Přibližně deset či patnáct českých projektů dopravních staveb, u nichž Evropská komise vyžaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), by mohlo projít určitým zrychleným posuzovacím procesem. Novinářům to dnes v Bruselu řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec. Do konce tohoto měsíce by podle něj mohlo být jasné, které z projektů by mohly být tímto snazším způsobem posuzovány.

"Klíčové bude, v čem to zrychlené schvalování bude spočívat. A musí být záruka, že to bude výrazně rychlejší než nová EIA," poznamenal český ministr. Zatímco Praha by podle něj ráda co nejrychleji chybějící hodnocení EIA vyřešila především u nejdůležitější dopravní infrastruktury, komise navrhuje rychlejším posouzením vyřešit především projekty, které se z hlediska posuzování dopadů na životní prostředí jeví jako méně problematické.

Podle Brabce má evropská exekutiva přehled o tom, vůči kterým projektům v Česku v minulosti veřejnost protestovala, kterých se týkaly nejrůznější soudní spory a podobně. "Tam mají problém, neboť se dá očekávat, že proces posuzování může být komplikovanější," podotkl ministr. Podle Brabce u ostatních staveb už v zásadě začíná proces nového posuzování.

Evropská komise vyžaduje posouzení EIA u několika desítek důležitých dopravních staveb, jejichž projekty a existující posouzení jsou mnohdy roky staré. Premiér Bohuslav Sobotka koncem února hovořil o 64 takových projektech, které byly posuzovány ještě podle zákona z roku 1992.

Problém nesouladu českého posuzování vlivu na životní prostředí s unijními pravidly řeší komise s Českem už čtyři roky. Zahájeno už kvůli tomu bylo řízení o porušování unijních práv.

"Pro komisi je to nepříjemná a upřímně řečeno dost nepochopitelná situace: jak je možné, že ČR má desítky velkých dopravních projektů, které připravuje 17 nebo 20 let a nekoplo se do země. A v řadě projektů není po 17 letech ani územní rozhodnutí," poznamenal dnes Brabec.

Nové posuzování může zahájení stavby ještě dále zdržet, klidně o několik let. Premiér Sobotka v únoru varoval, že případné zdržení může ohrozit i čerpání evropských fondů ve výši okolo 90 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Ministři životního prostředí členských států EU projednali výsledky zasedání 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se konala na přelomu listopadu a prosince loňského roku v Paříži. Druhým hlavním tématem setkání ministrů životního prostředí bylo tzv. oběhové hospodářství.

Pařížská dohoda o klimatu představuje skutečný průlom a úspěch v mezinárodním vyjednávání. Na konferenci však musí navazovat řada opatření, která umožní uvést její závěry do praxe.

„Nyní nás čeká mnoho úkolů v souvislosti s implementací dohody, a to jak na úrovni mezinárodní, kde je potřeba vyřešit např. otázku specifikace jednotlivých vnitrostátně stanovených příspěvků ke snižování emisí skleníkových plynů a transparentní systém jejich započítávání a reportingu, tak na úrovni EU. Tam nás čeká mnoho práce na související unijní legislativě,“ uvedl ministr Richard Brabec.

Pro Evropskou unii přitom podle něj tato opatření musejí být prioritou, aby zůstala důvěryhodným partnerem pro ostatní smluvní strany. Zásadní je také ratifikace pařížské dohody s dostatečným předstihem před jejím vstupem v platnost, aby se EU mohla již od začátku účastnit všech rozhodovacích procedur. Závazek unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je jedním z vůbec nejambicióznějších v porovnání s vnitrostátně stanovenými příspěvky ostatních smluvních stran Rámcové úmluvy. Významnou roli v jeho naplňování bude hrát i aktivní spolupráce se soukromou sférou, městy, regiony a organizacemi. V Česku bude klíčovým strategickým nástrojem pro snižování emisí a ochranu klimatu Ministerstvem životního prostředí připravovaná Politika ochrany klimatu v ČR.

Dalším důležitým bodem jednání byla evropská Strategie pro oběhové hospodářství.

„Vítáme širší kontext Akčního plánu pro oběhové hospodářství. Zahrnutí celého ekonomického cyklu, včetně designu, výroby, spotřeby a nakládání s odpady, považujeme za logické, neboť může přinést velmi konkrétní přínosy v dalších průmyslových oblastech, nejen pouze v odpadovém hospodářství jako dosud,“ řekl ministr Brabec a dodal, že vedle zlepšení nakládání s odpady, významného snížení skládkování a podpory výzkumu, vývoje a inovací pro efektivní získávání druhotných zdrojů je prioritou ČR také příprava reálných aplikovatelných ekonomických nástrojů a stimulů pro podporu recyklace v českém průmyslu a zajištění dostatečných kapacit i investic k přechodu z odpadového na oběhové hospodářství.

