Fosfor je 11. nejběžnějším prvkem v zemské kůře. Jeho množství tamtéž se odhaduje na jeden trilion tun. Ve svých sloučeninách, fosfátech, je doslova všudypřítomný – vyskytuje se ve vodě, v půdě a ve všech živých organismech bez výjimky. Je zapojen do všech procesů života na planetě Zemi. Zdálo by se, že je to jedna z věcí, o kterou se v žádném případě nemusíme starat. A přesto ho už brzy může být kritický nedostatek.
Přes obrovské množství, ve kterém se v přírodě vyskytuje, jsou zásoby omezené a každým rokem se ztenčují. Na Zemi je konečné množství nalezišť, jejichž využití je ekonomicky a technicky únosné. Tato naleziště jsou soustředěna značně nerovnoměrně v několika málo zemích na světě; většina těžitelných světových zásob se nalézá v Maroku, zbytek pak např. v Sýrii, Alžírsku, Číně, Rusku a USA. Téměř všechny tyto oblasti jsou buď politicky nestabilní, nebo nějakým způsobem ne zcela přátelské vůči evropským zemím. S rostoucí cenou tak bude Evropa vystavována čím dál větším problémům a vyšší finanční náročnosti při importu fosfátů k zajištění svých potřeb. S ubývajícím množstvím zásob však přibude další problém: Kvalita suroviny bude prudce klesat, produkty budou bez nákladné purifikace obsahovat stále více škodlivých příměsí, jako jsou těžké kovy nebo radioaktivní prvky.
Co se stane, pokud budeme mít v České republice nedostatek fosforu? Proč je pro nás tak nezbytný a strategický? Stručně řečeno: Bez fosforu nelze existovat. Je naprosto nepostradatelný k vypěstování jakékoli plodiny, tedy i k produkci jídla. Bez fosfátových hnojiv by prudce klesla potravinová produkce a časem, až by se vyčerpala jejich zásoba v půdě, by nebylo možno na polích vypěstovat téměř nic. Náš stát by se tak stal zcela závislým na importu potravin. Fosfor v tomto ohledu nelze ničím nahradit, žádnou technologií, žádným jiným prvkem ani sloučeninou.
A přes tuto vzácnou a nepostradatelnou úlohu naše společnost fosforem bezuzdně plýtvá. Nevhodnými technologiemi v zemědělství, špatným hospodařením s odpadními vodami, přebytečnými potravinami, organickou hmotou obecně. Ročně jsou zbytečně spotřebovány nebo bez užitku vypuštěny do vod tisíce tun fosforu. A pokud je tento prvek v malém množství nepostradatelným pro všechno živé, pak v umělém nadbytku způsobeném lidskou činností je devastující metlou pro přírodní ekosystémy, a to zejména kvůli eutrofizaci našich vod. A poněvadž čistá voda je další surovinou, kterou nutně potřebujeme k životu, způsobujeme si další strategický problém – na nadbytek fosforu ve vodě nadměrným růstem reagují toxické sinice, které vodu degradují bezprostředně pro vodní organismy a následně i pro lidskou spotřebu. Plýtvání fosforem, a tedy penězi potřebnými na import fosfátů, tak na druhé straně vyvolává další finanční náklady na čištění vody určené k pití, rybolovu či rekreaci.
Evropské země, vědomy si tohoto strategického rizika, označily fosfor jako jednu z 20 kritických nerostných surovin, jejichž nedostatek může v budoucnu způsobit závažné potíže evropskému průmyslu a následně celé společnosti. Fosfor se dostal do středu zájmu výzkumných institucí i průmyslových odvětví. Během krátké doby se tento prvek v našich očích mění z přebytečného a obtížného odpadu na ceněnou a žádanou surovinu, o jejíž budoucí zásoby a její spotřebitelský koloběh se každý stát musí zajímat. Rostou snahy o co nejšetrnější zacházení, o zabránění úniků v průmyslovém zpracování a následných aplikacích, aby se snížila závislost na importu. Souběžně se upíná pozornost k recyklaci fosforu z odpadů, pevných i kapalných, z rostlinné a živočišné výroby v zemědělství, z odpadních vod průmyslových i komunálních. A protože je účelné tyto aktivity koordinovat, v některých evropských zemích již vznikly pracovní sítě – platformy, které sdružují firmy, organizace, výzkumné ústavy a státní instituce, které se zaměřují na sdílení informací, účelnější využívání peněz z dotací a grantů, spojený výzkum, popularizaci a vzdělávání lidí zapojených do některého z dotčených odvětví hospodářství. Takové platformy již fungují v Německu, Nizozemí, Vlámsku, Anglii, další se chystá ve Švýcarsku. V roce 2013 vznikla společná celoevropská platforma.
Dle našeho názoru je nutností, aby podobná společnost vznikla i v České republice. Naše země má velké rezervy co se týče čištění odpadních vod, nakládání s hnojivy, zbytečného používání fosforu v čisticích prostředcích, emisí fosforu do vodního prostředí, hospodaření s fosforem a organickou hmotou v zemědělství a potažmo v celé krajině. Máme velké rezervy v opětovném využití fosforu, jeho recyklaci a purifikaci. Tyto nedostatky nás stojí zbytečné náklady a mají dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Proto v současnosti zakládáme fosforovou platformu v České republice.
Veřejné jednání fosforové platformy bude uskutečněno v rámci konference Průmyslová ekologie 2016 dne 16.3.2016, kterou pořádáme ve spolupráci Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha a CEMC. Konference Průmyslová ekologie se koná v hotelu Centro v Hustopečích v termínu 15.-16.3.2016 v rámci Týdne výzkumu a inovací pro praxi (TVIP 2016). První den konference je zaměřen na problematiku environmentálního hodnocení průmyslových aktivit, například metodami LCA či MFA a na problematiku environmentálních aspektů veřejných zakázek. Druhý den konference je již výhradně věnován problematice fosforu, kdy na dopoledním jednání zaznějí plenární přednášky a během odpoledního jednání bude uspořádán diskusní kulatý stůl zainteresovaných osob a organizací. Na veřejný kulatý stůl bude navazovat pracovní jednání fosforové platformy ČR.
Co je cílem fosforové platformy v ČR? Skrze členství seskupit subjekty, které mají co říci k výše uvedeným problémům zejména z oblasti průmyslu, zemědělství, vodního hospodářství, odpadového hospodářství, výzkumu, vzdělávání a státní správy. Benefitem tohoto členství bude propojení jejich aktivit, výměna znalostí, společné projekty. A to nejen uvnitř republiky, ale i směrem ven k ostatním evropským zemím či do společných struktur Evropské unie. Cílem je i spolupráce se stávajícími platformami. Jejich prostřednictvím lze navázat kontakty se stovkami firem a institucí působících ve fosforové problematice. Vznikající společnost si dává za cíl i práci v oblasti osvěty a vzdělání. Nezbytný bude i tlak na vznik nových právních norem, případně změny v předpisech stávajících, a také odstraňování legislativních a obchodních bariér pro zavádění produktů využívajících recyklované fosfáty, případně produktů bezfosfátových.
Ke spolupráci jsou zváni všichni, kteří chtějí jakkoli přispět do této vznikající pracovní sítě, všichni, kteří se chtějí účastnit řešení jednoho z klíčových problémů současnosti.
Autor:
Mgr. Dušan Kosour, Povodí Moravy, s.p.
Vladimír Kočí, VŠCHT Praha
Související:
