PODROBNÉ VÝSLEDKY r. 2014 V roce 2014 v ČR vyprodukováno celkem 23,8 mil. tun odpadu. Oproti minulému roku se množství vyprodukovaných odpadů téměř nezměnilo. Z celkového množství vyprodukovaného odpadu tvořil nebezpečný odpad 1,2 mil. tun, což v relativním vyjádření znamená, že nebezpečný odpad se v roce 2014 na produkci podílel 5 %. Ve srovnání s rokem 2013 množství vyprodukovaného nebezpečného odpadu kleslo o 4 %. Údaje vyplývají z právě zveřejněné statistiky České statistického úřadu, který provádí každoročně zjišťování o produkci odpadů a nakládání s odpady.

Zásadní zjištění:

• Celkově v roce 2014 se v ČR vyprodukovalo celkem 23,8 mil. tun odpadu. Z toho podniky, jež jsou hlavními původci odpadů v ČR, vyprodukovali  celkem 20,2 mil. tun odpadů (+ 0,5 %). Komunálního odpadu vzniklo 3,3 mil. tun. Oproti roku 2013 se produkce komunálních odpadů mírně zvýšila a v přepočtu na jednoho obyvatele činila 310 kg.

• Výraznější nárůst produkce podnikových odpadů byl zaznamenán u podniků, které se zabývají těžbou a dobýváním, u stavebních firem (+ 8,2%) a u odvětví dopravy a skladování (+ 6,8%).
• Produkce podnikových odpadů byla tvořena zejména odpady, které pocházely ze stavební a demoliční činnosti (62%). Oproti roku 2013 se podíl těchto odpadů zvýšil o 3%.

• Rozhodující množství vyprodukovaných odpadů pochází od velmi nízkého počtu ekonomických subjektů produkujících více jak 10 tisíc tun ročně. Jejich produkce odpadu je však velmi významná, neboť tyto podniky (315 firem) vyprodukují 74% z celkového objemu podnikových odpadů v ČR

• Tříděný odpad činil 15 % produkce komunálních odpadů, tj. odděleně sbírané složky (papír, sklo, plast, kovy). Největší podíl odděleně sbíraných složek tvořil papír 31 %, dále sklo 24 %, plasty 23 % a kovy 9 %. Odděleně sbíraných složek bylo v roce 2014 vytříděno 44 kg na 1 obyvatele, jednalo se o 14 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 4 kg kovů a 5 kg ostatních odděleně sbíraných složek.

• V roce 2014 bylo v ČR nakládáno celkem s 31 mil. tun odpadu. Z tohoto množství bylo 13 mil. tun využito (41,5 %), 5 mil. tun odstraněno (14,9 %) a s 13 mil. tunami bylo nakládáno ostatními způsoby nakládání (43,6 %).

• Za pozitivní směr lze považovat zvýšení množství odpadů, které byly recyklovány, z 5,8 mil tun v roce 2013 na 6,2 mil. tun v roce 2014, což představuje nárůst o 8%. Odpady odvezené na skládku či jinak uložené pod úrovní terénu činily v roce 2014 3,4 mil. tun, což oproti roku 2013 znamenalo mírné snížení o 5 %.

• Česká republika patří mezi země, kde více než polovina komunálního odpadu končí na skládkách. V roce 2014 bylo tímto způsobem odstraněno 1,8 mil. tun, což představuje 56% z celkové produkce komunálního odpadu.  600 tis. tun odpadu bylo spáleno ve spalovnách a vzniklé teplo bylo využito k vytápění nebo k výrobě energie. V recyklačních linkách bylo přepracováno či jinak materiálově upraveno 736 tis. tun komunálních odpadů, což oproti roku 2013 znamenalo nárůst o 7,3%. V ČR se nedaří výrazněji zvýšit podíl odpadů ukládaných na kompost.

• V roce 2014 bylo do České republiky dovezeno 1,6 mil. tun odpadu, naprostá většina odpadu (95 %) pocházela z členských zemí EU. Oproti roku 2013 se jednalo o nárůst o 55 %.

