Nejvyšší správní soud v Brně odmítl kasační stížnost obcí, jež se staví proti rozšíření Letiště Vodochody. Projedná ještě stížnost ministerstva životního prostředí, jež také nesouhlasí s nedávným rozsudkem umožňujícím rozšíření letiště. Kasační stížnost nemá odkladný účinek, vedení letiště tak pokračuje v přípravách projektu, který měl být podle původních plánů hotov už letos.

Obce mají strach například z nadměrného hluku a dopadu na podzemní vody. I ministerstvo životního prostředí podalo stížnost, v níž jako důvody uvádí nesprávné posouzení právních otázek týkajících se hydrologie a hluku. Rozsudek, který napadlo kasační stížností, považuje za nepřezkoumatelný pro jeho nesrozumitelnost. Obce i ministerstvo také po soudu požadovaly, aby kasační stížnost měla odkladný účinek. Ani tomuto požadavku soud v usnesení z 5. května nevyhověl.

Ke kasační stížnosti ministerstva životního prostředí Letiště Vodochody připravuje vyjádření. Pokračuje také proces aktualizace rozhodnutí úřadů, které budou potřeba pro žádost o stavební povolení. Dál se pracuje i na přípravách přivaděče na dálnici D8. S námitkami ohledně dopadů na podzemní vody a hluku se už letiště podle ředitele vypořádalo v aktuální dokumentaci projektu.

Ministerstvo zemědělství chce dát na opatření proti suchu v příštím roce 2,4 miliardy korun. Podle materiálu, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, by pak ještě měly přibýt 0,7 miliardy od soukromých investorů. S touto částkou se pak počítá každoročně až do roku 2021. "Dvě miliardy budeme chtít na opatření proti suchu, detaily upřesníme pravděpodobně až po 1. červenci tohoto roku," řekla dnes ČTK bez dalších podrobností mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, uvažuje ministerstvo o třech etapách podpory. První skončí v roce 2021, druhá v roce 2027 a třetí v roce 2033. "Finanční nároky činí v první etapě programů ročně celkem přibližně 2,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu a přibližně 0,7 miliardy Kč z vlastních zdrojů investorů. Dalšími uvažovanými prostředky financování v budoucnu jsou i evropské zdroje," informovalo ministerstvo.

Peníze by měly jít na výstavbu rybníků, ale třeba i na závlahy a podporu výstavby vodovodů a kanalizací. Počítá se také například s výstavbou nádrže Skalička, s výsadbou zpevňujících dřevin a odstraňováním nánosů z přehradních nádrží.

"Na operaci pozemkových úprav v letech 2016-2021 je vyčleněno ve státním rozpočtu přibližně 2,7 miliardy korun, přičemž po plánovaném navýšení kofinancování se počítá s navýšením výdajů na přibližně 3,5 miliardy korun," píše se v materiálu.

Resortu se nepodařilo vypořádat připomínky ministerstva životního prostředí (MŽP). Tomu se například nelíbilo, že materiál nezohledňuje dotační programy v gesci MŽP. "Upozorňujeme, že výsledkem může být snížení čerpání finančních prostředků z Operačního programu životního prostředí a neplnění stanovených cílů," stojí v jedné z připomínek. Zemědělský resort si ale myslí, že materiál nijak čerpání peněz z tohoto programu neohrozí. MŽP se také ohradilo, že by mělo podle vládního usnesení koordinovat přístup státu ke změnám klimatu, nicméně ministerstvo zemědělství s ním tento materiál před předložením do připomínkového řízení neřešilo.

Vláda na konci února rozhodla, že by měl stát nechat prověřit možnost vybudování čtyř nových přehrad pro případ dlouhých období sucha. Jde o lokalitu Pěčína v Královéhradeckém kraji, Vlachovice ve Zlínském kraji a v Senomaty a Šanov ve středních Čechách. Ministerstvo také navrhuje, aby se rozšířil počet hájených lokalit pro stavbu vodních děl.