Tématem důležitým pro ČR je v souvislosti s oběhovým hospodářstvím rovněž vyjasnění definic základních důležitých pojmů, sjednocení oblasti vykazování odpadových dat a harmonizace některých právních požadavků, přičemž cíle by měly být realistické, odůvodněné a dosažitelné pro všechny členské země EU.

Ministři životního prostředí na zasedání projednávali rovněž otázku endokrinních disruptorů [1], kde se dlouhodobě po EK požaduje příprava prováděcích předpisů definujících endokrinní disruptory s využitím vědeckých kritérií. Ministři rovněž vyslechli informace k novému Akčnímu plánu EU pro boj proti obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, problematice měření emisí z automobilů v reálném provozu (RDE), Minamatské úmluvě o rtuti či transformaci energetiky s využitím obnovitelných zdrojů.

Poznámky:

[1] Endokrinní disruptory (nazývané též hormonálně aktivní látky) je označení pro látky, které účinkují jako hormony a narušují fyziologické funkce endogenních hormonů zvířat i člověka. Mohou poškozovat vývoj, neurologické, rozmnožovací a imunitní funkce organismu. Do skupiny endokrinních disruptorů se řadí celá škála nejrůznějších chemikálií, například některé léky, dioxin, chlorované bifenyly a DDT. Tyto látky se nacházejí v mnoha běžných výrobcích, jako jsou plastové lahve, plechovky na potraviny, potraviny, hračky, čisticí prostředky, kosmetika a pesticidy.

PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ Ministerstvo zemědělství poslalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace s termínem pro připomínky 25. března 2016. Ministerstvo navrhuje účinnost dne 1. června 2016 s tím že dnes platná vyhláška č. 236/2002 Sb. bude zrušena. Návrh vyhlášky přináší oproti platné právní úpravě obsahuje následující změny: povodňové scénáře pro průtok Q500, sjednocení  postupu stanovení záplavového území a aktivních zón záplavového území (AZZÚ), náležitosti opatření obecné povahy, kterým se záplavové území a jeho AZZÚ stanovuje a definici datové struktury záplavového území. Více ZDE

80 projektů zaměřených na ochranu klimatu, přírody a podporu biologické rozmanitosti, rozvoj šetrného turistického ruchu a na ekologické vzdělávání ve školkách i školách získá od MŽP celkem 13,5 milionu korun. Mezi podpořenými projekty je i odborná konference PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ 2016, kterou bude pořádat České ekologické manažerské centrum, z.s. od 24. až 25. října (více ZDE).

Žadatelé na podzim loňského roku předložili do Programu na podporu projektů NNO pro rok 2016 celkem 173 projektových námětů s celkovou požadovanou výší dotace 29 milionů korun. Seznam podpořených projektů si můžete stáhnout ZDE.

MŽP zároveň nabízí informace o výstupech a výsledcích z projektů NNO v předchozích letech. Ty jsou k dispozici ve veřejně přístupné a přehledně zpracované databázi na této internetové adrese.

ŠPATNÁ PRAXE Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod uložili pokutu 160 tisíc korun firmě za užívání nezkolaudovaného silážního žlabu a zemní jímky, která nezaručovala ochranu jakosti vod. Při kontrole v únoru 2015 v areálu společnosti inspektoři zjistili, že žlab a jímka bez izolace jsou využívány ke skladování siláže a jímání silážních šťáv. Firma tím porušila vodní zákon.

„Silážní šťávy, byť biologicky odbouratelné, patří mezi závadné látky. Je nutné s nimi nakládat tak, aby nedocházelo k ohrožování kvality povrchových a podzemních vod. Silážní žlab s vyhloubenou zemní jímkou bez jakékoliv izolace je naprosto nevhodným zařízením. V tomto případě se jednalo o zcela zjevné porušení právních předpisů,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě.

Společnost se proti pokutě udělené ČIŽP odvolala, Ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo a sankci v plné výši potvrdilo.