• Ve sledovaném období bylo z ČR vyvezeno 2,9 mil. tun odpadu a téměř veškerý export (98%) směřoval do některé ze zemí EU. Ve srovnání s rokem 2013 došlo k mírnému nárůstu vývozu odpadu o 4 %. Největší podíl vyvezeného odpadu tvořily železné kovy a ocel. Kromě kovů je důležitou vývozní komoditou i obalový odpadní papír a lepenka.

Podrobné výsledky najdete ZDE

Posedmé se letos dočkaly ocenění nejlepší české projekty, které po-máhají chránit životní prostředí a šetřit energie. Vítězem soutěže E.ON Energy Globe Award ČR, v České republice pořádané společností E.ON, se v hlasování veřejnosti stalo vzdělávací centrum TEREZA. Centrum organizuje ekologické projekty pro žáky základních a středních škol. V kategorie Český kutil uspělo větrné čerpadlo a v kategorii nápad zas mikroelktrárna. Celkem bylo přihlášeno rekordních 373 projektů.

Kategorie Nápad hodnotí doposud nezrealizované projekty ve fázi myšlenky. Odborníci ocenili nápad na mikroelektrárnu WAVE, která by měla umožnit vyrábět z biomasy teplo i elektrickou energii. Nápad výzkumného týmu odborníků ČVUT v Praze je zaměřen na domácnosti a malé podniky.

Větrné čerpadlo Pavla Floriše uspělo v kategorii Český kutil s jejíž pomocí lze vyčistit a následně čerpat vodu ze studen a vrtů. Technologie je patentovaná a autor si zařízení, které najde kromě zemědělství uplatnění také například v závlahových systémech, sám vyrábí.

Zařízení Pavla Floriše slouží nejen k jednoduchému odčerpání, ale také k vyčištění vody z vrtu či studny. Jak říká sám autor technologie, řada studen je otevřená a obsahuje velké množství mechanických nečistot. Speciálně upravené elektrické čerpadlo dokáže tyto nečistoty rozdrtit a společně se znečistěnou vodou odčerpat. Následně provádí její desinfekci, čímž se odstraní 99,9 % bakterií a virů, které mohou způsobovat problémy zažívacího traktu či parazitické infekce. Po nainstalování větrného čerpadla „Floriš“ se záhlaví studny utěsní, aby voda již nebyla z vnějšku znečišťována.

Větrné čerpadlo je bezúdržbové a bez nároků na obsluhu. Hloubka čerpání vodního zdroje je v základním provedení 50 metrů, po úpravách však může jít až o více než dvojnásobek. Unikátní řešení náběhu větru na rotující lopatky využívá rychlost větru již od 2 m/s a koriguje otáčky pro zamezení přetáčení čerpadla do vysokých obrátek při větrech od 8 m/s.

Technologie má díky unikátnímu postupu velmi široké uplatnění. V České republice jsou zákazníky pana Floriše například zemědělci, kteří větrné čerpadlo využívají pro čerpání vody do napajedel pro chov zvířat. Čerpadlo lze dále využít v zásobování závlahových systémů, pro čerpání vody za účelem snížení hladiny podzemních vod, recirkulace za účelem okysličení vody při chovu ryb a podobně.

Pan Floriš svá čerpadla instaluje kromě České republiky také v zahraničí. Zejména v rozvojových zemích nachází jeho technologie velké opodstatnění, když zajišťuje kvalitní pitnou vodu pro zdejší obyvatele. K dnešnímu dni jsou v provozu větrná čerpadla v Mongolsku a v Ghaně. Většímu rozšíření přístroje pomáhá také nízká cena celého zařízení – větrné čerpadlo „Floriš“ přijde na zhruba 25 000 Kč.

Veškerá větrná čerpadla, která pan Floriš svým zákazníkům v České republice nebo v rozvojových zemích dodává, rovněž sám osobně vyrábí.

Záznam ze slavnostního vyhlášení bude odvysílán 10. října od 21:55 hodin na programu ČT1.

