SLEDUJEME 33. schůze Poslanecké sněmovny ČR bude zahájena zítra 6.10.2015 ve 14 hodin. Poslanci mají na programu první čtení novely zákona o integrovaném registru znečištění, zákon o biocidech nebo zákon o ochraně přírody a krajiny. Druhé a třetí čtení je naplánováno u novely energetického zákona a u podpory biopaliv. Níže uvádíme anotaci předpisů a po zahájení schůze i aktuální zpravodajství.

Aktuality:

23.10.:

• BIOCIDY: Novela zákona o biocidech prošla prvním čtením. Poslanci přikázali předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu.

22.10.:

• Sněmovna dnes jednomyslně schválila navýšení výdajového limitu Státního fondu životního prostředí o 974,5 milionu korun na celkových 4,23 miliardy korun. Fond potřebuje další peníze kvůli dočerpávání peněz z evropských fondů za období 2007–2013 a kvůli nárůstu vyplácené podpory žadatelům v programu Nová zelená úsporám 2013.

20.10.:

• dnes od 14 hodin pokračuje jednání sněmovny

• energetický zákon (ST 538): vrácen zákon do bloku druhého čtení - příslušné výbory přerušily projednávání tohoto tisku

• podpora biopaliv (ST 418): ukončeno druhé čtení

• Biocidy: Pá 23. 10., 2. bod

9.10.:

• schůze přerušena do 20. října do 14 hodin (v plánu jsou biopaliva a energetický zákon)

• biocidy: zatím neprojednáno

8.10.:

• INTERPELACE: V poslanecké sněmovně byly na pořadu také ústní interpelace. Ministr životního prostředí Richard Brabec odpovídal na otázky, které se jednak týkaly doplnění soustavy NATURA 2000. Ministr ve své odpovědi připustil, že pokud Česká republika nedoplní do konce roku 2015 nařízením vlády evropsky významné lokality může to mít v teoretické rovině za následek ohrožení čerpání operačního programu životního prostředí. Druhá otázka směřovala k posunutí termínu dokončování vodohospodářských staveb ze starého OPŽP. Ministr připomenul, že se České republice nepovedlo vydobýt si pravidlo N+3 pro závěr programového období. Tedy, že platby ze strany příjemce musí být uskutečněny do 31. 12. 2015. Více ZDE

7.10.:

• IRZ a ISPOP: zatím neprojednáno

• Ochrana přírody a krajiny: přerušeno - Poslanci dnes ve Sněmovně rozjednali novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která se zaměřuje výhradně na novelizaci částí zákona o národních parcích. Novela obsahuje: posílená role obcí v rozhodovacích procesech, jednotné ochranné podmínky, nově nastavená zonace, koncepční zásady péče a jednodušší návštěvní řád. Podrobnosti je možné najít na webu MŽP - ZDE.

• Národní park České Švýcarsko: schváleno v prvním čtení - Správa Národního parku České Švýcarsko nebude spadat pod služební zákon. Počítá se s její přeměnou na příspěvkovou organizaci. Změnu dnes už v prvním kole projednávání schválila Sněmovna v rámci novely, kterou předložili zástupci všech sněmovních stran. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.

6.10.: podrobnosti z programu - plán:

• IRZ a ISPOP - St 7. 10., 7. bod

• Biocidy - Pá 9. 10., 4. bod

• Ochrana přírody a krajiny - St 7. 10., 6. bod

• Národní park České Švýcarsko - St 7. 10., 5. bod

• Bipalova (druhé čtení) - Út 20. 10., 6. bod

• Energetický zákon - Út 20. 10., 10. bod

Anotace předpisů:

IRZ a ISPOP

Novela zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se zejména zaměřuje na problematiku detailnějšího vymezení ohlašujících subjektů a určitých zjednodušení by se měl dočkat i ISPOP.

Cílem novely je především snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ. Nově bude příloha zákona obsahovat taxativní výčet průmyslových činností včetně prahových hodnot. Výchozím podkladem pro stanovení činností byla klasifikace CZ-NACE. V seznamu nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením. Redukce by se měla dotknout asi 1/3 současných ohlašovatelů, což představuje přibližně 1700 provozoven z celkových 5 tis. Jejich úspory ministerstvo odhaduje na částku 29 mil. Kč za rok.

Spolu s výše popsanou změnou je navrženo několik dalších změn zákona. Zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Druhou změnou v oblasti ISPOP je zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky ministerstva. Nově doplňovaným ustanovením se upřesňuje formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ a rovněž dochází k upřesnění kompetencí MŽP.

Předkládaný návrh zákona představuje podle ministerstva kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání pracovní skupiny složené ze zástupců MŽP, MPO, Ministerstva zemědělství (MZe), průmyslových svazů a nevládních ekologických organizací. Pracovní skupina tak nalezla shodu, která na jedné straně znamená snížení administrativní zátěže ohlašovatelů do IRZ, zejména malých a středních podnikatelských subjektů, a na straně druhé nesnižuje pozitivní přínos IRZ z pohledu ochrany životního prostředí.

Zákon o biocidech

Biocidní přípravky jsou chemické směsi určené k hubení, omezení růstu nebo odpuzování škodlivých organismů za účelem ochrany zdraví člověka. Pro zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví člověka, zvířat a ochrany životního prostředí je dodávání a používání těchto výrobků nově regulováno evropskou legislativou, a to konkrétně přímo použitelným nařízením EU.

Cílem návrhu zákona je proto provedení implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 z května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání do právního řádu ČR. A to tak, aby pro výkon povinností vyplývající České republice z tohoto nařízení byly stanoveny příslušné orgány státní správy, sankce za porušení povinností vyplývajících z tohoto nařízení a v neposlední řadě i poplatková politika za hodnocení žádostí o povolení k dodávání biocidních přípravků na trh České republiky.

Předložený návrh zákona tak stanoví především postavení orgánů státní správy, působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle nařízení a sankce za porušení povinností stanovených nařízením. Pro účely přechodného období (pro některé typy přípravků platné až do roku 2024) byly stanoveny některé povinnosti pro podnikající fyzické a právnické osoby při uvádění těchto přípravků na trh.

Energetický zákon - vládní návrh (ST538)/poslanecký návrh (ST496)

V Poslanecké sněmovně došlo u novely energetického zákona (sněmovní tisk č. 351), k posunutí účinnosti ustanovení nového znění § 17b o změnách organizace Energetického regulačního úřadu. Vznik a působnost Rady Energetického regulačního úřadu byla odsunuta na 1. 8. 2017. Nedošlo k odsunutí účinnost novely zákona o státní službě, a souvisejících zákonů, které nabydou účinnosti již 1. 1. 2016.

Posunutím účinnosti vzniku Rady ERÚ vznikne od 1. ledna 2016 nesoulad mezi účinností energetického zákona, zákona o státní službě a doprovodných zákonů, které se týkají organizace a provádění sociálního zabezpečení, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového zabezpečení, Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv, zaměstnanosti, střetu zájmů a nemocenského pojištění.

Proto byla připravena novela energetického zákona, která tento problém řeší a posouvá účinnosti všech předpisů, které souvisejí s termínem ustavení Rady Energetického regulačního úřadu od 1. 8. 2017. Jelikož se jedná o novelizaci platné a doposud neúčinné novely energetického zákona, je nutné, aby tento návrh nabyl účinnosti před 1. lednem 2016. Vzhledem k časové urgentnosti přijetí novely, která má technický charakter ohledně vyjádření odložení účinnosti těch částí, které se týkají Rady ERÚ, navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o schválení této novely již v prvním čtení.

K poslaneckému návrhu vláda zaujala negativní stanovisko a připravila vlastní návrh novely energetického zákona.

Ochrana přírody a krajiny

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje jednotnou právní úpravu pravidel pro všechny národní parky, při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů v této oblasti. Podle MŽP jde o řešení systémové, které zároveň zohledňuje vazby na související právní předpisy (zejm. lesní zákon, zákon o myslivosti, stavební zákon). Cílem má být zajištění maximální účelnosti při procesu vyhlašování národních parků, tj. předejít administrativně náročnému procesu vyhlašování národních parků samostatnými zákony.

Biopaliva

Projednávaná novela zákona o spotřebních daních totiž snižuje podporu biopaliv a zpřísňuje podmínky na trhu s biopalivy. Novela zvyšuje spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově zavádí daňové sazby u čistých biopaliv. Některé navrhované změny v zákoně o spotřebních daních (od 1. 7. 2017): FAME B100 – nyní je sazba spotřební daně 0 Kč/l, navrhuje se zvýšit na 2,19 Kč/l a směsná motorová nafta B30 – nyní je sazba spotřební daně 7,665 Kč/l, navrhuje se 8,515 Kč/l. (Více k historii - ZDE).

Národní park České Švýcarsko

Poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon o Národním parku České Švýcarsko. Navrhnuto prvé čtení podle § 90 odst. 2 (souhlas v prvém čtení). Jde o technickou novelu zákona jejímž cílem je správu parku převést na organizační složku státu (příspěvkovou organizaci), tedy na stav jako je i u ostatních správ národních parků.