Na zítřejším jednání bude evropská Rada pro životní prostředí projednávat akční plán EU pro oběhové hospodářství. Tento plán je součástí balíčku, který zahrnuje rovněž čtyři legislativní návrhy týkající se odpadů. Cílem balíčku je stimulovat přechod Evropy k oběhovému hospodářství, které bude ve srovnání se stávajícím modelem udržitelnější a konkurenceschopnější. Balíček zavádí opatření, která mají snížit využívání zdrojů, omezit množství odpadu a podpořit recyklaci.

Ministři rovněž v rámci politické rozpravy vycházející ze sdělení vypracovaného Komisí a z dokumentu připraveného předsednictvím projednají činnost navazující na Pařížskou dohodu o změně klimatu.

Rada se má v návaznosti na nedávný soudní spor zabývat rovněž otázkou endokrinních disruptorů (chemických látek, které mohou narušovat fungování hormonálního systému).

Ve středu V EHSV se sejde předsednictvo specializované sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí a specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí. Proběhne také 3. schůze podskupiny pro přípravu rozpočtu na rok 2017, 1. schůze studijní skupiny - Dopad závěrů konference COP 21 na evropskou dopravní politiku a veřejné slyšení na téma „Stav energetické unie – řízení a správa a důsledky pro občanskou společnost“. Uskuteční se také 1. schůze studijní skupiny Evropská pohraniční a pobřežní stráž a 1. schůze studijní skupiny Dopad závěrů konference COP 21 na evropskou dopravní politiku.

Pod záštitou Evropské komise proběhne dvoudenní setkání (čtvrtek a pátek) evropského elektrárenského regulačního fóra, které se bude zabývat vnitřním trhem s elektřinou. Dále se také bude zabývat přeshraničním obchodem s elektřinou, zejména ratifikaci přeshraničního obchodu s elektřinou. Účastníky budou představitelé národních regulačních orgánů, představitelé vlád členských států, obchodníci s elektřinou nebo také spotřebitelé.

Čtěte také:

Klimatické cíle do roku 2030 Komise zvyšovat nechce (EurActiv.cz, 3.3.2016)

Komise: Evropa připravuje další kroky pro implementaci Pařížské dohody (ANJ, 2.3.2016)

Pneumatiky, suť, starý nábytek, televizory, kufry, kola, plastové lahve, střešní krytina, sedačky a jiné části automobilů, nebezpečné odpady, jako je například zdravotnický materiál, nacházejí lesníci ve svých revírech. Jen vloni lesníci odhalili skoro 900 černých skládek. Bohužel pachatel je obvykle neznámý a náklady na likvidaci stojí miliony.

Loni lesníci Lesů ČR odhalili 859 skládek, což byl meziroční nárůst o pětinu. Skládky byly na téměř 30 hektarech a jejich likvidace stála 3,3 milionu korun. Za posledních pět let vydal podnik na odklízení nepovolených skládek 9,3 miliony korun. „Problém řešíme každoročně, a to i přesto, že jsou dnes ve většině měst i obcí sběrné dvory, kam je možné nepotřebné věci zdarma odvézt,“ uvedl výrobně-technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.

Vytvoření tak zvané černé skládky je přestupkem proti lesnímu zákonu i zákonu o odpadech. "Každého, kdo si plete les s kontejnerem, čeká policejní šetření a pokuta," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. Najít původce skládky však není v praxi snadné. "Vlastník lesa by měl černou skládku vždy oznámit Policii ČR. Jednotlivce, kteří se zbavují odpadu mimo vyhrazená místa, může pokutovat i obecní úřad, na jehož katastrálním území se skládka nachází, a to až sto tisíci korunami, " dodala mluvčí.

„Pokud se zjistí původce odpadu, dostane pokutu a skládku odstraní na jeho náklady specializovaná firma. V případě, že původce skládky neznáme, dohodneme se na odklízení odpadu s obcí a podle finančních možností a rozsahu skládky odpad uklidí naši sezónní zaměstnanci,“ dodal Václav Lidický.

Do budoucna lze podle Lesů ČR zabránit vzniku černých skládek šířením informací prostřednictvím médií, své místo má i environmentální výchova, ale nejdůležitější je příklad.

Lesy České republiky spravují bezmála polovinu lesů v zemi, tedy 1,2 miliony hektarů.

Statistické údaje k 1. 3. 2016 – nepovolené skládky v lesích

Evropská komise vyhlásila veřejnou konzultaci (Call for Ideas)  týkající se připravovaného ustavení Evropské rady pro inovace (European Innovation Council, EIC). Ta by měla sjednotit a zastřešit služby pro inovátory a aktivity programu H2020, a usnadnit uvádění inovací na trh. Zainteresované strany se mohou formou dotazníku vyjádřit  do 29. dubna 2016. Výsledky konzultace se budou projednávat na květnovém zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost. Podrobnosti o konzultaci spolu s dotazníkem jsou dostupné ZDE.