Přehled dalších vítězů:

Kategorie Obec  - Základní umělecká škola Karla Malicha (město Holice)

V centru města Holice vznikla v roce 2014 jedna z prvních veřejných budov v České republice, která splňuje standardy pasivní výstavby. Objekt školy zaujme jedinečným architektonickým pojetím i nízkými investičními náklady. Architektům Ing. arch. Heleně Borákové a Ing. arch. Daliboru Borákovi se navíc díky chytrému výběru technologií podařilo vybudovat objekt v pasivním standardu za cenu běžné stavby.

Kategorie Firma - Ekocentrum ARCHA COUNTRY LIFE (Country Life s.r.o.)

Otakar Jiránek se jako majitel společnosti Country Life hlásí k myšlence ekologicky šetrného života již od 90. let, kdy na českém trhu začal prosazovat biopotraviny. Pro sídlo své společnosti si vybral prostor bývalého JZD, který přebudoval do podoby moderního multifunkčního areálu. Budova z dílny architekta Aleše Brotánka maximálně využívá přírodní materiály a je vytápěna biomasou.

Nezisková organizace X-Prize vyplatí 20 milionů dolarů vědeckým týmům, které přijdou s nejlepším řešením, jak přeměnit oxid uhličitý z elektráren na něco užitečného, informuje dnes E15. X-Prize vypsala dvě kategorie – první na využití CO2 u uhelných elektráren a druhou pro oxid uhličitý z plynových elektráren. V každé kategorii porota vybere pět finalistů a jejich technologie otestuje na elektrárnách v USA a Kanadě. Soutěž má běžet čtyři a půl roku. Jedním z dosavadních existujících technologií na snížení CO2 v atmosféře je proces označovaný jako CCS, během nějž je oxid uhličitý zachycován v komínech během spalování, zkapalněn a následně napumpován hluboko pod zem. Tento proces se kvůli vysokým nákladům a absenci podpory ze strany vlád nikdy neprosadil. X-Prize proto nyní hledá řešení, jak oxid uhličitý namísto jeho pouhé likvidace i využít.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak se vypořádat s emisemi CO2 do ovzduší? (rozhovor ČRo Plus Leonardo, 1.10.2015)

Zdroj: E15

Dne 1. října 2015 vstupuje v účinnost další novela zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., která vyšla ve Sbírce zákonů v září tohoto roku. Mezi významné změny, které tato novela přináší, patří i nově upravené ohlašování přepravy nebezpečných odpadů (§ 40) a další změny v oblasti evidence a ohlašování (§ 39). Je však dobré upozornit, že většina těchto změn má posunutou účinnost až k 1. lednu 2016 (§ 39 odst. 3, 4, 6 až 10 a 12 a § 40). Česká asociace odpadového hospodářství publikovala informaci o hlavních změnách zákona o odpadech týkajících se těchto změn, kterou uvádíme níže.

Ohlašování údajů

K § 39 odst. 3:

Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2, provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů (kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů), jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení nebo o činnosti dopravce odpadů krajskému úřadu, a to do 15 dnů od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení.

K § 39 odst. 4:

Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky.

K § 39 odst. 6:

Obec, která je povinna podat hlášení podle § 39 odst. 2, zasílá každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února následujícího roku hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v rozsahu stanoveném vyhláškou.

K § 39 odst. 10:

Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají MŽP informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen zasílat MŽP informace o každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů ode dne jeho vydání.

Krajský úřad zasílá ministerstvu informace o provozu zařízení a dopravcích odpadů podle odstavce 3 do 15 dnů ode dne jejich obdržení a podle odstavce 4 do 15. března kalendářního roku.

Identifikační čísla zařízení

K § 39 odst. 12:

Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností podle § 39 a 40 mají zařízení povinnost používat identifikační čísla zařízení (IČZ). Týká se to zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů (§ 14 odst. 1), zařízení podle § 14 odst. 2 a malých zařízení podle § 33b odst. 1 (biologicky rozložitelné odpady). IČZ přiděluje krajský úřad nejpozději do patnácti dnů ode dne vydání souhlasu, integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci či ohlášení  zahájení  provozu  zařízení  podle  §  14  odst.  2  a  §  33b  odst.  1.