Přehled sněmovných tisků:

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 538/ - druhé/třetí čtení

• Návrh poslanců Marka Černocha, Jany Hnykové, Olgy Havlové, Martina Lanka, Karla Fiedlera, Augustina Karla Andrleho Sylora, Jiřího Štětiny a Jaroslava Holíka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 496/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 

• Vládní návrh zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech) /sněmovní tisk 589/ - prvé čtení

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - prvé čtení

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 574/ - prvé čtení 

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 418/ - druhé/třetí čtení 

• Návrh poslanců Robina Böhnische, Michala Kučery, Josefa Hájka, Jana Zahradníka, Marie Pěnčíkové, Jiřího Junka, Jaroslava Holíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 451/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 

Novela stavebního zákona přinese některé nové instituty, které by podle ministerstva měly zrychlit proces výstavby. Některé schvalovací proces natolik uvolňují, že lidé budou muset být ve střehu a hlídat jakoukoli stavební činnost ve svém okolí, aby případně mohli bránit svá práva, míní zástupce ombudsmana.

Neustálé novelizace právních předpisů jsou podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka kontraproduktivní. Platí to i pro stavebnictví, kde Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo už třetí zásadní novelu za posledních osm let. I tato, aktuálně projednávaná, má podle ministerstva urychlit proces výstavby. Vzhledem k tomu, že ke stejnému cíli měly vést i obě předchozí novely, vyvolává to otázku po smysluplnosti častých změn.

Zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček ministerstvu v souvislosti s novelou rovněž vytýká, že chybí především analýza příčin pomalosti schvalovacích procesů. Není zřejmé, zda jde o problém právního předpisu, zda jsou rezervy na straně úřadů nebo do jaké míry jde pomalost schvalování na vrub také nedostatečné součinnosti ze strany samotných investorů.

Trend neustálých změn právní úpravy je zvlášť zřetelně vidět na záměru novelizovat současně se stavebním zákonem i zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ten byl podstatně změněn k 1. 4. 2015 a sotva pár měsíců poté se jedná o další změně, aniž by vůbec byl ponechán čas na vyhodnocení reálného fungování zákona v praxi.

V připomínkách k návrhu novely stavebního zákona upozornil zástupce ombudsmanky ministerstvo, že zásadní vliv na délku projednávání stavebního záměru mají opravné prostředky, tedy právo bránit se, které nelze účastníkům řízení vzít. Z tohoto důvodu má zástupce ombudsmanky pochybnosti o tom, že připravovaná novela nějak zásadně urychlí proces výstavby, jak si ministerstvo slibuje.

Některé změny budou klást větší nároky na aktivní přístup k obraně vlastních zájmů, na obezřetnost lidí ve vztahu ke stavebním činnostem v okolí. Některé další změny mohou být zkouškou pro samosprávy obcí a jejich odpovědnost za urbanistický rozvoj. Novela však přináší i změny, které podle zástupce veřejné ochránkyně práv odezvu v praxi vůbec nezaznamenají, protože budou pro investory příliš náročné a nákladné.

Institut koordinovaného povolení

Pokud si investor tuto novinku zvolí – není to jeho povinnost, ale pouze možnost – místo několika navazujících řízení, povede jedno společné, které zahrne posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), územní rozhodnutí a stavební povolení. Zdánlivě to nabízí zrychlení, protože i dotčené strany se budou moci bránit jen v jednom řízení, nikoli postupně ve třech.

Na druhou stranu je ale koordinované řízení tak složité a náročné na přípravu, že nejspíš nebude využíváno. Už dnes je možné sloučit do jednoho řízení proces EIA s územním řízením a urychlit tak celkovou dobu povolování stavby, ale z důvodu náročnosti to prakticky nikdo nevyužívá. Nedá se tedy předpokládat, že u sloučení tří řízení by to bylo lepší.

V „klasickém“ postupu investor vede tři na sebe navazující řízení. Podklady zpracovává postupně pro jednotlivé fáze, takže každý krok vychází ze schváleného předchozího. Koordinované řízení však předpokládá, že investor najednou vypracuje tak mimořádně kvalitní podklady, které by obstály ve všech samostatných řízeních. Profesní skupiny ve stavebnictví se ale shodují, že je to prakticky nemožné, takže investor by riskoval čas, úsilí i finanční prostředky na vypracování obsáhlých podkladů zbytečně. Podle zástupce veřejné ochránkyně práv se tak nedá očekávat, že by tato novinka měla v praxi nějakou pozitivní odezvu a vedla ke zrychlení schvalování výstavby.

Jen na ohlášení postavíte jakýkoli rodinný dům

Největší praktický dopad na běžné lidi může mít rozšíření okruhu staveb, které je možné stavět na základě pouhého ohlášení. Až dosud je to možné u staveb rodinných domů a objektů pro rodinnou rekreaci do 150 m² zastavěné plochy. Novela stavebního zákona však tento limit ruší, takže na ohlášení bude možné stavět jakékoli rodinné domy.

Zástupce veřejné ochránkyně práv upozorňuje, že v praxi se za rodinné domy nebo rodinné rekreační objekty někdy vydávají stavby značného rozsahu. Nově tedy bude možné i takové obří rodinné domy stavět pouze na základě ohlášení. „Jedinou pojistkou budou územní a regulační plány obcí. Bude pak záležet na samosprávě, do jaké míry jí bude záležet na urbanistické podobě obce, jestli stanoví limity pro velikost staveb. Změnit územní plán je však náročný a zdlouhavý proces, takže není jisté, kolik obcí ho bude chtít podstupovat,“ upozorňuje na úskalí navrhované právní úpravy zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček.

Stavebník už také nebude muset doložit souhlas všech vlastníků sousedních mezujících pozemků a staveb. Bude na stavebním úřadu, aby posoudil, zda umisťovaná stavba může zasahovat do práv třetích osob. Pro stavebníky jde rozhodně o zjednodušení. V některých případech totiž namítali obtíže při zajištění souhlasu všech osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům, a rovněž poukazovali na to, že někteří z těchto vlastníků ani nejsou stavbou nijak dotčeni. Ilustrovat to lze na příkladu stěžovatele z Jičínska, který si chtěl svůj pozemek oplotit, ale nedostal souhlas obce – vlastníka sousedního pozemku. Za stávající právní úpravy musí stavební úřad v takovém případě zahájit územní řízení, vlastníci sousedních pozemků i další účastníci řízení mohou proti stavebnímu záměru vznášet námitky nebo se odvolat proti územnímu rozhodnutí. Podle navrhované novely už by to měl stěžovatel jednodušší. Nově totiž bude stačit, aby vlastníka sousedního pozemku o stavebním záměru informoval a stavební úřad sám zváží, jestli jsou jeho práva nějak dotčena.

Tahle novinka v zákoně však může vést k tomu, že se sousedé dozvědí o stavbě až ve chvíli, kdy se začne stavět, a to už může být pozdě vznášet námitky. Územní souhlas totiž platí 2 roky, ale jeho přezkum je možný do jednoho roku. Pokud tedy stavebník začne s prací až po roce, územní rozhodnutí už je nepřezkoumatelné. „Jednáme ještě s ministerstvem o možnosti, aby se například prodloužila lhůta pro přezkum územního souhlasu také na 2 roky, nebo aby se naopak zkrátila lhůta, ve které musí stavebník začít stavět,“ vysvětluje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček aktuální úsilí o zlepšení situace a dodává: „Domnívám se, že pokud zákon takto vychází vstříc stavebníkům a nevyžaduje po nich souhlasy sousedů, musí zároveň umožnit, aby se sousedé případně mohli bránit.“

Tohle posílení právní jistoty vlastníků sousedních pozemků považuje zástupce ombudsmanky za důležité. Není totiž neobvyklé, že stavebník sousedy o stavebním záměru neinformuje a stavební úřad i přes tuto vadu stavbu schválí. To se stalo stěžovatelům z Olomouce. Stavebník je jako sousedy dostatečně neinformoval a projektová dokumentace rovněž obsahovala vady. Stavební úřad na tyto nedostatky nereagoval, neupozornil na ně stavebníka a v rozporu se zákonem mu udělil souhlas s provedením stavby vodovodní přípojky a dalších stavebních úpravy. Stěžovatelé se proti tomu začali bránit příliš pozdě. „V dané situaci jsme ve shodě s krajským úřadem museli konstatovat, že souhlasy sice byly nezákonné, ale stavebník jednal v dobré víře. Stavbu realizoval přesně podle dokumentace, kterou mu stavební úřad schválil. Pokud by byly nyní souhlasy zrušeny, provedená stavba by se stala nepovolenou a stavebníkovi by vznikla neúměrně větší újma, než jak bylo zasaženo do práv vlastníků sousedních nemovitostí,“ upozorňuje zástupce ombudsmanky na rizika, když se lidé začnou proti ohlášené stavbě bránit pozdě.

Větší jistota v územním plánování

Za pozitivní změnu považuje zástupce ombudsmanky zkrácení lhůty pro přezkum územního plánu. V současné době je možné napadnout územní plán do tří let od účinnosti, což přináší značnou nejistotu do území. Zejména investoři větších stavebních záměrů zůstávají tři roky v nejistotě a mnohdy oddalují výstavbu, aby snížili riziko ztrát, pokud by byl územní plán zrušen a jejich stavba by se tak stala nelegální.

„Ministerstvo pro místní rozvoj původně navrhovalo zkrátit lhůtu pro přezkum územního plánu dokonce jen na 6 měsíců, což považuji za příliš radikální změnu. Nakonec se nám podařilo dohodnout se s ministerstvem na rozumném kompromisu. Návrh na přezkum územního plánu bude možné podat do jednoho roku ode dne, kdy nabyl účinnosti. To považuji za přiměřeně dlouhou dobu na to, aby se ten, kdo se cítí být dotčen na svých právech, mohl bránit a současně, aby nedocházelo ke zbytečném prodlužování výstavby,“ popisuje jednu z pozitivních změn ve stavebním zákoně zástupce ombudsmanky.

Omezení veřejnosti vyjadřovat se k životnímu prostředí

Díky připomínkám se sice podařilo odstranit ze zákona návrh na zúžení okruhu osob, které mohou uplatňovat námitky proti územnímu plánu, ale v procesu EIA zatím podobné omezení zůstává. Zástupce veřejné ochránkyně práv proto předpokládá ještě další jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj. To ve snaze urychlit proces schvalování navrhuje, aby ve sloučeném řízení (územní řízení s posouzením vlivu na životní prostředí) a novém koordinovaném řízení došlo k omezení práva veřejnosti vyjadřovat se k dokumentaci a posudku stavebního záměru z hlediska ochrany životního prostředí.

Podle zástupce ombudsmanky by se jednalo o krok zpět: „Jsem si vědom toho, že existují i případy, kdy občanská sdružení účelově blokují schvalovací proces, ale s takovým jednáním si státní správa musí umět poradit. Není možné, aby kvůli tomu zákon obecně okleštil právo veřejnosti aktivně se účastnit schvalovacích procesů.“

Dvoumetrový plot bez nutnosti povolení

Hlavně pro drobné stavebníky představuje zjednodušení stavby oplocení. Ministerstvo sice původně navrhovalo úplnou volnost, ale po našich připomínkách stanovilo maximální výšku na 2 m. Takový plot bude nyní možné postavit bez nutného posouzení stavebním úřadem. K doporučení omezit výšku volně stavěného plotu vedly zástupce ombudsmanky zkušenosti s případy, kdy se jako plot označovaly masivní stavby s významným dopadem na okolí.

Nejdůležitější novinky:

• Institut koordinovaného povolení: tři v jednom. Jedno řízení, které zahrne posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), územní rozhodnutí a stavební povolení. Vypadá to jako zjednodušení, ale podle odborníků je to tak složité a náročné na přípravu, že je nepravděpodobné, že by nějaký investor tento postup zvolil.

• Rodinné domy jakékoli velikosti jen na ohlášení: ruší se limit 150 m2 zastavěné plochy, takže jen na základě ohlášení bude možné stavět libovolně velké rodinné domy nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

• Zkrácení lhůty pro přezkum územního plánu: ze tří let se zkrátí na jeden. Lidé, jejich zájmů se územní plán dotýká, tak budou mít stále dost času na obranu, ale zároveň se zvýší jistota stavebníků.

• Omezení práva veřejnosti vyjadřovat se k dopadům stavebních záměrů na životní prostředí: usilujeme o to, aby ministerstvo od tohoto návrhu ustoupilo.

• Plot do výšky 2 m na vlastním pozemku bez posuzování stavebním úřadem.

Spalovat uhlí ještě pod zemí se může zdát nesmyslné, ale ve skutečnosti nám může otevřít zcela nová ložiska paliv. V Čechách jsme nechtěli, v Polsku to těžařům vyšlo. Na dole Barbara nedaleko Katowic letos úspěšně skončily zkoušky metody, kterou Češi a české Ministerstvo životního prostředí u nás před třemi lety odmítli. Geologové ve spolupráci s dalšími odborníky do podzemí přivedli kyslík a zapálili část tamní podzemní uhelné sloje. V rámci hledání nového, čistšího způsobu získávání energie z uhlí. Pokus v Polsku navazuje na poměrně dlouhou tradici. Postup zplyňování uhlí je známý už od 19. století a běžně se používá. Ovšem obvykle na povrchu, tedy ve speciálně připra vených kotlech. Pod zem se přesunul až později a v malém měřítku. Více ZDE

Zdroj/foto: Svět plný energie

Na internetových stránkách ECHA byly zveřejněny aktualizované pokyny pro sestavení bezpečnostních listů, které jsou dostupné ve 22 jazycích EU. Dne 18. listopadu 2015 bude agentura ECHA pořádat další webový seminář zaměřený na registraci v roce 2018. Tématem bude nalezení předchozího žadatele o registraci dané látky a příprava na spolupráci. V rámci příprav na konečný termín registrace připravuje agentura ECHA v roce 2016 revizi registračního procesu a zve zúčastněné strany na informační schůzku do Bruselu. ECHA a kompetentní autorita Německa vyzývají k předložení informací o používání a zpracování diisokyanátů do 1. prosince 2015. Podrobnější informace najdete níže.

Související články:

• Aktualizované pokyny pro sestavení bezpečnostních listů

• Druhý webový seminář k přípravě na registraci REACH 2018

• Informační schůzka o novém registračním procesu

Stát může na rozvoji malé solární energetiky vydělat více než půl miliardy korun. Vyplývá to z nové studie, kterou dnes představila Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Ze studie vyplývá, že do roku 2045 může roční výroba střešních solárních elektráren dosáhnout 7400 gigawatthodin. Takové množství odpovídá přibližně polovině roční výroby jaderné elektrárny Temelín nebo roční výrobě uhelné elektrárny Prunéřov II.

Odborníci na energetiku z CZEPHO a Aliance pro energetickou soběstačnost (ALiES) volají po dalším zjednodušení pravidel pro malé obnovitelné zdroje a důsledném odstranění administrativních bariér. „Studie společnosti ENACO ukazuje široké možnosti střešních solárních elektráren. Vedle ekologicky šetrné elektřiny jsou přínosem také nová pracovní místa. Celkem mohou instalace solárních panelů na střechy vytvořit až tisíc nových pracovních míst,“ komentuje výsledky studie Veronika Knoblochová, ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace.

Stále levnější fotovoltaické panely přináší revoluci do české energetiky. Spolu s bateriemi pomohou snížit závislost na dodávkách elektřiny ze sítě. „Celkem by mohly být na střechách instalovány malé solární zdroje o celkovém výkonu přes 4500 megawattů, což by znamenalo zvýšení energetické soběstačnosti pro téměř milion českých domácností,“ shrnul další závěry odborné studie Martin Sedlák z ALiES.

Nekoncepční přístup k využití šetrných zdrojů vedl ke stagnaci této oblasti. Česká fotovoltaická průmyslová asociace spolu s Aliancí pro energetickou soběstačnost (AliES) na nevyužitý potenciál solární energetiky upozorňovaly již během aktualizace Státní energetické koncepce. Obě organizace proto vítají první pozitivní impulzy v oblasti solární energie. K nejdůležitějším změnám patří aktualizace Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů a nové nastavení dotačního programu Nová zelená úsporám, kde se nově objevila podpora pro malé střešní instalace. „Ministerstvo průmyslu a obchodu svým souhlasem s aktualizací Národního akčního plánu alespoň částečně napravilo nesystémové podhodnocení šetrné energetiky ve Státní energetické koncepci,“ poukázala na částečný obrat ministerstva ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.

Podle CZEPHO a ALiES je potřeba se soustředit na úpravu pravidel energetického trhu. Ten by měl umožnit snadné zapojení solárních, ale také větrných elektráren. Zároveň je třeba posílit roli domácností a menších podniků jako samovýrobců vlastní elektřiny. „Je třeba, aby cenově efektivní trh s energií počítal s velkým podílem variabilních zdrojů elektřiny ze slunečních a větrných elektráren a umožnil vysoký stupeň flexibility tak, aby spotřebitelé elektřiny mohli čerpat výhod energie z obnovitelných zdrojů. To obnáší zajistit schopnost reagovat na poptávku, možnosti skladování energie, ale také propojení elektroenergetiky se systémy vytápění či dopravou, které by využily případné přebytky obnovitelné elektřiny,“ uzavírá Martin Sedlák z AliES.

Dokument ke stažení:

CZEPHO - potenciál solární energetiky v ČR - FINAL 1.1.pdf (1848716)

Potřebujete se dozvědět, jak od roku 2016 správně vést evidenci při přepravě nebezpečných odpadů? Jak nově označovat nebezpečné odpady? Jak se od roku 2016 změní průběžná evidence odpadů a jejich ohlašování? Co je potřeba upravit v identifikačních listech nebezpečných odpadů? Jaké doklady je třeba poskytovat při přejímce odpadů? Jak správně nakládat se sedimenty a zeminami?

Na tyto a další otázky vyplývající z novely zákona o odpadech (223/2015 Sb.) a změn jeho prováděcích vyhlášek (očekávány v průběhu října nebo listopadu) najdete odpověď na semináři pro původce odpadů, který pořádá společnost EQ Servis s.r.o. v Praze 25.11.2015 a následně v Brně 8.12.2015. Na setkání se těší lektor Ing. Ondřej Lazárek – odborný poradce v oblasti legislativy životního prostředí. Upozorňujeme, že organizátor poskytuje slevu pro držitele Věrnostních karet www.Třetíruka.cz.

Obsah semináře:

• změny vyplývající z novely zákona o odpadech 223/2015 Sb. (účinnost nabývají postupně od 1.10.2015, 1.1.2016, 1.3.2016 a 1.7.2017)

• evidence při přepravě nebezpečných odpadů přes ISPOP (od 1.1.2016)

• změny v průběžné evidenci odpadů a ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady

• změny v označování nebezpečných odpadů a v identifikačních listech nebezpečných odpadů (od 1.1.2016)

• poskytování dokladů při předávání odpadů do zařízení k nakládání s odpady

• změny v nakládání se sedimenty

• ukončení zpětného odběru olejů

• využívání odpadů na povrchu terénu po očekávané novele vyhlášky 294/2005 Sb.

• novely prováděcích vyhlášek 381/2001 Sb. (Katalog odpadů) a 383/2001 Sb. (Podrobnosti nakládání s odpady)

• očekávané změny v ohlašování odpadů do integrovaného registru znečišťování (projednávaná novela zákona 25/2008 Sb.)

• diskuze a průběžné zodpovídání dotazů

Cena semináře je 1300 Kč včetně DPH. V ceně je zahrnuto občerstvení, manuál, osvědčení o absolvování semináře a dále v elektronické podobě návody a formuláře. Na seminář je možné se přihlásit pomocí elektronického formuláře, který včetně dalších informací najdete ZDE

Každý chce žít ve kvalitním domě s minimálními náklady na energie. Naplánovat a postavit takové bydlení ale nemusí být úplně jednoduché. Právě proto se už podvanácté po celém světě konají Dny otevřených pasivních domů. Poslání akce je jasné: sdílet zkušenosti, dobré nápady a příklady dobré praxe mezi majiteli, architekty i zájemci o bydlení. Letos se uskuteční o víkendu 13. až 15. listopadu a zapojí se do ní i desítky objektů v celé České republice. Více ZDE

Enel prý dospěl ke všeobecné dohodě s českou skupinou Energetický a průmyslový holding (EPH) o prodeji části svého podílu v hlavní slovenské elektrárenské firmě Slovenské elektrárne. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z italské firmy. Enel plánuje prodat podíl v SE ve dvou fázích. Generální ředitel firmy Francesco Starace již dříve uvedl, že první fáze by měla zahrnovat prodej zhruba 30 procent akcií a dokončena by měla být ještě letos. Zbývající podíl chce Enel prodat, jakmile budou dokončeny dva nové reaktory jaderné elektrárny Mochovce.

Mohlo by Vás zajímat:

Křetínský otevírá své impérium novým společníkům. Ve hře jsou Číňané (22.10.2015, iDNES.cz)

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/enel-se-dohodl-s-kretinskym-na-prodeji-slovenskych-elektrarnach-tvrdi-reuters-1238772#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/enel-se-dohodl-s-kretinskym-na-prodeji-slovenskych-elektrarnach-tvrdi-reuters-1238772#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Pražské služby, které svážejí odpad ze dvou třetin metropole, se nyní potýkají s neobvyklým problémem: tisícovkami tun plastů, kterých se nemohou zbavit. Jako jediný z velkých hráčů v oblasti odpadu totiž nemají vlastní třídičku plastů. Plasty, sesbírané do kontejnerů, tak až dosud prodávaly obchodním firmám, které jej vyvážely ke zpracování do zahraničí, především Číny. Ta již ale o netříděný plast přestala mít zájem a Pražské služby tak řeší nerudovskou otázku: Kam s ním? Ročně přitom v Praze svezou zhruba 12 tisíc tun plastů. V cenách plastového odpadu jsou skokové rozdíly. Zatímco ten netříděný je nyní problém udat, u tříděného lze získat často i více než deset korun za kilogram. Technologie postoupily už tak daleko, že jsou automatické linky schopny zpracovat a oddělit od sebe takřka jakýkoliv plast. Více ZDE

Čtěte také:

Praha neumí roztřídit plastový odpad, zájem o něj srazily i potíže Číny (23.10.2015, iDNES.cz)

Zdroj: iHNED.cz

Evropská komise zveřejnila střednědobé hodnocení aktuálního stavu implementace šesti cílů stanovených v Evropské strategii biologické rozmanitosti roku 2011. Zpráva konstatuje, že při současném tempu plnění bude pokračovat ztráta biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb v EU a na celém světě. Cíl, který je realizován v souladu se strategií, je zaměřen na akce proti nepůvodním invazních druhů. Strategie je nedílnou součástí strategie Evropa 2020 a 7. akčního programu pro životní prostředí. Strategie je postavena na šesti cílech, z nichž každý je podporovaný souborem opatření. Zprávu je možné stáhnout ZDE.

Zdroj: Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Ministerstvo životního prostředí plánuje zdražit odběry podzemní vody na čtyřnásobek do roku 2022. Předpokládá, že vzroste i cena za odběr povrchové vody, kterou si určují jednotlivá Povodí. Změny nebudou mít plošný vliv na výši vodného a stočného, řekla dnes ČTK mluvčí rezortu Petra Roubíčková. Úředníci nyní chtějí novelu zákona o vodách zaslat do meziresortního připomínkového řízení. Platit by měla, pokud projde vládou a odsouhlasí ji zákonodárci, od roku 2017. Podle vodohospodářů se změna zákonů naopak v cenách vody odrazí.

Poplatky platí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. "Podzemní voda je velmi cenná surovina, oproti vodě povrchové nenahraditelná. V důsledku stále většího sucha jí nezadržitelně ubývá, a proto je třeba urychleně jednat," argumentuje Roubíčková. V současnosti činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za kubík na jiné použití. Zdražovat by se měla postupně, k prvnímu nárůstu ceny by mělo dojít právě v roce 2017.

Společnosti by podle Roubíčkové měly postupně přecházet k odběrům povrchové vody. "Je potřeba také zdůraznit, že vodohospodářské společnosti stávající velmi rozdílnou cenu povrchové a podzemní vody koncovým zákazníkům v ceně pitné vody nijak zásadně nereflektují," dodala mluvčí, podle které mají firmy větší zisk v případě, že odebírají podzemní vodu.

Podle předsedy představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Františka Baráka v některých případech nebude přechod na povrchovou vodu technicky možný. Cena vody tak podle něj poroste. Navíc podle něj nepovede zvyšování poplatků u obyvatelstva k poklesu spotřeby vody.

Češi spíš podle něj začnou přecházet k vlastním zdrojům jako jsou studně, ve kterých je méně kvalitní voda a hrozí možné zdravotní problémy. Podle mluvčí je sice vhodnější na pití balená voda než tekutina ze studně, ale na zbytek spotřeby v domácnosti se voda ze studní použít může. "I mediálně známé epidemie spojené se zdravotně závadnou pitnou vodou byly způsobeny vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a nikoliv individuálními zdroji," dodává Roubíčková. Například na konci srpna zakázali hygienici pití pitné vody v Novém Boru, kde trpělo průjmy a zvracením přes 600 lidí. Voda v pražských Dejvicích pak byla v květnu kontaminovaná bakteriemi, hygienici zaznamenali více než 400 nakažených.

Ministerstvo předpokládá, že poroste i průměrná cena za odběr povrchové vody. Odběr metru krychlového stojí letos v průměru 4,64 korun, liší se podle oblasti odběru. Nejlevnější je v Povodí Vltavy, naopak nejvíce stojí v Povodí Moravy. V roce 2030 by se měl podle předpokladu ministerstva vyšplhat na 8,51 koruny za metr krychlový. V ČR je přibližně polovina vody odebíraná z povrchu, druhá z podzemních vod, ceny by se tak měly přibližně srovnat.

Vláda v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady, a právě počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

V příštím roce by chtěl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) schválit ucelenou strategii, podle níž bude ČR postupovat proti suchu a dopadům klimatických změn.

Navržená sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody podle novely vodního zákona:

Čtěte také:

MŽP bude navrhovat násobné zvýšení ceny podzemních vod (Interpelace v PSP ČR, 17.9.2015)

Zdroj: ČTK

K novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) č. 39/2015 Sb., která je platná od prvního dubna 2015, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo kromě dvou metodických výkladů také i nové schéma povolovacího procesu EIA a to od oznámení záměru po vydání závěru zjišťovacího řízení resp. stanoviska EIA. Toto schéma, výklady a aktuální znění zákona EIA si můžete stáhnout ZDE.

Více než polovina Čechů věří tomu, že se globálně mění klima, a většina veřejnosti se také domnívá, že vývoj klimatu ovlivňuje člověk svou činností. Češi ale nejsou jednotní v tom, jak na klimatickou změnu reagovat. Více než polovina české společnosti se také domnívá, že buď dochází nebo dojde k vymírání druhů, nárůstu povodní a vln veder či suchu.

Jeden z prvních průzkumů o vnímání změn klimatu v ČR dnes zveřejnila katedra enviromentálních studií Masarykovy univerzity. S názorem, že dochází ke změně klimatu, souhlasilo 52 procent Čechů, naopak s ním nesouhlasilo 29 procent lidí a 19 procent neumělo na otázku odpovědět. 

Většina Čechů si také myslí, že oni sami mohou udělat pro změnu klimatu jen velmi málo a ne přímo ve svých domácnostech. Sociolog Tomáš Chabada uvedl, že více než 60 procent veřejnosti se domnívá, že odpovědnost za aktivity proti změně klimatu má především průmysl, Evropská unie, mezinárodní společenství a vláda, až poté místní úřady. Velká individuální akce se od většiny společnosti podle něj nemůže čekat.

Podpora pro klimatickou politiku je podle průzkumu vyhýbavá a rozpolcená, ve srovnání s jinými zeměmi Češi sice sledují zahraniční trendy, ale jsou o několik let pomalejší.

Více klimaskeptiků se v průzkumu vyskytlo mezi muži. Data od více než 2000 respondentů sociologové sbírali od konce května do konce června, někteří oslovení už také nedostatek pitné vody jako jeden z dopadů klimatických změn.