Český hydrometeorologický ústav vydává předběžnou zprávu týkající se kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2017. Na řadě míst došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice PM10 a PM2,5, a došlo také k překročení imisního limitu pro přízemní ozon. Na čtyřech dopravně exponovaných lokalitách byly opět naměřeny nadlimitní průměrné roční koncentrace NO2. Hodnocení vychází z prozatím neverifikovaných údajů naměřených na automatizovaných měřicích stanicích Státní sítě imisního monitoringu, jejímž provozem byl ČHMÚ pověřen Ministerstvem životního prostředí. Znečištění ovzduší ostatními látkami měřenými na manuálních měřicích stanicích, bude vyhodnoceno během jara až léta 2018 v rámci pravidelných ročenek Úseku ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ. Celou zprávu za rok 2017 naleznete ZDE.

Ministerstvo životního prostředí vydalo dne 25. ledna 2018 Sdělení odboru odpadů Ministerstva životního prostředí k vydávání závazných stanovisek podle § 79 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí
Praha, 25. 1. 2018

Dokument ke stažení:

Stanovisko

V listopadu 2017 zveřejnila EK zastřešující sdělení KOM (2017) 675 k Balíčku opatření v oblasti čisté mobility: „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility: EU, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“. Deklarovaným cílem balíčku v rámci iniciativy „Evropa v pohybu“ je pomoci evropskému automobilovému průmyslu a odvětví mobility připravit se na budoucnost a nastavit podmínky tak, aby byl průmysl globálně konkurenceschopný a generoval inovace, růst a pracovní místa. Současně mají opatření zajistit, aby byla mobilita v budoucnu ekologická, přístupná a cenově dostupná pro všechny.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje přechod k ekologicky šetrnějším způsobům dopravy a dlouhodobě usiluje o větší podporu tohoto přechodu ze strany státu a veřejných institucí, stejně jako cíle balíčku – snížení emisí plynoucích z dopravy, větší podpory nízkoemisních vozidel, zvýšení podílu multimodální dopravy, podpory inovací v dopravě apod.

Svaz nicméně požaduje, aby byl v rámci Balíčku jasně propojen Akční plán pro zavádění infrastruktury s revizí směrnice č. 2009/33/EU, o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel s návrhem nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla (přepracované znění) zejména v souvislosti s dosavadní podporou alternativních paliv a pozvolným snižováním emisí, které respektuje technologický pokrok, technologickou neutralitu a finanční náklady.

Dle SP ČR je potřeba pečlivě zvážit přínosy a dopady jednotlivých opatření, a to nejenom na spotřebitele, ale i na průmysl, výrobce automobilů a trh práce. Pro zvážení všech variant a možností regulace je třeba daleko podrobněji zhodnotit náklady navrhované regulace pro jednotlivé členské státy. Při případném zjištění disproporčně vysokých dopadů by se měly cíle pro jednotlivé členské země a automobilový průmysl revidovat.

Některá konkrétní opatření v návrhu Balíčku čisté mobility dle SP ČR nejsou v souladu s postupným snižováním emisí z dopravy, zachováním konkurenceschopnosti automobilového průmyslu a podporou alternativních paliv. Svaz nesouhlasí zejména s definicí čistého vozidla v rámci veřejných zakázek (revize směrnice 2009/33/EU) a emisními cíli pro osobní a lehká užitková vozidla (návrh nařízení stanovující emisní normy pro nové OA a LUV).

Dokument ke stažení:

Pracovní souhrn Balíčku opatření v oblasti čisté mobility zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR) důrazně odmítá materiál v předloženém znění. Vládou navrhované znění by mělo fatální dopady na běžnou obchodní praxi většiny podniků hospodařících s vodou v tocích. Navíc by byla zásadním způsobem zpochybněna právní jistota odběratelů vody a provozovatelů vodních elektráren.

