PREZENTACE a AUDIO Ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uspořádalo seminář na téma "Nová právní úprava národních parků v novele zákona o ochraně přírody a krajiny“. Seminář nabídl komplexní pohled na návrh novely, která je v současné době projednávána ve výborech Poslanecké sněmovny, včetně jejích hlavních cílů a přínosů.

Novou právní úpravu národních parků v novele zákona o ochraně přírody a krajiny představilo vedení MŽP a z regionálního pohledu ji okomentovali zástupci Správy a regionu KRNAP. Po vystoupení přihlášených účastníků probíhala široká diskuze k tématu. Seminář byl volně přístupný pro veřejnost. Za odbornou veřejnost a zainteresované strany na něj byli zejména zváni předsedové a místopředsedové rad jednotlivých národních parků, zástupci samospráv jako předsedové a další představitelé svazů obcí regionů NP, akademičtí pracovníci z oborů přírodních, lesnických, právních a dalších věd, kteří se problematikou národních parků dlouhodobě zabývají, a zástupci nevládních organizací.

Dokument ke stažení:

Prezentace náměstka ministra Vladimíra Dolejského (PDF, 206 kB)

Prezentace náměstka ministra Vladimíra Many (PDF, 239 kB)

Zvukový záznam semináře MŽP najdete ZDE.

Na předsedu Technologické agentury ČR dnes vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhla Petra Očka. Ve funkci nahradí dosavadní předsedkyni TAČR Rut Bízkovou, které v březnu letošního roku končí funkční období. Spolu s Očkem byl do předsednictva TAČR znovu navržen Pavel Komárek, který tak bude v předsednictvu pokračovat ve druhém funkčním období. Návrhy bude ještě schvalovat vláda.

„Technologická agentura je klíčová veřejná instituce pro spolupráci aplikovaného výzkumu. Od nového předsedy si slibuji úzkou spolupráci a komunikaci s ministerstvy, Akademií věd ČR a vysokými školami, stejně jako s podnikovým sektorem,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

„Za jeden z hlavních úkolů považuji zvýšit motivaci soukromé sféry k investování prostředků do výzkumu realizovaného akademickými institucemi,“ shrnul své plány ve vedení TAČR Očko.

RVVI se na návrzích členů předsednictva a předsedy TAČR usnesla v tajném hlasování. Do předsednictva bylo na základě veřejné výzvy navrženo 12 kandidátů.

AVÍZO: Technologická agentura ČR tímto informuje, že 2. veřejná soutěž Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON bude vyhlášena dne 15. března 2016.

Ing. Petr Očko, Ph.D. (1976) vystudoval informatiku a mezinárodní vztahy na VŠE v Praze a informační ekonomiku na Univerzitě Karlově. V minulosti působil na Ministerstvu financí, Ministerstvu dopravy a v Agentuře CzechInvest. Od roku 2010 pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde řídil Sekci fondů EU, výzkum a vývoje. Od ledna 2015 zastává pozici ředitele odboru finančních nástrojů a řízení projektů.

Ing. Pavel Komárek, CSc. (1951) je absolventem Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze. Jako výzkumný pracovník působil ve Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů v Praze. Založil a vedl Technologické a inovační centrum ČVUT v Praze, poté působil v Agentuře CzechInvest a na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V letech 2010 až 2012 byl členem výzkumné rady TAČR, od roku 2012 je členem předsednictva TAČR. Má zkušenosti z přípravy strategických dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Technologická agentura ČR se zaměřuje na podporu spolupráce výzkumných organizací a firem a přenos znalostí do praxe. Ze státního rozpočtu dostává 2,9 miliardy korun. Předsednictvo TAČR má pět členů včetně předsedy, které jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Funkční období je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě po sobě následující období. Předsednictvo schvaluje vyhlašování veřejných soutěží ve výzkumu, rozhoduje o poskytnutí podpory a koordinuje činnost oborových komisí.

Záznam z tiskové konference - ZDE

Čtěte také:

Šéfa Technologické agentury určí vláda. Bělobrádek sklízí za Očka kritiku (E15, 29.2.2016)Více na: https://zpravy.e15.cz/domaci/politika/sefa-technologicke-agentury-urci-vlada-belobradek-sklizi-za-ocka-kritiku-1275098#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Novým šéfem Technologické agentury má být Očko, volba budí rozpaky (E15, 26.2.2016)Více na: https://zpravy.e15.cz/kancelar/personalie/novym-sefem-technologicke-agentury-ma-byt-ocko-volba-budi-rozpaky-1274668#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Dotaci až 400 000 korun mohou získat projekty zaměřené na Recyklaci a sběr elektra. Kolektivní systém ASEKOL vyhlásil v polovině února devátý ročník grantového řízení Fondu ASEKOL. O podporu ve formě grantu se mohou ucházet obce, nevládní neziskové organizace, výzkumné či akademické týmy a provozovatelé sběrných dvorů do 31. března 2016. Rozdělovat se budou dotace v celkové hodnotě 2 milionů korun. V osmi předchozích ročnících Fond ASEKOL podpořil již 345 projektů, mezi které rozdělil téměř 19 milionů korun.