Zdroj: Enterprise Europe Network

ZÁZNAM ROZHOVORU Nové tarify elektřiny mohou platit až od roku 2019 a vláda musí změnit dokumenty, které počítaly s dřívějším datem. Na dnešní tiskové konferenci to řekla šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. Vitásková již v úterý oznámila, že nová tarifní struktura elektřiny, která měla zohlednit velikost jističe, od roku 2017 platit nebude. Předsedkyně také dnes oznámila, že v rámci konzultačního procesu k Nové tarifní struktuře budou zástupci ERÚ diskutovat s občany po celé České republice. Alena Vitásková bude dnes po 17 hodině hostem Dvaceti minut Radiožurnálu.

Odbor ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu připravil seznam standardních vět o nebezpečnosti (H-vět) a seznam pokynů pro bezpečné zacházení (P-vět) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP), v platném znění (k 1. 1. 2016) v českém jazyce. Dále jsou k dispozici i seznamy doplněné o znění v angličtině, němčině a slovenštině.

SLEDUJEME Dne 2. března byla zahájena další schůze Senátu. Dnes senátoři projednali a vzali na vědomí Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2014. Dalším tématem byl balíček k oběhovému hospodářství zítra. Dnes senátoři schválili novelu horního zákona.

Horní zákon

Senátoři dnes projednali a schválili návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) beze změn. Stejně jako ve sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Senátoři o horním zákonu debatovali skoro tři hodiny.

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Výše sazeb úhrad bude moci být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtě nejméně pěti let. Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením (více ZDE).

Novela bude platná od 1. ledna 2017. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2014:

VÝSLEDEK: VZATO NA VĚDOMÍ (stenozáznam ZDE)

Zpráva za rok 2014 uvádí, že se zlepšování životního prostředí v ČR zpomaluje. Nejvýrazněji se české životní prostředí zlepšovalo po roce 1989, kdy se zásadně začaly měnit technologie výroby, byla přijata zcela nová legislativa a došlo k výrazné přeměně národního hospodářství. Po roce 2000 měly na postupné zlepšování kvality ovzduší vliv i vstup do Evropské unie a zavedení přísnějších standardů v ochraně životního prostředí spolu s prostředky, díky kterým je možné zlepšování kvality životního prostředí výrazněji financovat. Vliv na zlepšující se trend měla i světová krize, která obecně zpomalila průmysl a produkci, což bylo pro životní prostředí příznivé. Po roce 2010 se však celkový pozitivní vývoj zlepšování životního prostředí postupně zpomaluje. Nejinak tomu bylo i v roce 2014, což potvrzuje nová zpráva o stavu životního prostředí. Nevyhovující je stále kvalita ovzduší, vod i půdy. Naopak jako pozitivní zpráva označuje postupné snižování odběru vod v domácnostech, zvýšení počtu obyvatel připojených na ČOV nebo zvyšující se podíl veřejné dopravy v osobní přepravě. Více ZDE

Oběhové hospodářství:

Stanovisko: Výbor pro záležitosti Evropské unie (schváleno)

1. podporuje

1. připomíná

2. souhlasí

3. upozorňuje na to,

4. konstatuje,

5. podotýká,

6. ztotožňuje se

7. je toho názoru,

8. akcentuje

9. vítá

10. považuje

1. žádá vládu,

2. pověřuje

Soutěž Ekologických oskarů vyhlašuje pátrání po nejlepším nápadu na ochranu přírody. Vůbec poprvé se do prestižní ekologické soutěže, která probíhá ve 177 zemích světa, může s náměty, jak lépe chránit životní prostředí v České republice, přihlásit také široká veřejnost. Nejlepší projekt získá finanční odměnu a E.ON mu pomůže s realizací. Již tradičně budou oceněny též již zrealizované projekty mládeže, kutilů, firem či obcí.

Nová kategorie Nápad je vůbec poprvé určena široké veřejnosti. Soutěžit o finanční odměnu a sošku ekologického oskara může skutečně každý – stačí mít nápad, jak lépe chránit přírodu nebo šetřit energie. „Ochrana přírody je velké téma i mezi obyčejnými lidmi, což dokazuje úspěch akcí jako Ukliďme Česko. Rádi bychom v rámci naší soutěže motivovali každého, komu jde o ochranu životního prostředí. Vítán je každý nápad bez výjimky,“ vysvětluje Vladimíra Gláserová z energetické společnosti E.ON, která soutěž Ekologických oskarů v ČR dlouhodobě pořádá.

