Energetický regulační úřad (ERÚ) nevypíše cenové rozhodnutí týkající se výplaty podpory obnovitelných zdrojů energie pro příští rok. Středeční usnesení vlády podle úřadu situaci vůbec neřeší. Podle mluvčího ERÚ Jiřího Středeční usnesení vlády podle úřadu situaci vůbec neřeší.

„Usnesení nerozumíme, není nám jasné, jakým způsobem máme postupovat. Na základě schváleného materiálu, který jsme dostali pouze v přípravné verzi, cenové rozhodnutí rozhodně vypsat nemůžeme a nevypíšeme,“ řekl dnes Chvojka.

Návrh usnesení ukládá mimo jiné ministru průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD) konat ve spolupráci s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tak, aby Evropská komise schválila notifikaci v co nejkratším termínu.

Kvůli problematice minulý pátek Mládek v Bruselu jednal s eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Po jednání oznámil, že EK by českou podobu podpory obnovitelných zdrojů energie měla potvrdit do několika měsíců, zřejmě mezi únorem a dubnem.

"Pokud má pan ministr Mládek přivézt z Bruselu notifikaci, tak máme pravdu my a celý ten materiál je jen cár papíru. Pokud notifikaci nepotřebuje přivézt, tak vůbec nechápeme, proč ho k tomu vláda pověřila," řekl dnes Chvojka. Dokument schválený vládou navíc podle něj majitele obnovitelných zdrojů nevylučuje z toho, že by museli dotace vracet i s úroky, pokud by notifikace nebyla kladná.

Mládek dnes uvedl, že pokud předsedkyně ERÚ Alena Vitásková nezmění názor, a podporu nevypíše, vláda by problematiku znovu řešila v lednu, tak aby nebyl ohrožen výplatní termín 15. února. „Vláda by to řešila způsobem, který není optimální, takže bychom se mu rádi vyhnuli,“ řekl dnes bez bližších podrobností Mládek. Podle něj by ale podobně jako v minulých letech měla konat především Vitásková. „Ona je ten člověk, co to má řešit,“ uvedl.

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/eru-nevypise-podporu-obnovitelnych-zdroju-vlada-situaci-pry-nevyresila-1251823#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Souvisejcí:

Vláda schválila usnesení pro podporu obnovitelných zdrojů (2.12.2015)

Oxid uhličitý, považovaný za hlavní příčinu oteplování, lze využít k získání takzvané čisté energie. Tvrdí to izraelská firma NewCO2fuels (NCF), která se zabývá vývojem nové technologie, která by pomohla zužitkovat CO2 velmi žádoucím způsobem.

Vědci se nyní zaměřují nikoli jenom na ukládání CO2, ale i na přeměnu této zplodiny v novou energii. Ústavy v USA, Číně, Evropě a Izraeli soutěží mezi sebou v tom, komu se jako prvnímu podaří dovést tuto technologii k průmyslovému využití. V Izraeli jsou v pokročilém stadiu a v Rehovotu se dokončuje prototyp sluneční elektrárny, která by vyráběla syntetický plyn z CO2 zachyceného ze vzduchu.

Ústav je obklopen slunečními panely svádějícími zachycenou energii do jediného panelu, jakési ohromné lupy, která umožňuje zahřátí reaktoru na 1000 stupňů. "Tento žár prochází reaktorem a v něm se rozkládá plyn. Vkládáme do něj oxid uhličitý a vodu a vychází z něj syngas, směs oxidu uhelnatého a vodíku," řekl Uzi Aharoni, který řídí provoz v NCF. Takto získaný syntetický plyn lze využít jako pohonnou látku. Její výroba se obešla bez jakéhokoli fosilního paliva, stačil k tomu vzduch, slunce a osm let špičkového výzkumu.

Reaktor, který vyvíjejí v NCF, by bylo možné instalovat na konci výrobního procesu některých průmyslových podniků, které produkují velké množství tepla a CO2, například v metalurgii nebo plynárenství. Část vlastních zplodin byl tak mohly tyto továrny přeměnit v palivo. V Izraeli se má začít s experimentálním provozem reaktoru příští rok a NCF počítá s uvedením na trh v roce 2018. Roční zisk se odhaduje na 22,5 miliardy eur (608 miliard korun).

Odbornice sice říká, že produkt izraelského ústavu je čistý, ale obává se, aby podniky existenci této nové technologie nevyužily k utlumení snahy snížit produkci škodlivin.

Zdroj: ČTK

ZÁSADNÍ! Evropská komise včera přijala nový ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství v Evropě, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst a vytvořit nová pracovní místa. Navržená opatření mají přispět k „uzavření“ životního cyklu výrobků prostřednictvím větší míry recyklace a opětovného využívání a prospějí životnímu prostředí i ekonomice.

Všechny suroviny, výrobky a odpady tak budou podle předložených plánů v maximální míře zhodnoceny a využity, čímž se podpoří úspory energie a sníží emise skleníkových plynů. Návrhy zahrnují celý životní cyklus od výroby a spotřeby až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami.

Tento přechod bude v příštích dvou letech finančně podpořen z evropských strukturálních a investičních fondů, částkou 650 milionů EUR z programu Horizont 2020 (programu EU pro financování výzkumu a inovací), částkou 5,5 miliardy EUR ze strukturálních fondů pro nakládání s odpady, jakož i vnitrostátními investicemi do oběhového hospodářství.

Ke klíčovým opatřením patří:

• financování ve výši více než 650 milionů EUR v rámci programu Horizont 2020 a 5,5 miliardy EUR ze strukturálních fondů,

• opatření pro omezení potravinového odpadu, mj. prostřednictvím společné metodiky měření, lepšího označování dat a nástrojů pro dosažení globálního cíle udržitelného rozvoje snížit plýtvání potravinami do roku 2030 o polovinu,

• vytváření norem kvality druhotných surovin za účelem zvýšení důvěry hospodářských subjektů v jednotný trh,

• opatření pracovního plánu pro ekodesign na období 2015–2017, která kromě energetické účinnosti prosazují i opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků,

• revidované nařízení o hnojivech, jež má za cíl usnadnit uznávání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotném trhu a podpořit úlohu bioživin,

• strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, která se zabývá otázkami recyklovatelnosti, biologické rozložitelnosti, přítomnosti nebezpečných látek v plastech a globálním cílem udržitelného rozvoje výrazně omezit odpad znečišťující moře,

• řada opatření pro opětovné využívání vody včetně legislativního návrhu týkajícího se minimálních požadavků na opětovné využití odpadních vod,

Revidovaný legislativní návrh týkající se odpadu stanoví jasné cíle pro omezování odpadu a ambiciózní a přesvědčivý dlouhodobý postup pro nakládání s odpady a jejich recyklaci. Cíle v oblasti omezování odpadů jsou v novém návrhu doplněny konkrétními opatřeními pro řešení praktických překážek a zohlednění rozdílné situace v jednotlivých členských státech, tak aby bylo zajištěno účinné provádění. Ke klíčovým prvkům revidovaného návrhu týkajícího se odpadu patří:

• společný unijní cíl recyklovat 65 % komunálního odpadu do roku 2030,

• společný unijní cíl recyklovat 75 % obalových odpadů do roku 2030,

• závazný cíl snížit skládkování na 10 % objemu veškerého odpadu do roku 2030,

• zákaz skládkování odpadu, který pochází z odděleného sběru,

• podpora ekonomických nástrojů odrazujících od ukládání na skládky,

• zjednodušené a zlepšené definice a harmonizované metody výpočtu míry recyklace v celé EU,

• konkrétní opatření na podporu opětovného použití a stimulace průmyslové symbiózy – vedlejší produkt jednoho odvětví se použije jako surovina jiného odvětví,

• ekonomická motivace pro výrobce, aby uváděli na trh ekologičtější výrobky a aby podporovali jejich využití a recyklaci (např. u obalů, baterií, elektrických a elektronických zařízení a u vozidel).

Otázky a odpovědi k balíčku o oběhovém hospodářství

Co je oběhové hospodářství?

Chceme-li Evropské unii zajistit udržitelný růst, musíme se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem. Je zřejmé, že lineární model hospodářského růstu, na který jsme byli v minulosti zvyklí, již neodpovídá potřebám moderních společností v globalizovaném světě. Nemůžeme svou budoucnost stavět na modelu „vytěžím, vyrobím, vyhodím“. Mnohé přírodní zdroje jsou omezené, takže musíme najít ekologický a ekonomicky udržitelný způsob jejich využití. Je i v hospodářském zájmu podniků, aby co nejlépe využívaly své zdroje.

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu a znovu se používají k vytváření nové hodnoty. Tímto způsobem lze v Evropě zajistit pracovní místa, prosazovat inovace přinášející konkurenční výhody a dosáhnout takové úrovně ochrany člověka a životního prostředí, na niž bude Evropa moci být hrdá. Lidem lze díky tomu nabídnout i trvanlivější a inovační výrobky, které se promítnou do lepší kvality života a ušetří finanční prostředky.

