Jen důsledný postup orgánů státní správy a strategické dopravní plánování mohou zabránit negativním dopadům dopravní zátěže na život a zdraví lidí. Podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka to potvrzuje patnáctiletá zkušenost ochránce s šetřením stížností občanů na hluk, prašnost a vibrace způsobené dopravou.
Hluk patří k v České republice k nejrozšířenějším škodlivým vlivům na člověka a trvalá hluková zátěž může lidem působit řadu zdravotních i sociálních problémů. Týká se to zejména lidí žijících v blízkosti frekventovaných dopravních komunikací. Podle Zprávy o životním prostředí České republiky 2014 je nadlimitnímu hluku v nočních hodinách vystaveno 344 000 obyvatel, celodenně pak 289 000 obyvatel.
Největší hluková zátěž, z převážné části ze silniční dopravy, je v aglomeracích Plzeň, Praha a Brno, kde je nadlimitním hladinám hluku vystaveno okolo 10 % obyvatel. Tato čísla však nejsou úplná, protože vycházejí z hlukových map, které jsou zpracovány pouze pro největší pozemní komunikace a městské aglomerace nad 250 000 obyvatel. Celkový počet osob vystavených nadměrnému hluku bude tedy ještě vyšší. K hluku se navíc připojuje i obtěžování prachem, zplodinami a někdy i vibracemi.
Stížností na hluk přibývá
Zatímco v loňském roce šetřil zástupce veřejné ochránkyně práv jednu stížnost na hluk z dopravy za měsíc, v letošním roce je stížností dvakrát tolik. Opakují se případy stížností na opakovaně udělované výjimky z dodržování hlukových limitů bez snahy realizovat opatření, která by hluk snížila nebo by před hlukem ochránila lidi žijící v okolí komunikace.
„Jsem si vědom toho, že účinně řešit problémy hluku z dopravy je složité a že zde dochází ke kolizi zájmů. Na jednu stranu je třeba chránit veřejné zdraví, na straně druhé je třeba zajistit dopravní obslužnost v konkrétní lokalitě. Je ale nepřijatelné pouze znovu a znovu prodlužovat výjimku pro nadlimitní hluk, aniž by se po vlastníkovi či provozovateli komunikace vyžadovala protihluková opatření,“ upozorňuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Zákon o ochraně veřejného zdraví totiž stanovuje, že když není z vážných důvodů možné limity dodržet, může orgán ochrany veřejného zdraví vydat časově omezené povolení pro překračování limitů, ale pouze za předpokladu, že vlastník nebo provozovatel komunikace prokáže, že přijme opatření, která hluk nebo vibrace sníží na rozumně dosažitelnou míru.
Příkladem, kdy se nakonec podařilo dosáhnout přijetí protihlukových opatření, může být obec Žiželice u Žatce. Obyvatelé si stěžovali, že v důsledku stále nerealizované stavby „I/27 Žiželice – obchvat a přemostění“, jsou obtěžováni nadměrným hlukem a prašností. Zástupce ombudsmanky vytkl Krajské hygienické stanici nečinnost, protože provozovatel komunikace neměl od roku 2013 povolení k překračování limitů. Současně apeloval na přijetí protihlukových opatření, která se nakonec skutečně realizovala v podobě výměn oken.
Podobnou stížnost řešil zástupce ombudsmanky například i od lidí žijících v Berouně, v blízkosti sjezdu z D5. Zdrojem hluku je zde intenzivní osobní, nákladní i městská doprava. Krajská hygienická stanice sice s provozovatelem dlouhodobě jednala o protihlukových opatřeních, ale žádné nebylo realizováno. Protože mu nebyla udělena ani výjimka pro nadlimitní hluk, překračování limitů tak bylo porušováním zákona. Na základě výtky zástupce ombudsmanky zahájila KHS s provozovatelem správní řízení o pokutě.
Nekonečná provizoria
Ve svých stížnostech na hluk z dopravy lidé také často poukazují na nedostatečné plánování dopravní infrastruktury a s tím pak související průtahy ve výstavbě komunikací. Mnohdy chybí koordinovanost rozhodnutí, takže se problém s nadměrným hlukem neřeší, pouze se přesouvá jinam.
„Před udělením povolení k dočasné objížďce by se krajské hygienické stanice měly důkladně seznámit s připraveností stavby, kvůli níž se objížďka povoluje. Podle toho by pak měly povolení podmínit předem realizovanými protihlukovými opatřeními,“ zdůrazňuje zástupce ombudsmanky s tím, že jak ukazují případy z praxe, nelze se spoléhat pouze na odhad investora.
Už šest let například trpí obyvatelé sídliště Spořilov v Praze hlukem a imisemi z intenzivní kamionové dopravy projíždějící obytnou zónou. Stav na Spořilově je dlouhodobě alarmující, nejen pokud jde o hlučnost, ale také o exhalace z těžké nákladní dopravy a s tím související závažná zdravotní rizika. Mělo se přitom jednat o dočasnou trasu, než bude zprovozněn Pražský okruh 511 (D1 – Běchovice), což bylo původně plánováno na rok 2013. Už v průběhu šetření ochránce však bylo zřejmé, že se stavba může protáhnout na dalších 8-10 let. Ačkoli se jedná o naprosto odstrašující případ, není výjimkou, že se i na jiných místech republiky původně plánovaná krátkodobá objížďka protahuje kvůli nedostatečné připravenosti stavby komunikace.
Podobně jako na sídlišti Spořilov trpí i obyvatelé města Dašice kvůli tranzitní kamionové dopravě na průtahu městem po silnici II. třídy. Stěžují si na hluk, prašnost a praskání domů. I když se v tomto případě krajská hygienická stanice i vlastník komunikace snaží o snížení hluku (tzv. tichý asfalt, snížení povolené rychlosti, hmotnostní limit nákladních vozidel), účinné řešení může přinést až vybudování plánované R 35 a obchvatu Dašic. V tomto případě nelze využít ani zástupcem ombudsmanky dříve obcím doporučované vymístění tranzitní kamionové dopravy na silnice vyšší kategorie, protože z průjezdu Dašicemi není kam nákladní dopravu přesunout.
Jak se bránit proti hluku z rušné silnice
- Obrátit se na krajskou hygienickou stanici, která je povinna kontrolovat, jestli jsou dodržovány závazné hygienické limity hluku.
Příklady protihlukových opatření
- Stavebně technická: Protihlukové stěny (a to i mobilní), protihlukové valy, položení „tichého“ asfaltu na vozovku, výměna oken v hlukem zasažených domech
- Dopravně organizační: snížení povolené rychlosti, snížení objemu dopravního proudu změnou organizace dopravy, stanovení limitu hmotnosti vozidel.