Svaz průmyslu a dopravy odmítá materiál předložený vládou na základě připomínek uvedených níže. Poukazujeme přitom zejména na zásadní narušení stability podnikatelského prostředí v ČR, které může mít zcela konkrétní dopady na výrobu a zaměstnanost všech podniků odebírajících vodu v toku. Hodnocení dopadů regulace bylo navíc provedeno v nedostatečné míře, když byla zcela ponechána stranou skutečnost, že využitím nových pravidel pro stanovení minimálního zůstatkového průtoku dojde v některých případech k významnému navýšení hodnot průtoku oproti stávajícímu stavu a tedy snížení využitelnosti povrchových vod. Žádáme, aby vláda nařízení v tomto znění odmítla a k přípravě případné přepracované verze přizvala rovněž zástupce podnikatelské sféry, jichž se tato oblast hospodářsky a sociálně dotýká.

Dokument ke stažení:

Kompletní stanovisko je ke stažení zde.

Poslanci Výboru životního prostředí Evropského parlamentu přijali návrhy právních předpisů, které vyžadují, aby emise CO2 z dopravy, zemědělství, budov a odpadu byly sníženy o 30 % do r. 2030 a CO2 vypouštěné a absorbované v lesnictví byly do roku 2030 vyrovnány. Podle těchto právních předpisů, které již neformálně schválili poslanci a ministři, by země EU stanovily své závazné vnitrostátní cíle pro snižování emisí CO2 a pro zvýšení absorpce CO2 lesů. Společně tyto škrty přispívají k evropskému závazku vyplývajícím z Pařížské dohody o změně klimatu, aby bylo dosaženo snížení emisí skleníkových plynů o 40 % ve všech odvětvích od úrovně roku 1990. Poslanci chtějí, aby členské státy začaly se snížením emisí již od 1. června 2019 namísto roku 2020, jak navrhuje Komise. O návrzích bude hlasovat plénum Parlamentu v březnu.

Jak jsme již informovali Evropská komise zveřejnila 16. ledna 2018 dlouho očekávanou Strategii pro plasty. Plný text Strategie pro plasty v českém jazyce naleznete v odkazu pod tímto článkem, stejně jako text příloh, které obsahují přehled budoucích opatření k provádění Strategie na úrovni EU a jednotlivých členských zemí.

Každoročně se v Evropě vyprodukuje přibližně 25,8 milionu tun plastového odpadu. K recyklaci se shromáždí méně než 30 % tohoto odpadu. Zároveň přetrvává vysoká míra skládkování (31 %) a spalování (39 %) plastového odpadu, a i když se počet skládek za poslední desetiletí snížil, spalování se zvyšuje. Také poptávka po recyklovaných plastech je v současnosti v Evropě velice nízká a dosahuje přibližně jen 6 % poptávky po plastech.  Proto se většina vytříděného plastu vyváží ke zpracování do zemí mimo Evropskou unii.

Asi největším problémem je narůstající znečištění vod moří a oceánů plastovým odpadem. V EU se dostane do oceánů každý rok 150 000 až 500 000 tun plastového odpadu, který končí ve zranitelných oblastech například Středozemního moře. Dalším problém, který je třeba řešit, jsou tzv. mikroplasty. Jedná se o drobné částice, jejichž velikost nepřesahuje 5 milimetrů. Mikroplasty nejčastěji vznikají jako úlomky a fragmenty z různých plastových výrobků, mnoho mikroplastů je přidáváno například do kosmetických výrobků (zubní pasty apod.).  Tyto malé částice se obtížně odstraňují z odpadních vod, neboť současné technologie je nedokáží dostatečně efektivně oddělit a dostávají se tak přímo do životního prostředí. Malá velikost umožňuje vodním živočichům je přijímat s potravou a mikroplasty se tak stávají součástí potravního řetězce s dosud neznámými dopady.

Proto už v roce 2015 označila Evropská komise v Akčním plánu EU pro oběhové hospodářství plasty jako klíčovou prioritu. Komise přijala závazek připravit strategii, která se bude plasty zabývat v celém jejich životním cyklu. Výsledkem je Strategie pro plasty, která představuje základní vizi nového pohledu na plasty v oběhovém hospodářství. Je nezbytné zaměřit se na výrobu a používání plastů, aby plastové výrobky již od svého vzniku respektovaly principy oběhového hospodářství/cirkulární ekonomiky – tedy byly opětovně použitelné, opravitelné a recyklovatelné. Do roku 2030 mají být všechny používané plasty buď opětovně použitelné, nebo recyklovatelné. Recyklace rovněž přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a sníží závislost zemí EU na importu fosilních paliv. Dalším úkolem je snížit únik plastů a mikroplastů do životního prostředí.

Dokument ke stažení:

• Strategie pro plasty

• Strategie pro plasty - příloha 

Zdroj: MPO

Redakce časopisů PRO města a obce a Odpadové fórum mapují stav odpadového hospodářství v českých městech a obcích. S prosbou o spolupráci se obracíme i na Vás – naše čtenáře z městských a obecních úřadů – a prosíme Vás o vyplnění krátkého online dotazníku. Výsledky nám pomohou se základní orientací, jak jednotlivé obce a města přistupují k zajištění odpadového hospodářství, a stanou se podkladem pro další podrobnější šetření a analýzy. Zároveň mohou sloužit jako zdroj informací pro jednání o osudu zákona o odpadech, který minulá vláda odložila a nová se jím bude muset brzy zabývat. Dotazník, jehož vyplnění Vám nezabere více než 5 minut, najdete na www.tretiruka.cz ZDE.

Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Hospodářskou komorou ČR, Národním centrem energetických úspor, Svazem měst a obcí ČR a Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR dnes společně vyzvaly vládu (výzva ke stažení ZDE), aby řešila závazky České republiky k energetickým úsporám v rámci EU. Výše požadovaných úspor, která vyplývá ze směrnice o energetické účinnosti, je pro ČR kritická. Svazy společně navrhly vládě řešení a nabídly spolupráci.

Směrnice o energetické účinnosti zavazuje Českou republiku k 51,1 PJ nových úspor v konečné spotřebě energie do roku 2020. Česká republika zvolila pro dosažení těchto úspor tzv. alternativní schéma a garantem toho, že jich ČR dosáhne, je vláda. Ta vytvořila například dotační programy, z nichž mohou firmy čerpat prostředky na aplikaci energeticky úsporných opatření. Z poslední verze Zprávy o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti, kterou zveřejnilo MPO, vyplývá, že podniky prostředky z programů podpory dostatečně nečerpají. To potvrzují i informace od firem. Požadované snižování energetické náročnosti ČR se tedy nenaplňuje.

„Aby se ČR vyhnula sankcím od Evropské unie za to, že neplní závazek, musí vláda systém podpory energetických úspor zefektivnit. V opačném případě reálně hrozí, že bude nucena vyžadovat povinné úspory v dodané energii od výrobců či dodavatelů. Tyto dodatečné náklady na zajištění úspor se mohou promítnout do konečných cen energií, což by mohlo mít dopad na konkurenceschopnost českého průmyslu i životy občanů,“vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Signatáři výzvy proto apelují na vládu České republiky k okamžité nápravě kritické situace České republiky v oblasti plnění svých závazků v energetické účinnosti v rámci Evropské unie. Žádají předsedu vlády, aby pověřil příslušné ministry ke koordinovanému řešení a určil hlavního gestora, například ministra průmyslu.

„Splnění závazků si žádá koordinovaný přístup a mezirezortní spolupráci. Domnívám se, že jen takovým způsobem můžeme efektivně využít potenciálu schématu alternativních opatření, a dostát tak závazkům státu v oblasti energetické účinnosti a neohrozit ekonomický rozvoj České republiky,“ doplňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

„Je zcela zásadní, aby spolu všichni aktéři, v jejichž moci je ovlivnit energetické úspory, komunikovali. Velký podíl na tom může mít i Vláda ČR. Pro města a obce jsou energetické úspory zdrojem pro jejich rozpočty a to by mělo být cílem všech.“ připojuje Marie Zezůlková, ředitelka Národního centra energetických úspor.

„Pro města a obce je naprosto zásadní, aby dotační programy vedoucí k energetickým úsporám operativně reagovaly na skutečné potřeby samospráv a jejich obyvatel. Je přitom jasné, že bez spolupráce všech, tedy státu, samospráv a soukromého sektoru to nepůjde. Je to jak se symfonickým orchestrem. Pokud nějaký nástroj neladí, celkový dojem bývá rozpačitý. Je třeba jasný dirigent, který bude určovat pravidla a bude mít sílu, energii a chuť posouvat věci dopředu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, k tomu dodává: “Je zcela zřejmé, že dotační a další podpůrné programy, mířící k energetickým úsporám se zatím zcela minuly účinkem. Pokud je nezměníme ve smyslu zásadního zjednodušení podmínek a vyšší motivace nejen podnikatelů je čerpat, reálně hrozí, že závazky České republiky zaplatí firmy.“

Signatáři ve své výzvě vládě a MPO nabídli konkrétní řešení situace, jež by efektivně využila potenciál alternativních opatření, ke kterému se ČR rozhodla. Vláda by měla například odstranit bariéry čerpání podpory z operačních programů OP PIK, OPŽP a IROP nebo posílit fondy v programech EFEKT a ENERG. Zároveň ubezpečili vládu, že jsou připraveni spolupracovat na jejich uvedení do praxe.

Svaz průmyslu touto výzvou dále rozvíjí sví aktivity na poli energetických úspor a navazuje mj. na svou publikovanou studii, která vyhodnocovala dopady chystené evropské regulace v období 2021 – 2030. Kompletní znění je ke stažení zde.


 

Laureáti prestižní ceny Josefa Vavrouška za vyznamné počiny a celoživotní dílo v oblasti ochrany životního prostředí a krajiny vydali prohlášení k 2. kolu prezidentských voleb, doporučují volit Jiřího Drahoše. Připomínáme, že v knize Věda života, Rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem odpovídal bývalý předseda Akademie věd ČR na řadu velmi zajímavých otázek. Ty se týkají například pohledu na ekologické aktivisty, tvorby zákonů v oblasti životního prostředí nebo na oblast odpadového hospodářství. Odpovědi čtete ZDE
 

Prohlášení laureátů Ceny Josefa Vavrouška k prezidentským volbám.

My, níže jmenovaní laureáti Ceny Josefa Vavrouška, podporujeme ve 2. kole volby prezidenta České republiky občanského kandidáta pana profesora Jiřího Drahoše.

Všechny nás spojuje zájem o udržitelný rozvoj, příznivé životní prostředí, lidské zdraví, environmentální témata a klademe důraz na ochranu přírodních hodnot, které jsou  nenahraditelné a životně důležité pro život všech občanů České republiky.

Pan profesor Drahoš je pro nás zárukou, že prezident České republiky bude z pozice svého úřadu tyto nenahraditelné hodnoty chránit, bude k environmentálním, ale i ekonomickým a sociálním tématům přistupovat objektivně, a veškeré jemu předkládané zákony bude hodnotit k prospěchu České republiky a všech jejích občanů. Je pro nás zárukou, že hlava státu nebude k problémům životního prostředí přistupovat z hlediska dlouhodobých veřejných zájmů nezodpovědně, bez důkladného prověření všech vlivů na životní prostředí a dalších ekonomických i sociálních důsledků, ve prospěch lobbistických, zájmových skupin, jak se dělo a děje za výkonu prezidentské funkce Miloše Zemana.

Pan profesor Drahoš je pro nás také zárukou návratu serióznosti, slušnosti a důstojnosti na Pražský hrad a do Kanceláře prezidenta republiky jak pro českou veřejnost, tak pro prestiž naší země v zahraničí.

Prof. Ing. Josef  Fanta  CSc.

Prof. RNDr. Bedřich Moldan CSc.

Ing. Arch. Martin Říha

Pavel Šremer

Miroslav Janík

RNDr. Martin Bursík

Ing. Vladimír Buřt

MVDr. Jaromír Bláha

JUDr. Hana Kulichová

RNDr. Jiří Kulich

PHDr. Ivan Rynda

Petr Pakosta

Daniel Pitek    

Ve Sbírce předpisů ČR vychází Vyhláška č. 13/2018 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Novela vyhlášky zahrnuje úpravy vyvolané novelou stavebního zákona, především změnami v částech týkajících se územně analytických podkladů a územně plánovacích dokumentací (zavedení zkrácených postupů pořizování aktualizací zásad územního rozvoje a změn územních plánů a regulačních plánů nebo umožnění zpracovat územní plán s prvky regulačního plánu).  Vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Dokument ke stažení:

ma_KORNAVAJTNVA.doc

lenské státy dnes podpořily návrh Evropské komise na investice do energetických infrastrukturních projektů v hodnotě 873 milionů euro. 17 projektů v oblasti elektřiny a plynu přispěje k vytvoření páteřní energetické sítě v EU a k cílům energetické unie. Financování bude poskytnuto prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF¨). Mezi schválenými projekty nechybí ani dva české, konkrétně se jedná o studii elektrického propojení mezi Vítkovem a Přešticemi a studii plynové propojení mezi Tvrdonicemi a Libhoští.

Zdroj: CEBRE

Dle EUROSTAT dosáhl v roce 2016 podíl energie z obnovitelných zdrojů v hrubé konečné energetické spotřebě v Evropské unii (EU) 17%, což je dvojnásobek podílu v roce 2004 (8,5 %). Česká republika patří mezi 11 zemí, které své národní cíle splnily (14,9 % v roce 2016 ke stanovenému cíli 13 % do roku 2020).

Zdroj: CEBRE

Dvacet dva ekologických organizací z devatenácti zemí EU otevřeným dopisem vyzvalo ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby formulovaným zákazem skládkování odpadů od roku 2024 nepřesouval odpady ze skládek do spaloven. Podle nich funkční zákaz skládkování by měl být založen na biologické stabilitě odpadu, který by zároveň neblokoval nárůst recyklace. Organizace navrhují řešení, které spočívá v přetřídění, kompostování a využití bioplynových stanic a nevylučují spalování malého množství zbytkového nerecyklovatelného odpadu. Takto stanovený zákaz skládkování odpadů je možné upravit (nastavit dle parametru biologické stability) už v právě projednávané novele zákona o odpadech, která je nyní v připomínkovém řízení.

Dokument ke stažení:

dopis_evropských NNO_MZP_24_1_2018.pdf (941673)

V rámci 6. schůze PSP ČR poslanci dne 24.1. projednali Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů v prvním čtení. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru a zemědělskému výbor. Poslanci dále schválili návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech v délce třiceti dnů. Podrobnosti k novele vodního zákona čtěte ZDE.

Poslanci také v prvním čtení dne 18.1. projednali novelu zákona o ochraně ovzduší. Tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, hospodářskému výboru a zemědělskému. Podrobnosti k novele čtěte ZDE.

V Česku se rozvíjí internetová služba SharyGo, která za úplatu zprostředkovává půjčování sportovního vybavení či nářadí mezi lidmi. Start-up starý půl roku má zatím jen pět tisíc uživatelů. Díky menším desítkám milionů od dvojice investorů teď ale expanduje do regionů a rozjíždí spolupráci s kamennými půjčovnami. Podle šéfa firmy Dana Erlebacha může být pro lidi výhodnější si sezonní sportovní vybavení jako lyže raději za pár stokorun půjčit než platit vyšší částky za jejich pořízení. Rozhovor čtěte ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Evropská komise schválila 16. 1. 2018 tzv. balík oběhového hospodářství, který zahrnuje „Evropskou strategii pro plasty v oběhovém hospodářství" a související materiály, mezi které patří Sdělení o provádění oběhového hospodářského balíčku: možnosti, jak řešit rozhraní mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek, výrobků a odpadů a příbuzných oblastí;  Zpráva o dopadu používání na vzduchu rozložitelných plastů (působením vzdušného kyslíku) na životní prostředí, včetně takto rozložitelných plastových tašek a sáčků. Z pohledu SOVAK ČR je důležitá ta část strategie v oblasti plastů, kde je v materiálu uvedeno, že regulace mikroplastů spadá jak do Směrnice o čištění městských odpadních vod, tak zároveň i do Směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Více ZDE

Zdroj: SOVAK ČR

Od začátku roku přestala Čína dovážet ze světa čtyřiadvacet druhů odpadu. Rozhodnutí dopadá i na Česko, které má problém s odbytem některých plastů. Podle šéfa České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky to může být příležitost pro rozvoj recyklačního průmyslu. „Firmám pomůže daňové zvýhodnění,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Rozhovor čtěte ZDE

Čtěte také:

• Odpad snů: Zázračné plasty, které samy zmizí? Pravda je jinde (24.1.2018, rozhlas.cz)

• Plasty jako záchranný kruh pro ropné společnosti a pohroma pro nás (24.1.2018, kurzy.cz)

• Coca-Cola se chce zasadit o recyklaci všech svých obalů (24.1.2018, mediaguru.cz)

• POLEMIKA: Zákaz importu odpadů do Číny (3.11.2017)

Zdroj: iDNES.cz

Ztráty vody v pražské vodovodní síti se i v loňském roce udržely na hranici patnácti procent. Přitom ještě v roce 2000 ztráty přesahovaly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent.

„Výrazně k tomu pomohly pravidelné kontroly sítě a odhalování skrytých úniků vody, kterým se dlouhodobě velmi intenzivně věnujeme. Tyto činnosti jsou jednou z hlavních cest, jak snížit procento ztrát vody,“ zdůraznil tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek a dodal: „Při průzkumu a měření na vodovodní síti se lokalizují úniky vody, monitorují tlaky a šumy na síti, měří a analyzují průtoky vody, kontroluje se funkčnost měřidel a redukčních ventilů.“

Výrazně, o padesát minut, v uplynulém roce poklesla průměrná doba přerušení dodávky pitné vody při havárii, a to na 9 hodin a 32 minut. „Tím byl minimalizován přímý dopad havárií na odběratele,“ podotkl Mrázek.

Celkově na pražské vodovodní síti došlo loni k 4 959 haváriím, což je o 459 událostí více než v roce předchozím. Havárií I. kategorie, kdy je bez vody více než tisíc odběratelů či strategické, zdravotnické a sociální objekty, bylo 48.  „Nejčastější příčinou byla koroze materiálu a pohyb půdy. Tyto dva důvody zavinily 94 procent všech havárií,“ uvedl Mrázek.

Na stokové v uplynulém roce PVK zaznamenaly 3 643 havárií, což je meziroční pokles o 270 událostí.

Pražské vodovody a kanalizace zaplatí městu v letošním roce na nájemném 2 373 252 000 korun. Tyto finanční prostředky budou prostřednictvím Pražské vodohospodářské společnosti, firmy stoprocentně vlastněné Prahou, směřovány do investic do vodohospodářského majetku. Více než miliardu korun PVK vynaloží na opravy sítí a dalších zařízení a do údržby infrastruktury. Do vodohospodářské infrastruktury tak letos půjde více než 3,4 miliardy korun.

Od roku 2002, kdy společnost Veolia vstoupila do PVK, na nájemném PVK zaplatily téměř třicet miliard korun, které byly užity na investice a obnovu do vodohospodářského majetku. Veolia zaplatila za stoprocentní podíl v PVK zhruba sedm miliard korun. Téměř 6,1 miliardy korun směřovalo do státního rozpočtu a stát je použila na dopravu a fond bydlení, přes 800 miliónů korun pak zamířilo do rozpočtu hlavního města Prahy.

Ztráty vody v %

2017 – 15,09

2016 – 14,20

2015 – 17,60

2014 – 17,27

2013 – 20,42

2012 – 21,43

2005 – 25,78

2000 – 34,17

1996 – 43,13