Co obsahuje balíček týkající se oběhového hospodářství, který Komise přijala?

Pomocí svého balíčku chce Komise přechod k oběhovému hospodářství usnadnit. Balíček tvoří revidované návrhy právních předpisů o odpadech a rovněž ucelený akční plán, který stanoví konkrétní mandát pro toto funkční období Komise. Návrhy týkající se odpadů stanoví jasnou a ambiciózní dlouhodobou vizi pro vyšší míru recyklace a omezení skládkování a navrhují konkrétní opatření k odstranění praktických překážek, které brání lepšímu nakládání s odpady. Přihlíží i k rozdílné situaci jednotlivých členských států.

Akční plán pro oběhové hospodářství tento návrh doplňuje tím, že stanoví opatření, díky nimž se cyklus oběhového hospodářství uzavře a která se budou týkat všech fází životního cyklu výrobku: od výroby a spotřeby přes nakládání s odpady až po trh s druhotnými surovinami. V akčním plánu je také řada opatření zaměřených na překážky na trhu v konkrétních odvětvích či zdrojích surovin, jako jsou plasty, potravinový odpad, kritické suroviny, stavebnictví a demolice, biomasa a výrobky z biologických materiálů, a rovněž horizontální opatření v oblasti inovací a investic.

Plán se chce zaměřit na věci, u nichž mohou opatření na úrovni EU přinést přidanou hodnotu a změnit stav věcí výrazně k lepšímu.

Jak se přechod k oběhovému hospodářství projeví ve snižování nákladů a lepší tvorbě pracovních míst?

Předcházení vzniku odpadů, ekodesign, opětovné používání a podobná opatření by mohla podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard eur ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %. Pokud jde o opětovné používání, zpracování a opravy, tak například náklady na repasování mobilních telefonů by bylo možné snížit o polovinu, pokud by se telefony daly snadněji rozebírat. Pokud by se do sběru dostalo 95 % mobilních telefonů, mohla by se při výrobě ušetřit na nákladech na materiál více než 1 miliarda eur.

Přechodem od recyklace k renovaci by se u lehkých užitkových vozidel, která se již ve velké míře do sběru dostávají, mohlo na materiálových vstupech ušetřit až 6,4 miliardy eur ročně (přibližně 15 % nákladů na materiál) a 140 milionů eur na nákladech na energie. Také emisí skleníkových plynů by mohlo být o 6,3 milionu tun méně.

S jakými opatřeními se počítá při výrobě?

Lepší design je zásadní pro snazší recyklaci a pomáhá vytvářet výrobky, které vydrží déle nebo je lze snáze opravovat. Šetří se tím cenné zdroje, podporují se inovace a vznikají výrobky, které jsou lepší, a také jejich používání je méně nákladné. Samotný trh přitom nestačí splnění tohoto cíle zajistit, a bez pobídek se tudíž neobejde.

Co bude Komise dělat:

• s přihlédnutím ke specifikům různých výrobků bude u produktových požadavků v rámci příštích pracovních plánů provádějících směrnici o ekodesignu prosazovat opravitelnost, delší životnost a recyklovatelnost výrobků;

• v rámci programu Horizont 2020 připraví nezávislé testování, které pomůže při odhalování potenciálních případů plánovaného zastarávání výrobků;

• navrhne požadavky na usnadnění demontáže, opětovného použití a recyklace elektronických zobrazovacích jednotek;

• podle nákladů konce životnosti výrobků navrhne, aby se rozlišovaly finanční příspěvky, které producenti za své výrobky platí v rámci režimu rozšířené odpovědnosti. Zařazení tohoto ustanovení do revidovaného legislativního návrhu o odpadech vytvoří ekonomické pobídky k tomu, aby se při navrhování výrobků pamatovalo na snadnou recyklovatelnost nebo možnost opětovného použití;

• bude se zabývat tím, jak vytvořit soudržnější rámec pro různé dílčí činnosti, které se v rámci odvětvových politik EU týkají produktů, a jejich přínos pro oběhové hospodářství;

• při své práci na ekodesignu zváží, zda nevytvořit přiměřené požadavky na dostupnost informací o opravách a náhradních dílech;

• v revidovaném návrhu o odpadech navrhne odměny pro členské státy za prosazování určité formy přípravy na opětovné použití;

• bude usilovat o lepší prosazování záruky týkající se konkrétních výrobků a posoudí možnosti, jak ji vylepšit; zaměří se i na klamavá tvrzení o ekologických dopadech;

• aby podnítila větší rozšíření zelených veřejných zakázek (GPP), bude v nových nebo revidovaných kritériích prosazovat prvky oběhového hospodářství. Sama přitom půjde příkladem při zadávání svých veřejných zakázek a využívání fondů EU.

Co Komise navrhuje u výrobního procesu?

Při výrobním procesu je možné účinněji využívat zdroje a produkovat méně odpadu. Kromě příspěvku k ochraně životního prostředí se díky tomu mohou vytvořit podnikatelské příležitosti a podpořit inovace.

Co bude Komise dělat:

• do referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF) zařadí pokyny týkající se osvědčených postupů pro nakládání s odpady a účinné využívání zdrojů v průmyslu;

• bude prosazovat osvědčené postupy u odpadů z těžebního průmyslu a vydá k této problematice pokyny, aby se zlepšilo druhotné získávání surovin;

• aby podpořila průmyslovou symbiózu a nastolila rovné podmínky v celé EU, vyjasní v revidovaném návrhu o odpadech pravidla pro vedlejší produkty.

Jak hodlá Komise zajistit zodpovědné získávání primárních surovin?

Udržitelná produkce surovin – jak v Evropě, tak na celém světě – je velmi důležitá. Vedle regulačních opatření, která Komise již přijala – například o nezákonné těžbě dřeva, těžbě nerostů z oblastí zasažených konflikty nebo o transparentnosti plateb, jež vládám poukazují podniky činné v těžebním průmyslu a v oblasti těžby dřeva – bude Komise udržitelné získávání surovin nadále prosazovat v politickém dialogu a partnerstvích se třetími zeměmi a též prostřednictvím obchodní a rozvojové politiky EU. Je zásadní, aby se k udržitelnému využívání zdrojů a spolupráci v rámci hodnotových řetězců zavázal také průmysl.

Jak hodlá Komise prosazovat opravitelnost výrobků a bojovat proti jejich plánovanému zastarávání?

V řadě oblastí Komise podnikne kroky, které se budou snažit podpořit vznik výrobků, jež bude možné snáze opravovat:

• při přípravě revidovaných nebo nových prováděcích opatření pro ekodesign se bude systematicky pamatovat na opravitelnost výrobků (od roku 2016);

• součástí žádosti o normalizaci v souvislosti s materiálovou účinností (podle směrnice o ekodesignu) je práce na normách, které umožní snadnější opravy (do roku 2019);

• Komise prostuduje také možnost, zda v rámci směrnice o ekodesignu nestanovit obecné požadavky na poskytování informací pro účely oprav;

• Komise rovněž připraví nezávislý testovací program pro odhalování potenciálních případů plánovaného zastarávání výrobků.

Jaká opatření se plánují pro oblast nakládání s odpady?

Evropa v současnosti každoročně přichází zhruba o 600 milionů tun materiálů, které jsou obsaženy v odpadu a daly by se recyklovat či znovu využít. Jen zhruba 40 % odpadu vyprodukovaného domácnostmi v EU se recykluje, přičemž míra recyklace v některých oblastech dosahuje dokonce 80 % a v jiných je naopak nižší než 5 %. Přeměna odpadu na surovinu je nezbytnou součástí účinnějšího využívání zdrojů a výraznějšího příklonu k oběhovému hospodářství.

Co bude Komise dělat:

• stanoví pro EU společný cíl do roku 2030 dosáhnout 65% míry recyklace komunálního odpadu;

• stanoví pro EU společný cíl do roku 2030 dosáhnout 75% míry recyklace obalových odpadů;

• stanoví závazný cíl, aby se do roku 2030 skládkovalo nejvýše 10 % veškerého odpadu;

• s členskými státy bude intenzivněji pracovat na tom, aby se u nich zlepšilo nakládání s odpady;

• zjednoduší a zdokonalí definice odpadu a sjednotí výpočetní metody;

• zajistí, aby se strukturální fondy využívaly ve prospěch cílů unijní legislativy o odpadech a řídily se hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU – hierarchie ukládá pořadí priorit podle nejlepšího výsledku z hlediska životního prostředí, tj. postupně od předcházení vzniku, přes přípravu k opětovnému použití, recyklaci a energetické využití až po likvidaci, jako je například skládkování;

• navrhne minimální kritéria pro režimy rozšířené odpovědnosti výrobce – ocenění se dostane výrobcům, kteří na trh uvádějí ekologičtější výrobky a podporují jejich využití a recyklaci na konci životního cyklu.