Lidé mohou podle Gláserové posílat například tipy, jak lépe pracovat s odpadem nebo jak efektivně šetřit vodu, elektřinu či další energie. Šanci mají též technologické náměty, případně webové či mobilní aplikace, které mají vzdělávací charakter nebo jinak motivují k ochraně přírody. Na vítěze nové kategorie Nápad čeká finanční odměna 300 000 Kč, navíc mu E.ON společně s dalšími partnery soutěže pomohou jeho nápad zrealizovat.

„Své náměty mohou lidé vkládat až do 15. srpna letošního roku na webových stránkách www.ekologickyoskar.cz/prihlaska. Na stejné adrese je možné registrovat rovněž již zrealizované projekty, které pomohly spořit energie či chránit přírodu. Těmto projektům jsou vyhrazeny kategorie Kutil, Firma, Obec, Mládež a nově i Stavba,“ vysvětluje Gláserová. Termín pro přihlášení v těchto kategoriích končí již 15. dubna, nejlepší projekty získají roční zápůjčku vozu ŠKODA Citigo G-TEC na stlačený zemní plyn.

K výrazné změně dochází u způsobu hodnocení projektů v základních kategoriích. „Z přihlášených projektů vybere odborná komise pod záštitou Akademie věd vždy dva nejlepší, a to pro každou kategorii. Tyto projekty představíme na tiskové konferenci v polovině června. O vítězi jednotlivých kategorií pak rozhodne veřejné hlasování, které poběží v létě,“ dodává Gláserová. Na hlasující čekají také letos zajímavé odměny, tou hlavní je roční zápůjčka vozu ŠKODA Octavia G-TEC s pohonem na stlačený zemní plyn. K tomu pak výherce obdrží též CNG kartu společnosti E.ON, díky níž bude celý rok tankovat zdarma.

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal dodatek č. 30 ke Směrnici Ministerstva životního prostředí č. 6/2010 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR. Tímto dodatkem se vydává nové znění Příloh XVII pro Program na podporu zpracování Plánů odpadového hospodářství krajů. V rámci tohoto programu se tak prodlužuje termín vydání závazných částí krajských plánů odpadového hospodářství obecně závaznými vyhláškami o jeden měsíc, tj. do 31. března 2016.

Dokument ke stažení - účinné od 29. 2. 2016:

• Dodatek č. 30 směrnice MŽP č. 6/2010 - POH

• Přílohy XVII směrnice MZP č. 6/2010 - POH

Zdroj: SFŽP

Firmy při výrobě prototypů, náhradních dílů či malé série výrobků už nemusí svoje produkty složitě a zdlouhavě odlévat nebo soustružit, ale můžou si je poměrně snadno a rychle vyrobit pomocí speciálních 3D tiskáren. Nové centrum vybavené moderní technologií 3D tisku, která je k dispozici i podnikům, v únoru otevřel Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP).

Olomoucké pracoviště patří podle jejího ředitele mezi největší 3D tisková centra v Česku. "Ve většině z nich pracují pouze s tiskárnami pro plast. Naše vybavení umožňuje práci nejen s různými typy plastových materiálů, ale také s fotopolymery a práškovými kovy. Jako jedni z prvních disponujeme také tiskárnou, která staví modely z papíru," uvedl ředitel VTP UP Jiří Herinek.

Například při tisku z plastu to funguje podobně, jako když se vytlačí zubní pasta na kartáček. U kovu jde o nanášení tenkých mikromilimetrových vrstev prášku a 'spékaných' pomocí laseru. "Vytištění" výrobků je mnohem rychlejší než při klasickém odlévání, soustružení nebo obrábění. 3D tiskárně jeho výroba zabere několik hodin či dnů.

