Evropská komise dnes představila  Akční plán pro čistá vozidla . Plán obsahuje šest akčních cílů jako zajištění čistého vozového parku, budoucnost bez skandálů spojených s dieselem, vyřešení odvolání v souvislosti s těmito skandály, zajištění konzistentní implementace a vymáhání odvolání, transparentnosti u odvolání a informovanost spotřebitelů. Na implementaci plánu bude Komise pracovat s členskými státy.

ECHA zahájila veřejnou konzultaci k návrhům na identifikaci tří látek vzbuzujících velmi velké obavy (SVHC), která bude ukončena 29. 4. 2019 (zveřejněno ECHA 13. 3. 2019).

Látky, které mají být identifikovány jako látky SVHC a příklady jejich použití:

• 2,3,3,3-tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy)propanoic acid, its salts and its acyl halides (covering any of their individual isomers and combinations thereof) (EC -, CAS -), návrh předložilo Holandsko. Tyto látky jsou používány jako pomocný prostředek při výrobě fluorovaných polymerů.

• 2-methoxy ethyl acetate (EC 203-772-9, CAS 110-49-6), návrh předložilo Švédsko. Látka není registrována podle nařízení REACH.

• Tris(4-nonylphenyl, branched and linear) phosphite (TNPP) with ≥0.1 % w/w of 4-nonylphenol, branched and linear (4-NP) (EC -, CAS -), návrh předložila Francie. TNPP je používán především jako antioxidant ke stabilizaci polymerů.

Připomínky a komentáře mohou zainteresované subjekty předkládat v anglickém jazyce do 29. dubna 2019 formou elektronického formuláře v tabulce - veřejná konzultace na stránkách ECHA, kde jsou k látkám uvedeny další informace.

Zdroj: MPO

Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Zachraň jídlo na problém upozorňuje kampaní s názvem Spotřebuj mě.

Iniciativa Zachraň jídlo zveřejnila stránku www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me, která má zvýšit povědomí spotřebitelů o významu dat na obalech potravin. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR z června 2018 totiž odhalil, že význam pojmu “minimální trvanlivost” není českým spotřebitelům jasný. Více jak polovina respondentů (51 %) mu přisuzuje stejný význam jako datu „spotřebujte do“.

Je proto pravděpodobné, že spotřebitelé zbytečně vyhazují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které jsou stále vhodné ke spotřebě. “Domácnosti mají na svědomí 53% podíl z veškerého vyhozeného jídla. Z toho jednu třetinu nesníme kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se přitom zbavujeme úplně zbytečně. Z výzkumů vyplývá, že ve Velké Británii takhle přijde vniveč více než polovina jogurtů, vajec, omáček a třetina masa, ryb a dezertů,” říká vedoucí výzkumu iniciativy Zachraň jídlo Bára Kebová.

"spotřebujte do" - Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko. Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého. Např. mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další

"minimální trvanlivost" - Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci, výrobce již však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu. V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, pokud jsou viditelně označené a oddělené od zbytku zboží. Např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje, konzervy a další

Zachraň jídlo provedlo rešerši českých i zahraničních výzkumů, které se problematice označování trvanlivosti potravin věnují, a na základě toho vznikla brožura, jež problém popisuje více do hloubky. Je ke stažení na informační stránce Spotřebuj mě. Kromě spotřebitelů se věnuje také výrobcům potravin a retailu a popisuje důvody plýtvání potravinami v těchto částech řetězce. 

Kromě rešerší uspořádala vedoucí výzkumu Barbora Kebová 15 rozhovorů se zástupci výrobců, obchodníků, státní správy a inovačních firem. Zkoumala, jak označování potravin ovlivňuje jejich praxi a kde se kvůli datům na obalech plýtvá. V průběhu března bude rozhovory analyzovat a na začátku dubna bádání vyústí ve společné setkání producentů a prodejců. Během kulatých stolů se budou hledat konkrétní řešení, jež by mohla plýtvání potravinami z důvodu označování zmírnit.

Dokument ke stažení:

Brozura_SPOTREBUJ_ME.pdf (555903)

Až 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Zachraň jídlo na problém upozorňuje kampaní s názvem Spotřebuj mě.

Iniciativa Zachraň jídlo zveřejnila stránku www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me, která má zvýšit povědomí spotřebitelů o významu dat na obalech potravin. Výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR z června 2018 totiž odhalil, že význam pojmu “minimální trvanlivost” není českým spotřebitelům jasný. Více jak polovina respondentů (51 %) mu přisuzuje stejný význam jako datu „spotřebujte do“.

Je proto pravděpodobné, že spotřebitelé zbytečně vyhazují potraviny s prošlou minimální trvanlivostí, které jsou stále vhodné ke spotřebě. “Domácnosti mají na svědomí 53% podíl z veškerého vyhozeného jídla. Z toho jednu třetinu nesníme kvůli datům na obalech a špatnému skladování. Velké části potravin se přitom zbavujeme úplně zbytečně. Z výzkumů vyplývá, že ve Velké Británii takhle přijde vniveč více než polovina jogurtů, vajec, omáček a třetina masa, ryb a dezertů,” říká vedoucí výzkumu iniciativy Zachraň jídlo Bára Kebová.

"spotřebujte do" - Datum najdeme na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Takové jídlo bychom měli rychle sníst, jinak pro nás může představovat zdravotní riziko. Po uplynutí doby se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého. Např. mléčné výrobky, chlazené maso, ryby nebo výrobky studené kuchyně a další

"minimální trvanlivost" - Takové datum mají potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. I po uplynutí uvedeného data je potravina zpravidla vhodná pro konzumaci, výrobce již však negarantuje její plnou výživovou a chuťovou kvalitu. V obchodech se potraviny mohou prodávat i po uplynutí doby minimální trvanlivosti, pokud jsou viditelně označené a oddělené od zbytku zboží. Např. sušenky, těstoviny, zavařeniny, čaje, konzervy a další

Zachraň jídlo provedlo rešerši českých i zahraničních výzkumů, které se problematice označování trvanlivosti potravin věnují, a na základě toho vznikla brožura, jež problém popisuje více do hloubky. Je ke stažení na informační stránce Spotřebuj mě. Kromě spotřebitelů se věnuje také výrobcům potravin a retailu a popisuje důvody plýtvání potravinami v těchto částech řetězce. 

Kromě rešerší uspořádala vedoucí výzkumu Barbora Kebová 15 rozhovorů se zástupci výrobců, obchodníků, státní správy a inovačních firem. Zkoumala, jak označování potravin ovlivňuje jejich praxi a kde se kvůli datům na obalech plýtvá. V průběhu března bude rozhovory analyzovat a na začátku dubna bádání vyústí ve společné setkání producentů a prodejců. Během kulatých stolů se budou hledat konkrétní řešení, jež by mohla plýtvání potravinami z důvodu označování zmírnit.

Dokument ke stažení:

Brozura_SPOTREBUJ_ME.pdf (555903)

Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, nedosáhnou všechny státy. Nebude mezi nimi ani Česko, které by však mohlo podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) směřovat ke snížení emisí zhruba o 80 procent. Brabec by chtěl po vzoru Německa iniciovat založení takzvané uhelné komise. Ministr to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce, více ZDE.

Bez velké pozornosti veřejnosti se nyní bojuje o jeden z největších byznysů v České republice − zhruba devítimiliardový trh s komunálním odpadem. Ministerstvo životního prostředí potřebuje prosadit novelu zákona o odpadech, aby se zvýšily poplatky za skládkování a Česko se ze skládkařské velmoci změnilo ve stát, který umí odpad efektivně znovu zpracovávat.

Na druhé straně pomyslného bitevního pole stojí sdružení měst a obcí, které se bojí neúměrného zvýšení nákladů za zpracování odpadu. Toho se obávají i "odpadové" firmy, jako jsou AVE Daniela Křetínského, FCC, Marius Pedersen či Rumpold.

Aktuální kompromis se nyní podle informací Ekonomu rýsuje na ministerstvu v takové podobě, že konec skládkování a nahrazení spalováním a recyklací se odsune z původně stanoveného roku 2024 na rok 2030, ale skládkovací poplatky vzrostou. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje národní výzvu k podávání žádostí o spolufinancování pro tzv. tradiční projekty předkládané v rámci podprogramu Životní prostředí a podprogramu Klima programu LIFE. Žádat je možné také o finanční podporu na přípravu projektové dokumentace.

Novinkou pro letošní rok v národní výzvě je možnost spolufinancování i pro partnery předkládaných projektů. Ti mohou nově získat podporu ve výši 20 % z celkových způsobilých nákladů partnera až do výše 1 milion korun na jeden projekt. Další pozitivní změnou je navýšení podpory pro konečné příjemce na 20 % z celkových způsobilých nákladů projektu. Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úspěchem projektů v evropské výzvě a předložením projektových návrhů, splňujících požadavky národní výzvy programu LIFE.

Díky projektům LIFE se v minulosti podařilo například zvýšit ochranu některých druhů dravých ptáků nebo vzácných druhů motýlů v České republice a na Slovensku. Díky podpoře z programu LIFE mají města, ale i firmy, k dispozici interaktivní mapu obnovitelných zdrojů, která jim pomáhá navrhování a posuzování energetických záměrů. V rámci jiného projektu zase vznikl prototyp zařízení na měření reálných emisí z naftových motorů v městském provozu.

Program LIFE - finanční nástroj Evropské unie - poskytuje 25 let podporu projektům v oblasti životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 bylo díky finančním prostředkům z tohoto programu zrealizováno v Evropě více než 4 600 špičkových projektů. Za čtvrt století existence byly s pomocí programu LIFE uskutečněny tisíce zajímavých inovativních projektů za více než 5 miliard eur. Tyto finanční prostředky umožnily financovat aktivity zaměřené na dlouhodobá a udržitelná řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu přesahující svým významem hranice jednotlivých zemí.

Dotazy k vyhlášené výzvě posílejte v průběhu celé výzvy na e-mailovou adresu life@mzp.cz

Další informace jsou dostupné na stránce programu LIFE

Dne 13. 3. 2019 byl na 27. schůzi Poslanecké sněmovny projednán Senátem vrácený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (sněmovní tisk 206/5). Senát do návrhu doplnil mimo jiné i přeřazení vodného a stočného do nižší daňové sazby z 15 % na 10 %. Poslanecká sněmovna se ovšem vzhledem k rozsahu Senátem navrhovaných změn vrátila k původnímu návrhu a přehlasovala tak senátní návrh. Nižší DPH na vodné a stočné si tak musí počkat na novelu zákona o EET, která je nyní ve fázi druhého čtení a návrh úpravy již obsahuje.

Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.

člen představenstva SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR

KMV pokračují v seriálu vyvracejícím mýty a nepravdy, které často zaznívají ve veřejné debatě o možném zavedení záloh na nápojové obaly - PET lahve a plechovky. Výhodnost zálohového systému potvrdily studie zveřejněné pracovní skupinou Zálohujme.cz v lednu 2019.

Mýtus č. 4: Zálohový systém údajně nevyřeší problém PET lahví poházených v přírodě a kolem silnic a železnic.

Realita: Přesná data z České republiky o tom, kolik PET lahví skončí v přírodě, neexistují. Nicméně, loňská akce Ukliďme Česko zjistila, že na 3 kg vysbíraných odpadků připadá 1 PET lahev. Analýza materiálových toků odhalila, že v Česku je každý rok pohozeno ve veřejném prostoru zhruba 3046 tun PET lahví. Jen cca 40 procent z nich se podaří vysbírat, a to ještě s dodatečnými náklady (studie INCIEN, 2018).

Studie za zahraničí ukazují, že dobře navržený zálohový systém může snížit počet v přírodě pohozených nápojových obalů o 95 procent (studie Eunomia, 2017).

Závěr: Omezení poházených PETek díky zálohovému systému je v zahraničí prokázáno.

Mýtus č. 5: Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky by prý rozvrátilo současný systém sběru a třídění plastů.

Realita: Systém barevných kontejnerů, který u nás po dvacet let budovala autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, je výborně zavedený a funkční a bude jej potřeba ještě ve větší míře i nadále. Velice ambiciózní cíle Evropské unie pro třídění a recyklaci se týkají všech druhů odpadů, nejen PET. Česká republika je díky práci, kterou EKO-KOM odvedl, dobře připravena některých cílů dosáhnout, splnění jiných ale vyžaduje ještě hodně práce. Obzvlášť 90 procentní míra třídění PET lahví je na dobrovolné bázi prakticky nedosažitelná, a zálohy se jeví jako jediná cesta.

Závěr: Zálohy na PET lahve a plechovky nám pomohou splnit jeden z plejády náročných cílů.

Mýtus č. 6: Malé prodejny by si pro účely zálohového systému údajně musely pořídit drahé stroje.

Realita: Malé prodejny si automaty na zpětný odběr PETek a plechovek rozhodně nebudou muset pořizovat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zálohový systém nebývá pro malé prodejny povinný. Případně mohou prodejny využít i tzv. manuálního sběru do speciálních pytlů. Navíc systém počítá - na rozdíl od současného systému zpětného odběru skleněných lahví - s kompenzací nákladů obchodům prostřednictvím tzv. manipulačních poplatků.

Závěr: Do malých prodejen stačí místo automatů speciální pytle. Obchodníci za to navíc dostanou zaplaceno.

Předchozí díl Pravd a mýtů o zálohovém systému viz https://www.zalohujme.cz/pravdy-a-myty-o-zalohovem-systemu/

O zálohovém systému:

Tři rozsáhlé studie vypracované nezávislými experty analyzují možnosti zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v ČR. Studie počítá s výší zálohy 3 Kč. Po počáteční investici by byl systém plně finančně soběstačný. Vedl by též k zásadnímu omezení množství odhozených lahví v přírodě či okolo dopravních cest. Systém umožní České republice splnit cíle Evropské unie v oblasti třídění a recyklace. Všechny studie jsou k dispozici na: www.zalohujme.cz. Skupinu Zálohujme.cz založila společnost Karlovarské minerální vody, a.s. ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT.

Zdroj: Karlovarské minerální vody, a.s.

Hodnocení OECD stavu, vývoje a politiky v oblasti životního prostředí České republiky, tzv. EPR – Environmental Performance Review je dostupné v českém jazyce. EPR vydalo OECD v angličtině a dne 16. července 2018 bylo prezentováno v Praze.

Dokument ke stažení:

Evropská komise dnes přijala akt v přenesené pravomoci týkající se kritérií udržitelnosti pro biopaliva, které požadovala Rada a Parlament. Požadavek vychází ze směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která stanovuje závazek postupného snižování určitých druhů biopaliv, pro něž je zapotřebí přeměna tzv. půdy s velkou zásobou uhlíku (jako např. lesy), na zemědělskou půdu pro pěstování plodin pro výrobu biopaliv.  Přeměnou půdy se ale značné množství uhlíku uloženého ve stromech a půdě vypustí zpět do ovzduší. Dnešním rozhodnutím se stanovuje, že tato biopaliva smí být nadále používána, ale emise ušetřené při používání těchto paliv se nebudou počítat do cílů uvedené směrnice.

Evropská komise vydala zprávu A circular economy for plastics - Insights from research and innovation to inform policy and funding decisions, jejímž cílem je poskytnout informace týkající se začlenění plastů do oběhového hospodářství. Zpráva zahrnuje celý "život" plastů, hrozby i nové příležitosti s nimi spojené, stejně jako doporučení politikům i souhrn výzkumných a inovačních priorit. Celý dokument naleznete ZDE.

V tištěném vydání najdete uprostřed časopisu speciální přílohu, kterou si můžete vytrhnout. Shrnuje opatření, která můžete ve vaší obci zavést, abyste zlepšili hospodaření se srážkami. A navíc je financovat z dotací. Všechno to dává ekologický i ekonomický smysl.

Jedním příkladem za všechny může být využívání dešťovky na základní škole. Zřizovatel ušetří za vodu i stočné, školní zeleň díky zálivce odolá vedru a zpříjemní klima žákům i obyvatelům obce. V galerii najdete další příklady, kdy se obce pustily do hospodaření se srážkovými vodami za dotační podpory.

To, že jde dohromady voda a zeleň, popisujeme v dalších textech. K nim jsme si přizvali odborníky, kteří se hospodaření se srážkami věnují dlouhodobě. S jedním z nich přinášíme i rozhovor o tom, jak takzvaná modrozelená infrastruktura dokáže ulevit sídlům nejenom v době veder.

Přinášíme i trochu suchopárnější texty, nicméně věříme, že pro některé žadatele to bude přínosné. Jeden se týká problematiky veřejné podpory, další řeší možnost vstupu sítí elektronických komunikací do stavebních projektů financovaných z veřejných prostředků.

Dále uvnitř listu najdete info o Norských fondech, podíváte se ke Smyslovským tůním na Blatensku, nebo se můžete poučit, co jsou to vertikální lesy.

Dokument ke stažení:

Stáhnout pdf verzi

Zdroj: SFŽP

Zásadním důvodem petice SOVAK ČR, SMO ČR, ČAObH a Agrární komory ČR je zamyšlení se nad otázkou, zda celonárodně a ve spěchu bez zpracovaných adekvátních podkladů a studií možná že i zcela  zbytečně a nevratně vynaložit prostředky o objemech v řádu jednotek miliard Kč (5 – 8 mld. Kč) ve vztahu ke skutečnosti, že jsme si v rámci ČR nastavili tak přísné podmínky, na které vlastně není nikdo z producentů připraven. Někdo by možná mohl namítat, že vzorem ve spalování kalů nám v tomto směru mohou být alpské země a sousedi z Německa, ale na druhou stranu je zde spousta evropských a vyspělých zemí, které se snaží kaly racionálně využívat a to právě cestou do zemědělství (Španělsko, Francie, Velká Británie, ..).

Dokument ke stažení:

Kaly_Petice.pdf (57681)