Loni v červenci schválila vláda koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Důvodem je transpozice směrnice 2014/80/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. Je tak nutné upravit text § 8 Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik, podle změn ve směrnici 2014/80/EU a obdobným způsobem upravit Přílohu 1 Základní obsah národního plánu povodí a Přílohu 3 Základní obsah plánu dílčího povodí. Členské státy jsou povinny promítnout požadavky této směrnice v národních právních řádech do dne 10. července 2016. Termín připomínek je stanoven na 1. června 2016. Dokumenty ZDE

Vláda dnes schválila další postup v řešení problematiky dopravních staveb a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Do konce května bude hotový návrh zákona, který nahradí u jedenácti dopravních staveb posudek o vlivu na životní prostředí EIA a to na úrovni vlády. Novelu chce vláda projednat ve Sněmovně ve zrychleném režimu. Stavby by tak měly být připravovány ve zrychleném řízení a nebude u nich nutné celý proces EIA opakovat. Součástí plánu mají být i pravidelné zprávy Ministerstva dopravy o přípravě staveb. Záznam z tiskové konference ZDE.

NZÚ

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes předloží na vládu bilanční zprávu programu NZU za rok 2015. „Loni podalo žádost o dotaci celkem 6 693 žadatelů s požadovanou výší dotace přes jeden a půl miliardy korun, přičemž celkové náklady na realizaci opatření přesáhly 5 miliard korun. Na konci roku přitom byla proplacena dotace u více než 1200 projektů. Další projekty byly proplaceny na začátku letošního roku a peníze na účtu příjemců podpory odcházejí každý týden,“ informuje ministr Richard Brabec.

6693 žádostí pak míří na 13 520 různých opatření zaměřených na energetické úspory. Ministerstvo začalo v loňském roce z programu podporovat i malé fotovoltaické systémy do 10 kWp pro domácnosti či nákup ostrovních baterií pro ukládání energie. Obdobné rozšíření podpory o fotovoltaické systémy do 30 kWp bylo letos spuštěno i pro segment bytových domů.

Program je financován z výnosů z emisních povolenek, které ČR uskuteční na evropském trhu. 50% výnosů z prodeje je příjmem programu Nová zelená úsporám, 50% putuje za MPO. Příjem NZU z prodeje emisních povolenek v roce 2015 přesáhl tři miliardy korun, předloni činil 1,5 miliardy korun. Aktuální odhad celkových výnosů z povolenek pro program NZÚ od roku 2013 do roku 2020 je 20 miliard korun. Cena povolenek na trhu totiž v posledním roce poklesla.

Podle MŽP je program Nová zelená úsporám je nejefektivnějším programem v České republice zaměřeným na úspory energie v budovách pro bydlení. Úspory v konečné spotřebě energie u rodinných domů vykazují 861 TJ na poskytnutou 1 mld. Kč z programu Nová zelená úsporám.

Postupu v investorské přípravě dopravních staveb opírajících se o stará stanoviska EIA:

Plán na urychlení přípravy staveb, kterým neuznává Evropská unie staré hodnocení dopadu na životní prostředí (proces EIA), představí na středečním jednání vlády ministerstvo dopravy. Úřad v materiálu navrhuje zahájit souběžně s opakováním procesu EIA další kroky, jako jsou výkup pozemků či práce na podkladech pro územní rozhodnutí. Kromě ministerstva dopravy pracuje na materiálu pro jednání vlády ministerstvo životního prostředí.

Problémy s posudky na životní prostředí má v Česku přes sto dopravních staveb v ČR za zhruba 130 miliard korun. Materiál ministerstva životního prostředí má obsahovat podmínky, za nichž bude možné z tohoto balíku vyjmout 11 staveb, které budou připravovány ve zvláštním zrychleném řízení a u nichž nebude nutné celý proces EIA opakovat.

