Konference APROCHEM :: Třetí Ruka

Konference APROCHEM

22. - 23. dubna 2026, Hustopeče, hotel Amande

Konference tematicky pokrývá oblast řízení rizik a bezpečnosti. Zaměřuje se zejména na řízení průmyslových rizik a rovněž na rizika při správě regiónů, měst a obcí. Konference odráží význam výzev vyplývajících ze změn ovlivňujících naši společnost v oblasti širokého spektra rizikového managementu (mezinárodní bezpečnostní situace, bezpečnost kritické infrastruktury v souvislosti s uplatňováním nových technologií, rozšiřováním energetického mixu o alternativní zdroje energie, změnami klimatu atd.).

Autoři mohou své texty publikovat po dohodě s redakcí v časopisu CHEMAGAZIN a v JOSRA. Časopis JOSRA je již indexována v databázi SCOPUS!

Tematické okruhy:

Posuzování a řízení rizik
Prevence závažných průmyslových havárií
Zkušenosti z odstraňování následků havárií
Rizika související s nanomateriály (např.ve vztahu k potravinám)
Rizika vyplývající z nových výzev (změna klimatu, nástup chytrých technologií, využití alternativních zdrojů energie a dopady geopolitických změn)
Bezpečnost a hygiena práce

APROCHEM - PROGRAM - V PŘÍPRAVĚ

Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.

Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/

Čas	Úterý 21. 4. 2026, Mandlový sál
20:00 - 22:00	Naše území ve stínu starověké Římské říše Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno Wine Club Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši. Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/ GRAVETTIEN NA MORAVĚ: Komplexní lovecko-sběračská adaptace na změnu klimatu Mgr. Martin Novák, Ph.D., Centrum prehistorické archeologie, Archeologický ústav AV ČR, Brno V období před 30 tisíci lety, kdy se v celé Evropě rozvíjela kultura gravettien, se stala Morava a zvlášť krajina kolem Pálavy jedním z nejdůležitějších kulturních center světa. Adaptace migrujících skupin anatomicky moderního člověka na nové prostředí a probíhající změny klimatu umožnily vznik vyspělé, komplexní lovecko-sběračské společnosti, která nemá v historii lidstva obdoby a projevující se organizovanou sídelní strategií, rozvinutým systémem využívaní přírodních zdrojů nebo novými technologiemi. Unikátní soubor loveckých sídlišť kolem Dolních Věstonic a Pavlova tak vypovídá nejen o lovu mamutů, ale také o širokém spektru dalších lidských aktivit, které jsou doloženy zbytky obydlí, ohništi, množstvím artefaktů a také lidskými pohřby, uměleckými a symbolickými předměty. Naše území ve stínu starověké Římské říše Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno Wine Club Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši. Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/

Čas

Úterý 21. 4. 2026, Mandlový sál

20:00 - 22:00

Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.

Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/

GRAVETTIEN NA MORAVĚ: Komplexní lovecko-sběračská adaptace na změnu klimatu

Mgr. Martin Novák, Ph.D., Centrum prehistorické archeologie, Archeologický ústav AV ČR, Brno

V období před 30 tisíci lety, kdy se v celé Evropě rozvíjela kultura gravettien, se stala Morava a zvlášť krajina kolem Pálavy jedním z nejdůležitějších kulturních center světa. Adaptace migrujících skupin anatomicky moderního člověka na nové prostředí a probíhající změny klimatu umožnily vznik vyspělé, komplexní lovecko-sběračské společnosti, která nemá v historii lidstva obdoby a projevující se organizovanou sídelní strategií, rozvinutým systémem využívaní přírodních zdrojů nebo novými technologiemi. Unikátní soubor loveckých sídlišť kolem Dolních Věstonic a Pavlova tak vypovídá nejen o lovu mamutů, ale také o širokém spektru dalších lidských aktivit, které jsou doloženy zbytky obydlí, ohništi, množstvím artefaktů a také lidskými pohřby, uměleckými a symbolickými předměty.

Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.

Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/

Čas	Středa 22. 4. 2026 Mandlový sál	Číslo příspěvku
9:00	Zahájení Ing. Štefan Győrög, Krajský úřad Jihočeského kraje, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
	PŘESTÁVKA: 10:30 – 11:00
12:30	OBĚD: 12:30 – 13:30
19:00	Společenský večer

Čas	Čtvrtek 23. 4. 2026
9:00-13:00	Exkurze: v přípravě

Vědecká rada:

prof. Ing. František Babinec , CSc., RISCO prof. Dr. Ing. Aleš Bernatík, VŠB-TUO, Fakulta bezpečnostního inženýrství RNDr. Stanislav Malý, Ph.D., VÚBP prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc., Ostravská Univerzita, Lékařská fakulta prof. Ing. František Božek, CSc., UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Uherské Hradiště doc. Ing. Michal Simon, Ph.D., Fakulta strojní, Západočeská univerzita v Plzni Ing. Josef Petr, PhD., odborně způsobilá osoba pro požární ochranu

Přípravný výbor:
Ing. Jiří Študent, st., CEMC Ing. Luboš Kotek, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, OPTEMA Ing. Pavel Dobeš, PhD., VŠB, Katedra ochrany obyvatelstva Ing. Štefan Győrög, Krajský úřad Jihočeského kraje

Přihlášky:

Program

Důležité termíny:

Termín konání: 22. - 23. 4. 2026

Přihlášky příspěvků: do 28. 2. 2026

Plné texty (do sborníku): do 31. 3. 2026

Přihlášky účasti: do 31. 3. 2026

Pořadatel:

České ekologické manažerské centrum, z. s.

28. pluku 524/25, 101 00 Praha 10

www.cemc.cz, cemc@cemc.cz

Tel.: 274 784 417

IČO: 45249741, DIČ: CZ45249741

Číslo účtu: 27534061/0100

Vyhledávání