Ve světových oceánech se nachází více než 86 miliónů tun plastů. IKEA chce být proaktivní a zabránit dalšímu znečišťování oceánů plasty. Rozhodla se proto zapojit do iniciativy NextWave, jejíž cílem je využívat plastový odpad dříve, než skončí v oceánu. IKEA se tak stane součástí prvního dodavatelského řetězce na světě, který se zaměřuje na využívání odpadních plastů. Cílem je vyrobit první prototypy výrobků koncem roku 2019.

IKEA letos oznámila, že do roku 2020 vyřadí ze své nabídky všechny plastové výrobky na jedno použití. Je to jedna z iniciativ, díky které se IKEA chce stát do roku 2030 cirkulární společností. Na cestě k tomuto cíli se teď IKEA přidala k iniciativě NextWave, která angažuje soukromé společnosti, vědce a neziskové organizace, aby ve svých výrobcích začali v co největší míře využívat plasty, které znečišťují oceány.  

Mezi plasty, které označujeme jako „ocean-bound″, čili plasty znečišťující oceány, patří všechny plasty nacházející se ve vzdálenosti 50 km od nejbližší vody. A je jedno, jestli se jedná o řeky, jezera nebo moře. Když se tento druh plastů neodstraní, dostane se časem až do otevřeného oceánu, kde se přidá k už existujícím 86 miliónům tun plastového odpadu.

„Důsledky znečištění plasty jsou vážné a IKEA je odhodlaná aktivně přispět k řešení tohoto problému. Iniciativa NextWave nám dává příležitost spolupracovat s dalšími společnostmi a vytvořit celosvětovou síť využívající plasty znečisťující moře, učit se jeden od druhého a spolupracovat tak, aby z toho měli přínos komunity, životní prostředí i samotné společnosti,“ říká Lena Pripp Kovac, Sustainability Manager v Inter IKEA Group.

V souladu s cíli v oblasti udržitelnosti si IKEA dala závazek vyrábět do roku 2030 všechny produkty a obalové materiály z obnovitelných nebo recyklovaných materiálů, což zahrnuje i postupné vyřazení plastů vyráběných přímo z fosilních surovin. IKEA svým členstvím v NextWave udělala důležitý krok na cestě k tomuto cíli. Koncem roku 2019 chceme představit první prototypy výrobků vyrobených z plastů, které mohou znečistit oceán.

„Chceme, aby se z plastů, které znečišťují oceány, stala v budoucnosti komodita. Rovněž plánujeme podniknout kroky, které zabrání tomu, aby plasty skončily v oceánu. Doufáme, že toto členství nám přinese nové poznatky a inovace a že budeme inspirací pro další společnosti, aby se k nám přidali,“ dodává Lena Pripp Kovac.

Evropský parlament (EP) jednoznačně podpořil sadu opatření, která tvoří první evropskou strategii boje proti plastovému odpadu. Směrnice schválená v plénu EP se týká deseti skupin plastových výrobků na jedno použití a rybářského vybavení; tyto předměty podle Evropské komise tvoří většinu odpadků nalezených na evropských plážích.

Nejvýrazněji by směrnice dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. U těchto předmětů chce Evropská komise od roku 2021 zabránit tomu, aby se dostaly na trh, neboť se domnívá, že pro ně existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení. Europoslanci dnes schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů.

Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích "výrazné snížení" spotřeby. Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty. Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.

Český europoslanec Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) v rozhovoru s ČTK označil nastolené cíle za ambiciózní, ale dosažitelné. "Jsem přesvědčen, že ta směrnice jde dobrým směrem, že skutečně musíme změnit vzorce svého chování," uvedl. Také podle něj nemůže být řešení současných problémů s plastovým odpadem pouze na obcích a městech, ale musejí se na něm podílet i výrobci.

Právě s rozšířením odpovědností výrobců počítá směrnice u celé řady produktů od vlhčených utěrek po rybářské vybavení. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systémů samostatného sběru a požaduje míru jejich sběru na úrovni 90 procent k roku 2025. Dosáhnout tohoto cíle by státy EU mohly například zavedením vratné zálohy, uvádí text návrhu.

Ačkoli jednotlivé členské země už v různém rozsahu zavádějí, nebo alespoň zvažují podobná v této oblasti, projednávaná směrnice představuje první celounijní snahu bojovat proti plastovému odpadu. "Věřím, že jsme dnes zahájili cestu k celkové změně našich neudržitelných společenských návyků. O naše oblíbené výrobky nepřijdeme, jen dáme přednost šetrnějším alternativám. Evropská unie sice není hlavním znečišťovatelem, ale může stát v čele při jeho řešení," uvedl člen výboru EP pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD).

České europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě ANO) z Aliance liberálů a demokratů ve svých prohlášeních rovněž vyjadřují podporu snahám o snižování spotřeby plastových výrobků, při dnešním hlasování se ale zdržely, protože směrnice podle nich neposkytuje trhu dostatečný čas na přizpůsobení se novým pravidlům.

Impulsem k ambicióznímu plánu byl mimo jiné výzkum Evropské komise, podle něhož plasty tvoří přes 80 procent odpadků na evropských plážích. Co do počtu předmětů pak údajně kolem 70 procent odpadků na plážích tvoří právě rybářské vybavení a deset typů výrobků vyčleněných v navrhované směrnici. Podle Komise dává opatření smysl i z ekonomického hlediska: Ekonomiku Unie údajně odpad v mořích a na plážích stojí ročně v přepočtu stovky miliard korun.

Návrh na společnou strategii boje proti jednorázovým plastům postupuje unijním legislativním řízením poměrně rychle. Komise s návrhem přišla v květnu a už příští měsíc by mohly začít rozhovory s Evropskou radou o finální podobě opatření. Podle europoslance Polčáka je tempo způsobeno tím, že Čína v únoru přestala přijímat plastový odpad z EU. Polčák se domnívá, že nová směrnice o plastech nabude platnosti ještě v první polovině příštího roku.

Vědcům se potvrdilo několikaleté podezření. Tým pod vedením profesora Vídeňské univerzity Philippa Schwabla zveřejnil studii, která poprvé dokazuje přítomnost mikroplastů v lidské stolici. Studie je sice malá, s osmi účastníky z Evropy, Japonska a Ruska – nicméně ve vzorcích všech zkoumaných osob se našly drobné částečky plastů o rozměrech mezi 50 a 500 mikrometrů. Více ZDE

Zdroj: https://www.respekt.cz

Nová řešení boje s negativními důsledky klimatických změn ve městech se už 26. a 27. října pokusí nalézt i v Brně. Globální 24hodinový hackathon s názvem Climathon se koná ve stejný den ve 100 městech na 6 kontinentech a je určený studentům, začínajícím firmám, místním úředníkům a vývojářům. Cílem brněnské akce je najít řešení na několik konkrétních problémů města spojených se životním prostředím a udržitelným rozvojem. Mezi výzvy letošního ročníku patří například snížení počtu aut v centru, vytipování přehřátých míst ve městě či doporučení pro výstavbu udržitelných budov. Na vítězný projekt čeká finanční odměna a zázemí pro start podnikání.

Organizátorem brněnského Climathonu je co-workingový prostor KoPlac ve spolupráci s komunitním centrem DOMEQ a Foreigners.cz. Hlavním globálním partnerem a iniciátorem akce je konsorcium Climate-KIC, za kterým stojí přední evropské univerzity jako Bologna či Oxford, města a start-upy, které se snaží o podporu zdravého životního prostředí. Konsorcium Climate-KIC je podporováno institucí EU, kterou je Evropský inovační a technologický institut (EIT) se sídlem v Budapešti.

Climathon v Brně začíná v pátek 26. října v 18 hodin večer. Účastníci se rozdělí do několika týmů a budou mít na místě podporu z řad expertů či zástupců města Brna. Hackathon potrvá až do sobotního pozdního odpoledne, kdy bude vyhlášený vítězný projekt. Na něj čeká finanční prémie, vouchery od partnera akce, společnosti Kiwi.com, a podpora v podobě členství v co-workingovém centru KoPlac na jeden rok.

O důležitosti podobně zaměřených akcí svědčí i výzkumná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) vydaná na začátku října 2018, která přináší zásadní varování: máme jen 12 let na zásadní změnu, klimatické změny se naší generace týkají více, než jsme si mysleli. Climathon je proto otevřený širokému spektru studentů technických, přírodovědných a společenskovědních oborů, vývojářů, start-upů i široké veřejnosti. Registrace na akci probíhá na webu Climathonu. Volná místa ještě jsou a účast je zdarma včetně občerstvení.

Parlamentem schválený legislativní text zpřísňuje limity pro některé znečišťující látky, včetně olova - o polovinu, určitých endokrinních disruptorů - například polyfluoralkylovaných látek (PFAS), či škodlivých bakterií. Zavádí také povinnost monitorovat úroveň mikroplastů přítomných ve vodě.

Přístup k vodě

Členské státy by podle poslanců měly přijmout opatření k zabezpečení univerzálního přístupu k čisté vodě v celé EU a zároveň zjednodušit přístup k vodě ve městech a jinde ve veřejných prostorách, například budováním bezplatných pítek, kde je to technicky proveditelné a přiměřené. Parlament také prosazuje, aby restaurace, jídelny a poskytovatelé stravovacích služeb nabízeli svým klientům vodu zdarma nebo jen za malý servisní poplatek.

Right2Water: Právo na vodu

V návaznosti na občanskou iniciativu Right2Water (Právo na vodu) poslanci zopakovali svůj požadavek, aby se členské státy zaměřily na potřeby zranitelných a marginalizovaných skupin. Schválený text od vnitrostátních orgánů požaduje, aby identifikovaly osoby bez přístupu nebo s omezeným přístupem k pitné vodě, zvážily možná řešení jejich situace a informovaly je o možnostech připojení se na rozvodnou síť nebo o alternativních možnostech přístupu k pitné vodě.

Vyjádření zpravodaje

„Způsob, jak požíváme vodu, předurčuje budoucnost lidstva. Je zřejmé, že každý by měl mít přístup k čisté a kvalitní vodě a měli bychom udělat vše pro to, aby kvalitní pitná voda byla dostupná pro všechny,“ uvedl zpravodaj Michel Dantin (EPP, FR).

Další postup

Návrh směrnice byl na plénu přijat poměrem hlasů 300 pro, 98 proti a 274 se zdrželo hlasování. Parlament začne jednat o konečném textu nové legislativy s Radou (ministrů) EU, jakmile se ministři dohodnou na své vyjednávací pozici.

Souvislosti

Cílem navrhované legislativní úpravy je zvýšit důvěru občanů v zásobování vodou a zvýšit používání pitné kohoutkové vody, což by mohlo zároveň vést k menšímu využívání plastů a ke snížení objemu plastového odpadu, a to i v mořích.

Podle Evropské komise by nižší spotřeba balené vody mohla domácnostem v EU ušetřit více než 600 milionů eur ročně. Plastové láhve patří mezi nejčastěji nalézané jednorázové plastové předměty na evropských plážích. Novela směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě je důležitým mezníkem při naplňování strategie EU pro plasty, která byla představena v lednu 2018.

Globální spotřeba surovin se kvůli růstu světové ekonomiky a životní úrovně do roku 2060 téměř zdvojnásobí, dvakrát větší tak budou i emise CO2. Vyplývá to z předběžné zprávy ke studii o budoucí spotřebě surovin, kterou vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Ze současných 90 gigatun ročně by se tak spotřebovávalo 167 gigatun surovin. A to přesto, že současný trend směřuje od průmyslu ke službám. Výrazně by se podle studie měla zvýšit poptávka po kovech a nekovových nerostech. V rozvojových zemích bude nejsilnější zájem o stavební materiály, poptávka v Číně by se měla stabilizovat, odhadují autoři studie.

Očekává se i rozvoj recyklačních technik. Cíl pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupně Celsia v  porovnání s teplotou v předindustriálním období, se ale podle autorů studie naplnit nepodaří.

Minister životného prostredia László Sólymos sa rozhodol zaviesť systém zálohovania PET fliaš, ktoré by sa mohlo už aj na Slovensku stať čoskoro realitou. Potvrdil to hovorca ministerstva životného prostredia (MŽP) Tomáš Ferenčák. „Minister životného prostredia už oznámil na viacerých fórach, že je rozhodnutý zálohovanie zaviesť,“ uviedol. Dodal, že v súčasnosti envirorezort odštartoval diskusie na tému, ako nastaviť celý systém.

Doteraz analyzoval systémy v iných krajinách a spravil odhady nákladov. „Na druhej strane nie je možné efektívne a fungujúce zálohovanie zaviesť bez aktívnej účasti všetkých subjektov na trhu. Diskusie sa len začali, konkrétne výstupy ešte nie sú k dispozícii,“ konštatoval Ferenčák.

Na slovenský trh sa dostane ročne až 1,1 miliardy fliaš, recykláciou sa ich vyzbiera približne 60 percent. Európska komisia nedávno rozhodla, že členské štáty EÚ vrátane Slovenska budú povinné do roku 2025 zabezpečiť zber 90 percent jednorazových plastových fliaš, napríklad prostredníctvom zálohovania. Na Slovensku sú výrobcovia zodpovední za zber, likvidáciu či recykláciu odpadov z obalov, ktoré uvedú na trh. Táto filozofia sa v prípade zálohovania PET fliaš nezmení, čiže zálohovanie by mali zaplatiť výrobcovia, ktorí sa však už teraz sťažujú, že platia príliš veľa. V prípade zálohovania bude nutné nakúpiť automaty, vytlačiť etikety a doriešiť, kto a akým spôsobom bude plastové fľaše zbierať.

Väčšina Slovákov podporuje zavedenie zálohovania plastových fliaš a plechoviek. V ankete, ktorú na sociálnej sieti uskutočnil Inštitút environmentálnej politiky (IEP), sa za zálohovanie vyslovilo 95 percent ľudí, päť percent bolo proti. Hlasovalo pritom vyše štyritisíc ľudí. IEP tvrdí, že vratný systém prináša vysokú mieru triedenia PET fliaš a plechoviek, environmentálne benefity, ale aj vyššie náklady pre výrobcov. Systém zálohovania PET fliaš funguje v desiatich krajinách Európy – na Islande, vo Fínsku, Švédsku, Nórsku, Dánsku, Nemecku, Litve, Estónsku, Chorvátsku a Srbsku. Výška zálohy sa pohybuje od sedem do 40 centov. Návratnosť zálohovaných plastových fliaš dosahuje v týchto krajinách až 90 percent.

Odporcovia zálohovania, väčšinou výrobcovia, hovoria, že zálohovanie PET fliaš môže viesť k ohrozeniu plnenia cieľov stanovených pre iné druhy plastov. Zálohový systém podľa nich vytvorí na spotrebiteľov nové nároky na dodatočné triedenie. Budú musieť samostatne triediť PET fľaše, čo následne povedie k demotivácii a poklesu triedenia plastov ako celku.

Zdroj: https://spravy.pravda.sk

Evropský parlament bude dnes hlasovat o směrnici, která má zlepšit přístup k nezávadné pitné vodě, zvýšit důvěru spotřebitelů ve vodu z kohoutku a díky tomu omezit plastový odpad z balené vody.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení odpadového hospodářství v Liberci řešili letos několik případů, kdy provozovatelé e-shopů od zákazníků nezákonně vybírali poplatky za odběr starého elektrospotřebiče při koupi nového (tzv. zpětný odběr). Za zjištěná porušení uložili čtyři pokuty v celkové výši 50 tisíc korun.

„Zjistili jsme, že provozovatelé e-shopů vybírali poplatky v řádech stokorun nelegálně. Podle zákona o odpadech přitom musí poslední prodejce od zákazníka, který si u něj koupil nový spotřebič, převzít ten starý zcela bezplatně, takzvaně kus za kus. Nesmí tedy vyžadovat další zvláštní poplatek za odvoz spotřebiče starého. Vysloužilé elektrozařízení je povinen převzít v místě, kam dodává zařízení nové, tedy také například v místě bydliště zákazníka. A platí to i tehdy, když zboží doručuje prostřednictvím najatých dopravců,“ uvedla Hana Kolářová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Liberci.

Pokud se lidé při zpětném odběru elektrospotřebičů setkají s výběrem poplatků, inspektoři radí neplatit a trvat na svém právu bezplatného odvozu starého spotřebiče. V případě odmítnutí e-shopem pak radí pořídit např. kopii objednávky nebo printscreen z webu, kde se o zpoplatnění zpětného odběru píše, a podat podnět na Českou inspekci životního prostředí.

Pokutované subjekty:

• e-BEKO s.r.o., provozovatel e-shopu www.e-beko.cz – pokuta 10 tisíc korun

• AP Servis s.r.o., provozovatel e-shopu www.spotrebice-whirlpool.cz – pokuta 10 tisíc korun

• Zásobování a.s., provozovatel e-shopu www.eva.cz – pokuta 10 tisíc korun

• ELEKTROMETAL SERVIS Ing. Hilský a syn, spol. s.r.o., provozovatel e-shopu www.shop.elektrometal.cz– pokuta 20 tisíc korun

V roce 2017 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku rekordních 90,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,3 mld. Kč. Přesto byl podíl těchto výdajů na HDP ve výši 1,79 % nižší než v letech 2013 až 2015, kdy Česká republika překračovala v tomto ukazateli hranici 1,9 % a blížila se průměru EU.

K meziročnímu 13% nárůstu přispěly všechny zdroje financování, nicméně největší měrou šlo o zdroje podnikatelské, které se meziročně zvýšily o 5,6 mld. Kč. Podniky tak představují nejdůležitější zdroj financování výzkumné a vývojové činnosti prováděné v České republice. V roce 2017 se podílely na celkových výdajích na výzkumu a vývoji již z 60 %.

Ze státního rozpočtu bylo na výzkum a vývoj vynaloženo v roce 2017 poprvé více než třicet miliard korun (31,2 mld. Kč), tedy o desetinu více než tomu bylo v letech 2015 a 2016. Největší část z těchto prostředků byla vynaložena na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách (14,0 mld. Kč) a v jednotlivých ústavech Akademie věd ČR (8,8 mld. Kč). Podniky ve stejném roce obdržely na výzkum a vývoj 4,0 mld. Kč.

„Za posledních pět let český stát podpořil podnikový výzkum a vývoj téměř 20 miliardami korun. Z této sumy 70 % připadlo soukromým domácím podnikům a po 15 % veřejným podnikům a soukromým podnikům pod zahraniční kontrolou,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru meziročně vzrostly o 16 % a dosáhly celkové částky 56,8 miliard korun.

„Téměř dvě třetiny z této částky byly vynaloženy ve firmách pod zahraniční kontrolou. Od roku 2010 výdaje v těchto firmách vzrostly 2,5krát z 15 miliard na 36,9 miliard v roce 2017. V domácích podnicích výdaje na výzkum a vývoj v tomto období vzrostly o třetinu,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Z hlediska odvětvového je dlouhodobě nejvíce finančních prostředků na výzkum a vývoj vynaloženo ve firmách s převažující činností v oblasti výroby motorových vozidel. V roce 2017 šlo o rekordních 10,4 miliard korun, třikrát více než v roce 2010.

Výdaje na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru dosáhly v roce 2017 hodnoty 33,3 mld. Kč. Šlo sice o 8% meziroční nárůst, ale jedná se o výrazně nižší částku než v letech 2013–2015, kdy se v těchto sektorech intenzivně čerpaly prostředky ze strukturálních fondů EU.

„V posledních letech vzrostly příjmy vysokých škol z prodejů služeb výzkumu a vývoje z 600 milionů korun v roce 2014 na 1 miliardu v roce 2017. Přesto je stále 90 % výdajů na vysokoškolský výzkum financováno z veřejných zdrojů,“ doplňuje Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Více informací naleznete na webu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

Pokud se bude svět i nadále oteplovat podobným tempem, jako předvídá OSN, hrozí světu sucho. A to výrazně zvýší pravděpodobnost nejrůznějších konfliktů o vodu, tvrdí nová studie. Podařilo se jí identifikovat pět míst na Zemi, kde bude tato hrozba největší. Pro obyvatele našich krajů je dobrou zprávou, že ani jedna neleží v Evropě, horší zprávou je, že dvě se nacházají nedaleko. Jde o oblasti řek Nilu, Gangy-Brahmaputry, Indu, Eufratu-Tigridu a Colorada. Více ZDE

Míra spolufinancování Evropské unie na evropských dotacích se v programovém období 2021 až 2027 u většiny projektů sníží ze současných 85 procent na 55 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří, jako nyní. Na semináři ministerstva pro místní rozvoj (MMR) to řekla náměstkyně ministryně Olga Nebeská.

Náměstkyně zároveň uvedla několik oblastí, ve kterých se podmínky čerpání zjednoduší. Například nově by mohl každý stát až pět procent dotací přerozdělit mezi jiné projekty, aniž by to musela schvalovat Evropská komise. "Rádi bychom, aby to bylo ještě více, ale i těch pět procent je krok správným směrem," řekla Nebeská. Podle ní se zároveň sníží počet tematických cílů, které Evropská unie sleduje, ze současných 11 na pět.

Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti ve finančním období 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Při započtení inflace by měl český podíl na dotacích dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Ve stávajícím finančním období 2014 až 2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur. V případě nesplnění určitých podmínek však může na konci letošního roku o šest procent z této částky přijít.

Dlouhodobý rozpočet EU na léta 2021 až 2027 je navržen tak, že závazky mají činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu společenství.

Český statistický úřad dnes ve svém pražském sídle otevřel výstavu věnovanou čtvrtstoletí statistiky životního prostředí. Výstava na jedenácti panelech mapuje jednotlivé oblasti sledování environmentálních dat a kromě důležitých statistických údajů přináší i bližší pohled na metody zjišťování informací o životním prostředí.

Stále se zvyšující nároky na ochranu životního prostředí spojené s řadou aktivit na mezinárodní i národní úrovni vyvolávají rychle rostoucí poptávku po environmentálních informacích. Tento zájem je motivován potřebou hodnocení stavu a vývoje jednotlivých složek životního prostředí  a také popisem jeho vzájemných vazeb s ekonomickým vývojem společnosti.

„Když ČSÚ zařadil před pětadvaceti lety do svého portfolia data o životním prostředí, šlo o logické a nutné doplnění oblasti, která je v moderní demokratické společnosti v popředí zájmu. Shromažďování a publikace těchto dat byla jedním z kroků, které úřad posunul k světovému statistickému standardu. Za 25 let, kdy ČSÚ data o životním prostředí zpracovává, jsme se dostali i v této oblasti na úroveň, která dokáže uspokojit i ty nejnáročnější uživatele,“ připomíná Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Oddělení statistiky životního prostředí založila v roce 1993 budoucí předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová jako součást Krajské statistické správy v Ústí nad Labem. Umístění oddělení v severních Čechách mělo tehdy své opodstatnění, neboť severočeské pánevní okresy patřily v 80. letech k oblastem s nejvíce znečištěným životním prostředím.

Počátkem 90. let se proto začaly zjišťovat a publikovat informace o životním prostředí za Českou republiku, a ve spolupráci se saským a polským statistickým úřadem také za oblast tzv. Černého trojúhelníku. Potřeba informací o vlivu poškozeného životního prostředí na zdravotní stav populace vedla také k zahájení unikátního mezinárodního projektu „Programu Teplice (1991–1999)“. Společenská poptávka po relevantních datech od té doby významně stoupala a ovlivnila vznik a rozvoj statistických zjišťování v environmentální oblasti až do jejich současné podoby.

„Statistika životního prostředí se od dob svého založení zbavila všech dětských nemocí a po čtvrtstoletí jejího trvání můžeme vidět, že se jedná o velmi progresivní a žádaný statistický obor se značným potenciálem do budoucna,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Výstava bude pro veřejnost otevřena ve všední dny od 8 do 18 hodin až do 30. listopadu 2018 a její tištěná podoba vyjde jako samostatná příloha časopisu Statistika&My.

Při přípravě návrhu Plánu byly zohledněny úkoly uvedené ve Výhledu legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021 a dále byly do návrhu Plánu promítnuty legislativní úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii, jakož i legislativní úkoly uložené zvláštními usneseními vlády a úkoly vyplývající z vlastních potřeb příslušných orgánů. Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 108 legislativních úkolů, z toho 7 věcných záměrů zákonů, 16 návrhů zákonů, 58 návrhů novel zákonů, 11 návrhů nařízení vlády a 16 návrhů novel nařízení vlády. Asi 34 % legislativních úkolů obsažených v Plánu má implementační povahu, tj. představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii.

Dokument ke stažení:

Návrh plánu legislativních prací 2019 Formulář pro připomínky

Příloha XVII nařízení REACH stanoví omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů. Komise vyvinula kritéria pro identifikaci předmětů, které obsahují látky CMR, které by mohli používat spotřebitelé a u nichž by bylo vhodné zjednodušeným postupem uvedeným v čl. 68 odst. 2 uvedeného nařízení doplnit nové omezení v příloze XVII. Na základě kritérií vypracovaných Komisí se za prioritní záležitost považují oděvy, jiné textilní výrobky a obuv.

Podle článku 1 nařízení Komise (EU) č. 2018/1513 se příloha XVII nařízení REACH mění v souladu s přílohou tohoto nařízení, tj. doplňuje se o:

1. nový záznam 72, který zní: Látky uvedené ve sloupci 1 tabulky v dodatku 12. T
2. nový dodatek 12, který zní: „Dodatek 12 Záznam 72 – omezené látky a maximální koncentrační limity podle hmotnosti v homogenních materiálech.
    

Nařízení je použitelné po 1. listopadu 2020.

Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Další informace:

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1513, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH

• Commission Regulation (EU) 2018/1513

ECHA aktualizovala otázky a odpovědi, které poskytují podnikatelským subjektům doporučení jak postupovat při plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH po vystoupení Spojeného království z EU. Otázky a odpovědi se týkají registrace a povolování chemických látek podle nařízení REACH a všeobecných doporučení pro podnikatelské subjekty mimo EU.

Doporučení ECHA jsou formulována na základě předpokladu, že odchod Velké Británie se uskuteční k 30.  březnu 2019. Jestliže ECHA a UK uzavřou dohodu o odchodu a v ní si odsouhlasí přechodné období, ECHA pak následně otázky a odpovědi upřesní.

ECHA neplánuje po odchodu Velké Británie z EU k 30. březnu 2019 své otázky a odpovědi v této oblasti významněji rozšiřovat. Nicméně ECHA doporučuje podnikatelským subjektům aktualizace otázek a odpovědí sledovat i  v příštích měsících.

ECHA se zavázala poskytovat podnikatelským subjektům uživatelsky přívětivá a včasná sdělení o vývoji v oblasti odchodu UK z EU a brzy zveřejní na svých webových stránkách vylepšenou verzi předmětné sekce.

Další informace:

• Odchod UK z EU

• Nové otázky a odpovědi

• Otázky a odpovědi k odchodu UK z EU a REACH

Ochrana úrody při extrémním suchu i půdy před erozí, to jsou výhody závlah, s jejichž pořízením pomůže pěstitelům Ministerstvo zemědělství. Právě začalo přijímat žádosti o příspěvek na jejich vybudování, celkem má v této fázi připraveno na závlahy dotaci 100 milionů korun.

Ministerstvo zemědělství dnes vyhlásilo výzvu pro zemědělce na nákup zavlažovačů, příslušenství k závlahám, kapkových závlah pro zemědělské plodiny a na výstavbu nebo obnovu trubních rozvodů, čerpacích stanic a jejich technologií.

„Jsme připraveni zemědělcům poskytnout příspěvek ve výši od padesáti do devadesáti procent pořizovacích nákladů na pořízení závlahy nebo obnovu a výstavbu závlahových sítí. Klimatická situace je v posledních letech nepříznivá, dlouhá období sucha se budou pravděpodobně opakovat stále častěji. Funkční a úsporný závlahový systém se proto ukazuje jako klíčový pro zachování zemědělské produkce, zejména u zeleniny a ovoce,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Cílem programu „Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu – závlahy – II. etapa“ je také snížení spotřeby vody na závlahy a energetické náročnosti závlah.  Závlahy jsou jedním z opatření na zmírnění dopadů klimatické změny. Mimo jiné přispívají k omezení vodní eroze, protože vlhké půdy přijímají a vsakují srážky mnohem lépe než přeschlé. Zároveň půdu chrání před větrnou erozí a následnou prašností v ovzduší.      

Žádosti od zemědělců a závlahářů bude Ministerstvo přijímat od 22. 10. 2018 do 28. 2. 2019. Kompletní podmínky II. výzvy jsou uveřejněny na stránkách MZe.

Program na podporu závlah funguje od roku 2017, dosud v jeho rámci Ministerstvo poskytlo podporu ve výši 61,5 milionů korun. Dalších 90 milionů bylo přislíbeno a čeká se, až žadatelé doloží nezbytné podklady. Podpora je prozatím plánována do roku 2022.

Lidstvo letos vyprodukuje 50 milionů tun elektroodpadu, polovinu tvoří osobní zařízení jako počítače, obrazovky, mobilní telefony, tablety a televizory. Zbytek jsou větší domácí spotřebiče, například pračky, lednice, přímotopy nebo mobilní klimatizační jednotky. Vyplývá to z dat evropské asociace kolektivních systémů pro sběr a recyklaci elektronického a elektrického odpadu WEEE Forum.

Sdružení na sobotu 13. října vyhlásilo Mezinárodní den elektroodpadu, jehož hlavní myšlenkou je podpora recyklace a osvěta mezi veřejností. K výzvě se přidalo 20 členských zemí asociace včetně České republiky i externí organizace. Ve společné tiskové zprávě to minulý týden uvedly společnosti Asekol a Elektrowin a projekt Recyklohraní.

Z elektroodpadu se celosvětově každoročně podaří recyklovat zhruba pětina. Až 40 milionů tun tak skončí na skládkách, je spáleno či se stane předmětem nezákonného obchodování.

"Bohužel i v Evropské unii, která je celosvětovým lídrem v oblasti recyklace elektroodpadu, se podaří recyklovat pouhých 35 procent. To vede ke zbytečným ztrátám cenných a nedostatkových surovin, a tím i k environmentálním, zdravotním a společenským problémům," uvedl evropský komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella.

Z elektrospotřebiče lze podle společností recyklovat až 80 procent materiálu. Vyřazený spotřebič je zdrojem druhotných surovin, mezi které patří například lehké kovy, zejména hliník. "Získat hliník recyklací si vyžádá pouhou desetinu nákladů proti těm, které je třeba vynaložit na těžbu primární suroviny," uvádí zpráva s tím, že elektroodpad v Evropě roste tempem tři až pět procent ročně.

V Česku lze odevzdávat elektrozařízení či staré baterie na tisících sběrných místech, jež musejí být podle zákona zřízena v obcích či městských částech s více než dvěma tisíci obyvateli. Česko se k Mezinárodnímu dni elektroodpadu připojilo přes projekt Recyklohraní, který dlouhodobě podporuje environmentální vzdělávání na školách. "Letošní školní rok začal již 11. ročník projektu. Zapojilo se téměř 3700 škol ze všech krajů," uvedla ředitelka obecně prospěšné společnosti Recyklohraní Hana Ansorgová. Projekt podporují společnosti Asekol a Elektrowin, které zajišťují zpětný odběr elektroodpadu.

Zdroj: ČTK