Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes setkal ve Varšavě se svým polským protějškem Janem Szyszkem. Mezi hlavní body jednání z pohledu MŽP ČR patřila témata jako Polskem plánované rozšíření těžby hnědouhelného dolu Turów, průzkum těžby uranu na polské straně v blízkosti českých hranic na Náchodsku, světelné znečištění z polských skleníků ve Frýdlantském výběžku či společné kroky při řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Lidé v českém pohraničí na Liberecku se dlouhodobě potýkají s problémy vznikajícími v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v oblasti dolu a elektrárny Turów. Jedná se zejména o úbytek podzemní vody, znečištění povrchových vod, zhoršené rozptylové podmínky či světelné znečištění z elektrárny, dnes umocněné světlem ze skleníků soukromé společnosti, které využívají odpadní teplo z elektrárny. V dubnu loňského roku byla Česká republika seznámena s dalším plánovaným rozšířením těžby na dolu Turów. Od té doby aktivně komunikuje s polskými zástupci, nicméně ČR stále čeká na dokumentaci EIA, aby se dle mezinárodních úmluv mohla stát přímým účastníkem mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Rozšíření těžby na dolu Turów představuje podle zpracovaných českých studií vážné ohrožení zdrojů podzemních vod, a ČR proto po polské straně požaduje doplnění podkladů, včetně návrhu technických a kompenzačních opatření, která ztrátě podzemních vod na Liberecku předejdou.

„Polští kolegové přislíbili doplnění podkladů a chybějících informací, které jsou důležité pro vyhodnocení vlivů záměru na vodní poměry na území ČR, včetně doplnění hydrologického a hydrogeologického posudku, vyhodnocení vlivů záměru na podzemní a povrchové vody, vyhodnocení vodních poměrů na území ČR ad. Bylo dohodnuto vytvoření pracovní skupiny, do které budou jmenováni experti obou stran, včetně zástupce investora dolu Turów, a která bude mít za úkol vytvoření oboustranně odsouhlaseného řešení problému vlivu dolu Turów na vodní poměry na území ČR. Česká republika tak bude mít zajištěny veškeré informace o záměru. Zároveň podle polské strany zatím není jisté, zda opravdu dojde k rozšíření těžby, aktuálně probíhají průzkumy a vyhodnocování možného rozšíření dobývacího prostoru. Teprve poté budou navrhovány případné alternativy na možné zmenšení záměru, popř. možné kompenzace dopadů. Zároveň jsme se domluvili, že expertní skupina bude zřízena okamžitě a sejde se co nejdříve, tedy v průběhu několika týdnů, a to na území ČR. Já zajistím i účast ze stran zástupců libereckého regionu,“ komentuje výsledky jednání ministr životního prostředí Richard Brabec.

Čtěte také: Studie Frýdlantské vodárenské společnosti ukázala, že při pokračující těžbě by se do dvaceti let ztratila voda ze studní a vrtů v části Frýdlantska a Hrádecka. Více na E15 ZDE.

Co se týká světelného znečištění ve Frýdlantském výběžku, které způsobuje nepřetržité noční intenzivní světlo ze skleníků na pěstování zeleniny u polského města Bogatynia, ministři se dnes dohodli na společném postupu směrem k polské firmě. „Polské ministerstvo životního prostředí se již spojilo s polskou společností provozující skleníky. Zároveň ministerstvo obdrželo i stížnosti na světelné znečištění od saských kolegů. Věřím, že společně vytvoříme dostatečný tlak, který povede k technickým úpravám skleníků, které světelné znečištění sníží, nebo mu úplně zamezí,“ pokračuje ministr Brabec.

„Polský ministr mě rovněž informoval, že veškeré práce na polských průzkumech ložisek uranu v blízkosti Náchodska byly nyní zastaveny a neplánují se aktuálně žádné další průzkumy ani zahájení těžby. Zároveň na polské straně momentálně žádná firma nemá zájem o těžbu uranu,“ pokračuje ministr Brabec.

Jedním z témat, které obě strany prodiskutovaly, byl i dlouhodobý problém znečištění ovzduší v česko-polském příhraničí, v ČR zejména v oblasti Moravskoslezského kraje. „Česká republika je připravena se nejenom spolufinancováním zapojit do evropského dotačního programu LIFE, v trojstranném projektu spolu s Polskem a Slovenskem, jehož východiskem budou data pro měření kvality ovzduší vycházející ze společného základu, společné emisní databáze. Výchozí a především společná data a metodika mohou být základem pro získání dotačních prostředků z evropského programu LIFE na realizaci a implementaci programu zlepšování kvality ovzduší v oblasti Moravskoslezského kraje. Polská strana bude své rozhodnutí o finanční spoluúčasti ještě přehodnocovat, ministr Szyszko rozhodně ale zapojení do projektu podporuje,“ komentuje další bod jednání ministr Brabec. „Já jsem zároveň polskému ministrovi nabídl spolupráci při realizaci kotlíkových dotací, na které se nám podařilo získat v Evropské komisi 9 miliard korun a o které je v ČR obrovský zájem. Pokud by se masivní výměna kotlů podařila i v Polsku, kde je ovšem počet kotlů na pevná paliva až 10 milionů oproti českým 350 tisícům těch nejvíce neekologických, a to zejména na hranicích s Moravskoslezským krajem, pak by jistě taková výměna měla i efekt na ovzduší v ČR,“ dodává ministr Brabec.

