotí současnou situaci znečišťování, upozorní na zdravotní rizika a dopady způsobené znečištěním ovzduší. V následujícím týdnu bude jednat i Evropský parlament a evropský výbor pro životní prostředí.

Ministři tak budou usilovat o dosažení obecného přístupu ke směrnici o snížení národních emisí některých znečišťujících látek. Tento nový právní předpis přezkoumává a aktualizuje stávající roční národní emisní stropy pro určité látky znečišťující ovzduší. Jeho hlavním cílem je řešit zbývající zdravotní rizika a dopady na životní prostředí, které ze znečištění ovzduší pramení. Tato směrnice by rovněž uvedla právní předpisy EU do souladu s mezinárodními závazky.

Očekává se, že Rada přijme závěry o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období. Cílem této strategie, jež byla stanovena v květnu 2011, je zastavit v EU do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb a v maximálním proveditelném rozsahu je obnovit. Přezkum v polovině období vyhodnocuje pokrok při plnění cílů, jichž má být dosaženo do roku 2020. Závěry Rady poskytnou politickou reakci na tento přezkum a zdůrazní oblasti, jimiž je třeba se dále zabývat.

Už v pondělí bude ve Štrasburku bude zahájen první den plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP), kde proběhne společná rozprava ohledně Energetické unie: Na cestě k evropské energetické unii, zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020. Ve středu bude pokračovat plenární zasedání EP, kde Komise představí výsledky konference COP 21 (Klimatického summitu).

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EP na své pondělní schůzi projedná mj. také mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních pojízdných strojích. Výbor také projedná a přijme návrh usnesení ohledně námitky podle článku 106: zkušební postupy emisí v podmínkách reálného provozu.

Čtěte také:

Europoslanci schválili nové národní stropy pro znečišťující látky (29.10.2015)

DOHODA KE STAŽENÍ Na nové klimatické dohodě se dnes shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. "Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata," prohlásil dnes v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Ratifikační proces by měl začít v dubnu příštího roku a trvat 12 měsíců.

Dohoda, která má po ratifikaci od roku 2020 nahradit kjótský protokol, je výsledkem jednání pařížské konference OSN o ochraně klimatu. Zástupci 196 zemí text po odkladech schválili dnes večer. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší.

Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně každých pět let monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Hlavní cíle dohody:

• Omezit oteplení planety na méně než dva stupně Celsia, ideálně na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou.

• Rozvinuté státy budou snižovat emise hned, rozvojové státy vytvoří předpoklady, aby emise začaly snižovat co nejdříve.

• V období 2050–2100 spadnou čisté emise způsobené lidmi na nulu.

• Rozvinuté státy budou chudým zemím přispívat po roce 2020 minimálně 100 miliardami dolarů ročně na boj s emisemi. Každé dva roky budou podávat zprávy o plnění tohoto závazku.

• Státy budou každé dva roky předávat ověřené zprávy o svých skleníkových emisích a každých pět let budou hodnotit plnění národních emisních cílů a tyto cíle aktualizovat.

• Nebude existovat odpovědnost velkých emitentů za škody a ztráty způsobené klimatickými změnami.

Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadala konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se s ní ale dál s tím, že jde o spodní hranici. Do deseti let by měla být dohodnuta nová, vyšší částka.

Klimatickou dohodu bude v České republice ratifikovat parlament a celý proces bude završen podpisem prezidenta republiky. Smlouva bude účinná od chvíle, kdy ji takto bude ratifikovat 55 států s minimálním podílem 55 procent na globálních emisích. Ratifikační proces by měl podle předpokladů začít v dubnu příštího roku a trvat 12 měsíců. Pokud budou podmínky ratifikace splněny, dohoda od roku 2020 nahradí protokol z Kjóta.

Delegáti o dohodě, která by po roce 2020 měla nahradit kjótský protokol, jednali v Paříži od konce listopadu.

Komentář ministra životního prostředí R. Brabce k přijetá smlouvě:

"Svět přijal přelomovou globální dohodu o ochraně klimatu. K nové dohodě se po dlouhých a složitých vyjednáváních připojily i největší světoví emitenti skleníkových plynů jako Čína, USA nebo Indie. Nová dohoda představuje historický milník v mnoha ohledech a myslím, že evropské státy, včetně ČR, mohou být spokojené. Platí, že svět, respektive státy Úmluvy OSN jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální oteplení planety do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia a dokonce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvíjející se i ty zaostalé budou muset plnit závazky snižování emisí, aby k tomuto cíli přispěly. Evropa, která dnes produkuje přibližně 8% celkových emisí světa, v tom konečně nebude sama, což je zcela zásadní z pohledu efektivity globálního úsilí a konkurenceschopnosti ČR i Evropy. Státy se zároveň zavázaly, že budou společně - závazně i dobrovolně - financovat opatření na snižování emisí i adaptaci na změny klimatu v nejchudších státech světa. Financování bude zajištěno jak z veřejných zdrojů, tak i ze soukromých.

