Ministerstvo životního prostředí vydalo první číslo Věstníku MŽP ČR v roce 2018. Lednové číslo obsahuje Metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi. Nejen tomuto metodickému návodu se věnuje právě připravované nové číslo časopisu Odpadové fórum jehož tématej jsou stavební odpady a kaly.

Dále ve Věstníku najdete Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů, Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP k postupu při povolování odchylného při ochraně ptáků a výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů v souvislosti se zajištěním péče o handicapované živočichy prostřednictvím záchranných stanic.

Dokument ke stažení:

Věstník (PDF, 1 MB)

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci o ekodesignu a energetickém označování chladniček, myček, praček, televizorů, počítačů a lamp. Další informace o této konzultaci a doprovodné dokumenty jsou dostupné na stránkách EK - ZDE. Termín pro vyjádření je stanoven na 7. května 2018.

Ve čtvrtek 15. 2. 2018 skončilo období pro splnění ohlašovacích povinností agendy odpadů, obalů a vod prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2017.

K 15. 2. 2018 bylo do systému ISPOP zasláno celkem 87 536 validních Hlášení o produkci a nakládání s odpady (F_ODP_PROD). V zákonem stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 84 827 provozoven, což je zhruba o 1 500 provozoven více než v loňském roce. Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady (F_ODP_PROD_AV) bylo zasláno za 495 provozoven, Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady (F_ODP_PROD_EL) podalo 133 provozoven.

Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování (F_VOD_OV) bylo podáno za 1 133 zdrojů znečišťování, hlášení za Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku (F_VOD_PV) bylo zasláno za 4 577 zdrojů odběru podzemní vody.

Přes 570 subjektů podalo hlášení za agendu obalů – Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence (F_OBL_RV).

Dne 27. února 2018 od 10.00 hodin, se uskuteční speciální Den starostů. Půjde o setkání představitelů samospráv z celé České republiky ke třem klíčovým tématům: voda - energetika - odpady. Účastníci akce se dozví praktické informace o provozování vodohospodářské infrastruktury ve městech a obcích včetně toho, kde se provozuje dobře a kde lépe. Také zazní návody a doporučení, jak správně investovat a provozovat energeticky úsporná a účinná opatření. Opomenuta nebude ani otázka budoucího sběru, svozu, třídění a využití odpadů po roce 2024. Také se bude mluvit o mýtech v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod.

S příspěvky mimo jiné vystoupí zástupci Státního fondu životního prostředí, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací nebo Národního centra energetických úspor. Akce se bude konat na výstavišti v pražských Letňanech v rámci veletrhu Aquatherm Praha 2018. Pořádá jí Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s partnery. Podrobnosti včetně informace k registraci najdete ZDE

Dokument ke stažení:

Program (855 kB)

Po úspěšném Matchmaking Business Meetings – setkání odborníků na materiálové a energetické zpracování odpadů, konaného v rámci mezinárodní výstavy Infotherma v Ostravě, se mohou těšit na kooperační setkání také účastníci konference TVIP 2018.

Konference Týden výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP 2018) proběhne 6. – 8. března 2018 v Hustopečích. Letošní ročník zastřešuje tři odborné akce - Aprochem, Odpadové fórum a Průmyslová ekologie, a představuje jedinečné setkání odborníků z výzkumné sféry, průmyslu i státní správy a samosprávy. Účastníci se mohou těšit na prezentaci nejnovějších výsledků výzkumu environmentálně zaměřených projektů, aktuálních trendů v rizikovém managementu, nebo na výměnu zkušeností při uvádění v život principů oběhového hospodářství.

Bohatý třídenní odborný program nabídne také kulatý stůl k aktuálním otázkám surovinové politiky, exkurzi do Jaderné elektrárny Dukovany doplňující program nové sekce zaměřené na radioaktivní odpady, nebo právě kooperační setkání s členy klastru WASTen, který je centrem transferu technologií v oblasti materiálového a energetického zpracování odpadů.

Cílem Matchmaking Bussiness Meetings je výměna zkušeností, navázání nových kontaktů a získání nových obchodních příležitostí. Zájemcům budou k dispozici zástupci klastru WASTen ve středu 7. března od 13 hodiny a ve čtvrtek mezi 10 – 14 hodinou, a to v předsálí konferenčního sálu II hotelu Centro. Účastníci si mohou také předem domluvit schůzku s členy klastru (profily členů - ZDE) nebo i mezi jednotlivými účastníky TVIP 2018, prostřednictvím formuláře.

Akci pořádá klastr WASTen, z.s. -  spolek seskupující inovativní české podniky, dodavatele špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště (univerzity z ekologicky nejvíce postižených regionů – UJEP z Ústí n. Labem a VŠB TU Ostrava a dále VŠCHT Praha). Pokud téma materiálového a energetického využití odpadů je Vám blízké a rádi byste podpořili ekonomický růst Vaši firmy, rozvíjeli konkurenceschopnost a získali podporu Vašich inovaci, klastr WASTen a jeho odbornici Vám v tom rádi pomohou.

Partnery klastru jsou:

• Hospodářská komora ČR

• Energy Saxony – klastr sdružující saské podniky a univerzity v oblasti energetiky

• Vědecko-technický park CAVD /Centrum aplikovaného výzkumu) Dobříš

• Ekoenergosvaz - spolek městských podniků služeb středně velkých měst (oblast teplárenství a zpracování odpadů

• ISEH - International network for environment and health

• Kazaňská národní výzkumná technická univerzita

Více podrobností naleznete na stránkách www.wasten.cz a www.tvip.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu již více než 15 let procesuje program řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a program řešení revitalizace Moravskoslezského kraje.

Výše uvedené programy byly vládou České republiky schváleny v roce 2002. Na realizaci programy určenýchprojektů vláda vyčlenila pro region severozápadních Čech částku 15 mld. Kč, která byla v roce 2017 navýšena na 18 mld. Kč, a pro Moravskoslezský kraj (dále MSK) částku 21 mld. Kč, kdy v rámci programu došlo také k řešení ekologických škod po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu ve vymezeném území Jihomoravského kraje.

Důvodem vzniku programů byla skutečnost, že v rámci privatizace noví vlastníci převzali od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k rekultivaci, na něž nebyla vytvořena potřebná finanční rezerva. V případě MSK bylo nutné posílit i finanční zdroje na řešení důsledků restrukturalizace hornictví.

Konkrétní projekty programů posuzují a doporučují Ministerstvu financí zadání veřejné zakázky na jejich realizaci k tomu vládou jmenované meziresortní komise, jejichž činnost zajišťuje MPO. Ministerstvo financí vystupuje jako zadavatel a investor.

V Ústeckém a Karlovarském kraji bylo v rámci programu realizováno 209 sanačních, rekultivačních a revitalizačních projektů v celkové finanční výši 7,7 mld. Kč. V realizaci je 30 projektů v celkové finanční výši 2,6 mld. Kč. Za nejvýznamnější akce uvedeného programu lze označit soubory sanačních, rekultivačních projektů v okolí nově vznikajících lomových jezer v prostorech bývalých lomů Chabařovice, Ležákya Medard-Libík. Nelze opomenout ani rozsáhlé rekultivace Radovesické výsypky, na jejímž prostoru dochází k vybudováním nových komunikací.

V Moravskoslezském a Jihomoravském kraji bylo v rámci programu realizováno 145 sanačních, rekultivačních a revitalizačních projektů v celkové finanční výši 5,9 mld. Kč. V realizaci je 46 projektů v celkové finanční výši 7,1 mld. Kč. Jako zásadní lze označit projekty zahlazování starých zátěží v OKD, projekty řešící útlum termických procesů na hořících odvalech, projekty řešící nekontrolované výstupy metanu a projekty pro přípravu území po ukončené hornické činnosti k dalšímu využití.

Celý článek, který vyšel v časopise Odpadové fórum, čtěte ZDE

Autor: Ing. Vladimír Šanda, vedoucí Oddělení hornických procesů a využívání nerostných surovin Ministerstva průmyslu a obchodu

Zdroj: Odpadové fórum 2/2018

Stát začne vyhlašovat bdělost a pohotovost jako u povodní. Omezit může průmysl, elektrárny i domácnosti. Vláda se proto rozhodla, že si sucho zaslouží nejméně stejnou pozornost jako povodně. Ještě letos bude připraven zákon, který zavede stupně ohrožení suchem, analogicky jako je tomu u záplav. A lidé se podle nich budou muset chovat.

„Předpokládáme tři stupně sucha: mírné, silné a mimořádné,“ sdělil LN ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Sucho se bude sledovat a vyhlašovat podle míry nedostatku vody. Čím horší se bude jevit výhled na její dostupnost, tím přísnější preventivní opatření se spustí.

Stěžejním ukazatelem bude průtok v hlavních řekách a jeho pokles pod dlouhodobou normu. Vedle toho hraje roli i to, kolik naprší, hladina podzemních vod a nádrží nebo jak mnoho vody se v důsledku vedra odpařuje.

Počítá se se dvěma stupni vyhlašovaných stavů – bdělostí pro mírné sucho a pohotovostí pro sucho silné až mimořádné. Stejně jako u povodní by míru ohrožení určoval Český hydrometeorologický ústav.

V uplynulých letech už by řada českých regionů výstražných stupňů dosáhla. „V některých oblastech první, v některých dokonce druhý stupeň. Jižní Morava už by jich dosahovala skoro každý rok,“ řekl Brabec.

Speciální „suché“ paragrafy připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s resortem životního prostředí. Podle Brabce by restrikce dopadla nejdřív na průmysl, zemědělství a služby, hovoří o „dramatickém omezení“. Došlo by i na běžné obyvatele. Čím horší by byla předpověď, tím více by se omezil odběr z řek, potoků nebo nádrží.

V nejzazší variantě, pokud by mimořádné sucho trvalo dlouho a nelepšilo se, by dolehlo omezení i na veřejný vodovod.

Krizová situace „se bude vyhlašovat podle zásob vody na konkrétním území. Když dojde k nedostatku, přijme takzvaná komise sucha potřebná opatření,“ řekla Tereza Kubálková z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.

Metodiku, jak se bude sucho, respektive nedostatek vody měřit, připravili odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského. Za pomoci různých dlouhodobých normálů stanovili čtyři hodnoty (viz tabulka). Nula znamená, že je všechno v normálu. Klesání do záporných hodnot značí, že vody je málo, přičemž nad minus dvojkou začíná třetí, nejhorší kategorie mimořádného sucha.

Kladné hodnoty stupnice budou vyjadřovat, že vody je víc, než kolik činí dlouhodobý průměr. Ve svých hraničních podobách to bude znamenat ohrožení záplavou.

Jak často přijde krizový stav?

Podle predikce se očekává, že mimořádné sucho nastane průměrně během dvanácti týdnů v deseti letech, ale předpověď se může zhoršit, protože Česká republika o svoji vodu přichází a neumí ji na svém území udržet. Pár čísel na dokreslení: roční hodnota průtoku v hlavních tocích spadla mezi lety 2010 a 2016 na polovinu. S podpovrchovými zásobami je to podobné, loni se jejich hladina blížila historickému minimu.

„Od roku 1961 se nejvýznamnější sucho v podzemních vodách vyskytlo začátkem 90. let a především v letech 2015 a 2016. Vůbec nejvyšší počet historicky minimálních stavů hladiny a vydatnosti pramenů byl zaznamenán rovněž v letech 2015 a 2016,“ píše se ve vládním materiálu Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky.

Hierarchie omezení nakládání s vodou se ještě piluje. I tady však zafunguje ozkoušená analogie k situacím, kdy je vody nebezpečně mnoho. Jako jsou plány na zvládnutí povodní, přesný ma nuál, co se děje před nimi, při nich a po nich, totéž bude v zákoně výslovně zavedeno i pro sucho, jen o ohledem na přesně opačný charakter problému.

Základní krizové komise sucha budou na úrovni obcí, další pak na krajích a nejvyšší na ústředí – podle toho, jak velkou část republiky suchopár zasáhne. V nejvyšší krizi se zapojí i státní hmotné rezervy, které budou muset mít nachystány havarijní zásoby vody. „Plán pro zvládání sucha a nedostatku vody bude obsahovat mimo jiné seznam a popis uživatelů vody v území a účinný způsob jejich omezení,“ dodala Kubálková z ministerstva zemědělství.

Když dochází voda, starostové a hejtmani nejsou zcela bezmocní ani dnes. Obce mohou vyhlásit omezení odběrů vody, třeba tolik nepopulární zákaz zalévání zahrad, napouštění bazénů nebo mytí automobilů, kraje zase mohou svolávat krizové štáby a zatrhnout pod pokutou třeba rozdělávání ohně nebo zapalování pyrotechniky ve vyprahlé krajině.

Nemají však oporu v zákoně, rozhodují na svou odpovědnost, hmotnou i politickou, protože každý zákaz má ekonomické dopady. A nemalé, protože to znamená i omezení výroby v továrnách či elektrárnách.

Až budou ve vodním zákoně paragrafy o suchu, celý mechanismus akcí i omezení se bude spouštět automaticky podle toho, jak velký nedostatek vody a v jakém území Český hydrometeorologický ústav vyhlásí. Hlavním smyslem stupňů ovšem není aktuální omezení, nýbrž prevence, aby vyšší krizový stav vůbec nenastal.

Poplatky za podzemní vodu se zavádět nebudou

Původně ministři uvažovali v rámci ochrany strategické tekutiny také o zvýšení poplatku za odběr vody, alespoň té vzácnější, podzemní, která se hůře doplňuje a obnovuje. Nakonec se na poplatky vůbec sahat nebude, protože to spotřeba vody v českých domácnostech nevyžaduje.

Denní spotřeba u nás činní asi 80 litrů na člověka, což je o 40 litrů méně, než kde začíná speciálně zpoplatněná nadspotřeba v pouštním Izraeli, jenž má s nedostatkem vody vážnější problém.

Jak se změří sucho a vyhlásí nebezpečí

indikátor sucho stupeň sucha vyhlášený stav
méně než -1 není 0 není
-1 až -1,49 mírné 1 bdělost
-1,5 až -1,99 silné 2 pohotovost
více než -2 mimořádné 3 pohotovost

Zdroj: Lidové noviny

Obce z okolí Letiště Vodochody podaly kvůli postupu českých soudů při projednání námitek proti rozšíření letiště žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podání nemá odkladný účinek, letiště má pro investici platný posudek vlivu na životní prostředí (EIA), připravuje dokumentaci pro územní řízení, které předchází stavebnímu povolení. Některé obce se obávají zhoršení životního prostředí po rozšíření letiště. O postupu obcí z iniciativy Stop letišti Vodochody dnes média informovala starostka Panenských Břežan Lucie Fiury.

Ústavní soud v lednu odmítl stížnost obcí z iniciativy, požadovaly projednání jejich připomínek a námitek českými soudy. Soudy obce z jednání na úrovni Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu z jednání vylučovaly a tím se podle iniciativy projednání námitek vyhýbaly. "Proto obcím nyní nezbylo, než se o své právo na spravedlivý proces obrátit žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku," uvádí prohlášení iniciativy Stop letišti Vodochody.

Situace kolem získání posudku EIA měla složitý vývoj. Ministerstvo nejprve vydalo kladný posudek EIA. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí úřad začal své stanovisko prověřovat a poté ho zrušil. Následovala žaloba letiště, stanovisko po zásahu justice "obživlo" a také přezkumné řízení skončilo závěrem, že některé nedostatky se podařilo odstranit při postupné přípravě záměru. Některé obce a část jejich obyvatel se však nadále obávají například hluku a dopravní zátěže.

Letiště má v budoucnu odbavovat ročně až 3,5 milionu cestujících hlavně na linkách nízkonákladových aerolinií a při nepravidelných a soukromých letech. Investor, skupina Penta, chce vynaložit asi tři miliardy korun.

Zdroj: ČTK

O ekologických formách výroby energie toho bylo napsáno už hodně. Snad i malé děti dneska poznají fotovoltaické či větrné elektrárny. Ale znáte to. Zrovna když potřebujete zatopit, slunce nesvítí a vítr nefouká. Pitná či odpadní voda však potrubím proudí pořád. A právě toho u rezidenčního objektu V-Tower využila skupina Veolia. O unikátním projektu jsme si povídali s Radkem Pařízkem, vedoucím útvaru rozvoje energetických služeb.

Jak to všechno začalo?
V-Tower je prémiový bytový komplex, který klade důraz na ekologické a inovativní řešení. A takové bylo i naše zadání od developera PSJ Invest. Ve svém dřívějším projektu klient realizoval řadu ekologicky šetrných řešení, za které získal mezinárodní ocenění, a naším cílem bylo posunout pomyslnou laťku ještě o kus dál. Pro stejného zákazníka jsme energeticky řešili také sousední administrativní objekt Main Point a součástí zadání byla i energetická optimalizace celého areálu.

Jaké možnosti jste zvažovali?

S ohledem na lokalitu se nabízelo využití tepelného čerpadla, které umí získávat a využívat teplo z okolního prostředí. Klasické řešení však nebylo vhodné. Teplota vzduchu v průběhu roku kolísá od –15 do +35 °C. Bohužel v době, kdy potřebujete nejvíce topit, je teplota okolního vzduchu a tedy i účinnost tepelného čerpadla nejnižší. Pokud pak přitápíte elektrickým kotlem, je to neekonomické i neekologické.

Jak jste to vyřešili?
Klíčové bylo najít jiný stabilní zdroj tepla. Ve spolupráci s kolegy v naší skupině, kteří se starají o vodní hospodářství, jsme identifikovali jako možný zdroj tepla vodu z vodovodního potrubí. Velkou výhodou je, že i v průběhu roku má voda stabilní teplotu od 6 do 11 °C. Tepelné čerpadlo, které je napojeno na přívodní řad, má tedy v tomto případě stabilní zdroj nízkopotenciálního tepla a až dvakrát větší účinnost než v klasické variantě.

Kde jste se inspirovali?
Dříve se podobné systémy využívaly ve vodojemech, ale nikdo je dosud neaplikoval do vodovodního potrubí. Náš projekt je v tomto ohledu nejen světově unikátní, ale také velmi ekonomický. Teplo získané tímto způsobem je o 30 procent levnější než teplo z plynových kotlů.
 
Kdo systém provozuje?
Naši kolegové ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace, která je součástí skupiny Veolia, provozují vodovodní přípojku a vlastní výměníkovou šachtu. Veolia Energie pak zajišťuje provoz a výrobu tepla z tepelných čerpadel a z výměníkové stanice napojené na soustavu dálkového vytápění. 

Pokryjete dodávkou tepla celý rok?
Výkon tepelného čerpadla pokryje základní potřeby budovy na vytápění a přípravu teplé vody, a to po celý rok. Špičkové odběry tepla jsou pak řešeny dodávkou ze sítě dálkového vytápění. Podíl dodávky tepla je 75/25 ve prospěch tepelného čerpadla.

Umožňuje systém také chlazení budov?
Ano, stejnou technologii využíváme v letních měsících také pro chlazení obou objektů.
 
Jaké další inovace jsou u tohoto projektu využity?
V objektu V-Tower je nainstalováno například bezcirkulační řešení rozvodu teplé vody. Běžně, pokud chcete vodu o určité teplotě, musíte ji odtočit a počkat, až teče požadovaná teplota. V některých objektech je tento problém řešený tepelnou smyčkou, což ale generuje velké teplotní ztráty. V našem případě je cirkulační smyčka na teplou vodu zrušena a díky inteligentnímu systému je voda ohřívána pouze v místech, kde dochází k poklesu teploty pod určitou hodnotu. Zákazník tak získá vysoký komfort v podobě okamžitého přístupu k horké vodě a současně ekologicky i ekonomicky výhodné řešení. Další výhodou je rovněž ochrana systému proti vzniku škodlivé legionely.

V sousedním Main Pointu topíte také vodovodním potrubím?
V tomto případě budeme získávat teplo obdobným způsobem, ale z kanalizace. Odpadní voda má teplotu od 14 do 22 °C a je tak výborným zdrojem tepla. Problém ale může nastat s kapacitou. Vodovodní potrubí je konstantně plné. U kanalizace záleží, na jakou oblast jsou sítě napojené. V okolí Main Pointu jsou zejména bytové domy, které v ranních hodinách produkují dostatek odpadní vody k vytopení administrativních prostor. Teplo se z odpadních vod získává pomocí unikátního spirálového výměníku, který opět provozuje naše vodárenská divize. V Čechách se jedná o první projekt tohoto druhu, ve světě už několik podobných realizací proběhlo. Jedná se o know-how vlastněné Veolií. Výhodou odpadních vod je, že mají daleko větší teplotní potenciál, ale je jich většinou také daleko méně.

Kde se dá podobný systém vytápění využít?
Všude tam, kde je dostatečný průtok vody ve vodovodní a kanalizační síti a voda v potrubí či kanalizaci proudí gravitačně.

Je to řešení budoucnosti? 
Je to taková třešnička na dortu, která otevírá novou, dosud nepoznanou cestu. Výhodou Veolie je spojení vodárenského a energetického know-how i možnost čerpat zkušenosti ze zahraničí. Díky tomu můžeme klientům nabídnout širší škálu možností, jak řešit tepelné hospodářství ekologicky i ekonomicky, a V-Tower je toho důkazem.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh textu, který bude vložen do Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů na začátek kapitoly 3.2.9 Záměry v oblasti superstrategických/kritických surovin EU. Tímto doplněním se dle názoru Ministerstva průmyslu a obchodu nemění text platné Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů natolik, aby bylo třeba opakovat proces posouzení dopadů realizace strategie na životní prostředí (SEA).

Dokument ke stažení:

Materiál

Evropská komise vypsala konzultaci týkající se hodnocení nařízení o přepravě odpadů. Účelem hodnocení nařízení je zjistit dobré a špatné postupy v jeho uplatňování a na základě pěti kritérií (účinnost, účelnost, význam, soudržnost, přidaná hodnota EU) posoudit, zda plní své cíle. Tato veřejná konzultace slouží k posouzení toho, zda nařízení splnilo svůj účel, příp. do jaké míry. Další informace o této konzultaci a doprovodné dokumenty jsou dostupné na stránkách EK ZDE. Konzultace bude ukončena dne 27. dubna 2018.

Dále Evropská komise vypsala konzultaci ohledně hodnocení a případné revize směrnice 2000/14/ES o hluku ve venkovním prostoru. Evropská komise provádí hodnocení účinnosti stávajících právních předpisů týkajících se emisí hluku ze zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru: směrnice 2000/14/ES o hluku ve venkovním prostoru, která se vztahuje přibližně na 57 druhů venkovních zařízení, jako jsou ty, které se používají na staveništích nebo v parcích a zahradách. Další informace o této konzultaci a doprovodné dokumenty jsou dostupné na stránkách EK ZDE. Konzultace bude ukončena dne 18. dubna 2018.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo pokyn pro schvalování, poskytování a kontrolu finančních prostředků z roční úhrady z vydobytých nerostů.

Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 33h a násl.) stanoveným poplatníkům ukládá povinnost zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů. Z výnosu úhrady z vydobytých nerostů přísluší státnímu rozpočtu podíl ve výši vymezené pro jednotlivé nerosty v ustanovení § 33n horního zákona. Ze souhrnného takto vymezeného podílu státního rozpočtu na celkové úhradě za vydobyté nerosty podle ustanovení § 33o odst. 1 Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) přísluší částka ve výši 28 %.

Pokyn pro schvalování, poskytování a kontrolu finančních prostředků z roční úhrady z vydobytých nerostů podle Hlavy II zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (účelová dotace k odstranění škod způsobených dobýváním ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů – tzv. ekologická dotace – ED) s platností od 15. února 2018 stanovuje jednotný postup pro uplatňování žádostí o přidělení této tzv. ekologické dotace a současně způsob uvolňování a kontroly (viz. příloha).

Dokument ke stažení:

Pokyn k tzv. ekologické dotaci

Vlekařům, kteří draze vyrábějí technický sníh, se v budoucnu zřejmě ještě zvýší náklady, což ovlivní i ceny skipasů. Ministerstvo zemědělství zvažuje, že zavede poplatek za odběr povrchové vody pro umělé zasněžování. Podle něj platí všichni velcí odběratelé a není důvod dávat skiareálům výjimku. „My žádnou vodu nespotřebujeme, neznečistíme. Jen ji přeměníme na sníh, takže se s ní nic špatného neděje. Navíc na jaře pomalu odtává. Někdo zase jen vymýšlí hlouposti,“ zlobí se například majitel areálu Proskil v Branné Rostislav Procházka. Podle něj by v takovém případě musely úřady zpoplatnit i vodu, kterou využívají vodní elektrárny pro výrobu elektrické energie. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo oznámení (C 57, 15.2.2018) Evropská komise pro podniky, které mají v roce 2019 v úmyslu dovážet nebo vyvážet regulované látky poškozující ozonovou vrstvu do Evropské unie nebo je z ní vyvážet, a podnikům, které mají v úmyslu v roce 2019 vyrábět nebo dovážet tyto látky pro základní laboratorní a analytické použití. Oznámení také uvádí, že po vystoupení Spojeného království z Evropské unie ke dni 29. března 2019 budou společnosti nacházející se v jedné z ostatních 27 členských států k dovozu regulovaných látek ze Spojeného království nebo k jejich vývozu do Spojeného království potřebovat licenci. Oznámení ke stažení ZDE

Ve Věstníku EU dále vyšla (L 42, 15.2.2018) Směrnice Komise (EU) 2018/217 ze dne 31. ledna 2018, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí přizpůsobením oddílu I.1 přílohy I vědeckému a technickému pokroku. Směrnice je k dispozici ZDE.