Až 40 000 pracovních míst by v Česku mohlo vzniknout poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich začnou využívat jako zdroj. Vyplývá to ze studie britské agentury WRAP. Odvolává se na ni ministerstvo životního prostředí. Nové pracovní příležitosti by lidé podle MŽP mohli najít v recyklačním a zpracovatelském průmyslu, opravárenství, digitální ekonomice, biohospodářství i výzkumu a inovacích, které mohou zlepšovat design výrobků a snižovat materiálovou náročnost.

MŽP v lednu poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o odpadech. Právě ten by měl podle úřadu přispět k úspoře surovin, vyšší zaměstnanosti a zvýšení recyklace. Cílem zákona je mimo jiné také do roku 2024 významně snížit skládkování, mění i poplatky za odpad.

"Pokud se bude podle MŽP i nadále ve velkém skládkovat, mnoho pracovních míst nevznikne. Provoz skládky je totiž z hlediska pracovní síly nenáročný a nepřináší žádný pozitivní přínos pro ostatní průmyslová odvětví," řekl ČTK ředitel odboru odpadů na MŽP Jaromír Manhart.

ČR patří mezi země osmadvacítky s nejvyšší závislostí HDP na průmyslové produkci a závislá je i na dovozu klíčových surovin a energií, v některých komoditách převyšuje dovoz zdrojů až 80 procent. "Česká republika není až na výjimky energeticky soběstačná v hlavních surovinách. My tady vyhazujeme a i další státy desítky a stovky milionů tun surovin a nepracujeme s nimi," konstatoval v úterý ministr Richard Brabec (ANO).

Na skládkách končí zhruba 55 procent odpadních plastů a 30 procent obalového skla a cenných zdrojů surovin. Průmysl a stavebnictví produkují více než 25 milionů tun odpadů a pět milionů tun komunálního odpadu je z měst a obcí, z toho se však velké množství ukládá bez využití na skládky. Evropská komise loni v prosinci členským státům doporučila přechod na oběhové hospodářství. To se snaží uchovat výrobky co nejdéle v systému.

Komise v balíčku navrhuje způsoby, jak udržet hodnoty výrobků, materiálů a zdrojů v ekonomice a podpořit inovace. "To znamená, aby to nekončilo odpadem, který by se zaskládkoval, ale používal by se dále při výrobě a přípravě," řekla minulý týden Silvija Aileová z Generálního ředitelství pro životní prostředí EK. Příkladem uvedla ekodesign. "Výrobek se musí navrhovat tak, aby byl využitelný, opravitelný a odpovídal novým požadavkům," poznamenala. O návrzích EK se ale ještě povede debata.

Některé firmy v ČR principy oběhového hospodářství už přijaly a ministerstvo je dává za příklad ve své brožuře. Třeba odpadová firma SITA CZ ročně zpracuje ve svých kompostárnách 50 000 tun biologicky rozložitelných odpadů od občanů, obcí a firem. Česká likérka Jan Becher - Karlovarská Becherovka kompostuje ze 100 procent rostlinné zbytky jako výrobní odpad, strojírenská a slévárenská firma Seco GROUP recykluje 800 tun odpadu za rok využitím přímo ve vlastní výrobě, v cementárně využívá všechen dovezený materiál, ušetří i za nové suroviny.

Zdroj: ČTK

K novému zákonu o odpadech čtěte také:

• Jak evropské státy omezují skládkování a jak mají vysoké poplatky? (18.2.2016)

• Vozit odpad na skládky se prodraží (17.2.2016)

• Právo: Platba za odpad do skládek se zdvojnásobí (17.2.2016)

• Plať tolik, kolik vyhodíš. MŽP chystá revoluci v platbách za komunální odpad (16.2.)

• Brabec navrhuje změnit poplatky za odpady, záležet bude i na množství (16.2.)Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/brabec-navrhuje-zmenit-poplatky-za-odpady-budou-i-podle-mnozstvi-20160216.html

• Maršák: Černé skládky jsou zakletým problémem ústavního a majetkového práva (14.2.)

• Prezentace MŽP z představení nových odpadových zákonů ke stažení! (10.2.)

• Ministerstvo chce téměř čtyřnásobně zdražit skládkování (Události - ČT24, 10.2.2016)

• Manhart: Skládkování je v 21. století nemorální (9.2.2016)

• Nové odpadové zákony jdou do připomínkového řízení (30.1.2016)

• Porovnání plateb za skládkování v Evropě

BOZP Tuto sobotu, 20. února, vejde v platnost novela zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu. Chodci budou mít povinnost nosit reflexní prvek, pokud se za snížené viditelnosti pohybují mimo obec po krajnici nebo okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Podle informací ministerstva dopravy bude zpočátku policie reflexní pásky rozdávat, aby chodci novou povinnost pro příště neporušovali a chránili svou bezpečnost.

Cílem je především prevence vážných a smrtelných nehod, způsobených tím, že chodec nebyl na silnici dostatečně viditelný. Mezi roky 2012 - 2015 zemřelo na silnicích 523 chodců, z toho 303 v noci. Jenom v minulém roce takto zemřelo 72 lidí, kteří nebyli v noci vidět. Vhodný reflexní prvek tak může zachránit nemalý počet životů. Vidět a být viděn je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích.

Řidič, který v noci potká chodce v černém oblečení, má zhruba 18 m na adekvátní reakci. Při rychlosti kolem 70 km/h má tak pouhou necelou vteřinu na provedení příslušného manévru a odvrácení srážky. Za takových podmínek tak záleží z velké části na náhodě, zda k tragédii nedojde. Pokud je ale chodec vybaven reflexním prvkem, zvyšuje se vzdálenost, na kterou je řidič schopen rozeznat chodce (reflexní předmět) až na 200 m. Tato vzdálenost mu již poskytuje při zmíněných 70 km/h dostatek prostoru na to, aby se chodci bezpečně vyhnul.

