Více času na podstatné

 

  

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


Červnové číslo - Energetické využívání odpadů

CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

  • Maršák: Bez nové legislativy nelze zvládnout omezení skládkování
  • Tlak na snížení zbytečných nákladů začíná výrazně stoupat
  • Jsou PET lahve vyrobené z recyklátu zdravotně bezpečné?
  • Nový zákon o odpadech musí zajistit odklon komunálního odpadu od skládkování
  • Nové technologie pro zpracování odpadů nyní výhodněji díky finančním nástrojům
  • Chemická recyklace plastových odpadů
  • Bionádobí? Ano, ale zatím bez potlesku
  • Ve výrobě ŠKODA AUTO již nevznikají žádné odpady ke skládkování
  • Češi stále na špičce v třídění odpadů v EU
  • Odpady ve spojitosti s chemickou legislativou
  • Skříně a sklady na nebezpečné látky
 

COVID 19

  • Polemika: Recyklace prostředkem pro restart ekonomiky

ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ

  • Výroba tepla z odpadu má v Brně zelenou
  • Bláha: Modernizací se posuneme k nejmodernějším spalovnám
  • Zařízení ZEVO PLZEŇ včera, dnes a zítra
  • Technologie Sludge-to-Product pomocí sušení a pyrolýzy na ČOV Trutnov
  • Kontrolní činnost ČIŽP - spalování a energetické využívání odpadů

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 


 

 


DOPORUČUJEME

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Červenec    
28.7. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí
Opakování: 17.6.2020, 28.7.2020, 29.7.2020, 30.7.2020, 8.9.2020, 9.9.2020, 6.10.2020, 7.10.2020
 
Září    
2.9. Počítačový kurz EVI 8 pro začátečníky
Opakování: 15.9.2020, 16.9.2020, 10.11.2020, 11.11.2020, 8.12.2020
8.-9.9. Dny teplárenství a energetiky
10.9. Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA)
17.9. iKURZ: Znovuzískaná asfaltová směs v praxi rok po vydání vyhlášky č. 130/2019 Sb.
22.9. Aktuální témata lesního hospodářství
Opakování: 1.10.
22.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů efektivní přístup obce k optimalizaci systému odpadového hospodářství – cíle a jejich naplnění
Opakování: 23.9.2020
23.9. Kvalita vnitřního prostředí
24.9. 11. konference o ekovýchově v Praze
30.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum - seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Říjen    
1.10. Towards New Materiality:
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
  • SENSORY EXPERIENCE 26. 11. 2020
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
10.1. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum - seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
6.10. Legislativa ochrany ovzduší – základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2020
Opakování: 7.10.2020
13.10. Připravovaný zákon o odpadech
14.10. Poskytování informací veřejnosti a subjektům údajů. Jak se bránit zneužívání práv?
20.-21.10.

CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod

Listopad    
2.11. Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2020 nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 3.11.2020
3.11. Počítačový kurz EVI 8 pro pokročilé uživatele
Opakování: 4.11.2020
11.-13.11. Ochrana ovzduší ve státní správě XV, teorie a praxe
11.-12.11. CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod
25.11. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování
Opakování: 26.11.2020
Prosinec    
2.12. Novela vodního zákona v návaznosti na novelu stavebního zákona jak se nás dotkne „suchá“ novela
Opakování: 3.12.2020
 

  

 

Novinky

11.06.2020 15:33

Senát je znepokojen údaji ze zprávy o životním prostředí

Senát dnes vyjádřil silné znepokojení nad skutečnostmi, které popisuje vládní zpráva o stavu životního prostředí za rok 2018. Poukázal na to, že zejména v posledních letech téměř tři čtvrtiny ze 43 sledovaných ukazatelů zůstávají v nepříznivém stavu, nebo se dokonce zhoršují. Žádná z kapitol neobsahuje výrazně kladný trend, stojí v usnesení, které dnes Senát ke zprávě přijal.

"Pro mě je vyznění té zprávy depresivní," konstatoval senátor Václav Hampl, který usnesení předložil s kolegyní Jitkou Seitlovou (oba KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s Hamplem souhlasil.

"Jestli pan senátor Hampl říká, že to jsou depresivní údaje, tak ano, jsou," řekl Brabec. Poukazoval však na to, že atmosféra má obrovskou setrvačnost a změny v chování lidí se projevují až za dlouhou dobu. "Teď trpíme za něco, kde jsme tu sekeru zasekli už před mnoha desítkami let," řekl ministrc. Dodal, že některé účinky se budou dostavovat poměrně pozdě bez ohledu na to, kolik stát investuje peněz.

Mezi obzvláště problematické informace patří podle senátorů například stagnující vývoj emisí oxidu uhličitého, zhoršující se stav koncentrace některých částic v ovzduší nebo absence postupu proti narůstajícím koncentracím léčiv a podobných látek v podzemních vodách. Mezi tyto informace zařadili senátoři také tempo postupující půdní eroze a nízkou odolnost zemědělské krajiny a lesů vůči suchu v důsledku dlouhodobě nevhodných způsobů hospodaření.

Senátoři požádali ministerstvo životního prostředí, aby neprodleně vydalo takzvanou protierozní vyhlášku. Ministr Brabec vyhlášku slíbil. "Ona ta protierozní vyhláška by měla být s jednou docela zásadní věci od 1. ledna 2021," řekl. "A to je to, že od příštího roku by měla být maximální výše půdního bloku 30 hektarů jedné plodiny na všech zemědělských půdách. Teď je to na zemědělských půdách, které jsou ohroženy erozně, což je zhruba 25 procent," uvedl. Od ledna příštího roku by se to mělo rozšířit na veškerou zemědělskou půdu. Brabec uvedl, že vyhláška bude vycházet z monitoringu eroze a bude trestat ty, kteří se k půdě nechovají dobře.

 

Dokument ke stažení:

Zprávy o stavu životního prostředí

11.06.2020 15:31

EU rekapitulace - životní prostředí v květnu 2020

Komise podporuje členské státy při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, Komise představila úvěrový nástroj, který má podporovat zelené investice.

 

Přechod na klimaticky neutrální ekonomiku

Komise chce zajistit, aby přechod na zelenou ekonomiku probíhal spravedlivým způsobem. Aby mohly členské státy čerpat finanční prostředky, musí ve spolupráci s Komisí vypracovat územní plány spravedlivé transformace.