Identifikační čísla zařízení zavedla již novela zákona o odpadech č. 169/2013 Sb., ale touto aktuální novelou byl upřesněn způsob jejich přidělování, který bude ještě dále řešen i v prováděcí vyhlášce. Upozorňujeme v této souvislosti, že  IČZ přidělená před účinností této novely a zveřejněná na portálu veřejné správy se podle přechodných ustanovení považují za IČZ podle nového znění.

Přeprava nebezpečných odpadů

K § 40 Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů:

V tomto paragrafu se po sérii jednání a odborných konzultací s MŽP podařilo vyjednat úpravu oproti původní tzv. ekoauditové novele, která by u tohoto bodu byla v praxi jen velmi obtížně aplikovatelná. Podrobnější informace a připomínky ČAOH k původní problémové verzi z roku 2013 můžete nalézt pod tímto odkazem.

Aktuálně se přeprava nebezpečných odpadů bude nově ohlašovat prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) a půjde tedy o elektronizaci celého systému ohlašování. Účinnosti nabývá nové znění § 40 až 1. ledna 2016, ale pozor na přechodná ustanovení novely. Až do 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat podle nového znění (elektronicky), pokud budou vést evidenci při přepravě nebezpečných odpadů podle starého znění § 40 (7 evidenčních listů ELPNO).

Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba.

Odesílatel nebezpečných odpadů bude povinen:  

a) každou  přepravu  nebezpečných  odpadů  ohlásit  před  jejím  zahájením  v  rozsahu ohlašovacího listu (rozsah bude stanoven prováděcí vyhláškou),

b) ke  každé  zásilce  nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě  doklad  obsahující informace podle ohlašovacího listu,

c) v  případě,  že  přeprava  nebezpečných  odpadů  není  zahájena  v  ohlášeném  termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,

d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

Pro běžnou praxi je důležité, že povinnosti odesílatele nebezpečného odpadu uvedené výše pod písmeny a) a b) může za odesílatele splnit příjemce!

Příjemce nebezpečných odpadů bude povinen:

a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v ISPOP ; po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,

b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,

c)  zrušit  ohlášení  přepravy  nebezpečných  odpadů  do  3  pracovních  dnů  ode  dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu,

d)  v  případě,  že  byl  ohlašovatelem  přepravy  nebezpečných  odpadů,  nejpozději  do  3 pracovních  dnů  od  ukončení  přepravy  opravit  údaje  o  přepravě  a  přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení.  Nové znění § 40 pak dále řeší i situace, kdy dojde k přerušení provozu ISPOP a přesto bude přirozeně možné za určitých podmínek přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH)

V Rakousku zavládlo zděšení. Tamní firmy a domácnosti nejspíš přijdou o přístup k levné německé elektřině. Jsou v tom přitom nevinně. Doplatí na to, že Němci postavili na severu velké větrné parky, ale ne dost drátů, které by elektřinu dopravily na jih. Vše způsobila Evropská agentura pro spolupráci energetických regulátorů (ACER). Na žádost Polska v září rozhodla, že volný obchod přes německo-rakouskou hranici, kde se obchodníkům nepřiděluje volná přenosová kapacita, odporuje pravidlům EU. Do čtyř měsíců se mají regulátoři v Německu, Rakousku, Česku, Polsku a dalších středoevropských zemích dohodnout, jak vedení na německo-rakouské hranici zahrnout do koordinovaného výpočtu přeshraničních kapacit. Jinými slovy, jak zrušit německo-rakouský jednotný trh s elektřinou. Více ZDE

Zdroj: E15

Česká odborná veřejnost se dá v energetice rozdělit na dvě základní skupiny – zastánce tradiční jaderné a uhelné energetiky a zastánce nízkouhlíkových technologií, především OZE. Vyplynulo to z analýzy čtyř desítek rozhovorů, které byly pořízeny v rámci evropského projektu R&Dialogue zaměřeného na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Na čem se čeští odborníci shodnou? A jak si svět stojí před nadcházející klimatickou konferencí v Paříži? Více na EurActiv čtěte ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

AUDIO Jeden způsob řeší hned dva problémy v jednom. Uložení skleníkových plynů do dolů opuštěných po těžbě. Vhodná místa jsou třeba v Řecku. A právě řeckého geologa Alexandrose Tasianase vyzpovídal redaktor ČRo Dan Mrázek. Audio ZDE