Mít na sobě reflexní prvek je pro chodce povinností tehdy, když se pohybuje mimo obec za snížené viditelnosti (tedy nejen v noci, ale i za šera, mlhy apod.) po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Z hlediska vlastní bezpečnosti je však samozřejmě dobré využít reflexních prvků všude tam, kde hrozí, že řidič nemá možnost chodce bezpečně rozeznat.  

Reflexní vestu určitě nosit nemusíte. Stačí kvalitní doplněk z retroreflexního materiálu výrazné barvy (např. žlutá, světle zelená, oranžová atd.), který je viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. Jako ideální se tak nabízí například reflexní pásek, umístěný na noze nebo ruce (ideálně na obou končetinách) směrem do vozovky. Pásek můžete nosit pohodlně u sebe v kapse nebo tašce, kde vám nezabere příliš místa a použít ho až v případě potřeby. Dostatečný je například i reflexní prvek, který je součástí oblečení, batohu či tašky, pokud je dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu.

Reflexní doplňky seženete například v papírnictvích, prodejnách se sportovními potřebami, často je seženete i v klasickém supermarketu, v prodejnách domácího zboží, v trafice, na poště nebo na čerpací stanici. Cena jednoduchých reflexních prvků se pohybuje zhruba kolem 30 Kč.

V případě porušení této povinnosti hrozí pokuta v rozmezí od nuly do 2000 Kč blokově, od 1500 do 2500 Kč ve správním řízení. Místo udělování sankcí však policejní hlídky budou lidem spíše domlouvat a rozdávat jim reflexní pásky a tašky, aby příště zákon neporušovali a pohybovali se na silnici bezpečněji.

Čisté auto

Předmětná novela zákona myslí i na řidiče. Ti totiž nebudou smět řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran.

Evropská komise zpracovala historicky první strategii pro sektor vytápění a chlazení, který představuje polovinu konečné spotřeby energie v EU, ale doposud byl spíše na okraji zájmu. Strategie obsahuje plány na zvýšení energetické účinnosti budov, zlepšení vazeb mezi elektrizační soustavou a soustavami zásobování teplem nebo podporu využití odpadního tepla a chladu z průmyslových procesů.

Sektor vytápění a chlazení představuje 50 % roční spotřeby energie v EU a současně 59 % spotřeby zemního plynu, což odpovídá 68 % jeho dovozu. Zní to těžko uvěřitelně, ale evropská energetická a klimatická politika ho donedávna z větší části ignorovala, respektive zaměřovala se jen na některé dílčí aspekty. Nyní Evropská komise poprvé předložila ucelenou vizi, jak by se měl tento sektor postupně transformovat, aby bylo možné dosáhnout cílů Energetické unie a klimaticko-energetických cílů do roku 2030.

Strategie se zaměřuje na snížení energetické náročnosti budov, maximalizaci účinnosti a udržitelnosti systémů vytápění a chlazení, podporu účinnosti v průmyslu a využití výhod propojení vytápění a chlazení s elektrizační soustavou. Synergie mezi procesy energetického využití odpadu a dálkovým vytápěním by mohly poskytnout bezpečnou, obnovitelnou a v některých případech také cenově přijatelnější energii nahrazující fosilní paliva. Strategie nezapomíná ani na spotřebitele tepla, kteří by měli profitovat z účinnějších systémů zásobování teplem a získat více informací o své spotřebě tepla a nákladech.

Evropská komise bude letos v rámci přípravy revizí směrnic vytvářejících právní rámec Energetické unie analyzovat, jak pomoci budovám a průmyslu v přechodu na efektivní nízkouhlíkové energetické systémy založené na obnovitelných zdrojích energie a využití odpadního tepla a navrhne konkrétní legislativní opatření. Tyto analýzy budou zahrnovat dálkové vytápění a chlazení a elektrifikaci vytápění pomocí tepelných čerpadel.

„Je dobře, že se Komise konečně zabývá celým sektorem od výroby tepla až po jeho finální spotřebu,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „Jsem mile překvapen, že v Bruselu začínají být brány vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov. O tom mluvíme roky, ale donedávna to v Bruselu na úrodnou půdu zrovna nepadalo.“

„ČR má v tomto odvětví Evropě co nabídnout, především naše bohaté zkušenosti a širokou síť tepláren, které na kogeneračním principu fungují již několik desetiletí. Proto oceňujeme důraz, který Komise ve strategii na tento typ získávání energie klade,“ komentoval na serveru Euractiv.cz dokument státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Přínos vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla i účinného dálkového vytápění pro Českou republiku je nepopiratelný, na konci loňského roku to znovu potvrdilo vyhodnocení nákladů a přínosů, které jsme zaslali do Bruselu,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská.

Čtěte také:

Balíček Evropské komise k energetické bezpečnosti představen (16.2.)

NOVÁ LEGISLATIVA Ve Sbírce předpisů vychází nové nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních a to pod číslem 57/2016 Sb. Nové nařízení nahradí od 1. března stávající nařízení vlády č. 416/2010 Sb.

V návaznosti na požadavky usnesení vlády (č. 72 z roku 2013) a jednání meziresortní skupiny byla podle navrhovatele nutná úprava přípustných (maximálních možných) hodnot znečištění odpadních vod vypouštěných do vod podzemních. Dále dochází k zpřesnění požadavků na obsah náležitostí povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Co se týče přechodné ustanovení, tak minimální požadavek na kategorii výrobku označovaného CE podle § 3 odst. 6 stanovený pro ukazatel Ncelk musí být splněn nejpozději do 18 měsíců od účinnosti tohoto nařízení.

Text nového nařízení si můžete stáhnout na konci příspěvku.

Přehled změn:

• V § 2 odst. 2 bude zakotvena vedle způsobu měření míry znečištění odběrem vzorku směsného možnost provedení odběru vzorku prostého. Cena za odběr vzorku prostého je o 50 % nižší než odběr vzorku směsného. Koncovému uživateli (oprávněnému z povolení) se tak sníží náklady na provoz čistícího zařízení.

• Maximální hodnoty ukazatele mikrobiologického znečištění budou použity jen v odůvodněných případech (z paušalizovaného případu se stane pouze odůvodněný případ). V ostatních případech než odůvodněných tak dojde k úspoře nákladů pro koncové uživatele čistících zařízení (oprávněné z povolení), kteří konkrétně ušetří za mikrobiologický rozbor (Escherichia coli, Enterokoky).

• Tabulka 1 A přílohy č. 1 – Pro ukazatel P_celk v mg/l bylo vyhověno Usnesení vlády č. 72 a tento ukazatel byl vypuštěn. Úspora pro výrobce čistících zařízení (podnikatelské subjekty) bude v tom, že nemusí instalovat technologie na odstraňování fosforu (odhad úspory 200-300 Kč/EO). Úspora pro koncové uživatele (oprávněné z  povolení) bude spočívat v tom, že nemusí kupovat koagulanty na odstraňování fosforu pro čistící zařízení (odhad úspory 1 Kč/1m³ vyčištěných odpadních vod).

• Tabulka 1 A pro větší čistící zařízení a 1 B přílohy č. 1 – Ukazatel N-NH₄⁺ byl oproti platnému stavu nahrazen ukazatelem N_celk, který lépe vyjadřuje požadovanou kvalitu vyčištěných odpadních vod ve vztahu k možnému znečištění vod podzemních, tím dojde ke snížení rizika kontaminace podzemních vod dusičnany.

• Tabulka přílohy č. 2 – V ukazateli P_celk v % pro certifikovaná čistící zařízení označená CE bylo vyhověno Usnesení vlády č. 72, kdy byla snížena min. hodnota tohoto ukazatele (z 80 % na 50 %; po MPŘ na 40%). Úspora pro výrobce čistících zařízení (podnikatelské subjekty) bude v tom, že nemusí instalovat technologie na odstraňování fosforu (odhad úspory 200-300 Kč/EO). Úspora pro koncové uživatele (oprávněné z  povolení) bude spočívat v tom, že nemusí kupovat koagulanty na odstranění fosforu pro certifikovaná čistící zařízení označená CE (odhad úspory 1 Kč/1m³ vyčištěných odpadních vod).

• Tabulka přílohy č. 2 – ukazatel N-NH₄⁺ byl nahrazen ukazatelem N_celk,

• v % pro certifikovaná čistící zařízení označená CE a byla snížena jeho min. hodnota (z 80 % na 75 %; po MPŘ na 50%).

Server Odpady zveřejnil přehled poplatků za skládkování odpadů v Evropě, který poskytlo Ministerstvo životního prostředí. Ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petr Havelka si tak položil otázku "Kolik států má zákaz skládkování a jak jsou vysoké poplatky v Evropě?" Z informací poskytnutých MŽP tak podle něj vyplývá, že zákaz skládkování komunálního odpadu, podobný českému zákazu, má ve své legislativě nastaveno jen Německo, Belgie a Švýcarsko. Poplatek za nebezpečný odpad má Česko dlouhodobě nejvyšší na světě. Do konce příštího týdne je možné připomínkovat nový zákon o odpadech, kde výše poplatků určitě sehraje klíčovou roli. Pochopitelně navrhovanou výši poplatků ředitel asociace nenechal bez povšimnutí.

Kde mají široký zákaz skládkování?

Vyhlášený evropský balíček k oběhovému hospodářství, který ČAOH aktivně podporuje, navrhuje, aby členské státy omezily skládkování komunálních odpadů na 10%, a to za 14 let, tedy k roku 2030. 

Z informací uvedených v tabulce MŽP (pod článkem) vyplývá, že zákaz skládkování komunálního odpadu, podobný českému zákazu, má ve své legislativě nastaveno Německo, Belgie a Švýcarsko. K roku 2024 má tento zákaz v platném zákoně i Česká republika. Zákaz skládkovat komunální odpad byl v ČR přijat v novele zákona o odpadech již v polovině roku 2014, a to jakožto poslanecký pozměňovací návrh, tedy bez jakékoli analýzy dopadů, či posouzení nezbytnosti navrhovaného opatření ve vztahu k evropské legislativě.

ČR samozřejmě může být jedním z nejpřísnějších států v této věci a reálně můžeme mít zakázané skládkování o šest let dříve než EU. Je to pouze otázka politiky státu a toho, zda zodpovědní politici chtějí, aby občané a firmy toto výsadní postavení ČR v EU zaplatili. Technicky je to jistě možné.

V ČR máme být nejpřísnější

Z tabulky vyplývá, že evropské státy omezující ukládání komunálního odpadu na skládky přijímají převážně zákaz skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Evropská směrnice o skládkách 1999/31/ES stanovuje právě pouze omezení k biologicky rozložitelným odpadů, a to na úroveň 35% produkce roku 1995 v roce 2020. Několik států má zákaz skládkování neupraveného komunálního odpadu, či spalitelného odpadu. Takto to dlouhodobě navrhovala i ČAOH. Parametrem TOC pak omezují skládkování státy jako Rakousko a Norsko 5-10 % TOC (mají k tomu však i další parametry). V případě zákazu spalitelného odpadu je využíván parametr výhřevnosti, např. Itálie s hranicí 13MJ/kg. Výhřevnost je uvedena také v návrhu nového českého zákona o odpadech. MŽP však kupodivu navrhuje omezení již pro odpady, které vůbec nehoří, a to odpady s hodnotou 4 MJ/kg, tedy až 3 krát přísnější limit než má např. Itálie.  Takovýto limit by byl nejpřísnějším v celé EU. Odpady přitom přestávají hořet při výhřevnosti cca 6,5 MJ/kg. Po-té již potřebují nemalé přídavky primárních paliv, např. zemního plynu, což je z hlediska environmentálního nežádoucí. Motivace MŽP proto není zcela jasná.

Jak je to s poplatky v EU?

Je možné obecně shrnout, že vysoké poplatky za skládkování jsou nastaveny u bohatších států Evropy. Státy, které mají řízené odpadové hospodářství pouze cca 25 let, tedy postkomunistické státy (jako ČR), touto cestou nejdou a volí méně nákladná opatření, často zaměřená na podporu třídění a úprav odpadů. Tedy na motivaci, nikoli na represi a násobné zdanění, jak je nyní navrhováno ministerstvem ŽP v ČR. Na Slovensku a v Polsku byly hlavními odpůrci zdražení svazy a sdružení obcí. Ty finálně prosadily řešení motivační, levnější, bez potřeby násobného navýšení poplatků a vysokých nákladů obcí a občanů.

V případě zbytkového, či inertního odpadu je v EU častým řešením poplatky nevybírat žádné, či je stanovit pouze v minimální výši. ČR má naopak poplatek i u inertního odpadu 500 Kč/t. Dle návrhu MŽP se má navíc navyšovat až na 1350 Kč/tunu – bude tedy nejvyšší v Evropě. Žádné nebo minimální zpoplatnění těchto odpadů má dle tabulky MŽP například: Bulharsko, Estonsko, Francie, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko, nebo Velká Británie. Ceny se pohybují od nulových částek po maximálně 20 €/t.

Co je v kontextu informací z dalších států velmi s podivem je fakt, že MŽP navrhuje dokonce i u zbytkového/nevyužitelného odpadu výrazné zdražení až na 1350 Kč/t. U odpadu, který není možné využít, má navrhované zdražení jediný dopad, a sice umělé navýšení ceny služeb obcím a občanům, ale i firmám, resp. zajištění daňového výnosu státu na úkor peněženek všech. Pozitivní environmentální přínos opatření není zřejmý. Tímto nastavením navíc stát vytváří prostředí, kde se silně nevyplatí odpad jakkoli technologicky zpracovávat a třídit, ale výhodnější je jej spálit bez jakékoli úpravy jako směs - celý obsah černých popelnic. To však Evropa nechce a prosazuje, aby členské státy postupně ustopily z posledních příček hierarchie (skládky a spalovny) a odpady zpracovávaly s cílem jejich využití jako surovin pro další výrobu. Stejný přístup dlouhodobě doporučuje i ČAOH (více zde). Tento konkrétní parametr a jeho nastavení to však prakticky znemožňuje.

Směsný komunální odpad, recyklovatelný a využitelný odpad navrhuje MŽP zdražit na skoro čtyřnásobek (z 500 na 1850 Kč/t v roce 2023). Tedy na více než dvojnásobnou hodnotu, kterou mají okolní státy, jako např. Polsko, kde se s poplatkem cca 750 Kč daří odpady efektivně odklánět ze skládek do zpracovatelských zařízení. Navíc zbytkový a nevyužitelný odpad je v Polsku zatížen nižší daní ve třech skupinách dle využitelnosti odpadu – 450Kč/250Kč/0Kč. To motivuje odpadové firmy odpad zpracovávat (včetně SKO), nikoli s ním nakládat jako se směsí. Zavedené opatření funguje. Ani zde tak není zcela zřejmé, proč v ČR, když máme navíc uzákoněn i zákaz skládkování (již k roku 2024), potřebujeme zdražení násobně vyšší, než zafungovalo např. ve srovnatelném Polsku. Jako zvažovaný důvod je v médiích opakovaně zmiňována možná snaha MŽP o přesunutí odpadů ze skládek do nových spaloven odpadů. Veřme, že to tak není...

Nebezpečný odpad. Je asi již obecně známým faktem, že nebezpečný odpad má ČR dlouhodobě zpoplatněn nejvíce na světě, a to v míře 6200 Kč za tunu. Druhým nejdražším státem je Belgie, která má poplatek ve výši 1780 Kč/tunu. MŽP navrhuje tento poplatek pozvolna snižovat na 4000 Kč v roce 2017 a na finálních 2500 Kč/t k roku 2024. ČR a český průmysl tedy bude mít oproti svým konkurentům v zahraničí poplatek stále nejvyšší v EU i za 9 let. I zde by bylo zajímavé znát objektivní důvod.