Uchazeči mohou v rámci čtyř programů - Intenzita, Rekonstrukce, Osvěta a Výzkum předkládat návrhy zaměřené například na zlepšení dostupnosti míst zpětného odběru elektrozařízení pro občany, na vzdělání a osvětu v oblasti problematiky recyklace vysloužilých elektrospotřebičů, zkvalitnění stávajících míst odběru, nebo na výzkum materiálů elektra.

Novinkou pro letošní rok je nové téma v programu Výzkum - "zpracování pastů z odpadních elektrických zařízení."

Fond ASEKOL rozdělí dotace v celkové hodnotě 2 milionů korun. Uchazeči mohou v rámci čtyř programů předkládat návrhy zaměřené například na zlepšení dostupnosti míst zpětného odběru elektrozařízení pro občany, na vzdělání a osvětu v oblasti problematiky recyklace vysloužilých elektrospotřebičů, zkvalitnění stávajících míst odběru, nebo na výzkum materiálů elektra.

Novinkou pro letošní rok je možnost zjednodušeně žádat o podporu vybudování zpevněných ploch pod stacionární kontejnery pro sběr. 

Žádosti mohou žadatelé podávat do 31. března 2016. Jakmile budou správně vyplněné přihlášky vyhodnoceny, bude v květnu vybráno až 50 projektů pro finanční nebo materiálovou podporu. „Konkrétní darovací smlouvy budou s úspěšnými autory zajímavých projektů uzavírány již od konce května do června. Očekáváme, že podpořené nápady pak budou realizovány nejpozději do prosince roku 2016,“ říká Ďaďová.

Formuláře přihlášek jsou k dispozici ZDE

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes podepsal s vedením města Písek společnou deklaraci o spolupráci na rozvoji a implementaci konceptu chytrého města. Koncept Smart Cities má obyvatelům zajistit efektivní, ekologicky šetrné a energeticky úsporné fungování města prostřednictvím zavádění moderních technologií. Tento přístup se dotkne dopravy, energetiky i životního prostředí. Město Písek má být podle ministra Brabce pilotním konceptem Smart City mezi středně velkými městy.

Vedle mezinárodních organizací (např. OECD Green Cities Programme) začlenila i EU koncept Smart Cities, který podporuje v rámci Strategického plánu energetických technologií (SET – Plan) prostřednictvím iniciativy Smart Cities and Communities. Ta je zaměřena na podporu měst a regionů s cílem snížit emise CO₂ do roku 2020 o 20 % v souladu se strategií 20-20-20. Snižování emisí je zaměřeno zejména na oblast dopravy, energetickou účinnost budov a využití nových technologií vedoucí ke zvyšování energetické účinnosti a energetickým úsporám.

Iniciativa má několik základních kroků, ke kterým patří: základní inventura emisí CO₂, vypracování akčního plánu udržitelné energetiky, příprava konkrétních projektů, monitoring plnění závazků. Od členských států se očekává, že využijí konceptu Smart Cities k zapracování jeho odpovídajících priorit a témat do svých národních programů a připraví tak prostor pro financování jednotlivých opatření. Vedle financování z národních zdrojů jsou opatření v rámci iniciativy Smart Cities and Communities financována např. také z evropského programu Horizon 2020, v jehož rámci byly vyhlášeny již dvě výzvy konkrétně na podporu projektů z oblasti Smart Cities.

V ČR je koncepce Smart Cities rozpracována v podobě Metodiky Konceptu inteligentních měst (projekt v rámci programu BETA Technologické agentury ČR), která má být návodem, jak k řešení inteligentního města přistupovat.

Koncept Smart Cities má obyvatelům zajistit efektivní, ekologicky šetrné a energeticky úsporné fungování jejich města, a to prostřednictvím zavádění moderních technologií. Tento přístup se dotkne více různých oborů, jako je například doprava, energetika a životní prostředí, říká Miroslav Svítek, děkan Fakulty dopravní na ČVUT: „Projekty v rámci Smart City podporují řešení, která jsou k životnímu prostředí přirozeně šetrná. Z pohledu města Písek jde například o zavedení elektromobility, která vykazuje nulové lokální emise škodlivin, minimální hluk v místě provozu a zároveň může docházet k optimalizaci energetické účinnosti pomocí moderních technologií. Budou-li použity i nové obchodní příležitosti v podobě sdílených dopravních prostředků typu car-sharing nebo bike-sharing, může se Písek stát pilotním městem, kde budou tyto principy prakticky vyzkoušeny. Získané zkušenosti se mohou stát příkladem i pro další města, která hodlají šetrným způsobem řešit svoji dopravní obslužnost,“ vyjmenovává Miroslav Svítek.

