VÝSLEDKY Senát totiž dnes přijal pozměňovací návrhy obou senátních výborů, které byly shodné. Ty znamenají, že v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů (pro vlastní bydlení) a veřejně prospěšných staveb by se nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu. Novela zákona se tak vrací zpět do poslanecké sněmovny.

Poslanci už v březnu rozhodli tom, že za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit méně peněz. Ti totiž schválili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v podobě, v jaké ji doporučil zemědělský výbor, tedy že se poplatky sníží.

Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, kteří ji předkládali, naproti tomu chtěli poplatky za vynětí u stavby rodinných domů zrušit zcela. Předkladatelé poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Chtěli proto, aby se za vynětí pozemků, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec.

Zemědělský výbor však doporučil schválit poslaneckou novelu ve znění svého komplexního pozměňovacího návrhu. Stavebníci podle něj budou platit poplatek určený jen podle bonity půdy a neměla by se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečných maximálně 36 tisíc korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun.

Poslanci neschválili návrh bývalého ministra zemědělství Petra Bendla, který chtěl, aby se v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů a veřejně prospěšných staveb nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu.

Sněmovna také odmítla změnit poměr, v jakém se rozdělují výnosy z poplatků za vynětí půdy. Podíl státu měl klesnout ve prospěch obcí a Státního fondu životního prostředí. Stát měl místo 55 procent dostávat jen 40 procent, obce si měly polepšit z 30 na 40 procent a Státního fondu životního prostředí ČR z 15 na 20 procent.

Senát na dnešním jednání přijal pozměňovací návrhy obou senátních výborů, které byly shodné. Ty znamenají, že v zastavěném území pro výstavbu rodinných domů (pro vlastní bydlení) a veřejně prospěšných staveb by se nevyžadoval souhlas s vynětím půdy, a tudíž by se za to ani nestanovovaly odvody. V zastavitelném území by se u těchto staveb sice vyžadoval souhlas úřadu, ale nepoužila by se ekologická váha vlivu. Senát pozměňovací návrhy odůvodnil především, tak, že původní jejich návrh nebyl zcela v poslanecké sněmovně vyslyšen.

Novela zákona, která má být účinná patnáctým dnem po jeho vyhlášení, se tak vrací zpět do poslanecké sněmovny. Poslanci tak budou rozhodovat o tom, zda se poplatky jen sníží bez zřetele na veřejně prospěšné stavby nebo zcela odpustí resp. sníží a zda se bude tato úleva vztahovat i na veřejně prospěšné stavby.

Přehled bodů programu:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
  • senátní tisk č. 239
  • pozměňovací návrhy (totožné): VHZD / VUZP
  • Výsledek: schválené pozměňovací návrhy

Otázka nedostatku vody se v posledních letech stává stále aktuálnější. Pojďme se podívat, jak se na téma sucho dívají odborníci i sami zemědělci. Dozvíte se o vlivu sucha na energetické plodiny i dřevní biomasu, i jak využít kompost a digestát pro zvyšování kvality půdy. Pro čtení klikněte na Časopis Biom 1/2016 ZDE.

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje je podle České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) na hraně českých zákonů. Podle jejího výkonného ředitele Petra Havelky totiž preference jednoho zařízení a jedné technologie může být v rozporu se zákony o odpadech a o ochraně hospodářské soutěže. Olomoucký kraj se dnes proti tomuto tvrzení ohradil. Kraj považuje toto vyjádření odpadové asociace za nepravdivé a zavádějící. Níže uvádíme příspěvky obou aktérů.

ČAOH: Olomoucký kraj se pohybuje na hraně zákona

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (POH OK) je na hraně českých zákonů, upozorňuje Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Kraj obcím představil záměr na výstavbu odpadových center (překladišť) a zařízení pro energetické využití odpadu a obojí také závazně uvedl ve svém plánu odpadového hospodářství. Preference jednoho zařízení a jedné technologie však může být v rozporu se zákony o odpadech a o ochraně hospodářské soutěže.

Uměle budovaná síť překládacích stanic

Závazná část plánu odpadového hospodářství je součástí již vydané krajské vyhlášky. Je tedy na místě obava, že obce budou nuceny opustit stávající řešení a partnery a předávat svůj odpad nově uměle vybudované síti překládacích stanic a dále k energetickému využití do prosazovaných nových nákladných spaloven, což přináší nemalé náklady navíc. Z textu POH OK a z popsané situace může vyplývat, že z pozice kraje (státu) takto dochází k zakázané veřejné podpoře, tedy k upřednostňování vybraných kapacit (sítě překládacích stanic) a technologií (energetického využití) před dalšími možnými způsoby nakládání s odpady a před jinými subjekty, které na trhu působí.

Problém s dodržením odpadové hierarchie

„Energetické využití je přitom dle ustanovení zákona o odpadech až na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady. Takové řešení prosazované krajem, potažmo státem, vůči obcím tedy naráží jak na zákon o odpadech, tak na aktuální politiky Evropské unie, které definuje tzv. balíček k oběhovému hospodářství. Ten požaduje omezování spodních příček odpadové hierarchie, kde se nachází ukládání odpadů na skládky a jejich spalování (vč. ZEVO). A naopak říká, že členské státy mají již za devět let recyklovat plných 60 % komunálních odpadů, tedy skoro dvojnásobek stávajícího množství,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH.

Pečlivé třídění a plnění recyklačních cílů může způsobit výrazný pokles výhřevnosti zbylého odpadu v černých popelnicích, s čímž se již některé země reálně potýkají. Hrozí pak, že spalovny časem nesplní zákonem definovanou podmínku energetické účinnosti a stanou se zařízeními pouze k odstraňování odpadů. To je ale dle hierarchie nakládání s odpady zcela nežádoucí. Pokud budeme efektivně třídit a co nejvíce předcházet vzniku směsných odpadů, mohou se podobné drahé technologie na neupravený odpad ukázat jako zbytečné.

Přezkoumání zákonnosti - řešení není technologicky neutrální

Při přezkoumání zákonnosti vyhlášky kraje bude podle názoru ČAOH třeba vzít v potaz nejen rozpor se zákonem o odpadech, ale i možnou kolizi se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Zjevné upřednostňování uměle prosazované paralelní sítě překládacích stanic, které jsou jen logistickým předstupněm energetického využívání neupraveného směsného odpadu, totiž znevýhodňuje všechny ostatní kapacity, které již v regionu jsou nebo jsou zde plánovány. A to včetně kapacit umístěných v odpadové hierarchii výše.

To může být opravdu zásadní problém, a to nejen na úrovni České republiky, ale zejména ve chvíli, kdy bude tyto souvislosti prověřovat Evropská komise, která to již má v plánu.

Zdroj: ČAOH (18.4.2016)

Reakce Olomouckého kraje:

Olomoucký kraj se ohrazuje proti nepravdivému a zavádějícímu vyjádření České asociace odpadového hospodářství, ve kterém její ředitel Petr Havelka napadá mimo jiné nedávno schválený Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (POH).

"Olomoucký kraj dlouhodobě prosazuje ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelné řešení v souladu s hierarchií nakládání s odpady, a hájí zájmy všech obcí v kraji a jejich občanů. Česká asociace odpadového hospodářství nenese žádnou politickou odpovědnost, a prosazuje pouze komerční zájmy svých členů, mezi něž patří nadnárodní svozové firmy," sdělil náměstek olomouckého hejtmana Michal Symerský, který má problematiku životního prostředí ve své kompetenci.

Aktuální POH byl projednán plně v souladu s platnou legislativou v prosinci schválen krajskými zastupiteli. V uplynulých dnech navíc Ministerstvo životního prostředí poskytlo Olomouckému kraji dotaci na pořízení POH ve výši 400 tisíc korun. "Lze si jen stěží představit, že by nám státní orgán částku proplatil, kdyby měl sebemenší důvod k pochybnostem," dodal náměstek Symerský.

Zdroj: Reakce Olouckého kraje (20.4.2016)

Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně začala dnes zpracovávat první tuny odpadu. Jde o zkoušky, které mají ověřit projektované parametry zařízení za 2,1 miliardy korun. Navážení začalo minulý týden a nyní je připraveno 550 tun odpadu, řekl ČTK Pavel Veselý, vedoucí spalovny, jejímž investorem je Plzeňská teplárenská. Zařízení na energetické využití odpadu dostalo minulý týden opět stavební povolení, které vydal Středočeský kraj. Mělo pracovat už od letošního ledna, ale jeho zprovoznění zpozdily žaloby ekologických aktivistů.

"Předkomplexní zkoušky slouží k tomu, abychom vyzkoušeli, zda jednotlivé technologické celky splňují náročné parametry, které byly zadány v projektu," uvedl Veselý. Teprve poté může byl dílo převzato od dodavatele, firmy ČKD Praha DIZ, a zahájen zkušební provoz, který městská teplárna plánuje na léto.

Zapálení odpadu je podle Veselého komplikovaný proces, neboť kotle a jejich vyzdívky se musí nejdříve předehřát na 850 stupňů Celsia, což trvá zhruba 14 hodin. Teprve poté se zapálí odpad, jehož výhřevnost je téměř srovnatelná s hnědým uhlím. Testuje se také zařízení na čištění spalin, které při spalování vznikají. "Bez toho bychom si nemohli vůbec dovolit odpad spalovat," uvedl. Zkoušky kotle budou trvat čtyři až šest týdnů, v obdobné režimu budou pracovat i další technologická zařízení, například turbína.

Spalovna, která bude mít životnost 35 let, spotřebuje ročně až 95.000 tun komunálního odpadu z Plzeňského kraje, kde ho vzniká přibližně 250.000 tun ročně. Má už smlouvy se svozovými firmami na veškeré palivo a zaměstnává 36 lidí. Její ekonomická návratnost je odhadovaná na 15 let. Veškerý zisk z prodeje energií a plateb za odpad půjde do provozu, obnovy a servisu zařízení. "Jde o službu obyvatelstvu," řekl vedoucí projektu spalovny Vlastimil Borecký. Připomněl, že v roce 2024 bude v ČR zakázáno skládkování komunálního odpadu.

Zařízení bude teplem zásobovat především největší plzeňské sídliště Lochotín. K němu je už vybudován šestikilometrový horkovod, který je připravený k provozu. Elektřina ze spalovny bude dodávána do rozvodné sítě.

Ministerstvo životního prostředí dnes zveřejnilo informaci, že Evropská komise zpřístupnila veřejnosti hodnocení a shrnutí zpráv k implementaci směrnice o průmyslových emisích (IED) a směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Zprávy byly zpracovány externí konzultantskou společností a jsou níže dostupné v  anglickém jazyce.

Dokument ke stažení:

• Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích - 1. reporting (2013)

• Směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování zněčištění (IPPC) - 5. reporting (2012-2013)

Od roku 2018 budou muset všechny prodejny potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě. Jídlo se tak má dostat ke klientům sociálních služeb. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou před časem schválili poslanci a teď jí bude projednávat senát.

Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích (bod č. 36 novely - viz níže) počítá s darováním bezpečného jídla, které by jinak markety musely zlikvidovat − jde o výrobky se zdeformovanými obaly či končící trvanlivostí. S rozšířením skladů má potravinovým bankám pomoct i třicetimilionová dotace ministerstva zemědělství. Hospodářské noviny uvádí, že supermarkety v Česku ročně vyhodí přibližně 11 tisíc tun potravin.

bod č. 36 novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích:

V § 11 se doplňují odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.

(3) Potraviny uváděné na trh jiným provozovatelem potravinářského podniku než provozovatelem uvedeným v odstavci 2, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, mohou být bezplatně poskytnuty neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně.

(4) Při uvádění potravin podle odstavců 2 a 3 na trh musí být
a) splněna oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i),
b) zajištěna sledovatelnost potraviny podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a
c) připojena dokumentace obsahující název potraviny, množství potraviny, informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, účel užití potraviny a informace o tom, v čem potravina nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny; informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 musí být srozumitelným způsobem poskytnuta také klientovi sociálních služeb.“.

Od loňského roku už markety nemusí v případě darování odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží "ocení" nulou, stejně tomu bude i nadále. Ve Francii už podobný zákon o potravinách funguje. Je však mírnější − při porušení hrozí tamním obchodům pokuta v přepočtu skoro dva miliony korun. Česká varianta počítá až s deseti miliony.

Dokument ke stažení:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Senátní tisk č. 248)

Zdroj: Hospodářské noviny

ECHA připravuje aktualizaci všech klíčových nástrojů používaných při plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH a CLP. Konkrétně se aktualizace dotkne IUCLID (příprava REACH a CLP dokumentace), CHESAR (příprava zprávy o chemické bezpečnosti), ale také REACH-IT. Více ZDE

Další novinky:

Výbor pro biocidní přípravky přijal stanovisko k šesti účinným látkám

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepíše za Českou republiku dne 22. dubna 2016 v New Yorku tzv. Pařížskou klimatickou dohodu. Mezi klíčovými státy, které ohlásily podpis dohody, jsou USA, Čína, Velká Británie, Německo nebo např. Polsko. 

Podpis dohody v New Yorku odstartuje v členských státech OSN po celém světě tzv. ratifikační proces. V ČR začne příprava na ratifikaci již letos. Dohodu musí schválit Parlament ČR a čeká ji i podpis prezidenta republiky.     

Aby byla smlouva celosvětově platná, musí ji ratifikovat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 % celkových globálních emisí skleníkových plynů. Dohoda by měla začít platit od r. 2020.

Pařížská dohoda formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu - udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C a snažit se o udržení nárůstu teploty dokonce pod hranicí 1,5 °C. Dohoda ukládá rozvinutým i rozvojovým státům stanovení a implementaci vnitrostátních závazků. Právě o těchto závazcích se povede v budoucích letech debata. Každý pátý rok se mají revidovat s tím, že každý následující redukční příspěvek má být vyšší než ten předchozí.

Česká republika se jako člen EU do roku 2030 bude podílet společně s ostatními členskými státy EU na snížení emisí skleníkových plynů EU o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Zároveň už ČR snížila své emise skleníkových plynů téměř o 37 % ve srovnání s rokem 1990. V současné době připravuje MŽP novou Politiku ochrany klimatu v ČR - strategii postupného přechodu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050.

Podpisu Pařížské dohody bude předcházet setkání zástupců zemí OSN k tzv. Cílům udržitelného rozvoje (tzv. SDGs) a jejich zabudování do národních politik jednotlivých států. Cíle udržitelného rozvoje byly schváleny v září 2015 na summitu OSN v New Yorku. Zahrnují 17 hlavních cílů a 169 podcílů, v nichž jsou obsaženy hlavní principy, které by měly do roku 2030 ve svých národních politikách uplatňovat všechny státy světa.

Akci pořádá generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve spolupráci s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a francouzskou ministryní životního prostředí Ségolène Royale.

Dělené kompetence mezi ministerstvem zemědělství a životního prostředí v oblasti vod oživují debatu o vybudování centrálního úřadu pro vodu. Podle ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka by si voda zasloužila jednoho hospodáře. Souhlasí s ním i Petr Kubala, ředitel Povodí Vltavy.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je samostatné ministerstvo nákladný nesmysl. Podle něj by úplně stačilo, kdyby voda opět patřila pod jedno ministerstvo – třeba životního prostředí.

Myšlenka si získala své příznivce i mezi poslanci. Například předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch by zvolil ministerstvo zemědělství s tím, že ministerstvo životního prostředí by mělo silnou kontrolní funkci s právem veta. Vizi vítá i jeho kolega Jiří Junek. Podle něj by stačil nějaký koordinátor. Více ZDE

Zdroj: Nase-voda.cz (Lidové noviny)

Snížení spotřeby vody o 20% ve srovnání s rokem 2015, opětovné využití poloviny městských vod, snížení úniků vody v potrubí na 10%. To je příklad cílů k roku 2030, které začátkem dubna představila Evropská komise.

Na půdě Evropského parlamentu cíle k roku 2030 prezentoval ředitel útvaru Voda na DG ENVI Pavel Misiga. "Přestože vlastnímu dosažení nastavených cílů  bude jistě bránit řada stávajících ekonomických a právních omezení, je z nich zřejmé cílení Evropské komise na zvyšování energetické samostatnosti vodohospodářského odvětví a celkové snižování dopadů výroby, transportu a čištění vody," uvedl Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR.

Více se dozvíte v přiložené prezentaci.

Dalších 2,7 miliardy korun z evropských fondů půjde do zlepšování kvality ovzduší v České republice. Dotaci získá 56 projektů přihlášených v 8. výzvě Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, jejichž cílem je snížit množství emisí pocházejících z průmyslu a zemědělství. Po realizaci vybraných projektů by mělo dojít k ročnímu snížení emisí o téměř 3600 tun.

Finanční podpora konkrétně poputuje na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovací a ostatní stacionární zdroje znečišťování, s cílem snížit emise tuhých látek, oxidů síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických látek. Vybrány byly takové projekty, které nejlépe splnily hlavní sledované indikátory, zejména snížení množství emisí jemných prachových částic PM10 a PM2,5 pocházejících z průmyslu a zemědělství.

Většina finančních prostředků tak poputuje zejména průmyslovým podnikům. Po realizaci vybraných 56 projektů by mělo dojít k ročnímu snížení emisí TZL o 963 tun, SO2 o 2 249 tun a NOx o 396 tun.

Příjem žádostí probíhal od 14. srpna do 16. prosince 2015. Státní fond životního prostředí ČR přijal celkem 240 řádně zaregistrovaných žádostí s rekordním požadavkem dotace z evropských prostředků v objemu 5,5 miliardy korun. Všechny projekty musí být zrealizovány do 31. 12. 2023.

Po letech dohadů vláda schválila novou surovinovou politiku, která však musí ještě projít procesem SEA, tedy hodnocením vlivu na životní prostředí. Průtahy byly způsobené tím, že navazují na aktualizovanou Státní energetickou koncepci, která se připravovala řadu let a schválena byla teprve vloni. Více ZDE

Horní zákon ubírá peníze obcím

Na počátku března prošel senátem horní zákon, který je nástrojem k prosazování surovinové politiky. Zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení ale sněmovnou přijat nebyl. Stát by však díky novele měl získat více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí, obce naopak dostanou nižší procentuální podíl z poplatků než dosud. Poplatky budou fixní po dobu příštích pěti let. Více ZDE

Bude Česko opět uranovou velmocí?

Vládou schválená surovinová politika se zabývá i budoucností těžby uranu v České republice. Materiál připouští otevření nového hlubinného dolu v Brzkově na Jihlavsku, kam by se těžba mohla přesunout z nedaleké Rožné u Žďáru nad Sázavou, kde funguje momentálně jediný uranový důl v ČR. O výstavbě dolu jako takové má pak vláda podle návrhu surovinové politiky rozhodnout zhruba kolem roku 2020. Proti těžbě na Jihlavsku ale dlouhodobě vystupují místní občané i ekologové. Více ZDE

Systém pro výplatu provozní podpory elektřiny a tepla

Operátor trhu (OTE) zajišťuje kromě vypořádání odchylek a organizování krátkodobého trhu s elektřinou a plynem od roku 2013 také evidenci a výplatu provozní podpory elektřiny a tepla. Jak celý systém funguje? Více ZDE

Střešní elektrárny dostávají Zelenou (úsporám)

Po solárním boomu velkých elektráren přicházejí na řadu malé střešní instalace. Jejich rozvoj by mohla nastartovat investiční podpora v rámci Nové zelené úsporám, kterou letos vyhlásilo MŽP. Jak je to s výhodností a nevýhodností elektřiny vyráběné na vlastní střeše? Více ZDE

Budoucnost alternativních pohonů v dopravě

S vozy na alternativní pohon je třeba do budoucnosti počítat stále více. Zavazuje nás k tomu i legislativa Evropské unie, podle níž musí do roku 2020 pocházet 10 procent energie v dopravě z obnovitelných zdrojů a mělo by se uspořit šest procent emisí CO2. Které alternativní zdroje energie v dopravě jsou v současnosti nejperspektivnější? Více ZDE

Česku hrozí, že nesplní ekologické závazky v dopravě

Podle ekologických závazků Evropské unie se mají do konce příštího roku snížit emise oxidu uhličitého v dopravě o čtyři procenta a do roku 2020 o šest procent. Do roku 2020 má pak 10 procent energie v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Od začátku roku však rapidně klesly prodeje čistých a vysokoprocentních biopaliv, protože vinou vyššího zdanění podražila, a neobstojí tak v konkurenci běžných pohonných hmot, jimž nahrává nízká cena ropy. Více ZDE

Rainer Baake: Trh dokáže zajistit financování nových elektráren (E15)

Nízké ceny elektřiny v Německu a ve střední Evropě, na něž si stěžují tradiční energetické firmy, jsou důsledkem existence nadbytečných elektráren. „Když tyto nadbytečné kapacity zmizí, ceny elektřiny se zvednou a stavba nových elektráren se začne vyplácet. Jen půjde o zdroje, které zapadnou do systému, kde budou stále více proudu vyrábět větrné a solární elektrárny,“ říká státní tajemník pro energetiku spolkového ministra hospodářství Rainer Baake, kterému se občas přezdívá Pan Energiewende. Více ZDE

ZÁZNAM Přijde Česká republika o sedm miliard z evropských dotací kvůli nedoplněnému seznamu evropsky chráněných území? A skutečně hrozí, že se v Česku nepostaví plánované dálnice kvůli neplatným studiím vlivu na životní prostření? Na tyto témama dnes radaktorka Karolína Koubová mluvila s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem z hnutí ANO po 17 hodině v pořadu Dvaceti minut Radiožurnálu. Záznam pořadu ZDE.

Konsorcium tvořené společností Energetický a průmyslový holding, a.s. (EPH) a jeho finančním partnerem PPF Investments Ltd. dnes známilo podepsání smlouvy o akvizici hnědouhelných aktiv v Sasku a Braniborsku od společnosti Vattenfall AB. Aktiva společnosti Vattenfall představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. Německé vodní elektrárny společnosti Vattenfall nejsou předmětem akvizice. Akvizice podléhá schválení ze strany švédské vlády a další obvyklé regulaci. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí roku 2016. Více ZDE

Již v tomto roce měla být ukončena výroba halogenových žárovek, především těch s klasickým tvarem baňky.  Přesněji všech žárovek a světelných zdrojů, které byly zařazeny do energetické třídy D a nižší.

Pokud nevíte, jaké jsou energetické štítky u svítidel, přečtete si tento článek na LEDSolution.cz.

Rok 2016 stanovila Evropská komise již v roce 2009. Díky výhradám velkých výrobců žárovek nakonec byl tento termín posunut na 1. září 2018.

Svítit budou do roku 2018

Neúsporné žárovky má nahradit LED technologie. Očekávalo se, že až v roce 2018 měla být tato technologie dostatečně výkonná a levná. Vývoj však šel dopředu nečekaným tempem a tak jsou LED světla na trhu již nyní.  Čím dál cenově dostupnější.

Klasickým i halogenovým žárovkám již odzvonilo. Zdroj: LEDSolution.cz

Nevýhody halogenek

Oproti halogenovým žárovkám jsou až pětinásobně úspornější. Lze také volit různé teploty (barvy) světla, zatímco „halogenky“ svítí pouze žlutě. Halogenové žárovky navíc obsahují toxické plyny, je obtížné je stmívat a jsou choulostivé na změnu napětí. I v případě menšího výkyvu mohou zčernat a přestat svítit. Životnost halogenových žárovek je zhruba 2 000 hodin, zatímco u LED to může být až 20 000 – 50 000 hodin!

Jak halogenové žárovky fungují?

Jak vlastně halogenové žárovky fungují a proč jsou tak neúsporné? Zaprvé spotřebovanou elektrickou energii přemění  z většiny na teplo, nikoli na světlo. Účinnost halogenových žárovek je žalostných 20lm/W, zatímco moderní LED svítidla dosahují 100-130lm/W.

Halogenová žárovka je velice podobná starší wolframové (Edisonce). Oproti ní se však zahřívají na mnohem vyšší teploty (250°C). Aby tyto teploty vydržela, je žárovka vybavena křemenným sklem. Díky tomu však vyzařuje ultrafialové záření. Sklo může být dokonce poškozeno pouhým dotykem lidské ruky. Soli obsažené v potu naleptají sklo a to po čase praskne.

Úsporné žárovky? Zmizí z trhu sami

Pokud nefandíte LED osvětlení, jsou na trhu také takzvané úsporné žárovky (CFL). Jsou o něco levnější, mají však řadu zásadních nevýhod. Kromě obsahu rtuti mají dlouhý náběh na plnou svítivost, která může trvat i několik minut. Po vypnutí byste je navíc neměli rozsvítit dříve než po 30 minutách.

Již teď je zaznamenána snižující se poptávka po úsporných žárovkách, předpokládá se tedy, že zákazníci je prostě přestanou kupovat sami. Kromě zmíněných nevýhod také obsahují jedovaté látky jako rtuť a při jejich rozbití dojde k uvolnění těchto látek do okolního prostředí.

Za co je nahradit?

Co tedy dělat s halogenovými nebo vláknovými žárovkami?

" Pokud máte starší žárovky na místech, kde svítíte zřídka, třeba ve sklepě, na půdě nebo v komoře, nechte žárovky „dosvítit“ a poté je nahraďte vhodnou alternativou," radí pan Lukáš Rymer z obchodu LEDSolution.cz

Foto: úvodní obrázek zdroj Wikimedia

VÝSLEDKY Vláda dnes znovu odložila bod ministerstva životního prostředí - Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu. Připomínáme, že již v únoru vláda rozhodla, že nezařadí dvě lokality a to kaňonovité labské údolí a Louky u Přelouče na seznam chráněných území kvůli dopravním zájmům. Ministerstvo životního prostředí doporučuje seznam doplnit. Ve hře je 7 miliard korun z evropských dotací na vnitrozemskou vodní dopravu.

Zelená nafta i pro zemědělce v živočišné výrobě

Vláda dnes schválila novelu zákona o spotřební dani tzv. zelenou naftu. Ta rozšiřuje daňové zvýhodnění nafty i pro zemědělce v živočišné výrobě.

Předmětem návrhu zákona o spotřebních daních je rozšíření stávajícího daňového zvýhodnění minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, která v současné době zahrnuje pouze rostlinnou výrobu, i na minerální oleje spotřebované při vybraných činnostech živočišné výroby a produkci zvířat, resp. chovu skotu, prasat, drůbeže, ovcí nebo koz za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů nebo produkce těchto chovných a plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona.

Výše nároku na vrácení spotřební daně je u vybraných činností živočišné výroby a produkce zvířat stanovena ve stejné výši jako u rostlinné výroby. Tento nárok se bude vztahovat i na minerální oleje spotřebované od 1. ledna 2016. Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje od 1. července 2016.

Body jednání vlády:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů - schváleno

• Reakce vlády na zahájené infringementové řízení z důvodu vyhlášení lokalit Natura 2000 v nedostatečném rozsahu - odloženo

• Koncepce činnosti Grantové agentury České republiky na léta 2016 – 2020 - schváleno

• Zpráva o plnění úkolů obsažených v Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015