Přehled programu vlády (11.5.):

• Informace o stavu programu Nová zelená úsporám za rok 2015 - pro informaci

• Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2017 se střednědobým výhledem na léta 2018 a 2019 a dlouhodobým výhledem do roku 2021 - přerušeno

• Návrh dalšího postupu v investorské přípravě dopravních staveb opírajících se o stanoviska EIA vydaná podle zákona č. 244/1992 Sb. - schváleno se změnou

• Návrhy možných legislativních řešení pro zajištění realizace 11 klíčových dopravních projektů se stanoviskem EIA dle zákona č. 244/1992 Sb. - schváleno

Třídění odpadů je už běžnou součástí života pro tři čtvrtiny obyvatel ČR. Průměrně každý z nás vytřídí 42 kg papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Přitom v roce 2000 to bylo pouhých 12 kg na osobu a rok. Za uplynulých 15 let tak obyvatelé České republiky zečtyřnásobili své úsilí a celkem vytřídili 8,3 milionů tun odpadu.

„Díky neustále se zlepšujícím podmínkám pro třídění, aktivní spolupráci s 6 085 obcemi v České republice a vzdělávacím aktivitám, které EKO-KOM realizuje, třídí Češi čtyřikrát více, než před 15ti lety. Za uplynulých 15 let obyvatelé vytřídili přes osm milionů tun odpadu. Uložený na jednu hromadu by měl stejný objem jako má hora Říp.  Za tuto praktickou každodenní snahu chránit naši přírodu a krajinu je nutné ocenit každou třídící rodinu,“ hodnotí příznivé výsledky třídění odpadů Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s.

Pozitivní trend v třídění odpadů staví Českou republiku do dobrého světla i v evropském srovnání, které pravidelně zveřejňuje Evropský statistický úřad Eurostat. V celkové míře recyklace a využití obalových odpadů jsme šestou nejlepší zemí EU. Nadprůměrní jsme pak v třídění a recyklaci plastových obalů – v této oblasti patří ČR dokonce stříbrná příčka. Český systém je při dosahování vysoké míry recyklace výrazně efektivnější a levnější, než je tomu například u našich sousedů v Rakousku nebo Německu, což potvrzuje studie Evropské komise. Je tomu tak mimo jiné proto, že Češi třídí kvalitně a poctivě.

Na vytřídění a recyklaci obalů ČR v přepočtu na jednoho obyvatele vynaloží zhruba 5 eur za rok. V Německu jsou tyto náklady více než dvojnásobné a Rakousko vykazuje dokonce čtyřnásobné náklady než v ČR při dosažení podobné míry recyklace. Naopak srovnatelný systém třídění, jen o málo dražší než u nás, mají v Belgii.

Výsledy systému třídění a recyklace za rok 2015:

V roce 2015 bylo recyklováno 76 % všech obalů dodaných na trh klienty systému EKO-KOM. Dosažená míra recyklace obalů jednotlivých materiálů je následující: z vyrobených obalů bylo recyklováno 90 % papíru, 75 % skla, 69 % plastů, 55 % kovů a 22 % nápojových kartonů.

RECYKLACE ODPADŮ Z OBALŮ V SYSTÉMU EKO-KOM V ROCE 2015

Češi považují třídění za minimum toho, co mohou udělat pro ochranu životního prostředí -  mají k tomu optimální podmínky

97 % obyvatel ČR, kteří třídí odpad, to považuje za minimum, které mohou udělat pro ochranu životního prostředí. Mají proto optimální podmínky díky dostatečnému množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích měst po celé ČR. 

Česká republika se totiž může pochlubit jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílí průmysl a obce sdružené v systému EKO-KOM. Češi mají k dispozici už přes 272 000 barevných kontejnerů na třídění. Ze svých domovů to k nim každý má v průměru jen 97 metrů, tzn. zhruba dvě minuty chůze. V roce 2000 byla tato vzdálenost přes čtvrt kilometru. Za posledních 15 let se tak barevné kontejnery „přiblížily“ k domácnostem o celých 150 metrů.

„Na jedno sběrné místo připadá v průměru pouhých 131 obyvatel, což je v evropském měřítku výborné – v jiných zemích jsou to stovky, někde dokonce tisíce lidí.  Kvalitní síť a zodpovědnost motivuje ke třídění už 72 % Čechů, kterým se třídění odpadu stalo standartní součástí života. Díky nim se ročně vytřídí přes 700 tisíc tun odpadu a recyklací se každoročně zachrání zhruba 25 km2 přírody,“ uvádí Lukáš Grolmus, ředitel komunikace EKO-KOM.

POČET KONTEJNERŮ NA TŘÍDĚNÝ ODPAD

Množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích měst a obcí ČR každoročně stoupá.

Systém EKO-KOM

Klíčovým prvkem pro zajištění fungování systému třídění a recyklace obalových odpadů je tzv. Autorizovaná obalová společnost (AOS) -  nezisková společnost určená pro organizaci třídění a recyklace obalů, která vznikla na základě Zákona o obalech č. 477/2001 Sb. AOS EKO-KOM byla podle tohoto zákona autorizována roku 2002 a je zákonem striktně regulována. Přehled nákladů na její činnosti vymezené zákonem je uveden v grafu.

Na prvním místě je zajištění dostupnosti kontejnerů a jejich obsluhy, dále dotřídění sebraného odpadu a konečně i jeho recyklace. Na financování sběru, svozu a recyklace obalových odpadů jde 85 % z celkových nákladů společnosti. Platby obcím a částečně svozovým firmám tvoří 69 % nákladů. Dalších 8 % tvoří náklady na třídičky, které odpady dále roztřídí a upraví na druhotné suroviny. Podporována musí být také samotná recyklace v případě některých obtížně využitelných odpadů, na kterou bylo vynaloženo 6 % ročních nákladů. Zhruba 2 % celkových nákladů jdou pak tvorbu finanční rezervy. Ta roste spolu s růstem množství vytříděného odpadu a dorovnává se z ní případné kolísání cen na trhu druhotných surovin.

Důležitou úlohou autorizované společnosti je i zajištění evidence všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů, to je 7 % celkových nákladů společnosti.

AOS má také povinnost zajistit v určeném rozsahu osvětu, výchovu žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti vedoucí k dobrému třídění. Jde o celou škálu aktivit od povinného rozsahu reklamy v médiích, přes detailní informování spotřebitelů o třídění, až po povinnost zajistit každým rokem přímou výuku třídění a recyklace pro zhruba 200 000 školních dětí. Pro udržení vysoké efektivity třídění v obcích, vynakládá společnost EKO-KOM na tyto komunikační aktivity okolo 4 % celkových nákladů.

Povinné odvody státu vymezené zákonem tvoří 2% nákladů. Vlastní náklady na administrativu společnosti jsou jen 2% celkových nákladů.

Zdroj: TZ EKO-KOM

V pondělí 9.5. proběhla v rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu rozprava mezi europoslanci a eurokomisařem pro energetiku a ochranu klimatu Miguelem Arias Cañete ohledně návrhu projektu Nord Stream 2. Podle europoslanců jde projekt proti cílům stanoveným ve strategii pro vytvoření energetické unie, poškozuje princip solidarity mezi státy EU a měl by být řádně zhodnocen jak z hlediska geopolitického, tak ekonomického. Podle některým europoslanců by projekt nepřispěl k diverzifikaci zdrojů, ale naopak by přispěl ke zvýšení závislosti na jednom dodavateli plynu do EU. Většina europoslanců žádá, aby Komise projekt co nejdříve ukončila. Záznam z plenárního zasedání naleznete ZDE.