Komise 7. 5. 2020 schválila všechny žádosti 18 členských států o podporu při přípravě územního plánu spravedlivé transformace. Tento plán má muset vypracovat každý členský stát, aby mohl čerpat finanční prostředky z mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci je součástí investičního plánu Zelené dohody pro Evropu a má zmobilizovat investice ve výši nejméně 100 mld. € pro dodatečnou cílenou podporu regionům, které nejvíce pocítí přechod na klimaticky neutrální ekonomiku a které mají menší kapacitu se s touto výzvou vypořádat. Schválení žádostí navazuje na příslušnou výzvu, kterou Komise vyhlásila na konci února 2020 v rámci programu na podporu strukturálních reforem. V prosinci 2019 předložila Komise Zelenou dohodu pro Evropu, díky níž se má EU do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním uskupením na světě.

V lednu 2020 Komise ohlásila investiční plán Zelené dohody pro Evropu, který má pomoci transformaci financovat. Ne všechny členské státy však mají stejnou výchozí pozici – na některé bude mít transformace větší dopad než na jiné. Mechanismus pro spravedlivou transformaci je klíčový nástroj, jehož účelem je zajistit, aby přechod na klimaticky neutrální ekonomiku probíhal spravedlivě. Mechanismus má nabídnout cílenou podporu v nejvíce dotčených regionech, ve kterých má v letech 2021–2027 mobilizovat nejméně 100 mld. € s cílem zmírnit socioekonomické dopady transformace. Aby mohly členské státy čerpat finanční prostředky, musí ve spolupráci s Komisí vypracovat územní plány spravedlivé transformace, ve kterých v úzké spolupráci s příslušnými celostátními, regionálními a místními subjekty určí území, která dopady přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku pocítí nejvíce, popíšou problémy jejich rozvoje a nastíní proces transformace do roku 2030.

Poté, co tyto plány schválí Komise, bude podpora členských států uvolněna prostřednictvím 3 pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci: 1) Fondu pro spravedlivou transformaci, který poskytne granty v objemu 30–50 mld. € na sociální a ekonomickou transformaci dotčených regionů, 2) zvláštního režimu v rámci InvestEU pro aktivizaci soukromých investic ve výši až 45 mld. € a 3) úvěrového nástroje pro veřejný sektor, který zmobilizuje 25–30 mld. € veřejných investic.

Komise poskytuje členským státům prostřednictvím Programu na podporu strukturálních reforem pohotovou podporu, která jim pomáhá při přípravě územních plánů spravedlivé transformace, a tím i při realizaci Zelené dohody pro Evropu. Za tímto účelem vyhlásila Komise v rámci tohoto programu na konci února 2020 zvláštní výzvu, v níž o tuto podporu požádalo 18 členských států (BE, BG, CY, CZ, EL, ES, FI, HR, HU, IE, IT, LT, LV, PL, PT, RO, SE a SK). Komise všech 18 žádostí schválila. V posledních 2 letech již Komise v rámci Programu na podporu strukturálních reforem poskytla některým regionům praktickou podporu na přípravu dlouhodobé hospodářské strategie pro odklon od uhlí. Jedná se např. o slovenský region Horná Nitra, Západní Makedonii v Řecka nebo oblast Valea Jiului v Rumunsku.

V rámci programu na podporu strukturálních reforem má Komise poskytovat odborné znalosti, které vnitrostátním a regionálním orgánům mohou pomoci, např.: (1) posoudit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace a nastínit proces transformace do roku 2030; (2) rozvíjet dialog mezi zúčastněnými stranami, jako jsou občané, podniky a občanská společnost, s cílem dospět ke společné vizi toho, jak při transformaci postupovat; (3) určit opatření vedoucí k úspěšné spravedlivé transformaci. Do konce roku 2020 má Komise členské státy při přípravě územních plánů spravedlivé transformace cíleně podporovat. Vypracování a dokončení plánů ve spolupráci s příslušnými celostátními, regionálními a místními subjekty má být v režii členských států, které tak budou za transformaci odpovídat. Plány mají být předloženy Komisi ke schválení.
 

Komise představila úvěrový nástroj, který má podporovat zelené investice

EU chce poskytnout znevýhodněným regionům finanční podporu, která jim pomůže přejít na klimaticky neutrálnější ekonomiku. Tento úvěrový nástroj se má zaměřit na posílení veřejných investic, které mohou přispět k zelené transformaci v oblastech s větší uhlíkovou náročností, jež se potýkají s rozsáhlejšími socioekonomickými výzvami.

Komise 28. 5. 2020 předložila návrh na úvěrový nástroj v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci. Komise předložila v lednu 2020 mechanismus, který počítá s částkou 100 mld. € a jenž sestává ze 3 pilířů: Fondu pro spravedlivou transformaci, režimu pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU a úvěrového nástroje pro veřejný sektor. Mechanismus je součástí investičního plánu Zelené dohody pro Evropu ve výši 1 bilionu € navrženého v lednu 2020.

Nástroj, prováděný za účasti EIB, má podporovat investice, které přispívají k přechodu orgánů veřejného sektoru na klimaticky neutrální ekonomiku a přinášejí prospěch regionům s vysokou spotřebou uhlí a vysokými emisemi uhlíku. Nástroj má poskytnout granty ve výši 1,5 mld. € z rozpočtu EU a úvěry ve výši 10 mld. € z vlastních zdrojů EIB. To má vést k investicím ve výši až 25 až 30 mld. €, které by měly pomoci územím a regionům, které jsou nejvíce postiženy přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku, přičemž upřednostněny budou území či regiony, které mají omezenější možnosti unést všechny náklady s tím spojené. Tento nástroj má být přístupný všem členským státům.

Na začátku by měl fungovat na základě vnitrostátních přídělů prostřednictvím výzev k podávání návrhů, které splňují daná kritéria: projekty přinášejí prospěch územím uvedeným ve schváleném územním plánu spravedlivé transformace; projekty dostávají v rámci nástroje úvěr EIB; a projekty negenerují dostatečné tržní příjmy. Projekty mají být rovněž v souladu s úvěrovou politikou EIB.