Co bude s kritérii, která rozhodují o tom, kdy odpad přestává být odpadem?

Komise upraví právní předpisy tak, aby se recyklované materiály nemusely vést jako odpad, jestliže splní určitý okruh obecných podmínek, které budou v celé EU stejné. Tato úprava má zjednodušit legislativní rámec pro hospodářské subjekty podnikající v odvětví recyklace a zajistit jim rovné podmínky. Dosavadní kritéria definující stav, kdy odpad přestává být odpadem (např. sklo nebo měděný šrot), budou platit i nadále.

Legislativní návrh o odpadech se zaměřuje pouze na komunální odpad. Co bude se zbývajícím odpadem?

Revidovaný návrh o odpadech obsahuje i ambicióznější cíle pro recyklaci obalových materiálů, které podpoří cíle stanovené pro komunální odpad. U průmyslového odpadu se vzhledem k jeho rozmanitosti legislativní přístup nezdá vhodný. K řešení specifických případů, pokud jde o nakládání s konkrétním druhem odpadu, je vhodnější odvětvový přístup využívající referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF). Na průmyslové a obchodní obalové odpady se navíc vztahují směrnice 94/62/ES a 2008/98/ES.

Co hodlá Komise učinit pro to, aby zamezila nelegální přepravě odpadu do zemí mimo EU?

Nařízení EU o přepravě odpadu bylo nedávno zpřísněno a dává více pravomocí inspektorům. Členské státy jsou rovněž povinny do ledna 2017 vypracovat inspekční plány s uvedením minimálního počtu inspekcí, které hodlají provést. Komise spolupracuje se sítí inspektorů životního prostředí v EU, s Interpolem a Europolem. Probíhají také další iniciativy týkající se konkrétních odpadových toků, jako jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení a vozidla s ukončenou životností.

Co dělá Komise pro to, aby podpořila přeměnu odpadů na zdroje (druhotné suroviny)?

Druhotné suroviny mají na výrobních materiálech používaných v EU stále jen malý podíl. Jejich rozšíření v ekonomice brání dosti podstatné překážky, například nejistota ohledně jejich složení. K vybudování důvěry jsou třeba normy.

Co bude Komise dělat:

• začne pracovat na normách kvality pro vhodné typy druhotných surovin, zejména pro plasty;

• přijme opatření na usnadnění legální přepravy odpadu mezi členskými státy, další opatření budou mít naopak za cíl snížit množství případů nedovolené přepravy;

• zreviduje nařízení EU o hnojivech, aby usnadnila uznávání hnojiv založených na odpadu a organických hnojiv, a vytvořila tak celoevropský trh;

• přijme opatření na usnadnění recyklace vody – součástí bude legislativní návrh týkající se minimálních požadavků na recyklaci vody, např. k zavlažování a doplňování podzemních vod;

• provede analýzu a navrhne varianty pro rozhraní mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek, výrobků a odpadu, včetně toho, jak zlepšit sledování nebezpečných chemických látek ve výrobcích. Průmyslu to napomůže k zajištění stabilních dodávek surovin s využitím recyklovaných materiálů.

Budou návrhy předpisů dovolovat členským státům, aby svůj odpad přepravovaly na skládky do jiných zemí?

Stávající omezení pro přeshraniční přepravu odpadu budou platit i nadále. Přepravu mezi členskými státy nelze provést bez „předchozího písemného oznámení a souhlasu“. Cíle, které Komise navrhla k omezení skládkování, by navíc od všech zemí EU vyžadovaly, aby do roku 2030 míru skládkování výrazně snížily, čímž by se omezil prostor pro přeshraniční pohyb odpadu na skládky.

Je podle nových návrhů stále dovoleno odpady spalovat?

Nelze-li vzniku odpadu předejít nebo odpad recyklovat, je ve většině případů vhodnější jej energeticky využít než skládkovat, a to jak z hlediska životního prostředí, tak po ekonomické stránce. Využití energie z odpadů si tedy může najít své místo a vytvářet synergie s politikou EU v oblasti energetiky a klimatu, vždy však bude třeba pamatovat na hierarchii způsobů nakládání s odpady v EU. Komise zevrubně prostuduje, jak lze tuto možnost a s ní související energetický potenciál optimálně využít, aniž by bylo ohroženo dosažení vyšší míry opětovného použití a recyklace. Komise za tímto účelem přijme iniciativu pro využití energie z odpadů, která bude součástí energetické unie.

Dělá Komise něco na podporu inovací a investic? Jak to bude s otázkami, které se týkají vícero odvětví?

Aby přispělo k lepší konkurenceschopnosti průmyslu EU, potřebuje oběhové hospodářství větší míru výzkumu a inovací. K tomu bude třeba veřejných i soukromých investic. Mezi důležité podpůrné nástroje budou patřit Horizont 2020, COSME, strukturální a investiční fondy, Fond pro strategické investice a další programy EU. Obzvláště aktivní v oblastech, jako je recyklace, opravy a inovace, jsou malé a střední podniky, sociální podniky nevyjímaje. V rozvoji oběhového hospodářství budou hrát důležitou úlohu.

Co bude Komise dělat:

• zřídí evropské centrum excelence v oblasti účinného využívání zdrojů, čímž pomůže malým a středním podnikům využívat příležitostí, které se v této oblasti budou naskýtat;

• beze zbytku využije pracovní program Horizontu 2020 na období let 2016–2017, jehož součástí je rozsáhlá iniciativa „Průmysl 2020 v oběhovém hospodářství“ s financováním ve výši více než 650 milionů eur;

• spolu s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským centrem pro investiční poradenství bude vybízet k podávání žádostí o financování a podpoří rozvoj projektů v oblasti oběhového hospodářství.

Jak se na investicích do oběhového hospodářství budou podílet soukromí investoři? Bude možné k podpoře investic do oběhového hospodářství využít fond EFSI?

Oběhové hospodářství vytvoří podnikatelské příležitosti, které přilákají soukromé financování. Tak tomu bylo i s označováním, které vygenerovalo poptávku po energeticky účinnějších produktech. Rostoucí povědomí veřejnosti o problémech, které budeme muset řešit, podpoří poptávku po odpovědně vyrobených výrobcích. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) doplňuje stávající podporu, které se projektům oběhového hospodářství dostává prostřednictvím poradenství a finančních nástrojů Evropské investiční banky (EIB) v rámci programu InnovFin. Komise uvažuje i o možnosti, že by ve spolupráci s EIB a bankami v členských státech vytvořila platformu na podporu financování oběhového hospodářství.

Co Komise dělá pro řešení konkrétních problémů v odvětví plastů?

Pro přechod k oběhovému hospodářství je třeba zvýšit recyklaci plastů. Využití plastů roste, avšak účinnost recyklace zaostává – recykluje se méně než 25 % shromážděného plastového odpadu a přibližně 50 % končí na skládce. Důležité místo v tomto odvětví mají také inovace – oběhové hospodářství mohou podpořit lepší konzervací potravin, lepší recyklovatelností plastů nebo snížením hmotnosti materiálů používaných v automobilech.

Co bude Komise dělat:

• přijme strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, v níž se bude zabývat otázkami jako je recyklovatelnost, biologická rozložitelnost, obsah nebezpečných látek v určitých plastech a znečišťování moří;

• v revidovaném legislativním návrhu o odpadech navrhne ambicióznější cíl pro recyklaci plastových obalů.

Jak si balíček týkající se oběhového hospodářství poradil s problematikou znečišťování moří?

Komise si klade za cíl předcházet veškerým typům znečištění a značně je omezit, odpad znečišťující moře nevyjímaje. Odhaduje se, že uplatňování právních předpisů o odpadech sníží objem odpadu znečišťujícího moře nejméně o 25 %. Balíček navrhuje ke snížení množství odpadu v mořích i konkrétní opatření, čímž naplňuje cíle udržitelného rozvoje do roku 2030 a stávající hlavní cíl EU týkající se znečišťování moří. Tímto tématem se bude zabývat i strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.

Co Komise navrhuje proti plýtvání potravinami?

Plýtvání potravinami je pro Evropu značný problém: odhaduje se, že ročně se v EU vyplýtvá asi 100 milionů tun potravin. Potraviny se ztrácejí nebo se jimi plýtvá během celého potravinového řetězce: v zemědělství, při zpracování a výrobě, v obchodech, v restauracích a pochopitelně v domácnostech. Kromě dopadů na hospodářství a životní prostředí není plýtvání potravinami nezanedbatelné ani ze sociálního hlediska – mělo by se zjednodušit darování přebytků potravin, aby se bezpečné a poživatelné potraviny mohly dostat k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

V září 2015 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů cíle udržitelného rozvoje pro rok 2030, včetně cíle o polovinu snížit množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a omezit ztráty potravin ve výrobním a dodavatelském řetězci. EU a její členské státy jsou odhodlány tento cíl splnit. Nový legislativní návrh o odpadech vyzývá členské státy, aby ve všech fázích potravinového řetězce omezily plýtvání potravinami a jeho míru zaznamenávaly v zájmu snazšího sledovaní dosaženého pokroku ze strany všech aktérů.

Co bude Komise dělat:

• vypracuje společnou metodiku EU pro měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů;

• vytvoří platformu pro členské státy a všechny aktéry v potravinovém řetězci, která pomůže při hledání opatření potřebných k dosažení cílů udržitelného rozvoje v oblasti potravinového odpadu a bude sloužit ke sdílení osvědčených postupů a dosažených výsledků;

• vyjasní právní předpisy EU o odpadech, potravinách a krmivech, usnadní darování potravin i bezpečné využití zmetkových potravin a vedlejších produktů z výroby krmiv;

• posoudí, jak by se v potravinářském odvětví dalo lépe pracovat s označováním data spotřeby a jak lze zlepšit jeho chápání ze strany spotřebitelů; jde zejména o označení „minimální trvanlivost do“.

Co hodlá Komise udělat pro to, aby se zabránilo vyhazování poživatelného jídla?

Ve spolupráci s členskými státy Komise vyjasní právní předpisy EU o odpadech, potravinách a krmivech, aby bylo možné bezpečné a poživatelné potraviny snáze poskytovat lidem v nouzi, a v bezpečných případech i využívat zmetkové potraviny jako surovinu pro výrobu krmiv. Návrh právního předpisu o odpadech například ze své působnosti jednoznačně vylučuje krmné suroviny. Zajistí se tím, že zmetkové potraviny (například rozlámané sušenky nebo okoralý chléb), které jsou bezpečné, ale do potravinového řetězce je nelze zařadit z obchodních důvodů, se v EU nebudou považovat za „odpad“, a bude je tedy možné využít jako surovinu pro výrobu krmiv. Ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami připraví Komise unijní pokyny pro dárce potravin a potravinové banky ohledně dodržování příslušných právních předpisů EU (bezpečnost potravin, sledovatelnost, právní odpovědnost, DPH atd.).

Co Komise podniká v oblasti kritických surovin?

Kritické suroviny jsou takové, které mají pro EU velký hospodářský význam a zároveň existuje vysoké riziko spojené s jejich nabídkou. Používají se v mnoha běžných elektronických zařízeních – například chytrý telefon může obsahovat až 50 různých kovů včetně těch, které se řadí mezi kritické suroviny. Tyto materiály se recyklují jen ve velmi malé míře, čímž se promarňují významné ekonomické příležitosti. Při přechodu na oběhové hospodářství se proto musí druhotnému získávání kritických surovin věnovat pozornost.

Co bude Komise dělat:

• podpoří druhotné získávání kritických surovin a připraví zprávu o osvědčených postupech a o možnostech dalších kroků na úrovni EU;

• ve svém revidovaném návrhu o odpadech vybídne členské státy, aby se tomuto tématu aktivně věnovaly;

• zváží, zda do směrnice o ekodesignu nezařadit konkrétní požadavky, aby se zlepšila recyklovatelnost elektronických zařízení a postupně se vytvořily vysoce účinné normy pro recyklaci.

Co se navrhuje pro stavebnictví a demoliční práce?

Ze stavební a demoliční činnosti pochází v Evropě jedno z největších množství odpadu. Na osobu se ročně vyprodukuje tuna stavebního a demoličního odpadu – v celé EU tedy 500 milionů tun ročně. Z odpadu se přitom nepodaří vždy vytřídit a získat cenné materiály. Lepší nakládání s odpady v tomto odvětví by se mohlo v oběhovém hospodářství významně projevit.

Co bude Komise dělat:

• přijme řadu opatření k zajištění druhotného získávání hodnotných surovin a náležitého nakládání s odpady ve stavebnictví a při demolicích. Usnadní také hodnocení budov z hlediska jejich vlivu na životní prostředí;
• vydá pokyny, aby se více pamatovalo na recyklaci hodnotných materiálů ještě předtím, než se přistoupí k demolici. Navrhne i dobrovolné protokoly, jejichž smyslem bude vybudovat důvěru v recyklované stavební materiály a zlepšit jejich kvalitu.

Co Komise navrhuje v případě biomasy a výrobků z biologických materiálů?

Biologické materiály, jako dřevo, hospodářské plodiny nebo vlákna, mají široké využití při výrobě nebo v energetice. Kromě toho, že jsou alternativou k produktům založeným na fosilních palivech, jsou výrobky z biologických materiálů také obnovitelné, biologicky rozložitelné a kompostovatelné. Při využívání biologických zdrojů je třeba zároveň věnovat pozornost jejich životnímu cyklu a vlivu na životní prostředí i potřebě opatřovat si je udržitelným způsobem. V oběhovém hospodářství by se mělo podporovat kaskádové využívání obnovitelných zdrojů i jejich inovační potenciál pro výrobu nových materiálů, chemikálií a nové procesy.

Co bude Komise dělat:

• bude prosazovat účinné využívání biologických zdrojů pomocí řady opatření, jako je poradenství a šíření osvědčených postupů pro kaskádové využívání biomasy a podpora inovací v oblasti biohospodářství;

• revidovaný legislativní návrh o odpadech obsahuje cíl pro recyklaci dřevěného obalového materiálu a ustanovení k zajištění odděleného sběru biologického odpadu.

Jak se bude sledovat provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství?

K monitorování hlavních prvků akčního plánu navrhne Komise jednoduchý a účinný rámec. to bude zahrnovat ukazatele pro oblasti, jako je bezpečnost dodávek klíčových surovin, opravy a opětovné využití, produkce odpadů, nakládání s odpady, obchod s druhotnými surovinami v EU a se třetími zeměmi a používání recyklovaných materiálů ve výrobě. Komise také pro EU vypracuje společnou metodiku k měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů.

Jak byly zohledněny výsledky veřejné konzultace?

Při veřejné konzultaci k oběhovému hospodářství se sešlo zhruba 1 500 odpovědí, které odrážejí názory hlavních skupin zúčastněných stran: 45 % ze soukromého sektoru, 25 % od fyzických osob, 10 % od organizací občanské společnosti a 6 % od veřejnoprávních orgánů. Příspěvky byly inspirací při přípravě akčního plánu pro oběhové hospodářství a odrážejí se například ve volbě prioritních odvětví.

Veškeré dokumenty k balíčku k oběhovému hospodářství najdete ZDE

Čtěte také:

Evropská komise dnes zveřejnila nový balíček k oběhovému hospodářství (2.12.2015)

Česko letos přijalo nový zákon, který změnil pravidla u vydávání posudků vlivů staveb na životní prostředí. Kvůli dokumentu EIA, který je nově v souladu s evropskými směrnicemi, jsou nyní ohroženy velké dopravní stavby. Evropská komise totiž posudky vypracované podle starého zákona i přes snahy státu nechce uznat. Smutné je, že se o problému dlouho vědělo. Evropská komise čekala deset let na uvedení české legislativy v oblasti EIA do souladu s evropskou směrnicí. “Bývalé vlády novelizaci zákona EIA odsouvaly tak dlouho, až se Česká republika nyní musí potýkat s těmito komplikacemi v podobě zpětného prověřování všech projektů s neukončenými povolovacími řízeními,“ tvrdí ministr životního prostředí Richard Brabec. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Výsledky jednání vlády (část III.) Vláda schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. Přijetím obdobného materiálu podmínila vyplacení podpory zdrojům spuštěným mezi lety 2006 a 2012 již dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Na základě schůzky uskutečněné mezi ministrem průmyslu a obchodu, předsedkyni Energetického regulačního úřadu a prezidentem České republiky připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu materiál „Provozní podpora pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2013“, který dnes vláda projednala.

Součástí uvedeného materiálu je také schválené usnesení vlády, které by mělo umožnit Energetickému regulačnímu úřadu vypsat podporu pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2013.

Koncem listopadu předsedkyně ERÚ vypsání podpory obnovitelným zdrojům připustila. Podmínila to ale tím, že vláda "přijme usnesení a legislativně pokryje naše rozhodnutí." Co přesně by ale mělo usnesení kabinetu obsahovat, Vitásková tehdy neupřesnila.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek na konci listopadu intervenoval u Evropské komise ve prospěch notifikace podpory obnovitelných zdrojů energie. V Bruselu hovořil s komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou. Podpora obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před rokem 2013 by měla dostat souhlas Evropské komise do dubna příštího roku.

O tom, že většině obnovitelných zdrojů v Česku nebude pro příští rok vyplacena podpora, rozhodl ERÚ letos 19. listopadu. Má přitom jít až o 42 miliard korun. Peníze by neměly dostat solární elektrárny, některé plynové teplárny či zdroje na biomasu spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a od začátku roku 2016.

VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDY (část II.) ČR má komplexní plán, jak na celém území do pěti let zlepšit současný neuspokojivý stav ovzduší. Vláda schválila Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR do roku 2020 a v ní zohledněný Národní program snižování emisí ČR (NPSE). Strategie vedle něj zastřešuje i programy zlepšovaní kvality ovzduší (PZKO) pro jednotlivé zóny a aglomerace.

Střednědobou strategii zastřešující NPSE a PZKO zpracovalo MŽP v reakci na dlouhodobé a opakované překračování imisních limitů na území České republiky zejména u prachových částic, přízemního ozónu a benzo(a)pyrenu poškozujících lidské zdraví a životní prostředí a zároveň bude sloužit i jako podklad k čerpání dotací z fondů EU programů v letech 2014–2020 (tedy OPŽP, OPPIK, IROP ad.). Cílem strategie je dosáhnout do roku 2020 na celém území ČR imisních limitů stanovených zákonem o ochraně ovzduší a současně udržovat a zlepšovat kvalitu ovzduší v oblastech, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.

Kvalita ovzduší v ČR v posledních letech stagnuje a velká část obyvatel stále žije v regionech s překračovanými imisními limity. Zhruba třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro prachové částice PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu. Největším producentem škodlivých látek ohrožujících lidské zdraví jsou lokální topeniště v domácnostech, které produkují téměř 90 % veškerých emisí benzo(a)pyrenu a přibližně 41 % suspendovaných částic PM10. Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR do r. 2020 je plán, který obsahuje mnoho nových opatření, s ambicí změnit neuspokojivý a zdraví ohrožující stav k lepšímu.

Strategie zastřešuje základní koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší jak na národní úrovni (Národní program snížení emisí ČR), tak na regionální úrovni (Programy zlepšování kvality ovzduší v 7 zónách a 3 aglomeracích ČR). Jejich vypracování ukládá Ministerstvu životního prostředí zákon o ochraně ovzduší a jsou vzájemně provázané. Strategie je připravena pro období do roku 2020 a zahrnuje i výhled až do roku 2030. NPSE sleduje splnění národních závazků snížení emisí a obsahuje opatření ke zlepšení kvality ovzduší na národní úrovni. PZKO vycházejí z rozsáhlé rozptylové studie pořízené v rámci střednědobé strategie a obsahují konkrétní opatření pro řadu orgánů státní správy i samosprávy za účelem dosáhnout zákonem stanovených imisních limitů v jednotlivých regionech.

Strategie zahrnuje opatření v sektorech energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství, domácností ad. Národní program snižování emisí obsahuje 23 prioritních opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, která jsou uložena k plnění jednotlivým ústředním orgánům státní správy. 15 z nich cílí na sektor dopravy, 3 na oblast průmyslu, 2 do zemědělství a 3 do sektoru domácností. Z oblasti dopravy materiál jmenuje např. opatření vedoucí ke zrychlení obměny zastaralého vozového parku a k podpoře nákupu vozidel s alternativním pohonem, včetně podpory výstavby plnicí a dobíjecí infrastruktury pro ně, zavádění nízkoemisních zón, nebo podporu výstavby a rekonstrukce železničních tratí, ale i výstavbu obchvatů měst a obcí. Strategie identifikovala jako velmi významné opatření ke zlepšení kvality ovzduší v ČR výměnu neekologických kotlů na pevná paliva v domácnostech z dotací OPŽP za nízkoemisní zdroje a za tepelná čerpadla a zvyšování energetické účinnosti a snižování spotřeby energií, např. zateplováním budov, účinnějšími spotřebiči apod. K velkému snížení emisí v příštích 6 letech mají přispět i vyspělé technologie, které vyžaduje EU legislativa, a to u velkých energetických zdrojů.

V oblasti průmyslu strategie obsahuje emisní stropy pro skupiny stacionárních zdrojů a vymezená území krajů a v operačních programech ukládá dávat prioritu realizaci opatření, která přispějí ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší. Z oblasti zemědělství jsou v materiálu navrhována opatření k omezování měrných emisí amoniaku ze živočišné výroby či k plošnému omezování emisí amoniaku a oxidů dusíku z aplikace minerálních hnojiv.

NPSE pracuje s různými scénáři budoucího vývoje a stanovuje k roku 2020 maximální množství emisí SO2, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku a jemných prachových částic PM2,5, i emisní stropy pro jednotlivé sektory hospodářství. Střednědobá strategie spolu s NPSE zahrnuje i finanční analýzu s ekonomickými dopady aplikace jednotlivých opatření. Celkové investiční náklady na realizaci strategie jsou odhadovány přibližně na 650 mld. Kč. Finančními zdroji budou nejen soukromé investice, ale významnou měrou i různé dotační zdroje: státní rozpočet, územní rozpočty (kraje, obce), ale zejména jednotlivé operační programy dotčených resortů a také národní dotační tituly. V případě MŽP se jedná o financování z OPŽP 2014–2020 nebo z prodeje emisních povolenek (Nová zelená úsporám).

Další výsledky jednání vlády ze dne 2.12.2015:

Vláda na svém dnešním zasedání také jednala o mandátu pro ministra průmyslu a obchodu připojit se za Českou republiku k dopisu některých evropských států Evropské komisi ve věci možných negativních dopadů projektu plynovodu Nord Stream II. Vláda se na podpoře dopisu neshodla a ČR se tak k signatářům nepřipojí. Vláda dále podpořila Komisi ve sporu o financování britské elektrárny a dále schválila novelu nařízení vlády, kterým se stanoví výše odvodu za radioaktivní odpady. Více "Výsledky jednání vlády část I" ZDE.

Vláda schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. Přijetím obdobného materiálu podmínila vyplacení podpory zdrojům spuštěným mezi lety 2006 a 2012 již dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Více "Výsledky jednání vlády část III" ZDE.

Senátoři dnes přijali doporučení Výboru pro záležitosti Evropské unie k energetickému balíčku a to konkrétně ke čtyřem evropským tiskům, které se týkají energetických štítků, nízkouhlíkového hospodářství, politiky pro spotřebitele energie a veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií. Odkaz na patřičné sněmovtní tisky obsahující doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie najdete na konci textu.

Zároveň sdělení o realizaci nové politiky pro spotřebitele energie vydané spolu s konzultačním sdělením o novém uspořádání trhu s energií představuje podrobnou vizi nové role, kterou by mohli hrát spotřebitelé energie, a popisuje nezbytné kroky. Pilíře, na nichž nová vize stojí, jsou tři: posílení postavení spotřebitelů – domácností, podniků a průmyslu, inteligentní domácnosti a sítě, správa dat a bezpečnost. Opatření popsaná ve sdělení o spotřebitelích vycházejí z rozsáhlých konzultací s občany, spotřebiteli a zainteresovanými subjekty, včetně veřejné konzultace konané v první polovině roku 2014 a diskuzí v expertních skupinách vedených Komisí.

Možné legislativní kroky v návaznosti na tato sdělení by v závislosti na výsledcích další práce mohly zahrnovat změny těchto právních předpisů: směrnice o elektřině, nařízení o elektřině, nařízení o agentuře ACER, nařízení o infrastruktuře, směrnice o zabezpečení dodávek energie, směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Kromě toho bude mít další práce vliv na podobu několika kodexů sítě, zejména kodexu pro vyrovnávání a kodexu pro nouzové situace a obnovu. Příští návrhy a posouzení jejich dopadů vezmou v úvahu ekonomické důsledky i podněty získané z konzultací.

Dne 25. února 2015 Komise ve své rámcové strategii k vytvoření energetické unie také ohlásila přezkum směrnice o energetických štítcích, jehož cílem má být větší využití potenciálu energetické účinnosti v zájmu snížení poptávky po energii. Návrh zachovává cíle i hlavní zásady stávající směrnice o energetických štítcích, avšak vyjasňuje a posiluje ustanovení stávající směrnice a rozšiřuje jejich oblast působnosti tím, že: štítky aktualizuje a umožňuje změnit jejich stupnici, zlepšuje prosazování, zřizuje databázi výrobků, na něž se vztahují povinnosti spojené s označováním energetickými štítky, jasněji vymezuje povinnosti jednotlivých stran a zlepšuje vazbu mezi označováním energetické účinnosti a normami pro měření.

Základem rámce politiky do roku 2030 je závazný cíl snížit do roku 2030 celkové domácí emise skleníkových plynů EU o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Abychom tohoto cíle dosáhli, budou odvětví, na která se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), muset snížit své emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005, a odvětví mimo obchodování s emisemi budou muset snížit své emise o 30 % ve srovnání s rokem 2005. Evropská rada nastínila hlavní zásady pro dosažení tohoto snížení v systému EU ETS.

