Prvních osm krajů může začít poskytovat lidem dotace na výměnu starých kotlů za nové ekologické. Potřebné rozhodnutí od ministerstva životního prostředí dostala Praha a Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj. Tyto kraje žádaly o méně než 200 milionů korun, a proto dostaly rozhodnutí dříve. Ostatní regiony, které žádají vyšší částku, musejí počkat na schválení od ministerstva financí. Patří mezi ně i Moravskoslezský kraj, kde je dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi.

Kraje v současnosti připravují žádosti pro občany. Například Královéhradecký a Středočeský kraj by podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové měly výzvu pro občany zveřejnit v polovině prosince.

Kotlíkové dotace jsou určeny pro občany na výměnu zdroje vytápění v rodinných domech. Na výměnu starého kotle na pevná paliva za jiný, ekologičtější zdroj a takzvaná mikro-energetická opatření mohou lidé získat až 85procentní dotaci z maximální částky 150.000 korun.

Od roku 2022 nebude podle platného zákona o ovzduší v ČR možné provozovat v domácnostech staré neekologické kotle první a druhé emisní třídy. Už od loňska nesmějí být na tuzemský trh uváděny kotle třetí emisní třídy a vyšší.

Ve dnech 30. 11. až 11. 12. 2015 proběhne v Paříži konference Spojených národů o změnách klimatu (COP21). Na 21. klimatický summit se do Paříže sjede zhruba 40 000 účastníků, včetně 80 až 120 hlav států. Cílem bude dojednat právně závaznou a univerzální dohodu zahrnující co nejvíce zemí, která omezí emise skleníkových plynů (zejména CO2) do atmosféry a nahradí tak od roku 2020 Kjótský protokol.

Právě emise CO2 jsou většinou vědců považovány za hlavní příčinu setrvalého vzestupu průměrné teploty na Zemi, který je pozorovatelný v posledních více než sto letech. Všeobecně se má za to, že růst průměrné teploty by neměl přesáhnout 2 stupně celsia oproti preindustriální éře. Jinak by následky s teplotními změnami spojené jako sucha, hurikány, povodně, vzestupy mořských hladin atd. mohly být pro lidstvo zničující. Pokud by se ji podařilo uzavřít globální dohodu na omezení emisí, byla by první svého druhu.

CO2 sám o sobě škodlivý není. Bez jeho přítomnosti v atmosféře by se jen velmi malá část slunečního záření po odrazu od zemského povrchu udržela v atmosféře a průměrná teplota by klesla o 30 stupňů. Avšak jeho vyšší koncentrace způsobuje, že slunečního záření je v atmosféře pohlcováno stále více. Polovina všech emisí CO2 vznikajících hlavně spalováním fosilních paliv není absorbována vegetací či oceány, ale uniká do vzduchu. Množství CO2 usazeného v atmosféře tak roste.

Vyjednávací text pro Paříž zahrnuje návrh dohody (právně závazná ustanovení) a návrh rozhodnutí (technická ustanovení). Jednotlivé státy před konferencí představily nabídku svých národních příspěvků (Intended Nationally Determined Contributions, tzv. INDCs) s cílem snížit emise a adaptovat společnost na klimatické změny. Pořadatelé summitu obdrželi závazky již od 161 zemí reprezentujících cca 90 % globálních emisí. Příspěvek EU je jeden z nejambicióznějších: snížení emisí o 40 % do roku 2030 oproti roku 1990 s tím, že se toto procento může ještě zvýšit, pokud bude mezinárodní dohoda uzavřena. Zatím prezentované příspěvky ale stále nestačí na zastropování růstu teploty na 2 stupních celsia. Evropská unie usiluje o právně závaznou a univerzální dohodu stanovující emisní cíle ještě před rokem 2020. Dále prosazuje transparentní pravidla dohody, kontrolu jejího plnění každých 5 let a využívání tržního mechanismu pro její realizaci.

První den konference bude vyhrazen šéfům států a vlád. Francouzští hostitelé registrují stovku kladných odpovědí na pozvání. Na seznamu potvrzených účastníků prezidenti Spojených států, Číny, Ruska, indický premiér, generální tajemník OSN, francouzský prezident a mnozí další. Vrcholné části programu se zúčastní i český premiér Bohuslav Sobotka.

Cílem tohoto politického setkání bude stanovit priority a udělit vyjednavačům mandát k dalšímu jednání. Text dohody totiž stále není hotov. Zatím má vyjednávací dokument více než padesát stran a obsahuje řadu protichůdných návrhů. Během dvoutýdenní konference by tak bylo velmi obtížné ho projednat.

Na vyjasnění zatím čeká řada důležitých otázek. Mezi ty hlavní patří financování opatření pro boj s klimatickými změnami, mechanismus pro pravidelné vyhodnocování a případné změny národních závazků nebo dlouhodobý cíl, který by měl vést k ukončení závislosti na fosilních palivech.

Zintenzivňující se extrémní výkyvy počasí budou do budoucna stále více představovat riziko nejen pro zdraví a životní úroveň lidí, ale přinesou s sebou i bezpečnostní hrozby. Pokud se globální oteplování nepodaří udržet v určitých mezích, některé oblasti se pro lidstvo mohou stát neobyvatelnými. Migrační vlny objevující se v posledních letech v souvislosti s různými krizemi by mohly výrazně zesílit.

Sdružení evropských průmyslových federací Business Europe vydalo 5 doporučení pro klimatické vyjednávání:

1) vytvořit globálně právně závazný dokument,

2) zajistit snižování emisí také ze strany rozvojových zemí,

3) ustavit společná pravidla pro monitoring a verifikaci dat,

4) integrovat trhy s emisemi,

5) chránit práva duševního vlastnictví před povinnými licencemi a revize každých 5 let.

Svaz průmyslu zastává v zásadě podobné stanovisko. Aby dohoda v Paříži přinesla opravdový pokrok v boji s klimatickými změnami, je podle něj třeba, aby byla právně závazná a vymahatelná pro co největší počet emitentů, zejména těch největších. Měla by mít transparentní pravidla, jejichž dodržování je možné verifikovat.

Svaz vítá, že ochotu snižovat emise a přispět svým dílem k společnému úsilí deklarovalo před summitem tolik států. Některé, zejména ty z řad velkých emitentů, by ale mohly ve svých předsevzetích být ambicióznější. Vítá také, že v návrhu textu dohody je konečně zmíněno využití tržních nástrojů, zejména systémů obchodování s emisními povolenkami. Právě ty umožní dosáhnout cíle, tedy snížit emise, nákladově efektivněji. Jednotlivé systémy by také měly být propojovány, s výhledem na jejich postupnou integraci.

Dohoda by měla podle něj přispět k vytvoření rovnoprávnějšího podnikatelského prostředí na mezinárodní úrovni, zejména v odvětvích, jimž hrozí masové stěhování do regionů s laxnějším přístupem k boji se změnami klimatu.

Pro naplnění dohody je kritické zapojení a financování ze strany soukromého sektoru, protože na pokrytí odhadovaných nákladů prozatím slíbené veřejné prostředky zdaleka stačit nebudou. Proto je důležité při navrhování konkrétních opatření ke snížení emisí naslouchat zkušenostem soukromého sektoru, dále uvádí svaz.

V Úředním věstníku Evropské unie (L306, 24.11.2015) vychází prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT)  pro výrobu desek na bázi dřeva. Hlavním prvkem uvedeného referenčního dokumentu o BAT jsou závěry o BAT, které stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. Závěry o BAT se použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT.

Dokument ke stažení:

BAT pro výrobu desek na bázi dřeva

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo statistiku vývoje primárních a obnovitelných energetických zdrojů v letech 1990 až 2014. V níže uvedené příloze Primární energetické zdroje jsou uvedeny údaje do roku 1990 do roku 2014, přičemž pro rok 2014 jde o předběžné údaje. Graf v příloze znázorňuje historický vývoj energetických zdrojů už od roku 1955. Primární energetické zdroje jsou souhrnem tuzemských nebo dovezených energetických zdrojů vyjádřených v energetických jednotkách.

Dokument ke stažení:

Primární energetické zdroje [pdf, 101 kB]

Měsíc od spuštění příjmu žádostí do nové výzvy programu Nová zelená úsporám dorazilo na Státní fond životního prostředí ČR celkem 813 žádostí za více než 181 milionů korun. Lidé mají nejvíce zájem o dotace na zateplení rodinných domů, žádané jsou také dotace na solární termické systémy.

Příjem žádostí do další letošní výzvy určené pro rodinné domy odstartoval letos 22. října. Jedná se o tzv. kontinuální výzvu, v rámci které bude možné žádat o dotaci průběžně až do roku 2021. Během této doby program přerozdělí zhruba 27 miliard korun získaných z prodeje emisních povolenek. Pro letošní rok je k dispozici 520 milionů korun, v příštím roce je počítáno s 2,85 miliardy korun.

„První bezchybné žádosti za více než 2 miliony korun budou vyplaceny do konce tohoto týdne,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Dalších 281 žádostí za 67 milionů korun již bylo akceptováno a k jejich proplacení dojde, jakmile žadatelé doloží dokončení realizace podporovaných opatření.

Více než 75 % požádaných dotačních prostředků směřuje do zateplení rodinných domů. Vůbec nejvíce žádostí dosud přišlo na komplexní renovace a na dílčí zateplení. Ze zdrojů jsou nejžádanější solární termické systémy. Nejvíce žádostí přichází tradičně z Moravskoslezského a Středočeského kraje. Nejmenší zájem o příspěvky je pak naopak v Karlovarském a Plzeňském kraji.

Stejně jako v minulých výzvách Nové zelené úsporám je možné zažádat o dotaci před realizací podporovaných opatření, v jejich průběhu nebo i po dokončení. Podání žádosti je podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) rychlé a snadné. Stačí vyplnit elektronický formulář na internetových stránkách programu NZÚ, kde jsou rovněž uvedeny veškeré podrobnější informace.

Žadatelé mohou rovněž využít konzultací na krajských pracovištích Fondu, pro žadatele v programu Nová zelená úsporám jsou všechna kontaktní místa otevřena v pondělí a ve středu od 9.00 do 17.00 hodin a v pátek od 9.00 od 12.00 hodin, případně po telefonické domluvě i v jiných termínech.

Čtěte také:

NZÚ: Nechte si dotaci vyplatit ještě letos (22.11.2015)

Příbramská společnost otevřela v polovině října jednu z nejmodernějších linek na recyklaci skleněných střepů nejen u nás, ale i v Evropě. Zpracováním skla na nové třídící lince vzniká materiál o velmi vysoké čistotě. Bílé střepy se dotřiďují až na kvalitu 99,6 %. Protože, jsou střepy v průběhu úpravy usušeny, je podsítná frakce, která se odděluje ve výrobním procesu, vhodná pro další zpracování. Firma ji tak využívá na výrobu pěnového skla. Více ZDE

Energetický regulační úřad nevypsáním cenového rozhodnut pro většinu podporovaných zdrojů energie významně ohrožuje české zemědělce i malé obce, uvedlo dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě.

Příští rok tak bude podle něj kritický pro řadu malých obcí, které se v minulých letech rozhodly vybudovat výrobu energie z bioplynové stanice či jiný energetický zdroj pro místní využití. Na své projekty si navíc mnohdy vzaly úvěry. Obdobně bude poškozena celá řada zemědělců zabývající se pěstováním biomasy. Nejde tedy pouze o zastavení podpory solárníkům, jak bývá podle ministerstva účelově interpretováno.

MPO také uvedlo, že ERÚ má přitom možnost vypsat podporu pro již existující zdroje stejně jako v předcházejících letech, neboť nedošlo ke změně právního stavu. Komise je o vyplácené podpoře již dlouhodobě informována a podle posledních informací by měla být notifikace dokončena nejpozději do jara 2016.

Server iHNED.cz dnes uvedl, že na Pražský hrad počátkem týdne zavítá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. S prezidentem bude jednat právě o sporu s ministrem průmyslu Janem Mládkem.

Připomínáme, že ERÚ minulý týden ve čtvrtek rozhodl, že většině obnovitelných zdrojů v Česku nebude pro příští rok vyplacena podpora.

Na čtvrtek dopoledne ERÚ naplánoval tiskovou konferenci k cenovým rozhodnutím pro rok 2016 za účasti předsedkyně úřadu Aleny Vitáskové a a místopředsedů Jana Nehody a Martina Laštůvky.

Související:

• Vitáskovou čeká schůzka na Hradě (iHNED.cz, 23.11.2015)

• ERÚ zatím vydal cenové rozhodnutí pouze pro podporované zdroje s notifikací EU (20.11.2015)

• Mládek: ERÚ nic nebrání v tom, aby v dotacích pro obnovitelné zdroje postupoval stejně jako dříve (HN, 20.11.2015)

• HN: Vitásková stopla dotace solárníkům za desítky miliard (20.11.2015)

Česko se nachází v části roku, pro kterou je typická zhoršená kvalita ovzduší. Meteorologové přitom výstrahy na smog vyhlašují až s dvoudenním zpožděním. Urychlit to má novela přílohy zákona, uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz Ondřej Vlček z úseku ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu. Rozhovor čtěte ZDE.

Podotýkáme, že Legislativní rada vlády schválila novelu zákona o ochraně ovzduší dne 29.10.2015 (více ZDE). Příští týden (2.12.2015) má vláda na programu jednání Národní program snižování emisí (více ZDE) a Střednědobou strategii (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v České republice (více ZDE).

Zdroj: iDNES.cz

Evropské dotace poskytnuté na úsporu energie svůj účel splnily, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Dosažení závazných cílů v této oblasti se však Česku nemusí podařit. Podle NKÚ bude Česká republika úspory u budov vládních institucí naplňovat jen problematicky vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému tempu a obrovským finančním nárokům, které navíc dosud nejsou finančně pokryty.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak jsou poskytovány peněžní prostředky na podporu úspor energie, zda se v této oblasti daří dosahovat vládních i evropských cílů a jestli dotace splnily svůj účel.

Česká republika se na základě evropské směrnice o energetické účinnosti zavázala, že v roce 2020 budou její roční úspory v konečné spotřebě energie 47,78 PJ. Kumulované úspory by tak měly v letech 2014 až 2020 dosáhnout 191,1 PJ. Pokud se kumulovaná úspora rozpočítá do jednotlivých let, každý rok by měla Česká republika dosáhnout 6,83 PJ nových úspor energie.

To se v roce 2014, kdy hodnota nových úspor dosáhla 7 PJ, sice podařilo splnit, ale je nutné si zároveň uvědomit, že takto vysoké úspory jsou výsledkem dotačních programů, které probíhaly posledních sedm let (tedy v letech 2007 až 2014) v rámci předchozího programového období. Za celou tuto dobu dosáhla Česká republika kumulativních úspor ve výši pouhých 12 PJ. Na projekty úspor energie přitom v tomto období šly dotace za více než 32 miliard korun. Kontroloři spočítali, že pokud chce Česká republika do roku 2020 naplnit své cíle, tedy již zmíněnou kumulativní úsporu energie ve výši 191,1 PJ, musí být v následujících pěti letech každý rok o 100 % navýšeny úspory z roku 2014.

Úspory energií se Česká republika snaží dosahovat mimo jiné u vlastních budov využívaných vládními institucemi. V roce 2014 se sice cílové hodnoty úspor podařilo naplnit – dosáhly 7,24 TJ, ale do roku 2020 by se kumulativní úspory energií měly vyšplhat u těchto budov na více než 266 TJ. K tomu by bylo zapotřebí investovat téměř 6 miliard korun. Podle NKÚ bude Česká republika úspory u budov vládních institucí naplňovat jen problematicky vzhledem k jejich dosavadnímu pomalému tempu a obrovským finančním nárokům, které navíc dosud nejsou finančně pokryty.

Kontroloři zároveň prověřili 25 projektů z pohledu pravidel přidělování dotací a nezjistili závažné nedostatky. Jen v jednom případě Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo dotaci 36 milionů korun v rozporu s dotačními podmínkami. Ministerstvo kontroloři ale kritizují za to, že dostatečně nesleduje všechny programy a opatření, která směřují k úsporám energií.

NKÚ dále zkontroloval 19 projektů z pohledu příjemců peněz, kteří na tyto projekty dostali dotace za celkem 858 milionů korun. Kontroloři našli několik méně závažných pochybení v oblasti veřejných zakázek a vykazování výdajů, ta ale neměla vliv na splnění cílů jednotlivých projektů. NKÚ tak konstatuje, že i přes drobné nedostatky vedly kontrolované projekty k úsporám energií a zlepšení životního prostředí.

Dokument ke stažení:

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 15/02 (pdf, 525 kB)

Dvacet let domácnosti utahovaly vodovodní kohoutky, loni s tím přestaly. Úřady i státní úřady se shodují na tom, že víc už lidé s vodou šetřit nedokážou. Ceny vody příští rok navíc porostou, jejich výši teď vodárenské společnosti řeší a oznámí během prosince. Dobrou zprávou pro zákazníky je, že platí čím dál méně za vodu, kterou nakonec vůbec nespotřebují. Klesá totiž ztrátovost vodovodního potrubí. S klesající spotřebou však kontrastují ceny za vodné a stočné, které loni pokračovaly v růstu. Více ZDE

Čtěte také:

• Barák: Kdo se chystá vybrat za vodu peníze lidem z peněženek? Mohou za to vodárenské společnosti? (Vodarenstvi.cz, 23.11.2015)

• Změna poplatků je tu! Novela vodního zákona jde do připomínkového řízení (7.11.2015)

Zdroj: iDNES (podrobnosti čtěte v dnešní Mladé frontě)

Pokud máte projekt z programu Nová zelená úsporám již zrealizovaný a předložíte Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) řádně a bezchybně potřebné dokumenty k uzavření smlouvy do 30. listopadu 2015, tak vám bude dotace vyplacena ještě letos. Následně vám Fond zašle smlouvu o poskytnutí podpory. Tu je potřeba podepsat a ve dvou vyhotoveních zaslat zpět nejpozději do 15. prosince 2015. V případě jakýchkoliv nejasností je možné využít i krajské pracoviště.

Čeští výzkumníci z Ústavu elektrotechnologie VUT v Brně rozpracovali analytickou metodu, jak kontrolovat životnost a technický stav solárních panelů. K propočtu životnosti panelu používají data z termovizních měření, která zpravidla odhalí ztrátové teplo vznikající spotřebou vyrobené elektrické energie, které mají na svědomí články buď s vadou, nebo nějak zastíněné. Vlastník panelů může díky výsledkům měření například zjistit, kdy lze očekávat první větší vlnu recyklace a jakého typu panelů se to může především týkat. Pro provozovatele je měření rovněž výhodné i tím, že budou mít v ruce dokument, který bude popisovat stav jejich panelů a může jim pomoci i u případných reklamací vadných panelů. Další oblastí zájmu vědců z Brna je i výzkum ekologické likvidace a recyklace panelů na konci životnosti. Více ZDE

Zdroj: E15

Nejzávažnější problémy pro malé a střední podniky (MSP) představují nejen náklady na registraci chemických látek v rámci nařízení REACH, ale i celková vysoká finanční náročnost plnění povinností z nařízení, složitost a nesrozumitelnost pokynů ECHA, které nejsou všechny přeloženy do českého jazyka a neustále se aktualizují. Zrušení výroby nebo dovozu signalizuje 17 % MSP, u mikropodniků tuto možnost připouští dokonce 22 %. Zjištění vyplývají z průzkumu, které realizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Svazem chemického průmyslu České republiky. Cílem bylo identifikovat problémové oblasti v procesu registrace chemických látek. Více ZDE

VÝSLEDKY Vláda na dnešním zasedání schválila jednak Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro rok 2016 (tzv. EFEKT), Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2014, Národní akční plán čisté mobility a v neposlední řadě akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství.

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes vládu informoval o stavu životního prostředí České republiky v roce 2014. Podle závěrů vycházejících ze 42 indikátorů členěných do 10 základních tematických kapitol nebyl stav životního prostředí v ČR ani v roce 2014 vyhovující. A to i přesto, že průběžně klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí. Další podrobnosti ministerstva ke Zprávě najdete ZDE, kde si můžete Zprávu stáhnout včetně statistické ročenky.

Součástí předložené Zprávy je také informace o odpadech. Agregátní administrativní údaje Ministerstva podle ČSÚ nerespektují mezinárodně uznávané standardy a od oficiálních statistik se liší. Jejich oficiální statistikou disponuje Český statistický úřad, což opakovaně potvrdil např. Eurostat, uvedl dnes ČSÚ v tiskové zprávě.

V roce 2014 bylo v Česku podle statistických dat ČSÚ postavených na zásadách evropského statistického systému vyprodukováno celkem 23,8 miliónu tun odpadů, z toho 3,3 miliónu tvořil komunální odpad. Podle administrativních zdrojů dat resortu životního prostředí však byla celková loňská produkce odpadů 32,2 miliónů tun, přičemž komunální odpad činil 5,3 miliónu. Rozdíly se ale týkají i dalších údajů. Např. dle ČSÚ bylo v loňském roce skládkováno 1,8 miliónu tun komunálního odpadu, což je 56 % celkového množství.

Údaje z informačního systému Ministerstva podle ČSÚ nelze v dané podobě čerpat pro potřeby statistiky např. proto, že lze předpokládat administrativní navyšování objemu produkce odpadu. Při předávání dílčích druhů odpadů mezi provozovnami totiž dochází k jejich překódování a několikanásobnému započítávání. V administrativním systému resortu také nejsou plně využívány evropsky harmonizované statistické klasifikace a číselníky, což způsobuje nejednoznačné zařazení odpadů v kategoriích produkce i nakládání. Statistiku - Produkce, využití a odstranění odpadů – 2014 najdete na stránkách ČSÚ ZDE.

Na programu dnešního jednání vlády byl i bod, který se tématicky týkal právě plnění úkolu k porovnání metodik pro výpočet celkové produkce odpadů používaných Ministerstvem životního prostředí a Českým statistickým úřadem. Bod byl vládou znovu odložen.

Národní akční plán čisté mobility

NAP CM vychází z evropské směrnice, která v případě elektromobility a zemního plynu (a částečně rovněž vodíku) stanoví členským státům povinnost rozvíjet příslušnou infrastrukturu dobíjecích a plnících stanic. NAP CM stanoví požadavky na výstavbu plnících a dobíjecích stanic s časovým horizontem mezi léty 2020 - 2030. 

Podpora nízkoemisních vozidel má podle MPO přispět ke snížení produkce emisí ze sektoru silniční dopravy, a to především ve městech a aglomeracích, kde je doprava hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší. Kromě pozitivních dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel přinese rozvoj čisté mobility též menší závislost na ropě 
a představuje obrovský potenciál pro český automobilových průmysl.

Kromě posouzení současného stavu a budoucího rozvoje trhu obsahuje proto materiál i řadu opatření, která by bylo vhodné postupně v dalších letech realizovat, aby se podařilo zvýšit počet elektromobilů a vozidel na alternativní pohon na českých silnicích a vybudovat pro ně potřebnou infrastrukturu.

Materiál v souladu s uvedenou směrnicí cílí na ta alternativní paliva, která jsou „na prahu plného komerčního využití“. To se tedy netýká například LPG a biopaliv. Evropská směrnice konstatuje, že „infrastruktura LPG je poměrně dobře rozvinutá a zahrnuje značné množství již funkčních plnicích stanic v Unii“. Na druhou stranu NAP CM nenavrhuje ani žádné omezení současného stavu, kdy je LPG podporováno na bázi nižší spotřební daně. Rovněž biopaliva jsou zde zmíněna pouze okrajově s odkazem, že jejich problematikou se bude detailně zabývat Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů.

Podle plánu by mělo v Česku za deset let jezdit 95.000 elektromobilů a aut na hybridní pohon. Motivovat motoristy k pořízení elektromobilu by měla podpora v podobě dorovnání nákladů na jejich pořízení a provoz na úroveň aut s konvenčními spalovacími motory. Podporu předkládající ministerstvo průmyslu odhaduje v prvních letech na zhruba 200.000 korun. Dále by měly vzniknout parkovací místa pro bezplatné parkování elektromobilů a stanice pro rychlé dobíjení aut na elektrický pohon. Obdobná opatření by se měla týkat i aut na stlačený zemní plyn. Uvažuje se rovněž o úlevách na dálničních známkách, nižší silniční dani, možností rychlejšího odepisování aut na alternativní pohon nebo odstranění zákazu parkování aut na CNG v podzemních garážích. Auta na alternativní pohon by při svých nákupech měla preferovat státní správa.

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro rok 2016

Vláda dnes také schválila materiál Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2016, který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program byl připraven s rozpočtem 80 milionů korun, kdy 30 milionů korun bude hrazeno ze státního rozpočtu a 50 milionů korun z výnosů z prodeje emisních povolenek.

EFEKT je národní dotační program zaměřený na efektivní nakládaní s energií a do určité míry je zároveň doplňkovým programem pro operační programy OP PIK, OP ŽP, IROP a národní programy jako je Nová zelená úsporám. Státní program je zřízen v návaznosti na zákon o hospodaření energií a jeho ustanovení má přímou souvislost s implementací evropské legislativy. Státní program je také součástí schváleného národního akčního plánu energetické účinnosti.

Program EFEKT se zaměřuje zejména na:

1. Podporu malých investičních akcí pro veřejný sektor při snižování energetické náročnosti budov a v oblasti veřejného osvětlení.
2. Podporu veřejné osvěty a vzdělávání v oblasti efektivního nakládání s energií v domácnostech, v podnikatelském a veřejném sektoru. Podporované je bezplatné poradenství, vydávání publikací a pořádání vzdělávacích akcí.
3. Podporu energetického managementu ve veřejné správě.
4. Podporu projektů na území hlavního města Prahy.

Nespornou výhodou je poměrně nízká administrativní náročnost pro žadatele, pro které může být také zajímavé pravidlo ex ante, což znamená, že dotace je možné čerpat dopředu a nikoli až po ukončení akce, jako tomu je u většiny ostatních programů. To usnadňuje provést úsporná opatření také malým obcím.

Pro rok 2016 došlo k navýšení rozpočtu Programu oproti minulým rokům, a to na 80 mil. Kč. Z tohoto důvodu došlo u některých aktivit k navýšení maximální výše dotace a také k navýšení procent uznatelných nákladů. Program navíc zařadil tři nové aktivity, jednu investičního a dvě neinvestičního charakteru.

Projekty je možné přihlásit do 28. února 2016. Výjimkou jsou žádosti o dotaci na Energetická konzultační a informační střediska, které je potřeba připravit a podat ještě do konce letošního roku. Všechny informace, včetně potřebných formulářů a přesného návodu k podání projektů jsou dostupné na webové adrese MPO a na portálu www.mpo-efekt.cz.

Ekologické zemědělství

Prioritními oblastmi plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí. Zatímco předchozí akční plány kladly důraz na nárůst ploch, nový plán se více soustředí na kvalitativní a produkční ukazatele.

V roce 1990 hospodařily podle zásad ekologického zemědělství v ČR jen tři farmy, v polovině roku 2015 to bylo již 4 200 podniků, a to na výměře zhruba 500 000 hektarů, což představuje přes 12 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu ČR. Podle metodiky FADN (Zemědělská účetní datová síť) byla v roce 2013 celková produkce ekologických farem odhadnuta na 4,71 miliardy korun. Pokud jde o celkový obrat biopotravin realizovaný českými výrobci a distributory, dosáhl v roce 2013 více než 2,7 miliardy korun (včetně vývozu). V ČR spotřebitelé utratili za biopotraviny 1,95 miliardy korun, což je meziroční růst 9,5 %. Oproti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně.

ČR se řadí na přední místa v rozloze ekologicky obhospodařovaných ploch, patří mezi 20 zemí s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství (v rámci EU je devátá) a mezi deset zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (v rámci EU je čtvrtá za Rakouskem, Švédskem a Estonskem). Specifikum si ČR drží také v průměrné velikosti ekofarem (127 ha v roce 2014), kdy jde o největší výměru po Slovensku a Spojeném království. Průměr EU se pohybuje kolem 40 hektarů.

Výsledky jednání vlády:

• Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie pro rok 2016 - tzv EFEKT (schváleno) - více k návrhu programu na rok 2016 se dočtete ZDE

• Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2014 (schváleno)

• Informaci Ministerstva životního prostředí o plnění úkolu k porovnání metodik pro výpočet celkové produkce odpadů používaných Ministerstvem životního prostředí a Českým statistickým úřadem (odloženo)

• Národní akční plán čisté mobility (schváleno)

• Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016 - 2020 (schváleno)