Zdroj: ČRo Plus Leonardo

Se včerejší půlnocí ukončil Státní fond životního prostředí ČR příjem žádostí krajů o podporu z Operačního programu Životní prostředí na kotlíkové dotace. O dotaci se hlásí 13 krajů, které budou následně prostředky rozdělovat mezi své obyvatele. Celkem si kraje v první výzvě řekly téměř o tři miliardy korun, nejvíce Středočeský kraj skoro o 518 milionů korun. Fond žádosti vyhodnotí do měsíce.

Alokace první výzvy tzv. kotlíkových dotací byla stanovena na tři miliardy korun. Kraje mohly podávat své žádosti o podporu od 14. srpna až do včerejší půlnoci, kdy se sešly žádosti v celkové výši 2 975 700 000 korun. Hlavní město Praha má kompletně připravenou žádost, ale kvůli technickým problémům se mu ji včera nepodařilo doručit. Praha proto o dotaci požádá dodatečně v nejbližších dnech, aby mohla spolu s ostatními kraji co nejdříve vyhlásit výzvu pro občany, samozřejmě za předpokladu, že její žádost bude schválena.

„V ČR se lokální topeniště na celkovém znečištění ovzduší polétavým prachem podílejí celými 38 % a my jsme vyjednali s EK revoluční program, který ke zlepšení našeho ovzduší bezpochyby přispěje. Naším cílem je vyměnit 80 až 100 tisíc kotlů v celé ČR do roku 2020, jejichž výměna, věřím, bude mít zásadní vliv na kvalitu ovzduší po celé ČR, samozřejmě zvláště pak v těch nejznečištěnějších oblastech,“ dodává Brabec.

Majitelé rodinných domů budou moci získat prostřednictvím takzvané kotlíkové dotace až 85 % z maximální částky 150 tisíc korun na výměnu starého kotle na pevná paliva za ekologičtější zdroj a na takzvaná mikroenergetická opatření. Dotována bude výměna neekologických kotlů za nízkoemisní kotle na biomasu, uhlí nebo jejich kombinaci, za tepelné čerpadlo nebo za plynový kotel. Výše dotace je odstupňovaná podle typu nově pořízeného zdroje, na nový uhelný zdroj připadá dotace nejmenší, na zdroje využívající obnovitelné zdroje (kotle na biomasu a tepelná čerpadla) je dotace nejvyšší, a to podle míry znečištění ovzduší v místě instalace. Obyvatelé v oblastech s překračovanými limity znečištění ovzduší automaticky získají o 5 % vyšší dotaci.

Pro kotlíkové dotace si lidé zajdou na kraj. Ministerstvo životního prostředí ve výzvě pro kraje stanovilo povinné podmínky, které musí při vyhlašování podmínek pro občany dodržet. Zároveň jim poskytuje široké pole pro rozhodování o tom, jak budou finální krajské dotace pro veřejnost vypadat. Základními a neměnnými podmínkami jsou například výše finanční podpory, minimální technické parametry podporovaných zdrojů a povinná mikroenergetická opatření u domů s horšími energetickými vlastnostmi.

„Naopak například to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů, zda bude dotace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli, nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na rozhodnutí krajů. Na volbě krajů je také termín, kdy dotace pro občany vyhlásí. Žádosti, které jsme do včerejška obdrželi, vyhodnotíme do konce října, takže kraje se velmi brzy dozvědí, jak byly úspěšné,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Na kotlíkové dotace je do roku 2020 z Operačního programu Životní prostředí připraveno celkem 9 miliard korun. Od roku 2022 nebude podle platného zákona o ochraně ovzduší v ČR možné provozovat v domácnostech staré neekologické kotle 1. a 2. emisní třídy.

Ustanovení novely zákona o odpadech uvádí, že „Provozovatel zařízení ke sběru a výkupu odpadů může za vykoupený nebo odebraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem poskytovat úplatu pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu".

Zákon přímo stanovuje, že pokud bude postupováno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, musí být využita forma poštovního poukazu. Jiná forma v zákoně uvedena není. V ČR provozuje službu "Dodání poukázané peněžní částky (poštovní poukaz) - vnitrostátní" Česká pošta.

Česká pošta nabízí 5 typů poštovních poukázek, které se liší formou uhrazení a výplaty finančních prostředků (více na stránkách České pošty ZDE):

I. Poukázka typu A slouží k uhrazení peněz v hotovosti s výplatou na účet.

II. Poukázka typu A - doklad V slouží k uhrazení peněz v hotovosti s výplatou na účet, přičemž poplatek za složenku platí příjemce platby.

III. Poukázka typu B slouží k uhrazení peněz převodem z účtu a vyplacení v hotovosti.

IV. Poukázka typu C slouží k uhrazení a vyplacení peněz v hotovosti.

V. Poukázka typu D slouží k uhrazení a vyplacení peněz v hotovosti, přičemž je garantována výplata částky do 1 pracovního dne ode dne podání.

Zákon o odpadech byl novelizován v této oblasti z toho důvodu, aby byl nastaven transparentní způsob platby za vybrané druhy odpadů a to tak, že platba bude jednoznačně dohledatelná. Tuto funkci plní všechny typy poukázek. Záleží tedy na plátci a příjemci platby, který z typů poukázky (tzn. úhrady a výplaty) jim nejvíce vyhovuje.

Čtěte také:

MŽP: Platba šekem neodpovídá nové právní úpravě bezhotovostní platby ve smyslu zákona o odpadech (24.9.2015)

ECHA oznámila překlad aktualizované verze Úvodních pokynů k nařízení CLP. Cílem aktualizace Úvodních pokynů je poskytnout přehled o povinnostech podle nařízení CLP, zejména po skončení přechodných období pro klasifikaci, označování a balení z předchozích právních předpisů. ECHA také zveřejnila na svých webových stránkách výzvu pro následné uživatele SVHC látek, aby po udělení povolení pro použití těchto látek účastníkovi proti směru jeho dodavatelského řetězce oznámili svá použití.

Související články:

• ECHA oznámila překlad aktualizované verze Úvodních pokynů k nařízení CLP
• Aktualizace Pokynů pro předměty
• Oznamte ECHA vaše použití chemických látek vzbuzujících velmi vážné obavy, které obdržely rozhodnutí o povolení podle nařízení REACH
• Stanoviska výboru SEAC k omezení bisfenolu A, PFOA a DecaBDE a veřejné konzultace k návrhu stanovisek výboru SEAC

Ke dni 30. září 2015 byly vyhlášeny datové  standardy vyhlášené určené pro ohlašovací povinnosti v oblasti ovzduší, IRZ a ročních zpráv k odpadům s termínem podání do 31. 3. 2016, a pro ohlašovací povinnost hlášení o produkci a nakládání s odpady (dle přílohy č. 20, vyhlášky č. 383/2001 Sb.) s termínem podání do 15. 2. 2016, lze využít k ohlašování v roce 2016. Datové standardy jsou dotupné ZDE.

CNG vozidla začínají postupně parkovat v hromadných garážích. Od 1. 1. 2015 platí novela zákona 341/2014 Sb., která již parkování v garážích CNG vozidlům nezakazuje. Pokud tedy souhlasí majitelé garáží a garáže splňují vyhláškou dané technické normy, není již s parkováním v garážích CNG vozidel problém. Nové garáže u obchodních center se již staví podle platných předpisů, kde je navíc 10 % povinnost vyhradit stání pro vozidla na plyn a tak CNG vozidla v nich již dnes běžně parkují. Z hlediska bezpečnosti řadí hasiči zemní plyn až do IV. třídy nebezpečnosti (zatímco benzin a LPG do I., naftu do III.).

Novela zákona zrušila již 1. 1. 2015 plošný zákaz parkování v podzemních garážích vozidel na CNG. U garáží, které již existují, a nesplňují podmínky vyhlášky č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, dnes stačí, když majitel garáže ji dovybaví podle předpisů tak, aby byl umožněn vjezd vozidlům na alternativní palivo CNG. Znamená to například dostatečné odvětrávání prostor parkoviště, označit vyhrazená parkovací místa atd.

„V ČR bylo letos postaveno již několik hromadných podzemních garážích pro veřejné užívání, které jsou součástí velkých obchodních center, sportovních hal nebo kulturních zařízení, kde již běžně vozidla na CNG parkují. Jedná se například v Čechách o největší nově otevřené obchodní centrum letošního roku Central, které je na Kladně nebo na Moravě v novém obchodním centru Frýda ve Frýdku – Místku,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS). „Podle ČSN 73 6058 jsou parkovací místa pro vozidla na plyn v hromadných garážích dokonce dnes povinná. Každá novostavba, která má dnes více jak 27 parkovacích stání, musí mít podle normy nejméně 10 procent parkovacích míst vyhrazených pro parkování vozidel na plyn,“ dodává Jiří Šimek z ČPS.

Obchodní plocha Central Kladno je 26 tisíc metrů čtverečních a centrum má celkem 650 parkovacích míst v garážích. V prostorách garáží se nachází celkem 62 stání pro automobily na plyn. Plocha OC FRÝDA je 14 800 metrů čtverečních, má v podzemních garážích celkem téměř 600 parkovacích míst a také cca 60 stání pro vozy na plyn. V případě úniku plynných palivových směsí mají garáže zajištěn okamžitý odvod plynu mimo prostory garáže, aby nedošlo k nárůstu koncentrace.

ÚAMK se rozhodlo testovat parkování CNG vozidel v garážích v ČR. „Často se setkáváme s tím, že někteří provozovatelé, i když mají potřebné vybavení předepsané vyhláškou pro umožnění parkování, vjezd vozidlům na CNG přesto zbytečně zakazují. Nám přijde i nesmyslné, že je zakázán vjezd u patrových otevřených parkovišť a na střechách, která nejsou uzavřená a jsou přírodně odvětrávaná,“ říká Petr Vomáčka, tiskový mluvčí ÚAMK.

„Upozorňovali jsme ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS), že některé povinnosti dané vyhláškou č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb se nám zdají zbytečně přehnané. Například v ČR není žádným právním předpisem a ani normativním dokumentem stanovena povinnost instalovat detektor zemního plynu v komerčních budovách, bytových domech ani rodinných domcích a není tomu tak ani v zahraničí, přesto vyhláška garážím u nás tuto povinnost nařizuje,“ dodává Jiří Šimek z ČPS.

Samy automobilky říkají, že vozidla na CNG jsou bezpečnější než automobily používající benzin nebo LPG, potvrdil to i test ADAC. Výbušnost směsi případného uniklého paliva CNG se vzduchem je osmkrát nižší než u kapalných paliv, protože zemní plyn je lehčí než vzduch a při úniku se rozptyluje a uniká do ovzduší. U CNG je velmi nízké riziko výbuchu, vyplývá to z jeho fyzikálních vlastností, proto ho sám HZS řadí až do IV. třídy nebezpečnosti (zatímco benzin a LPG do I., naftu do III.).

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou životního prostředí zveřejňilo údaje ohlášené do integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ). Jedná se o údaje za ohlašovací rok 2014. Nadále dostupné pro vyhledávání ovšem zůstávají i předchozí ohlašovací roky – tj. od ohlašovacího roku 2004.

Za rok 2014 byly k dnešnímu dni údaje ohlášeny do IRZ za celkem 5 589 provozoven. Z tohoto množství jich 828 disponuje jednou nebo více činnostmi, které jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006.

Údaje ohlášené do IRZ jsou k dispozici na webových stránkách registru ZDE.

Další novela zákona o odpadech, tentokrát tzv. infringementová, která vyšla zkraje září ve Sbírce zákonů pod číslem 223/2015 Sb bude účinná již zítra! Kromě nápravy transpozice a přenosu nových předpisů EU zavádí i další zásadní úpravy. Od prvního října vstoupí v platnost nové předpisy k prevenci závažných havárií. Na konci záři vstoupili již v platnost nové předpisy v oblasti energetiky, které se týkají energetických specialistů, náročnosti budov a koncepcí.