Mezi investiční oblasti mají patřit energetická a dopravní infrastruktura, sítě dálkového vytápění, veřejná doprava, opatření v oblasti energetické účinnosti a sociální infrastruktura. Investice mají směřovat i do dalších projektů, které mohou přinést přímý prospěch komunitám v postižených regionech a snížit sociálně-ekonomické náklady přechodu na klimaticky neutrální EU do roku 2050.

Územní plány spravedlivé transformace připravují v současné době členské státy, poté je bude schvalovat Komise. Plány mají poskytnout rámec pro podporu ze 3 pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci: Fondu pro spravedlivou transformaci, který bude poskytovat granty, zvláštního režimu v rámci InvestEU pro přilákání soukromých investic a nyní navrhovaného úvěrového nástroje pro veřejný sektor. Při přípravě územních plánů spravedlivé transformace poskytuje Komise technickou podporu všem 18 členským státům, které o ni požádaly.

Návrh má být projednán s EP a Radou, aby byl urychleně přijat. Očekává se, že první výzvy k předkládání projektů budou vyhlášeny poté, co začne po svém přijetí úvěrový nástroj pro veřejný sektor fungovat a budou schváleny územní plány spravedlivé transformace. Před první výzvou bude třeba podepsat s EIB administrativní dohodu, jež bude upravovat prováděcí ustanovení tohoto nástroje.

 

10.06.2020 16:31

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora si Vás dovoluje pozvat na 24. ročník veletrhu Ecomondo a Key energy 2020

Veletrhy Ecomondo a Key Energy jsou mezinárodními veletrhy zaměřeny na zelenou ekonomiku, opětovné využití materiálů a surovin a jedná se o hlavní veletrh v oboru green economy a circular economy pro oblast evropského Středomoří.

 

PROČ SE ZÚČASTNIT VELETRHU ECOMONDO A KEY ENERGY?

Veletrh pojí čtyři makro sektory oběhového a ekologického hospodářství: Odpady a zdroje; Voda (integrovaný vodní cyklus), bio-ekonomika a hydrogeologie.

Jedná se o místo setkání vědy, asociací a podniků, jsou naplánovány bohaté programy a diskuze o možnostech integrace nových technologií. Mezi partnery veletrhu patří Evropská komise, OECD a další přední mezinárodní organizace, spolu s Conai, ITA - italskou obchodní agenturou, ARERA, italským konsorciem bioplynu, italským konsorciem kompaktorů, vodní aliancí, Národní rada pro výzkum, ENEA, ISPRA, Fise Unicircular, Fise Assoambiente, Nadace pro udržitelný rozvoj, Utilitalia, italské ministerstvo pro životní prostředí a ministerstvo pro hospodářský rozvoj, Confagricoltura, Federalimentare, Federchimica, Assobioplastiche, Legambiente a národní technologické klastry jsou tedy nejen oficiálními partnery, ale tvoří také hodnotový řetězec konferencí na veletrhu.
 

BEZPEČNOST NA VELETRHU:

Výstavní a veřejné prostory budou zajištěny v rámci projektu #safebusiness IEG (https://www.iegexpo.it/en/safebusiness), který je naplánován tak, aby zajistil, že každá část veletrhu bude bezpečná pro vystavovatele, návštěvníky a zaměstnance.

 

POZVÁNKA:

Jako obchodní Komora nabízíme možnost ZDARMA navštívit veletrh v případě, že jste zástupci firem z řad nákupčích, inženýrů a projektantů, dovozců, distributorů a dodavatelů, jako i pro zástupce měst, obcí a krajů, termín přihlášek je do 31.8.2020.

I tento rok nabízíme dvě možnosti účasti:

 

Pro jednotlivce:

Vybraným zájemcům pro dobu konaní veletrhu zdarma zajistíme*:

  • Ubytování se snídaní v hotelu na 3 noci pro jednoho zástupce firmy
  • Transfer letiště Bologna/Rimini/Ancona – hotel - letiště
  • Transfery hotel-veletrh-hotel
  • Vstupenky a katalog veletrhu
  • Podmínkou je zrealizovat alespoň 10 schůzek B2B s vystavovateli, které si naplánujete sami, pouze s firmami, které Vás opravdu zajímají.
  • Tlumočení pro B2B obchodní schůzky v případě, že nemluvíte anglicky nebo italsky
  • Obědy na veletrhu

*Pozn.: nabídka nezahrnuje dopravu do/z Itálie a platí pro 1 osobu za firmu.

PŘIHLÁŠKA: https://buyers.iegexpo.it/ric20/en/step0?agente=790321

 

Delegace:

Kromě možnosti částečně hrazené účasti v rámci delegace nákupčích, máme také možnost nabídnout zvýhodněnou účast pro skupiny návštěvníků z řad odborné veřejnosti:

 

Může se jednat o členy asociace či jiné firmy z oboru, minimální počet osob je 10. Pro každého člena této skupiny můžeme nabídnout:

 

  • Příspěvek až do výše 100 EUR na osobu na hotelový pobyt (rezervovaný výhradně prostřednictvím partnerské agentury Adria Congrex).
  • Transfery z letiště na veletrh a zpět; Transfery z hotelu na veletrh a zpět
  • Vstup zdarma a uvítání organizátory na veletrhu


 

10.06.2020 15:49

Nakládání s potravinami v EU se musí změnit, apelují vědci

Omezení plýtvání jídlem, změna spotřebitelských návyků, ale i celkové přehodnocení přístupu společnosti k potravinám. To jsou jen některé z návrhů odborníků, jak docílit udržitelného potravinového systému v zemích Evropské unie. Na akutní potřebu proměny způsobu výroby a distribuce potravin v rámci EU upozorňuje aktuální zpráva vědecké poradní skupiny Evropské komise SAPEA (Science Advice for Policy by European Academies), jejíž členem je i Akademie věd ČR.

Produkce potravin je zodpovědná zhruba za třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. A roční náklady na plýtvání jídlem dosahují stovky miliard eur. I kvůli tomu je podle autorů zprávy nutné od základů změnit dosavadní přístup obyvatel starého kontinentu k hospodaření s potravinami.

