NOVÉ DOTACE Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu z Operačního programu Životní prostředí, která podpoří projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných protipovodňových systémů a digitální povodňové plány. Žádosti o podporu mohou zájemci z řad příspěvkových organizací podávat od prvního července do konce letošního srpna. Připraveno je pro ně 150 milionů korun.

„Česká republika se v posledních dnech potýká s extrémními výkyvy počasí. Tropická vedra střídají přílivy srážek a vlny silných bouřek. V důsledku mnoha faktorů tak vznikají lokální povodně v místech, kde se voda nestačí zasakovat do půdy nebo odtékat. Na mnoha místech způsobují náhlé a intenzivní deště dopravní komplikace, ničí majetek občanů i obcí, voda zatopuje sklepy i domy. Vznikají nemalé finanční škody, ale ohroženy jsou i lidské životy,“ upozorňuje ministr Richard Brabec.

Příčin lokálních povodní je hned několik. Tou hlavní je ztráta schopnosti krajiny zadržet vodu. Zastavování a betonování krajiny, intenzivní zemědělské hospodaření a sucho způsobené klimatickou změnou. To jsou některé z hlavních důvodů, které vedou ke snížené schopnosti půdy zasakovat vodu.

„Když se k tomu přidá historické narovnávání toků, meliorace a intenzivní deště, které půda nedokáže po suchém období pojmout, vznikají lokální povodně. I proto MŽP bude celoročně vyhlašovat výzvy, které se týkají jak předcházení povodním, tak boje se suchem,“ dodává ministr Brabec.  

Aktuálně je na opatření na zadržení vody v krajině otevřená výzva na projekty, jako jsou např. malé vodní nádrže, tůně či mokřady, revitalizace a realizace přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnova korytotvorných procesů. Dále se podpora vztahuje i na tzv. vegetační pokryv, tedy na realizaci travních pásů, průlehů, zakládání a obnovu mezí a remízů, vytváření krajinné mozaiky, zlepšení stavu lesních porostů nebo zakládání a obnovu územních systémů ekologické stability, biocenter a biokoridorů [1]. Zároveň MŽP vyhlásilo výzvu na projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných protipovodňových systémů, které umožní včas upozornit na hrozící povodně, tak aby bylo možné neprodleně zahájit rozhodující opatření na ochranu majetku a lidských životů.

„Zaměření výzvy na protipovodňové hlásné systémy jde v ruku v ruce s prioritou Ministerstva životního prostředí. Tou je boj se suchem na jedné straně a předcházení škodám způsobovaným lokálními povodněmi na straně druhé. Tyto dva extrémy jsou dvě strany téže mince, kterou je klimatická změna, s níž se potýkáme a do budoucna budeme potýkat stále více,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

O dotaci na projekty týkající se rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na celostátní úrovni, digitální povodňové plány mohou příspěvkové organizace žádat od 1. července do 31. srpna 2016, a to elektronicky prostřednictvím portálu IS KP14+, včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 [2]. Jestliže povinnou přílohou žádosti je projektová dokumentace v úrovni pro stavební povolení nebo vyšším stupni včetně položkového rozpočtu je žadatel povinen předložit tuto přílohu vždy v tištěné podobě.

„Ideální je tyto materiály podat na příslušném krajském pracovišti Státního fondu životního prostředí ČR. Žadatele dále upozorňujeme, že součásti žádosti musí být i souhlas vlastníků objektů, na které budou protipovodňové hlásné systémy instalovány,“ upřesnil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Aktuální výzva je koncipována jako výzva průběžná a nesoutěžní. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 000 Kč bez DPH. „Na obdobná opatření se soustředila již čtvrtá výzva Operačního programu Životní prostředí, v jejímž rámci bylo schváleno 78 projektů s dotací z evropských fondů ve výši více než 232 milionů korun,“ dodal ředitel Valdman.

Další informace:

(1) Výzva je pro příjem žádostí otevřena od 8. 4. do 30. 6. 2016. Více informací, včetně potřebných dokumentů - ZDE

(2) Dokumenty k 37. výzvě jsou k dispozici na této internetové adrese - ZDE

Norsko se rozhodlo, že od roku 2025 zakáže registraci nových osobních aut a také autobusů se spalovacím motorem. Na silnice budou smět jenom vozy na čistě elektrický pohon nebo hybridy s možností dobití baterie ze zásuvky. Podle listu Dagens Naeringsliv se na tom shodly čtyři klíčové politické strany mající v parlamentu většinu. Podrobnosti o tomto dlouhodobém záměru oznámeny nebyly. Norové přišli elektromobilům na chuť a v přepočtu na počet obyvatel jich kupují nejvíce na světě. V Norsku s 5,1 milionu obyvatel koncem dubna jezdilo už přes 100 tisíc aut na elektrický pohon.

Zdroj: iHNED.cz

Ukazuje to nový průzkum mezinárodní sítě agentur TNS, do kterého se na konci dubna zapojilo více než deset a půl tisíce firem. O skoncování s odpady se podle výsledků snaží 72 % malých podniků a 89 % velkých společností. Na špičce se přitom nachází Malta, Irsko a Lucembursko. Při výzkumu se mimo jiné ukázalo, že čím větší tržby z prodeje firma má, tím pravděpodobněji cestou oběhového hospodářství půjde. V průběhu posledních tří let prý zkoušela svůj odpad redukovat, opětovně využít nebo prodat polovina firem. Už menší část podniků se zaměřuje na snížení spotřeby vody (19%) a čerpání energie z obnovitelných zdrojů (16 %). Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Červnové číslo Odpadového fóra je skutečně designové: jak od pohledu, tak i po obsahové stránce. Má to i svoje opodstatnění: tématem června je Upcyklace. Co všechno se skrývá pod tímto cizojazyčným názvem, se dozvíme z článku o historii upcyklace a jejím významu v současném odpadovém (či přesněji bezodpadovém) hospodářství od pana inženýra Jiřího Aujezdského.

Směrem od teorie k praxi následuje článek věnovaný firmám a jednotlivým designérům, v nichž odpad evokuje tvůrčí živel. Mezi nimi je designérské studio Contiqua v čele s Jindřichem Fialkou, který tráví čas hledáním kvalitních materiálů mezi průmyslovým odpadem. A že má velký prostor: průmyslový odpad v České republice tvoří velký procentový podíl z celkové produkce odpadů. Firma Respiro bere heslo „od kolébky ke kolébce“ velmi vážně. Opotřebované věci, jako cyklistické duše a reklamní plachty, doprovází k jejich nové kolébce v podobě designových batohů a firemních doplňků.

Je příznační, jak se každý protagonista snaží přijit s vlastní teorií vzniku upcyklace. Zatímco Respiro naznačilo, že by za vším stali české zlaté ručičky, dámskou část redakce obzvláště potěšilo prohlášení pana inženýra Aujezdského o tom, že „velkými inovátory byly hlavně ženy“. Ovšem obě verze se navzájem nevylučují.

Tímto ovšem „designové“ povídání nekončí. Červnová polemika se věnuje očekávané evropské směrnici o ekodesignu. Co všechno má obsahovat, aby podporovala opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků? Účastníci debaty navrhli řádu dílčích nápadů: od povinného kódového značení použitých materiálů přes systém bonusů a malusů až po ekologickou daň.

 V rozhovoru s panem profesorem Hyžíkem se redakce soustředila na situaci energetického využití odpadu v České republice. Na pozadí novely zákona o odpadech je toto téma kontroverzní a slovy pana profesora v České republice „je obhájce energetického využití odpadu považován při nejmenším za zločince“. Zeptali jsme se pana profesora i na jeho dlouhodobou švýcarskou zkušenost. „Jestli se mě ptáte na rozdíl mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací, tak bych musel být minimálně Fryderyk Chopin, kdybych ten rozdíl měl vyjádřit hudbou, “ prohlásil během rozhovoru. Jak moc se to panu profesorovi povedlo, posuďte sami.

Druhé velké téma čísla se týká pachové problematiky. Je možné objektivně zavést emisní limity pro pachové látky?  O snaze senátorky Jitky Seitlové o vymezení „obtěžujícího zápachu“ pojednává redakční článek s názvem „Limity a měření zápachu“.  Paní inženýrka Petra Auterská ve svém článku „Jak posuzovat zápach“ popisuje metodologii objektivního měření.

Získá pan docent Miroslav Sedláček Evropskou cenu vynálezce roku? Rozhodnutí padne 9. června v Lisabonu. Mezitím čteme jeho článek v novém OF věnovaný objevné turbině, za kterou byl nominován, a držíme mu palce.

Zajímavou novinkou toho čísla je nová pravidelná rubrika „Porovnání krajů“. Jak vyplývá ze samotného názvu, v následujících sedmi měsících se budeme věnovat porovnání dvojic krajů z pohledu relevantních aspektů životního prostředí. Výstižný text bude doprovázet přehledná infografika, která vychází z roční Souhrnné zprávy o životním prostředí zpracované organizací CENIA.

Generálním ředitelem nově vzniklé Agentury pro podnikání a inovace (API) byl k 1. červnu jmenován Lukáš Vymětal. Agentura pro podnikání a inovace vznikla 1. června oddělením divize Strukturální fondy od agentury CzechInvest. Právě tuto divizi Lukáš Vymětal od roku 2008 řídil, předtím působil jako odborník na fondy EU ve firmě Technoexport či tajemník předsedy vlády.

Agentura pro podnikání a inovace vznikla na základě požadavku Evropské komise, aby subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky ze zdrojů Evropské unie, spadaly pod režim zákona o státní službě. Jako státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu bude mít na starosti implementaci podpory podnikání a inovací ze strukturálních fondů EU. Zajišťovat bude administraci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) 2014—2020. CzechInvest bude nadále pokračovat ve své hlavní aktivitě, tedy zprostředkovávání investic do České republiky.

Na 140 pracovníků nové agentury sídlí v budově CzechInvestu v Žitné ulici v Praze 2, a protože agentury CzechInvest a API spolu i nadále úzce spolupracují, jsou zástupci API přítomni i v regionálních kancelářích CzechInvestu v každém krajském městě.

Dne 26. května 2016 vyhlásila Evropská komise výzvu v novém pilotním schématu, které má pomoct inovátorům s rychlým uvedením nových nápadů z oblasti ochrany životního prostředí a oběhového hospodářství do praxe. 

Evropská komise odstartovala výzvu k vyjádření zájmu (Expression of Interest, EOI) pro pilotní fázi inovačních dohod, tzv. Innovation Deals. Tyto dohody by měly napomoci snahám posouvat ekonomiku směrem k oběhovému hospodářství. Žadatelé budou mít za úkol definovat, jakým překážkám čelí při uvádění inovací na trh a napomoci tak k jejich odstranění. Bude až pět návrhů bude vybráno. S úspěšnými žadateli budou uzavřeny inovační dohody, které představují nelegislativní přístup, poukazující na regulační překážky inovacím transparentně a formou dobrovolné spolupráce mezi inovátory, národními/krajskými a místními úřady a Komisí. Až deset žádostí bude schváleno přes program H2020 výzvy CIRC-01 a CIRC-02.

Žádost o inovační dohodu je možné podat ZDE. 

Lhůta pro podávání žádostí končí 15. září 2016. V průběhu října až prosince 2016 proběhne výběrové řízení ohledně inovačních dohod. Začátkem 2017 dojde k podpisu dohod. Zhodnocení pilotní fáze proběhne v polovině 2018.

Více informací o pilotním schématu naleznete na stránkách EK ZDE.

Zdroj: Národní portál pro evropský výzkum

V zemích EU by za pár let mohl platit v rámci ochrany životního prostředí a zdraví úplný zákaz rybářských olůvek i olověného střeliva. Vyplývá to ze záměrů Evropské komise. Podle sportovních střelců, výrobců střeliva, myslivců i rybářů jsou přitom vlastnosti olova těžko nahraditelné a o nutnosti zákazu nejsou přesvědčeni ani ekologové. EK na konci minulého roku pověřila Evropskou agenturu pro chemické látky, aby v rámci aktualizace nařízení REACH začala shromažďovat informace, jaké riziko a socioekonomický dopad by měl zákaz olověného střeliva i rybářských závaží, a případně výhledově obojí zakázat. Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

Předlohu, která by umožnila stavět jedenáct vybraných dopravních projektů bez opakovaného posuzování jejich vlivu na životní prostředí (EIA), by měla vláda projednat na nejbližší schůzi. V Otázkách Václava Moravce to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Zároveň chce, aby ji zákonodárci následně projednali schválila zrychleně už v prvním čtení. Novela o EIA by jedenáct dopravních staveb převedla do zvláštního režimu. Místo nového posouzení, čímž by se příprava staveb prodloužila, by stačilo rozhodnutí vlády nebo ministerstva pro životní prostředí. „Předlohu by měl ministr životního prostředí Richard Brabec přinést na příští zasedání kabinetu,“ prohlásil Sobotka.

Související:

• MŽP připravilo novelu EIA, která má řešit realizaci dopravních staveb (19.5.2016)

• Ministerstvo životního prostředí připravuje 2 novely zákona o EIA (12.5.2016)

Zdroj: ČT24

SLEDUJEME Dne 24. května byla zahájena další schůze poslanecké sněmovny. Poslanci budou rozhodovat o novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v druhé polovině vrátil poslancům senát s pozměňovacími návrhy. Ve hře je budoucí výše poplatků za vyjmutí půdy z půdního fondu pro rodinné domy a veřejně prospěšné stavby (více ZD E). Dále na pořadu schůze je druhé čtení novely zákona o ochraně ovzduší, IRZ a ISPOP, biocidy, ochran přírody a v neposlední řadě ratifikace několik úmluv.

Aktuality z jednání:

3.6.:

• Ozonová vrstva: Prodejci klimatizace zřejmě budou muset zajistit kupujícím její odbornou montáž, a to pod hrozbou stotisícové pokuty. Při neodborné instalaci totiž hrozí úniky nebezpečných látek do atmosféry. Povinnost doložit u každé prodané klimatizace potvrzení o odborné instalaci má zavést novela o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, kterou dnes Sněmovna poslala do dalšího kola schvalování.

• Ochrana přírody (ST739): Stát už možná nebude platit státním organizacím mnohamilionová odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody. Novelu zákona o ochraně přírody, jež tyto platby ruší, podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Předloha přečkala návrh ODS na zamítnutí a míří k projednání do výboru pro životní prostředí a zemědělského výboru.

• GMO: Stát asi dostane od příštího roku možnost zakázat pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO), které jsou jinak povolené v Evropské unii. Tuto možnost členským státům dala evropská směrnice, Česká republika ji ale zatím nemohla využít. Změnit to má až novela, kterou dnes Sněmovna poslala do finálního schvalování.

31.5.:

• Účetnictví (ST 812): Poslanci projednali v prvním čtení novelu zákona o účetnictví. Podle vládního návrhu by měly velké firmy a skupiny poskytoval státu také informace nefinančního rázu jako například otázky týkající se životního prostředí. Jde o požadavek vyplývající ze směrnice EU. Firmy tak budou muset informovat o přijatých opatřeních ve vztahu k uvedeným otázkám. Budou muset také uvádět, jaké výsledky tato opatření přinesla. Auditor pak bude ověřovat, zda firma tyto informace uvedla. Firmy budou moci vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních metodik jako jsou například systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), uvádí důvodová zpráva. Návrh zákona včetně důvodové zprávy stahujte ZDE.

27.5.