Zdroj: CEBRE

Do 1. září 2016 musí firmy požádat o schválení účinných látek ve svých biocidních přípravcích. To se týká účinných látek přicházejících do styku s potravinami a účinných látek vyráběných na místě (In situ). V prvém případě se může jednat například o antimikrobiální povrchy používané na plastových prkýnkách. V případě účinných látek vyráběných na místě se povinnost vztahuje na prekurzory. Více ZDE

Další novinky:

Strategie podpory registrantů, kteří budou používat při registraci chemických látek kritéria uvedená v příloze III nařízení REACH

Hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) vybudoval za dvě miliardy korun 13 zařízení, která ročně zachytí o 520 tun prachu více než dosud. Huť tak pokračuje ve snižování emisí ze svých provozů, které dosahují historických minim.

Nové investice by měly podle předpokladů snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Loni huť vypustila do ovzduší 560 tun emisí. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40.000 tun prachu. Podnik uvádí, že plní veškeré ekologické limity, přesto patří k největším znečišťovatelům životního prostředí v Moravskoslezském kraji.

"Komínové emise huť díky čtyřiadevadesátitunovému úbytku sníží na historické minimum - čtvrtinovou hodnotu oproti roku 2003, kdy skupina ArcelorMittal do hutě vstoupila. Filtry zachytí také emise dioxinů a benzo(a)pyrenu," řekla mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková.

Ze 13 zařízení se 12 týká fugitivních emisí, tedy emisí, které nevycházejí z komínů, ale tvoří se například při nakládání materiálu. Ty se sníží ročně o asi 430 tun. Podnik na zachycování emisí využívá nejlepší dostupnou techniku. Na nadstandardní investice poprvé v historii získal až devadesátiprocentní dotace od Evropské unie, dohromady 1,6 miliardy korun.

Nový generální ředitel AMO Vidžaj Mahadevan řekl, že evropské ekologické limity splnila huť už v roce 2012, ale do ekologizace svých provozů investovala dál, i díky dotacím z EU. "Na konci letošního roku se dostaneme na čtvrtinu hodnoty emisí prachu oproti stavu před vstupem skupiny ArcelorMittal do hutě a snížíme tak vliv výroby na životní prostředí minimum," řekl Mahadevan.

Ředitel AMO pro životní prostředí Petr Baranek řekl, že emise z komínů zhruba 500 tun prachu za rok je asi na 50 procentech toho, co firmě ukládá legislativa, jak integrovaná povolení vydávaná krajským úřadem, tak evropská legislativa. "Dostali jsme se na technické minimum. Další odprašování neplánujeme, ani nepřipravujeme," řekl Baranek.

Nová ekologická zařízení včera slavnostně pokřtili ministři životního prostředí Richard Brabec a průmyslu Jan Mládek. Ministr Mládek řekl, že investice přispěje ke zlepšení životního prostředí a zároveň přináší daleko větší šanci na udržení výrobny oceli v Ostravě. "Když se investuje, tak nemá smysl takovou výrobu rušit. Problém je, že celosvětově je obrovská nadkapacita v ocelářském průmyslu v tuto chvíli, Čínská lidová republika má nadkapacitu větší, než je výroba Evropy, a je tlak na zavírání ocelářských provozů. Tak já bych to bral jako signál, že to se nebude týkat ArcelorMittalu," řekl ministr.

ArcelorMittal Ostrava má i s dceřinými společnostmi 7250 zaměstnanců. Ročně vyrábí dva miliony tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví a strojírenství. Je největším výrobcem silničních svodidel a jediným výrobcem transformátorových plechů v Česku. Kromě tuzemského trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. Firma patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal.

Osm subjektů ze sektoru odpadového hospodářství zaslalo začátkem května ministru životního prostředí Richardovi Brabcovi dopis k návrhu nového zákona o výrobcích s ukončenou životností. Memorandum obsahu celkem šest bodů, které se týkají požadavků na neuzavřené sběrné sítě, zachování možnosti pro zpracovatele přebírat ke zpracování OEEZ, možnosti rozhodnout o zpracování OEEZ, baterií nebo akumulátorů, které sám zpracovatel sebral, odstranění tzv. Koordinačního centra, zákaz vertikální integrace mezi kolektivním systémem a zpracovatelem a zachování tržních principů. K návrhu zákona o výrobcích s ukončenou životností se aktuálně na ministerstvu životního prostředí vypořádávají připomínky. Další informace a text memoranda najdete na webu České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) ZDE.

Zdroj: ČAOH

Ministerstvo životního prostředí připravuje projekt, kterým hodlá podpořit nákupy elektromobilů a vozů na stlačený plyn (CNG). Na podzim chce vypsat výzvu, v níž bude 150 milionů korun z Národního programu Životní prostředí a která bude určena pro kraje, obce a jejich organizace. Na pořízení ekologických vozů budou moci získat dotaci pravděpodobně 80 tisíc až 150 tisíc korun. V Ostravě to v úterý řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. Nákupy ekologických vozů by měly přispět ke zlepšení životního prostředí, neboť právě doprava je spolu s průmyslem a domácími topeništi jedním z největších zdrojů znečištění.

„Chtěli bychom s tímto produktem přijít na podzim letošního roku, tak aby města už na začátku roku 2017 mohla čerpat z této výzvy konkrétní dotace,“ řekl ministr. Největší dotace by podle něj měly být určeny na nákup elektromobilů. Výzva by měla být pilotní. Ministerstvo ji chce příští rok vyhodnotit a poté vypsat další, s větším finančním objemem.

Brabec řekl, že kraje, obce a jejich organizace ministerstvo vybralo do pilotní výzvy, protože chce, aby toho koupená vozidla najezdila co nejvíce, v ideálním případě byla v permanenci celý den v nejznečištěnějších lokalitách a reálně tak snížila emise. „Krásný případ je organizace, která řeší sociální služby, rozváží důchodcům jídlo v okruhu několika desítek kilometrů a jezdí pořád,“ řekl Brabec.

Program je podle něj provázaný s dalšími projekty. „Jede ruku v ruce s Operačním programem Doprava, kde z evropských peněz bude financována infrastruktura, tedy dobíjecí a plnicí stanice na páteřní síti v České republice,“ řekl ministr. Uvedl, že Integrovaný regionální operační program (IROP) by zase měl financovat nákup dalších stovek autobusů na CNG nebo elektrobusů. „Zatím je tam připraveno asi 1,3 miliardy korun,“ řekl Brabec.

AVÍZO Ve dnech 12. a 13. května 2016 se na zámku v Lednici uskuteční 23. setkání ministrů životního prostředí států Visegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska. Na programu jednání bude mj. politika využívání odpadů jako zdrojů a téma biologické rozmanitosti se zaměřením na vyhodnocení účinnosti příslušné evropské legislativy.

Dále budou ministři jednat například i o aktuálně připravovaném evropském seznamu invazních druhů rostlin a živočichů. Ty v přírodě ohrožují původní druhy a způsobují i hospodářské škody, případně ohrožují zdraví obyvatel. Ročně jde v EU o náklady a ztráty ve výši 12 miliard eur.

Ministři budou také diskutovat o svých zkušenostech s aplikací kompenzačních opatření v lokalitách zařazených do soustavy Natura 2000. V Česku je prvním takovým případem aplikace kompenzačních opatření v souvislosti s přípravou obchvatu Břeclavi, který zasahuje do Evropsky významné lokality Soutok-Podluží.
Posledním klíčovým tématem společného jednání pak bude sucho, které sužuje nejen Evropu a stává se tak novým světovým strašákem pro národní ekonomiky i bezpečnost občanů.

Českou republiku bude na jednání reprezentovat ministr životního prostředí Richard Brabec.

V prvním čtvrtletí 2016 dosáhla Skupina ČEZ čistého zisku 10 mld. Kč, což je meziročně o 32 % více. Provozní zisk před odpisy (EBITDA)meziročně vzrostl o 5 %. Růstu se podařilo dosáhnout navzdory dalšímu poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Významný podíl na tom měla podle firmy úspěšná obchodní strategie firmy. Více ZDE

Celkem 286 projektů přihlásili doposud jejich autoři do letošního 8. ročníku soutěže Ekologický oskar. Přihlášky jsou uzavřeny pro kategorie Obec, Kutil, Firma, Mládež a Stavba. Do kategorie Nápad, otevřené široké veřejnosti, mohou lidé své projekty přihlašovat až do 15. srpna.

Více než dvě stě projektů se letos utká v pěti základních kategoriích o prestižní ocenění Ekologický oskar. Projekty zaměřené na úsporu energií a ochranu přírody mohli lidé do soutěže přihlašovat do 15. dubna. „Letošní nová soutěžní kategorie Stavba zamíchala oproti minulým ročníkům s rozložením projektů. Ve prospěch samostatné kategorie pro stavby a rekonstrukce se přesunuly projekty dříve přihlašované jako Kutil nebo Firma,“ vysvětluje Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže Ekologický oskar. Kategorie Obec a Mládež si drží přibližně stejné množství projektů jako v předchozích letech.

O vítězi rozhodne veřejnost

Jednotlivé projekty bude nyní posuzovat komise složená z odborníků na danou tématiku. „Z přihlášených projektů vybere odborná komise pod záštitou Akademie věd vždy dva nejlepší, a to pro každou kategorii. Tyto projekty představíme na tiskové konferenci v polovině června. O vítězi jednotlivých kategorií pak rozhodne veřejné hlasování, které poběží od června do září,“ dodává Glaserová. Na hlasující čekají také letos zajímavé odměny, tou hlavní je roční zápůjčka vozu ŠKODA Citigo G-TEC na stlačený zemní plyn.

Odměna 300 000 Kč a pomoc s realizací

Přihlašování projektů je stále otevřené do kategorie Nápad. Vůbec poprvé tak může o Ekologického oskara soutěžit kdokoliv s myšlenkou či námětem třeba na novou mobilní či webovou aplikaci, ekologický výrobek nebo cokoliv dalšího, co pomůže chránit přírodu či šetřit energie. V minulosti byla kategorie směřována spíše na firemní projekty.

Lidé mohou svůj nápad zdarma přihlásit až do 15. srpna na webových stránkách soutěže. Vítěz získá 300 000 korun a navíc odbornou pomoc s realizací svého projektu.

„Zrecyklováno by mělo být co největší množství odpadu a teprve materiál, pro který se nenajde další využití nebo nebude technicky zpracovatelný, by měl být využit jako zdroj energie,“ říká v rozhovoru Milan Chromík ze společnosti Veolia Vedlejší produkty ČR, který jako nový člen představenstva Svazu průmyslu zodpovídá za téma oběhového hospodářství. Více na EurActiv.cz ZDE

Čtěte také:

Chromík bude mít v představenstvu SP ČR na starosti agendu odpadů (29.4.2016)

Zdroj: EurActiv.cz

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo výzvu Evropské komise k účasti na EU platformě pro potravinový odpad a potravinové ztráty. Výzva se týká organizací soukromého sektoru do které je možné se přihlásit do 27. května 2016. Platforma má za cíl podporovat všechny aktéry, aby definovaly opatření vedoucí k zabránění potravinového odpadu, předávaly si praktické zkušenosti a vyhodnocovaly dosažený pokrok.

Jedním z cílů udržitelného rozvoje (SDG- Sustainable Development Goals), které byly přijaty na summitu OSN v září roku 2015, je snížit do roku 2030 na polovinu množství potravinového odpadu (FW) na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitele a zredukovat potravinové ztráty v oblasti výroby potravin a dodavatelských řetězců. Nedávné odhady evropské hladiny potravinového odpadu (Fusions, 2015) ukázaly, že 70% potravinového odpadu vzniká v domácnostech, oblast stravování a obchodní sektor spolu se sektorem výroby a zpracování přispívají zbývajícími 30%.

Aby se podpořilo dosažení tohoto cíle a maximalizovalo se přispění všech aktérů, přistoupila Komise ke zřízení Platformy zabývající se prevencí potravinového odpadu a ztrát. EU Platforma – Potravinový odpad a potravinové ztráty má za cíl podporovat všechny aktéry, aby definovaly opatření vedoucí k zabránění potravinového odpadu, předávaly si praktické zkušenosti a vyhodnocovaly dosažený pokrok.

Platforma bude spojovat veřejné subjekty (členské státy/země Evropského sdružení volného obchodu, EU orgány a mezinárodní organizace) a aktéry potravinového řetězce zahrnující spotřebitele a ostatní nevládní organizace.

Veřejné subjekty budou přizvány k účasti na Platformě Evropskou komisí. Organizace soukromého sektoru budou vybrány na základě kritérií v otevřené výzvě, do které se mohou přihlásit v termínu do 27. května 2016.

Všechny další informace o výzvě naleznete na webu Komise - ZDE

Ve Sbírce zákonů byl dne 29.6.2016 publikován zákon č. 134/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce. To tedy znamená, že zákon nabývá účinnosti 1. 10. 2016.

Postup zadavatele je tak i nadále, tj. po přijetí nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, regulován zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Tento stav potrvá až do nabytí účinnosti nového zákona (č. 134/2016 Sb.) dne 1.  října 2016.

Zadavatelé tedy do 1. 10. 2016 budou zahajovat zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a podle této právní úpravy také zahájená zadávací řízení dokončí. Účinnost nového zákona je stanovena až od 1. 10. 2016 z toho důvodu, aby zadavatelé a dodavatelé měli dostatečný prostor na seznámení se s novou úpravou.

Povinnost postupovat v zadávacích řízení do 1. 10. 2016 podle dnes účinného zákona č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů se vztahuje také na veřejné zakázky, které jsou spolufinancované z evropských fondů.
 

Stanovisko MMR k platnosti a účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek:

1. Do nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (tedy do 1. 10. 2016) je účinný zákon současný (č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

2. Pokud se prokáže, že konkrétní pravidlo nebo postup zadavatele je v rozporu s evropskými směrnicemi, lze se domáhat přímé účinnosti směrnic, to ale v žádném případě neznamená, že celý zákon je se směrnicemi v rozporu. Ani z případného rozporu u jednotlivého pravidla nelze dovozovat neúčinnost zákona jako celku.

Právo veřejných zakázek je i nadále, tj. po přijetí nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, regulováno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je harmonizační, tj. přebírá předchozí zadávací směrnice (2004/17/ES a 2004/18/ES). Tento zákon byl vždy přísnější v míře ukládání povinností a omezování dispozic zadavatele než jmenované  zadávací směrnice. O skutečnosti, že národní úprava je přísnější než evropská, jsme Evropskou komisi v minulosti informovali a Komise nikdy přísnější úpravu nerozporovala.

Nově přijatá  – nikoli však účinná - úprava je také přísnější než nové evropské směrnice. Do nabytí účinnosti tohoto nového zákona bude národní úprava „více přísná“ než nová úprava, ale také nový zákon, jak už bylo řečeno, bude opět přísnější než nové zadávací směrnice. V období do nabytí účinnosti nového zákona se tedy budou veřejné zakázky zahajovat a zadávat v režimu zákona č. 137/2006 Sb. Nicméně pokud se prokáže, že konkrétní pravidlo nebo postup zadavatele je v rozporu s evropskými směrnicemi, lze se domáhat přímé účinnosti směrnic, to ale v žádném případě neznamená, že celý zákon je se směrnicemi v rozporu. Ani z případného rozporu u jednotlivého pravidla nelze dovozovat neúčinnost zákona jako celku.

Mohlo by vás zajímat:

Portál o veřejných zakázkách a koncesích (MMR)