Dnešním dnem, 21. září 2017, je zahájeno prozatímní provádění Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA). Našim firmám se tak odstraňuje většina překážek pro vstup na kanadský trh, uvedlo dnes MPO v tiskové zprávě.

Co se tedy mění dnešním dnem? „Je odstraněno 98 % veškerých cel, zpřehledňují se celní procedury, otevírá se kanadský trh služeb, naše podniky se budou moci účastnit veřejných tendrů vypisovaných na federální i provinční úrovni, zjednodušují se pravidla pro vysílání zaměstnanců či zajištění podnikatelských cest, nebo se sjednocují pravidla pro investory,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

CETA je výsledkem mnohaleté práce vyjednavačů na obou stranách. Motivací bylo zjednodušit obchodování mezi našimi zeměmi a podpořit ekonomickou prosperitu, tvorbu pracovních míst a nabídnout diverzifikaci exportních destinací. „ČR a Kanada mají v tomto mnoho společného. Obě ekonomiky jsou velmi provázané se svým velkým sousedem – dominantním obchodním partnerem jsou pro Kanadu Spojené státy americké, kam míří tři čtvrtiny kanadské produkce, pro ČR je takovým partnerem Německo, resp. EU jako celek, kam míří 34 %, resp. 83 % veškerého českého vývozu.“ podtrhuje podobnosti náměstek ministra Vladimír Bärtl. Proto je pro české firmy dohoda CETA příležitostí objevit nový trh, který pro ně může být přijatelnou variantou oproti Spojeným státům. „CETA otevírá bránu na severoamerický trh, a to i pro malé a střední podniky, pro které mohou překážky pro vstup na trh být natolik zásadní, že expanzi za oceán nepodniknou, “ připomíná ministr Havlíček.

Institut prozatímního provádění umožňuje čerpat výhody z dohody ještě před tím, než dojde k dokončení celého ratifikačního procesu dohody o volném obchodu. Členské státy vymezily rozsah prozatímního provádění v souladu s rozdělením kompetencí v EU. Vyloučeny byly tyto oblasti dohody - investiční ochrana a ustanovení Systému investičního soudního, přístup na trh investic pro portfoliové investice, ustanovení upravující camcording (nelegální natáčení filmů v kině), vybraná ustanovení v oblasti správního a soudního rozhodování v kapitole o udržitelném rozvoji, a vybraná ustanovení finančních služeb a zdanění.

„Spuštění prozatímního provádění je jen začátkem dlouhého procesu. Dohoda CETA jako dohoda moderní a pokročilá obsahuje nové typy závazků a pravidel obchodování. Proto lze očekávat, že v průběhu implementace a každodenního fungování dohody se objeví nejasnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu ocení všechny podněty k fungování CETA a jsme připraveni asistovat při jejich řešení, “ uzavírá náměstek pro řízení sekce EU a zahraničního obchodu Vladimír Bärtl. 

Více informací o dohodě CETA najdete na: www.businessinfo.cz/CETA, kde je také kontaktní formulář, který můžete využít. Další informace najdete také na stránkách Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise a stránkách kanadské vlády.
 

Průmysl je významným spotřebitelem vody a naprostá většina výrobních procesů se bez jejího využití neobejde. To platí celosvětově. Firmy však musí splňovat přísné zákonné standardy zaručující efektivní využití vody a ochranu životního prostředí při výrobních procesech.

V mnoha případech je povrchová voda po využití a vyčištění vrácena zpět do vodního toku, a to čistší než původně odebraná. Firmy za takové využívání vody platí, vznikají jim náklady za odběr, vyčistění, užití, opětovné vyčistění a následné vrácení této tzv. „odpadní“ vody. Vrácení takové vody rozhodně neznamená plýtvání.

Průmysl a energetika jsou v posledních několika letech značně zatíženi prudce narůstajícími požadavky na snižování spotřeby vody při výrobních procesech a na kvalitu vypouštění odpadních vod. Z tohoto důvodu již průmysl a energetika v maximální možné míře omezují odběr povrchových vod. Omezují například průtokový způsob využívání vody nebo ji opětovně využívají ve výrobě. Naše podniky splňují evropské standardy platné pro jednotlivé typy průmyslu, tzv. BREF dokumenty, a hledají maximální úspory ve využití vody.

Současná dekáda je pro jednotlivá odvětví průmyslu ve znamení přijímání BREF dokumentů, zakotvujících tzv. BAT (Best available technologies, tj. nejlepší dostupné techniky), které provozovatelům jednotlivých zařízení závazně definují maximální požadavky na jednotlivé technologické celky, mj. i ve vztahu k náročnosti spotřeby vody, opětovnému využití a čištění odpadních vod.

České průmyslové a energetické podniky se tak stávají největšími investory do snižování zátěže životního prostředí a v tomto směru budou nadále pokračovat.

Zdroj: SPČR

Cílem úprav pokynů je zvýšit atraktivitu půjček pro žadatele, zejména pro obce a města, ale i ostatní subjekty. Zajištění půjčky by tak pro ně mělo být jednodušší a dostupnější.

S účinností od 13. září 2017 jsme aktualizovali Metodické pokyny pro zajištění pohledávek z poskytovaných půjček. Cílem této aktualizace je ještě více zatraktivnit půjčky pro žadatele při současném dodržení bezpečných a konzervativních postupů při řízení rizik.

Úprava se týká zejména pravidel pro úhrady splátek pro obce, města, dobrovolné svazky obcí a kraje, která jim umožní získat půjčku bez zajištění zástavou nemovitostí.

Předmětem aktualizace je dále navýšení limitní hodnoty ukazatele úvěrové způsobilosti pro nejbonitnější žadatele z řad měst a obcí, pro všechny žadatele pak sjednocení koeficientu hodnoty zástavy oproti nominální výši pohledávky a odstranění koeficientů pro jednotlivé typy nemovitostí. I tato opatření mají zpřístupnit zvýhodněné půjčky SFŽP ČR širšímu okruhu žadatelů, kteří mohou společně s dotací z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 nebo z Národního programu životní prostředí získat finanční prostředky prakticky na celý projekt.

Dalším pozitivem pro žadatele je v neposlední řadě skutečnost, že SFŽP ČR využívá pro hodnocení žádostí obcí a měst portál Monitor státní pokladny, a proto již není třeba předkládat finanční a účetní výkazy v listinné podobě.

Podrobné informace, výzvy k předkládání žádostí prostřednictvím IS Bene-fill, metodické pokyny SFŽP ČR a další dokumenty včetně přehledu schválených půjček jsou k dispozici na webu státního fondu.

Dokument ke stažení:

Metodické pokyny SFŽP ČR pro zajištění pohledávek

Zdroj: SFŽP

Myšlenka vědce z nizozemské univerzity Minga Maa je důležitá v době, kdy ekologové pracují na způsobech, jak zemskou atmosféru zbavit milionů tun uhlíku.

Umět vyrobit jen tak něco ze vzduchu je výsada zpravidla komiksových postaviček, kouzelníků nebo sci-fi robotů z dalekých galaxií. Nyní však tato dovednost míří do reality. Tvrdí to alespoň doktorand Ming Ma z University of Technology v nizozemském Delftu.

V rámci své disertační práce totiž popisuje metodu, kterou lze kontrolovat proces zvaný elektroredukce. Ten je využíván při přeměně atmosférického CO2 na různé druhy uhlovodíkových
molekul.

Ma tvrdí, že právě kontrola elektroredukce na nanoúrov ni ovlivňuje výsledek celého procesu: například při použití měděných nanovláken mohou z CO2 vznikat delší řetězce uhlovodíků, zatímco při použití nanoporézního stříbra vzniká prostý CO.

Ma si zjednodušeně vzato změnami typů kovů a použitím různých délek jejich nanovláken hraje s elektrickým potenciálem celé reakce. Právě při jeho různých hodnotách mohou vznikat různé na uhlíku založené sloučeniny. Dosavadní výzkum ukazuje, že by mezi nimi mohl být i ke konzumaci vhodný etanol, palivový metanol nebo kyselina mravenčí, která by našla využití v palivových článcích.

Maova práce nyní prochází ověřením vědecké správnosti. Pro ekology pracující na způsobech, jak zemskou atmosféru zbavit milionů tun uhlíku, však přestavuje značnou naději. Stal by se totiž tím nejvíce přelomovým způsobem, jak se zbavit se atmosférického uhlíku, jakým lidstvo disponuje.

Stávající nadějné metody čištění ovzduší jsou totiž založeny například na zachytávání CO2 a jeho na pumpování do zemské kůry a poté chemickém vyvolání jeho ztvrdnutí, případně na jeho chemické přeměně na jedlou sodu či alternativ ní paliva.

Zdroj: E15

Obyvatelé Ústí nad Labem nebudou od příštího roku platit za odpad. O zrušení poplatku 500 korun ročně dnes rozhodli zastupitelé. Město tak přijde na poplatcích o desítky milionů korun ročně.

Vedení města navrhlo zrušení poplatku kvůli tomu, že zhruba třetina obyvatel poplatek neplatí a že město je nyní v dobré finanční kondici. Pro zrušení vyhlášky hlasovalo 24 zastupitelů, deset se hlasování zdrželo. Opoziční PRO!Ústí neuspělo s návrhem, aby poplatku byli zproštěni senioři nad 66 let, děti do 18 let, studenti do 26 let a lidé, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí.

V současné době by mělo poplatek hradit asi 90.000 obyvatel krajského města. Letošní rozpočet podle vedoucího finančního odboru magistrátu Rudolfa Jakubce počítal s příjmem 39 milionů. "V rozpočtu jsme ale uvažovali nižší výběr ze zkušenosti, že ne všichni občané platí," řekl už dříve Jakubec. Skutečný výběr poplatků je menší. Letos město vybralo 28 milionů korun.

Poplatek za komunální odpad se ve městě neplatil ani v letech 2009 a 2010, tehdejší vedení města ale výrazně zvýšilo daň z nemovitosti, ze které město získává asi 100 milionů ročně. Zmíněná daň i po dnešním rozhodnutí zastupitelů zůstává stejná. Za byt kolem 70 metrů čtverečních platí lidé zhruba 1200 korun za rok.

Skutečné náklady na likvidaci odpadu poplatky nepokryjí ani v současné době. Město každý rok platí za likvidaci zhruba 70 milionů. Radnice se navíc potýká s velkými dluhy za odpady a vyměřené sankce, které dosahují asi 140 milionů korun.

Poplatky za odpad neplatí například lidé v sousedních Teplicích. Finanční situace lázeňského města je ale odlišná. Ústí nad Labem je dlouhodobě zadlužené, do roku 2030 bude splácet úvěr od Evropské investiční banky. Ročně dává na splácení dluhů kolem 100 milionů.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo životního prostředí pro rok 2018 vyhradilo 13,5 milionu korun na projekty pro nestátní neziskové organizace působící na poli ochrany životního prostředí. Neziskovky mohou podávat své projektové žádosti na MŽP ode dneška až do 16. října 2017. Podporu lze získat na projekty, které přispějí k naplňování cílů Státní politiky životního prostředí a dalších státních strategických dokumentů.

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výzvu v Programu pro nestátní neziskové organizace – Podprogram A. V roce 2018 MŽP podpoří neinvestiční projekty z dříve vyhlášených 18 témat se zaměřením na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, vliv životního prostředí na lidské zdraví, adaptaci na klimatickou změnu a na inovace v rámci environmentálního vzdělávání.

„Mezi aktivity, které chceme podpořit, patří například péče o cenné biotopy, zejména písčiny, stepní lokality, slaniska a podmáčené louky, zachování krajinného rázu, péče o remízky a další drobné krajinné prvky, ale i revitalizace keřových porostů, sadů, úvozových cest, polních cest, stromořadí, apod. Dále nás zajímají kvalitní projekty zaměřené na environmentálně odpovědnou spotřebu, energetické úspory a udržitelnou dopravu. V oblasti vzdělávání se chystáme podpořit výukové programy pro sociálně a jinak znevýhodněné cílové skupiny. Programem podporujeme organizace, které věnují ochraně životního prostředí velké množství dobrovolnické práce,“ upřesňuje zaměření dotačního programu ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski.

Významnou novinkou bude podávání žádostí komfortně prostřednictvím elektronického systému. „Nový systém významně sníží administrativní zátěž žadatelů. Většina potřebných dokumentů bude předkládána pouze elektronicky,“ vysvětluje ředitel Kažmierski.

Díky této tradiční výzvě pro neziskové organizace mohlo MŽP vloni podpořit na 80 projektů, mezi ně patří projekty, jako např. Ukliďme svět, ukliďme Česko, RecyKafe (odběrná místa v kavárnách pro předcházení vzniku odpadu) nebo projekt Jděte ven – přímý kontakt s přírodou pro nejmenší.

O finanční příspěvek mohou žádat nestátní neziskové organizace působící v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, právně vedené jako spolek či pobočný spolek, obecně prospěšná společnost, zapsaný ústav, nadace, nadační fond nebo církevní právnická osoba. Podmínkou je spolufinancování příjemcem dotace minimálně z 30 % rozpočtu projektu. Každá organizace může požádat o podporu nejvýše tří projektů. Minimální výše dotace je 30 000 Kč a maximální 200 000 Kč na jeden projekt. Příjem žádostí končí 16. října 2017. Rozhoduje doručení žádosti do podatelny MŽP, nikoliv datum poštovního razítka.

Případné dotazy zodpoví odbor finančních a dobrovolných nástrojů, kontaktní osoba Mgr. Petra Nováková Sádková, e-mail: petra.novakova@mzp.cz

Dokument ke stažení:

• Výzva

• Manuál (PDF, 722 kB)

• Formulář identifikace osob (DOCX, 16 kB)

• Formulář pozemky (DOCX, 17 kB)

• Přímý výdaje NNO (DOCX, 16 kB)

• Příručka pro žadatele o dotaci (PDF, 333 kB)

Jak jsme Vás informovali, toto pondělí MMR představilo na vládě materiál Základní teze rekodifikace veřejného stavebního práva. Předložený materiál představuje významný dokument, který identifikuje problémové oblasti současné úpravy veřejného stavebního práva s cílem podstatně zrychlit a zjednodušit přípravu a realizaci stavebních záměrů.

Základní teze představují identifikaci klíčových problémů a nastínění nejvýznamnějších oblastí, které bude nezbytné dále podrobně prověřit a vyhodnotit. Předkládané základní teze předpokládají nejen nový stavební zákon, ale i zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformu veřejné správy, zahrnující opatření legislativní, organizační i rozpočtová.

Teze identifikují, na jaké nové výzvy bude muset reagovat územní plánování, na jaké oblasti by mělo v budoucnu klást větší důraz, jaké nástroje územního plánování a jejich způsob projednání a schvalování by měly být prověřeny, či co je třeba řešit v souvislosti s rozšiřováním informačních technologií v územním plánování.

V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu teze ukazují na klíčové problémy při umísťování a povolování staveb,  včetně nutnosti prověření působnosti stavebních úřadů, postupů povolování staveb i obecných požadavků na výstavbu. Teze definují též problémy v oblasti ochrany veřejných zájmů, resp. dotčených orgánů, v oblasti elektronizace veřejné správy a v neposlední řadě definují potřebu přehodnocení požadavků na úroveň odbornosti úředníků či na jejich technické vybavení.

Dokument ke stažení:
Podrobnější informace o tezích nového stavebního zákona naleznete ZDE

Od dnešního dne mohou malí, střední ale i velcí podnikatelé získat zvýhodněné financování pro své energeticky úsporné projekty realizované na území ČR vyjma Prahy. Program Úspory energie byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu, které na něj celkově vyčlenilo v rámci Operačního programu pro konkurenceschopnost (OP PIK) 1,9 mld. korun ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Podpora je poskytována ve formě bezúročných úvěrů, subvence úrokové sazby komerčního úvěru a finančního příspěvku na pořízení energetického posudku.

„Jde o jeden z mála produktů, prostřednictvím něhož mohou získat podporu podnikatelé z cestovního ruchu. Vedle nich na ni dosáhnou také podniky z oblasti zpracovatelského průmyslu, vodohospodářství, energetiky, stavebnictví a služeb,“ přibližuje podmínky programu náměstek ministra Tomáš Novotný.

Bezúročné úvěry z programu Úspory energie bude možno využít například na zateplení budovy určené k podnikání, na výměny kotlů, osvětlení, zavedení systémů měření a regulace energie, využití odpadního tepla a podobně. Rovněž je možné získat úvěr na nákup nových strojů a zařízení, které jsou energeticky efektivnější.

Program Úspory energie nabízí všem podnikatelům bez omezení velikosti bezúročné úvěry k financování jejich projektů zaměřených na energetické úspory. Úvěry budou poskytovány až do výše 70 % způsobilých výdajů projektů a jejich výše bude činit 1 – 75 milionů korun. Mohou mít až desetiletou splatnost s možností odkladu splátek jistiny až na 4 roky. Získání zvýhodněného úvěru ČMZRB je podmíněno současným čerpáním komerčního úvěru u některé ze spolupracujících finančních institucí, a to v minimální výši 20 % způsobilých výdajů projektu.

Podnikatelé také mohou získat subvenci úrokové sazby komerčního úvěru určeného na spolufinancování projektu, a to až do výše 10 % tohoto úvěru, maximálně však 1,5 mil. Kč. Žadatelé budou moci rovněž získat finanční příspěvek na pořízení energetického posudku, který je nutné přiložit k žádosti o zvýhodněný úvěr, a to až do výše 80 % výdajů na jeho zpracování, maximálně však 250 tisíc Kč.

„Hlavní výhodou podpory podnikatelů formou zvýhodněných úvěrů je oprati dotacím jednoznačně jednoduchá forma podání žádosti a rychlost jejího vyřízení. Podnikatelé se mohou rovněž spolehnout, že na program je alokováno dostatečné množství prostředků, které je Ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno v budoucnu ještě v případě potřeby navýšit,“ dodává Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

První výzva programu byla vyhlášena dnešním dnem, tj. 19. zářím 2017, a poběží až do 15. září 2020. Žádosti přijímají veškeré pobočky ČMZRB. Podrobné informace o programu a formuláře, včetně výzvy, jsou k dispozici na webových stránkách www.cmzrb.cz. Veškeré informace a dotazy jsou připraveni předat a zodpovědět pracovníci ČMZRB.
 

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo zcela nový dotační titul na zavedení tzv. bikesharingu - půjčoven jízdních kol na principu sdílení. Připraveno je na ně celkem 20 milionů, stejnou částku navíc rezort posílá i na osvětu v oblasti čisté mobility. Obě nově vyhlášené dotační výzvy z Národního programu Životní prostředí mají pomoci snížit negativní dopady automobilové dopravy na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel ve městech a podpořit všechny možnosti ekologicky šetrné dopravy. Žádosti o podporu přijímá SFŽP ČR v obou výzvách do 31. ledna 2018.

Celých 20 milionů korun má ministerstvo připraveno pro města, jejich dopravní podniky, ale i soukromé firmy, které vybudují systém půjčování kol fungujících na principu sdílení, tzv. bikesharingu. Systém sdílených jízdních kol slouží k zapůjčení kol ke krátkým cestám a ve světě je na vzestupu. Je založen na tom, že si zájemce u některé z půjčoven či jejich stanic vypůjčí kolo, odjede, kam potřebuje, a kolo zase u nejbližšího stanoviště vrátí. Využívají ho jak místní obyvatelé měst, kterým kolo zkrátí trasu na určitém úseku cesty do práce, tak turisté navštěvující pamětihodnosti a využívající kola delší dobu.

O dotaci ve výši 250 tisíc až 5 milionů korun, maximálně však do 85 % způsobilých výdajů, se mohou ucházet jak statutární města, tak dopravní podniky a příspěvkové organizace s většinovým podílem města. Dotace je určena ale také firmám, spolkům či neziskovým organizacím, které mají za sebou již zkušenost s provozováním bikesharingu u nás či v zahraničí. Dotované projekty musí pak zrealizovat do 20. prosince 2020.

Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Odpadové fórum. Pochopitelně téma sdílené ekonomiky nemůže chybět ani na významné národní konferenci věnované problematice předcházní vzniků odpadů, která se bude konat 12. až 13. října v Praze.

Z dotací lze spolufinancovat jen komplexní projekty na zavedení či rozšíření bikesharingového systému na území statutárních měst a případně i přilehlých obcí. Podpora se vztahuje na klasická jízdní kola.

Informační kampaně mají připomenout zejména výhody využívání alternativních pohonů v dopravě (elektro, plug-in hybrid, klasické hybridy, vodík, CNG/LNG, LPG atd.), veřejné hromadné dopravy, alternativních možností dopravy včetně cyklistiky a pěší mobility a současně vyzdvihnout přínosy navazujících opatření pro zlepšení ovzduší ve městech (např. silniční obchvaty měst, parkoviště P&R nebo nízkoemisní zóny).

Podpora s alokací 20 milionů korun je určena 14 krajům a 26 statutárním městům na území České republiky. V případě, že žádost o dotaci podá kraj současně se statutárním městem, které leží na území žádajícího kraje, musí prokázat spolupráci na projektech, aby nedocházelo k překryvům či duplicitnímu financování jedné akce. Každý subjekt může přitom podat pouze jednu žádost.

Výše dotace je omezena maximálně na 1,5 milionu korun v případě krajů, u statutárních měst se horní hranice pohybuje mezi 1 až 2 miliony korun v závislosti na počtu obyvatel. V obou případech může dotace pokrýt nejvýše 80 procent celkových způsobilých výdajů.

Žádosti o dotace jak na osvětu v oblasti čisté mobility (č. 11/2017), tak na bikesharing (č. 14/2017) přijímá Státní fond životního prostředí ČR písemnou formou nebo elektronicky přes datovou schránku, a to do 31. ledna 2018. Bližší informace mohou zájemci získat na bezplatné lince SFŽP ČR 800 260 500 nebo na e-mailové adrese dotazy@sfzp.cz.

Dokumenty ke stažení:

Dokumenty k výzvě č. 11/2017 najdete zde.

Dokumenty k výzvě č.14/2017 najdete zde.

Komise představila obnovenou strategii průmyslové politiky EU, kterou oznámil ve svém projevu o stavu Unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jejím cílem je, aby se EU stala lídrem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace. Komise tímto dokumentem sdružuje všechny horizontální a odvětvově zaměřené iniciativy na podporu průmyslu do komplexní strategie. Strategie obsahuje nové iniciativy v oblasti oběhového hospodářství, volného toku jiných než osobních údajů, čisté a propojené mobility, kybernetické bezpečnosti, duševního vlastnictví, veřejných zakázek i surovin.

Zdroj: CEBRE

Předběžný implementační plán vymezuje základní oblasti transformace, kterými Česká republika prochází a na které musí v zájmu udržitelného zvyšování kvality života občanů adekvátně reagovat. Tento dokument proto stanovuje řadu klíčových opatření v těchto oblastech, které jsou svojí povahou (zasahováním do širších struktur společnosti a gescí resortů), komplexitou a množstvím multiplikačních efektů natolik významná, že je možné je považovat za prioritní. Tato opatření, stejně jako oblasti transformace, procházejí napříč všemi šesti klíčovými oblastmi České republiky 2030.

Dokument ke stažení:

Materiál

Předkládací zpráva

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 120 tisíc korun společnosti, která nakládala s téměř 44 tisíci tunami odpadů na pozemcích, které k tomu nebyly určené.

„Jednalo se o odpadní zeminy a stavební odpady. Firma je na místo navezla a pomocí nich zde prováděla terénní úpravy. K této činnosti však neměla povolení krajského úřadu. Šlo o odpady získané výkupem od jiných subjektů a částečně také o odpady z vlastní stavební činnosti firmy,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Po kontrole inspektorů ČIŽP společnost zažádala krajský úřad o povolení k nakládání s odpady na tomto místě. V současné době probíhá takzvané zjišťovací řízení. O tom, zda se na místo odpady budou moci navážet a provádět terénní úpravy, rozhodne krajský úřad.

Sdílená ekonomika nabírá v Česku na síle. V Praze začne v nejbližších dnech fungovat jeden z nejambicióznějších světových start-upů. Je to čínská společnost Ofo, která se věnuje sdílení kol. Hodně je slyšet také o carsharingu čili sdílení aut. Podle informací HN do něj vstoupila i Škoda Auto. Více ZDE

Každé město si zaslouží bikesharing, myslí si zakladatel bikesharingové společnosti Rekolo Vítek Ježek v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Odpadové fórum. Pochopitelně téma sdílené ekonomiky nemůže chybět ani na významné národní konferenci věnované problematice předcházní vzniků odpadů, která se bude konat 12. až 13. října v Praze.

Jak prodávat potraviny bez obalů, dnes v Praze zájemcům vysvětlovali lidé z neziskové organizace Bezobalu. Podle ředitele organizace Petra Hanzela tvoří obaly kolem poloviny komunálního odpadu. Obejít se bez nich znamená velkou úlevu pro životní prostředí. Nezisková organizace dnes otevřela v Praze prodejnu a také školící centrum, ve kterém zájemcům vysvětlí, jak bezobalové prodejny fungují.

S obchodem s potravinami bez obalu má neziskovka zkušenosti od roku 2014, kdy otevřela zkušební prodejnu v Bělehradské ulici v Praze. Jak uvedl Hanzel, prodává v ní trvanlivé potraviny, například obiloviny, luštěniny a těstoviny. Druhá prodejna, která dnes zahájila provoz v Praze 6 spolu se školícím centrem, nabídne více výrobků bez sáčků či krabic.

Cílem neziskovky není jen prodávat, ale především přenést know-how k dalším lidem, kteří by v tomto oboru rádi podnikali. Dosud se podařilo rozjet podobné prodejny v Olomouci a ve Zlíně, podle Hanzela přibudou v nejbližší době obchody v Jihlavě, Opavě a dalších městech. "Ozvalo se nám přes 200 zájemců, kteří by takovou prodejnu chtěli otevřít," řekl. Právě tito lidé se budou moci obrátit na školící a poradenské centrum.

Rozjezd prvního pražského obchodu Bezobalu podpořil grant z ministerstva životního prostředí, neziskovka usiluje o další grant, který by pokryl část nákladů na školení pro nové zájemce. "Navíc jednáme s jednou německou nadací pro životní prostředí," doplnil Hanzel. Právě Německo se stalo pro neziskovku velkou inspirací, podobným obchodům se tam podle Hanzela daří.

Prodej a nákup potravin a kosmetiky bez obalů může podle neziskové organizace významně snížit množství komunálního odpadu. Předpokládá to, že zákazníci se naučí chodit pro zboží s dózami, plátěnými pytli či lahvemi. Výhodou mohou být nižší ceny, protože pro výrobce znamená podle Hanzela bezobalový prodej nižší náklady na logistiku, balící linky i marketink.

Prodejnu a školící centrum v Praze 6 podpořila crowdfundingová kampaň na portálu HitHit, v níž zhruba 2000 lidí přispělo částkou téměř 1,2 milionu korun. Část nákladů zaplatila Nadace Vodafone.

Zdroj: ČTK

Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodlo o vypsání veřejné zakázky na výběr provozovatele velkoobjemových kontejnerů a mobilních sběrných dvorů na území hlavního města Prahy. Smlouva se stávajícím dodavatelem končí v polovině příštího roku, nová smlouva je plánována na další tři roky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zhruba 90 000 000 Kč.

„Velkoobjemové kontejnery a mobilní sběrné dvory umožňují občanům odkládat bezplatně odpad. Zabraňujeme tak vzniku mnoha černých skládek,“ sdělila radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Přistavování velkoobjemových kontejnerů umožňuje odložení objemného odpadu zejména těm občanům, kterým není umožněno své odpady odložit na provozovaných sběrných dvorech. Je to rovněž prevence vzniku černých skládek na území města. Každý rok je v ulicích města přistavováno po celém jeho území cca 5 500 ks kontejnerů o minimálním objemu 10 m3.

Mobilní sběrné dvory jsou dočasně zřízená stanoviště několika velkoobjemových kontejnerů. Tato služba je určena zejména pro městské části, které na svém území nedisponují stabilním sběrným dvorem. Každý rok je na území hlavního města realizováno zhruba 110 mobilních sběrných dvorů.
 

Dne 14. 09. 2017 vydalo Ministerstvo životního prostředí tiskovou zprávu: Česko-izraelská spolupráce v oblasti životního prostředí pokračuje. Ministr Brabec podepsal v Tel-Avivu podepsal memorandum se svým izraelským protějškem. V rámci této tiskové zprávy ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec doslova uvedl: „Rýsuje se možná spolupráce například na stanovení indikátorů a hodnot a následného monitoringu mikroplastů, plastů, pesticidů a farmak v pitné i odpadní vodě, což je něco, co se dosud v ČR vůbec nesleduje.“ SOVAK ČR je nucen konstatovat, že toto tvrzení, které naprosto bezprecedentním způsobem zpochybňuje vysokou kvalitu pitné vody v České republice, se nezakládá na pravdě.

Monitorování jakosti pitné vody ve vodovodech pro veřejnou potřebu se uskutečňuje v rámci subsystému II programu „Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody“, který je součástí „Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“. Pravidelné vyhodnocení zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví. Většinovým zdrojem dat pro celostátní monitoring jsou rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je dáno legislativně. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví.

Základní mikrobiologické a chemické ukazatele stanovuje vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato vyhláška vychází ze směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která vychází z poznatků Světové zdravotnické organizace. Rozsah a četnost analýz zdrojů vod sloužících k výrobě vod pitných pak stanovuje vyhláška č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Další významným rozšířením v oblasti monitoringu kvality pitných vod je novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která zavádí povinnost pro provozovatele vodovodů a kanalizací nově zpracovávat posouzení rizik (Water Safety Plans). Jednotliví provozovatelé se tak v rámci výše popsaného monitoringu věnují všem relevantním polutantům ve zdrojích vod sloužících pro výrobu pitné vody, pesticidy nevyjímaje a na základě zjištěných údajů o kvalitě vody přijímají příslušná opatření.

Nejenom provozovatelé vodohospodářské infrastruktury se věnují monitoringu rizikových látek ve vodách. Problematice pesticidů v podzemních vodách se dlouhodobě věnuje Český hydrometeorologický ústav, Státní podniky povodí provádějí analýzy povrchových vod se zaměřením na výskyt látek souhrnně označovaných jako farmaka a látky osobní potřeby. V České republice jsou rovněž sledována farmaka i v odpadních vodách v rámci základního i aplikovaného výzkumu. Provozovatelé vodohospodářské infrastruktury se problematice výskytu rizikových látek v pitných a odpadních vodách věnují i v rámci evropské vodohospodářské asociace EurEau a předávají Evropské komisi řadu podnětů v této oblasti.

SOVAK ČR by rád ujistil občany České republiky, že již v současné době je problematice rizikových látek v pitných a odpadních vodách věnována náležitá pozornost a v případě zjištění relevantních polutantů jsou přijata adekvátní opatření. SOVAK ČR výroky ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce považuje za značně nezodpovědné, které znevažují práci jak vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury, tak i pracovníků Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu, Českého hydrometeorologického ústavu, Podniků povodí a všech ostatních, kteří se starají o kvalitu a monitoring vod v České republice.

Ing. Oldřich Vlasák

ředitel SOVAK ČR

Za technickou správnost odpovídá: Ing. Ondřej Beneš, Ing. Filip Wanner