A to konkrétně návrh směrnice, kterou se mění směrnice převádí cíl 43% snížení skleníkových plynů v roce 2030 v rámci ETS na emisní strop, který se od roku 2021 každoročně sníží o 2,2 %, což ve srovnání se současným ročním poklesem o 1,74 % odpovídá v období 2021 až 2030 dodatečnému snížení o zhruba 556 milionů tun oxidu uhličitého. Dále návrh rozvíjí pravidla pro přidělování bezplatných povolenek průmyslovému odvětví a v neposlední řadě návrh obsahuje několik mechanismů financování na podporu hospodářských subjektů v energetice a energetickém průmyslu v souvislosti s inovačními a investičními problémy, kterým čelí při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Dokument ke stažení:

• K 032/10 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií

• K 031/10 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
  Realizace nové politiky pro spotřebitele energie

• N 030/10 - Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

• N 029/10 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes uvedlo, že dlouho očekávaný balíček k oběhovému hospodářství EU je na světě. Dnes ho zveřejnila Evropská komise a jednotlivé členské státy mají nyní možnost se s ním podrobně seznámit, přičemž jej v brzké době začne projednávat Rada EU. Cíle stanovené v nově představeném evropském balíčku k oběhovému hospodářství nejsou pro MŽP nijak překvapivé, o jeho obsahu se totiž diskutuje už dlouhou dobu. Ministerstvo bude nyní k jednotlivým částem balíčku připravovat rámcové pozice ČR.

Oběhové hospodářství se stává jednou z hlavních priorit Evropské komise. Ta po řadě předchozích dokumentů, které obsahovaly některé dílčí aspekty oběhového hospodářství (Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, Tematická strategie pro odpady), publikovala 2. července 2014 zásadní sdělení Směrem k oběhovému hospodářství: Program nulového odpadu pro Evropu (COM (2014) 398 final) a legislativní návrh, který se týkal právních předpisů pro odpadové a obalové hospodářství (COM (2014) 397 final). Letos v březnu EK rozhodla celý návrh stáhnout a přepracovat. Novou verzi balíčku k oběhovému hospodářství zveřejnila právě dnes.

Nový balíček k oběhovému hospodářství zahrnuje:

• Sdělení (nelegislativní dokument vč. akčního plánu s termíny plnění),

• Návrh směrnice upravující směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech,

• Návrh směrnice upravující směrnici 99/31/ES o skládkování odpadů,

• Návrh směrnice upravující směrnici 2000/53/ES (autovraky), 2006/66/ES o odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU (WEEE),

• Návrh směrnice upravující směrnici 2008/98/ES o odpadech.

Podle EK může přechod k více oběhovému hospodářství posílit konkurenceschopnost Evropy, snížit závislost na primárních surovinách, vytvořit pracovní místa a zvýšit sociální kohezi.

Podle EK může být uspořeno až 600 miliónů tun skleníkových plynů mezi lety 2015–2035. Z pohledu EK se v případě oběhového hospodářství jedná o změnu ze současného lineárního modelu (take – make – use – dispose) na model oběhový, ve kterém jsou potenciální odpady vraceny zpět do ekonomického procesu a uzavírají cyklus do kruhu.

EK chce v novém balíčku vymezit širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném sdělení se proto zaměří na výrobní fázi, design výrobků (ekodesign), jejich opravitelnost, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky (green procurement), odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

V legislativním návrhu EK bude prosazovat změny směrnic v oblasti: odpadů, obalů, autovraků, baterií a akumulátorů, skládek odpadů. Největší změny se zaměřují na oblasti odpadů, obalů a skládek odpadů.

EK navrhuje vyšší cíle pro recyklaci komunálních odpadů, vyšší cíle pro recyklaci obalů, cíl pro omezení skládkování, sjednocení zásadních definic v oblasti odpadového hospodářství, minimální požadavky pro rozšířenou odpovědnost výrobců (EPR), zjednodušení a harmonizaci reportingových výpočtových metod, zavedení systému „včasného varování“ v rámci plnění recyklačních cílů, zlepšení „sledovatelnosti“ odpadů, omezení ilegální přepravy odpadů, omezení potravinového odpadu, zdůraznění prevence vzniku odpadu. EK konkrétně navrhuje:

Cíle pro recyklaci komunálního odpadu:

• 60 % v roce 2025
• 65 % v roce 2030
• pro některé země (Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko, Malta, Slovensko, Rumunsko) návrh pracuje s možností odkladu plnění cílů až o 5 let (tzn. do roku 2035)

Návrh obsahuje následující cíl pro skládkování odpadu – skládkovat 10 % z produkce komunálního odpadu v roce 2030.

Cíle pro obalové materiály:

• 65% recyklace všech obalových odpadů v roce 2025
• Recyklace jednotlivých druhů obalových materiálů v roce 2025:
  • 55 % plasty
  • 60 % dřevo
  • 75 % železné kovy
  • 75 % hliník
  • 75 % sklo
  • 75 % papír
• 75% recyklace všech obalových odpadů v roce 2030
• Recyklace jednotlivých druhů obalových materiálů v roce 2030:
  • 75 % dřevo
  • 85 % železné kovy
  • 85 % hliník
  • 85 % sklo
  • 85 % papír

Navržené cíle pro recyklaci odpadů a obalů bude ČR hodnotit zejména v kontextu přijatého Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024 a předpokladů vývoje odpadového hospodářství v následujících letech. O všech cílech je ČR připravena aktivně a konstruktivně diskutovat tak, aby byly pro ČR přijatelné a dosažitelné.

• Otázky a odpovědi novému balíčku o oběhovém hospodářství - ZDE

• Veškeré dokumenty k balíčku k oběhovému hospodářství najdete ZDE

Zdroj: MŽP

Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a to v kontextu s novelou zákna o ochraně veřejného zdraví. Novelou nařízení vlády se zavádí další hygienický limit pro duševní práci, zavádí se hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště. Navrhuje se také nový způsob měření a hodnocení hluku a vibrací včetně zavedení limitu pro hodnocení výsledku výpočtových akustických studií a upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluk.

Nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zákon ve znění jeho novely přijaté pod č. 267/2015 Sb. zmocňuje v § 30 odst. 1 a 2 vydat prováděcí právní předpis k úpravě hygienických limitů, v § 30 odst. 3 ke stanovení, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, a v § 77 odst. 5 ke stanovení, co se považuje za prokazatelné navýšení hluku.

Nařízení vlády je rovněž prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon v § 7 odst. 7 zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu ke stanovení rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich členění, hygienických limitů, způsobu jejich zjišťování a hodnocení a minimálního rozsahu opatření k ochraně zdraví zaměstnance.

Novelou nařízení vlády se zavádí další hygienický limit pro duševní práci, která spočívá v provádění opakovaných pracovních úloh a úkonů v prostředí s hlučností do 70 dB, kdy účinky hluku na pracovišti nemají podstatný vliv na pracovní výkonnost, zdraví a bezpečnost zaměstnanců.
Novelou nařízení vlády se dále zavádí výpočet pro jinou než průměrnou expozici hluku, která může být sledována kromě pracovního týdne i v období měsíce nebo i v  např. v kalendářním roce. Obdobně je navrhovaná novelizace u průměrné expozice zaměstnanců vibracím.

Zavádí se hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána duševní práce rutinní povahy bez zvýšených nároků na pozornost a soustředění, tedy pro pracoviště, na nichž se vykonává běžná duševní práce. Jde o pracoviště ve vnitřním i venkovním prostředí, na kterých je vykonávána duševní práce rutinní povahy, a to po část nebo po celou pracovní dobu (pokladní, pracovníci na přepážkách, obsluha některých laboratorních přístrojů atp.). Taková práce často spočívá v provádění opakovaných pracovních úloh a úkonů v prostředí s hlučností do 70 dB, kdy účinky hluku na pracovišti nemají podstatný vliv na pracovní výkonnost, zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Kromě toho existuje celá řada profesí (např. dispečeři pozemní a letecké dopravy, operátoři, call centra aj.) založených na řečové komunikaci zaměstnanců mezi sebou a se zákazníky. Na takových pracovištích i přes prokazatelné překročení tohoto hygienického limitu jsou pak možnosti praktického snížení hluku jen velmi omezené. V souvislosti s obecným trendem nárůstu automobilové dopravy v ČR je třeba také zdůraznit, že při podrobném opakovaném měření hluku na pracovištích, na nichž je vykonávána duševní práce rutinní povahy, se stále častěji zjišťuje, že dominantním zdrojem hluku na pracovišti v kanceláři je spíše dopravní hluk. V takovém případě vlastník budovy nebo organizace působící v ní nemůže nikterak ovlivnit to, aby byl dodržen hygienický limit 50 dB, a nezbývá jim, než požádat vlastníka komunikce o výměnu oken, a to na jeho náklady. Možnost dalšího hygienického limitu pro duševní zátěž pak umožní omezit zbytečné náklady na úpravu pracoviště tam, kde není nutné vliv hlukové zátěže na zdraví přeceňovat.

V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jedná především o změny vyvolané novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přijatou pod č. 267/2015 Sb. Dále dochází k úpravě terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Návrh rovněž vychází ze zkušenosti hygienické služby s aplikací stávajícího nařízení vlády v terénní praxi.

Na základě nové úpravy a zmocnění v zákoně stanovuje nově nařízení vlády pojem prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot WHO, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů, dále požadavky mezinárodních technických norem ČSN ISO 1996-2 a respektováním již implementované Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Nejde v tomto případě o ochranu lidí zdržujících se do 2 metrů před fasádami těchto staveb, protože ochrana těchto osob je zajištěna limity pro chráněný venkovní prostor, ale posouzení expozice vnitřních prostor. Je proto zavedena povinnost od naměřených hodnot odečítat korekcemi vliv odraženého zvuku.

Návrh nařízení částečně upravuje a doplňuje použité základní pojmy a terminologii, které jsou upraveny podle novelizované technické normalizace, zejména ČSN ISO 1996-2 (např. zavedení pojmu určující ukazatele fyzikálních veličin, připuštění možnosti přesnější identifikace tónové složky a její slyšitelnosti), upravuje se pojem stacionární zdroj hluku, který je doplněn i na základě zkušeností z praxe), doplňuje se další kritérium pro identifikaci impulsních hluků, protože mimo kvalitativní posouzení, zda zdroj hluku patří do kategorie zdrojů impulsního hluku, je třeba posoudit i kvantitativně impulsní charakter akustického signálu. Toto doplnění reaguje na skutečnost, že se vzrůstající vzdáleností od zdroje se ztrácí charakteristika hluku jako impulsního a v praxi byla podle stávajícího znění nařízení vlády  aplikována korekce -12 dB, i když již u chráněné zástavby tento charakter neměla (např. střelba).  Dále se ruší pojmy, které byly navázány na novelou zákona zrušená ustanovení (např. pojmy sousedský hluk, hluk s výrazně informačním charakterem) a rovněž jsou odstraněny tiskové chyby ve stávajícím znění.

Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti.

V  souvislosti s výše uvedenou novelou zákona a zavedením „priority vstupu do území“ zdroje hluku nebo chráněné stavby, byla v souladu s požadavkem obsaženým v § 77 odst. 5 zákona v návrhu definována hodnota představující prokazatelné navýšení hluku a stanoveny podmínky pro její použití. Navýšení hluku se považuje za prokazatelné při hodnotách větších než 2dB, kdy tato hodnota byla stanovena s ohledem na hodnotu konvenční standardní nejistoty měření hluku, která je právě 2 dB.

Navrhuje se nový způsob měření a hodnocení hluku a vibrací včetně zavedení limitu pro hodnocení výsledku výpočtových akustických studií. Důvodem zavedení je standardně vysoká nejistota výpočtů v akustických studiích, kdy je v případě malého rozdílu mezi vypočtenou hodnotou ve studii a hodnotou hygienického limitu velká pravděpodobnost, že po realizaci záměru budou již v kolaudačním řízení limity překračovány. V rámci dosavadní praxe posuzování předložených podkladů orgánem ochrany veřejného zdraví nemá hygienik možnost požadovat bez zavedení této úpravy dostatečná opatření pro dodržení limitů již v návrhové fázi. Navržený „plánovací“ limit pro posouzení vypočtených výsledků v akustické studii je snížen o 2 dB vůči limitu stanovenému pro hodnocení hodnot naměřených.

Upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluku, které se posuzují stejně jako komunikace III. třídy. Jedná se o komunikace např. v satelitní zástavbě, které má charakter obslužných komunikací. Hluk z účelových komunikací má jednoznačně charakter hluku ze silniční dopravy, a není proto důvod posuzovat je o 5 dB přísnějším limitem pro stacionární zdroje hluku.

Dokument ke stažení:

NV_hluk_přehled změn.docx (95280)

VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDY (část I.) Vláda na svém dnešním zasedání jednala o mandátu pro ministra průmyslu a obchodu připojit se za Českou republiku k dopisu některých evropských států Evropské komisi ve věci možných negativních dopadů projektu plynovodu Nord Stream II. Vláda se na podpoře dopisu neshodla a ČR se tak k signatářům nepřipojí. Vláda dále podpořila Komisi ve sporu o financování britské jaderné elektrárny a dále schválila novelu nařízení vlády, kterým se stanoví výše odvodu za radioaktivní odpady. V neposlední řadě vláda projednala materiál podpora pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu před 1. lednem 2013.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek předložil na jednání vlády materiál, kterým informoval o tom, že byl ministrem hospodářství Slovenské republiky Vazilem Hudákem požádán, aby se připojil k dopisu odeslaném 30. listopadu jménem Slovenska, Litvy, Lotyška, Estonska, Polska, Maďarska a Rumunska místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Signatáři v dopise nastiňují možné negativní dopady projektu Nord Stream II na energetickou bezpečnost dotčených států i regionu.

„Projekt by na jednu stranu pravděpodobně znamenal výrazné omezení či dokonce zastavení mezinárodního tranzitu plynu přes Ukrajinu, což by mohlo mít výrazné dopady na její hospodářskou a politickou stabilitu. Důsledkem by bylo snížení přepravních cest ruského zemního plynu do EU, a tudíž i energetické bezpečnosti České republiky, zemí středoevropského regionu a zemí Balkánu. Je ale třeba tuto věc vnímat v širším kontextu. Realizace projektu Nord Stream II by měla pro Českou republiku i určitá pozitiva. Mohlo by znamenat zvýšení současného využití tuzemské přepravní soustavy, posílení postavení ČR mezi významnými tranzitními zeměmi a minimalizaci rizika přenesení značné míry provozních nákladů přepravní soustavy do cen za přepravu pro tuzemské zákazníky,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Mládek s tím, že připojení ČR k takovému podpisu přesahuje kompetence MPO. Proto se rozhodl předložit téma k projednání na vládní úrovni. Vláda se však na svém dnešním jednání na podpoře dopisu neshodla a ČR se k signatářům nepřipojí.

"Jako ministr zodpovědný za energetiku budu podporovat zachování tranzitní cesty zásobování plynem ČR přes Ukrajinu. Měl by být dlouhodobě garantován minimální objem tranzitu plynu přes Ukrajinu tak, aby zůstala zachována funkčnost této trasy. Je i v zájmu České republiky mít dvě plně funkční trasy zásobování plynem z Ruské federace. Dlouhodobě pak podporujeme i diverzifikaci zdrojů. Nejperspektivněji se jeví v současné době plynovod TANAP, který je ázerbajdžánsko-tureckým projektem a který je již ve výstavbě. V budoucnu bychom mohli kupovat z Ázerbajdžánu nejen ropu, ale i plyn,“ dodal Jan Mládek.

Úložiště radioaktivních odpadů

Vláda ČR na svém dnešním jednání dále schválila navýšení roční částky poskytované obcím, na jejichž katastru se nachází provozované úložiště radioaktivních odpadů. Z jaderného účtu tak obce dostanou namísto 
3 miliónů korun, 4 milióny korun ročně. Poslední úprava se přitom uskutečnila v roce 2011.

Současně s navýšení částky poskytované obcím byla schválena i formální úprava týkající se plateb z ukládání radioaktivních odpadů. Od roku 2002 se tato hodnota v Nařízení vlády neměnila a úprava byla ročně prováděna s povoleným ročním navýšením o 6 %.

Ve schválené změně je uvedena přepočtená částka, která je placena v roce 2015 s tím, že další navýšení od roku 2016 bude o 2 % ročně. Důvodem je dosažení odpovídající sazby poplatků, které nyní pokrývají veškeré náklady pro ukládání a srovnání růstu této sazby s očekávanou mírou inflace.

Současná právní úprava řeší splatnost příspěvku obcím, na jejichž katastrálním území je stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry k ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorech, v případech, kdy lhůta k podání správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu o stanovení průzkumného území uplyne marně.

Vzniká však nepřijatelná situace, kdy není upravena splatnost příspěvku obcím v těch případech, kdy dojde k podání správní žaloby. Může tak vzniknout situace, kdy jsou průzkumné činnosti již vykonávány v průběhu řízení o správní žalobě na základě vykonatelného rozhodnutí správního orgánu, avšak obci bude příspěvek vyplacen až po skončení soudního řízení.

Bylo proto nezbytné stanovit splatnost příspěvku i pro případy, kdy správní žaloba podána je. Pro tyto případy ale musí být upravena i splatnost příspěvku v situaci, kdy správní žaloba je podána a soud žalobě přizná odkladný účinek a průzkumné činnosti tudíž nebude možné provádět.

Fyzicky Žádost o platbu příjemci podpory z OPŽP 2007-2013 budou moci podat až do 8. prosince. Bude ji také možné podat i během prvního prosincového víkendu na podatelnu Státního fondu životního prostředí mezi 8 do 18 h. K dispozici budou i finanční a projektoví manažeři a to po předchozí telefonické domluvě. Informaci zveřejnil Státní fond životního prostředí.

Fond také žádá příjemce podpory, aby neprodleně po vystavení faktur vkládali data z faktur do IS Bene-fill a naskenované faktury posílali e-mailem příslušnému projektovému manažerovi ke schválení. Toto platí i pro ty příjemce, kteří budou žádat o platbu až v prvním čtvrtletí roku 2016.

V případě potřeby urgence ze strany příjemců podpory s proplacením, schválením faktur, posouzením změnových listů, vydáním dodatku k RoPD, apod. je možné krom standardní komunikace využít e-mailovou adresu: urgence.financovani@sfzp.cz (vždy uvádějte ID projektu).

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal Statistickou ročenku České republiky 2015. Na 800 stranách naleznete souhrnné informace o ekonomickém, sociálním a pochopitelně i o environmentálním stavu země. Naleznete v ní veškerá důležitá statistická data za rok 2014 ve strukturované podobě, ale i řadu zajímavostí. Níže uvádíme části kapitoly Životní prostředí, ostatní části jsou vám k dispozici na webu ČSÚ.

Kapitola životní prostředí:

Zajímavosti z ostatních oblastí:

• V České republice v populaci 15letých a starších žilo 30,8 % svobodných, 47,8 %ženatých či vdaných, 13,0 % rozvedených a 8,4 % ovdovělých osob.

• Živě se narodilo 110 252 dětí, z toho 56 410 chlapců a 53 450 dívek.

• Bylo vyprodukováno 20 236 tisíc tun podnikových odpadů, z toho více než 5,7 % tvořily nebezpečné odpady.

• Úřady práce evidovaly k 31. 12. celkem 541 941 neumístěných uchazečů o zaměstnání.

• V České republice se vyrobilo 1,247 milionů osobních automobilů.

• Spotřebovalo se zde 54 977 GWh elektřiny.

• Obchodní banky poskytly svým klientům úvěry v celkové výši 2 635,1 miliard Kč, z toho domácnostem 1 228,1 miliard Kč.

• Ve srovnání s předchozím rokem poklesla cena za jeden kilogram másla o 5,28 Kč na 159,06 Kč (průměrné ceny v prosinci).

• Chemicky a biologicky bylo ošetřeno 33 862 hektarů lesní půdy.

• Stavební úřady vydaly 79 357 stavebních povolení, meziročně o 6,5 % méně.

• Čeští občané podnikli 4,1 milionů dovolených do zahraničí.

• Bylo registrováno téměř 1,2 milionů .cz domén. Aktivních bylo 13,5 milionů SIM karet.

• Hrubý dluh vládních institucí ČR byl 42,6 % HDP, v sousedním Německu 74,7 %, na Slovensku 53,6 %, v Polsku 50,1 %, v Rakousku 84,5 % a v Maďarsku 76,9 %.

• Ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo základní školu 854 137 žáků, z nichž bylo 1,9 % cizinců. Na středních školách studovalo 435 542 žáků, z toho 2 % cizinců.

• Největší podíl starobních důchodců na počtu obyvatel k 31. 12. byl u mužů v okresu Karviná (19,9 %) a u žen v okresu Písek (30,0 %).

• Bylo vydáno 18 379 titulů knih, z toho 15 536 v českém jazyce a 2 843 v cizím jazyce.

NOVÉ DOTACE Ministerstvo průmyslu a obchodu a vyhlásilo Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie tzv. EFEKT na rok 2016 s alokací 80 mil. Kč. Projekty je možné přihlásit do 28. února 2016, nicméně projekty zaměřené na Energetická konzultační a informační střediska je potřeba podat do konce roku.

Prioritou programu je osvěta a vzdělávání laické i odborné veřejnosti, pomoc statutárním městům a krajům se zaváděním energetického managementu a podpora malých investičních akcí s přímými úsporami energie zejména pro města a obce, ale též pro menší podnikatelské projekty.

V porovnání s operačními programy nemá program EFEKT významný rozpočet, pro rok 2016 bylo vyhrazeno 80 mil. Kč, ale i přesto hraje nezastupitelnou roli zejména v oblastech, které nelze financovat ze strukturálních fondů EU. Nespornou výhodou programu je podle vyhlašovatele nižší administrativní náročnost pro žadatele a podpora poskytovaná ex ante, tedy před realizací projektu, která usnadňuje provedení náročnějších úsporných opatření také pro drobné podnikatele a malé obce.

Velkou důležitost klade MPO podpoře projektů zavádění energetického managementu a podpoře energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC (Energy Performance Contracting). I nadále EFEKT zůstává jediným dotačním titulem, z něhož je možno čerpat dotace na revitalizaci veřejného osvětlení.

Podporované aktivity a plánovaná alokace:

Projekty je možné přihlásit do 28. února 2016. Výjimkou jsou žádosti o dotaci na Energetická konzultační a informační střediska (EKIS), které je potřeba připravit ještě do konce letošního roku, tj. v termínu do 31. 12. 2015. Všechny informace, včetně potřebných formulářů a přesného návodu k podání projektů jsou dostupné níže.

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie 2016 je národní dotační program, který byl založen v r. 1998, ještě před vstupem České republiky do EU. Cílem programu bylo a je podnítit zájem o úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Webové stránky programu jsou dostupné na https://www.mpo—efekt.cz.

Dokumenty ke stažení:

• Text programu EFEKT 2016 [docx, 207 kB]

• Uznatelné a neuznatelné náklady na rok 2016 [docx, 26 kB]

• Alokace finančních prostředků pro rok 2016 [docx, 16 kB]

• A žádost - specifické [xlsx, 45 kB]

• B1 žádost - veřejné osvětlení [xlsx, 75 kB]

• B2 žádost - kotelny [xlsx, 80 kB]

• B3 žádost - EPC [xlsx, 73 kB]

• C žádost - EKIS [xlsx, 51 kB]

• D1 žádost - semináře [xlsx, 46 kB]

• D2 žádost - publikace [xlsx, 47 kB]

• E1 žádost - management [xlsx, 56 kB]

• E2 žádost - EPC analýza [xlsx, 39 kB]

• E3 žádost - koncepce [xlsx, 48 kB]

• E4 žádost - koncepce zpráva [xlsx, 48 kB]

• Příloha č. 2 - čestné prohlášení o veřejné zakázce [docx, 14 kB]

• Příloha č. 3 - čestné prohlášeni o závazcích [docx, 15 kB]

• Příloha č. 9 - pro aktivitu D1 [xlsx, 24 kB]

• Příloha č. 9 - pro aktivitu E1 [docx, 26 kB]

• Příloha č. 9 - pro aktivitu E2 [docx, 15 kB]

• Příloha č. 18 - čestné prohlášení o práci poradců EKIS [docx, 13 kB]

• Příloha č. 20 - čestné prohlášení o podpoře v režimu de-minimis [docx, 27 kB]

• Příloha č. 22 - čestné prohlášení k DPH [docx, 15 kB]

Zdroj: za využítí informací z www.mpo.cz

Dotace na výměnu starých kotlů za nové ekologické už mohou poskytovat všechny kraje v Česku. Ministerstvo financí odsouhlasilo projekty zbývajících krajů, které na rozhodnutí čekaly. Šlo o kraje Středočeský, Plzeňský, Královéhradecký, Jihočeský, Moravskoslezský a Vysočina. V první výzvě kraje požádaly skoro o tři miliardy korun.

Podle odhadů se bude měnit až 350.000 starých kotlů po celé republice. Do pěti let má na výměny kotlů v domácnostech jít až devět miliard korun, které získalo MŽP od Evropské komise. "Máme v plánu tři výzvy, každou po třech miliardách korun do roku 2020. V té první si kraje bezmála o několik milionů zažádaly o skoro tři miliardy korun. Zájem je takový, jaký jsme o čekávali," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. O necelou jednu miliardu korun požádali kraje Středočeský a Moravskoslezský, tedy kraje, kde je kvalita ovzduší dnes nejhorší.

Kotlíkové dotace jsou určeny pro občany na výměnu zdroje vytápění v rodinných domech. Na výměnu starého kotle na pevná paliva za jiný, ekologičtější zdroj a takzvaná mikro-energetická opatření mohou lidé získat až 85procentní dotaci z maximální částky 150.000 korun. Dalších 5 procent dotací navíc dostanou domácnosti v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dotace budou kraje poskytovat přímo občanům.

Od roku 2022 nebude podle platného zákona o ovzduší v ČR možné provozovat v domácnostech staré neekologické kotle první a druhé emisní třídy. Už od loňska nesmějí být na tuzemský trh uváděny kotle třetí emisní třídy a vyšší. MŽP v rámci novely zákona o ochraně ovzduší chystá ještě další změny, které by měly zpřísnit kontroly kotlů.