VÝSLEDKY Vláda dnes projednávala problematiku dopravních projektů v souvislosti se starými posudky podle původního zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Ministr životního prostředí Richard Brabec na tiskové konferenci pojednání vlády sdělil, že vládě předložil dvě varianty novely zákona EIA s tím, že by vláda měla definitivně rozhodnout již příští týden. Evropská komise chce totiž do konce tohoto týdne zaujmout definitivní postoj. Jako problematickou stavbu ministr označil silniční okruh kolem Prahy. Ten zřejmě nahradí jiný projekt, a to železniční.

Připomínáme, že premiér Bohuslav Sobotka chce, aby novelu EIA zákonodárci následně projednali co nejrychleji, už v prvním čtení. Novela o EIA by tyto dopravní stavby převedla do zvláštního režimu. Místo nového posouzení, čímž by se příprava staveb prodloužila, by stačilo rozhodnutí vlády nebo ministerstva pro životní prostředí.

Vláda také dnes projednala a schválila upravený seznam evropsky chráněných území. Před časem vláda už rozhodla, že na seznam zařadí kaňonovité labské údolí a Louky u Přelouče nikoli.

Přehled bodů jednání vlády:

• Aktualizace Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice) - schváleno

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb. - schváleno

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu k předkládání žádostí o spolufinancování tzv. tradičních projektů schválených v rámci řádné výzvy programu LIFE. Letos poprvé je součástí výzvy také podpora přípravy a zpracování projektové dokumentace. MŽP se jako garant programu LIFE v České republice snaží maximálně motivovat české žadatele k předkládání projektových návrhů do programu LIFE. Důvodem je dosud nízké procento žadatelů, které odrazovala především složitá příprava projektové dokumentace a s ní spojené vysoké náklady. Aby se zvýšil zájem o program na straně českých žadatelů, kterými mohou být všechny právnické osoby, např. subjekty z řad veřejné správy, podnikatelských subjektů a neziskových organizací, podpoří MŽP nově finanční dotací také zpracování projektové dokumentace a přípravu projektu.

„Předmětem podpory v rámci národní výzvy je proto kromě spolufinancování tradičních projektů také jedna novinka, a to finanční podpora přípravy a zpracování projektových návrhů podávaných do programu LIFE,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski. A pokračuje: „Pro tyto účely MŽP vyčlenilo na rok 2016 ze svého rozpočtu celkem 53 milionů korun. Z této částky je 50 milionů korun určeno na spolufinancování projektů a 3 miliony korun na přípravu projektů.“

Maximální výše podpory na přípravu a zpracování projektu je 150 000 korun. Alokace pro tuto výzvu není dopředu rozdělena do jednotlivých oblastí podpory programu, ale je plošná. Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno zasláním rozpracovaného projektového návrhu odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP k posouzení, zda je předložený projekt v souladu s požadavky národní výzvy programu LIFE, a úspěšným předložením úplného projektového návrhu do evropské výzvy programu LIFE.

Žadatelé, kteří uspějí v národní a následně i evropské výzvě, podpoří Ministerstvo životního prostředí v realizaci projektů za stejných podmínek jako při vyhlášení loňské výzvy. To znamená, že nejvyšší míra spolufinancování i nadále činí maximálně 15 % z celkových způsobilých nákladů projektu, a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt.

Žádost o kofinancování projektů nebo podporu na přípravu projektové dokumentace musí být podána žadatelem, případně zástupcem žadatele osobně kontaktním osobám Oddělení programů EU v zalepené obálce nejpozději do 7. července 2016, 17:00 hod. nebo poštou na adresu Odbor finančních a dobrovolných nástrojů, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10, Praha 10, přičemž rozhodující je datum doručení. Výsledky výzvy se uchazeči dozví písemně nejpozději do 24. srpna 2016.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz.

Další informace o programu jsou dostupné na na internetové adrese MŽP.

Související:

Začal příjem žádostí do programu LIFE (20.5.)

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložili pokutu 200 tisíc korun společnosti, která nepovoleně zřídila čerpací stanici pohonných hmot k doplňování paliva do autobusů. Nedovoleně tak nakládala s velkým množstvím závadných látek a porušovala zákon o vodách.

Pochybení zjistili inspektoři při neohlášené kontrole. „Prostor pro stáčení a výdej pohonných hmot byl z pohledu vodohospodářského zabezpečení zcela nevyhovující. Manipulační plocha byla nezastřešená a zpevněna pouze dlažebními kostkami. Docházelo k ukapávání pohonných hmot na terén. Záchytné nádoby používány nebyly. V případě větší provozní závady mohlo dojít k nekontrolovanému úniku paliva a k ohrožení podzemních a povrchových vod,“ popsal případ Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Společnost se proti pokutě odvolala. Ministerstvo životního prostředí však její odvolání zamítlo. Provoz nepovolené čerpací stanice firma ukončila.

Nezákonné předávání odpadní zeminy a kamení ze stavby

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která od roku 2018 zavádí novu povinnost pro prodejce potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě, vychází ve Sbírce předpisů ČR pod číslem 180/2016 Sb. Od loňského roku už markety nemusí v případě darování odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží "ocení" nulou, stejně tomu bude i nadále. Tomuto tématu se bude pochopitelně věnovat redakce odborného časopisu Odpadové fórum a říjnová konference Předcházení vzniku odpadů.

Obchody budou muset neprodané potraviny nabídnout charitě (20.4.2016)

Obchody budou muset předávat nevyužité potraviny pouze do potravinových bank (27.4.2016)

Už po jedenácté se u příležitosti Světového dne větru otevřou pro širokou veřejnost vybrané větrné elektrárny po celé zemi. Kromě komentované prohlídky elektrárny je připraven bohatý doprovodný program. Mezi nejzajímavější akce určitě patří: Zlatá Olešnice - vyhlídka z obřího jeřábu, který vás zdvihne až k vrcholku větrné elektrárny, Brno - exponát dvacetimetrové lopatky větrné elektrárny, model chytré domácnosti využívající elektřinu z obnovitelných zdrojů, koncept komunitního vlastnictví obnovitelných zdrojů, pokus o zápis rekordu v počtu dětmi namalovaných větrných elektráren, Věžnice - projížďky elektromobily a Chrudim - procházka interiérem větrné elektrárny prostřednictvím 3D simulace, odborná exkurze úspěšnou továrnou vyrábějící a vyvážející komponenty na větrné elektrárny. Akce se koná tuto sobotu 11. června. Další informace najdete ZDE.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová chce, aby připravovaná novela stavebního zákona nabyla účinnosti od začátku příštího roku. Jako reálnější však vidí až 1. červenec 2017. Šlechtová to řekla na včerejším Setkání lídrů českého developmentu. Původně měla přitom novela platit už v polovině roku 2016, poté se termín odsunul.

Šlechtová počítá s tím, že novela by měla zkrátit stavební řízení minimálně o osm až deset měsíců. Pokud nebude ministerstvo zemědělství souhlasit s tím, aby do jednotného koordinovaného řízení byla zahrnuta i vodní díla, nevylučuje možnost, že by novelu z jednání vlády stáhla.

"Novela jde 30. června na legislativní radu vlády. Jdeme tam už podruhé, protože jsme s jednotlivými resorty vypořádali veškeré náležitosti právního charakteru. Stále máme 20 rozporů a i s nimi následně předložíme materiál na jednání vlády. To by se mělo stihnout ještě v červenci," uvedla Šlechtová.

V tom případě by podle ní měla novela nabýt účinnosti nejpozději v polovině příštího roku. "Ale ambicí našeho ministerstva je, aby to bylo už od 1. ledna," doplnila dnes ministryně.

Hlavním cílem novely je sloučení posudku o vlivu stavby na životní prostředí (EIA), územního rozhodnutí a stavebního povolení do jednoho koordinovaného řízení. Podle Šlechtové by tento krok zkrátil stavební řízení minimálně o osm až deset měsíců. Dotčená veřejnost by do něj mohla vstoupit až na závěr. Nyní to může udělat v každé fázi stavebního povolení, dohromady tedy třikrát.

Za největší rozpor považuje požadavek ministerstva zemědělství, aby z jednotného řízení byla vyjmuta vodní díla. "Když si chce obyčejný člověk postavit dům, musí mít povolení ohledně podzemních vod. A já nechci, aby si pro něj chodil na nějaký speciální úřad. Pokud vodní díla nebudou zapojena do jednotného řízení, tak tu novelu na vládě možná i stáhnu. Protože pak nemělo smysl kolem toho rok a půl běhat," dodala Šlechtová.

AVÍZO Ve čtvrtek dopoledne den 9.6. proběhne tisková konferenci (TK) ministra Richarda Brabce k problematice sucha, jeho vzniku, dotačním programům MŽP na boj se suchem a k výhledu na druhou polovinu roku 2016. Hlavním tématem bude sucho - zejména příčiny jeho vzniku, jakým způsobem se projevuje, aktuální stav, jak udržet vodu v krajině, co vše Ministerstvo životního prostředí dělá v boji se suchem, jaké má nové dotační programy. Na TK budou rovněž představeny nové výzvy v Operačním programu Životní prostředí 2014 - 2020 či v Národním programu Životní prostředí. Vedle ministra Richarda Brabce se TK zúčastní ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM Mark Rieder, náměstek ředitele ČHMÚ Jan Daňhelka a náměstci odborných sekcí MŽP.

Aktuálně běží nebo se připravuje řada programů, které jsou komplementární s vládou schváleným Národním akčním plánem čistá mobilita a mají jediný cíl: podpořit nákup vozidel na alternativní paliva. Česku navíc hrozí, že nesplní ekologické závazky v dopravě. Na podzim bude například vypsána výzva, v níž bude 150 milionů korun z Národního programu Životní prostředí, a která bude určena pro nákup ekologických vozidel pro kraje, obce a jejich organizace. Ale při prvním centrálním nákupu až 1500 osobních vozidel pro 12 ministerstev státní správy odhadem za cca 500 milionů korun nebyla letos v technických standardech zapracována zcela žádná povinnost pro nákup vozů na alternativní paliva a vozy mají být výhradně jen na benzin a naftu.

„Od uzavření Dobrovolné dohody, celých 10 let, stát absolutně neplní svůj závazek nákupu ekologicky čistých vozidel. V roce 2008 státní správa dostala vládou nařízeno během 5 ti let obměnit čtvrtinu vozidel vozových parků za čistá vozidla, ale výsledek byl tristní. Sice obměnila necelých 12 procent za vozidla s vyšší normou Euro, ale přímo na alternativní paliva nakoupila všechna ministerstva a úřady za celých 5 let jen 4 elektromobily, což nečinilo ani půl procenta. Vláda nyní schválila Národní akční plán pro čistou mobilitu, kde přímo podporuje a to i finančně nákup ekologických vozidel a praxe je nakonec taková, že při prvním centrálním nákupu až 1500 osobních vozidel pro 12 ministerstev opět odsouvá nákup vozů na alternativní paliva za další dva roky. Zatímco v některých státech Evropy se již připravují na zákaz vozidel na tradiční paliva, náš stát připravil nové technické standardy pro současný nákup a není v něm zpracována zcela žádná povinnost pro alternativní paliva,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu.

Vláda dala závazek, že do roku 2020 bude mít stát minimálně čtvrtinu vozidel na alternativní pohon. A tak například na podzim chce vypsat výzvu, v níž bude 150 milionů korun z Národního programu Životní prostředí a která bude určena pro kraje, obce a jejich organizace pro nákup vozidel na alternativní paliva. Na pořízení každého ekologického vozu budou moci získat dotaci pravděpodobně 80.000 až 150.000 korun. „Je neuvěřitelné, že v době, kdy celá Evropa veškerými možnými způsoby snižuje emise z dopravy a EU vydává Směrnice pro podporu budování infrastruktury alternativní paliva, při letošním výběrovém řízení našeho státu na centrální meganákup osobních aut pro referenty, náměstky a generální ředitele státních firem se bude jednat o výběrové řízení na stoprocentní nákup vozidel jen na benzinový i naftový pohon,“ dodává Jiří Šimek z ČPS.

Úřady se hájí tím, že s nákupy alternativních pohonů počítají, i když to nebude zjevně hned. „Předpokládáme, že v roce 2017 bychom zahájili přípravu nadresortní veřejné zakázky na vozidla s alternativním pohonem,“ říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo životního prostředí navíc slibuje, že samo vypíše zakázku, kde bude alternativních pohonů více, než požaduje limit.

„Podíl vozů na alternativní pohon bude dosahovat 44 procent z celkového počtu nakupovaných vozů pro resort,“ dodala Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Zdroj: TZ ČPS, iDNES.cz

Z šetření CVVM vyplývá, že za nejzávažnější problémy občané České republiky považují nedostatek pitné vody, hromadění odpadů, znečišťování pitné vody a úbytek deštných pralesů, které za velmi či dosti závažný problém označilo přibližně 9 z 10 dotázaných.

V rámci květnového šetření zaměřeného na problematiku životního prostředí se Centrum pro výzkum veřejného mínění soustředilo i na otázku hodnocení závažnosti některých celosvětových problémů. Předmětem výzkumu byly jednak jevy přímo spojené s lidskou činností, jako například hromadění odpadků, pěstování geneticky upravených potravin či provoz jaderných elektráren, a jednak jevy pojící se k limitům přírodních zdrojů ve smyslu úbytku deštných pralesů či nedostatku pitné vody.

Z šetření vyplývá, že za nejzávažnější problémy občané České republiky považují nedostatek pitné vody, hromadění odpadů, znečišťování pitné vody a úbytek deštných pralesů, které za velmi či dosti závažný problém označilo přibližně 9 z 10 dotázaných. Jako nejpalčivější se přitom jeví nedostatek pitné vody, u kterého respondenti nejčastěji volili krajní variantu odpovědi, tedy že jde o velmi závažný problém, konkrétně tuto variantu vybraly přibližně tři pětiny oslovených (62 %).

Přibližně čtyři pětiny české veřejnosti pak za velmi či dosti závažný problém považují znečišťování zemědělské půdy (81 %) úbytek druhů (80 %) a vyčerpání zdrojů surovin (79 %). Třem čtvrtinám respondentů se jako velmi či dosti závažný problém jevilo také přelidnění (76 %) a globální oteplování (74 %). Podle přibližně tří pětin respondentů (61 %) je problém také pěstování geneticky upravených potravin. Provoz jaderných elektráren za velmi nebo dosti závažný problém označila polovina české veřejnosti (50 %).

V pohledu na závažnost různých globálních problémů se mírně odlišují muži a ženy, když muži o něco častěji některé ze sledovaných problémů označovali za „málo závažné“. Výraznější rozdíly v názorech na závažnost různých globálních problémů naopak nenajdeme mezi lidmi různého věku. Postoje k závažnosti různých globálních problémů souvisejí se vzděláním respondenta, například dotázaní s vysokoškolským vzděláním častěji uváděli, že velmi závažnými problémy jsou úbytek pralesů, znečišťování pitné vody a vyčerpání zdrojů surovin. Obecně za závažnější pak označují všechny sledované problémy lidé, kteří se zajímají o stav životního prostředí v ČR.

Dokument ke stažení:

Česká veřejnost o globálních problémech – květen 2016

Dne 21. června 2016 agentura ECHA spustí novou verzi REACH-IT. Týden před aktualizací nebudou stránky, kvůli přechodu na nový systém, dostupné. Véce k tématu ZDE. V Úředním věstníku bylo publikováno nové nařízení Komise (EU) 2016/863 ze dne 31. května 2016, kterým se mění přílohy VII a VIII nařízení REACH. Změny se týkají alternativních metod pro získávání informací o vlastnostech látek - více ZDE. A v neposlední řadě ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhu harmonizované klasifikace a označování (CLH) pro herbicid Glyfosát, více ZDE

Aktuální nabídka seminářů:

• Nařízení REACH a CLP 2016, 29. 9. 2016 - Praha - více ZDE

NOVÉ DOTACE Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou výzvu z Operačního programu Životní prostředí, která podpoří projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných protipovodňových systémů a digitální povodňové plány. Žádosti o podporu mohou zájemci z řad příspěvkových organizací podávat od prvního července do konce letošního srpna. Připraveno je pro ně 150 milionů korun.

„Česká republika se v posledních dnech potýká s extrémními výkyvy počasí. Tropická vedra střídají přílivy srážek a vlny silných bouřek. V důsledku mnoha faktorů tak vznikají lokální povodně v místech, kde se voda nestačí zasakovat do půdy nebo odtékat. Na mnoha místech způsobují náhlé a intenzivní deště dopravní komplikace, ničí majetek občanů i obcí, voda zatopuje sklepy i domy. Vznikají nemalé finanční škody, ale ohroženy jsou i lidské životy,“ upozorňuje ministr Richard Brabec.

Příčin lokálních povodní je hned několik. Tou hlavní je ztráta schopnosti krajiny zadržet vodu. Zastavování a betonování krajiny, intenzivní zemědělské hospodaření a sucho způsobené klimatickou změnou. To jsou některé z hlavních důvodů, které vedou ke snížené schopnosti půdy zasakovat vodu.

„Když se k tomu přidá historické narovnávání toků, meliorace a intenzivní deště, které půda nedokáže po suchém období pojmout, vznikají lokální povodně. I proto MŽP bude celoročně vyhlašovat výzvy, které se týkají jak předcházení povodním, tak boje se suchem,“ dodává ministr Brabec.  

Aktuálně je na opatření na zadržení vody v krajině otevřená výzva na projekty, jako jsou např. malé vodní nádrže, tůně či mokřady, revitalizace a realizace přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnova korytotvorných procesů. Dále se podpora vztahuje i na tzv. vegetační pokryv, tedy na realizaci travních pásů, průlehů, zakládání a obnovu mezí a remízů, vytváření krajinné mozaiky, zlepšení stavu lesních porostů nebo zakládání a obnovu územních systémů ekologické stability, biocenter a biokoridorů [1]. Zároveň MŽP vyhlásilo výzvu na projekty varovných, hlásných, předpovědních a výstražných protipovodňových systémů, které umožní včas upozornit na hrozící povodně, tak aby bylo možné neprodleně zahájit rozhodující opatření na ochranu majetku a lidských životů.

„Zaměření výzvy na protipovodňové hlásné systémy jde v ruku v ruce s prioritou Ministerstva životního prostředí. Tou je boj se suchem na jedné straně a předcházení škodám způsobovaným lokálními povodněmi na straně druhé. Tyto dva extrémy jsou dvě strany téže mince, kterou je klimatická změna, s níž se potýkáme a do budoucna budeme potýkat stále více,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

O dotaci na projekty týkající se rozšíření a zkvalitnění varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na celostátní úrovni, digitální povodňové plány mohou příspěvkové organizace žádat od 1. července do 31. srpna 2016, a to elektronicky prostřednictvím portálu IS KP14+, včetně všech požadovaných příloh definovaných v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 [2]. Jestliže povinnou přílohou žádosti je projektová dokumentace v úrovni pro stavební povolení nebo vyšším stupni včetně položkového rozpočtu je žadatel povinen předložit tuto přílohu vždy v tištěné podobě.

„Ideální je tyto materiály podat na příslušném krajském pracovišti Státního fondu životního prostředí ČR. Žadatele dále upozorňujeme, že součásti žádosti musí být i souhlas vlastníků objektů, na které budou protipovodňové hlásné systémy instalovány,“ upřesnil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Aktuální výzva je koncipována jako výzva průběžná a nesoutěžní. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 000 Kč bez DPH. „Na obdobná opatření se soustředila již čtvrtá výzva Operačního programu Životní prostředí, v jejímž rámci bylo schváleno 78 projektů s dotací z evropských fondů ve výši více než 232 milionů korun,“ dodal ředitel Valdman.

Další informace:

(1) Výzva je pro příjem žádostí otevřena od 8. 4. do 30. 6. 2016. Více informací, včetně potřebných dokumentů - ZDE

(2) Dokumenty k 37. výzvě jsou k dispozici na této internetové adrese - ZDE

Norsko se rozhodlo, že od roku 2025 zakáže registraci nových osobních aut a také autobusů se spalovacím motorem. Na silnice budou smět jenom vozy na čistě elektrický pohon nebo hybridy s možností dobití baterie ze zásuvky. Podle listu Dagens Naeringsliv se na tom shodly čtyři klíčové politické strany mající v parlamentu většinu. Podrobnosti o tomto dlouhodobém záměru oznámeny nebyly. Norové přišli elektromobilům na chuť a v přepočtu na počet obyvatel jich kupují nejvíce na světě. V Norsku s 5,1 milionu obyvatel koncem dubna jezdilo už přes 100 tisíc aut na elektrický pohon.

Zdroj: iHNED.cz

Ukazuje to nový průzkum mezinárodní sítě agentur TNS, do kterého se na konci dubna zapojilo více než deset a půl tisíce firem. O skoncování s odpady se podle výsledků snaží 72 % malých podniků a 89 % velkých společností. Na špičce se přitom nachází Malta, Irsko a Lucembursko. Při výzkumu se mimo jiné ukázalo, že čím větší tržby z prodeje firma má, tím pravděpodobněji cestou oběhového hospodářství půjde. V průběhu posledních tří let prý zkoušela svůj odpad redukovat, opětovně využít nebo prodat polovina firem. Už menší část podniků se zaměřuje na snížení spotřeby vody (19%) a čerpání energie z obnovitelných zdrojů (16 %). Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Červnové číslo Odpadového fóra je skutečně designové: jak od pohledu, tak i po obsahové stránce. Má to i svoje opodstatnění: tématem června je Upcyklace. Co všechno se skrývá pod tímto cizojazyčným názvem, se dozvíme z článku o historii upcyklace a jejím významu v současném odpadovém (či přesněji bezodpadovém) hospodářství od pana inženýra Jiřího Aujezdského.

Směrem od teorie k praxi následuje článek věnovaný firmám a jednotlivým designérům, v nichž odpad evokuje tvůrčí živel. Mezi nimi je designérské studio Contiqua v čele s Jindřichem Fialkou, který tráví čas hledáním kvalitních materiálů mezi průmyslovým odpadem. A že má velký prostor: průmyslový odpad v České republice tvoří velký procentový podíl z celkové produkce odpadů. Firma Respiro bere heslo „od kolébky ke kolébce“ velmi vážně. Opotřebované věci, jako cyklistické duše a reklamní plachty, doprovází k jejich nové kolébce v podobě designových batohů a firemních doplňků.

Je příznační, jak se každý protagonista snaží přijit s vlastní teorií vzniku upcyklace. Zatímco Respiro naznačilo, že by za vším stali české zlaté ručičky, dámskou část redakce obzvláště potěšilo prohlášení pana inženýra Aujezdského o tom, že „velkými inovátory byly hlavně ženy“. Ovšem obě verze se navzájem nevylučují.

Tímto ovšem „designové“ povídání nekončí. Červnová polemika se věnuje očekávané evropské směrnici o ekodesignu. Co všechno má obsahovat, aby podporovala opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků? Účastníci debaty navrhli řádu dílčích nápadů: od povinného kódového značení použitých materiálů přes systém bonusů a malusů až po ekologickou daň.

 V rozhovoru s panem profesorem Hyžíkem se redakce soustředila na situaci energetického využití odpadu v České republice. Na pozadí novely zákona o odpadech je toto téma kontroverzní a slovy pana profesora v České republice „je obhájce energetického využití odpadu považován při nejmenším za zločince“. Zeptali jsme se pana profesora i na jeho dlouhodobou švýcarskou zkušenost. „Jestli se mě ptáte na rozdíl mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací, tak bych musel být minimálně Fryderyk Chopin, kdybych ten rozdíl měl vyjádřit hudbou, “ prohlásil během rozhovoru. Jak moc se to panu profesorovi povedlo, posuďte sami.

Druhé velké téma čísla se týká pachové problematiky. Je možné objektivně zavést emisní limity pro pachové látky?  O snaze senátorky Jitky Seitlové o vymezení „obtěžujícího zápachu“ pojednává redakční článek s názvem „Limity a měření zápachu“.  Paní inženýrka Petra Auterská ve svém článku „Jak posuzovat zápach“ popisuje metodologii objektivního měření.

Získá pan docent Miroslav Sedláček Evropskou cenu vynálezce roku? Rozhodnutí padne 9. června v Lisabonu. Mezitím čteme jeho článek v novém OF věnovaný objevné turbině, za kterou byl nominován, a držíme mu palce.

Zajímavou novinkou toho čísla je nová pravidelná rubrika „Porovnání krajů“. Jak vyplývá ze samotného názvu, v následujících sedmi měsících se budeme věnovat porovnání dvojic krajů z pohledu relevantních aspektů životního prostředí. Výstižný text bude doprovázet přehledná infografika, která vychází z roční Souhrnné zprávy o životním prostředí zpracované organizací CENIA.

Generálním ředitelem nově vzniklé Agentury pro podnikání a inovace (API) byl k 1. červnu jmenován Lukáš Vymětal. Agentura pro podnikání a inovace vznikla 1. června oddělením divize Strukturální fondy od agentury CzechInvest. Právě tuto divizi Lukáš Vymětal od roku 2008 řídil, předtím působil jako odborník na fondy EU ve firmě Technoexport či tajemník předsedy vlády.

Agentura pro podnikání a inovace vznikla na základě požadavku Evropské komise, aby subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky ze zdrojů Evropské unie, spadaly pod režim zákona o státní službě. Jako státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu bude mít na starosti implementaci podpory podnikání a inovací ze strukturálních fondů EU. Zajišťovat bude administraci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) 2014—2020. CzechInvest bude nadále pokračovat ve své hlavní aktivitě, tedy zprostředkovávání investic do České republiky.

Na 140 pracovníků nové agentury sídlí v budově CzechInvestu v Žitné ulici v Praze 2, a protože agentury CzechInvest a API spolu i nadále úzce spolupracují, jsou zástupci API přítomni i v regionálních kancelářích CzechInvestu v každém krajském městě.

Dne 26. května 2016 vyhlásila Evropská komise výzvu v novém pilotním schématu, které má pomoct inovátorům s rychlým uvedením nových nápadů z oblasti ochrany životního prostředí a oběhového hospodářství do praxe. 

Evropská komise odstartovala výzvu k vyjádření zájmu (Expression of Interest, EOI) pro pilotní fázi inovačních dohod, tzv. Innovation Deals. Tyto dohody by měly napomoci snahám posouvat ekonomiku směrem k oběhovému hospodářství. Žadatelé budou mít za úkol definovat, jakým překážkám čelí při uvádění inovací na trh a napomoci tak k jejich odstranění. Bude až pět návrhů bude vybráno. S úspěšnými žadateli budou uzavřeny inovační dohody, které představují nelegislativní přístup, poukazující na regulační překážky inovacím transparentně a formou dobrovolné spolupráce mezi inovátory, národními/krajskými a místními úřady a Komisí. Až deset žádostí bude schváleno přes program H2020 výzvy CIRC-01 a CIRC-02.

Žádost o inovační dohodu je možné podat ZDE. 

Lhůta pro podávání žádostí končí 15. září 2016. V průběhu října až prosince 2016 proběhne výběrové řízení ohledně inovačních dohod. Začátkem 2017 dojde k podpisu dohod. Zhodnocení pilotní fáze proběhne v polovině 2018.

Více informací o pilotním schématu naleznete na stránkách EK ZDE.

Zdroj: Národní portál pro evropský výzkum