Jejich udržitelná produkce patří podle odborníků k nejvýznamnějším výzvám lidstva v jednadvacátém století. V Evropě, kde žije většina obyvatel v relativním nadbytku, to však na první pohled nemusí být zřejmé.

„Neuvědomujeme si totiž, že produkce potravin velmi zatěžuje životní prostředí a že v současné podobě je trvale neudržitelná. Zpráva komise mi dává naději, že na evropské úrovni bude této problematice konečně věnována taková pozornost, jakou si zaslouží,“ komentuje vznik dokumentu Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, koordinátor programu Potraviny pro budoucnost, který podporuje Akademie věd ČR v rámci své Strategie AV21.

Potravinový systém budoucnosti

„Potraviny představují velmi komplexní systém, v rámci kterého se prolínají sociální, ekonomické a ekologické aspekty,“ říká socioekonomický geograf Peter Jackson z univerzity v britském Sheffieldu, předseda multidisciplinární pracovní skupiny představitelů evropských akademií věd, která dokument vypracovala.

„Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že roční finanční náklady na plýtvání potravinami činí devět set miliard eur v ekonomických nákladech a dalších osm set miliard v sociálních nákladech. To je důvod, proč ‚business as usual‘ již není možný,“ vysvětluje vědec.

Více než dvou set stránková zpráva SAPEA, jejíž vznik si vyžádal sbor eurokomisařů, podle něj není pouhým upozorněním na problémy, které dnešní veřejnost již začíná vnímat, ale poskytuje řadu praktických příkladů, jak lze na udržitelnější a spravedlivější způsoby nakládání s potravinami v Evropě přejít. Patří mezi ně například omezení plýtvání jídlem, změna spotřebitelských návyků, ale i celková proměna přístupu společnosti k potravinám.

Přechod na takový model musí být podle vědců koordinován na lokální i mezinárodní úrovni a musí zahrnout zemědělství i rybolov. Za klíčové způsoby podnícení změny považují autoři zprávy zdanění a právní předpisy.

Se změnami můžeme začít hned

Dokument s názvem Udržitelný potravinový systém pro Evropskou unii, který se detailně věnuje zejména společenským aspektům této proměny, nyní putuje k Evropské komisi a bude podkladem pro její novou strategii s názvem Farm to Fork strategy for a sustainable food system.

Podle Jaroslava Doležela ale můžeme mnoho věcí začít měnit hned. Například rostlinnou výrobu, kterou ekonomika a současná podoba dotací motivují k pěstování monokultur několika plodin na velkých plochách, což má za následek zhoršování kvality půdy, její erozi, omezenou schopnost zadržovat vodu a také ztrátu biodiverzity.

„Podobně je možné snížit ztráty při cestě potravin od producenta ke spotřebiteli, omezit plýtvání potravinami a lépe využívat biologický odpad. Je také nutné vyšlechtit a pěstovat plodiny odolné vůči chorobám a škůdcům, a omezit tak používání toxických pesticidů,“ vypočítává vědec a doplňuje, že všem těmto oblastem se program Potraviny pro budoucnost věnuje (více se o něm dočtete také v časopise A/ Věda a výzkum 3/2017).

Unikátní propojení evropských akademiků

Na projektu SAPEA, v rámci kterého zpráva o udržitelném potravinovém systému pro EU vznikla, se podílí přes sto akademií věd a učených společností z více než čtyřicet zemí Evropy, včetně Akademie věd ČR.

SAPEA je součástí poradního orgánu při Evropské komisi SAM (Scientific Advice Mechanism) a sdružuje několik evropských akademických federací: ALLEA, Academia Europaea, EASAC, Euro-CASE a FEAM. Zahrnuje tedy jak technické obory a přírodní či lékařské vědy, tak vědy humanitní a společenské.

Cílem projektu je zprostředkovávat nejnovější vědecké poznatky ve formě, která bude použitelná pro rozhodování nejvyšších politických činitelů na evropské úrovni.

 

Autor: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

10.06.2020 15:17

Třídicí linka v prvním roce provozu vytřídila bezmála 487 tun kovových obalů

Od května 2019 do letošního dubna prošlo poloautomatickou třídicí linkou 486, 8 tun kovových obalů svezených z celé Prahy. Největší devizou linky Pražských služeb je schopnost automatické separace železných a neželezných kovů.

Mezi ty neželezné patří například hliník, měď nebo zinek. Jejich třídění mají na starost dva separátory. „Plechovky se do linky dostávají násypkou umístěnou vně linky. Odtud pokračují pásovým dopravníkem k permanentnímu magnetu, ten zachytí železné obaly. Neželezný odpad naopak pokračuje k separátorům pracujícím na principu vířivých proudů. V poslední fázi je vytříděný odpad nabalíkován lisem,“ popisuje tiskový mluvčí Radim Mana fungování poloautomatické linky.

Do komplexního systému třídění komunálního odpadu byl sběr kovových obalů zařazen v srpnu 2016. V prvních měsících po spuštění Pražané odevzdali 21 tun kovových obalů. Loni pracovníci Pražských služeb v areálu Pod Šancemi zpracovali 421 tun kovových obalů.

„Optikou odpovědného nakládání s odpady je nežádoucí, aby plechovky a další kovový odpad končily v nádobách na komunální odpad. Třídění a následná recyklace kovů snižuje environmentální zátěž a spadá do konceptu pražské cirkulární ekonomiky. Ta k odpadům přistupuje jako ke zdroji surovin, jež jsou používány v dlouhodobých cyklech. Hlavní město Praha postupně rozšiřuje počet šedých nádob, kterých meziročně přibylo tři sta sedmdesát,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

Doposavad platilo, že šedé kontejnery byly pod největším náporem v létě a v závěru roku. Například loni v červnu pražské svozové společnosti svezly 34, 6 tun a 41,18 tun kovový obalů. V srpnu následoval neobvyklý pokles na 27, 74 tun. Svozové společnost jej vysvětlují velkým počtem dovolených. Rekordní byl závěr roku. V prosinci a listopadu Pražané vyhodili 85, 32 tun kovových obalů.

Ani jedno z uvedených čísel však neobstojí před statistikami z prvních čtyř měsíců letošního roku. Pražské služby, AVE, IPODEC a Komwag doposavad svezly 194,59 tun kovových obalů. „V březnu naše linka v areálu Pod Šancemi zpracovala 46, 08 tun kovových obalů a v dubnu to bylo dokonce 56, 87 tun,“ vyzdvihuje dva rekordní měsíce Mana.

Do separačních nádob nepatří tlakové obaly od kosmetiky a cestovních vařičů, neboť hrozí jejich vznícení. Do kontejneru nepatří ani staré hasicí přístroje, nádoby od motorových olejů, benzinu, barev a dalších chemických nebo nebezpečných látek. „V případě pochybností Pražanům pomohou informační štítky nalepené na každém kontejneru,“ dodává závěrem Radim Mana z Pražských služeb.

Pražské služby prosí občany, aby plechovky i konzervy před vyhozením sešlapávali a zmenšili tak jejich objem. Svozová firma také apeluje na to, aby kovové obaly nebyly vyhazovány v igelitových sáčcích. Plastové či jiné sáčky a tašky znesnadňují správné třídění na lince.

 

09.06.2020 20:48

Jednodušší administrace, finanční motivace a úprava legislativy – to je cesta k šetrnému hospodaření s vodou v budovách

K širšímu využití dešťové a šedé vody v budovách je třeba nejdříve odstranit administrativní bariéry, poté posílit ekonomickou motivaci a nakonec zavést i určitou zákonnou povinnost pro nové stavby. Shodli se na tom zástupci členů Šance pro budovy a ministr životního prostředí Richard Brabec u kulatého stolu.

Při adaptaci na klimatickou změnu se musí stavební průmysl zaměřit i na hospodaření s vodou. „Šance pro budovy připravila návrhy na legislativní a ekonomickou podporu nakládání s dešťovou a šedou vodou v budovách. Tyto návrhy jsme dnes prodiskutovali s ministrem Brabcem a jsem rád, že jsme se u většiny z nich dohodli na jejich prosazení,“ říká ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

Bariéry, které brání stavebníkům užívat v budovách šedou a dešťovou vodu

Především chybí definice užitkové vody v legislativě. „Není jasné, co lze považovat za užitkovou vodou a pro jaké účely ji lze využít. Jedná se o dešťovou vodu nebo šedou vodu ze sprch a umyvadel. Tu lze po určitých hygienických úpravách používat na splachování záchodů, na závlahu nebo na praní,“ dodává ředitel Holub.

Aliance navrhuje do zákona o ochraně veřejného zdraví a příslušné vyhlášky zavést definici užitkové vody a parametry, které musí splňovat. Chce také stanovit účely, pro které může být využita.

Ministr Brabec k tomu doplňuje: „S Ministerstvem zdravotnictví jsme se dohodli, že se problematika užitkové vody promítne do zákona o veřejném zdraví společně s transpozicí směrnice o jakosti vody pro lidskou spotřebu, tu by Evropa měla schválit v polovině letošního roku. MŽP ještě letos zároveň zadá studii k recyklaci šedých vod v ČR v sídlech, která zmapuje právní a technickou připravenost ČR na recyklaci šedých vod a zároveň navrhne dokumenty, které je k tomu zapotřebí přijmout.“

Vytvořit ekonomickou motivaci, aby se investorům šetrné zacházení s vodou vyplatilo

Projekty na úsporu energie nebo zvyšování kvality pracovního prostředí se ekonomicky vyplatí. Ale u systému šetrného hospodaření s vodou není úspora tak výrazná a projekt má větší přínos pro okolí než pro vlastníka budovy.

„Řešením je odstranění výjimky ze zpoplatnění odtoku dešťové vody do kanalizace z bytových domů v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Šance pro budovy proto navrhuje, aby v případech, kde je úspora vody potřebná, tedy zejména ve městech, byla výjimka pro rezidenční budovy zrušena. Nejdříve pro novostavby, později i pro ostatní bytové domy. Zároveň ti, kteří využívají systémy na zadržování vody, by měli platit menší stočné,“ uvádí dále ředitel Holub.

Aliance také navrhuje podpořit investice do těchto řešení pro všechny typy budov. Programy lze financovat z národních prostředků (např. programu Nová zelená úsporám pro obytné budovy) nebo evropských fondů (z OPŽP pro veřejné budovy, z budoucího programu OP TAK pro podnikatelské budovy).

Co by pomohlo hned, je zavedení druhé snížené sazby DPH pro investice do úspory vody a energie.

“Finanční motivace MŽP k hospodaření s dešťovou nebo šedou vodou v budovách je rok od roku zajímavější. Vedeme ji po dvou liniích, jak pro domácnosti z NZÚ a Dešťovky, tak na veřejné budovy v majetku obcí, krajů i dalších veřejnoprávních subjektů. Pro ně máme v aktuálně otevřené výzvě Velké Dešťovky jednu miliardu korun a výši poskytované dotace 85 %. V NZÚ využilo od roku 2017 podpory na projekty se zelenými střechami na 200 žadatelů, nyní očekáváme, že zájem ještě poroste. Od poloviny letošního května jsme totiž zvedli výši dotace z 500 Kč/m2 na 800 Kč/m2 zelených střech. Do budoucna chceme nastavit systém podpor z OPŽP 2021+, NZÚ 2021+ a Modernizačního fondu tak, aby ocenil domyšlené projekty, maximálně šetrné k životnímu prostředí. Tak například čím propracovanější bude renovace budovy včetně blízkého okolí, energetických úspor, využití srážkových, případně šedých vod, zakomponování OZE i zeleně do vnitrobloku, tím vyšší by měla být poskytovaná podpora, a vše skrze jednu podanou žádost,” nastínil ministr Brabec.

Víme, že v rezidenčních i komerčních budovách jde na splachování 30 až 40 % vody. Toto množství je možné pomocí dešťové a šedé vody uspořit.

Zavedení povinnosti pro stavebníky v určitých případech

Zejména by měli stavebníci mít povinnost dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov, jak to MŽP navrhlo s účinností od roku 2021 do novely vodního zákona (§ 5). Ministr Brabec pokračuje: “Zahrnuli jsme tam požadavek na efektivní využití srážkové vody při nové výstavbě, změnách stávajících staveb a při územním plánování tak, aby se v prvé řadě preferovala akumulace srážkové vody a její následné využití, popřípadě její vsakování na pozemku či výpar. Teprve pokud stavebník prokáže, že to objektivně nelze realizovat, může být povolen regulovaný odtok “dešťovky” z pozemku.”

Tento návrh je spolu s novelou vodního zákona aktuálně diskutován na půdě parlamentu a také připraven i do nového stavebního zákona.

Dále Šance pro budovy navrhuje, aby se pro obce připravil metodický návod, jak si mohou ve svých územních plánech stanovit pravidla pro hospodaření s vodou v budovách na svém území, včetně možné povinnosti vegetačních střech či fasád pro některé typy budov, zejména novostaveb.

„Když se odstraněním bariér, ekonomickou motivací a místními pravidly přispěje k rozšíření nové technologie, lze do budoucna zavést plošnou povinnost, např. nutnou instalaci zelené střechy pro novostavby v urbanizovaném prostředí nebo na zemědělské půdě od určité plochy střechy, nebo alespoň zajistit připravenost staveb správným dimenzováním její statické únosnosti,“ podotýká ředitel Holub.

Zelené střechy zpomalí odtok vody z území, ochladí a zpříjemní klima v budově a jejím okolí.

Legislativní a ekonomická opatření je také vhodné doplnit informační kampaní o problémech změn klimatu a změně klimatu vodního cyklu a možných řešeních pro jednotlivé typy budov.

09.06.2020 20:16

INCIEN slaví páté narozeniny, jako dárek si nadělil novou organizaci CIRAA

Nezisková organizace Institut cirkulární ekonomiky oslavila v květnu páté narozeniny. Kromě oslavy nastává v INCIEN několik změn. Nejvýznamnější je ta, že se část činností přesouvá pod nově vzniklou poradenskou společnost CIRA Advisory s.r.o. INCIEN se začne více zaměřovat na vzdělávání a výzkum v oblasti cirkulární ekonomiky na úrovni makroekonomické, CIRAA se postará o naplňování principů cirkulární ekonomiky v praxi, tedy na mikroekonomické úrovni.

Když INCIEN vznikal, jeho cílem bylo přinést téma cirkulární ekonomiky do Česka, a to jak odborné, tak široké veřejnosti. Tento cíl se naplnil. „Díky desítkám demonstračních a následně zcela běžně fungujících projektů dost možná i přeplnil,“ hodnotí uplynulých pět let fungování Soňa Jonášová, která INCIEN zakládala. „A tak se kromě kanceláře naplnily i naše lidské kapacity a přišel čas na změnu. Jak to bývá běžné pro buňky, když nazraje čas, nastane dělení. A to se děje právě teď,“ popisuje Jonášová důvody k rozdělení INCIEN.

Jaké změny čekají INCIEN?

Cílem INCIEN je stát se expertním centrem pro oblast cirkulární ekonomiky, proto svoji činnost teď zaměří na výzkumnou činnost na národní a regionální úrovni. „Chceme hlavně měřit skutečné proudění jednotlivých materiálových toků a naplnit tak naše motto, které nás provází už od začátku: Pro svět, kde odpad je zdrojem,“ nastiňuje budoucí fungování Soňa Jonášová.

Vize INCIENu pro následujících pět let možné shrnout takto:
1. Být expertním centrem pro cirkulární ekonomiku v České republice.
2. Pracovat na zdvojnásobení míry využívání druhotných surovin.
3. V rámci aktivit Cirkulární akademie zajistit širokou osvětu tématu cirkulární ekonomiky, které do roku 2025 bude znát 80 % široké veřejnosti.
4. Pracovat na tom, aby se z České republiky stal cirkulární hotspot nabízející znalostní i technologická řešení na globální úrovni.

INCIEN má za sebou desítky úspěšných projektů, které mohou sloužit jako příklady dobré praxe. Jejich uvedení v život už teď bude stát na nově vzniklé organizaci CIRA Advisory s.r.o. Ta od INCIEN převezme odborné know-how získané z výzkumů na pilotních projektech a v partnerství s obcemi i firmami jej bude uvádět do praxe. Zaštítí taky organizaci seminářů, konferencí a další osvětovou činnost, která je velkou součástí šíření myšlenek cirkulární ekonomiky. Tím převezme břemeno z ramen odborníků z INCIEN. „V posledním roce jsme si uvědomili, že zájem o cirkulární ekonomiku je tak velký, že už nestíháme vyhovět všem. Kvůli tomu jsme se začali ocitat v pozici, kdy jsme dělali projekty, do kterých se nám moc nechtělo, a to nám ubíralo čas a energii na to podstatné. Rozdělením činností na INCIEN a CIRA Advisory se každý z nás bude moci zaměřit na to, v čem je nejlepší, a cirkulární ekonomika se u nás bude moci rozvíjet efektivním způsobem,“ vysvětluje Ivana Hekerle, která přechází z INCIEN do CIRAA. Bude se zde věnovat produkt developmentu a strategiím v oblasti komunikace zaměřených na oblast cirkulární ekonomiky. Jako motto a misi si CIRAA dala nelehký úkol: Vytvářet synergie mezi byznysem a přírodou.

Čemu se CIRAA věnuje?
1. Strategické poradenství v oblasti cirkulární ekonomiky na všech stupních výrobního procesu i poskytování služeb.
2. Zajištění kvalitního PR dané organizace a pomoc s navázáním strategických kontaktů ve vytipovaných oblastech.
3. Realizace cirkulárních skenů na úrovni firem i samospráv.
4. Konkrétní projekty typu Cirkulární kanceláře či Cirkulární kavárny (jedná se o projekty, které v rámci demonstračních, testovacích a metodických fází realizuje INCIEN, nicméně v oblastech multiplikace si jejich výkon přebírá CIRAA).

Více informací o tom, jak bude INCIEN fungovat, si můžete přečíst v tomto průvodci. Více o CIRA Advisory s.r.o se dozvíte na jejím webu ZDE.

 

09.06.2020 20:08

Změnou obalů výrobků Nestlé se v místních závodech ušetří až 20 tun plastů ročně

Nestlé plánuje ve svých závodech v České a Slovenské republice ušetřit až 20 tun plastů. U vybraných tradičních cukrovinek dojde k redukci kombinovaného obalu, nebo k jeho ztenčení či výměně plastu za papír. Obalový materiál bude upraven také u výrobků společnosti dovážených ze zahraničí. V rámci importních produktů je plánovaná úspora až 30 tun plastů ročně. Nestlé tímto krokem pokračuje v naplnění své vize budoucnosti bez odpadů.

“Možná se nyní zdá, že otázka udržitelnosti v aktuální situaci ztratila na důležitosti. Opak je ale pravdou. Nestlé nadále pokračuje ve svých závazcích směrem k lepší budoucnosti. Pro tento rok jsme se zaměřili na úsporu užitých plastů v obalech našich produktů na českém i slovenském trhu. V praxi to znamená, že dojde například k odstranění plastových folií ze skupinového balení Lentilek a Anticolu či redukci kombinovaných obalů u Maggi Nápadů. Kromě těchto změň také na stále více obalech nově spotřebitelé najdou jednoduchý návod, do jakého kontejneru patří“ říká Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé.

Ve výrobních závodech Zora, Sfinx, Prievidza a Krupka mají plánované úpravy obalového materiálu zajistit úsporu více než 20 tun plastů za rok. Konkrétně například u Lentilek nahrazením plastového víčka papírem se ušetří až 2,6 tun polyetylenu ročně. Zjednodušením materiálu obalu JOJO Potěšení dojde k lepší recyklovatelnosti. V závodě Zora v Olomouci společnost testuje úsporu více než 6 tun polypropylenu ztenčením obalu tyčinky Margot z 50 na 40 micronů. V Krupce, kde se vyrábějí vegetariánské a veganské pokrmy Garden Gourmet, bude nově redukována strečová folie kolem palet, což přinese úsporu až 9 tun plastů. U značek Maggi a Chef vyráběných v Prievidzi pro restaurace došlo ke zjednodušení a zmenšení obalů. I v oblasti kombinovaných obalů dochází k úpravám. Příkladem jsou oblíbené Maggi Nápady.

Odměrka i víčko z rostlinného materiálu

Změny v obalových materiálech jsou plánovány i u výrobků Nestlé, které pocházejí ze zahraničí a jsou dostupné i na českém trhu. Jedním z nich je značka krmiva pro zvířata Purina, u které došlo k nahrazení nerecyklovatelného kombinovaného obalu plastovým obalem z polyetylenu, jež je snadno recyklovatelný. V oblasti kojenecké výživy, se chystá značka BEBA nahradit dosavadní víčko a odměrku těmi z obnovitelného rostlinného materiálu. NESCAFÉ Dolce Gusto startuje vlastní systém na sběr, třídění a recyklaci plastových kapslí. A Nespresso v minulých dnech oznámilo vývoj nových kapslí z recyklovaného hliníku (až 80% podíl recyklátu). V rámci importních výrobků je plánovaná celková roční úspora až 30 tun plastů.

Bezobalový prodej NESCAFÉ ve Švýcarsku

Naplnění vize budoucnosti bez odpadů je cílem Nestlé i v zahraničí. Jedním z konceptů je také bezobalový prodej. Ve spolupráci se start-upem MIWA společnost nedávno umístila do vybraných obchodů ve Švýcarsku opakovaně použitelné a znovu naplnitelné zásobníky krmiva pro kočky Purina a rozpustnou kávu NESCAFÉ, ze kterých si můžou spotřebitelé dávkovat výrobky do vlastních nádob. Cílem pilotního projektu je omezit výrobu obalů na jedno použití.

 

08.06.2020 20:39

Všechny odebrané vzorky z ČOV překročily maximální limity. Padla pokuta 120 tisíc korun

Společnost Heineken Česká republika, a. s. provozovala „Pivovar Krušovice“ v rozporu s integrovaným povolením. V něm jsou stanoveny emisní limity pro vypouštění odpadních vod po dobu zkušebního provozu čistírny odpadních vod (ČOV). Ty firma podle vzorku odebraném na odtoku z ČOV a analyzovaném akreditovanou laboratoří Povodí Vltavy několikanásobně překročila. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Prahy jí za to uložili pokutu 120 tisíc korun.

Na základě obdržených výsledků rozborů vypouštěných odpadních vodprovedli inspektoři ČIŽP v listopadu 2019 kontrolu ČOV pivovaru zaměřenou na plnění povinností při nakládání s odpadními vodami stanovenýchv integrovaném povolení. To pro provoz zařízení vydal Krajský úřad Středočeského kraje.

Na ČOV pivovaru jsou přiváděny technologické vody z výroby a dále splaškové vody z pivovaru a z obce Krušovice. „Při stanovení výše pokuty jsme přihlédli k nepříznivým výsledkům odebraných vzorků. Ve všech šesti ukazatelích byla hodnota maximálního limitu mnohonásobně překročena. Limitní hodnoty v povolení k vypouštění přečištěných odpadních vod jsou stanoveny tak, aby byl tok ochráněn,“ řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Praze.V neprospěch obviněného byla i skutečnost, že odtok z ČOV je zaústěn do Krušovického potoka, který ústí do Červeného potoka, a ten patří mezi tzv. kaprové vody. Tedy vody vyžadující vyšší stupeň ochrany.

Společnost se proti rozhodnutí neodvolala, sankce 14. března 2020 nabyla právní moci.

08.06.2020 20:27

MZe podpoří technologie snižující znečištění vod dusičnany

Na zabezpečení výdajů na opatření nitrátové směrnice bude potřeba 752 milionů korun. Uvádí to Strategie financování směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice), kterou dnes schválila vláda. Uvedený odhad zahrnuje náklady spojené s údržbou a obnovou skladovacích prostor ve výši 229 milionů korun a nově vzniklé náklady na vybudování nových skladovacích kapacit nutných k dodržení požadavku nitrátové směrnice ve výši 523 milionů korun.

„Náklady na údržbu stávajících skladovacích prostor jsou běžně hrazeny ze soukromých zdrojů. Finanční prostředky na výstavbu nových i náhradu již nevyhovujících skladů je možné čerpat s padesátiprocentní dotací z Programu rozvoje venkova,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Na financování celkových investičních nákladů na zavedení směrnice by se měl stejně jako v předchozím období zhruba z poloviny podílet soukromý sektor.

Odpovědné hospodaření se statkovými hnojivy je základem pro správné hospodaření se živinami a organickými látkami. Skladovací kapacity na minimálně šestiměsíční produkci kejdy umožní v jarním období aplikovat větší objemy hnojiva s vyšší účinností dusíku, a tedy s nižšími ztrátami vyplavením dusičnanů, než při podzimní aplikaci. Investice do technologií skladování a využívání statkových hnojiv i ustájení zvířat jsou důležité z hlediska ochrany ovzduší, na které je možné využít nejlepší dostupné technologie v oblasti redukce emisí amoniaku a metanu. Lze proto uvažovat i o podpoře z operačního programu na ochranu životního prostředí.

Materiál dále obsahuje aktualizovaný odhad neinvestičních nákladů 30,5 mil. Kč za rok. Jde o náklady na splnění administrativních a technických požadavků nitrátové směrnice (náklady spojené s kontrolou plnění, monitoringem a vyhodnocením akčního programu, monitoringem jakosti vod, revizemi zranitelných oblastí) apod.

08.06.2020 20:23

MŽP letos dostane o 2 mld. víc na vodohospodářské projekty obcí

Do letošního rozpočtu ministerstva životního prostředí přibudou dvě miliardy na financování vodohospodářských projektů obcí. Odsouhlasila to na dnešním zasedání vláda. Další tři miliardy má ministerstvo přislíbené pro příští rok. Kabinet dnes také odsouhlasil navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství na letošek o miliardu na opatření pro boj se suchem a povodněmi. Ministerstvo životního prostředí díky navýšení rozpočtu podpoří až několik set nových vodohospodářských projektů obcí dotacemi ve výši 63,75 procenta. Prostředky aktuálního Operačního programu Životní prostředí, jež byly vyčleněny na oblast vodovodů a kanalizací, byly vyčerpány už loni. Rozpočet ministerstva životního prostředí na letošní rok původně činil zhruba 16 miliard korun včetně evropských dotací.

08.06.2020 19:06

Polovina bytových domů se připojila na teplárny, zájem roste

Téměř polovina bytů (49 %), které byly v posledních sedmi letech dokončeny v bytových domech, byla připojena na soustavy zásobování teplem. Z centrálního zdroje tepla v domě má zajištěno vytápění 43 % bytů a jen 8 % bytů v bytových domech postavených v letech 2013 až 2019 má zdroj tepla v bytě.  Zájem o připojení na dálkové vytápění roste.
Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, který sleduje počty dokončených bytů podle způsobu vytápění už od roku 2000. Za posledních 7 let tak bylo z 61 tisíc bytů v novostavbách bytových domů na soustavy zásobování teplem připojeno bezmála 30 tisíc bytů. Na soustavy zásobování teplem se připojují i nové rodinné domky. Těch bylo od roku 2013 dohromady 543 a za celou dobu sledování od roku 2000 pak celkem 1432.

„Připojení na soustavu zásobování teplem je v posledních letech nejčastějším způsobem zajištění tepelné pohody v bytech nových bytových domů. Jejich energetická náročnost neustále klesá. Předpovědi, že se moderní budovy s nízkou spotřebou tepla na vytápění nebudou na soustavy zásobování teplem připojovat, se nepotvrdily,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. V kategorii bytových domů totiž podle šetření ČSÚ převažují domy s energetickou třídou B velmi úsporné (80 %) a výrazně narostl podíl mimořádně úsporných bytových domů třídy A, ve které bylo vloni dokončeno 751 bytů v 52 bytových domech, což je 6% podíl.

Trend podílu připojování bytových domů na soustavy zásobování teplem se v posledních letech zvyšuje. Zatímco na začátku tisíciletí byl podíl bytů v bytových domech napojených na soustavy zásobování teplem kolem 40 %, v posledních letech se podíl bytů připojených na dálkové vytápění pohybuje už kolem hranice 50 %.

„Zájem investorů o dálkové vytápění v Praze je stále velký. Mají-li v dosahu naši teplárenskou síť, využívají možnost odebírat tepelnou energii. V ceně tak mají všechny výhody v podobě kompletního servisu a návazných služeb. Silným argumentem jsou nulové dodatečné náklady na údržbu a revize, a především pak zlepšování ovzduší ve městě,“ potvrdil Tomáš Sluka, obchodní ředitel Pražské teplárenské, která na Pražskou teplárenskou soustavu standardně  každoročně připojuje 2500 až 3000 bytů v novostavbách bytových domů.

„O teplo s plným komfortem je i v Brně dlouhodobě zájem a to nejen z řad bytové výstavby. V posledních letech se na naši soustavu zásobování teplem v Brně napojily také administrativní budovy, například areály Vlněna či DORN, nebo obchodní centra, konkrétně třeba OC Kavkaz, ale také budovy s menším odběrem jako jsou například mateřské školy a podobně,“ dodal Petr Fajmon generální ředitel Tepláren Brno.

Mezi přednosti dálkového vytápění patří stabilita dodávek, pohodlí, úspory, ekologie, tedy komplexní služba zákazníkům. Soustavy zásobování teplem splňují všechny požadavky na jednoduchý, pohodlný a dostupný způsob vytápění. Je ekonomicky přijatelný, bezpečný, šetrný k životnímu prostředí a také lokální. Pozitivní vliv na stabilitu dodávek tepla z tepláren má vedle připojování nových odběratelů i rozšiřování tepelných rozvodných sítí a jejich modernizace. Jen vloni vyměnili teplárny rekordních 31 kilometrů parovodů efektivnějšími horkovody. Od roku 2015 to pak bylo celkem již 100 kilometrů nových horkovodů.

Podíl bytů, kterým v bytových domech zajišťuje vytápění zdroj přímo v domě, se od roku 2000 zvýšil jen mírně. Naopak dlouhodobě klesající tendenci má podíl bytů, které jsou vytápěny lokálními zdroji přímo v bytě. Ještě na začátku tisíciletí to byla téměř čtvrtina (24 %) nových bytů v bytových domech. V posledních pěti letech to bylo vždy pod 10 procent a vloni dokonce už jen 6,4 %.

 

 

(Zdroj grafů: Český statistický úřad, grafika a dopočty: Teplárenské sdružení České republiky)

 

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE