Rada Moravskoslezského kraje nesouhlasí s navrženým způsobem sanace ropných lagun v Ostravě zabetonováním, který prezentoval náměstek ministra financí Ondřej Závodský. Vedení Moravskoslezského kraje proto zašle dopis s nesouhlasným stanoviskem Ministerstvu financí.

„Krajský úřad Moravskoslezského kraje sice není přímo účastníkem řízení kolem ostravských lagun, ale inicioval již řadu setkání s touto tématikou. Dlouholetá ekologická zátěž lagun je nesmírně problematická a trápí lidi v našem kraji. Myšlenku zakonzervování části kontaminované zeminy v areálu enkapsulací, tedy zakonzervování betonem, považujeme opravdu za nešťastnou a nic neřešící,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

Podle Daniele Havlíka, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí, je zakonzervování pozemku nepochopitelné: „Jestliže budeme takto postupovat u každé skládky a kontaminované oblasti, pouze přesuneme velký problém na příští generace. Navíc mi není ani jasné, jak bychom řešili například problematiku spodních vod pod zabetonovanou oblastí,“ vysvětluje Daniel Havlík.

Ondřej Závodský, náměstek ministra financí, uvedl na konci ledna pro iDNES, že nemá smysl materiál přesouvat jinam a spalování je zřejmě příliš nákladné. „Nemá smysl materiál přesouvat jinam. Spalování na místě je zřejmě příliš nákladné. Jsem čím dál víc přesvědčen, že jedinou cestou je zakonzervování znečištěných zemin na místě,“ popsal náměstek. Předpokládá překrytí kontaminované půdy betonovou deskou, která by se dala zasypat další hlínou a osázet zelení.

Čtěte také:

iDNES: Babiš stopne další miliardy na čištění ostravských lagun (27.1.1015)

ČT24: Ministerstvo financí chce převzít zakázky na likvidaci ostravských lagun (9.1.2015)

Ministr životního prostředí chce mít do konce března složený tým, který bude bojovat s nelegálním byznysem s odpady. Ministr už sice o vznikajícím týmu poprvé promluvil před dvěma týdny, deníku Aktuálně.cz však popsal, kdo všechno se bude na činnosti týmu podílet a jak bude skupina fungovat.

"Tam by měly represivní složky spolupracovat ještě více než dnes. Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce, policie a částečně i obce. Ty mají stejně jako kraje kompetenci chodit na kontroly. Tým by spolupracoval i s daňovou Kobrou, protože v oblasti odpadů dochází k rozsáhlým daňovým únikům," vysvětlil ministr. Právě koordinace je zatím to, co brání úspěšnějšímu boji s firmami, které obcházejí zákon o odpadech.

Tým by měl dvě části – jednu, která by činnost zaštiťovala, a druhou, která by byla výkonným orgánem. "Minimálně v první chvíli by to neznamenalo vytvoření nějaké nové organizace, ale lepší koordinaci lidí, kteří v tom pracují a mají zkušenosti, dát je dohromady s dalšími subjekty, aby dělali společné akce a aby o sobě věděli více než doteď," upřesnil Brabec, jakým směrem se kroky ubírají. "Chci, abychom maximálně využili kapacity, které obě inspekce mají, byť nejsou příliš velké," dodal.

Od meziresortního týmu si hodně slibuje i nový šéf inspekce životního prostředí Erik Geuss. Nyní se totiž často stává, že provozovatelé skládek odmítají umožnit kontrolu a raději si nechají dát pokutu.

Čtěte také:

Rozhovor s ředitelem ČIŽP Erikem Geussem o problematickém byznysu s odpady

Zdroj: Aktuálně.cz (Daňová Kobra získá spojence. Má bojovat s nelegálním odpadem)

Poslanci mají zanedlouho projednávat Senátem připomínkovaný návrh novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Současně vychází sborník ze seminářů komise pro životní prostředí AV ČR „Povodně a sucho: krajina jako základ řešení“ (podpořeného MŽP a MZe), který v této souvislosti obsahuje výsledky vědeckých studií, které je třeba při jednání vzít v úvahu.

Vláda ČR se ve svém programovém prohlášení zavázala k posílení ochrany orné půdy a půdního fondu. Předložila však novelu zákona, která snižuje poplatky za zábor půdy, ty přitom představují jediný skutečně účinný ekonomický nástrojem na ochranu půdy. Stávající výše poplatků za zábor půdy nestačí na motivaci developerů k vyššímu využití starých průmyslových areálů (tzv. brownfields) či méně atraktivního nezastavěného území. V ekologicky citlivých územích se již poplatek nemá násobit všemi koeficienty ekologických vah, ale pouze jedním (nejvyšším) koeficientem. Poslanecká sněmovna výjimku rozšířila a Senát prosadil další dramatický nárůst výjimek. Nižší poplatky za zábor půdy se mají platit pro veškeré dálnice i silnice včetně souvisejících dopravních staveb nebo státem podporované průmyslové stavby či výrobní haly a sklady zařazené do územního plánu obce či kraje kdykoliv v minulosti i budoucnosti.

Půda je nenahraditelný přírodní zdroj, ke kterému musíme přistupovat tak, aby zůstal zachován i pro další generace. Degradační procesy v krajině spustilo ekonomické vyvlastnění zemědělských půd již v 50. letech minulého století, mezi něž patří velkoplošné využívání zemědělských ploch, chemizace půd a půdních vod, nadměrná eroze a likvidace biologické rozmanitosti. Bohužel změnu v této oblasti nepřinesla ani změna režimu v listopadu 1989. Plné 2/3 rozlohy zemědělských půd jsou stále postiženy vodní a větrnou erozí. Téměř polovina půd je utužena používáním těžké techniky. Retenční schopnost krajiny pro vodu je podstatně snížena. Ročně v České republice ubude zhruba 5000 ha orné půdy.

Pro nakládání s půdou a krajinou neexistují dnes v ČR prakticky žádná závazná pravidla. V důsledku toho její kvalita neustále klesá. Nepříznivou situaci dále zhoršuje bezplánovitý výprodej zemědělských půd pro výstavbu překladových hal, příměstských sídlišť apod., zatímco v obcích narůstá počet opuštěných průmyslových objektů. Východiskem je politika územního plánování, která pojme kulturní krajinu jako prostor, při jehož využívání se budou stejnou měrou respektovat ekologická, kulturní a ekonomická hlediska a zajistí se jejich rovnováha. Odkazujeme na Stanovisko KŽP AV ČR z 16. 6. 2014 a na příspěvky ve sborníku včetně předmluv šéfporadce premiéra a ministrů zemědělství a životního prostředí.

Účastníci seminářů opakovaně konstatovali, že kvůli neustále klesající kvalitě půdy není česká krajina schopna absorbovat nadměrné dešťové srážky. Půda zbavená organické hmoty nemůže vázat vodu, která by mohla být k dispozici pro plodiny v suchých obdobích. Každoroční ztráty na přírodním kapitálu zemědělské půdy a zemědělské produkci dosahují desítek miliard korun. Přestože novela zákona o ochraně ZPF navrhuje řadu pozitivních opatření (např. rozšíření kompetencí ČIŽP v oblasti ochrany kvality zemědělské půdy), senátní výjimky ruší smysl zákonné ochrany půdy, a povedou k rozsáhlému nárůstu ničení kvalitní zemědělské půdy u nás a k možnému budoucímu nedostatku potravin. Jsme přesvědčení, že s pozměňovacími návrhy Senátu by měl být vysloven nesouhlas, protože neodpovídají svému účelu, tj. ochraně půdy.

Zdroj: Komise pro životní prostředí AV ČR (Schváleno na schůzi KŽP AV ČR dne 27. ledna 2015)

Česká republika v roce 2014 vyrobila celkem 85 872 GWh elektrické energie. Nejvíce elektřiny jsme vyrobili v jaderných a hnědouhelných elektrárnách, dohromady 66 tis. GWh. Saldo vývozu a dovozu elektřiny činilo 15 843 GWh. Uhlí (hnědého a černého) se loni vytěžilo bezmála 47 mil. tun.

Souhrnná tabulka Výroba elektřiny v roce 2014 obsahuje měsíční údaje o výrobě elektřiny podle paliv, včetně dovozů, vývozů a spotřeby. Současně je zde tabulka s vyjádřením podílu jednotlivých typů paliv na hrubé výrobě elektřiny a také podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v ČR. Údaje vychází z dat Energetického regulačního úřadu a z resortních statistických výkazů Ministerstva průmyslu a obchodu. Data za leden až říjen jsou převzata z měsíční zprávy o provozu ES ČR. Data za listopad jsou zpracována z výkazu MPO. MPO nedisponuje měsíčními daty za bioplynové, větrné, vodní (do 10 MW) a sluneční elektrárny.

Tabulka Produkce tuhých fosilních paliv za rok 2014 obsahuje údaje o těžbě černého a hnědého uhlí a o výrobě koksu v měsíčním členění za rok 2014. Lignit se od roku 2010 netěží a hnědouhelné brikety se od roku 2011 nevyrábí.

Dokument ke stažení:

Produkce tuhých fosilních paliv za rok 2014

Výroba elektřiny v roce 2014

Zdroj: MPO

Dva největší výrobci elektrické energie v zemi, společnosti RWE a E.ON, by velmi rády prodaly především své plynové elektrárny, které kvůli narůstající výrobě energií z obnovitelných zdrojů na jedné straně a kvůli rekordně nízkým cenám uhlí na straně druhé přestávají být konkurenceschopné. Je relativně snadné rozebrat je na kusy, naložit na nákladní auta a lodě a na jiném místě je zase složit nazpátek. Někdy budou lidé kupovat celé elektrárny, v jiných případech jejich klíčové součásti. Použitá elektrárna je nejméně o třetinu levnější než nová, což je obzvlášť zajímavé pro kupce v rozvojových zemích. Prodej použitých elektráren a jejich součástí zprostředkovává společnost RAG Mining Solutions. Ta na svém webu nabízí deset různých elektráren v Německu. Více ZDE    

Zdroj: Lidovky.cz (ČTK)

DOPORUČUJEME Česká membránová platforma o.s. Vás zve na úspěšný seminář „ODBORNÉ PREZENTACE JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST VĚDECKÉ PRÁCE“, který se bude konat dne 19.2.2015 od 9:00 do 15:00 hodin v zasedací místnosti Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6. Seminář pod vedením lektorky  RNDr. Evy Julákové, CSc. je určen nejen pro vědecké pracovníky a studenty, ale pro všechny, kteří hledají pomoc při přípravě odborných prezentací. Přihlašujte se do 12.2.2015.

PROGRAM SEMINÁŘE:

I. BLOK – Úvodní informace

• Vztahy autor–vydavatel–polygrafický podnik

• Ekonomie a legislativa (autorský zákon)

• Polygrafické a typografické minimum

• Počítače jako naši pomocníci (tato část NEBUDE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ kursem práce ve Wordu nebo v libovolném jiném softwarovém prostředí!!)

II. BLOK – Základní úkoly autora

• Obecné zásady odborného sdělení (strategie psaní, psané dokumenty, překlady, doprovodný obrázkový materiál, ústní a jiné formy prezentací (přednášky, postery), publikační etika)

• Jazykové zpracování prezentací

III. BLOK – Grafická a technická úprava 

• Základní části a náležitosti publikace / prezentace, jejich úprava, povinné náležitosti

• Obecná pravidla úpravy textu

IV. BLOK –  Odborné zpracování

• Normy a odborná doporučení

• Názvosloví

• Matematické součásti textu

• Veličiny, jednotky

• Součásti odborného textu: rovnice, tabulky, doprovodný obrázkový materiál

Další podrobnosti, program ke stažení a online přihláška - ZDE

Nejvyšší správní soud dnes zamítl kasační stížnost MŽP proti rozsudku Městského soudu v Praze, který byl vydán k žalobě zástupců některých šumavských obcí proti procesu schválení Plánu péče NP Šumava 2014–2017. V tuto chvíli MŽP čeká na podrobné odůvodnění rozsudku a podle jeho vyjádření se běžného návštěvníka Šumavy absence plánu péče nijak nedotkne. Níže uvádíme reakci ministerstva na zamítnutí kasační stížnosti.

Několik šumavských obcí zažalovalo postup ministerstva při schvalování plánu péče v průběhu roku 2013 a 2014. MŽP v roce 2013 vyjmulo z návrhu plánu péče, o kterém se již dohodla Rada NP Šumava, nezákonnosti, a následně ho odeslalo do připomínkového řízení. Tento postup označil soud za procesně vadný a MŽP tak postup musí změnit a postupovat dle rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Žaloba obcí se netýkala obsahu plánu péče, ale procesní záležitosti, kdy MŽP ve snaze předejít možným komplikacím s nezákonnostmi v tehdejší verzi plánu péče, tyto nezákonnosti v dobré víře odstranilo, a bez odkladu poslalo plán péče do připomínkového řízení.

Ministerstvo životního prostředí nyní bez dalšího odkladu zruší protokol o schválení Plánu péče o NP Šumava na období 2014–2017. Bez dalšího odkladu také začne Správa NP projednávat návrh plánu péče ve verzi z října roku 2013, jak jí uložil městský soud. Nutno však podotknout, že se ministerstvo i správa budou muset v tomto případě vypořádat s nezákonnostmi, které tato verze obsahuje.

Správa NP již zahájila práce na přípravě nového plánu péče a veškerá pozornost tak nyní bude zaměřena na jeho rychlé projednání a schválení. Je v zájmu nás všech, tedy jak MŽP, tak Správy NP Šumava a věříme, že i obcí, aby nový plán péče začal platit nejpozději v roce 2016.

Zároveň je nutné připomenout, že absence platného plánu péče nemá jakýkoliv vliv na návštěvníky parku, ani na místní občany. Plán péče je výhradně odborným „provozním“ dokumentem, podle kterého postupuje Správa NP při péči o území národního parku. Plán péče v žádném případě nesouvisí se zákazy či omezeními vstupu do parku. Ty jsou řešeny zákonem o ochraně přírody a krajiny a jeho vyhláškami (např. o zonaci), které platí a budou platit i nadále bez ohledu na platnost plánu péče.

Zdroj: Reakce MŽP na dnešní zamítnutí kasační stížnosti MŽP k rozsudku o Plánu péče NP Šumava 2014–2017

1. března vejde v platnost vyhláška č. 27/2015 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, která mění pravidla výkupu kovových odpadů pouze od nepodnikajících fyzických osob. Ministerstvo životního prostředí připravilo k této vyhlášce stručný výklad v podobě "často kladených otázek".

1) Jakým právním předpisem byl zaveden zákaz výkupu kovových odpadů v hotovosti od fyzických osob a kdy začne platit?

Jedná se o vyhlášku č. 27/2015 Sb., kterou je novelizována vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Účinnost této vyhlášky je nastavena na 1. březen 2015. Od tohoto data budou všichni provozovatelé povinni podle nové právní úpravy postupovat.

K novelizovanému znění vyhlášky je nutné vzít vždy v potaz § 18 odst. 5 zákona o odpadech, který uvádí, že je výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem prováděn bezhotovostně.

2) Co znamená text novelizované vyhlášky pro výkup kovových odpadů od fyzických osob?

V § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady byl doposud vymezen specifický okruh odpadů, které je zakázáno vykupovat v hotovosti a zároveň zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob.

Po novelizaci se výčet odpadů uvedených v §8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb. vztahuje pouze na odpady, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob.

S ohledem na text § 18 odst. 5 a 11 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se zákaz výkupu v hotovosti od fyzických osob tedy vztahuje na odpady, u nichž je provozovatel povinen identifikovat osoby, které odpady do zařízení předávají, a vést o těchto odpadech a osobách evidenci, tedy na odpady vymezené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

3) Jaké konkrétní druhy odpadů nesmí být vykupovány od fyzických osob v hotovosti?

S ohledem na odkaz v § 18 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a zmocnění k vydání vyhlášky uvedenému v § 18 odst. 11 téhož zákona, se zákaz poskytovat při výkupu odpadů úhradu v hotovosti fyzickým osobám vztahuje na odpady vymezené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o následující druhy odpadů dle Katalogu odpadů:

16 01 04* Autovraky

16 01 06 Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí

17 04 01 Měď, bronz, mosaz

17 04 02 Hliník

17 04 03 Olovo

17 04 04 Zinek

17 04 06 Cín

17 04 07 Směsi kovů (17 04 01- 06)

17 04 11 Kabely

16 01 17 Železné kovy

16 01 18 Neželezné kovy

17 04 05 Železo a ocel

17 04 07 Směsné kovy

20 01 40 Kovy.

4) Jakým způsobem má být prováděna bezhotovostní úhrada při výkupu odpadů od fyzických osob?

V současném znění zákona o odpadech nejsou požadavky na způsob provádění bezhotovostní úhrady přesně specifikovány.

Dle aktuálně projednávané novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, u níž se předpokládá nabytí účinnosti v první polovině tohoto roku, bude možné úhradu za vymezené odpady provádět pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

5) Mění se nějak rozsah odpadů, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob?

Výčet odpadů, které je zcela zakázáno vykupovat od fyzických osob, zůstává stejný jako doposud a je vymezen v § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

Jedná se o odpady mající povahu:

a) uměleckého díla nebo jeho části,

b) pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,

c) průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,

d) obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravního značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo

e) části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona. (tedy části baterií a akumulátorů a elektrických a elektronických zařízení).

Souvisejícíc článek:

Avizovaná vyhláška omezující výkup kovů za hotové vyšla ve sbírce

Zdroj: MŽP

LEGISLATIVNÍ NOVINKA Novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady vychází ve sbírce pod číslem 27/2015 Sb. Jediným možným způsobem, jak za kov zaplatit fyzickým osobám bude od prvního března bezhotovostní platba. Dle dřívějšího vyjádření Ministerstva životního prostředí bude  velmi záhy následovat vymezení bezhotovostní platby pouze na převod na účet, popř. poštovní poukázku. K tomu ale může dojít pouze zákonem. Pokud by legislativní proces běžel hladce, striktní výplata přes bankovní účet by podle plánů ministerstva mohla začít fungovat už od 1. července letošního roku. 

Text novely vyhlášky:

27
VYHLÁŠKA
ze dne 30. ledna 2015,
kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2008 Sb.:

Čl. I
V § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 478/2008 Sb., se slova "a odpady, za jejichž výkup nebo odběr nesmí poskytovat úplatu v hotovosti," zrušují.


Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2015.


Ministr: Mgr. Brabec v. r.

Jako priority pro rok 2015 ministr Brabec na setkání se zahraničními diplomaty dnes označil další plánované změny v legislativě a strategických dokumentech. Klíčovou úlohu bude letos hrát klimaticko-energetická politika, dočerpání peněz z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí a nastartování nového programové období.

Od 1. ledna 2015 platí nový Plán odpadového hospodářství pro roky 2015-2024. Vedle novely zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se národních parků, kterou v březnu projedná vláda, novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které v nejbližších dnech znovu projedná Poslanecká sněmovna, pokračují práce na novém zákoně o odpadech či zákoně o výrobcích s ukončenou životností.

„Jako jednu z priorit vidím nejen úspěšně dokončit čerpání peněz z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí, ale také úspěšně nastartovat nové programové období pro roky 2014 –2020. MŽP už na začátku roku zveřejnilo předběžný harmonogram výzev nového OPŽP pro letošní rok. Tento týden jsme vyhlásili výzvu ještě z končícího programu na podporu systému třídění odpadů, energetických úspor a opatření v krajině v hodnotě 1,75 mld. Kč. Další výzvy budou už z nového OPŽP a ministerstvo je vyhlásí již na jaře,“ popisuje ministr Brabec.

Ministr Brabec slíbil pokračovat v aktivním působení České republiky jak v jednotlivých orgánech EU, tak i dalších mezinárodních institucích. Klíčovou úlohu bude letos hrát klimaticko-energetická politika. Od mezinárodní klimatické konference v Paříži v prosinci se očekává přijetí nové mezinárodní smlouvy pro snižování emisí skleníkových plynů. A toto téma se nejspíše odrazí i na programu předsednictví Visegrádské skupiny, které Česká republika v červenci na jeden rok převezme od Slovenska. Zároveň je rok 2015 i rokem vykročení k nové globální rozvojové politice, které bude deklarováno přijetím nových Cílů udržitelného rozvoje (Sustinable Development Goals) na zářijovém vrcholném summitu OSN.

Z loňských mezinárodních aktivit MŽP ministr Brabec vyzdvihl aktivity v rámci členství plynoucího z Karpatské úmluvy. V září 2014 Ministerstvo životního prostředí pořádalo v Mikulově 4. zasedání smluvních stran Karpatské úmluvy, které přispělo ke zlepšení a další podpoře přeshraniční regionální spolupráce, zejména v oblasti udržitelného cestovního ruchu a zviditelnění celého dosud opomíjeného regionu.

Věcný záměr zákona upravuje práva a povinnosti osob při nakládání s vybranými výrobky, kterými jsou elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla. Účelem nové právní úpravy je komplexně upravit problematiku vybraných výrobků v celém jejich životním cyklu. Předmětem úpravy zákona tak bude regulace obsahu nebezpečných látek ve vybraných výrobcích, prevence vzniku odpadů z vybraných výrobků, regulovaný zpětný odběr či sběr výrobků s ukončenou životností s cílem zajistit co největší podíl jejich opětovného využití a recyklace a zvláštní pravidla pro nakládání s výrobky s ukončenou životností včetně jejich využití a odstranění.

Zákon o výrobcích s ukončenou životností bude mít ve vztahu k zákonu o odpadech postavení zvláštní právní normy, která se použije přednostně. Zákon o odpadech jako obecná právní norma bude aplikován subsidiárně, tj. nestanoví-li zákon o výrobcích s ukončenou životností jinak. Návrh věcného záměru zákona vypracovalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Aktuální dokument ke stažení - ZDE

Čtěte také:

Věcný návrh zákona o odpadech vypořádán, existují však rozpory (9.2.2015)

Ministerstvo životního prostředí vypořádalo připomínky k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela předpokládá komplexní změnu právní úpravy národních parků. Snahou je nově vyhlásit zákonem národní parky zřízené v roce 1991 nařízením vlády tj. Národní park Šumava, Krkonošský národní park a Národní park Podyjí resp. v roce 1999 zákonem Národní park České Švýcarsko. Ne všechny rozpory se však podařilo vypořádat a tak norma bude vládě předložena s rozporem Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem dopravy, Plzeňským krajem a Jihočeským krajem.

Navrhuje se jednotná úpravu pravidel pro všechny národní parky, při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů v této oblasti i při respektování specifických přírodních podmínek jednotlivých národních parků, uvádí ministerstvo ve zprávě. Podle ministerstva jde o řešení systémové, které zároveň zohledňuje vazby na související právní předpisy, zejména lesní zákon, zákon o myslivosti, zákon o rybářství a stavební zákon. Cílem je tak zajistit maximální účelnost při procesu vyhlašování národních parků, tj. předejít administrativně náročnému procesu vyhlašování národních parků samostatnými zákony.

Ministerstvo zemědělství požaduje vyhlašovat národní parky samostatnými zákony a nesouhlasí se stanovením bližších ochranných podmínek všech NP v jednom zákoně. Podle názoru MZe je stávající stav, kdy je každý jednotlivý národní park vyhlašován jednotlivým zákonem, vyhovující, protože je v rámci legislativního procesu zřejmé, koho se navržená právní úprava má dotknout a umožňuje zcela cíleně projednat jednotlivá omezení v každém parku zvlášť. Každý národní park je vyhlášen z jiných důvodů (odlišné předměty ochrany), a proto se logicky musí u jednotlivých národních parků lišit jejich ochranné podmínky a omezení vztahující se k území příslušného národního parku.

Ministerstvo životního prostředí k tomuto rozporu uvádí, že naopak považuje za racionální a efektivní stanovit jednotný režim pro všechny NP. Specifické přírodní podmínky jednotlivých NP jsou postihnuty bližšími ochrannými podmínkami (§ 16a až 16d návrhu). V případě nově vyhlašovaného národního bude možné bližší ochranné podmínky rovněž specifikovat bez ohledu na to, zda dojde k vyhlášení samostatným zákonem, nebo novelou tohoto zákona.

Ministerstvo dopravy nesouhlasí se změnou § 43 odst. 1 a 2 návrhu a požaduje ponechat schvalování výjimek ze zákazů u zvláště chráněných území v případě, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, na vládě. Požadavek na vypuštění těchto ustanovení uplatnilo v rámci meziresortního připomínkového řízení především Ministerstvo obrany a Úřad vlády.

Ministerstvo životního prostředí souhlasí s požadavkem na vypuštění dosavadní ingerence vlády do rozhodování o povolování výjimek ze zákazů u zvláště chráněných území v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Tato ustanovení jsou předmětem dlouhodobé kritiky pro jejich nesystémovost, rozpornost s principy správního řízení a ústavní nekonformitu z důvodu negace procesních práv účastníků řízení. Nadto praxe ukázala, že role vlády je pouze formální, z věcného hlediska nešlo o konfliktní případy.

Ohledně výše uvedených rozporů s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem dopravy nicméně nadále probíhají intenzivní jednání tak, aby byly rozpory do doby projednání návrhu zákona na schůzi vlády vyřešeny.

Plzeňský kraj požaduje vyhlašovat NP samostatnými zákony. Dále nesouhlasí s novým institutem klidového území, podle jeho názoru stačí stávající možnost omezení vstupu z důvodu ochrany přírody (§ 64 ZOPK). Dalším předmětem rozporu je požadavek, aby rada NP byla poradním orgánem ředitele NP a požadavek upravit v zákoně podrobná procesní pravidla pro jmenování členů rady, jejich zastoupení a maximální počet.

Jihočeský kraj trvá na většině připomínek jím uplatněných v rámci připomínkového řízení. Kraj například nesouhlasí s vyhlašováním národních parků jedním zákonem, požaduje zpracování samostatných zákonů zohledňujících specifika jednotlivých NP. JČK dále požaduje, aby byl trvale udržitelný rozvoj obcí zahrnut mezi dlouhodobé cíle NP, a nesouhlasí se vztažením dlouhodobých cílů NP k převažující ploše území NP. JČK též požaduje, aby stavby dopravní a infrastruktury umisťované ve volné krajině nepodléhaly výjimce správy NP a dále nesouhlasí s ochrannou podmínkou, která zakazuje ve volné krajině používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit. JČK dál požaduje bezvýjimečný vjezd cyklistů a jezdců na koni i na veřejně přístupné účelové komunikace ve volné krajině. 

Předmětem rozporu je i nová koncepce zonace nevázaná na základní ochranné podmínky. JČK trvá určení proporcionality zastoupení jednotlivých subjektů v Radě NP. Dalším předmětem rozporu je nesouhlas JČK s rozšiřování bezzásahových zón (§ 22a). JČK také vyslovil nesouhlas s akceptováním připomínky Jihomoravského kraje (předběžná ochrana budoucích zvláště chráněných území - § 40 odst. 7).

Obsahem předkládaného návrhu zákona je především:

• změna ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., která jsou v účinnosti od počátku 90. let, v návaznosti na zkušenosti s jejich aplikací a v reakci na nezbytnost sladit zákon
  č. 114/1992 Sb. s mezinárodními předpisy na úseku péče o národní parky,

• stanovení dlouhodobých cílů ochrany národních parků a poslání národních parků (včetně trvale udržitelného rozvoje či turistického využívání šetrného k přírodě),

• nové vyhlášení národních parků, které byly vyhlášeny nařízením vlády (Krkonošský národní park, Národní park Podyjí a Národní park Šumava) a samostatným zákonem (Národní park České Švýcarsko),

• revize a zjednodušení základních ochranných podmínek a jejich účelné rozlišení pro celé území národního parku a pro území mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí,

• využití institutu opatření obecné povahy jakožto nejvhodnější formy pro regulaci konkrétních činností pro obecně vymezený okruh adresátů (klidová území, vyhrazování cest a tras, vyhrazování míst pro táboření, splouvání vodních toků atd.)

• nové pojetí zonace národních parků s tím, že zóny budou děleny podle cílů ochrany a způsobů péče ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystémů činností člověka (zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny),

• zavedení nového institutu pro nezbytnou regulaci pohybu osob na území národního parku – klidových území. Stávající omezení vstupu na celé území I. zóny NP bez ohledu na skutečnou potřebu regulace pohybu osob se ukázalo pro zajištění cílů ochrany přírody národních parků jako nadbytečné,

• nové pojetí návštěvního řádu jakožto praktického informačního dokumentu pro návštěvníky parku i pro další osoby působící na území národního parku,

• zavedení nového odborného dokumentu - zásad péče o národní parky, který bude určovat priority a zásady péče o jednotlivé skupiny ekosystémů, biotopy druhů, druhy a zásady využívání těchto ekosystémů tak, aby byly plněny cíle ochrany NP,

• posílení role obcí v rozhodovacích procesech – obce budou nadále moci prosazovat své zájmy v radách národních parků a nadto budou moci ovlivnit podobu opatření obecné povahy (klidová území, vyhrazování míst pro jednotlivé aktivity) z pozice dotčených orgánů podle správního řádu,

• otevření všech národních parků šetrnému turismu.

Zdroj: Podkladový materiál k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

SCHVÁLENO! Nad vodárenským byznysem v Česku bude nadále bdít několik ministerstev, nikoliv jeden nezávislý regulátor, jak původně chtěla Evropská komise. Vyplývá to z materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu, který byl poslán do připomínkového řízení na začátku ledna 2015.

Ministerstvo ve shodě s ostatními resorty navrhuje, že místo vytváření nového regulátora pouze upraví současný stav. Plánovaná úprava spočívá ve zřízení koordinačního regulačního orgánu na Ministerstvu zemědělství. Cenovou regulaci budou mít nadále na starosti na ministerstvu financí. Ministerstvo zemědělství navrhuje zřízení centralizovaného místa pro pomoc při vyřizování stížností, námětů a žádostí o vysvětlení v problematice vodáren. Stát chce navíc nově vodárny vzájemně porovnávat podle jednotlivých ukazatelů, počínaje ekonomickou efektivitou a konče zákaznickým servisem. Materiál "Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství" projedná vláda dle návrhu programu již příští týden v pondělí dne 9. února.

Věcnou náplň „koordinačního subjektu“ regulačních aktivit pro vodohospodářské služby v oboru vodovodů a kanalizací navrhuje ministerstvo v následujících bodech:

• Zvýšení dohledu nad předáváním informací z oblasti vodovodů a kanalizací získávaných od cca 5 900 vlastníků a 2 500 provozovatelů infrastruktury.

• Rozvoj a využívání elektronických aplikací pro kontrolu a vyhodnocování databází s údaji o majetcích, cenách a vydaných povoleních.

• Hodnocení efektivity výkonnosti a definování a uplatnění výkonnostních ukazatelů provozování infrastruktury.

• Rozšíření cílené kontroly v případech, kdy je zjištěn  výrazný odklon od základních standardních parametrů.

• Posílení analytické činnosti a „benchmarkingu“ vodárenských společností a jeho průběžné uplatňování v praxi a využití v regulačních pravidlech.

• Centralizované vyřizování stížností odběratelů a dalších subjektů a případná distribuce dalším subjektům regulace k vysvětlení a vyřízení (koordinační role).

• Připomínkové místo pro ostatní regulátory (zejména k cenovému výměru MF).

• Sestavování každoroční zprávy do ročenky VaK o provedených kontrolách, jejich výsledcích a o uplatňování benchmarkingu.

• Spolupráce na zpracování koncepce rozvoje oboru vodovodů a kanalizací.

• Hodnocení využití zdrojů vody ve vztahu k jejím potřebám včetně období extrémního počasí (sucho) s ekonomickými důsledky.

• Zajištění dostatečné ochrany spotřebitele.

Výsledek jednání vlády: Schváleno.

Další výsledky jednání vlády:

Nový operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nabídne 120 miliard korun

Dokument ke stažení:

Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství a Předkládací zpráva

Zdroj: Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství, iDNES.cz

DOPORUČUJEME Vše nasvědčuje tomu, že vláda schválí prolomení územních limitů těžby jen v omezeném rozsahu na Lomu Bílina, kde těžebním strojům nestojí v cestě obydlené domy. Domy v Horním Jiřetíně se tak s pravděpodobností blížící se jistotě bourat nebudou. Rozhodnutí o posunu územních limitů těžby na Mostecku je politicky neprůchodné, ekonomicky pochybné a z pohledu energetiky zbytečné. Kdo má zájem na prolomení limitů? A proč o něj usiluje? Odpovědi najdete v hlavním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom.

Konec ledna znamenal první letošní povinnost hlásit údaje do ISPOPu a to za vodní bilanci. V termínu bylo do systému ohlášeno 91% očekávaných hlášení, uvedla CENIA na svém webu. CENIA zaznamenala pozitivní trend v hlášení, která zasílají převážně občané jako provozovatelé malých domovních čistíren odpadních vod. Následné ohlašovací povinnosti s termínem 15. února se budou týkat především agendy odpadů.

Pro hlášení o odběru podzemní vody, odběru povrchové vody, vypouštěných vod a vzdouvání nebo akumulace povrchové vody bylo v ISPOP evidováno celkem 12 332 aktivních míst užívání vody, za která měli provozovatelé zaslat odpovídající počet hlášení. V zákonem stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 11 254 míst užívání vody, což je přes 91% očekávaných hlášení.

Nezpracovatelných hlášení bylo do systému zasláno 246, což je 2,1% všech hlášení údajů pro vodní bilanci. Mezi nejčastější důvody, které vedly k nezpracovatelnému hlášení, patří zaslání duplicitního řádného hlášení či nevyplnění povinných polí ve formuláři.

Počet hlášení „Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu“ (formulář dle § 38, odst. 4, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách), která zasílají také provozovatelé (převážně občané) malých domovních čistíren odpadních vod dle rozhodnutí vodoprávního úřadu, bylo více než v roce 2014 – nyní celkem 4 436 hlášení, v roce 2014 celkem 4 092 hlášení. 

Následné ohlašovací povinnosti s termínem 15.2.2015:

• Hlášení o produkci a nakládání s odpady

• Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady

• Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady

• Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence

• Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku (za zdroj odběru podzemní vody)

• Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování (voda)

Zdroj: CENIA, ISPOP

PŘÍPAD Interseroh Czech Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo 26. ledna zamítavé rozhodnutí o udělení autorizace společnosti Interseroh Czech, která chce vstoupit na trh vedle dosavadního a jediného hráče EKO-KOM.

Dle slov generálního ředitele Interseroh Czech, Ivana Václavka, je toto rozhodnutí šokující a důvody neudělení svědčí o tom, že správní řízení probíhalo protiprávně. „Vše co od nás bylo požadováno, jsme dodali. Některé dokumenty i nad rámec požadavků,“ říká Ivan Václavek.

Zákon stanovuje, že autorizaci může dostat, jakýkoliv subjekt, který splní zákonné podmínky. Zákon tedy garantuje, že je zde prostor i pro jiné společnosti, ne jen pro jednu. Garantuje tedy standardní konkurenční prostředí.

Rozhodnutí vydává MŽP ve spolupráci s MPO a MZe. Postup se řídí správním řádem zákona. Lidskou řečí to znamená, že subjekt podá žádost, na tuto žádost jsou mu správním orgánem zaslány připomínky a upozornění žadatele (pokud jsou v žádosti nedostatky), na doplnění. Filozofie vyplývající ze zákona 500/2004 Sb. je taková, že správní orgán je povinen vést řízení tak, aby umožnil žadateli splnit všechny zákonné požadavky, aby se dospělo ke kladnému stanovisku. „Třetina důvodů, které MŽP uvedlo k zamítavému stanovisku, se ale během celého řízení vůbec neřešila. Proto si myslíme, že MŽP postupovalo protizákonně,“ postěžoval si Ivan Václavek.

Generální ředitel dále uvedl, že důvody k zamítnutí zákona jsou z 90 % totožné s důvody zamítavého postoje EKO-KOM, který je uvedl ve svém závěrečném vyjádření ke spisu podaném 9. listopadu loňského roku.

Interseroh Czech je přesvědčen, že všechny zákonné požadavky splnil, a to více, než je nutné. Je tedy jasné, že se proti zápornému stanovisku odvolá k rozkladové komisi ministra životního prostředí. Pokud neuspěje, využije dalších dostupných právních možností.

Jiří Študent

Čtete také:

ČTK: MŽP nepovolilo Interseroh Czech podnikat s recyklací obalů

iHNED.cz: Zpětný odběr obalů od firem zůstává v Česku i nadále monopolním trhem

Interseroh nezískal autorizaci, jedinou obalovou společností zůstává EKO-KOM (30.1.2015)