„Smart Cities je Evropou podporovaný koncept udržitelného rozvoje měst a obcí. Pro nás představuje další nástroj pro zlepšení životního prostředí v ČR a získání dalších finančních prostředků na kvalitní projekty zaměřené na snížení energetické náročnosti, udržitelnou dopravu, snižování emisí a podporu nových technologií. I proto se Ministerstvo životního prostředí rozhodlo město Písek v jeho snaze o zlepšení ŽP podpořit,“ komentuje podpis memoranda ministr životního prostředí Richard Brabec a zároveň dodává:  „Písek vnímáme jako pilotní koncept Smart City mezi středně velkými městy, má velmi dobré předpoklady stát se takovýmto inteligentním městem v brzké době. Písek totiž disponuje funkčním propojením správy města s privátní, neziskovou i akademickou sférou, včetně spolupráce s technologickým centrem. Písek tak může inspirovat další města v ČR, aby jej následovala v realizaci aktivit vedoucích ke snižování emisí a energetické náročnosti v oblasti dopravy, budov a infrastruktury.“

Deklarace vyjadřuje především ochotu vzájemně kooperovat a podporovat rozvoj konceptu Smart Písek. „Od takové dohody s Ministerstvem životního prostředí si slibujeme například spolupráci při zajištění metodické podpory a transferu know-how z relevantních zahraničních a výzkumných projektů,“ říká místostarosta Josef Knot (TOP 09).

Přenos zahraničních zkušeností s povděkem kvituje rovněž Miroslav Svítek: „Věřím, že se vzájemnou diskusí povede navázat kontakty na podobné projekty v sousedním Německu či Rakousku. Město Písek se může stát součástí mezinárodních projektů, což následně přispěje k navázání kontaktů a k výměně zkušeností i v oblasti vědy a výzkumu.“

Sdílení dobré praxe bude možné rovněž skrze MŽP podporovaný evropský Pakt starostů a primátorů pro klima a energii, jehož součástí se Písek stane. Signatáři Paktu starostů a primátorů se zavazují ke splnění a překročení cíle Evropské unie snížit do roku 2020 emise CO₂ o 20 %. Do jednoho roku od vstupu do Paktu starostů se zavazují připravit tzv. Akční plán pro udržitelnou energii, který bude obsahovat zhodnocení současného stavu a plánovaná opatření. Výhodou účasti v Paktu starostů je získání podpory u různých evropských institucí, např. u Evropské investiční banky, která pomáhá signatářům v odhalování investičního potenciálu.

Písek přistoupil ke konceptu chytrých měst v roce 2015 prostřednictvím strategického dokumentu – Modrožluté knihy Smart Písek, a rozhodl se tak rozvíjet podle této politiky tři hlavní pilíře, tj. udržitelná městská mobilita, inteligentní budovy a čtvrti, integrované infrastruktury a procesy v energetice, dopravě i informačních a komunikačních technologiích. „Příkladem aktivity města v této oblasti je realizace energeticky úsporných opatření na všech 19 budovách základních a mateřských škol v roce 2012–2013 a také na dalších objektech města, jako jsou obě budovy radnice, Sladovny, kina Portyč, kulturního domu, divadla a zimního stadionu,“ pokračuje Josef Knot.

Příklad „Chytrého města“ - Vídeň

Rámcová strategie Vídně do roku 2050

• Snížení emisí CO2 z aktuálních 3,1 tuny na obyvatele na 1 tunu, tj. o 80 % (1990-2050)

• Energie: 50 % energie bude v roce 2050 vyráběno z obnovitelných zdrojů. Spotřeba primární energie klesne z 3 tis. na 2 tis. wattů na obyvatele.

• Mobilita: Snížení motorizované osobní dopravy ze současných 28 % na 15 % do roku 2030. Do roku 2050 budou všechna auta v zóně města s alternativním pohonem.

• Budovy: Snížení spotřeby energie na vytápění, chlazení a teplou vodu ročně o 1 % na obyvatele

• Inovace: Inovační trojúhelník Vídeň-Brno-Bratislava je jedním z nejperspektivnějších regionů Evropy. Podíl technologických produktů na vývozu vzroste ze současných 60 % na 80 %. Vídeň je jedním z pěti nejlepších výzkumných center na světě.

• Životní prostředí: Bude zachován podíl 50 % zelených ploch.

Do funkce 1. místopředsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) dnes předsedkyně Alena Vitásková jmenovala Ivana Noveského a pověřila ho řízením provozu a kontroly úřadu. „Příchod Ivana Noveského vnímám jako silnou personální posilu poté, co byl úřad v poslední době v nejistotě, jakým způsobem má být řízen,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Ivan Noveský se na ERÚ vrací po téměř 15 letech, pomáhal ho zakládat s první předsedkyní úřadu Janou Novotnou. Předtím se podílel na přípravě energetického zákona. Má za sebou praxi 21 let v energetice, zejména plynárenství, z toho 20 let v řídicích funkcích (například v Českém plynárenském podniku – Jihomoravské plynárny, Jihočeské plynárny, Gasmeter, Privátní česká plynárenská). Vzdělání má technické a právní, mj. vedl také Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích uložili pokutu 250 tisíc korun provozovateli stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, který nedodržoval platné podmínky provozu při zpracování dřevní štěpky. Způsobil tím podle inspekce zvýšenou prašnost v okolí provozovny v Českém Krumlově.

„Provedli jsme kontrolu na základě podnětu a zjistili zvýšený spad prachu v blízkosti sušárny dřevní štěpky, aniž by byl prováděn úklid. Provozovatel tak způsobil zvýšení sekundární prašnosti. V platném povolení k provozu přitom měl výslovně stanoveno, že právě sekundární prašnosti musí předcházet. Touto nedbalostí se dopustil porušení zákona o ochraně ovzduší,“ uvedl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Českých Budějovicích.