• IRZ a ISPOP: Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona ve třetím čtení. Novela se zejména zaměřuje na problematiku detailnějšího vymezení ohlašujících subjektů ve vztahu k IRZ a určitých zjednodušení se dočká i ISPOP. Schválený pozměňovací návrh se týká účinnosti novely zákona - zákon bude účinný první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

• Atomový zákon: Sněmovna schválila nový atomový zákon. Novela zpřesňuje technické požadavky a procesní pravidla pro provoz stávajících a spouštění nových bloků jaderných elektráren. Poslanci schválili návrh výboru pro životní prostředí, který zvyšuje jednorázový příspěvek obcím z jaderného účtu za to, že v jejich katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Vláda navrhla původně 30 milionů korun, výbor tuto částku zvýšil až na 50 milionů korun. Sněmovna dále schválila snížení sazby pravidelného poplatku pro původce jaderného odpadu, který provozuje jadernou elektrárnu a to 55 korun za megawatthodinu. Zákon také stanovuje, co jsou to citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných skutečností. Osoby, které budou tyto citlivé záležitosti související s jadernou energií vykonávat, budou potřebovat bezpečnostní prověrku.

25.5.

• Ovzduší:
  • ukončené druhé čtení
  • stanovisko VZP
  • pozměňovací návrhy poslanců - Ladislav Okleštěk (biopaliva), Jan Zahradník (vypuštění kontroly domácích topenišť), Václav Horáček (pachové látky), Jiří Junek (vypuštění kontroly domácích topenišť)

• Ochrana přírody (ST501): ukončené druhé čtení

• Biocidy: ukončené druhé čtení, podané pozměňovací návrhy - ZDE

24.5.:

• Ochrana půdního fondu (zákon vrácený senátem): Poslanci dnes rozhodovali o budoucí výši poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Poslanci se nakonec odmítli senátní pozměňovací návrhy a přiklonili ke své původní verzi. To znamená, že za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit méně peněz. Poplatek se bude platit jen podle bonity půdy a nebude se zohledňovat ekologická váha. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečných maximálně 36 tisíc korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. Pokud novelu zákona schválí prezident republiky, tak bude účinná patnáctým dnem po vyhlášení. Text návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou.

Anotace předpisů:

Ochrana ovzduší

Novela zákona o ochraně ovzduší by měla být od platná 1. června 2016 s výjimkami. Výjimkou by měl být i ponížený imisní limit pro částice PM2,5 z 25 μg.m-3 na 20 μg.m-3 s účinností od 1. lednu 2020.

Novela o IRZ a ISPOP

Novela zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se zejména zaměřuje na problematiku detailnějšího vymezení ohlašujících subjektů a určitých zjednodušení by se měl dočkat i ISPOP.

Díky novele se má především snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ. Nově bude příloha zákona obsahovat taxativní výčet průmyslových činností včetně prahových hodnot. Výchozím podkladem pro stanovení činností byla klasifikace CZ-NACE. V seznamu nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením. Redukce by se měla dotknout asi 1/3 současných ohlašovatelů, což představuje přibližně 1700 provozoven z celkových 5 tis. Jejich úspory ministerstvo odhaduje na částku 29 mil. Kč za rok.

Spolu s výše popsanou změnou je navrženo několik dalších změn zákona. Zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Druhou změnou v oblasti ISPOP je zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky ministerstva. Nově doplňovaným ustanovením se upřesňuje formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ a rovněž dochází k upřesnění kompetencí MŽP.

Výsledný návrh noverly zákona představuje podle MŽP kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání pracovní skupiny složené ze zástupců MŽP, MPO, Ministerstva zemědělství (MZe), průmyslových svazů a nevládních ekologických organizací. Pracovní skupina tak nalezla shodu, která na jedné straně znamená snížení administrativní zátěže ohlašovatelů do IRZ, zejména malých a středních podnikatelských subjektů, a na straně druhé nesnižuje pozitivní přínos IRZ z pohledu ochrany životního prostředí.

Přehled programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 543/9/ - vrácený Senátem 

• Vládní návrh zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech) /sněmovní tisk 589/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 678/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 574/ - třetí čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech /sněmovní tisk 754/ - prvé čtení

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - druhé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 739/ - prvé čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijatá v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 698/ - druhé čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 15. května 2015 /sněmovní tisk 711/ - druhé čtení 

• Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ratifikaci Protokolu o udržitelné dopravě k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat /sněmovní tisk 731/ - prvé čtení

Britská centrální banka totiž představila svou první plastovou bankovku. Jde o platidlo v hodnotě pět liber (175 Kč) s podobiznou někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla. Bank of England používala papírové oběživo od svého založení před více než 320 lety. Přechod na polymerová platidla, od kterých si banka slibuje větší odolnost i bezpečnost proti padělání, pro ni představuje zásadní změnu.

Vyrobit novou pětilibrovku je zhruba dvakrát dražší než papírovou bankovku, jedna vyjde na 7,4 pence (2,60 Kč). Centrální banka ale tvrdí, že nová bankovka vydrží v průměru pět let, což je dvaapůlkrát déle než současné oběživo. Polymerová bankovka, kterou prakticky nejde roztrhnout, je také ohleduplnější k životnímu prostředí, uvedla banka.

Plastová pětilibrovka se začne do oběhu uvádět od 13. září. Po ní přijde v létě 2017 na řadu plastová desetilibrovka. Do roku 2020 by pak centrální banka měla představit bankovku v hodnotě 20 liber vyrobenou rovněž z plastu.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výběrové řízení na obsazení místa v oddělení SEA do odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence s předpokládaným nástupem od 1. července 2016. Nabídky se strukturovaným životopisem v českém jazyce je zapotřebí doručit do 9. června 2016. Více ZDE

Cenu Josefa Vavrouška za celoživotní přínos v oblasti životního prostředí letos získal ekolog, publicista a někdejší ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Za významný ekologický počin ocenila Nadace Partnerství severočeského podnikatele Daniela Pitka, který na vlastní náklady a na rozsáhlém území obnovuje krajinu kolem Milešovky.

Bedřich Moldan stál u zrodu české ekologické legislativy po roce 1989, v letech 1990 a 1991 byl prvním ministrem životního prostředí v české vládě. Počátkem 90. let působil například jako předseda Českého svazu ochránců přírody, na přelomu století vykonával funkci předsedy Komise OSN pro udržitelný rozvoj. Je profesorem Univerzity Karlovy, kde založil Centrum pro otázky životního prostředí, věnuje se pedagogické činnosti. V letech 2004 až 2010 byl senátorem.

Porota ocenila Daniela Pitka za to, že navrací historickou tvář krajiny v bývalých Sudetech. Podnikatel postupně koupil stovky hektarů zemědělské půdy a na ní začal vysazovat zaniklé ovocné sady, obnovovat vykácené remízky, zakládat mokřady, tůně a rybníky. Kromě obchodování se dřevem a sádrokartonem provozuje ekologické zemědělství, založil jelení farmu, chová ovce a koně. Pitek se podle poroty také veřejně angažuje v regionu i v celostátních kauzách spojených s ochranou přírody.

Cena Josefa Vavrouška je spjata se jménem prvního československého ministra životního prostředí, který v roce 1995 tragicky zahynul se svou dcerou při zimním přechodu Vysokých Tater.

VÝSLEDKY Obchodníci tak zřejmě budou mít od roku 2018 zákonem zakázáno bezplatně poskytovat zákazníkům lehké plastové tašky. Výjimka bude platit jen pro tenké sáčky určené převážně k balení potravin. Opatření, k němuž už ve velkých obchodech přistoupili, má v návaznosti na loňskou unijní směrnici přinést novela zákona o obalech, jejíž návrh dnes doporučila schválit Legislativní rada vlády. Novelu je třeba přijmout nejpozději během letošního listopadu. V opačném případě Česku hrozí se strany EU pokuta ve výši minimálně 54 milionů korun.

Návrh novely zákona o obalech měla dnes na programu Legislativní rada vlády (LRV). LRV nakonec doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska. Cílem návrhu je transpozice nové evropské směrnice, která se týká omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Za účelem provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015 je navrhováno stanovit v zákoně o obalech zákaz bezplatného poskytování lehkých plastových odnosných tašek v místě prodeje výrobků spotřebiteli, s výjimkou velmi lehkých plastových odnosných tašek.

Dále se v rámci transpozice předmětné směrnice zavádí povinnost označovat biologicky rozložitelné a kompostovatelné plastové odnosné tašky způsobem, který bude blíže stanoven prováděcím právním předpisem až v návaznosti na vydání příslušeného prováděcího aktu Evropské komise.

Návrh zákona také stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu, neboť platný zákon o obalech upravuje tyto cíle pouze do roku 2016.
Rovněž se navrhuje zúžení povinnosti osob, které uvádějí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh, s výjimkou osob uvádějících tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2.  Navrhuje se, aby se nově daná povinnost vztahovala pouze na tři nejběžnější druhy piva. Důvodem je stále trvající poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k pivu.

Čtěte také:

U novely obalového zákona zůstavá rozpor a větší prodejny budou muset nabízet pivo i ve skle (12.4.2016)

Ministerstvo zemědělství nezařadí do takzvaně hájených území pro stavbu vodních nádrží do konce mandátu současné vlády žádná nové území. Dnes o tom informovalo v tiskové zprávě. Dříve uvažovalo o 16 místech. V současnosti je mezi hájenými místy, kde se nesmí stavět například dopravní koridory, 65 lokalit. Měly by se ale postavit dvě nové nádrže ve středočeských Senomatech a v Šanově.

"Ministerstvo nebude této vládě do konce jejího působení navrhovat ani rozpracovávat žádné další lokality. Nebude ani aktualizovat tzv. Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod, tedy míst dlouhodobě hájených pro případnou výstavbu vodních děl," uvedl resort.

Ministerstvo počítá s výstavbou menších nádrží v Senomatech a v Šanově. Stavby by mohly začít v následujících třech letech a hotové by měly být do konce roku 2022. Materiál, podle kterého by se mělo začít s projektovou přípravou projektů, chce předložit vládě v červnu.

"Jde o dvě malé vodní nádrže o celkovém objemu 1,2 milionu metrů krychlových s náklady zhruba 113,7 milionu korun na vlastní stavbu," vysvětlila mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Měly by pomáhat ke zlepšování průtoků při suchu a posílit tamní podzemní vody. Voda by v nich také mohla pomoci zemědělcům se závlahou.

"V případě větších vodních nádrží ve Vlachovicích ve Zlínském kraji a v královéhradeckém Pěčíně o výstavbě rozhodnuto nebylo," dodala mluvčí. U nich by se mělo pokračovat v případných předprojektových přípravách, jak letos rozhodla vláda.

Návrh na stavbu pěčínské nádrže již dříve kritizovalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Podle materiálu, který na konci února schválila vláda, by měla nádrž posilovat zdroje horního a středního Labe pro zásobování Hradce Králové vodou. Podle předsedy představenstva sdružení Františka Baráka se voda směrem k Hradci Králové nedostane, protože nejbližší přivaděč je v Rychnově nad Kněžnou, vzdáleném více než deset kilometrů. "Vody z Pěčína budou směřovat na Svitavsko a Orlickoústecko. A na Svitavsku je dost vody z jiných zdrojů," řekl dříve předseda.

Ministerstvo také plánuje v příštím roce dokončit přípravu vodního díla Nové Heřminovy, dále plánuje přípravu nádrže Skalička v Pobečví. Dříve tam uvažovalo jenom u suchém poldru, následně se rozhodlo pro nádrž se zásobním prostorem. Letos tam stát začal jednat o výkupu nemovitostí.

Na svém posledním jednání vláda rozhodla, že by na opatření proti suchu mělo jít od příštího roku 2,4 miliardy korun ročně, až do roku 2021. Dalších 0,7 miliardy by mělo jít ze soukromých zdrojů na kofinancování projektů. Kabinet ale neuložil ministru financí Andreji Babišovi (ANO), aby peníze navíc pro ministerstvo zemědělství našel.

Loni v červenci schválila vláda koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Zdroj: ČTK