Česká republika v současné době produkuje přibližně 12 tun emisí CO2 ekvivalentu na osobu ročně a naším cílem je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU, což je 7 tun CO2 ekvivalentu na obyvatele. Díky opatřením, se kterými již dnes počítáme v našich strategiích, které jsme přijali v posledním roce nebo je v rámci vlády připravujeme (jako Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu v ČR nebo NAP čisté mobility atd.) počítáme s razantním snižováním emisí skleníkových plynů. Mezi taková opatření patří např. snižování emisí díky programu zateplování domů v programu Nová zelená úsporám, snižování emisí v dopravě díky podpoře čistých technologií, postupné uzavírání hnědouhelných elektráren, které dosluhují, přechod energetiky na vyšší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie nebo decentralizované zdroje v domácnostech  - např. malé solární elektrárny. Výhledově nová dohoda znamená další razantnější opatření např. v dopravě,  zemědělství a dalších sektorech.    

Tato dohoda znamená historický mezník, kdy si dnes už opravdu téměř celý svět uvědomuje, že klimatická změna, ke které zásadně přispívá činnost člověka, je realitou, která začíná citelně ovlivňovat život každého z nás a že lidstvu neúprosně a rychle utíká čas, kdy ještě máme šanci něco ovlivnit. A to platí i pro Českou republiku. I my neseme odpovědnost za to, v jakém stavu předáme tuto planetu budoucím generacím."

Dokument ke stažení:

Paris Agreem ent

Podíl emisí dle států

Historic Paris Agreement on Climate Change (tisková zpráva)

Na energeticky úsporné renovace veřejných budov je k dispozici 150 milionů korun. Žádosti o dotace začne Státní fond životního prostředí ČR přijímat 15. prosince 2015 v 10 hod. Nutnou podmínkou je nemožnost podpory z jiných dotačních titulů financovaných z fondů EU.

Žádat bude možné například na zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměnu oken a dveří nebo na instalaci technologií využívajících odpadní teplo. Požádat o podporu mohou zejména obce a města, kraje, příspěvkové organizace, školy a obchodní společnosti vlastněné ze 100 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty.

Předmětem podpory jsou opatření vedoucí k úsporám energie v budovách veřejného sektoru, které svým účelem využití slouží k poskytování služeb zaměřených na zdravotní, lázeňskou léčebně rehabilitační péči, pořádání doprovodných kulturních, společenských a vzdělávacích akcí a poskytování souvisejících stravovacích a ubytovacích služeb. Nutnou podmínkou je nemožnost podpory z jiných dotačních titulů financovaných z fondů EU v období 2014-2020 (OPŽP, OPPIK, IROP).

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od úterý 15. prosince 2015 od 10 hod. Podání žádosti je rychlé a snadné. Stačí vyplnit elektronický formulář na internetových stránkách programu ZÚ. Akceptované žádosti fond posoudí a bodově ohodnotí podle hodnoticích kritérií definovaných v Závazných pokynech. Finančně budou podpořeny ty projekty, které v součtu bodového hodnocení dosáhnou minimálně 60 bodů.

Cílem programu ZÚ je snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení stavu ovzduší a dosažení úspor energie na straně konečné spotřeby. Základní podmínky nově vyhlášené výzvy jsou stanoveny ve Směrnici MŽP č. 7/2010 v platném znění a jejích přílohách, informace k samotné administraci žádostí pak najdete v Závazných pokynech.

Dokumenty ke stažení:

• Text 2. výzvy

• Dodatek č. 4 ke Směrnici MŽP č. 7/2010

• Směrnice MŽP č. 7/2010

• Příloha č. 1

• Příloha č. 2

• Příloha č. 3

• Příloha č. 4

• Příloha č. 5

• Příloha č. 6

• Příloha č. 7

• Příloha č. 8

• Příloha č. 9

• Příloha č. 10

Kvůli suchu a hrozbě nedostatku vody vznikl v Česku radikální plán. Stát zvažuje vést pomocí umělých kanálů vodu z Dunaje do Vltavy či Labe. Zatím si zadal studii proveditelnosti. Velmi ambiciózní projekt by vyšel zřejmě na stovky miliard korun. Češi se tak inspirují například ve Francii, kde vzniká průplav spojující řeky Seina a Šelda.

Podle odborníků zažívá Česká republika v roce 2015 jedno z nejsušších období za posledních 500 let. Ještě začátkem listopadu čísla ukazovala, že v přírodě chybí 150 milimetrů srážek oproti průměru z předchozích let. Vzhledem k tomu, že už do konce roku nezbývá mnoho času, není příliš pravděpodobné, že by se srážkový deficit, který vznikl hlavně v létě, vyrovnal. Potíže s nedostatkem vody se tak mohou přenést i do příštího roku.

Již během roku vláda schválila strategii boje s hrozícím suchem.

Více o plánech reagujících na extrémně suché období čtěte v sobotní MF DNES

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh nařízení vlády, které má umožnit energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) vypsat v cenovém rozhodnutí ERÚ provozní podporu pro podporované zdroje na které ERÚ v současné době pro rok 2016 v cenovém rozhodnutí podporu ERÚ nestanovil. Nařízení vlády má být platné dnem jeho vyhlášení. Návrh nařízení by měla vláda schvalovat na své poslední letošní schůzi dne 21. prosince. Termín pro připomínky je stanoven na 16. prosince 2015.

PŘIPOMÍNKY Dne 19. listopadu 2015 vydal ERÚ Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2015, kterým stanovil podporu pro podporované zdroje na rok 2016. Toto Cenové rozhodnutí ERÚ se vztahuje pouze na podporu elektřiny z výroben z obnovitelných zdrojů energie, které byly uvedeny do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015. Nezahrnuje tedy podporu elektřiny z výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012 ani uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a také podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podporu elektřiny z výroben z druhotných zdrojů a podporu tepla z výroben tepla z obnovitelných zdrojů.

ERÚ tento krok zdůvodnil obavou z překračování zákonného zmocnění ERÚ. Konkrétně z překračování ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů s odkazem na neexistenci žádného rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory zavedené ve zmíněném zákoně pro uvedené zdroje s pravidly veřejné podpory tzv. notifikační řízení.
 

Provozní podpora elektřiny a provozní podpora tepla se bude poskytovat za nasledujících podmínek:

Prvním případem je poskytování provozní podpory na elektřinu z výroben elektřiny z podporovaných zdrojů a teplo z výroben tepla z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před 1. lednem 2013 a na elektřinu z výroben elektřiny z druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a tepla z výroben tepla z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015. V těchto případech se provádí poskytování provozní podpory a toto poskytování bude přerušeno, pokud Evropská komise nepřijme rozhodnutí požadující, aby Česká republika pozastavila vyplácení podpory podle příslušného nařízení Komise.

Druhým případem je poskytování provozní podpory na elektřinu z výroben elektřiny z podporovaných zdrojů a teplo z výroben tepla z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2016, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské komise, kterým se určité kategorie podpory prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem. Pro tyto případy se provozní podpora neposkytuje až do rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory.

Dokument ke stažení:

Návrh_NV_podporované zdroje (20645)
 

Technologická agentura České republiky (TA ČR) vyhlásila výsledky třetí veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA, která byla vyhlášená 14. května 2015. S ohledem na celkové výdaje programu OMEGA a disponibilní prostředky v rozpočtu TA ČR bude podpořeno 68 projektů. Řada z nich se týkají i životního prostředí. Celkem agentura obdržela do veřejné soutěže 299 návrhů projektů.

Přehledy:

• Přehled podpořených projektů

• Projekty doporučené k podpoře, ale nejsou podpořeny z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. V případě, že se finanční prostředky uvolní, budou projekty postupně podpořeny v pořadí uvedeném v tabulce

• Nepodpořené projekty

Inspektoři České inspekce životního prostředí uložili pokuty v celkové výši 506 tisíc korun 16 dodavatelům bižuterie z dovozu. Ti na trh v Česku uváděli výrobky, které obsahovaly vysoce nadlimitní množství těžkých kovů v rozporu s nařízením REACH.

Obsah těžkých kovů v předmětech je regulován evropským nařízením REACH, jehož dodržování kontroluje také ČIŽP. „U některých výrobků byly limitní hodnoty překročeny v řádech několika tisíců, zejména u kadmia. Ve všech případech ČIŽP nařídila stažení výrobků z trhu. Zboží také nahlásila do evropského systému rychlé výměny informací o nebezpečných výrobcích nepotravinářského charakteru RAPEX,“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Podle nařízení REACH jsou obsahy těžkých kovů v bižuterii a kovových částech šperků (v náramcích, náhrdelnících, hodinkách, prstenech, náušnicích atd.) striktně limitovány. Konkrétně kadmium může být v těchto předmětech obsaženo v maximální koncentraci 0,01 % a olovo v 0,05 % hmotnostních. Dále je u těchto předmětů určených k dlouhodobému styku s kůží sledována míra uvolňování niklu. Rychlost uvolňování niklu musí být podle nařízení REACH nižší než 0,5 μg/cm2/týden.

Kontroly České inspekce životního prostředí probíhaly v první polovině roku 2015 a byly zaměřeny zejména na obsah kadmia, olova a niklu. O devíti pokutách (za 161 tisíc korun) z celkových šestnácti informovala ČIŽP už letos v září. V průběhu září až prosince nabylo právní moci i zbývajících sedm uložených pokut za 345 tisíc korun.

ZÁZNAM ROZHOVORU Podaří se účastníkům klimatické konference v Paříži najít dohodu na snížení emisí skleníkových plynů? Připojí se také velmoci jako je Čína či Indie? Je konference o klimatu bláznovství, jak říká exprezident Václav Klaus? Hostem Heleny Šulcové v pořadu Českého rozhlasu Dvacet minut radiožurnálu bude Michal V. Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny Czechglobe.

Zdroj: ČRo

Veřejná ochránkyně práv žádá vládu, aby zastavila znečišťování vodních toků a nádrží. Cestou má být vypuštění číselných hodnot pro koncentrace znečišťujících látek a současně zpřesnění popisu nejlepších dostupných technologií pro čistírny odpadních vod. Doporučení ochránkyně přichází právě v době, kdy má vláda na stole návrh nového nařízení, které stanovuje limity vypouštěných odpadních vod.

Kvalita vody ve vodních tocích a nádržích se podle Veřené ochránkyně práv zhoršuje a mohou za to údajně právní předpisy. Úřad veřejného ochránce práv uvedl, že čistírny odpadních vod v České republice dokážou bez problémů vodu čistit mnohem lépe, ale současná legislativa jim stanovuje velmi benevolentní limity na vypouštěné znečišťující látky. Úřad také uvádí, že v řadě případů byly provozovatelům limity dokonce sníženy oproti původním povolením. Výsledkem je, že čistírny nepracují na plný výkon, ale vodoprávní úřady jim to nemohou nařídit.

„Je nesmyslné mít kvalitní čistírny odpadních vod, ale kvůli právnímu předpisu je nevyužívat naplno a jen přihlížet, jak se voda v řekách a nádržích zhoršuje,“ shrnuje podstatu problému veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Příčinou tohoto stavu je údajně nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, které v příloze uvádí číselné hodnoty pro jednotlivé znečišťující látky, včetně fosforu. Pro vodoprávní úřady je nařízení závazné a podle něj stanovují provozovatelům emisní limity, aniž by mohly brát v plném rozsahu v úvahu potenciál a technologii čistíren. Pokud tedy provozovatel sám dobrovolně neprojeví snahu o plné využití čistírny a nenavrhne přísnější limity, vodoprávní úřad ho k tomu nemůže donutit, úvedl úřad.

Veřejná ochránkyně práv se proto obrátila na vládu s doporučením, aby vypustila číselné hodnoty koncentrací znečišťujících látek a současně zpřesnila popis nejlepších dostupných technologií čistíren. Vodoprávní úřady by pak mohly podle ochránkyně ukládat provozovatelům, aby plně využívali potenciál čistíren a vypouštěli do vodních toků méně znečišťujících látek.

Jako příklad úřad Veřejného ochránce práv uvádí čistírnu odpadních vod Veverská Bítýška, která by podle něj mohla, jestliže jí budou v řízení povoleny benevolentnější limity, do vodního toku v budoucnu vypouštět vodu mj. s vysokou koncentrací fosforu. Ten má za následek přemnožení silic v Brněnské přehradě, které pak musí správce povodí nákladně odstraňovat. Čistírna přitom může i bez zvýšených investic čistit mnohem lépe, dodává úřad. S obdobným problémem se potýká např. i Vranovská přehrada, která je navíc zdrojem pitné vody pro tisíce obyvatel.

Doporučení ochránkyně přichází v době, kdy je vládě připraven k projednání návrh nového nařízení o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod. Změnu by tedy bylo možné projednat při této příležitosti, tedy už příští týden v pondělí.

Čtěte také:

Vláda projedná novelu zákona o ochraně ovzduší a vrátí se k novým limitům pro kvalitu vod (9.12.2015)

Komentář MŽP k navrhované novele nařízení vlády 61/2003 Sb. (27.10.2015)