V současné době jsme v celé Evropské Unii svědky postupného přechodu k principům oběhového hospodářství napříč jednotlivými obory lidské činnosti. Tento přechod již dnes provází či v nejbližší době vyvolá celou řadu změn i v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod.

Asi nejvýznamnější změnou, kterou obor VaK prochází, je změna ve způsobu nakládání s čistírenskými kaly. V nedávné době přijaté vyhlášky mimo jiné výrazným způsobem zpřísnily mikrobiologické požadavky na kvalitu kalů, a to jak pro jejich aplikaci na zemědělskou půdu (s odloženou účinností od 1. 1. 2020), tak i pro jejich kompostování (platné již od roku 2017). Čistírenské kaly budou i nadále v centru pozornosti i kvůli stále častěji potvrzovaným nálezům těžkých kovů, farmak či antibiotik. Na druhé straně čistírenské kaly obsahují i nezanedbatelné množství cenných látek, například fosforu. Tato látka s výrazně omezenými celosvětovými zásobami byla zařazena na seznam kritických surovin, protože Evropa je závislá na dovozu fosfátových hornin často z geopoliticky velmi nestabilních zemí. I v případě, že v zemědělství není využit přímo upravený čistírenský kal, lze v něm obsažený fosfor na zemědělskou půdu aplikovat formou popílku, biocharu, kapalin vzniklých spálením, zplyněním či ideálně jako čistý produkt struvit, který vzniká srážením na fosfor bohatých toků (odpadní voda, kalová voda) na čistírnách odpadních vod. Z tohoto důvodu je důležité, aby chystaná revize nařízení o hnojivech umožňovala v budoucnu začlenit struvit a produkty na bázi popílku mezi zdroje recyklovatelných nutrientů. V současné době cenový rozdíl mezi fosforem získaným z fosfátových minerálů oproti fosforu z čistírenských kalů či odpadních vod je příliš velký, než aby recyklace fosforu mohla být uplatnit v širším měřítku. Nabízí se tedy změna společné zemědělské politiky EU, úprava zdanění dovážených surovin či naopak dotací alternativních zdrojů nutrientů pro zemědělská hnojiva. Čistírenské kaly mají rovněž velký a v ČR ne zcela využitý potenciál produkce tepla a elektrické energie ať už formou anaerobního vyhnívání a produkce bioplynu, či jejich termického zpracování.

Velký tématem bezesporu je i opětovné využívání vyčištěných odpadních vod. Vzhledem k neustále se zpřísňujícím požadavkům na kvalitu vyčištěných odpadních vod (za rostoucích nákladů) se přímo nabízí využívat vyčištěné odpadní vody všude tam, kde není potřeba kvalita vody pitné. Již dnes řada států ve světě opětovně využívá vyčištěné odpadní vody v objemu přesahují stovky mil. m3 za rok, nejdále v této oblasti v Evropě je Španělsko a Itálie. Velký potenciál využití vyčištěných odpadních vod lze spatřovat především v závlahách, rekreačním využití či v zemědělství. Je otázkou k diskuzi, zda má smysl na jedné straně za značných nákladů odstraňovat nutrienty z odpadních vod a následně tyto samé nutrienty ve velké míře aplikovat na zemědělskou půdu. Přestože obecné principy opětovného využívání odpadních vod jsou již dnes nedílnou součástí evropské i národní legislativy, bude nutné přesně definovat požadavky na kvalitu vyčištěných odpadních vod podle jejich zamýšleného využití. Urychlené přijetí evropské směrnice, která by stanovila minimální požadavky na kvalitu vyčištěných odpadních vod pro jejich další legislativně ošetřené využití, je více než žádoucí a potřebné.

S principy oběhového hospodářství se budeme setkávat i v oblasti pitných vod. Jedním z motivů Evropské komise při přípravě revize směrnice o pitné vodě je zvýšit povědomí obyvatel o ceně a kvalitě pitné vody z veřejných vodovodů. Přestože již dnes mají obyvatelé v ČR přístup k vysoce kvalitní pitné vodě, což je opakovaně potvrzováno srovnáním na celoevropské úrovni, je potřeba podpořit důvěru lidí k vodě z kohoutku. Nižší spotřeba balené vody totiž může českým domácnostem ušetřit stovky mil. Kč ročně. Současně lze takto významným způsobem snížit i množství odpadu tvořeného plastovými lahvemi a zátěž životního prostředí při jejich likvidaci.

Je zřejmé, že principy oběhového hospodářství nacházejí uplatnění i v oboru VaK. Tento přechod se však neobejde bez změny zaběhnutých schémat, legislativy či podpoře nejrůznějších pilotních projektů. V krátkodobém horizontu se můžeme potýkat s vyššími investičními a provozními náklady, v dlouhodobém pohledu se ale bez oběhového hospodářství z důvodu pouze omezených zásob přírodních zdrojů neobejdeme.

Autor: Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR

Zdroj: Odpadové fórum 3/2018

Jak se obejít bez fosilních paliv a nahradit je "zelenou" energií, chtějí vědci a firmy z Evropy vyzkoušet na kodaňském letišti Kastrup. Založili proto konsorcium Energy-X, do kterého byli přizváni i vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Čeští vědci budou mít na starosti řešení, jak uchovat energii z obnovitelných zdrojů díky elektrolýze vody a následnému získání vodíku. Technologie použitelná pro letiště má vzniknout do deseti let. Uvedl to ústav Heyrovského v tiskové zprávě.

Obnovitelné zdroje nahrazují energii z fosilních paliv již dnes, mají ale jednu podstatnou nevýhodu. "Ekologické varianty jsou sice všudypřítomné a relativně dostupné, energie z nich je však využitelná buď okamžitě, nebo vůbec," uvádí zpráva ústavu. Uchování energie pro pozdější využití je proto pro rozvoj "zelené" energetiky zásadní.

"Česká ekonomika ročně spotřebuje přes 400 terawatthodin energie, to je ekvivalent asi dvacetinásobku výkonu Temelína. Tato spotřeba je kryta fosilními palivy až ze 70 procent, vyřešit ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů je tedy nutností pro změnu energetické bilance," uvedl vedoucí českého vědeckého týmu Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Jeho tým k uchování energie používá elektrolýzu vody. Při ní se získává vodík, který se dá následně použít pro výrobu elektřiny nebo tepla.

K tomu, aby se metoda mohla využít v širším měřítku, musejí vědci najít vhodný katalyzátor - tedy látku, která urychlí chemickou reakci, ale přitom se sama nezmění. "V současné době se výzkum zaměřuje na nalezení dostatečně stabilního katalyzátoru, který bude zároveň ekonomicky smysluplný," uvedli vědci ve zprávě.

Elektrochemickou přeměnou obnovitelné elektrické energie na vodík se odborníci z ústavu Heyrovského zabývají dlouhodobě, koordinují dokonce celoevropský projekt ELCOREL, který se na tento výzkum zaměřuje. "V české historii se jedná o projekt ojedinělý, žádný vědecký ústav zatím projekt s tak velkým mezinárodním přesahem neřídil," stojí ve zprávě ústavu. Právě díky své roli v ELCOREL byli vědci vybráni i do konsorcia ke kodaňskému letišti.

Letiště Kastrup nebylo podle Krtila vybráno náhodou. "Skandinávské země jsou známé svým vysokým využíváním "zelené" energie, kterou lze snadno využít k demonstraci životaschopnosti vyvíjených technologií v průmyslovém měřítku," sdělil vědec. Do deseti let má vzniknout technologické řešení, které by bylo použitelné jak pro letiště, tak například pro velké firmy.

O použití energie z vodíku se mluví v automobilovém průmyslu, podle Krtila je současný projekt širší. "Nejde o to, co spotřebuje jednotlivec, ale celá ekonomika," řekl. Nový směr energetiky je podle něj nutností vzhledem k tomu, jak se vyčerpávají zdroje z fosilních paliv.

Zdroj: ČTK

Kolín vyhlásil výběrové řízení na dodavatele popelnic na plast. Kolín je chce rozdat všem zájemcům, kterých je zatím zhruba 2500. Další zájemci se budou moci ještě hlásit, ale již přímo vítězné firmě. Náklady na pořízení popelnic Kolín odhaduje na 2,5 milionu korun, zhruba dva miliony zaplatí dotace. Novinářům to v pátek řekl místostarosta Michael Kašpar (Změna pro Kolín).

Lidé, kteří popelnici zdarma dostanou, budou muset podepsat, že ji budou po předem danou dobu využívat na území Kolína. Plnění smlouvy může být v budoucnu kontrolováno, nikoliv ale ze strany města, ale ze strany poskytovatele dotace, tedy Evropské unie.

Kolín již získal také dotaci na pořízení plastových kompostérů o objemu 900 litrů. O ně se přihlásilo zhruba 1000 lidí. Kolín nyní bude vyhlašovat výběrové řízení na dodavatele, náklady se odhadují na 3,2 milionu korun, dotace má pokrýt 2,8 milionu korun.

Kolín před objednáním konkrétního počtu popelnic vždy zjišťuje zájem lidí. Chce tak předejít situaci, kdy by bylo kontejnerů nedostatek, nebo naopak přebytek.

Zdroj: ČTK

Na pravidelném jednání Rady pro životní prostředí evropští ministři probrali oběhové hospodářství (tzv. oběhový balíček), které zahrnuje i strategii pro omezení spotřeby plastů.

„Strategie, kterou zveřejnila Evropská komise v lednu 2018[1], správně formuluje skutečné problémy vycházející z dnešní neudržitelné situace kolem produkce plastů a nakládání s odpadními plasty,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž, který Českou republiku na jednání zastupoval. „Jsme rádi, že se Komise chce zaměřit na regulaci biologicky rozložitelných plastů, nadrozměrných obalů a jednorázových plastů, protože v tom vidíme velký potenciál ke změnám,“ doplnil. Dodal zároveň, že výchozím bodem pro každou takovou aktivitu je ale vzniku odpadů předcházet.

Nový balíček Evropské komise obsahuje 3 témata - evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, provázanost právních předpisů věnovaných chemickým látkám, výrobkům a odpadům i rámec pro sledování oběhového hospodářství. Tyto iniciativy (nelegislativního charakteru) doplňuje zpráva o kritických surovinách a zpráva o oxo-plastech, které patří ke skupině plastů s údajnou biologickou odbouratelností výrobci pouze deklarovanou. Evropa mj. konstatuje, že neexistují žádné důkazy o tom, že by tyto materiály měly pozitivní přínos pro životní prostředí. Plast se sice rozpadá na malé částečky, ale ty pak zůstávají v životním prostředí enormně dlouhou dobu. Problém kontaminace plasty se kvůli nim v životním prostředí přesouvá do potravních řetězců, kde sice není vidět, ale může přinášet mnohem větší zkázu.

Česká republika vnímá novou evropskou strategii jako velmi optimistickou, reálný stav nakládání s plasty v EU a výhled do budoucna, který ovlivňují například kroky Číny k omezení dovozu znečištěných plastů, nejsou dobrou startovní plochou pro její úspěšné naplňování. Je proto třeba stanovit konkrétní řešení. Za nejlepší možný přístup považuje ČR přijímání takových dobrovolných a ekonomických nástrojů a pobídek, které budou znamenat i reálnou stimulaci poptávky po výrobcích obsahujících recyklované materiály. „Česká republika výrazně podporuje dobrovolné aktivity průmyslu a výrobců v oblasti redukce plastového odpadu, protože prevence vzniku odpadu je na špičce hierarchie nakládání s odpady,“ přiblížil plány ČR Vladislav Smrž. „Touto cestou chceme v ČR docílit snížení používání jednorázových plastů a nádobí.“

Již minulý týden při jednání s eurokomisařem Vellou představil ministr Brabec pozici MŽP směrem ke snižování jednorázových plastů, konkrétně plastového nádobí ve fastfoodech, na čerpacích stanicích, ve vlacích a občerstvovacích zařízeních. Ministr Brabec odstartoval projekt, který aktuálně vzniká jako reakce MŽP na neudržitelnou spotřebu jednorázových plastů. Ministerstvo životního prostředí oslovilo v první fázi několik řetězců, kterým nabízí připojit se k iniciativě ministra Brabce nazvané #dostbyloplastu. Spočívá v uzavření dobrovolných dohod mezi MŽP a společnostmi, které budou ochotné zavázat se ke snížení spotřeby plastů a jednorázového nádobí ve svých provozech. „Nechtěl jsem čekat, až se dojedná nová evropská legislativa v oblasti snižování jednorázových plastů. Současný stav je neudržitelný a postupně jsme zavalováni odpadky, které končí na skládkách. Někoho to překvapí, ale ani kelímky z kukuřičného škrobu nebo bioplasty nejsou řešením, protože se buď do kompostu nedostanou, nebo neplní svojí funkci. Takže jedinou cestou je odpadu předcházet a plastové nádobí, brčka nebo kelímky na kávu vůbec nepoužívat, nebo aspoň maximálně omezit jejich použití. Lidé jsou dnes daleko odpovědnější vůči životnímu prostředí, ale musí mít možnost volby. A právě tady je obrovský prostor pro firmy ukázat svoji společenskou odpovědnost a nabídnout lidem alternativy,“ nastínil iniciativu #dostbyloplastu ministr Brabec.

Evropští ministři se dnes věnovali také sdělení o provázanosti právních předpisů věnovaných chemickým látkám, výrobkům a odpadům, které obsahuje oběhový balíček. „Je nutné se zabývat tím, aby byla skutečně zajištěna netoxická recyklace, ale zároveň, aby bylo jasné, co se stane s odpadem, který nebude vhodný pro vstup do recyklace na základě omezení vyplývajících z chemické legislativy,“ vysvětlil náměstek Smrž.

Škoda Auto investuje v příštích pěti letech do alternativních pohonů a nových služeb mobility zhruba dvě miliardy eur, tedy přes 50 miliard korun. V roce 2025 chce mít deset modelů na elektrický pohon, z toho šest čistých elektromobilů. Před zahájením ženevského autosalonu to uvedl předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier.

V příštím roce automobilka předvede první plug-in hybrid v modelu Superb a také elektrický Citigo. O rok později přijde zcela nový elektromobil na základě loni uvedeného konceptu Vision E.

"V příštích dvou letech uvedeme 19 zcela nových modelů. Jedním z nich bude Vision X," uvedl Maier. Škoda podle něj má ambici v budoucnu vyrábět dva miliony vozů ročně. V současnosti je to přes jeden milion.

Škoda Auto dnes také ještě před zahájením ženevského autosalonu odhalila koncept nového městského SUV Vision X. Nový crossover uvede na trh v roce 2019. Vůz o délce 4,26 metru je jako první Škoda vybavený hybridním pohonem kombinujícím benzinový motor (1,5 litru, 130 koní) s elektromotorem a pohonem na zemní plyn CNG. Moderně uspořádaný hybridní systém zajišťuje rychlou odezvu a nízké hodnoty emisí. Poprvé je využito spojení úsporného a ekologického spalovacího motoru s řemenem poháněným startovacím generátorem vpředu a elektromotorem na zadní nápravě. Ten je schopen se sám postarat o pohon vozidla na krátkých cestách.

Kapacita kompaktních akumulátorů stačí k tomu, aby Vision X ujel na čistě elektrický pohon vzdálenost až dva kilometry. Může se tak pohybovat například na sídlišti, v nízkoemisní zóně ve městech, nebo ve volné přírodě. Maximální rychlost činí 200 km/h.

Zavazadlový prostor o objemu 380 litrů obsahuje speciální systém, kterým lze upevnit dva elektricky poháněné skateboardy. Bezpečně jsou uloženy také dvě helmy a dron s kamerou, kterou lze zaznamenat videoklip z jízdy na skateboardu. V opěradlech sportovních sedadel řidiče a spolujezdce jsou také připevněny vyjímatelné ochranné pomůcky, které chrání krční páteř a záda jezdce na skateboardu. Ve středové konzole jsou integrovány dvě sportovní lahve.¨

Zdroj: ČTK

Evropská komise dnes navrhla řadu konkrétních opatření s cílem zlepšit provádění nařízení REACH. Zejména svá opatření cílí na zlepšení kvality registračních dokumentací, zjednodušení celkového povolovacího postupu a zajištění rovných podmínek pro podniky z EU i ze zemí mimo EU. Komise chce také podpořit MSP při dodržování REACH a zlepšit jeho prosazování ze strany vnitrostátních orgánů. Další oblastí, na kterou se Komise zaměřuje je lepší provázanost REACH s právními předpisy o ochraně pracovníků a předpisy o odpadech. Komise prodiskutuje výsledky druhého přezkumu nařízení REACH a příslušná následná opatření s Evropským parlamentem, členskými státy a zainteresovanými subjekty na veřejné konferenci plánované na červen 2018.

Další informace:

• Deset let nařízení REACH: bezpečnější chemické látky pro spotřebitele, pracovníky a životní prostředí (tisková zpráva Komise)

• ZPRÁVA

• Sdělení Komise: Souhrnná zpráva o uplatňování nařízení REACH a přezkumu některých prvků – závěry a opatření

• Pracovní dokument útvarů Komise

Dva milióny korun nafakturovaly Pražské vodovody a kanalizace v loňském roce zákazníkům za nelegální odběry pitné vody a černou produkci odpadních vod.

V sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce ve výši čtvrt miliónu korun.

Z celkových 254 případů nelegálních produkce odpadních vod jich pracovníci PVK prokázali 77 procent. „V drtivé většině případů se jednalo o nepřihlášenou kanalizační přípojku či přímé napojení do revizní šachty,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.

U černých odběrů vody firma prošetřila 222 případů a prokázala jich 65 procent. Nejčastěji se vyskytovala neoprávněná manipulace s vodoměrem (64 %) a neměřená odbočka před vodoměrem (18 %).

PVK vytipovávají potenciální černé odběry kontrolou odběrných míst z vlastní databáze. Pokud stávající smlouva na vodné neobsahuje ujednání o odvádění odpadních resp. srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu, provedou v nemovitosti kontrolu. PVK také kontroluje objekty, které nejsou v její databázi (jedná se o vlastní studně) s ohledem na napojení do veřejné kanalizace. Do soukromých objektů zaměstnanci PVK vstupují vždy za přítomnosti vlastníka objektu. PVK žádají i příslušný místní úřad (státní stavební dohled) o případnou pomoc. Stav vypouštění odpadních vod zjišťuje PVK také pomocí kamerového průzkumu a speciálních úkonů.

Na základě přešetření PVK stanoví výši způsobené škody. Pokud nelze objektivně zjistit dobu užívání, ani ji stanovit pomocí stavebních úřadů nebo dodavatelských organizací a užívání nemovitosti trvá delší dobu, doba trvání podle zákona o vodovodech a kanalizací se vypočítává. U fyzických (nepodnikajících) osob jsou to tři roky zpětně od data zjištění neoprávněného vypouštění. U fyzických (podnikajících) a právnických osob čtyři roky zpětně.

Diskuze na správní radě ECHA v prosinci 2017 zhodnotila řadu náročných úkolů při provádění kontrol souladu registrační dokumentace a hodnocení látek v nanoformách podle současného legislativního textu nařízení REACH. ECHA souhlasí s tvůrci politik, že nedostatek údajů o nebezpečnosti nanomateriálů na trhu omezuje hodnocení jejich rizik a identifikaci možné potřeby dalších opatření pro řízení těchto rizik.

Správní rada ECHA souhlasí s tím, že pro účinné provádění nařízení REACH u chemických látek v nanoformách je nezbytné provedení změn v legislativním textu nařízení (přílohy).

Mezitím ECHA společně s členskými státy zvýší úsilí při spolupráci na změnách OECD pokynech na provádění testů (OECD Test Guidelines) a zajistí, aby se z OECD testů mohly získat spolehlivé a průkazné údaje také pro chemické látky v nanoformách.

Tato práce společně s očekávanými změnami příloh nařízení REACH umožní další aktualizaci ECHA „Pokynů“ pro nanomateriály.

Další informace:

• Strategie ECHA pro chemické látky v nanoformách

• Více o nanomateriálech

• EUON: Hodnocení rizik nanomateriálů - další úvahy

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, který byl schválen zastupitelstvem tohoto kraje 25. 4. 2016, počítá s tím, že převážná část zbytkového komunálního odpadu z celého kraje, tedy cca od 1,2 mil. obyvatel, by se měl spalovat na zařízení pro termické využití odpadu ZEVO v teplárenské zařízení ČEZ v Horních Počáplech, a to po roce 2024. Město Mělník ve svém vyjádření k tomuto záměru ze dne 6. 1. 2016 zpochybnilo environmentální a ekonomickou smysluplnost tohoto plánu.

Město konstatuje, že Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje je špatně připraveným dokumentem, který neodpovídá realitě a přenáší problémy s komunálním odpadem na dotčené obce a města, zejména s emisemi z dopravy a provozování vlastního zařízení. Z environmentálního hlediska je třeba, aby byla spalovna stavěna nikoli jako samostatné teplárenské zařízení využívající odpad jako palivo, ale aby byla součást integrovaného zařízení, které odpady především třídí pro jejich další využití a kde je spalování pouze jedna z alternativ, nikoli s nejvyšší prioritou. Více ZDE

Užitečnésemináře.cz se Vás dovolují pozvat na seminář „SYSTÉM EVIDENCE PŘEPRAVY NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ (SEPNO)“, který se uskuteční 17. a 26 dubna v Praze. Seminář bude věnovaný splnění zákonné povinnosti ohlášení přepravy nebezpečného odpadu na území ČR v souladu s § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění. Výklad získáte přímo od spoluautorky právního předpisu paní ing. Gabriely Bulkové z MŽP. Další informace získáte: I. termín / II. termín.

Nizozemský supermarket Ekoplaza otevřel ve své prodejně v Amsterdamu uličku, kde nabídne pouze produkty bez plastů. Podle řetězce se jedná o vůbec první uličku svého druhu, kde mohou zákazníci nakupovat jen zboží, které není zabaleno v plastových obalech. Projekt poslouží také k testování nových, k přírodě šetrnějších materiálů. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

V pondělí dne 5. března proběhne v rámci Rady pro životní prostředí jednání o oběhovém hospodářství, emisích CO2 a kvalitě ovzduší, a ekologizaci evropského semestru.

Oběhové hospodářství

Na úvod zasedání Rady pro životní prostředí proběhne výměna názorů týkající se dvou klíčových iniciativ Komise zahájených v polovině ledna 2018 v návaznosti na akční plán pro oběhové hospodářství: evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství a otázek na pomezí mezi oblastí chemických látek, výrobků a odpadů.

Diskuse se zaměří na prosazování značného nárůstu používání recyklovaných plastů, jakož i na bezpečné využívání odpadů obsahující látky vzbuzující obavy.

• Akční plán EU pro oběhové hospodářství (Evropská komise)

Emise CO2 a kvalita ovzduší

V návaznosti na tuto rozpravu předloží Komise návrh nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla.

Poté budou předsednictví a Komise stručně informovat o nedávném 21. zasedání evropského fóra pro ekologické inovace ke zlepšení kvality ovzduší.

Francouzská delegace pak podá Radě informace o aktuální stavu jednání o globálním paktu pro životní prostředí. Dánsko se bude zabývat zásadami provádění nařízení o invazních druzích.

Poté bude následovat neformální oběd, na němž budou ministři jednat o ekologických inovacích v kontextu oběhového hospodářství.

• Evropské fórum pro ekologické inovace (Evropská komise)
• Globální pakt pro životní prostředí (Evropská komise)

Ekologizace evropského semestru

Na úvod odpoledního zasedání proběhne výměna názorů na ekologizaci evropského semestru.

Členské státy se budou zabývat nutností integrovat environmentální aspekty evropského semestru do provádění politiky v oblasti životního prostředí. Tím by byla vytvořena vazba na proces přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a na nově přijatý akční plán pro zajištění dodržování právních předpisů.

• Evropský semestr (souvislosti)

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Novela vyhlášky má začít platit od 1. ledna 2019.

Záměrem předkládaného návrhu je zajistit, aby Česká republika splnila cíl daný směrnicí Rady č. 1999/31/ES o skládkách odpadů, která stanoví pro rok 2013 snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen „BRKO“) ukládaných na skládky odpadů na 50 % produkce roku 1995 a v cílovém roce 2020 na 35 % produkce roku 1995. V současnosti Česká republika tyto cíle neplní.

Hlavním principem, který má dle navrhované právní úpravy zajistit plnění těchto cílů, je zavedení celoročního sběru BRKO. Nyní mají obce dle vyhlášky č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování BRKO rostlinného původu pro období od dubna do října, což ke splnění daného cíle není dostačující. Dochází také k nedostatečnému využití potenciálu, který BRKO mají, jako je možný zisk energie a zejména dodání organických materiálů do půdy a s tím spojené snížení míry erozního ohrožení půd v České republice.

Dále navrhovaná právní úprava zavádí nově povinnost obce zajistit místa pro odkládání jedlých olejů a tuků. V roce 2016 umožňovalo cca 10 % obcí občanům odevzdání  jedlých tuků a olejů, a to prostřednictvím sběrných míst nebo sběrných dvorů. Pokud občané tyto odpady na určená místa neodloží, ve většině případů odpad končí v kanalizaci, což je v rozporu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Zajištění míst pro odkládání jedlých olejů a tuků zvýší dodržování těchto zákonů občany.

Využitím jedlých olejů a tuků se podporuje snaha o využití neropných zdrojů v ČR, které mohou být náhradou za primární suroviny zejména ropné produkty, čímž se zároveň snižuje závislost na dovozu ropných derivátů. Zavedením třídění dojde nově k získávání velmi cenné druhotné suroviny, kterou je možné využít v energetických zdrojích, např. do kogenerační jednotky, jako přídavek k pohonným hmotám ve formě methylesteru nebo po regeneraci mohou být využity v různých odvětvích (chemický, gumárenský, dřevařský průmysl). Zároveň dojde k podpoře výroby biopaliv, které dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, musí být přimíchávány k pohonným hmotám. Jedlé oleje a tuky budou tedy zohledněny při výpočtu do minimálního povinného podílu biopaliv, a přispějí tak k udržitelnému systému nakládání s cennou surovinou.

Termín připomínek je stanoven na 23. března 2018.

Dokument ke stažení:

zd_KORNAWFJ95LY.docx

pz_KORNAWFJ95LY.docx

ma_KORNAWFJ95LY.docx

Český spolek pro péči o životní prostředí pořádá dne 22. března na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) tradiční Kabinet odpadů. Kabinet je ve spolupráci s vedením odboru odpadů MŽP zaměřen na aktuální informace týkající se nejen legislativy a transformace českého odpadového hospodářství, ale i na stěžejní priority Evropské unie ovlivňující další vývoj s praktickým dopadem v oblasti odpadů. Diskusní podněty a otázky lze zaslat v předstihu na email: spolekzp@csvts.cz. Pozvánka ke stažení ZDE

Úspora energií, sledování kvality ovzduší, předcházení odpadů a protipovodňová opatření – to jsou hlavní témata čtyř dotačních výzev, které čerstvě vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR. Z Operačního programu Životní prostředí na ně dohromady vyhradilo 5,4 miliardy korun z EU. Investice nabídne MŽP převážně veřejnému sektoru, některé z nich ale pomohou i podnikatelům a potravinovým bankám. Žádosti o dotace přijímá Státní fond životního prostředí ČR od 1. března vyjma dotací na předcházení odpadů, u kterých lze podávat žádosti od 3. dubna.

Dotace na zateplení a energeticky úsporné renovace veřejných objektů (výzva č.100)

Největší objem z vymezených prostředků, přesně 3 miliardy korun, směřují na zateplování veřejných budov a snižování energetické náročnosti ve městech a obcích. 

„O dotace v oblasti energetických úspor z Operačního programu Životní prostředí je tradičně mimořádný zájem. V předchozí výzvě si o příspěvek v celkové výši 3,8 miliardy korun řeklo 702 žadatelů. Ti, kteří svou žádost nestihli podat, mají nyní další šanci. Podmínky zůstávají stejně atraktivní jako v minulé výzvě,“ uvádí ministr Richard Brabec s tím, že i nyní může dotace pokrýt až 55 % ze způsobilých výdajů na projekt a v případě instalace nuceného větrání s rekuperací se dotace může vyšplhat až na 70 %.  Dotační výzva je určena majitelům budov sloužícím k veřejným účelům, jako jsou školy, nemocnice či úřady, tedy zejména obcím a městům. Ty mohou žádat o příspěvek na zateplení fasád, výměnu renovaci oken a dveří, rekuperaci, nový úsporný zdroj tepla, solárně-termické kolektory, fotovoltaické systémy a další opatření, díky nimž si sníží energetickou náročnost objektu, a následně uspoří výdaje za jeho provoz. Nemusí to ale být výhradně projekty na kompletní rekonstrukci, dotaci lze získat i na částečné renovace, výše podpory se potom odvíjí od výše dosažených energetických úspor.

„Zejména menší obce či města u této výzvy zcela jistě ocení, že vedle dotace mohou zároveň požádat o zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR,“ dodává ředitel Fondu Petr Valdman a vypočítává její nesporné výhody: „Půjčka je po dobu realizace projektu bezúročná, bez dalších poplatků a navíc s bezkonkurenční fixní úrokovou sazbou 0,45 % p. a. Umožní tak žadatelům pokrýt nedotovanou část způsobilých nákladů na projekt a část vlastních zdrojů.“

Žádosti o dotace lze podávat od 1. března 2018 do 31. ledna 2019, o půjčku je možné žádat kdykoliv až do doby zahájení realizace projektu. Podrobné informace najdou zájemci na stránkách Fondu.

Půl miliarda na domácí kompostéry, kontejnery na textil a nově i na potravinové banky (výzva č.103)

K dalším oblíbeným dotacím, u nichž zájem pravidelně převyšuje stanovenou alokaci, patří podpora předcházení vzniku komunálního a průmyslového odpadu. Rezort na ni aktuálně vyčlenil z Operačního programu Životní prostředí půl miliardy korun. Z ní uhradí městům a obcím až 85 % způsobilých výdajů na pořízení domácích kompostérů do domácností svých občanů a na vybudování nebo rozšíření sítě kontejnerů na textil. Znovu podpoří i zakládání tzv. re-use center pro opětovné použití výrobků.

Oproti předchozím výzvám mohou o dotaci nově požádat i potravinové banky, které bezúplatně shromažďují darované potraviny a přidělují je humanitárním nebo charitativním organizacím, nebo poskytují potravinovou pomoc lidem v hmotné nouzi. „Potravinové banky považujeme za jedno z efektivních řešení, jak zamezit vzniku odpadu z potravin. Z kapacitních důvodů jsou zatím schopny přijímat jen asi 20 % toho, co jim supermarkety a jiní výrobci nabízejí. Přispějeme jim tedy na vybudování či rekonstrukci skladů a jejich vybavení nebo nákup svozové a manipulační techniky,“ upřesňuje ministr Brabec.

Finance jsou připraveny i pro výrobní podniky, které produkují průmyslový odpad. Dotace jim pomůže uhradit technologii, díky níž sníží produkci průmyslového odpadu o minimálně 15 %. Žádosti v dotační výzvě č. 103 lze podávat Státnímu fondu životního prostředí ČR od 3. dubna 2018 do 31. července 2018.

Povodňová ochrana a hospodaření se srážkovými vodami (výzva č. 113)

Ani další dotační nabídka není novinkou. V loňském roce ji ministerstvo představilo jako „Dešťovku pro obce“, když loni nabídlo starostům a subjektům veřejného sektoru dotace na zachytávání dešťové vody a její využití k zalévání veřejné zeleně. Doplnilo tak škálu dlouhodobě podporovaných opatření, jejímž cílem je ochránit občany před následky sucha a klimatické změny, podnítit města k efektivnějšímu hospodaření se srážkovou vodou a šetřit zdroje pitné vody. 

„Poměrně zásadní novinkou u této výzvy je navýšení alokace na 1,8 miliardy korun a prodloužení doby pro podání žádostí,“ uvádí Petr Valdman a doplňuje: „Máme zkušenosti, že u veřejných budov je příprava projektu složitější a trvá déle. Žadatelé si mohou přípravu projektu nyní v klidu rozplánovat, na podání žádosti mají téměř 10 měsíců. Žádosti budeme přijímat a vyhodnocovat průběžně, a z toho důvodu máme nachystanou k rozdělení i vyšší částku 1,8 miliardy korun.“ 

Dotační výzva kromě zachytávání srážkové vody do akumulačních či retenčních nádrží zahrnuje podporu i řady prvků tzv. modré infrastruktury, tedy vodních ploch ve městech, které mají významné environmentální a protipovodňové funkce. Konkrétně lze uvést výstavbu či rekonstrukci bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů, vsakovacích nádrží či průlehů. Podpořeny budou rovněž zelené střechy u veřejných objektů, výměna nepropustných zpevněných povrchů za vodou propustné plochy či odvodnění parkovišť do zasakovacích pásů.

O dotaci mohou žádat nejen subjekty veřejného sektoru, ale i státní organizace, správci toků a v konkrétních případech i podnikající osoby na vybudování nebo rekonstrukci bezpečnostních přelivů vodních nádrží. Příjem žádostí potrvá od 1. března 2018 do 7. ledna 2019.

Sto milionů na monitorování kvality ovzduší (výzva č. 98)

Poslední nabídka dotací, tentokrát pro výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, ale i obce a města ve výši 100 milionů korun se týká monitorování kvality ovzduší. Z dotace tak mohou spolufinancovat systémy pro sledování, hodnocení a předpověď kvality ovzduší a počasí, zajistit výstavbu monitorovací sítě, laboratoří, sběr vzorků a přenos dat, pořídit techniku pro jejich zpracování, simulaci, tvorbu databází.

Podporu je možné získat také na obnovu a rozvoj systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší standardními znečišťujícími látkami i skleníkovými plyny. Žádosti je možné podávat od 1. března do 20. prosince 2018.

Ke stažení:

• Dokumenty k 98. výzvě zde.

• Dokumenty k 100. výzvě zde.

• Dokumenty k 103. výzvě zde.

• Dokumenty k 113. výzvě zde.

Zatím víc než 1000 lidí z Mělnicka v petici požaduje zastavení projektu na stavbu velké spalovny odpadu. Zařízení na energetické využití odpadu v Horních Počaplech na Mělnicku chce postavit ČEZ. Petice je pro veřejnost k dispozici zhruba od půlky února v tištěné i elektronické podobě, zatím má přes 1300 signatářů. Lidé se bojí velkého znečištění ovzduší i dopravní zátěže. Podobný projekt je podle nich navíc zbytečný. Novinářům to dnes řekli Jindřich Petrlík z Arniky a zástupkyně petičního výboru Hana Beranová.

Skupina ČEZ chce zařízení na energetické využití odpadu uvést do provozu v roce 2024, argumentuje zákazem skládkování odpadů. Podle Arniky má předložená dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí řadu vážných nedostatků. Vyjádření firmy ČEZ a kraje ČTK zjišťuje.

"Společnost ČEZ deklarovala plán v Horních Počaplech ročně spálit až 320.000 tun odpadu zejména ze Středočeského kraje. Spalovna tak svou kapacitou převýší tu v pražských Malešicích a bude vůbec největším zařízením svého druhu v České republice. Chybí nám však odůvodnění, proč je potřeba postavit zrovna tak velký závod," řekla Beranová.

Obyvatele okolních obcí podle ní nejvíce trápí obavy z dopravní zátěže. Silnice obcemi podle ní velký nápor nákladních vozů nezvládnou, Středočeský kraj v současnosti zpracovává dopravní studii, podle které by měly vzniknout obchvaty okolních obcí. "Ty ale často vedou jen pár metrů od obydlených domů, navíc ztratí hodnotu pozemky s poli. Třeba pro obyvatele Beřkovic a Křivenic je to osobní katastrofa," uvedla Beranová.

Podle ní je riziko, že spalovna začne fungovat dříve, než by obchvaty byly postaveny. "Středočeský kraj má oproti projektu na spalovnu velké zpoždění," řekla. Podle Beranové tak hrozí, že nákladní vozy budou muset jezdit po silnicích třetích tříd okolními obcemi.

Se současnou podobou projektu spalovny již podle Arniky vyjádřily nesouhlas také zastupitelstva okolních obcí, jako jsou Dolní Beřkovice a Horní Počaply.

V Mělníku se 8. března uskuteční veřejné projednávání projektu, které svolalo ministerstvo životního prostředí. Na shromáždění bude projednána dokumentace o vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Akce se zúčastní také zástupci Arniky.

Zdroj: ČTK

Aby Česká republika snížila dopady sucha a vyřešila potíže se zásobováním obcí a měst pitnou vodou, vybuduje nové spojení vodárenských soustav. Ministerstvo zemědělství má už hotovou koncepci. Experti ve studii upozorňují na to, že velká potíž bublá i přímo v hlavním městě. Více ZDE

Zdroj: EURO

O malé fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů byl v loňském roce velký zájem, rozvoji pomáhají dotace a úprava legislativy. Vyplývá to z vyjádření společností ČEZ a S-Power, které patří k lídrům trhu. Administrativu pro systémy do deseti kilowattů omezila od začátku předloňského roku novela energetického zákona. Majitelé těchto zdrojů od té doby nepotřebují licenci. Navíc pro ně byla zavedena investiční podpora, hlavně v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám.

"Zájem lidí o fotovoltaické elektrárny roste, roste také zájem o fotovoltaiky doplněné o bateriové systémy. V letošním roce také čekáme zvýšení počtu solárních elektráren instalovaných pro firemní zákazníky," sdělila dnes ČTK Lucie Bedrníčková, jednatelka společnosti ČEZ Solární a ředitelka segmentu obcí a malých a středních podniků ve skupině ČEZ ESCO.

ČEZ Solární v loňském roce nainstalovala a připojila 307 střešních fotovoltaických elektráren o celkovém instalovaném výkonu 1236 kilowattů, meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Dotaci z programu Nová zelená úsporám využilo 285 zákazníků.

Více než dvojnásobně na 83 stoupl loni podle firmy také počet elektráren, které si zákazníci pořídili společně s bateriovým systémem, který ukládá elektřinu vyrobenou během dne. Nejvíce střešních solárních elektráren ČEZ loni nainstaloval ve Středočeském kraji včetně Prahy (86), dále pak v Ústeckém (76) a v Moravskoslezském (61).

Podle loňských údajů společnosti S-Power, která mimo jiné zajišťuje dodávku fotovoltaických elektráren pro největšího alternativního dodavatele energií v ČR Bohemia Energy, činí průměrná cena solární elektrárny pro rodinný dům v ČR 219.075 korun bez státní dotace. Se státní dotací to je 143.475 korun.

Firma dnes uvedla, že v loňském roce nainstalovala 417 systémů, což znamená meziročně téměř desetinásobný nárůst. "Každé řešení navrhujeme na klíč, drtivou většinu instalací provádíme v rámci dotačního programu a zatím všechny žádosti se nám podařilo vyřídit kladně. Také proto si můžeme dovolit získání dotace klientům garantovat. Silnou pozici na trhu si chceme udržet i nadále a v letošním roce očekáváme trojnásobný nárůst," řekl ČTK jednatel S-Power Jaroslav Šuvarský.

Trend strmého zvýšení počtu instalací v následujících letech očekává také analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Zájem o podobné systémy podle něj navíc neskončí ani ve chvíli, kdy dotační podpora skončí. "Celému tomu byznysu prospívá technologický vývoj. Ceny instalací zkrátka klesají," řekl už dříve ČTK.

Zdroj: ČTK