Zdroj: ČTK

V Česku je zaregistrováno přes pět miliónů osobních aut. Téměř dvě třetiny z nich jsou starší deseti let. Stát chce přimět řidiče, aby takové ojetiny nekupovali, a to zdražením poplatků za jejich převod a podporou vzniku nízkoemisních zón, kam by byl zakázán vjezd autům nesplňujícím dané limity. Nové pojetí ekologické daně chtějí zmíněná ministerstva prosadit novelou zákona o výrobcích s ukončenou životností. Konkrétně navrhují, aby se tato daň v roce 2018 rozšířila i na vozy s Euro 3, vyráběné v letech 2001 až 2005. Také za ty se má při převodu platit 3000 korun a poplatek pro vozy s Euro 2 má vzrůst z 3000 na 5000 korun. Více ZDE


Čtěte také:
Rozšíření poplatku na EURO 3 není žádnou novinkou (18.5.2015)


Zdroj: Novinky.cz

The assessment looks at the next steps in the process and how the Paris Agreement will be implemented in the EU. The assessment is also accompanied by a proposal for the European Union to sign the Paris Agreement.

Vice-President for the Energy Union Maroš Šefčovič said: "The Paris Agreement sends a strong signal that the world is moving towards a global clean energy transition. We want to maintain the first mover advantage, notably in renewable energy and energy efficiency. Under the Energy Union strategy we want to create an environment that allows investors and businesses to fully seize these new opportunities, and consequently be able to generate new jobs and growth. There are also significant opportunities for our cities. After all, it is in urban areas where an important part of the transition will actually happen. We will speed up our work in this field."

EU Commissioner for Climate Action and Energy Miguel Arias Cañete said: "We have the deal. Now we need to make it real. For the EU, this means completing the 2030 climate and energy legislation without delay, signing and ratifying the Agreement as soon as possible, and continuing our leadership in the global transition to a low-carbon future. Through our climate diplomacy, the EU will push to keep climate change at the top of the international political agenda. We have a lot of work ahead of us, but as we did in Paris, we will persevere and succeed."

Main conclusions of the assessment:

• The Paris Agreement: The Paris Agreement is the first multilateral agreement on climate change covering almost all of the world's emissions. It is a success for the world and a confirmation of the EU's path to a low carbon economy. The EU's negotiation strategy was decisive in reaching the Agreement.

• Signature and ratification: The early ratification and entry into force of the Paris Agreement will give the legal certainty that the Agreement begins operating quickly. Therefore, the Paris Agreement should be signed and ratified as soon as possible. Today's assessment accompanies a proposal for a Council decision on the signing of the Paris Agreement on behalf of the European Union.

• Periodic reviews: The EU will need to be ready to participate in the review processes under the Paris Agreement designed to ensure the achievement of the goal of keeping climate change well below 2°C and pursuing efforts towards 1.5°C.To develop an understanding of the implications of a 1.5°C goal, and as the 5th Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) was inconclusive on this aspect the IPCC has been requested to prepare a special report in 2018. The EU will provide input to the scientific work being carried out internationally for that purpose. Further, by 2020, all countries should communicate their mid-century, long-term decarbonisation strategies. To facilitate the preparation of the EU's strategy, the Commission will prepare an in-depth analysis of the economic and social transformations in order to feed the political debate in the European Parliament, Council and with stakeholders.

• 2030 climate and energy legislation: In October 2014 the European Council agreed on the 2030 climate and energy policy framework for the EU setting an ambitious economy-wide domestic target of at least 40% greenhouse gas emission reduction for 2030. The Paris Agreement vindicates the EU's approach. Implementing the 2030 energy and climate framework as agreed by the European Council is a priority in follow up to the Paris Agreement. The forthcoming legislative proposals should be fast-tracked by the European Parliament and the Council.

• Energy transition: The EU needs to consolidate the enabling environment for the transition to a low carbon economy through a wide range of interacting policies and instruments reflected under the Energy Union Strategy, one of the 10 priorities of the Juncker Commission.

• Global diplomacy and global action: The EU will need to step up its international climate diplomacy to maintain the political momentum and support other countries in the implementation of the Agreement and their climate plans. In this respect, the EU remains committed to scaling up the mobilisation of international climate finance.

Next steps

The immediate next steps are the signature and ratification of the Paris Agreement. The Agreement will open for signatures on 22 April 2016 in New York, and enter into force when at least 55 Parties representing at least 55% of global emissions have ratified.

The Commission will present during the next 12 months the key remaining legislative proposals to implement the 2030 framework. This includes proposals for an Effort-Sharing Decision for sectors not covered by the EU Emission Trading Scheme and on land use, land use change and forestry (LULUCF), legislation to set up a reliable and transparent climate and energy governance mechanism for the post-2020 period, and the necessary policy proposals to adapt the EU's regulatory framework in order to put energy efficiency first and to foster EU's role as a world leader in the field of renewable energy.