Firma se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí ale rozhodnutí ČIŽP potvrdilo.

Stále více se v provozu na letištích využívají především elektromobily. Cestující dovezou na letiště elektrobusy, a to dokonce bez řidiče, po příletu je domů rozvezou elektrotaxíky a po letištní ploše se mezitím prohánějí zaměstnanci třeba na elektroskútrech. V České republice hraje prim Letiště Brno.

Amsterdamské letiště Schiphol pořídilo 167 elektromobilů Tesla, které slouží jako taxi. Díky tomu se zařadilo mezi ta nejčistší letiště na světě. Značnou investici na pořízení elektromobilů ulehčují v Nizozemí velmi výhodné dotace. „Amsterdamské letiště Schiphol se snaží být skutečně šetrné. Před časem kupříkladu pořídilo 35 elektrobusů a vyměnilo veškeré osvětlení za LED,“ říká Jan Horčík z magazínu Hybrid.cz.

Mezinárodní australské letiště testuje pro přepravu pasažérů speciální elektrobus s dojezdem až 250 kilometrů na jedno nabití. Letiště v Sydney podle tiskové zprávy navíc plánuje během následujících let obměnit celou svou flotilu autobusů za elektrobusy.

Španělské letiště v Barceloně plánuje přepravovat cestující autonomními elektromobily bez řidiče, které mají kopírovat cestu barcelonské linky metra. Až dvanáctimístné elektromobily řízené speciálním softwarem připomínají autobusy a přepravují cestující například z letištních bran do letadel. Vozítko se pohybuje rychlostí přibližně dvacet kilometrů v hodině a díky elektromotoru je téměř neslyšné.

Druhé největší letiště v Česku, tedy v Brně, dlouhodobě využívá pro pohyb zaměstnanců po letišti dopravní prostředky s elektromotorem. Veřejnost má navíc možnost si na letišti zdarma dobíjet svůj elektromobil, stanici osvětluje solární ekolampa a cestující si mohou nabíjet svá zařízení v ChargeBoxu.

Při významném posunu k ekologickému provozu pomáhá Letišti Brno energetická společnost E.ON. „Spolupráce probíhá již od roku 2011 a neustále se prohlubuje. Zapůjčili jsme Letišti Brno dva elektromobily, čtyři skútry a koloběžku s elektrickým pohonem. Díky veřejné letištní dobíjecí stanici můžeme společně rozvíjet také ekologicky šetrnou dopravu v Jihomoravském kraji,“ říká o spolupráci Petra Tupá ze společnosti E.ON Česká republika. Brňanům a návštěvníkům Brna je přímo před odletovou halou k dispozici veřejná dobíjecí stanice. Od jejího zprovoznění spotřebovali zákazníci při dobíjení svých elektroaut 5 070 kWh, což by stačilo na celoroční provoz dvou běžných českých domácností. „V poslední době je dobíjecí stanice využívána zejména majiteli luxusnějších vozů Tesla. Jen zřídka je tu teď vidět automobil jiné značky. Dříve to bylo obráceně,“ popisuje aktuální trend Martin Vild z marketingového oddělení Letiště Brno.

Měsíčně najedou v areálu letiště vozidla na elektrický pohon stovky kilometrů. Samotný elektromobil Smart ED – využívaný i k rozvozu leteckých zásilek po městě Brně – najezdil okolo 13 000 kilometrů, a ušetřil tím zhruba 1,3 tuny zplodin CO2. „Provoz dopravních prostředků s elektrickým pohonem se nám velice osvědčil, nákladově jsou velmi výhodné a je to jeden z kroků, který nás vede k cíli stát se energeticky úsporně fungujícím letištěm,“ říká Martin Vild. Letiště postupně přidalo k osvětlení solární lampu, která získává energii pro noční provoz z fotovoltaických panelů a dokáže zdarma svítit až 16 hodin. Energeticky úsporné zařízení využívají i cestující – v odletové hale mají k dispozici ChargeBox. Ekologickou skříňku, kde si mohou zdarma dobít svůj mobilní telefon, kameru nebo foťák, využilo už více než 3 000 lidí.

Podobně jako k návrhu nového zákona o odpadech (více ZDE), nyní Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) zveřejňila své kompletní připomínky k návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Tento nový zákon má být speciálním zákonem k zákonu o odpadech a bude se týkat následujících vybraných výrobků: elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla. S výjimkou vozidel (na něž se nevztahuje zpětný odběr) budou předmětné vybrané výrobky podléhat povinnosti zpětného odběru, které plní povinná osoba (výrobce) buď samostatně, nebo prostřednictvím kolektivních systémů (KS). V současné době fungují v ČR kolektivní systémy na elektrozařízení a baterie. V oblasti zpětného odběru pneumatik se praktická forma kolektivního plnění teprve vyvíjí.  

Dosavadní právní úprava týkající se kolektivních systémů v zákoně o odpadech byla často kritizována z řady důvodu. Těmi nejčastějšími je omezování tržního prostředí a zásadní nedostatek kontrolních mechanismů vůči kolektivním systémům. Mimo jiné přišla opakovaně kritika v tomto směru i od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Dokument ke stažení:

Caoh-pripominky-vvuZ--final-web.pdf [ 332.55 kB ]

Stanovisko ÚOHS ze dne 14.8.2013

dopis-senat---elektronovela.pdf [ 187.82 kB ]

Zdroj: ČAOH

Správnost výběrového řízení na ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které vyhrál Erik Geuss, prověřuje náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Obdržel totiž několik podnětů, které upozorňovaly na zřejmě nezákonný postup. Postránecký vydal usnesení o zahájení přezkumného řízení, informovala tisková mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová. Postránecký podle ní zkontroluje rozhodnutí státního tajemníka na ministerstvu životního prostředí Jana Landy o jmenování šéfa ČIŽP i konkurz, který tomu předcházel. Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková uvedla, že k zahájení řízení nemá žádné oficiální informace. Ministerstvo již v lednu uvedlo, že postup jmenování nového ředitele ČIŽP byl správný a úřad při výběru postupoval podle zákona.
 

Senát možná vrátí Sněmovně novelu horního zákona

Novela horního zákona se možná vrátí ze Senátu do Sněmovny s pozměňovacími návrhy. Dnes to doporučil už druhý senátní výbor. Senátoři z výboru pro územní rozvoj navrhli například vyjmout z novely pětiletou fixaci poplatků, které těžební společnosti platí za vytěžené nerosty, a naopak do ní chtějí vložit zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Senát se má novelou horního zákona zabývat příští týden. Novelu by měl předtím projednat ještě senátní výbor pro hospodářství.

Firma skladuje protizákonně tisíce pneumatik, inspekce rozhoduje o pokutě

V průmyslové zóně Triangle u Žatce skladuje firma Hargo tisíce pneumatik. Hromady pneumatik v areálu společnosti jsou vysoké až pět metrů a obklopují tovární halu, kde se staré pláště recyklují. Česká inspekce životního prostředí z obavy před vznikem požáru zahájila s firmou řízení o pokutě. Ředitel ústeckého oblastního inspektorátu Jaroslav Vacek řekl, že jí hrozí pokuta až deset milionů korun. Více ZDE

V pohraničí bují nový byznys. Sběrači vozí kov do Polska

Loni v lednu přestaly české sběrny vykupovat železo a barevné kovy za hotové. Opatření mělo zabránit krádežím kabelů, poklopů, kolejnic a dalších kovových předmětů. V pohraničí se ale minulo účinkem, protože obchod se přesunul o dva kilometry dál do Polska. Více ZDE

VÝSLEDKY Legislativní rada vlády dnes projednala právní postavení předsedy a místopředsedů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a přijala stanovisko, že nespadají pod zákon o státní službě. Stanovisko LRV si vyžádala vláda. Pokud se s ním ztotožní, Aleny Vitásková podle šéfa rady Jiřího Dientbiera nebude muset k 1. březnu funkci opustit, i když byla nepravomocně odsouzena.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu Jana Mládka ale postavení Vitáskové určuje energetický zákon a její mandát skončí v červenci příštího roku. „Je to přesně to, co jsem celých pět měsíců říkala a co potvrzovaly všechny naše právní analýzy. Pro nás (ERÚ) se situace nemění a vše pokračuje jako dosud,“ řekla v reakci Vitásková.

Dne 1. ledna 2016 nabyl částečné účinnosti zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Součástí tohoto zákona je v jeho části patnácté i změna zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

Tato drobná novela zákona o státní službě týkající se ustanovení o rozsahu jeho osobní působnosti reaguje na nový organizační model Energetického regulačního úřadu. V jeho čele bude na základě zmíněné novely energetického zákona s účinností od 1. srpna 2017 namísto nynějšího předsedy jako monokratického orgánu stát Rada Energetického regulačního úřadu jako kolektivní orgán (obdobně jako je tomu např. v případě Českého telekomunikačního úřadu, i když nový organizační model ERÚ nebude úplně stejný jako organizace ČTÚ, kde kromě Rady ČTÚ existuje rovněž funkce předsedy ČTÚ, která je samostatným orgánem ve správním řízení, což v případě ERÚ nebude, tam budou orgány pouze dva, ERÚ a Rada ERÚ).

V důsledku pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně však došlo k chybnému nastavení účinnosti jednotlivých ustanovení zákona č. 131/2015 Sb., a tím k situaci, kdy je nejasné, zda předseda a místopředseda ERÚ jsou v období od 1. ledna 2016 do 31. července 2017 osobami ve služebním poměru, či nikoliv. Stalo se tak proto, že zákon o státní službě ze své osobní působnosti pro uvedené období vynímá členy Rady ERÚ, která však ještě neexistuje, a naopak výslovně nevynímá předsedu a místopředsedu ERÚ.

Cílem jednání LRV bylo zaujetí stanoviska, zda v důsledku výše uvedeného pochybení předseda a místopředseda ERÚ jsou ve služebním poměru, či nikoliv. Stanovisko LRV zní, že předseda a místopředsedů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nespadají pod zákon o státní službě.
 

Tatobitská tisíciletá lípa až do 29. února soutěží v internetovém hlasování o Evropský strom roku 2016. Zatím se drží na druhém místě za dubem z Maďarska, třetí je dubo-borovice ze Španělska. Od 23. února je hlasování tajné a na webu už nejsou zveřejněny aktuální počty hlasů. Českou lípu od začátku února hlasem podpořilo více než 30 tisíc lidí, což je určitě úctihodné, ale na vítězství to zatím bohužel nestačí.

Hlasování o Evropský strom roku probíhá po celý únor na na oficiálních webových stránkách evropské ankety. Českého zástupce je možné podpořit kliknutím na jeho profil a potvrzením hlasu.

Tatobitská lípa loni na podzim zvítězila v celostátní anketě Strom roku, kde ji podpořilo více než 11 tisíc lidí. Lípě se přezdívá tisíciletá, přestože její věk odborníci odhadují spíše na 650 let. Je opředena mnoha pověstmi, objevuje se v básních a písních. Její prostorná dutina kdysi ukrývala lavičku, než ji v 50. letech rozlomila bouře. Zbylo torzo, jehož obvod nyní měří úctyhodných 940 centimetrů, které tehdy místní řemeslník zpevnil obručemi. Odlomené zbytky stromu pak ležely několik let ladem, až zcela ztrouchnivěly. Nikdo se je totiž neodvážil spálit. Anketa se tradičně koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Zástupci většiny českých průmyslových firem jdou ve čtvrtek na zasedání vlády. Budou ji kritizovat za to, že selhala při čerpání peněz na energetické úspory. Varují, že Evropská komise koncem roku potvrdí, že z celkem 80 miliard z evropských fondů se zatím na energetické úspory využil jen zlomek. Více ZDE

Dokument ke stažení:

Zdroj: IHNED.cz

Česká asociace odpadového hospodářství zveřejnila připomínky k novému zákonu o odpadech. ČAOH upozorňuje, že zákon dostatečně nezohledňuje recyklační cíle, které EU nastavila ve svém balíčku oběhového hospodářství. Navrhovaná míra zdražení poplatků za skládkování je podle ČAOH zbytečná. Namísto podpory recyklace, slouží navrhované nastavení spíše k přesunu nijak neupravených směsných odpadů ze skládek do spaloven. Tíži skoro čtyřnásobného zdražení přitom ponesou zejména občané. Zákon obsahuje i vyložené absurdity, například povinnost občanů nahlásit jakýkoliv nepořádek pod sankcí 100 000 Kč.

Máme už splněno nebo ne?

Nový zákon o odpadech má podle předpokladu vejít v účinnost 1. 1. 2018. Představené paragrafové znění stanovuje pouze cíl pro recyklaci využitelných složek (papír, plasty, sklo a kovy), a to na úrovni 50 % k roku 2020. Již nyní se přitom v ČR daří recyklovat cca 46,5 % využitelných složek. Tento cíl je tedy už prakticky splněn a jiný cíl k recyklaci ministerský návrh neobsahuje. Avšak podle v prosinci vyhlášených nových cílů Evropské unie, které vycházejí z balíčku oběhového hospodářství, má být v EU k roku 2025 recyklováno 60 % celého objemu komunálních odpadů. Česká republika přitom recykluje pouhých 33,9 % komunálních odpadů. Už za sedm let od účinnosti zákona bychom tedy měli třídit a recyklovat téměř dvojnásobné množství komunálního odpadu, což návrh zákona v tuto chvíli vůbec nezohledňuje.

„Navržené recyklační cíle jsou ve vztahu k těm vyhlášeným Evropskou komisí nedostačující. Ekonomické nástroje, mezi které patří i skoro čtyřnásobné zvýšení skládkovacího poplatku, včetně poplatků za ukládání nevyužitelného odpadu, větší míru recyklace nepodporují, naopak. Pokud MŽP takto nepochopitelně zdaňuje i odpady nevyužitelné, nevyplatí se odpady zpracovávat a bude levnější celý obsah černých popelnic spálit ve spalovnách, než z nich vytřídit využitelné složky a ty dále zpracovat. Je to samozřejmě možné řešení. Bohužel plnou výši ceny této nejnákladnější odpadové technologie, vždy zaplatí občané a obce. Osobně v tomto směru návrhu MŽP příliš nerozumím, mimo jiné i ve vztahu k jeho načasování. Evropa doporučuje levnější třídění a recyklaci, návrh zákona s tím však příliš nepočítá,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH.

Kde se vzala v ČR potřeba zrovna čtyřnásobného zdražení?

Zvýšení skládkovacích poplatků za tunu ukládaného směsného komunálního odpadu ze současných 500 Kč až na 1850 Kč v roce 2023 je podle ČAOH zbytečné. Z návrhu zákona vyplývá, že kvůli ministerstvem navrhovanému zvýšení této ekologické daně, občané zbytečně zaplatí státu ze svých peněženek jen do roku 2020 o 5,7 miliard Kč více (údaje viz kompletní text připomínek). Dle zkušeností z okolních států přitom existují řešení, která nejsou založena na represi a extrémním zdražení, ale na motivaci obcí zajistit co největší míru třídění a na motivaci odpadových firem co nejvíce odpad zpracovávat, třídit a recyklovat tak, jak požaduje Evropská unie. V Polsku k tomu stačilo navýšení poplatku na 700 - 750 Kč, které dlouhodobě doporučuje i ČAOH. Na Slovensku již zavedli aktuální recyklační cíle do svého POH a také nejdou cestou násobného zdražení.

Česká republika má navíc v již platném zákoně, jako jeden z pouhých 6 států EU, dokonce zákaz skládkování směsného komunálního odpadu. A to k roku 2024 (o 6 let dříve než EU, ta má cíl k 2030 skládkovat 10%). Komunální odpad tedy nebude možné na skládky v ČR ukládat, ať bude poplatek jakýkoliv, a takto výrazné zdražení tím pádem postrádá smysl a jen uměle navyšuje náklady lidem.

Hlásit se to musí...

Za absurditu pak lze považovat navrhovanou povinnost občanů vždy informovat o nelegálně soustředěném odpadu nejbližší obecní úřad s rozšířenou působností. Pokud tak lidé neučiní, hrozí každému z nich pokuta ve výši 100 000 korun.

Zde dále uvádíme základní uvozující komentář k jednotlivým připomínkám ČAOH, kde jsou stručně shrnuty podstatné problémy aktuálního návrhu MŽP

MŽP v důvodové zprávě uvádí, že navrhovaná úprava má přispět k rozvoji recyklační společnosti, když klade větší důraz na hierarchii způsobů nakládání s odpady a nefunkční instituty (příp. špatně fungující systémy) nahrazuje novými. Deklarované naplňování hierarchie způsobů nakládání s odpady je však v kolizi zejména s navrhovanými ekonomickými nástroji, z jejichž nastavení vyplývá podpora zejména energetického využití neupravených směsných komunálních odpadů. Návrh nového zákona žádným způsobem nereflektuje již vyhlášené cíle balíčku oběhového hospodářství, které Evropská komise zveřejnila dne 2.12.2015. Vybrané evropské cíle se přitom vztahují již k roku 2025, tedy pouze 7 let od předpokládaného nabytí účinnosti zákona.

MŽP v důvodové zprávě opakovaně uvádí, že cílem navrhované úpravy je zamezení nelegálnímu nakládání s odpady. Oproti tomuto tvrzení však podrobněji upravuje institut obchodování s odpady a umožňuje, aby bylo s odpady nakládáno bez jejich fyzického držení a bez vazby na konkrétní zařízení určené pro nakládání s odpady. Zákonodárce tak umožňuje pouhé evidenční nakládání s odpady, které je dle našeho názoru v rozporu se snahou zamezit nelegálnímu nakládání s odpady (k tomu viz komentáře k jednotlivým ustanovením návrhu zákona o odpadech).

Navrhovaná úprava je problematická rovněž z hlediska absence některých institutů stávajícího zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (ZOD), ve znění pozdějších předpisů. Návrh nového zákona o odpadech zatím neupravuje institut oprávněné osoby v platném zákoně (ust. § 4 odst. 1 písm. y) ZOD) a nestanoví přechod povinností v rámci řetězce nakládání s odpady (ust. § 16 odst. 4 ZOD). Povinnosti stanovené návrhem nového zákona o odpadech nepřecházejí na osoby, které odpad přebírají do svého vlastnictví.

Přebírajícím osobám vznikají povinnosti ze zákona, avšak osobám předávajícím odpady povinnosti předáním odpadu nezanikají. Namísto řetězce osob, na něž práva a povinnosti související s nakládáním s odpady přecházejí, dochází k násobení osob, které mají k témuž odpadu tytéž povinnosti. Takovéto nastavení není z právního hlediska a z hlediska možnosti vyvození jasné odpovědnosti možné. Absence uvedené úpravy se promítá do řady ustanovení návrhu zákona o odpadech.

Oproti deklarované snaze po zpřehlednění nakládání s odpady a zamezení nelegálnímu nakládání s nimi, tak může dle našeho názoru přijetím návrhu zákona o odpadech dojít k rozvolnění pravidel, když oprávnění nakládat s odpady nebude vždy vázáno na oprávnění k provozu zařízení  určeného pro nakládání s odpady.

Postrádáme řádné a dostatečné hodnocení dopadů regulace. Poukazujeme na skutečnost, že Legislativní rada vlády (Komise RIA) k návrhu věcného záměru nového zákona vyzvala MŽP k nezbytnému doplnění hodnocení dopadů regulace, viz citace jejího stanoviska: "Komise RIA důrazně požaduje, aby bylo zpracováno podrobné a pečlivé hodnocení dopadů regulace k paragrafovanému znění zákona, které bude nejen identifikovat všechny náklady a přínosy vyplývající v tu dobu již z konkrétních ustanovení, ale bude tyto náklady a přínosy hodnotit kvantitativně."

Žádáme tedy také o doplnění hodnocení dopadů regulace zákona, ve smyslu, jak jej požadovala vládní Komise RIA.

Dále s ohledem na skutečnost, že dne 2.12.2015 vyhlásila Evropská komise balíček k oběhovému hospodářství, spolu s konkrétními návrhy novel všech souvisejících směrnic, žádáme MŽP o vyhotovení přehledu a srovnání nově navrhovaných povinností v rámci nového zákona o odpadech s již známým textem souvisejících evropských směrnic. Důvod je zřejmý, cca do 1,5 roku, tedy ještě před nabytím účinnosti nového zákona, bude nutné novelizovat příslušné body dle intencí novel evropských směrnic. Čím dříve bude zřejmé, kterých částí zákona se změny týkají a jakým způsobem by měly být promítnuty, tím je to pro všechny uživatele zákona vhodnější. Ideální by bylo, po provedení srovnání, vybrané změny zahrnout již nyní do textu nového zákona.

Dokument ke stažení:

Caoh-pripominky-zoo-final-web.pdf [458.14 kB]

V roce 2014 bylo podle SDA registrováno v ČR 1 703 nových osobních a dodávkových CNG vozidel, v roce 2015 pak 3 242. To byl největší meziroční nárůst registrací prodejů nových CNG osobních a dodávkových vozidel v ČR v historii a činil téměř 100 procent. Celkově (včetně ojetých CNG vozů, nových CNG autobusů, nákladních vozů atd.) na českých silnicích v roce 2015 přibylo více než 4 tisíce CNG vozidel, aktuálně jich jezdí u nás již 13 tisíc. Tomu odpovídal i meziroční nárůst prodeje paliva CNG, který dosahoval za rok 2015 u některých prodejců i více než 130-140 procent.

Podle dat Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) je v ČR celkově registrováno 7,07 milionu vozidel. Podíl těch s pohonem na CNG tak tvoří necelé dvě desetiny procenta. V roce 2015 bylo v ČR registrováno podle Sdružení dovozců automobilů (SDA) celkem 230 857 nových osobních automobilů, z nichž 3 242 bylo nových osobních a dodávkových vozů s pohonem na CNG. V roce 2014 bylo podle SDA registrováno v ČR 1 703 nových osobních a dodávkových CNG vozidel, v roce 2015 pak 3 242. To představuje meziroční nárůst 90,4 procenta. Lídrem trhu nových CNG registrací v roce 2015 byl koncern Volkswagen: Škoda (1 909 vozů), Volkswagen (489 vozů), Audi (122 vozů), Seat (98 vozů). Následují Fiat (460 vozů), Mercedes-Benz (68 vozů), Iveco (55 vozů), Opel (39 vozů) a Piaggio (2 vozy).

V ČR se dá dnes natankovat CNG u 111 veřejných CNG stanic. Asi 45 procent z nich, celkem 50 CNG stanic, postavily plynárenské společnosti. Dalších 35 stanic postavili také dva členi Českého plynárenského svazu, Bonett Gas Investment a Vítkovice Machinery Group. 40 CNG stojanů (ze 111) je dnes umístěno na běžných čerpacích stanicích. Do konce letošního roku by mělo být v ČR nejméně 150-160 stanic, do roku 2020 pak celkem 200-300 CNG stanic. Tyto informace zazněly dnes na největší CNG a LNG akci roku v ČR, konferenci Českého plynárenského svazu, Perspektivy a užití zemního plynu v dopravě.

„Celkově ale včetně registrací ojetých CNG vozů, nových CNG autobusů, nových nákladních vozů atd. na českých silnicích v roce 2015 přibylo více než 4 tisíce CNG vozidel, což byl největší meziroční přírůstek CNG vozidel v historii,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu. Podíl registrací ojetých vozidel činí v ČR podle AutoSAP cca 35 procent a podle SDA v roce 2015 vzrostly o 25,7 procent. Aktuálně jezdí u nás již více než 13 tisíc CNG vozidel.

V roce 2015 také úspěšně pokračoval společný projekt hlavního města Prahy, Pražských služeb, a. s., a  Pražské plynárenské, a. s., týkající se převodu svozových a čisticích vozidel na stlačený zemní plyn. V roce 2015 bylo do provozu uvedeno dalších 22 CNG komunálních vozidel, celkově jich tak v Praze jezdí 107. CNG komunální vozidla jsou využívána především v ekologicky nejvíce zatížených oblastech v centru města Prahy. Pražská plynárenská nabízí i všem řidičům možnost vyzkoušet si jízdní vlastnosti CNG vozidel ve své autopůjčovně v Praze 4 - Michli.

Také bezprašných autobusů na CNG provozují Dopravní podniky v ČR již 936, v loňském roce dokonce každý čtvrtý nově zakoupený autobus byl na palivo zemní plyn. Na velký meziroční nárůst mělo vliv poskytnutí dotace Ministerstva životního prostředí více než 1,3 miliardy korun na výměnu nejstarších, a životní prostředí nejvíce znečišťujících, autobusů městské hromadné dopravy za ekologické autobusy na CNG. V letošním roce tomu bude zřejmě podobně, Ministerstvo pro místní rozvoj již vyhlásilo další výzvu v Integrovaném regionálním operačním programu s názvem „Nízkoemisní a bezemisní vozidla“ a opět je možné čerpat více než 1,3 miliardy korun. O nákupu dalších CNG autobusů uvažují například města Brno (dalších 30 CNG autobusů), České Budějovice, Chomutov a Jirkov, Kutná hora a mnoho dalších. Žádosti je možné podávat do konce července 2016.

Registrace nových CNG (stlačený zemní plyn) vozidel 2015:

• 1,19 procent ze všech osobních automobilů

• 2,86 procent ze všech lehkých užitkových vozidel

• 26 procent ze všech autobusů

Čtěte také:

Stanic se zemním plynem není málo, ale chybějí vhodná auta (HN, 24.2.)