Politika ochrany klimatu v České republice nahradí Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice z roku 2004.  Politika se zaměřuje na definování cílů a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajistila splnění redukčních cílů pro emise skleníkových plynů v návaznosti na mezinárodní dohody (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská smlouva), závazky vyplývajících z legislativy Evropské unie a přispěla k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR. Politika je v souladu se Státní politikou životního prostředí a je úzce provázána s novou Státní energetickou koncepcí. Politika dále vychází z celé řady dílčích sektorových strategií a akčních plánů. V rámci Politiky je navržen pětiletý cyklus aktualizace Materiálu ve spolupráci se všemi zainteresovanými resorty. Více ZDE

CENIA oznámila, že od středy 24. 2. 2016 od 14:00 hodin proběhne technická odstávka informačních systémů EIA a SEA. Během odstávky bude provedena migrace serveru na rychlejší linku. Systém bude zprovozněn opět v pátek 26. 2. 2016 ráno.

Vláda dnes schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 (NP). V následujících letech bude kladen větší důraz na podporu aplikovaného výzkumu pro potřeby ekonomiky a státní správy. Dokument určuje klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit. Národní politika také navrhuje změny v řízení a financování vědy tak, aby vznikalo víc špičkových vědeckých výsledků a do výzkumu a vývoje se víc zapojovaly firmy.

„Vůbec poprvé jsme do přípravy vědní politiky přizvali soukromý sektor a i na základě jejich připomínek nastavujeme systém do budoucna. Podporu aplikovaného výzkumu chceme zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který NP na vládě předkládal. Více než polovinu celkových výdajů na vědu a výzkum v ČR tvoří podle Českého statistického úřadu výdaje podniků, v roce 2014 byla tato částka 43 miliard korun.

Potřeby průmyslu, ale i státní správy budou průběžně projednávány se zástupci trhu a budou se podle nich upravovat programy podpory. Jako klíčové obory byly vytipovány biotechnologie a nanotechnologie, digitální ekonomika, automobilový a letecký průmysl a železniční doprava, ale také tradiční odvětví jako strojírenství, elektrotechnika, ocelářství, slévárenství a energetika. Pozornost se nově zaměří také na kulturní a kreativní průmysly. Tyto oblasti byly stanoveny po rok trvající diskuzi se zástupci podniků. Seznam výzkumných témat bude dále doplňován.
Národní politika dále určuje pět oblastí, v nichž česká věda zaostává, a navrhuje řešení.

1) Systém řízení vědy a výzkumu
Řízení vědní politiky se má sjednotit pod jeden úřad, plánované Ministerstvo pro vědu. Pod něj by spadalo financování výzkumných institucí včetně nově vzniklých výzkumných center, na centrální úrovni by se zde řešila také mezinárodní vědecká spolupráce a vědecká diplomacie.

2) Veřejný sektor
Nový systém hodnocení výzkumných organizací by měl podpořit špičkové vědecké výsledky a nastartovat aplikovaný výzkum a zapojení výzkumníků do mezinárodní spolupráce. Vznikne také přehledný systém financování nových výzkumných center a velkých infrastruktur.

3) Spolupráce soukromého a veřejného sektoru
Hodnocení a financování výzkumu bude upraveno tak, aby motivovalo výzkumníky a podniky ke spolupráci. Část stávajících pracovišť by se mohla transformovat v centra aplikovaného výzkumu. Vznikne databáze přístrojů, které mají výzkumné organizace a které by mohly být využity také pro podnikový výzkum.

4) Inovace v podnicích
Do výzkumu a vývoje zatím investují zejména velké nadnárodní firmy. Nové služby a finanční nástroje (například Národní inovační fond) mají pomoci malým a středním podnikům zapojit se do výzkumu.

5) Strategické zacílení podpory
Výsledky aplikovaného výzkumu se dosud jen v malé míře uplatňují v praxi, programy na podporu výzkumu jsou příliš obecně zaměřené. Nově se proto stanoví prioritní oblasti aplikovaného výzkumu, které se budou podporovat. Programy budou zaměřeny na konkrétní témata podle aktuálních potřeb podniků a také s ohledem na potenciální výzvy nebo hrozby, kterým bude společnost čelit (například migrace, sucho).

Podkladem pro navržená opatření byla Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací. Zvýšené výdaje na uvedená opatření budou řešeny v rámci celkového rozpočtu na vědu.

Další výsledky jednání vlády ze dne 17.2.:

• Informace o plnění úkolů uvedených v příloze Usnesení vlády č. 86 ze dne 9. února 2015 k Návrhu koncepčního řešení regulace ve vodárenství - pro informaci

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - odloženo

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., a o změně některých souvisejících nařízení vlády - schváleno

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., a nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů - schváleno

PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě s termínem 9. března 2016. Návrh je předkládán v návaznosti na novelu zákona o odpadech zákon č. 223/2015 Sb. a reflektuje změny v ustanoveních § 32 a § 33 zákona o odpadech, které nabudou účinnosti dne 1. března 2016.

Návrh specifikuje nové povinnosti pro provozovatele čistírny odpadních vod a zařízení na úpravu kalů, dále stanoví podmínky pro skladování kalů v zařízení ke sběru a skladování odpadů a technické požadavky pro uložení upravených kalů u zemědělce a jejich použití na zemědělské půdě.

Vyhláška nahradí současnou vyhlášku č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška má nabýt účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.

Vyhláška upravuje:

• technické podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě a pro jejich dočasné uložení před jejich použitím na zemědělské půdě,

• mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány,

• mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě,

• postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy,

• obsah programu použití kalů,

• podmínky skladování upravených kalů před jejich použitím,

• požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů.

Další podrobnosti a dokumenty ke stažení najdete ZDE.

ŠKODA rozšířila svou modelovou paletu a bude tak rozšiřovat nabídku vozů kategorie SUV. Se studií ŠKODA VisionS česká automobilka na autosalonu v Ženevě napoví, jak by mohl vypadat nový designový jazyk SUV značky ŠKODA. Zásadní novinkou studie ŠKODA VisionS je i její plug-in-hybridní pohon.

ŠKODA VisionS převádí nový designový jazyk značky do segmentu SUV: Design je viditelně ovlivněn českým kubismem a tradičním českým uměním výroby křišťálového skla. Linie jsou jasné, precizní a ostré. Na markantně konturovaných plochách vytváří hra světla a stínu silné efekty, zvýrazněné zelenou barvou Island.

S délkou 4,70 m, rozvorem 2,79 m, šířkou 1,91 m a výškou 1,68 m je ŠKODA VisionS na silnici nepřehlédnutelná. Automobil, postavený na bázi modulární platformy (MQB) koncernu Volkswagen, je prvním vozem značky ŠKODA se šesti sedaly uspořádanými ve třech řadách.

Další novinkou této studie je její plug-in-hybridní pohon. Vůz akceleruje se systémovým výkonem 165 kW (225 k) z 0 na 100 km/h za 7,4 s a dosahuje maximální rychlosti téměř 200 km/h. Na 100 km jízdy vystačí v normovaném cyklu s 1,9 litry benzinu (45 gramů CO2 na kilometry). ŠKODA VisionS ujede v čistě elektrickém režimu až 50 km, s oběma druhy pohonu ujede na jedno tankování/nabití až 1000 km.

Spalovací motor 1,4 TSI s výkonem 115 kW (156 k) a točivým momentem 250 Nm spolupracuje s elektromotorem o trvalém výkonu 40 kW a maximálním točivém momentu 220 Nm. Ten je integrován do šestistupňové převodovky DSG, která přenáší výkon na přední kola. U zadní nápravy je umístěn druhý elektromotor o výkonu až 85 kW, s maximálním točivým momentem 270 Nm, který pracuje nezávisle na pohonu přední nápravy.

Studie má tedy inteligentní pohon všech kol, který se obejde bez mechanického propojení pohonu předních a zadních kol. Mezi všemi třemi motory vládne velice flexibilní souhra: řidič vozu ŠKODA VisionS může volit mezi několika provozními režimy – od čistě elektrického pohonu až po nabíjecí modus, vždy s cílem dosažení maximální efektivity. Li-Ion akumulátory o kapacitě 12,4 kWh jsou uloženy před zadní nápravou.

Podle mluvčího Jozefa Baláže není rozhodnuto, zda se hybridní pohon objeví v sériové verzi nového SUV, které má přijít v druhé polovině letošního roku, podle některých zdrojů pod označením Kodiaq. Nový generální ředitel Škody Bernhard Maier v rozhovoru pro časopis Forbes uvedl, že prvním hybridem značky by měl být Superb současné generace a na trh by se měl dostat ještě v tomto desetiletí.

Ve Věstníku Evropské unie vyšlo dne 16. února 2016 nařízení, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o kadmium. Nařízení vstupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Položka 23 v příloze XVII nařízení REACH tak zakazuje použití kadmia a kadmiových sloučenin v nátěrových barvách kódů [3208] [3209], s výjimkou pro nátěrové barvy s obsahem zinku. Toto omezení se nicméně nevztahuje na uvádění nátěrových barev obsahujících kadmium na trh. Ve sloupci 2 položky 23 v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Kadmium (č. CAS 7440-43-9, č. ES 231-152-8 a jeho sloučeniny)

• Nesmí se používat nebo uvádět na trh v nátěrových barvách [3208] [3209], jestliže je koncentrace (vyjádřeno jako kovové Cd) rovna nebo vyšší než 0,01 % hmotnostních.

• U nátěrových barev [3208] [3209] s obsahem zinku přesahujícím 10 % hmotnostních nátěrové barvy nesmí být koncentrace kadmia (vyjádřeno jako kovové Cd) rovna nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních.

• Natřené předměty nesmějí být uváděny na trh, jestliže je koncentrace kadmia (vyjádřeno jako kovové Cd) rovna nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních nátěrové barvy na natřeném předmětu.“

Dokument ke stažení:

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/217 ze dne 16. února 2016, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o kadmium

V pondělí 15. 2. skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy odpadů, obalů a vod prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2015. Do systému bylo zasláno celkem 82 842 Hlášení o produkci a nakládání s odpady. Následný ohlašovací termín je stanoven na konce března.

Mezi nejčastější důvody, které vedly k nezpracovatelnému hlášení bylo zaslání duplicitního řádného hlášení, nevyplnění povinných polí ve formuláři a nebo nedodržení datového standardu v XML souborech.

K 15. 2. 2016 bylo do systému ISPOP zasláno celkem 82 842 Hlášení o produkci a nakládání s odpady. V zákoně stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 77 846 provozoven, což je zhruba o 2 500 provozoven více než v loňském roce. Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady bylo zasláno za 490 provozoven, Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady podalo 112 provozoven.

Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování bylo podáno za 1 159 zdrojů znečišťování, hlášení za Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku bylo zasláno za 4 519 zdrojů odběru podzemní vody.

Přes 570 subjektů podalo hlášení za agendu obalů – Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

Vyhodnocení hlášení vodní bilance

Koncem ledna resp.  v pondělí 1. 2. 2016 skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy vod (údaje pro vodní bilanci a základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu) taktéž za rok 2015.

Ke 1. 2. 2016 bylo v systému ISPOP evidováno celkem 12 646 aktivních místu užívání vody. V zákoně stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 11 231 míst užívání vody, což je přes 88 % očekávaných hlášení vodní bilance.

Nejčastější důvody, které vedli k nezpracovatelnému hlášení, bylo jednak zaslání duplicitního řádného hlášení a nevyplnění povinných polí ve formuláři.

Počet hlášení „Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu“ (formulář dle § 38, odst. 4, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), které zasílají také provozovatelé (převážně občané) malých domovních čistíren odpadních vod dle rozhodnutí vodoprávního úřadu, bylo více než v roce 2015 – nyní celkem 4 498 hlášení, v roce 2015 celkem 4 268 hlášení.

Následný ohlašovací termín 31. 3. 2016 se bude týkat agendy ovzduší, integrovaného registru znečištění (IRZ) a odpadů (ročních zpráv) a to konkrétně:

Ovzduší:

• Ohlášení souhrnné provozní evidence

• Podání poplatkového přiznání

• Oznámení o počtu systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, množství v nich obsažených halonů

• Zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek (získání nebo předání z nebo do jiného členského státu EU, zneškodnění, znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodnění)

IRZ:

• Formulář pro hlášení do Integrovaného registru znečišťování (příručka pro hlášení ke stažení a rady na co si dát pozor čtěte - ZDE)

Odpady:

• Roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) zákona o odpadech

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru bateriií a akumulátorů za uplynulý kalendářní rok

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za uplynulý kalendářní rok

ECHA zahájila osmitýdenní veřejnou konzultaci týkající se 27 žádostí o povolení pro použití sloučenin šestimocného chromu, 1,2-dichloroethanu, bis(2-methoxyethyl)etheru a kyseliny arzeničné. Veřejná konzultace potrvá do 6. dubna 2016. Více ZDE

Česko je skládkařská velmoc, místo toho, aby města odpadky využívala jako obchodovatelnou surovinu, zahrabávají je ale často barbarsky do hlíny, míní ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho ministerstvo proto připravilo zákon, který má skládkování omezit – města si postupně připlatí za ukládání komunálního odpadu na skládky, do roku 2023 mají poplatky ze stávajících pěti set korun za tunu odpadků stoupnout víc než třikrát.

A změny dopadnou i na "netřídiče" – brzy si připlatí za svážku odpadu z "černých popelnic".

"Často panuje představa, že když člověk platí za černou popelnici a nahází do ní všechno, bude to v pořádku. Jenže lidé se tím sami okrádají – protože poplatkem obci platí rovněž za barevné nebo velkoobjemové kontejnery. A obce za ty peníze také staví sběrné dvory, které lidé dostatečně nevyužívají," popisuje Jaromír Manhart, který má na ministerstvu životního prostředí odpady na starosti.

A doplňuje, že zatímco lidé za popelnice platí ročně průměrně 700 korun, obce stojí nakládání s odpady v průměru přes 900 korun na hlavu.

Část peněz sice dostávají od chatařů, živnostníků nebo firmy Eko-kom, která sváží odpadky z barevných kontejnerů, stále ale doplácí z vlastních zdrojů. A to i přesto, že by od lidí mohly vybírat víc – horní hranice poplatků za komunální odpad je nastavená na tisícikoruně. "Žádná z obcí to nevyužívá," říká Brabec.

K tomu pravděpodobně brzy dojde – za dva roky se má zvednout maximální hranice poplatků za komunální odpady o stokorunu.

Obce také budou moci účtovat poplatky měsíčně.

Čtěte také:

• LN: Vozit odpad na skládky se prodraží (17.2.2016)

• Právo: Platba za odpad do skládek se zdvojnásobí (17.2.2016)

Ministr by si navíc přál, aby města přestoupila na jiný způsob účtování poplatků – tzv. "platíš tolik, kolik vyhodíš", který by zvýhodnil "třídiče" oproti těm, kteří barevné kontejnery příliš často nevyužívají.

Města mají podle Brabce tři možnosti – buď budou lidem odpadky vážit, nebo jim nabídnou platbu podle velikosti popelnice, případně si budou moci lidé určit, jak velkou popelnici zvládnou za různou dobu naplnit.

"Vážení odpadů není nic nového, řada svozových firem má na svých autech váhu spárovanou s čárovým kódem přiděleným popelnici nebo pytli. Takže přesně ví, kolik odpadu bylo vyprodukováno na kterém konkrétním čísle popisném," vysvětluje Manhart.

Podle něj také lidé často platí za poloprázdné popelnice a ocenili by menší, v budoucnu by tak mohli platit za odpad podle litráže.

Úředníci spočítali, že průměrný Čech vyprodukuje ročně 503 kilogramů odpadu, z toho 205 kilo netříděného. A určili, že by v budoucnu měli lidé za kilogram odpadu, který hodí do černé popelnice, zaplatit maximálně 6 korun – město může jít s cenou i níž. Každý člověk by platil měsíčně minimálně za 10 kilogramů. Pokud se radnice rozhodne účtovat lidem poplatky podle litráže, zaplatí za litr korunu. To je má motivovat k tomu, aby víc třídili.

"Jenže lidé si často stěžují, že nemají v dosahu barevné kontejnery. V Česku jich je nyní přes 270 tisíc, ale zjevně je to pořád málo. Obce musí třídění zintenzivnit," říká Manhart.

Ministerstvo proto bude z evropských peněz na kontejnery nebo sběrné dvory přispívat, pro města má nyní připravených 12 miliard korun.

"Slabiny jsou u poplatku za produkci komunálního odpadu. A to proto, že před x lety se to realizovalo a byl s tím problém, že se lidé snažili různým způsobem si množství komunálního odpadu snížit," řekl ČTK místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal s tím, že to bude vyžadovat větší kontrolu. "Spíš to může inklinovat k tomu, že budou masově vznikat černé skládky," upozornil. Svaz podle něj navrhoval MŽP kombinaci obou způsobů.

Druhou možností platby za odpad bude již stávajícím systému, kdy by za černou popelnici obec mohla občanovi účtovat maximálně 1100 Kč. Doposud mohla obec účtovat tisíc korun, nový poplatek by se tedy zvýšil o inflaci.

MŽP usiluje o to, aby již obce nedoplácely za odpad pro občany. Přestože si za svoz odpadu může obec účtovat ročně 1000 korun, průměrně požaduje 400 až 820 Kč. "S vědomím toho, že náklady jsou u malých obcí zhruba 900 korun," poznamenal Manhart. U větších měst rozdíl dosahuje až 30 procent.

Zdroj: iHNED.cz, ČTK

Text návrhu nového zákona o odpadech - Díl 3

§ 10i
Subjekt poplatku

Poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a) fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo
b) v případě, že v ní nemá bydliště žádná fyzická osoba,

1. vlastník nemovité věci, nebo
2. svěřenský fond, ve kterém je nemovitá věc

§ 10j
Předmět poplatku

Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je odkládání směsného komunálního odpadu z nemovité věci zahrnující byt nebo stavbu určenou k rodinné rekreaci, která se nachází na území obce.

§ 10k
Základ poplatku

1) Základem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je součet dílčích základů za jednotlivá dílčí období.
2) Dílčím základem je

a) hmotnostní dílčí základ, kterým je hmotnost odpadu odloženého z  nemovité věci za dílčí období v kilogramech připadajícího na poplatníka,
b) objemový dílčí základ, kterým je objem odpadu odloženého z  nemovité věci za dílčí období v litrech připadajícího na poplatníka, nebo
c) kapacitní dílčí základ, kterým je objednaná kapacita sběrných prostředků pro nemovitou věc na odpad za dílčí období v litrech připadající na poplatníka.

3) Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavedla poplatek za odkládání odpadu, zvolí hmotnostní, objemový, nebo kapacitní dílčí základ.
4) Hmotností nebo objemem odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období nebo objednanou kapacitou sběrných prostředků pro nemovitou věc na dílčí období připadajícími na poplatníka je

a) podíl

1. hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednané kapacity sběrných prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období a
2. počtu fyzických osob, které v této nemovité věci mají bydliště v poslední den dílčího období, nebo

b) hmotnost nebo objem odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednaná kapacita sběrných prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období, v případě že v nemovité věci nemá bydliště žádná fyzická osoba.

5) Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavedla poplatek za odkládání odpadu, může určit minimální dílčí základ poplatku, který činí nejvýše

a) 10 kg v případě hmotnostního dílčího základu,

b) 60 l v případě objemového nebo kapacitního dílčího základu.

§ 10l
Sazba poplatku

Sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci odpadu činí nejvýše
a) 6 Kč v případě hmotnostního dílčího základu,
b) 1 Kč v případě objemového dílčího základu,
c) 1 Kč v případě kapacitního dílčího základu.

§ 10m
Výpočet poplatku

1) Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se vypočte jako součet dílčích poplatků za jednotlivá dílčí období, v jejichž poslední den

a) měl poplatník v nemovité věci bydliště, nebo
b) neměla v nemovité věci bydliště žádná fyzická osoba, v případě že poplatníkem je vlastník této nemovité věci nebo svěřenský fond, ve kterém je tato nemovitá věc.

2) Dílčí poplatek za dílčí období se vypočte jako součin dílčího základu zaokrouhleného na celé kilogramy nebo litry nahoru a sazby pro tento dílčí základ.

§ 10n
Plátce poplatku

1) Plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je

a) společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo,
b) svěřenský fond v případě nemovité věci ve svěřenském fondu, nebo
c) vlastník nemovité věci v ostatních případech.

2) Plátce poplatku je povinen poplatek od poplatníka vybrat a odvést jej správci poplatku.

K novému zákonu o odpadech čtěte také:

• Vozit odpad na skládky se prodraží (17.2.2016)

• Právo: Platba za odpad do skládek se zdvojnásobí (17.2.2016)

• Brabec navrhuje změnit poplatky za odpady, záležet bude i na množství (16.2.)Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/brabec-navrhuje-zmenit-poplatky-za-odpady-budou-i-podle-mnozstvi-20160216.html

• Maršák: Černé skládky jsou zakletým problémem ústavního a majetkového práva (14.2.)

• Prezentace MŽP z představení nových odpadových zákonů ke stažení! (10.2.)

• Ministerstvo chce téměř čtyřnásobně zdražit skládkování (Události - ČT24, 10.2.2016)

• Manhart: Skládkování je v 21. století nemorální (9.2.2016)

• Nové odpadové zákony jdou do připomínkového řízení (30.1.2016)

• Porovnání plateb za skládkování v Evropě

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40.000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb.

Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků. Vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6.500 fotografií k dispozici on-line. V archivu se nacházejí například fotografie ze stavby Orlické přehrady z let 1959–62, ze známého katastrofického sesuvu v Handlové na středním Slovensku z let 1960–6, či z činnosti severočeských hnědouhelných lomů.

K dispozici je fulltextové vyhledávání a náhledy snímků - ZDE. Pro využití snímků v plné kvalitě se zájemci mohou obrátit na quido.zaruba@irsm.cas.cz. Snímky budou po registraci zasílány bezplatně, pouze s povinností označit při publikaci zdroj, tedy archív ÚSMH.

VIDEA! Evropská komise dnes představila balíček předpisů o udržitelné bezpečnosti dodávek energie, jež má EU připravit na celosvětovou transformaci energetiky a na možné přerušení dodávek energie. Reaguje tak na novou celosvětovou a všeobecnou dohodu o změně klimatu, kterou přijali čelní představitelé v Paříži dne 12. prosince 2015. Balíček obsahuje nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu, rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky, Strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu a Strategii pro vytápění a chlazení. Návrhy by rovněž měly zvýšit transparentnost evropského trhu s energií a vytvořit větší solidaritu mezi členskými státy.

Komise dnes představila balíček opatření týkajících se bezpečnosti dodávek energie, která mají EU připravit na celosvětovou transformaci energetiky a řešit možné přerušení dodávek energie. Dimenze bezpečnosti dodávek energie je jedním ze základních kamenů strategie pro energetickou unii, která je klíčovou politickou prioritou Junckerovy Komise.

Balíček stanovuje širokou škálu opatření s cílem posílit odolnost EU vůči narušení dodávek zemního plynu. Tato opatření zahrnují snižování poptávky po energii, zvýšení výroby energie v Evropě (včetně z obnovitelných zdrojů), další rozvoj řádně fungujícího a plně integrovaného vnitřního trhu s energií a rovněž diverzifikaci zdrojů energie, dodavatelů a přepravních tras. Návrhy rovněž zvyšují transparentnost evropského trhu s energií a vytvářejí větší solidaritu mezi členskými státy.

Dnešní balíček předpisů o bezpečnosti dodávek energie je předkládán v souvislosti s novou celosvětovou a všeobecnou dohodou o změně klimatu, kterou přijali čelní světoví představitelé v Paříži dne 12. prosince 2015. Pařížská dohoda vyslala jasný signál podnikům i tvůrcům politik, že cesta k čisté energii je nevratná, a připravila půdu pro celosvětovou transformaci energetiky.

Z jakých opatření se balíček předpisů o udržitelné bezpečnosti dodávek energie skládá?

Nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu

Zemní plyn hraje důležitou úlohu při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a zůstává významnou součástí skladby zdrojů energie využívaných v EU. Avšak stávající vnější závislost vyžaduje, aby EU posílila odolnost svých trhů pro případ, že bude muset čelit přerušením dodávek zemního plynu. Aby bylo možné plně využít výhod na likvidních a konkurenčních trzích, je nezbytné zlepšit transparentnost na trhu EU se zemním plynem. Komise hodlá zranitelnost systému řešit tím, že navrhuje, aby se při přípravě opatření v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu přešlo od vnitrostátního přístupu k přístupu regionálnímu. Návrh kromě toho zavádí zásadu solidarity mezi členskými státy, která má zajistit dodávky do domácností a základních sociálních služeb, jako je zdravotnictví, v případě, že jejich dodávky budou ohroženy z důvodu vážné krize.

Rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky

EU musí zajistit, aby mezivládní dohody podepsané jejími členskými státy s třetími zeměmi a týkající se bezpečnosti dodávek zemního plynu v EU byly transparentnější a plně v souladu s právními předpisy EU. Z toho důvodu zavádí předběžnou kontrolu slučitelnosti prováděnou Komisí. Tato předběžná kontrola umožňuje předtím, než dojde k vyjednání, podpisu a uzavření dohod, zkontrolovat jejich soulad s pravidly hospodářské soutěže a s předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií. Členské státy budou muset před podpisem smluv plně zohlednit stanovisko Komise.

Strategie pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu

Evropa je největším dovozcem zemního plynu na světě. Celková kapacita Evropy pro dovoz LNG je značná a v současností dostačuje k pokrytí přibližně 43 % současné celkové poptávky po plynu (2015). Nicméně pokud jde o přístup k LNG, zůstávají značné regionální rozdíly. Komise zavádí strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG), která zlepší přístup všech členských států k LNG jako alternativnímu zdroji plynu. Ústředními body této strategie jsou budování strategické infrastruktury k dokončení vnitřního trhu s energií a určení nezbytných projektů, které by ukončily závislost některých členských států na jediném zdroji energie.

Strategie pro vytápění a chlazení

Vytápění a chlazení budov a průmyslu spotřebovává polovinu energie v EU. Kromě toho je z 75 % závislé na fosilních palivech. Navrhovaná strategie pro vytápění a chlazení se zaměřuje na odstraňování překážek pro snižování emisí uhlíku (tzv. dekarbonizaci) v budovách a průmyslu. Klade rovněž důraz na skutečnost, že zvýšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie bude mít dopad na bezpečnost dodávek energie. Vzhledem k tomu, že EU chce snížit svou závislost na externích dodavatelích, má strategičtější přístup k tomuto sektoru zásadní význam.

Souvislosti

Jednou z priorit Junckerovy Komise je vytvoření odolné evropské energetické unie, která sleduje progresivní politiku v oblasti změny klimatu. Jak je stanoveno v rámcové strategiiz února loňského roku, je cílem evropské energetické unie poskytnout spotřebitelům v EU – domácnostem a podnikům – bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Tento cíl bude vyžadovat zásadní přeměnu našeho energetického prostředí, avšak poskytne příležitost pro další inovace v tomto odvětví, a tak přispěje k vytváření pracovních míst, k růstu v EU a k ochraně našeho životního prostředí. Komise naléhavě vyzývá Evropský parlament a Radu, aby dnešní návrhy velmi rychle a přednostně schválily jako legislativu, která zvýší odolnost Evropy vůči potenciálnímu narušení dodávek energie.

Jednou z pěti vzájemně propojených a vzájemně závislých dimenzí energetické unie je bezpečnost dodávek energie. Klíčovými faktory pro její zajištění je dokončení vnitřního trhu a účinnější spotřeba energie, avšak bezpečnost dodávek energie v EU je také úzce spjata s rozhodnutími v oblasti energetické politiky jejích sousedů.

Další informace:

• Informativní přehled o nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu

• Informativní přehledo mezivládních dohodách v oblasti energetiky

• Informativní přehled o zkapalněném zemním plynu a skladování plynu, které podpoří bezpečnost dodávek energie EU

• Informativní přehled o cestě k inteligentnímu, účinnému a udržitelnému odvětví vytápění a chlazení

• Internetové stránky Strategie pro energetickou unii

• Co má Evropská komise v plánu, vysvětluje ve svém komentáři státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na portálu EurActiv.cz. Na téma Energetické unie plánuje v březnu Národní konvent EU uspořádat kulatý stůl.

Rekordní počet registrovaných domácností, rekordní délka průběhu aukce a nejnižší cena na trhu. To je stručný popis aukce v první hromadné změně dodavatelů energií pořádané spotřebitelskou organizací v ČR. Modelová domácnost při přechodu na vítězný tarif ročně ušetří průměrně 1 941 Kč za elektřinu a 9 980 Kč za plyn. Vítězným dodavatelem se stala společnost Europe Easy Energy.

Aukce dodavatelů elektřiny a plynu, kteří soutěžili o nejvýhodnější nabídku pro více než 66 000 domácností zaregistrovaných do hromadné změny dodavatele „Chci výhodnější energie“ proběhla 11. února. Aukce trvala dlouhých 18 hodin, soutěžilo v ní sedm dodavatelů a padlo v ní celkem 140 příhozů.

„Vítězi aukce jsou v prvé řadě čeští spotřebitelé, protože se nám podařilo vysoutěžit nejnižší cenu na trhu. Nejnižší cenu za elektřinu i plyn v aukci nabídla společnost Europe Easy Energy,“ shrnuje výsledek aukce Martin Černý, ředitel dTestu, a uvádí: „Modelová domácnost se spotřebou elektřiny 3,2 MWh za rok v sazbě D02d a plynem vytápěným zatepleným rodinným domkem se spotřebou 15 MWh ročně při přechodu na vítězný tarif ušetří průměrně 1 941 Kč ročně za elektřinu a 9 980 Kč ročně za plyn.“

Modelová domácnost, pro kterou je vypočítána uvedená úspora, má tři až pět osob a využívá elektřinu na běžný chod spotřebičů a svícení. Odhad úspory vychází z porovnání s průměrem cen nejčastěji využívaných produktů dominantních dodavatelů na trhu. Výsledná úspora může být v konkrétních případech odlišná, záleží na stávajícím dodavateli, tarifu a spotřebě každého odběrného místa.

„Nyní zahajujeme fázi výpočtů, jejímž cílem je zaslat každému registrovanému spotřebiteli individuální nabídku s vyčíslením možné úspory právě pro jeho domácnost. Nabídky budeme rozesílat ve druhé polovině března 2016. Lidé pak budou mít několik týdnů na rozmyšlenou, zda chtějí nabídku přijmout,“ říká Martin Černý. Registrovaní uživatelé nemají povinnost stát se zákazníky vítězného dodavatele. Pokud se rozhodnou pro změnu, nový dodavatel s nimi vyřídí formality potřebné k uzavření smlouvy.

Registrace domácností do hromadné změny dodavatelů „Chci výhodnější energie“ skončila ke dni aukce. Nyní je možné ucházet se o místa, která se uvolní po spotřebitelích, kteří se rozhodnou nevyužít nabídku ke změně dodavatele. „Stačí vyplnit registrační formulář na stránce www.ChciVyhodnejsiEnergie.cz a počkat do první poloviny dubna na zprávu, zda má vítězný dodavatel ještě kapacitu nově registrované přijmout. Registrace je nadále zdarma a nezavazuje vás k přechodu k novému dodavateli,“ uvádí Černý.

Dodavatelé během aukce předkládali své nabídky anonymně. Aukce se mohli zúčastnit všichni aktivní dodavatelé elektřiny a plynu působící v České republice. Podmínkou účasti bylo, že společnost předem souhlasila s řadou klíčových kritérií. Dodavatelé se zavázali například k tomu, aby v aukci nabízeli smlouvy na jeden rok bez automatického prodloužení na dobu určitou, v nichž nebudou skryté poplatky a poplatky spojené s ukončením smlouvy. Podmínkou účasti bylo také například zajištění kvalitního zákaznického servisu a přistoupení k Etickému kodexu obchodníka v energetických odvětvích.
 

I v letošním roce se většiny měst dotkne zdražování vody. V hlavním městě Praze si letos obyvatelé připlatí oproti loňskému roku o 1,73 % více, v Brně o necelé jedno procento. Zdražovat se bude i v severních Čechách, kde lidé za vodu platí jednu z nejvyšších cen v republice. Tyto změny se však nemusí projevit i na složenkách. Stačí uvažovat ekologicky a neplýtvat vodou. Více vám prozradí následující tipy.

Ani letos nezůstane cena vody pro většinu českých domácností beze změny. Pražané za kubík vody zaplatí 79 Kč, Brňané 75,14 Kč. V největších městech se cena stále drží pod celorepublikovým průměrem. Horší to mají obyvatelé severních Čech, někteří si za tisíc litrů vody v letošním roce zaplatí i 98 Kč. Ačkoliv se může zdát, že tisíc litrů vody je dostatečné množství na dlouhou dobu, čtyřčlenná rodina jej spotřebuje za necelé tři dny. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2014 má člověk žijící v Praze průměrnou spotřebu 106 litrů vody za den. Prahu následuje Jihomoravský kraj s 91,5 litry vody na osobu na den. Pro srovnání – celorepublikový průměr představuje 87,3 litrů.

Nejvíce vody spotřebujeme v koupelně. Podle Pražských vodovodů a kanalizací bylo v roce 2014 na osobní hygienu, sprchování, umývání rukou a používání WC spotřebováno průměrně 71 litrů vody denně. I při zdražování vody však můžeme celkově ušetřit. I některé zdánlivé maličkosti, které si v koupelně ohlídáme, se můžou při vyúčtování pozitivně projevit.

Velká část z nás nechává puštěnou vodu, když si čistí zuby. Mnohem ekologičtější však je napustit si vodu do kelímku. Více než 2 dcl vody na vypláchnutí úst i opláchnutí kartáčku většinou nepotřebujeme. A pokud ano, můžeme si napustit kelímek znovu. V opačném případě proteče zbytečně klidně i 10 litrů vody za minutu čištění zubů. To samé platí u umývání rukou. Ani během mydlení rukou vodu nepotřebujeme.

Porucha, která vypadá zpočátku jako banalita, při pohledu na vyúčtování banalitou být hned přestane. „Protékající záchod, ale i kapající kohoutek znamenají každý měsíc desítky kubíků vody navíc. Se slabě protékajícím WC můžete při průměrné ceně za vodu zaplatit i dva a půl tisíce korun měsíčně navíc. Výdaje za opravu jsou tak většinou nižší než měsíční účet za vodu,“ doporučuje Radka Prokopová, výkonná ředitelka společnosti Alcaplast zabývající se sanitární technikou, řešit vzniklou závadu co nejdříve. Podle Pražských vodovodů a kanalizací může vést slabě protékající WC k úniku až jednoho kubíku za den, silně protékající WC dokonce ke dvěma kubíkům.

Velkou úsporou vody může být častější sprchování namísto relaxu ve vaně. Zatímco koupáním ve vaně spotřebujeme průměrně více než sto litrů vody, při sprchování proteče běžnou sprchovou hadicí přibližně 10 litrů za minutu. Rychlou sprchu zvládneme do tří minut, umývání vlasů nám může trvat o pár minut déle. Téměř vždy je ale sprcha ekologičtější. Změnou k lepšímu je také pořízení v dnešní době již standardních pákových baterií. Díky nim si rychleji nastavíte pro vás vhodnou teplotu vody. Příliš studená nebo příliš horká voda tak nebude dlouho protékat zbytečně. Existují i úsporné sprchové hlavice, které mají nižší, ale přesto dostatečný průtok vody. Případně si můžete nižší průtok vody nastavit sami tak, že neotevřete kohoutek naplno.

Pokud plánujete rekonstrukci koupelny, vyplatí se zamyslet nad splachováním. V posledních letech totiž právě splachování zaznamenává velký ekologický pokrok. Zatímco dříve bylo zcela běžné na jedno spláchnutí využít klidně i 12 litrů vody, dnes jsou standardem dvojitá splachování, kdy můžeme volit většinou mezi 3 a 6 litry. „Nejnižší možnou spotřebu nabízí splachovací systém Ecology, který využívá pouze 2 až 4 litry. Pořizovací cena je stejná jako u standardního splachování,  takže jde o velmi ekonomickou variantu. Při použití WC desetkrát za den tak ušetříte až 20 litrů vody,“ uvedla Radka Prokopová ze společnosti Alcaplast, která právě za systém Ecology získala v roce 2014 ocenění Gaia Awards v Dubaji. Výměna splachovacího systému je jednou z nákladnějších proměn, ale zbývající tipy jsou spíše maličkostmi, které nám pomohou ušetřit nejen peníze, ale i životní prostředí.

Francouzský parlament minulý týden definitivně potvrdil sporný zákon o zákazu vyhazování potravin do odpadu. Všichni větší prodejci potravin tak budou mít povinnost neprodané potraviny krátce před dobou spotřeby buď předat na charitativní účely nebo zkompostovat. V opačném případě budou čelit pokutám. Zákon také zakazuje, aby supermarket jakýkoliv potravinový odpad účelově poškozoval a tím znemožnil jeho další využití. Školám navíc francouzští politici nařídili, aby do studijních osnov zahrnuly i problematiku potravinového odpadu a učili, jak předcházet jeho vzniku. Francouzské potravinové banky novou legislativu pochopitelně přivítali.

Zdroj: https://www.odpady-portal.sk