Odpad využitý na povinné technické zabezpečení skládky (TZS) navrhuje MŽP zpoplatnit v míře 100 až 400 Kč/t, a to i ten, který doposud nepodléhal žádnému zpoplatnění a původci za něj v míře do 25% objemu nemuseli platit skládkovou daň státu. Neplatili proto, že tento odpad není na skládce odstraňován, ale je využíván namísto jinak nezbytných primárních surovin, a to k předepsanému zabezpečení skládky. Doposud tedy původci odpadů (firmy, obce) ušetřili významné prostředky/daně, které nyní naopak bude třeba státu odvést. Konkrétní středně velká průmyslová firma "K", ze středních Čech, vypočítala dopad ministerstvem navrhovaných opatření týkajících se TZS na své náklady na odpady. Výpočtem je doloženo navýšení jejich nákladů o 70 000 000 Kč ročně. Tuto daň bude firma muset, oproti dosavadnímu stavu, odvést navíc státu.

Náklady navýšení vždy nese původce odpadů, nikoli provozovatel zařízení

Agenda skládkovacích poplatků je pro původce odpadů dosti důležitým tématem, neboť veškeré náklady navýšení poplatků vždy nesli a musí nést původci odpadů. Dle evropského principu „znečišťovatel platí“ je totiž vždy původce ten, kdo ovlivňuje množství vznikajících odpadů. Původce je ten, kdo nese daňové zatížení k vztahující se k odpadům a nakládáním s nimi. Provozovatel zařízení, ač tyto daně vybírá a v plné míře je odvádí státu, nemůže být znečišťovatelem, neboť on odpady neprodukuje a naopak nabízí zákonnou možnost, jak s odpady od původců naložit v souladu s platnou legislativou.

Přílohy ke článku:

• Tabulka MŽP k výši skladovacích poplatků v Evropě a k případnému omezení skládkování: platby-za-skladkovani-a-zakazy.pdf [ 62.87 kB ]

• Vývoj skládkování v ČR: vyvoj-skladkovani.jpg [ 421.45 kB ]

• Má Evropa skládkové velmoci? Pokud ano, které to jsou? Srovnání míry skládkování v EU (Eurostat): graf.-ulozeno-ko-na-skladky-2012-s-popiskem.jpg [ 407.21 kB ]

• Tabulka ministerstvem navrhovaného násobného zdražení - příloha č. 8 nového zákona o odpadech, který je právě ve vnějším připomínkovém řízení: tabulka-zdrazeni-mZp.pdf [ 35.72 kB ]

Zdroj: ČAOH

K novému zákonu o odpadech čtěte také:

• Vozit odpad na skládky se prodraží (17.2.2016)

• Právo: Platba za odpad do skládek se zdvojnásobí (17.2.2016)

• Plať tolik, kolik vyhodíš. MŽP chystá revoluci v platbách za komunální odpad (16.2.)

• Brabec navrhuje změnit poplatky za odpady, záležet bude i na množství (16.2.)Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/brabec-navrhuje-zmenit-poplatky-za-odpady-budou-i-podle-mnozstvi-20160216.html

• Maršák: Černé skládky jsou zakletým problémem ústavního a majetkového práva (14.2.)

• Prezentace MŽP z představení nových odpadových zákonů ke stažení! (10.2.)

• Ministerstvo chce téměř čtyřnásobně zdražit skládkování (Události - ČT24, 10.2.2016)

• Manhart: Skládkování je v 21. století nemorální (9.2.2016)

• Nové odpadové zákony jdou do připomínkového řízení (30.1.2016)

• Porovnání plateb za skládkování v Evropě

Politika ochrany klimatu v České republice nahradí Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice z roku 2004.  Politika se zaměřuje na definování cílů a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajistila splnění redukčních cílů pro emise skleníkových plynů v návaznosti na mezinárodní dohody (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská smlouva), závazky vyplývajících z legislativy Evropské unie a přispěla k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR. Politika je v souladu se Státní politikou životního prostředí a je úzce provázána s novou Státní energetickou koncepcí. Politika dále vychází z celé řady dílčích sektorových strategií a akčních plánů. V rámci Politiky je navržen pětiletý cyklus aktualizace Materiálu ve spolupráci se všemi zainteresovanými resorty. Více ZDE

CENIA oznámila, že od středy 24. 2. 2016 od 14:00 hodin proběhne technická odstávka informačních systémů EIA a SEA. Během odstávky bude provedena migrace serveru na rychlejší linku. Systém bude zprovozněn opět v pátek 26. 2. 2016 ráno.

Vláda dnes schválila Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 (NP). V následujících letech bude kladen větší důraz na podporu aplikovaného výzkumu pro potřeby ekonomiky a státní správy. Dokument určuje klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit. Národní politika také navrhuje změny v řízení a financování vědy tak, aby vznikalo víc špičkových vědeckých výsledků a do výzkumu a vývoje se víc zapojovaly firmy.

„Vůbec poprvé jsme do přípravy vědní politiky přizvali soukromý sektor a i na základě jejich připomínek nastavujeme systém do budoucna. Podporu aplikovaného výzkumu chceme zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který NP na vládě předkládal. Více než polovinu celkových výdajů na vědu a výzkum v ČR tvoří podle Českého statistického úřadu výdaje podniků, v roce 2014 byla tato částka 43 miliard korun.

Potřeby průmyslu, ale i státní správy budou průběžně projednávány se zástupci trhu a budou se podle nich upravovat programy podpory. Jako klíčové obory byly vytipovány biotechnologie a nanotechnologie, digitální ekonomika, automobilový a letecký průmysl a železniční doprava, ale také tradiční odvětví jako strojírenství, elektrotechnika, ocelářství, slévárenství a energetika. Pozornost se nově zaměří také na kulturní a kreativní průmysly. Tyto oblasti byly stanoveny po rok trvající diskuzi se zástupci podniků. Seznam výzkumných témat bude dále doplňován.
Národní politika dále určuje pět oblastí, v nichž česká věda zaostává, a navrhuje řešení.

1) Systém řízení vědy a výzkumu
Řízení vědní politiky se má sjednotit pod jeden úřad, plánované Ministerstvo pro vědu. Pod něj by spadalo financování výzkumných institucí včetně nově vzniklých výzkumných center, na centrální úrovni by se zde řešila také mezinárodní vědecká spolupráce a vědecká diplomacie.

2) Veřejný sektor
Nový systém hodnocení výzkumných organizací by měl podpořit špičkové vědecké výsledky a nastartovat aplikovaný výzkum a zapojení výzkumníků do mezinárodní spolupráce. Vznikne také přehledný systém financování nových výzkumných center a velkých infrastruktur.

3) Spolupráce soukromého a veřejného sektoru
Hodnocení a financování výzkumu bude upraveno tak, aby motivovalo výzkumníky a podniky ke spolupráci. Část stávajících pracovišť by se mohla transformovat v centra aplikovaného výzkumu. Vznikne databáze přístrojů, které mají výzkumné organizace a které by mohly být využity také pro podnikový výzkum.

4) Inovace v podnicích
Do výzkumu a vývoje zatím investují zejména velké nadnárodní firmy. Nové služby a finanční nástroje (například Národní inovační fond) mají pomoci malým a středním podnikům zapojit se do výzkumu.

5) Strategické zacílení podpory
Výsledky aplikovaného výzkumu se dosud jen v malé míře uplatňují v praxi, programy na podporu výzkumu jsou příliš obecně zaměřené. Nově se proto stanoví prioritní oblasti aplikovaného výzkumu, které se budou podporovat. Programy budou zaměřeny na konkrétní témata podle aktuálních potřeb podniků a také s ohledem na potenciální výzvy nebo hrozby, kterým bude společnost čelit (například migrace, sucho).

Podkladem pro navržená opatření byla Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací. Zvýšené výdaje na uvedená opatření budou řešeny v rámci celkového rozpočtu na vědu.

Další výsledky jednání vlády ze dne 17.2.:

• Informace o plnění úkolů uvedených v příloze Usnesení vlády č. 86 ze dne 9. února 2015 k Návrhu koncepčního řešení regulace ve vodárenství - pro informaci

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - odloženo

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., a o změně některých souvisejících nařízení vlády - schváleno

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., a nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů - schváleno

PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě s termínem 9. března 2016. Návrh je předkládán v návaznosti na novelu zákona o odpadech zákon č. 223/2015 Sb. a reflektuje změny v ustanoveních § 32 a § 33 zákona o odpadech, které nabudou účinnosti dne 1. března 2016.

Návrh specifikuje nové povinnosti pro provozovatele čistírny odpadních vod a zařízení na úpravu kalů, dále stanoví podmínky pro skladování kalů v zařízení ke sběru a skladování odpadů a technické požadavky pro uložení upravených kalů u zemědělce a jejich použití na zemědělské půdě.

Vyhláška nahradí současnou vyhlášku č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška má nabýt účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.

Vyhláška upravuje:

• technické podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě a pro jejich dočasné uložení před jejich použitím na zemědělské půdě,

• mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány,

• mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě,

• postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy,

• obsah programu použití kalů,

• podmínky skladování upravených kalů před jejich použitím,

• požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů.

Další podrobnosti a dokumenty ke stažení najdete ZDE.

ŠKODA rozšířila svou modelovou paletu a bude tak rozšiřovat nabídku vozů kategorie SUV. Se studií ŠKODA VisionS česká automobilka na autosalonu v Ženevě napoví, jak by mohl vypadat nový designový jazyk SUV značky ŠKODA. Zásadní novinkou studie ŠKODA VisionS je i její plug-in-hybridní pohon.

ŠKODA VisionS převádí nový designový jazyk značky do segmentu SUV: Design je viditelně ovlivněn českým kubismem a tradičním českým uměním výroby křišťálového skla. Linie jsou jasné, precizní a ostré. Na markantně konturovaných plochách vytváří hra světla a stínu silné efekty, zvýrazněné zelenou barvou Island.

S délkou 4,70 m, rozvorem 2,79 m, šířkou 1,91 m a výškou 1,68 m je ŠKODA VisionS na silnici nepřehlédnutelná. Automobil, postavený na bázi modulární platformy (MQB) koncernu Volkswagen, je prvním vozem značky ŠKODA se šesti sedaly uspořádanými ve třech řadách.

Další novinkou této studie je její plug-in-hybridní pohon. Vůz akceleruje se systémovým výkonem 165 kW (225 k) z 0 na 100 km/h za 7,4 s a dosahuje maximální rychlosti téměř 200 km/h. Na 100 km jízdy vystačí v normovaném cyklu s 1,9 litry benzinu (45 gramů CO2 na kilometry). ŠKODA VisionS ujede v čistě elektrickém režimu až 50 km, s oběma druhy pohonu ujede na jedno tankování/nabití až 1000 km.

Spalovací motor 1,4 TSI s výkonem 115 kW (156 k) a točivým momentem 250 Nm spolupracuje s elektromotorem o trvalém výkonu 40 kW a maximálním točivém momentu 220 Nm. Ten je integrován do šestistupňové převodovky DSG, která přenáší výkon na přední kola. U zadní nápravy je umístěn druhý elektromotor o výkonu až 85 kW, s maximálním točivým momentem 270 Nm, který pracuje nezávisle na pohonu přední nápravy.

Studie má tedy inteligentní pohon všech kol, který se obejde bez mechanického propojení pohonu předních a zadních kol. Mezi všemi třemi motory vládne velice flexibilní souhra: řidič vozu ŠKODA VisionS může volit mezi několika provozními režimy – od čistě elektrického pohonu až po nabíjecí modus, vždy s cílem dosažení maximální efektivity. Li-Ion akumulátory o kapacitě 12,4 kWh jsou uloženy před zadní nápravou.

Podle mluvčího Jozefa Baláže není rozhodnuto, zda se hybridní pohon objeví v sériové verzi nového SUV, které má přijít v druhé polovině letošního roku, podle některých zdrojů pod označením Kodiaq. Nový generální ředitel Škody Bernhard Maier v rozhovoru pro časopis Forbes uvedl, že prvním hybridem značky by měl být Superb současné generace a na trh by se měl dostat ještě v tomto desetiletí.

Ve Věstníku Evropské unie vyšlo dne 16. února 2016 nařízení, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o kadmium. Nařízení vstupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Položka 23 v příloze XVII nařízení REACH tak zakazuje použití kadmia a kadmiových sloučenin v nátěrových barvách kódů [3208] [3209], s výjimkou pro nátěrové barvy s obsahem zinku. Toto omezení se nicméně nevztahuje na uvádění nátěrových barev obsahujících kadmium na trh. Ve sloupci 2 položky 23 v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

Kadmium (č. CAS 7440-43-9, č. ES 231-152-8 a jeho sloučeniny)

• Nesmí se používat nebo uvádět na trh v nátěrových barvách [3208] [3209], jestliže je koncentrace (vyjádřeno jako kovové Cd) rovna nebo vyšší než 0,01 % hmotnostních.

• U nátěrových barev [3208] [3209] s obsahem zinku přesahujícím 10 % hmotnostních nátěrové barvy nesmí být koncentrace kadmia (vyjádřeno jako kovové Cd) rovna nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních.

• Natřené předměty nesmějí být uváděny na trh, jestliže je koncentrace kadmia (vyjádřeno jako kovové Cd) rovna nebo vyšší než 0,1 % hmotnostních nátěrové barvy na natřeném předmětu.“

Dokument ke stažení:

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/217 ze dne 16. února 2016, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o kadmium

V pondělí 15. 2. skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy odpadů, obalů a vod prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2015. Do systému bylo zasláno celkem 82 842 Hlášení o produkci a nakládání s odpady. Následný ohlašovací termín je stanoven na konce března.

Mezi nejčastější důvody, které vedly k nezpracovatelnému hlášení bylo zaslání duplicitního řádného hlášení, nevyplnění povinných polí ve formuláři a nebo nedodržení datového standardu v XML souborech.

K 15. 2. 2016 bylo do systému ISPOP zasláno celkem 82 842 Hlášení o produkci a nakládání s odpady. V zákoně stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 77 846 provozoven, což je zhruba o 2 500 provozoven více než v loňském roce. Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady bylo zasláno za 490 provozoven, Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady podalo 112 provozoven.

Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování bylo podáno za 1 159 zdrojů znečišťování, hlášení za Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku bylo zasláno za 4 519 zdrojů odběru podzemní vody.

Přes 570 subjektů podalo hlášení za agendu obalů – Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

Vyhodnocení hlášení vodní bilance

Koncem ledna resp.  v pondělí 1. 2. 2016 skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy vod (údaje pro vodní bilanci a základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu) taktéž za rok 2015.

Ke 1. 2. 2016 bylo v systému ISPOP evidováno celkem 12 646 aktivních místu užívání vody. V zákoně stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 11 231 míst užívání vody, což je přes 88 % očekávaných hlášení vodní bilance.

Nejčastější důvody, které vedli k nezpracovatelnému hlášení, bylo jednak zaslání duplicitního řádného hlášení a nevyplnění povinných polí ve formuláři.

Počet hlášení „Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu“ (formulář dle § 38, odst. 4, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), které zasílají také provozovatelé (převážně občané) malých domovních čistíren odpadních vod dle rozhodnutí vodoprávního úřadu, bylo více než v roce 2015 – nyní celkem 4 498 hlášení, v roce 2015 celkem 4 268 hlášení.

Následný ohlašovací termín 31. 3. 2016 se bude týkat agendy ovzduší, integrovaného registru znečištění (IRZ) a odpadů (ročních zpráv) a to konkrétně:

Ovzduší:

• Ohlášení souhrnné provozní evidence

• Podání poplatkového přiznání

• Oznámení o počtu systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony, množství v nich obsažených halonů

• Zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek (získání nebo předání z nebo do jiného členského státu EU, zneškodnění, znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodnění)

IRZ:

• Formulář pro hlášení do Integrovaného registru znečišťování (příručka pro hlášení ke stažení a rady na co si dát pozor čtěte - ZDE)

Odpady:

• Roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) zákona o odpadech

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru bateriií a akumulátorů za uplynulý kalendářní rok

• Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za uplynulý kalendářní rok

ECHA zahájila osmitýdenní veřejnou konzultaci týkající se 27 žádostí o povolení pro použití sloučenin šestimocného chromu, 1,2-dichloroethanu, bis(2-methoxyethyl)etheru a kyseliny arzeničné. Veřejná konzultace potrvá do 6. dubna 2016. Více ZDE