Novela zákona o odpadech

Změna nastává v základních definicích. Novela například rozšiřuje a upravuje definici hierarchie nakládání s odpady, upravuje pojem tříděný sběr nebo předcházení vzniku odpadů, definici nakládání s odpady rozšiřuje o činnost obchodování s odpady.

Novela ruší vyjmutí z působnosti zákona pro sedimenty vytěžené z vodních nádrží a koryt vodních toků a pro odpady drahých kovů. Dále se zákon o odpadech již nebude vztahovat pouze na takové nakládání s odpadními vodami, které bude upraveno jinými právní předpisy (viz vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích).

Mimo jiné se mění i ohlašování nebezpečných odpadů. V novele také najdete zcela nový paragraf týkající se recyklace lodí.

Zpětný odběr se už nebude vztahovat na minerální oleje. Formou pozměňovacího návrhu do zákona prošla i zcela nová úprava zavádějící kolektivní systémy pro zpětný odběr pneumatik (více k vyhlášce ZDE).

Novela v neposlední řadě zpřesňuje i definici bezhotovostní platby za kovový odpad. Tou bude nově výhradně převod z účtu na účet nebo poštovní poukázka.

Novela bude účinná od 1. října 2015, přičemž k 1. lednu 2016 nabydou účinnosti body týkající se hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a ohlašování přepravy NO. Následně k 1. březnu 2016 se účinnost dotkne bodů týkající se nakládání s kaly a konečně k 1. lednu 2017 se rušení výjimky ze zákazu u přenosných baterií a akumulátorů.

Prevence závažných havárií

Ve Sbírce zákonů ČR vyšly také nové předpisy týkající se nové právní úpravy v oblasti prevence závažných havárií. Jde především o nový zákon, který nahradí současný platný zákon č. 56/2006 Sb. a pět prováděcích vyhlášek. Nový zákon o prevenci závažných havárií bude platný prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení tedy 1.10.2015 včetně prováděcích předpisů.

Zákon zavádí do českého práva novou evropskou směrnici SEVESO III a nahrazuje dosavadní zákon č. 56/2006 Sb., který už podle vlády nevyhovuje aktuálním evropským předpisům. Zákon by se měl dotknout provozovatelů zhruba 200 objektů.

Zákon se zaměřuje na objekty, kde se v nadlimitním množství skladují takové nebezpečné chemické látky, které představují zvýšené riziko vzniku mimořádných událostí. Jde o takové mimořádné události, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí nebo nevratně poškodit životní prostředí.

Zákon zavádí systém zpracování bezpečnostních dokumentů a poplatků za jejich schvalování pro provozovatele objektů, například chemických závodů, skladů chemikálií a dalších. Krajské úřady mají zajistit zpracování posudku návrhu bezpečnostní dokumentace u Výzkumného ústavu bezpečnosti práce neprodleně poté, co jim provozovatel návrh bezpečnostní dokumentace ke schválení předloží. Tento posudek bude podle zákona odborným podkladem pro rozhodování krajských úřadů.

Schválení dokumentů bude podléhat správním poplatkům. Správní poplatky se budou pohybovat od 15.000 Kč do 60.000 korun, a to podle povahy schvalované bezpečnostní dokumentace. Z jejich výnosu bude kraj hradit náklady spojené s posouzením těchto materiálů. Doposud je hradil stát.

Nový zákon se bude kvůli evropské směrnici vztahovat i na podzemní zásobníky plynu, kterých je podle vlády v tuzemsku osm. Jejich provozovatelé budou muset zpracovat příslušnou bezpečnostní dokumentaci a zavést systém prevence závažných havárií.

Přehled nových předpisů platných od 1. října 2015:

• 224/2015 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

• 225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B

• 226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

• 227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

• 228/2015 Sb. Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

• 229/2015 Sb.  Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole

• Novela_zákona o odpadech odpadech_223_2015

• Vyhláška o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik - více ZDE

• Novela vyhlášky č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech (novela č. 234/2015 Sb.) - více ZDE

• Novela vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov (novela č. 230/2015 Sb.) - více ZDE

• Nařízení vlády o státní energetické koncepci a územních energetických koncepcích (novela č. 232/2015 Sb.) - více ZDE