Už za pár let by si mohli lidé vedle běžných paliv na pumpách načerpat do svých aut také vodík. O konkrétním plánu bude tento týden podle informací serveru iDNES.cz rozhodovat vedení Unipetrolu, který v Česku provozuje síť čerpacích stanic Benzina.

Podle jednoho z manažerů má už firma projekt na využití vodíku připraven. První pumpa se má stavět v Litvínově, vodík se k ní nebude vozit cisternou, ale půjde potrubím přímo z Chemopetrolu. Tiskový mluvčí Unipetrolu nemohl vyloučit, že v roce 2018 několik vodíkových pump nebudeme mít.

Unipetrol také jedná s Ústavem jaderného výzkumu (ÚJV) Řež o půjčení vodíkového autobusu s palivovými články (tzv. Trihybusu), který ústav několik let testuje v okolí Neratovic. Autobus má jezdit mezi Litvínovem, Mostem a Chomutovem. Unipetrol chce jednat s městy a místními dopravci o rozšíření projektu, aby nezůstalo jen u jednoho autobusu.
Unipetrol se na masivnější využití vodíku v dopravě připravuje už delší dobu. Před časem vstoupil do České vodíkové technologické platformy, která sdružuje hlavní zájemce o zavedení vodíkových technologií v Česku.

O využití vodíku v dopravě si přečtěte v dnešní MF DNES

Zdroj: iDNES.cz

Vyjednavači 195 zemí dnes na klimatické konferenci představili klíčový návrh textu, jenž by měl tvořit základ nové globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Lhůta pro dodání dokumentu byla do dnešních 12:00 SEČ a vyjednavači na něm pracovali celou noc. Obsahuje 48 stran. Návrh, schválený vysokými představiteli OSN, ale stále obsahuje stovky sporných bodů. O návrhu budou od pondělí jednat ministři životního prostředí nebo zahraničí zúčastněných zemí.

Neshoda prý trvá například ohledně dlouhodobého závazku o maximálním nárůstu globální teploty v porovnáním s předindustriálním obdobím. Státy se přou o to, zda budou v konečné dohodě uvedeny dva stupně Celsia, nebo 1,5 stupně, jak požadují malé ostrovní státy. Mezi další sporné body patří financování pomoci jižním zemím, aby se mohly lépe přizpůsobit změnám klimatu, nebo rozdělení závazků mezi rozvinuté a rozvojové země. Česká republika na konferenci potvrdila závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Ministr životního prostředí Richard Brabec na klimatickou konferenci odlétá v neděli 6. prosince. Projev ministra se očekává v rámci ministerského bloku, který se uskuteční v pondělí 7. prosince okolo 19 h. Kromě každodenních společných koordinačních jednání, kde se ministr Brabec setká s ministry EU, plánujeme ještě několik bilaterálních jednání např. s rakouským ministrem ŽP, dále schůzku s novým polským ministrem ŽP nebo s ministryní pro klima Velké Británie.

Z konference, jež se koná ve francouzské metropoli od konce listopadu, by měla vzejít nová globální dohoda o snižování emisí skleníkových plynů nahrazující Kjótský protokol z roku 1997.

Od začátku kauzy s přehnanými dotacemi na solární energii uplyne za měsíc šest let. Solární bublina z roku 2010 je tak bezpochyby jedním z největších průšvihů české politiky. Doplácet na ni budeme ještě nejméně deset let, konečný účet se přiblíží 400 miliardám. Mimořádné podmínky pro solární investice trvaly přitom jen pár měsíců. Využít jich mohli jen velmi předvídaví nebo exkluzivně informovaní investoři. Vydělali ti, kteří dokázali solární parky bleskově postavit a bleskově prodat. Policie ale stále není blízko jejího rozřešení. Vyšetřování přitom může odhalit, kdo ze solárního boomu těžil. Více čtěte na iDNES.cz ZDE.

Zdroj: iDNES.cz

AVÍZO Příběh podpory solárních elektráren započal v roce 2010 a konečný účet se přiblíží 400 miliardám. Dozvuky solárního boomu z přelomu desetiletí jsou i patrné v aktuální roztržce mezi ministerstvem průmyslu a Energetickým regulačním úřadem ohledně výplaty podpory obnovitelných zdrojů energie pro příští rok. Úřad stále odmítá vypsat podporu s tím, že by překročil zákon. Má jít až o 42 miliard korun. Podle ministra průmyslu Jana Mládka, pokud nezmění úřad názor, vláda by problematiku řešila v lednu. Hostem v nedělních Aktech Otázkách Václava Moravce bude předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou. Hovořit se bude na téma "Příběh podpory solárních elektráren". Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/topolanek-zachovat-limity-na-lomu-csa-je-chyba-na-niz-ma-podil-i-eu-1252330#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Vzhledem k nejasné situaci v aplikaci prováděcích předpisů ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES („Ekodesign“), kdy se v tuto chvíli na úrovni Evropské unie hledá vhodné řešení způsobu nezávislého posuzování shody výrobků s požadavky Ekodesignu, došlo k upřesnění pravidel pro registraci kotlů, tepelných čerpadel a solárních kolektorů do tzv. seznamu výrobků a technologií (SVT). Nově lze tak zaregistrovat také výrobky, u kterých posouzení shody, v souladu s příslušnými nařízeními Komise, provedl přímo výrobce.

Dokument ke stažení:

• Aktualizovaná pravidla pro registraci kotlů, tepelných čerpadel a solárních kolektorů

• Aktualizovaná žádost o registraci výrobků do seznamu výrobků a technologií s přílohou č. 1

Snaha omezit globální oteplování tvrdě zasáhne české strojírenství. Členské země OECD, včetně Česka, se dohodly, že přestanou poskytovat exportní financování firmám, jež vyvážejí zařízení pro malé uhelné elektrárny. A české firmy, které jsou historicky v energetickém strojírenství velmi silné, tak přijdou o miliardové zakázky. Dohodnuté změny týkající se energetických zdrojů do 300 MW vstoupí v platnost od roku 2017. Výjimku dostanou pouze projekty v nejchudších zemích planety. K dohodě se dospělo na zasedání pracovní skupiny pro vývozní úvěry zemí OECD v Paříži v rámci diskusí o boji proti klimatické změně. Celý text na iHNED.cz čtěte ZDE.

Zdroj: iHNED.cz

Klimatické změny, oteplování, ekologie – výrazy tento týden nadmíru frekventované. Jak ale soudí autor páteční pravidelné glosy publicista Petr Voldán, jako ve všem je také tady potřeba zachovávat i nezbytnou dávku zdravého rozumu. Abychom se prý vyvarovali – jak říká – zbytečného EKO blbnutí. Poslechněte si Petra Voldána

Mohlo by vás zajímat:

Chotíkov není zbytečný - Spalovnu komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně vůbec nebylo nutno stavět, protože téměř všechny odpady z Plzeňského kraje by se daly zpracovat jinak. Tvrdí to materiál, publikovaný na webové stránce Hnutí Duha, v němž se vyjadřuje Ivo Kropáček z Hnutí DUHA a Miroslav Patrik, předseda Dětí Země. Jejich tvrzení jsou však podle publicisty Pavla Kaufmanna zavádějící a je třeba je uvést na pravou míru. Závěrem si autor pokládá otázku, komu dělají zelení aktivisté „užitečného blbce“? České skládkařské lobby nebo německé spalovací lobby, která již dnes počítá s tím, že bez spalování českého odpadu, které jim pěkně zaplatíme, to bude mít v budoucnu těžké? Více ZDE

Zdroj: ČRo

Aktuální dvojčíslo Priorita nabízí souhrn těch nejzajímavějších otázek a odpovědí, které zazněly na seminářích pořádaných Státním fondem životního prostředí ČR v Praze k OPŽP. Otázky a odpovědi jsou rozděleny do oblastí, jako je dotace a právo, ekonomika projektu, ale i přímo podle jednotlivých oblastí podpory a konkrétních výzev. Priorita dále upozorňuje na podmínky čerpání zvýhodněných úvěru na vodohospodářské projekty v rámci vyhlášených výzvy. V neposlední řadě se dočtete i o reklamní kampani ke kotlíkovým dotacím.

Dokument ke stažení:

Priorita č. 11-12/2015

Cena emisních povolenek, která se od léta pohybovala nad 8 eury za tunu, podle předpokladů ještě poroste. Aktuální cena je 8,6 euro a očekává se, že na konci roku bude atakovat hranici 9 eur.  Dlouhodobá predikce ukazuje, že v roce 2030 mohou povolenky zdražit až na 35 euro. To je aktuální odhad horní hranice, jejíž vývoj závisí na cenách uhlí a plynu. Na konferenci 24. Emission Trading o emisních povolenkách to dnes uvedla Pavlína Novotná, obchodní ředitelka společnosti Virtuse Energy.

Po finálním schválení legislativních zásahů v Evropské unii ve formě tržní stabilizační rezervy (MSR), je cena povolenek tažena nahoru silnou poptávkou. Zabezpečují ji stabilní zajišťovací nákupy elektráren/tepláren a spekulativní chování průmyslových podniků, které aktuálně hromadí přebytky za účelem pokrytí budoucího deficitu nebo prodeje za vyšší cenu. „Během léta cena stoupala mimo jiné kvůli velmi horkému a suchému počasí. Teplý podzim s nadprůměrnými teplotami cenu ovlivňoval spíše negativně. Koncem listopadu se cena pohybovala jen 20 centů nad letním rekordem 8,45 euro za tunu. Poslední dlouhodobé předpovědi se překlánějí k mírné zimě s teplotami okolo 1 až 2 stupňů nad normálem. Nepředpokládáme proto větší růst ceny, než který odpovídá dlouhodobému trendu,“ dodává Anatoly Stolbov, hlavní analytik Virtuse Energy.

Kromě vyšších cen v roce 2015 oproti loňskému roku lze zmínit i pokles kolísavosti ceny. Volatilita díky legislativní jistotě konzistentně klesá a aktuálně se pohybuje na zlomku svých rekordních hodnot a zhruba poloviční úrovni roku 2014. V nejbližší budoucnosti Virtuse Energy předpokládá lehké povzbuzení trhu, a to koncem prosince během vypršení futures kontraktů dec15, v období února až dubna kvůli bezplatné alokaci, termínu odevzdání povolenek a publikaci ročních verifikovaných emisí.

„Nedávné legislativní zásahy v EU ETS zaručují postupný přesun aktuálního přebytku do takzvané rezervy tržní stability. Proto v dlouhodobé predikci očekáváme, že ceny povolenek budou směřovat ke své stropové ceně, při které se ve výrobě elektřiny vyplatí emisně náročné uhlí nahrazovat čistším plynem,“ doplňuje Anatoly Stolbov.

To, k jaké úrovni se bude cena EUA dlouhodobě přibližovat, zaleží na vývoji cen uhlí a plynu. Ty se aktuálně nacházejí v klesajícím trendu, další prostor pro pokles vidí Virtuse Energy větší pro plyn kvůli prognózovanému rapidnímu růstu břidlicové těžby a vyrovnání světových cen LNG. Oproti tomu, přechod z uhlí na plyn ve výrobě elektřiny a tepla budou tlačit přes poptávku na další pokles cen uhlí a růst cen plynu.

Dohodu o dlouhodobé strategické spolupráci v oblasti rozvoje moderního systému nakládání s odpady uzavřely dnes společnosti EKO-KOM a ČEZ. Cílem je dosažení co nejvyšší míry třídění a recyklace odpadů. Obě strany tak chtějí těsněji provázat rychle se rozvíjející ekologicky šetrné odpadové hospodářství s moderním zajištěním energetické soběstačnosti směrem k oběhovému hospodářství.

"ČEZ může díky svému celostátnímu záběru nabídnout dlouhodobé know-how v oblastech udržitelného rozvoje a společenské odpovědnosti vůči municipalitám, kde působíme,“ zamyslel se nad možnostmi partnerství Pavel Cyrani. „Konkrétními výstupy by mohlo být jak snižování emisí skleníkových plynů a plynů znečišťujících ovzduší, tak i recyklace odpadních materiálů vedoucí k redukci objemu odpadů deponovaných na skládky,“ doplnil Ivo Hlaváč.

Za EKO-KOM dokument signovali předseda představenstva Tomáš Kadlec a členka představenstva Hana Zmítková a za společnost ČEZ členové představenstva Pavel Cyrani a Ivo Hlaváč.

Energetický regulační úřad (ERÚ) nevypíše cenové rozhodnutí týkající se výplaty podpory obnovitelných zdrojů energie pro příští rok. Středeční usnesení vlády podle úřadu situaci vůbec neřeší. Podle mluvčího ERÚ Jiřího Středeční usnesení vlády podle úřadu situaci vůbec neřeší.

„Usnesení nerozumíme, není nám jasné, jakým způsobem máme postupovat. Na základě schváleného materiálu, který jsme dostali pouze v přípravné verzi, cenové rozhodnutí rozhodně vypsat nemůžeme a nevypíšeme,“ řekl dnes Chvojka.

Návrh usnesení ukládá mimo jiné ministru průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD) konat ve spolupráci s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tak, aby Evropská komise schválila notifikaci v co nejkratším termínu.

Kvůli problematice minulý pátek Mládek v Bruselu jednal s eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Po jednání oznámil, že EK by českou podobu podpory obnovitelných zdrojů energie měla potvrdit do několika měsíců, zřejmě mezi únorem a dubnem.

"Pokud má pan ministr Mládek přivézt z Bruselu notifikaci, tak máme pravdu my a celý ten materiál je jen cár papíru. Pokud notifikaci nepotřebuje přivézt, tak vůbec nechápeme, proč ho k tomu vláda pověřila," řekl dnes Chvojka. Dokument schválený vládou navíc podle něj majitele obnovitelných zdrojů nevylučuje z toho, že by museli dotace vracet i s úroky, pokud by notifikace nebyla kladná.

Mládek dnes uvedl, že pokud předsedkyně ERÚ Alena Vitásková nezmění názor, a podporu nevypíše, vláda by problematiku znovu řešila v lednu, tak aby nebyl ohrožen výplatní termín 15. února. „Vláda by to řešila způsobem, který není optimální, takže bychom se mu rádi vyhnuli,“ řekl dnes bez bližších podrobností Mládek. Podle něj by ale podobně jako v minulých letech měla konat především Vitásková. „Ona je ten člověk, co to má řešit,“ uvedl.

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/eru-nevypise-podporu-obnovitelnych-zdroju-vlada-situaci-pry-nevyresila-1251823#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Souvisejcí:

Vláda schválila usnesení pro podporu obnovitelných zdrojů (2.12.2015)

Oxid uhličitý, považovaný za hlavní příčinu oteplování, lze využít k získání takzvané čisté energie. Tvrdí to izraelská firma NewCO2fuels (NCF), která se zabývá vývojem nové technologie, která by pomohla zužitkovat CO2 velmi žádoucím způsobem.

Vědci se nyní zaměřují nikoli jenom na ukládání CO2, ale i na přeměnu této zplodiny v novou energii. Ústavy v USA, Číně, Evropě a Izraeli soutěží mezi sebou v tom, komu se jako prvnímu podaří dovést tuto technologii k průmyslovému využití. V Izraeli jsou v pokročilém stadiu a v Rehovotu se dokončuje prototyp sluneční elektrárny, která by vyráběla syntetický plyn z CO2 zachyceného ze vzduchu.

Ústav je obklopen slunečními panely svádějícími zachycenou energii do jediného panelu, jakési ohromné lupy, která umožňuje zahřátí reaktoru na 1000 stupňů. "Tento žár prochází reaktorem a v něm se rozkládá plyn. Vkládáme do něj oxid uhličitý a vodu a vychází z něj syngas, směs oxidu uhelnatého a vodíku," řekl Uzi Aharoni, který řídí provoz v NCF. Takto získaný syntetický plyn lze využít jako pohonnou látku. Její výroba se obešla bez jakéhokoli fosilního paliva, stačil k tomu vzduch, slunce a osm let špičkového výzkumu.

Reaktor, který vyvíjejí v NCF, by bylo možné instalovat na konci výrobního procesu některých průmyslových podniků, které produkují velké množství tepla a CO2, například v metalurgii nebo plynárenství. Část vlastních zplodin byl tak mohly tyto továrny přeměnit v palivo. V Izraeli se má začít s experimentálním provozem reaktoru příští rok a NCF počítá s uvedením na trh v roce 2018. Roční zisk se odhaduje na 22,5 miliardy eur (608 miliard korun).

Odbornice sice říká, že produkt izraelského ústavu je čistý, ale obává se, aby podniky existenci této nové technologie nevyužily k utlumení snahy snížit produkci škodlivin.

Zdroj: ČTK

ZÁSADNÍ! Evropská komise včera přijala nový ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství v Evropě, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst a vytvořit nová pracovní místa. Navržená opatření mají přispět k „uzavření“ životního cyklu výrobků prostřednictvím větší míry recyklace a opětovného využívání a prospějí životnímu prostředí i ekonomice.

Všechny suroviny, výrobky a odpady tak budou podle předložených plánů v maximální míře zhodnoceny a využity, čímž se podpoří úspory energie a sníží emise skleníkových plynů. Návrhy zahrnují celý životní cyklus od výroby a spotřeby až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami.

Tento přechod bude v příštích dvou letech finančně podpořen z evropských strukturálních a investičních fondů, částkou 650 milionů EUR z programu Horizont 2020 (programu EU pro financování výzkumu a inovací), částkou 5,5 miliardy EUR ze strukturálních fondů pro nakládání s odpady, jakož i vnitrostátními investicemi do oběhového hospodářství.

Ke klíčovým opatřením patří:

• financování ve výši více než 650 milionů EUR v rámci programu Horizont 2020 a 5,5 miliardy EUR ze strukturálních fondů,

• opatření pro omezení potravinového odpadu, mj. prostřednictvím společné metodiky měření, lepšího označování dat a nástrojů pro dosažení globálního cíle udržitelného rozvoje snížit plýtvání potravinami do roku 2030 o polovinu,

• vytváření norem kvality druhotných surovin za účelem zvýšení důvěry hospodářských subjektů v jednotný trh,

• opatření pracovního plánu pro ekodesign na období 2015–2017, která kromě energetické účinnosti prosazují i opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků,

• revidované nařízení o hnojivech, jež má za cíl usnadnit uznávání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotném trhu a podpořit úlohu bioživin,

• strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, která se zabývá otázkami recyklovatelnosti, biologické rozložitelnosti, přítomnosti nebezpečných látek v plastech a globálním cílem udržitelného rozvoje výrazně omezit odpad znečišťující moře,

• řada opatření pro opětovné využívání vody včetně legislativního návrhu týkajícího se minimálních požadavků na opětovné využití odpadních vod,

Revidovaný legislativní návrh týkající se odpadu stanoví jasné cíle pro omezování odpadu a ambiciózní a přesvědčivý dlouhodobý postup pro nakládání s odpady a jejich recyklaci. Cíle v oblasti omezování odpadů jsou v novém návrhu doplněny konkrétními opatřeními pro řešení praktických překážek a zohlednění rozdílné situace v jednotlivých členských státech, tak aby bylo zajištěno účinné provádění. Ke klíčovým prvkům revidovaného návrhu týkajícího se odpadu patří:

• společný unijní cíl recyklovat 65 % komunálního odpadu do roku 2030,

• společný unijní cíl recyklovat 75 % obalových odpadů do roku 2030,

• závazný cíl snížit skládkování na 10 % objemu veškerého odpadu do roku 2030,

• zákaz skládkování odpadu, který pochází z odděleného sběru,

• podpora ekonomických nástrojů odrazujících od ukládání na skládky,

• zjednodušené a zlepšené definice a harmonizované metody výpočtu míry recyklace v celé EU,

• konkrétní opatření na podporu opětovného použití a stimulace průmyslové symbiózy – vedlejší produkt jednoho odvětví se použije jako surovina jiného odvětví,

• ekonomická motivace pro výrobce, aby uváděli na trh ekologičtější výrobky a aby podporovali jejich využití a recyklaci (např. u obalů, baterií, elektrických a elektronických zařízení a u vozidel).

Otázky a odpovědi k balíčku o oběhovém hospodářství

Co je oběhové hospodářství?

Chceme-li Evropské unii zajistit udržitelný růst, musíme se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem. Je zřejmé, že lineární model hospodářského růstu, na který jsme byli v minulosti zvyklí, již neodpovídá potřebám moderních společností v globalizovaném světě. Nemůžeme svou budoucnost stavět na modelu „vytěžím, vyrobím, vyhodím“. Mnohé přírodní zdroje jsou omezené, takže musíme najít ekologický a ekonomicky udržitelný způsob jejich využití. Je i v hospodářském zájmu podniků, aby co nejlépe využívaly své zdroje.

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu a znovu se používají k vytváření nové hodnoty. Tímto způsobem lze v Evropě zajistit pracovní místa, prosazovat inovace přinášející konkurenční výhody a dosáhnout takové úrovně ochrany člověka a životního prostředí, na niž bude Evropa moci být hrdá. Lidem lze díky tomu nabídnout i trvanlivější a inovační výrobky, které se promítnou do lepší kvality života a ušetří finanční prostředky.

Co obsahuje balíček týkající se oběhového hospodářství, který Komise přijala?

Pomocí svého balíčku chce Komise přechod k oběhovému hospodářství usnadnit. Balíček tvoří revidované návrhy právních předpisů o odpadech a rovněž ucelený akční plán, který stanoví konkrétní mandát pro toto funkční období Komise. Návrhy týkající se odpadů stanoví jasnou a ambiciózní dlouhodobou vizi pro vyšší míru recyklace a omezení skládkování a navrhují konkrétní opatření k odstranění praktických překážek, které brání lepšímu nakládání s odpady. Přihlíží i k rozdílné situaci jednotlivých členských států.

Akční plán pro oběhové hospodářství tento návrh doplňuje tím, že stanoví opatření, díky nimž se cyklus oběhového hospodářství uzavře a která se budou týkat všech fází životního cyklu výrobku: od výroby a spotřeby přes nakládání s odpady až po trh s druhotnými surovinami. V akčním plánu je také řada opatření zaměřených na překážky na trhu v konkrétních odvětvích či zdrojích surovin, jako jsou plasty, potravinový odpad, kritické suroviny, stavebnictví a demolice, biomasa a výrobky z biologických materiálů, a rovněž horizontální opatření v oblasti inovací a investic.

Plán se chce zaměřit na věci, u nichž mohou opatření na úrovni EU přinést přidanou hodnotu a změnit stav věcí výrazně k lepšímu.

Jak se přechod k oběhovému hospodářství projeví ve snižování nákladů a lepší tvorbě pracovních míst?

Předcházení vzniku odpadů, ekodesign, opětovné používání a podobná opatření by mohla podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard eur ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %. Pokud jde o opětovné používání, zpracování a opravy, tak například náklady na repasování mobilních telefonů by bylo možné snížit o polovinu, pokud by se telefony daly snadněji rozebírat. Pokud by se do sběru dostalo 95 % mobilních telefonů, mohla by se při výrobě ušetřit na nákladech na materiál více než 1 miliarda eur.

Přechodem od recyklace k renovaci by se u lehkých užitkových vozidel, která se již ve velké míře do sběru dostávají, mohlo na materiálových vstupech ušetřit až 6,4 miliardy eur ročně (přibližně 15 % nákladů na materiál) a 140 milionů eur na nákladech na energie. Také emisí skleníkových plynů by mohlo být o 6,3 milionu tun méně.

S jakými opatřeními se počítá při výrobě?

Lepší design je zásadní pro snazší recyklaci a pomáhá vytvářet výrobky, které vydrží déle nebo je lze snáze opravovat. Šetří se tím cenné zdroje, podporují se inovace a vznikají výrobky, které jsou lepší, a také jejich používání je méně nákladné. Samotný trh přitom nestačí splnění tohoto cíle zajistit, a bez pobídek se tudíž neobejde.

Co bude Komise dělat:

• s přihlédnutím ke specifikům různých výrobků bude u produktových požadavků v rámci příštích pracovních plánů provádějících směrnici o ekodesignu prosazovat opravitelnost, delší životnost a recyklovatelnost výrobků;

• v rámci programu Horizont 2020 připraví nezávislé testování, které pomůže při odhalování potenciálních případů plánovaného zastarávání výrobků;

• navrhne požadavky na usnadnění demontáže, opětovného použití a recyklace elektronických zobrazovacích jednotek;

• podle nákladů konce životnosti výrobků navrhne, aby se rozlišovaly finanční příspěvky, které producenti za své výrobky platí v rámci režimu rozšířené odpovědnosti. Zařazení tohoto ustanovení do revidovaného legislativního návrhu o odpadech vytvoří ekonomické pobídky k tomu, aby se při navrhování výrobků pamatovalo na snadnou recyklovatelnost nebo možnost opětovného použití;

• bude se zabývat tím, jak vytvořit soudržnější rámec pro různé dílčí činnosti, které se v rámci odvětvových politik EU týkají produktů, a jejich přínos pro oběhové hospodářství;

• při své práci na ekodesignu zváží, zda nevytvořit přiměřené požadavky na dostupnost informací o opravách a náhradních dílech;

• v revidovaném návrhu o odpadech navrhne odměny pro členské státy za prosazování určité formy přípravy na opětovné použití;

• bude usilovat o lepší prosazování záruky týkající se konkrétních výrobků a posoudí možnosti, jak ji vylepšit; zaměří se i na klamavá tvrzení o ekologických dopadech;

• aby podnítila větší rozšíření zelených veřejných zakázek (GPP), bude v nových nebo revidovaných kritériích prosazovat prvky oběhového hospodářství. Sama přitom půjde příkladem při zadávání svých veřejných zakázek a využívání fondů EU.

Co Komise navrhuje u výrobního procesu?

Při výrobním procesu je možné účinněji využívat zdroje a produkovat méně odpadu. Kromě příspěvku k ochraně životního prostředí se díky tomu mohou vytvořit podnikatelské příležitosti a podpořit inovace.

Co bude Komise dělat:

• do referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF) zařadí pokyny týkající se osvědčených postupů pro nakládání s odpady a účinné využívání zdrojů v průmyslu;

• bude prosazovat osvědčené postupy u odpadů z těžebního průmyslu a vydá k této problematice pokyny, aby se zlepšilo druhotné získávání surovin;

• aby podpořila průmyslovou symbiózu a nastolila rovné podmínky v celé EU, vyjasní v revidovaném návrhu o odpadech pravidla pro vedlejší produkty.

Jak hodlá Komise zajistit zodpovědné získávání primárních surovin?

Udržitelná produkce surovin – jak v Evropě, tak na celém světě – je velmi důležitá. Vedle regulačních opatření, která Komise již přijala – například o nezákonné těžbě dřeva, těžbě nerostů z oblastí zasažených konflikty nebo o transparentnosti plateb, jež vládám poukazují podniky činné v těžebním průmyslu a v oblasti těžby dřeva – bude Komise udržitelné získávání surovin nadále prosazovat v politickém dialogu a partnerstvích se třetími zeměmi a též prostřednictvím obchodní a rozvojové politiky EU. Je zásadní, aby se k udržitelnému využívání zdrojů a spolupráci v rámci hodnotových řetězců zavázal také průmysl.

Jak hodlá Komise prosazovat opravitelnost výrobků a bojovat proti jejich plánovanému zastarávání?

V řadě oblastí Komise podnikne kroky, které se budou snažit podpořit vznik výrobků, jež bude možné snáze opravovat:

• při přípravě revidovaných nebo nových prováděcích opatření pro ekodesign se bude systematicky pamatovat na opravitelnost výrobků (od roku 2016);

• součástí žádosti o normalizaci v souvislosti s materiálovou účinností (podle směrnice o ekodesignu) je práce na normách, které umožní snadnější opravy (do roku 2019);

• Komise prostuduje také možnost, zda v rámci směrnice o ekodesignu nestanovit obecné požadavky na poskytování informací pro účely oprav;

• Komise rovněž připraví nezávislý testovací program pro odhalování potenciálních případů plánovaného zastarávání výrobků.

Jaká opatření se plánují pro oblast nakládání s odpady?

Evropa v současnosti každoročně přichází zhruba o 600 milionů tun materiálů, které jsou obsaženy v odpadu a daly by se recyklovat či znovu využít. Jen zhruba 40 % odpadu vyprodukovaného domácnostmi v EU se recykluje, přičemž míra recyklace v některých oblastech dosahuje dokonce 80 % a v jiných je naopak nižší než 5 %. Přeměna odpadu na surovinu je nezbytnou součástí účinnějšího využívání zdrojů a výraznějšího příklonu k oběhovému hospodářství.

Co bude Komise dělat:

• stanoví pro EU společný cíl do roku 2030 dosáhnout 65% míry recyklace komunálního odpadu;

• stanoví pro EU společný cíl do roku 2030 dosáhnout 75% míry recyklace obalových odpadů;

• stanoví závazný cíl, aby se do roku 2030 skládkovalo nejvýše 10 % veškerého odpadu;

• s členskými státy bude intenzivněji pracovat na tom, aby se u nich zlepšilo nakládání s odpady;

• zjednoduší a zdokonalí definice odpadu a sjednotí výpočetní metody;

• zajistí, aby se strukturální fondy využívaly ve prospěch cílů unijní legislativy o odpadech a řídily se hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU – hierarchie ukládá pořadí priorit podle nejlepšího výsledku z hlediska životního prostředí, tj. postupně od předcházení vzniku, přes přípravu k opětovnému použití, recyklaci a energetické využití až po likvidaci, jako je například skládkování;

• navrhne minimální kritéria pro režimy rozšířené odpovědnosti výrobce – ocenění se dostane výrobcům, kteří na trh uvádějí ekologičtější výrobky a podporují jejich využití a recyklaci na konci životního cyklu.

Co bude s kritérii, která rozhodují o tom, kdy odpad přestává být odpadem?

Komise upraví právní předpisy tak, aby se recyklované materiály nemusely vést jako odpad, jestliže splní určitý okruh obecných podmínek, které budou v celé EU stejné. Tato úprava má zjednodušit legislativní rámec pro hospodářské subjekty podnikající v odvětví recyklace a zajistit jim rovné podmínky. Dosavadní kritéria definující stav, kdy odpad přestává být odpadem (např. sklo nebo měděný šrot), budou platit i nadále.

Legislativní návrh o odpadech se zaměřuje pouze na komunální odpad. Co bude se zbývajícím odpadem?

Revidovaný návrh o odpadech obsahuje i ambicióznější cíle pro recyklaci obalových materiálů, které podpoří cíle stanovené pro komunální odpad. U průmyslového odpadu se vzhledem k jeho rozmanitosti legislativní přístup nezdá vhodný. K řešení specifických případů, pokud jde o nakládání s konkrétním druhem odpadu, je vhodnější odvětvový přístup využívající referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF). Na průmyslové a obchodní obalové odpady se navíc vztahují směrnice 94/62/ES a 2008/98/ES.

Co hodlá Komise učinit pro to, aby zamezila nelegální přepravě odpadu do zemí mimo EU?

Nařízení EU o přepravě odpadu bylo nedávno zpřísněno a dává více pravomocí inspektorům. Členské státy jsou rovněž povinny do ledna 2017 vypracovat inspekční plány s uvedením minimálního počtu inspekcí, které hodlají provést. Komise spolupracuje se sítí inspektorů životního prostředí v EU, s Interpolem a Europolem. Probíhají také další iniciativy týkající se konkrétních odpadových toků, jako jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení a vozidla s ukončenou životností.

Co dělá Komise pro to, aby podpořila přeměnu odpadů na zdroje (druhotné suroviny)?

Druhotné suroviny mají na výrobních materiálech používaných v EU stále jen malý podíl. Jejich rozšíření v ekonomice brání dosti podstatné překážky, například nejistota ohledně jejich složení. K vybudování důvěry jsou třeba normy.

Co bude Komise dělat:

• začne pracovat na normách kvality pro vhodné typy druhotných surovin, zejména pro plasty;

• přijme opatření na usnadnění legální přepravy odpadu mezi členskými státy, další opatření budou mít naopak za cíl snížit množství případů nedovolené přepravy;

• zreviduje nařízení EU o hnojivech, aby usnadnila uznávání hnojiv založených na odpadu a organických hnojiv, a vytvořila tak celoevropský trh;

• přijme opatření na usnadnění recyklace vody – součástí bude legislativní návrh týkající se minimálních požadavků na recyklaci vody, např. k zavlažování a doplňování podzemních vod;

• provede analýzu a navrhne varianty pro rozhraní mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek, výrobků a odpadu, včetně toho, jak zlepšit sledování nebezpečných chemických látek ve výrobcích. Průmyslu to napomůže k zajištění stabilních dodávek surovin s využitím recyklovaných materiálů.

Budou návrhy předpisů dovolovat členským státům, aby svůj odpad přepravovaly na skládky do jiných zemí?

Stávající omezení pro přeshraniční přepravu odpadu budou platit i nadále. Přepravu mezi členskými státy nelze provést bez „předchozího písemného oznámení a souhlasu“. Cíle, které Komise navrhla k omezení skládkování, by navíc od všech zemí EU vyžadovaly, aby do roku 2030 míru skládkování výrazně snížily, čímž by se omezil prostor pro přeshraniční pohyb odpadu na skládky.

Je podle nových návrhů stále dovoleno odpady spalovat?

Nelze-li vzniku odpadu předejít nebo odpad recyklovat, je ve většině případů vhodnější jej energeticky využít než skládkovat, a to jak z hlediska životního prostředí, tak po ekonomické stránce. Využití energie z odpadů si tedy může najít své místo a vytvářet synergie s politikou EU v oblasti energetiky a klimatu, vždy však bude třeba pamatovat na hierarchii způsobů nakládání s odpady v EU. Komise zevrubně prostuduje, jak lze tuto možnost a s ní související energetický potenciál optimálně využít, aniž by bylo ohroženo dosažení vyšší míry opětovného použití a recyklace. Komise za tímto účelem přijme iniciativu pro využití energie z odpadů, která bude součástí energetické unie.

Dělá Komise něco na podporu inovací a investic? Jak to bude s otázkami, které se týkají vícero odvětví?

Aby přispělo k lepší konkurenceschopnosti průmyslu EU, potřebuje oběhové hospodářství větší míru výzkumu a inovací. K tomu bude třeba veřejných i soukromých investic. Mezi důležité podpůrné nástroje budou patřit Horizont 2020, COSME, strukturální a investiční fondy, Fond pro strategické investice a další programy EU. Obzvláště aktivní v oblastech, jako je recyklace, opravy a inovace, jsou malé a střední podniky, sociální podniky nevyjímaje. V rozvoji oběhového hospodářství budou hrát důležitou úlohu.

Co bude Komise dělat:

• zřídí evropské centrum excelence v oblasti účinného využívání zdrojů, čímž pomůže malým a středním podnikům využívat příležitostí, které se v této oblasti budou naskýtat;

• beze zbytku využije pracovní program Horizontu 2020 na období let 2016–2017, jehož součástí je rozsáhlá iniciativa „Průmysl 2020 v oběhovém hospodářství“ s financováním ve výši více než 650 milionů eur;

• spolu s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským centrem pro investiční poradenství bude vybízet k podávání žádostí o financování a podpoří rozvoj projektů v oblasti oběhového hospodářství.

Jak se na investicích do oběhového hospodářství budou podílet soukromí investoři? Bude možné k podpoře investic do oběhového hospodářství využít fond EFSI?

Oběhové hospodářství vytvoří podnikatelské příležitosti, které přilákají soukromé financování. Tak tomu bylo i s označováním, které vygenerovalo poptávku po energeticky účinnějších produktech. Rostoucí povědomí veřejnosti o problémech, které budeme muset řešit, podpoří poptávku po odpovědně vyrobených výrobcích. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) doplňuje stávající podporu, které se projektům oběhového hospodářství dostává prostřednictvím poradenství a finančních nástrojů Evropské investiční banky (EIB) v rámci programu InnovFin. Komise uvažuje i o možnosti, že by ve spolupráci s EIB a bankami v členských státech vytvořila platformu na podporu financování oběhového hospodářství.

Co Komise dělá pro řešení konkrétních problémů v odvětví plastů?

Pro přechod k oběhovému hospodářství je třeba zvýšit recyklaci plastů. Využití plastů roste, avšak účinnost recyklace zaostává – recykluje se méně než 25 % shromážděného plastového odpadu a přibližně 50 % končí na skládce. Důležité místo v tomto odvětví mají také inovace – oběhové hospodářství mohou podpořit lepší konzervací potravin, lepší recyklovatelností plastů nebo snížením hmotnosti materiálů používaných v automobilech.

Co bude Komise dělat:

• přijme strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, v níž se bude zabývat otázkami jako je recyklovatelnost, biologická rozložitelnost, obsah nebezpečných látek v určitých plastech a znečišťování moří;

• v revidovaném legislativním návrhu o odpadech navrhne ambicióznější cíl pro recyklaci plastových obalů.

Jak si balíček týkající se oběhového hospodářství poradil s problematikou znečišťování moří?

Komise si klade za cíl předcházet veškerým typům znečištění a značně je omezit, odpad znečišťující moře nevyjímaje. Odhaduje se, že uplatňování právních předpisů o odpadech sníží objem odpadu znečišťujícího moře nejméně o 25 %. Balíček navrhuje ke snížení množství odpadu v mořích i konkrétní opatření, čímž naplňuje cíle udržitelného rozvoje do roku 2030 a stávající hlavní cíl EU týkající se znečišťování moří. Tímto tématem se bude zabývat i strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.

Co Komise navrhuje proti plýtvání potravinami?

Plýtvání potravinami je pro Evropu značný problém: odhaduje se, že ročně se v EU vyplýtvá asi 100 milionů tun potravin. Potraviny se ztrácejí nebo se jimi plýtvá během celého potravinového řetězce: v zemědělství, při zpracování a výrobě, v obchodech, v restauracích a pochopitelně v domácnostech. Kromě dopadů na hospodářství a životní prostředí není plýtvání potravinami nezanedbatelné ani ze sociálního hlediska – mělo by se zjednodušit darování přebytků potravin, aby se bezpečné a poživatelné potraviny mohly dostat k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

V září 2015 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, včetně cíle o polovinu snížit množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a omezit ztráty potravin ve výrobním a dodavatelském řetězci. EU a její členské státy jsou odhodlány tento cíl splnit. Nový legislativní návrh o odpadech vyzývá členské státy, aby ve všech fázích potravinového řetězce omezily plýtvání potravinami a jeho míru zaznamenávaly v zájmu snazšího sledovaní dosaženého pokroku ze strany všech aktérů.

Co bude Komise dělat:

• vypracuje společnou metodiku EU pro měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů;

• vytvoří platformu pro členské státy a všechny aktéry v potravinovém řetězci, která pomůže při hledání opatření potřebných k dosažení cílů udržitelného rozvoje v oblasti potravinového odpadu a bude sloužit ke sdílení osvědčených postupů a dosažených výsledků;

• vyjasní právní předpisy EU o odpadech, potravinách a krmivech, usnadní darování potravin i bezpečné využití zmetkových potravin a vedlejších produktů z výroby krmiv;

• posoudí, jak by se v potravinářském odvětví dalo lépe pracovat s označováním data spotřeby a jak lze zlepšit jeho chápání ze strany spotřebitelů; jde zejména o označení „minimální trvanlivost do“.

Co hodlá Komise udělat pro to, aby se zabránilo vyhazování poživatelného jídla?

Ve spolupráci s členskými státy Komise vyjasní právní předpisy EU o odpadech, potravinách a krmivech, aby bylo možné bezpečné a poživatelné potraviny snáze poskytovat lidem v nouzi, a v bezpečných případech i využívat zmetkové potraviny jako surovinu pro výrobu krmiv. Návrh právního předpisu o odpadech například ze své působnosti jednoznačně vylučuje krmné suroviny. Zajistí se tím, že zmetkové potraviny (například rozlámané sušenky nebo okoralý chléb), které jsou bezpečné, ale do potravinového řetězce je nelze zařadit z obchodních důvodů, se v EU nebudou považovat za „odpad“, a bude je tedy možné využít jako surovinu pro výrobu krmiv. Ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami připraví Komise unijní pokyny pro dárce potravin a potravinové banky ohledně dodržování příslušných právních předpisů EU (bezpečnost potravin, sledovatelnost, právní odpovědnost, DPH atd.).

Co Komise podniká v oblasti kritických surovin?

Kritické suroviny jsou takové, které mají pro EU velký hospodářský význam a zároveň existuje vysoké riziko spojené s jejich nabídkou. Používají se v mnoha běžných elektronických zařízeních – například chytrý telefon může obsahovat až 50 různých kovů včetně těch, které se řadí mezi kritické suroviny. Tyto materiály se recyklují jen ve velmi malé míře, čímž se promarňují významné ekonomické příležitosti. Při přechodu na oběhové hospodářství se proto musí druhotnému získávání kritických surovin věnovat pozornost.

Co bude Komise dělat:

• podpoří druhotné získávání kritických surovin a připraví zprávu o osvědčených postupech a o možnostech dalších kroků na úrovni EU;

• ve svém revidovaném návrhu o odpadech vybídne členské státy, aby se tomuto tématu aktivně věnovaly;

• zváží, zda do směrnice o ekodesignu nezařadit konkrétní požadavky, aby se zlepšila recyklovatelnost elektronických zařízení a postupně se vytvořily vysoce účinné normy pro recyklaci.

Co se navrhuje pro stavebnictví a demoliční práce?

Ze stavební a demoliční činnosti pochází v Evropě jedno z největších množství odpadu. Na osobu se ročně vyprodukuje tuna stavebního a demoličního odpadu – v celé EU tedy 500 milionů tun ročně. Z odpadu se přitom nepodaří vždy vytřídit a získat cenné materiály. Lepší nakládání s odpady v tomto odvětví by se mohlo v oběhovém hospodářství významně projevit.

Co bude Komise dělat:

• přijme řadu opatření k zajištění druhotného získávání hodnotných surovin a náležitého nakládání s odpady ve stavebnictví a při demolicích. Usnadní také hodnocení budov z hlediska jejich vlivu na životní prostředí;
• vydá pokyny, aby se více pamatovalo na recyklaci hodnotných materiálů ještě předtím, než se přistoupí k demolici. Navrhne i dobrovolné protokoly, jejichž smyslem bude vybudovat důvěru v recyklované stavební materiály a zlepšit jejich kvalitu.

Co Komise navrhuje v případě biomasy a výrobků z biologických materiálů?

Biologické materiály, jako dřevo, hospodářské plodiny nebo vlákna, mají široké využití při výrobě nebo v energetice. Kromě toho, že jsou alternativou k produktům založeným na fosilních palivech, jsou výrobky z biologických materiálů také obnovitelné, biologicky rozložitelné a kompostovatelné. Při využívání biologických zdrojů je třeba zároveň věnovat pozornost jejich životnímu cyklu a vlivu na životní prostředí i potřebě opatřovat si je udržitelným způsobem. V oběhovém hospodářství by se mělo podporovat kaskádové využívání obnovitelných zdrojů i jejich inovační potenciál pro výrobu nových materiálů, chemikálií a nové procesy.

Co bude Komise dělat:

• bude prosazovat účinné využívání biologických zdrojů pomocí řady opatření, jako je poradenství a šíření osvědčených postupů pro kaskádové využívání biomasy a podpora inovací v oblasti biohospodářství;

• revidovaný legislativní návrh o odpadech obsahuje cíl pro recyklaci dřevěného obalového materiálu a ustanovení k zajištění odděleného sběru biologického odpadu.

Jak se bude sledovat provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství?

K monitorování hlavních prvků akčního plánu navrhne Komise jednoduchý a účinný rámec. to bude zahrnovat ukazatele pro oblasti, jako je bezpečnost dodávek klíčových surovin, opravy a opětovné využití, produkce odpadů, nakládání s odpady, obchod s druhotnými surovinami v EU a se třetími zeměmi a používání recyklovaných materiálů ve výrobě. Komise také pro EU vypracuje společnou metodiku k měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů.

Jak byly zohledněny výsledky veřejné konzultace?

Při veřejné konzultaci k oběhovému hospodářství se sešlo zhruba 1 500 odpovědí, které odrážejí názory hlavních skupin zúčastněných stran: 45 % ze soukromého sektoru, 25 % od fyzických osob, 10 % od organizací občanské společnosti a 6 % od veřejnoprávních orgánů. Příspěvky byly inspirací při přípravě akčního plánu pro oběhové hospodářství a odrážejí se například ve volbě prioritních odvětví.

Veškeré dokumenty k balíčku k oběhovému hospodářství najdete ZDE

Čtěte také:

Evropská komise dnes zveřejnila nový balíček k oběhovému hospodářství (2.12.2015)

Česko letos přijalo nový zákon, který změnil pravidla u vydávání posudků vlivů staveb na životní prostředí. Kvůli dokumentu EIA, který je nově v souladu s evropskými směrnicemi, jsou nyní ohroženy velké dopravní stavby. Evropská komise totiž posudky vypracované podle starého zákona i přes snahy státu nechce uznat. Smutné je, že se o problému dlouho vědělo. Evropská komise čekala deset let na uvedení české legislativy v oblasti EIA do souladu s evropskou směrnicí. “Bývalé vlády novelizaci zákona EIA odsouvaly tak dlouho, až se Česká republika nyní musí potýkat s těmito komplikacemi v podobě zpětného prověřování všech projektů s neukončenými povolovacími řízeními,“ tvrdí ministr životního prostředí Richard Brabec. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz