Přehled aktuálně přihlášených příspěvků (k 4.8. 2025):

Porovnání asfaltových směsí s vysokým podílem R-materiálu a modifikací odpadními plasty
Amira Ben Ameur, MSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební; Joseph N. La Macchia, MSc., Politecnico di Torino; doc. Ing. Jan Valentin, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Příspěvek se zaměřuje na posouzení možností pro vylepšení výkonnosti asfaltové směsi s obsahem 50 % R-materiálu, u které dochází k využití modifikátoru na bázi odpadních plastů, a to v kombinaci s měkčím silničním asfaltem nebo oživovací přísadou. Taková řešení jsou experimentální porovnána s tradičním přístupem bez uvedené modifikace, a nebo s uplatněním komerčních PMB RC pojiv.

REMA Systém – kolektivní systém pro sběr, svoz, zpracování a využívání odpadních elektrozařízení
Ing. Vítězslav Páral, Ing. Kateřina Opletal Průchová, REMA Systém, a.s.

• Obecné představení RS s důrazem na 20 let existence a podpory tržního prostředí
• dosažené výsledky RS v oblasti ZOV za rok 2024 a za 20 let existence dohromady
• představení služeb RS – např. Služby pro občany Rebalík a Buď líný
• představení seznamu našich smluvních zpracovatelů
• představení naši aktivit v oblasti vědy a výzkumu (aktuálně navázáno Memorandum o spolupráci s MENDELU)
• představení našich aktivit v oblasti udržitelnosti
• představení regionálního zastoupení v ČR

Možnosti využívání cihelných a betonových recyklátů jako náhrady přírodních kameniv pro výrobu betonů
Prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Příspěvek se bude zabývat problematikou využívání drcených cihelných a betonových recyklátů frakcí 4-22mm pro úplnou či částečnou náhradu přírodních kameniv hrubých frakcí nad 4 mm. Částečně bude popisovat i problémy s využíváním frakcí recyklátů pod 4mm. Dále omezení pro jejich využívání v souvislosti se stávajícími normami pro výrobu betonů.

Přítomnost plastových aditiv z elektroodpadu (OEEZ) v dětských výrobcích
Ing. Katarína Rusiňáková, Mgr. Simona Rozárka Jílková, Ph.D., Chijioke Olisah, Ph.D., Lisa Emily Melymuk, Ph.D., Mgr. Ondřej Audy, Ph.D., Mgr. Petr Kukučka, Ph.D., RNDr. Petra Přibylová, Ph.D., Recetox, Masarykova Univerzita v Brně; Martin Boudot, Premières Lignes Television, Brûlon, Paris, France

Cílem studie bylo zjistit přítomnost polybromovaných difenyletherů (PBDE), již zakázaných zpomalovačů hoření, v dětských hračkách. Celkem bylo testováno 84 hraček, z čehož u 9 hraček byly nalezeny vysoké koncentrace PBDE. Toto zjištění poukazuje na možnost nevhodného použití recyklovaných plastů. Děti tak mohou být vystaveny riziku kvůli přítomnosti nebezpečných látek v hračkách a zároveň dochází k porušení směrnice EU o bezpečnosti hraček. Nadále se zabýváme testováním dětských výrobků.

Nízký izolační odpor použitých PV panelů
Prof. Ing. Vladislav Poulek, CSc., Inova Solar, s.r.o.

Izolační odpor (ground impedance) použitých PV panelů ve vlhkém prostředí (test podle IEC61215) je  nejméně 100x  nižší než v suchém prostředí. Test (IEC61215) v suchém prostředí NEODPOVÍDÁ REALITĚ! Přesto se použité PV panely testují v naprosté většině za sucha. Jde o záměrnou manipulaci.

Popílky z odkaliště Elektrárny Třebovice v Ostravě  pro použití v cementu, betonu a zemních pracích
Doc. RNDr. František Kresta, Ph.D., SG Geotechnika, a.s.

S ohledem na snižování produkce elektrické energie z uhelných tepelných elektráren poklesne i množství produkovaných čerstvých popílků. Pozornost se tedy obrací k popílkům ze starých odkališť. Na základě zkoušek provedených na vzorcích popílků odebraných z různých hloubkových úrovní odkaliště Elektrárny Třebovice v Ostravě byla potvrzena jejich použitelnost v betonu (EN 450-1) a v zemních pracích (CEN/TR 16907-8). Jedná se o první výsledky zkoušek, které bude nutné rozšířit, aby bylo možné  definovat vstupy pro přípravu technologie zpracování popílku z odkaliště Třebovice.

Zpracování textilního odpadu pomocí vysokoteplotního plazmatu pro energetické a materiálové využití
Dr. hab. Mgr. Maksym Buryi, Ph.D., Mgr. Alan Mašláni, Ph.D., Mgr. Michal Hlína, Ph.D., Dr. Shelja Sharma, Dr. Brenda Natalia Lopez Nino, Ing. Jafar Fathi, Ing. Jakub Pilař, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.

Je navržena valorizace textilního odpadu na uhlíkové nanočástice a syntézní plyn pomocí termického plazmatu. Obloukový plazmový hořák na stejnosměrný proud (60 – 150 kW, 10 000 – 20 000 °C) a mikrovlnný plazmový hořák (až 75 kW) poskytují extrémní podmínky pro zplyňování. Budoucí experimenty mohou optimalizovat procesní parametry a analyzovat produkty pomocí SEM, TEM, Ramanovy spektroskopie a plynové chromatografie za účelem hodnocení potenciálu pro materiálové a energetické využití.

Využitie kukuričného oleja na produkciu bionafty a separáciu fytosterolov ako látok s vysokou pridanou hodnotou
Roksolana Fromel, Združenie Energy 21, Leopoldov, Slovensko; Ján Janošovský, Valentína Kafková, Centrum výskumu a vývoja, s.r.o., Leopoldov, Slovensko; Adriana Brisudová, ENVIRAL, a.s., Leopoldov

Fytosteroly sú biologicky aktívne zlúčeniny s vysokou pridanou hodnotou, ktorých trhová cena niekoľkonásobne prevyšuje cenu biopalív. Post-fermentačný kukuričný olej, ktorý vzniká ako vedľajší produkt pri spracovaní bioetanolu, a používa sa ako surovina na výrobu bionafty, prirodzene obsahuje fytosteroly vo voľnej alebo viazanej forme (sterolestery, sterolglykozidy). Voľné fytosteroly a sterolglykozidy môžu nepriaznivo ovplyvniť stabilitu a kvalitu výsledného biopaliva. Na druhej strane sa rastlinným sterolom v súčasnosti venuje čoraz väčšia pozornosť z dôvodu ich pozitívnych účinkov na zdravie človeka, najmä v súvislosti s metabolizmom tukov, znížením hladiny cholesterolu v krvi a prevenciou či liečbou kardiovaskulárnych ochorení. Práca sa zameriava na vývoj technologického postupu, ktorý umožní izoláciu fytosterolov ekologicky šetrným spôsobom a zároveň zabezpečí zachovanie alebo zlepšenie požadovaných kvalitatívnych parametrov bionafty.

Tento  výskum je financovaný z prostriedkov Agentúry na podporu výskumu a vývoja (APVV) z projektov pod registračným číslom: APVV-21-0323 a APVV-20-0348.

Sustainable Electronic Waste Management via Thermal Plasma Processing: Opportunities and Challenges
Dr. hab. Mgr. Maksym Buryi, Ph.D., Mgr. Alan Mašláni, Ph.D., Mgr. Michal Hlína, Ph.D., Dr. Shelja Sharma, Dr. Brenda Natalia Lopez Nino, Ing. Jafar Fathi, Ing. Jakub Pilař, Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Thermal plasma processing shows strong potential for efficient treatment of mixed electronic waste. Its high-temperature environment may enable the rapid decomposition of organics and facilitate metal recovery in molten form. By optimizing parameters such as plasma power, feed rate, and gas flow, this approach could achieve high metal recovery and pollutant destruction, offering a promising pathway for sustainable e-waste valorization.

Analýza chemických rizik v textilních výrobcích z pohledu evropské legislativy
Ing. Olga Chybová, INOTEX s.r.o., Dvůr Králové n.L.; Ing. Jakub Fojt, Ph.D., Textilní zkušební ústav, Brno

Přítomnost zvlášť nebezpečných chemikálií v textilních výrobcích je v EU regulována Nařízením REACH  1907/2006/EU (Přílohy XIV, XVII, Kandidátský seznam SVHC), případně Nařízením 2019/1021/EU o POPs. Výrobky uváděné na trh musí být bezpečné. Pokud nemají dodavatelé certifikáty na svoje materiály, měl by být produkt otestován před uvedením na trh. Zakázaných sloučenin jsou ale stovky a zkoušky na ně jsou velmi drahé, proto je nutné vybrat pouze ty relevantní pomocí analýzy chemických rizik.

Recyklační předpříprava lithium-iontových baterií - nové přístupy a udržitelná řešení
Ing. Anna Pražanová, Ing. Zbyněk Plachý, MSc. Václav Knap, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra elektrotechnologie

V souvislosti s rostoucím využíváním lithium-iontových baterií v dopravě, energetice i elektronice narůstá i množství zařízení, která dosahují konce své životnosti. Recyklace těchto baterií se tak stává nezbytným krokem pro zajištění udržitelného nakládání se zdroji a zároveň klíčovým prvkem naplňování požadavků nové evropské legislativy, která stanovuje konkrétní cíle pro efektivitu recyklace, zpětný odběr a znovuzískání vybraných materiálů. Účinnost recyklačních procesů je však úzce spjata s kvalitou provedené recyklační předpřípravy, která má zásadní vliv na celkovou bezpečnost, výtěžnost a environmentální dopady.

Přednáška bude zaměřena na zhodnocení jednotlivých kroků recyklační předpřípravy, včetně manuální a mechanické demontáže bateriových modulů, vybíjení, řízeného drcení a fragmentace, separace kovových a polymerních komponent, ultrazvukové delaminace aktivních materiálů a přípravy výchozích meziproduktů, jako je tzv. black mass (černá hmota).

Klíčovým bodem přednášky je představení patentované metody vybíjení lithium-iontových článků, která umožňuje rychlé a bezpečné snížení napětí pod 1 V, čímž se zásadně zvyšuje bezpečnost jejich následného mechanického zpracování. Tato metoda zcela eliminuje rizika spojená s konvenčním elektrochemickým vybíjením, jako je únik elektrolytu a poškození obalu článků, a výrazně zjednodušuje manipulaci s bateriemi před jejich drcením.

Součástí přednášky bude rovněž zhodnocení environmentálních a ekonomických aspektů navržených metod, včetně analýzy životního cyklu a souladu s aktuálními požadavky evropské legislativy. Cílem je ukázat, jak mohou nové technické přístupy přispět ke zvýšení bezpečnosti a efektivity recyklace a současně podpořit zavádění cirkulárních řešení v oblasti bateriových technologií.

Cirkulární využití nemrznoucích směsí v HVAC systémech a jeho dopad na uhlíkovou stopu
Ing. Olga Pleyer, Ph.D., Ing. Jan Skolil, Ph.D. CLASSIC OIL, s.r.o.

Většina moderních budov využívá v HVAC systémech nemrznoucí směsi, které postupně degradují a stávají se nebezpečným odpadem. Klíčová složka – glykol – však může být opakovaně využita. Vyvinutá technologie umožňuje jejich recyklaci s výtěžností přes 90 %, což je ekologicky i ekonomicky výhodné. Recyklací vracíme do oběhu cenný materiál, snižujeme závislost na mimoevropských surovinách a redukujeme emise CO₂. Větší kancelářská budova o ploše 70 000 m² tak může ušetřit až 8,7 tuny CO₂.

Design for recycling: eko-koberec z lýkových vláken
Ing. Jana Šašková, PhD., Prof. Ing. Jakub Wiener, PhD., Technická univerzita v Liberci

Recyklace běžných oděvů a textilií je velmi obtížná, protože jejich struktura a výroba je optimalizována s cílem minimalizovat cenu, zjednodušit výrobu a získat specifické vlastnosti výrobku. Na snadnou recyklaci je třeba myslet již při navrhování výrobku – tedy před jeho výrobou. Tomuto principu se říká „Design for recycling“, který usnadňuje budoucí recyklace pomocí eliminace problematických chemikálií, usnadnění oddělení složek výrobku při recyklaci, zhodnocení a výběru recyklačních postupů. „Design for recycling“ je zde prezentován na příkladu eko-koberec z lýkových vláken, u kterého jsou diskutovány například použitá vlákna, metody jejich úpravy, barvení a možné způsoby recyklace. Na základě získaných znalostí je navržen koncept eko-koberce, který je v laboratorním měřítku ověřen a připravován do výrobní fáze. Koncept eko-koberce je vyhodnocen z hlediska budoucích dopadů na životní prostředí.

Osud oděvů
Prof. Ing. Jakub Wiener, PhD., Technická univerzita v Liberci

Oděvy jsou symbolem spotřebního chovní lidstva. Každý z nás má s oděvy zkušenosti a snadno může sledovat své nákupní chování a osud koupených oděvů. I když bychom se rádi chovali ekologicky, tak většinou nemáme potřebné znalosti z oblasti textilu a recyklací pro minimalizaci ekologických dopadů. V této oblasti je mnoho samozvaných proroků s postranními úmysly a jen obtížně se hledají prospěšná řešení. Tato prezentace je stručným úvodem do ekologie textilií pro běžného uživatele. Hlavní částí přednášky je přehled informací o výrobě, spotřebě a životnosti oděvů, které jsou logicky propojeny se specifickými charakteristikami textilních odpadů a s jejich recyklací. Přehledově budou prezentovány principy recyklací včetně praktických problémů a možných trvalých řešení.

Utilisation of magnetic and non-magnetic ash fractions for the preparation of glazes from waste materials
Ing. Michaela Topinková, Ph.D., Ing. Filip Kovár, Ph.D., doc. Ing. Ovčačíková Hana, Ph.D., VŠB-TU Ostrava

Magnetic and non-magnetic fractions of coal ash can be used alone or as a source of valuable or undesirable components. Non-magnetic fractions can be used as a source of aluminum and materials like zeolite or mullite. Magnetic fractions are used in lightweight aggregate production, heavy media applications, and catalysis. In this study, both fractions were tested for the formation of glazes for ceramic tiles.

Using magnetic separation to recover iron from steel slag
Ing. Filip Kovár, PhD., doc. Mgr. Lucie Bartoňová, Ph.D., prof. Ing. Vlastimil Matějka, Ph.D., VŠB-TU Ostrava

Steel plants produce large amounts of steel slag, a secondary raw material often containing metals or oxide mixtures suitable for further processing and reuse. While slag is commonly landfilled, it can also be used to produce metallic iron.

This study proposes a magnetic separation method for recovering iron from steel slag without using toxic or expensive chemicals.

Efektivní využití odpadního skla v cementovém kompozitu
Ing. Zdeněk Prošek, Ph.D., prof. Pavel Tesárek, Ing. Aleš Palička, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Studie hodnotí využití jemně mletého odpadního skla jako příměsi pro částečnou náhradu cementu v kompozitech. Zkoumán byl vliv 10–50% objemového podílu skla na pevnost a mikrostrukturu směsí. Náhrada do 20 % nevede k výraznému snížení pevnosti a podporuje pucolánové reakce. Vyšší podíly snižují tuhost. SEM analýza potvrdila dobrou integraci skla a vznik C-S-H gelu.

Vícesložkové směsné cementy a příměsi pro betonové konstrukce
Ing. Miroslav Procházka, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

Požadavky na snížení emisí CO₂ vedou při výrobě stavebních materiálů ke snahám o využití druhotných surovin. To ale může vyústit do významných změn ve vlastnostech jinak běžných výrobků, používaných na základě dlouhodobých zkušeností. Změna vlastností pak může značně ovlivnit očekávanou trvanlivost staveb. Příspěvek se bude zabývat možnými dopady použití vícesložkových cementů a příměsí do betonu na trvanlivost betonových konstrukcí.

Možnosti racionalizace využití fermentačního zbytku z bioplynových stanic
Ing. Pavel Míchal, Ph.D., Ing. Pavel Švehla, Ph.D., Ing. Barbora Koubková, Bc. Jakub Tegel, prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., dr. h. c., Česká zemědělská univerzita v Praze

Fermentační zbytek (FZ) vzniká jako odpadní produkt bioplynových stanic (BPS). Přestože obsahuje řadu cenných složek, nakládání s ním je spojeno s problémy. Příspěvek se zabývá problematikou zpracování FZ s využitím vhodných procesů, zejména stripování amoniaku, nitrifikace a tepelného zahuštění. Přitom je kladen důraz na minimalizaci negativních vlivů nakládání s fermentačním zbytkem na životní prostředí, na racionální využití cenných látek obsažených ve FZ i na ekonomiku provozu BPS.

Wolframový prach jako významný odpad z jaderného fúzního reaktoru
Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D., Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová, Ph.D., Centrum výzkumu Řež, s.r.o.

Jsou zkoumány zdroje wolframového prachu z procesu fúze a posuzuje se mechanismus jeho vzniku. V důsledku probíhajících procesů se uvolňují částice wolframu různých velikostí. Tento cenný odpadní materiál by měl být oddělen od radioaktivního tritia a recyklován. Ke koncentraci wolframu při současném odstranění tritia je možné použít buď technologii MSO (oxidace v roztavené soli), nebo alternativně indukční ohřev a tavení, případně jejich vhodnou kombinaci.

Charakteristika produkované vody ze zpracování odpadů z fúze MSO technologiíí
Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová, Ph.D., Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D., Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Při zpracovávání pevných odpadních materiálů z fúze užitím technologie MSO jsou odděleny od sebe pevné složky, které zůstávají v roztavené soli, a unikající plynné složky, které jsou zoxidovány, kondenzovány a zachycovány ve vodě. Nejvýznamnějšími odpadními produkty jsou izotopy vodíku, které se přemění na radioaktivní tritiovou vodu nebo neradioaktivní deuteriovou vodu. Pomocí analytických metod je prováděna identifikace a sledování koncentrací jednotlivých izotopů vodíku.

Příkladová studie využití recyklovaného stavebního sádrokartonusádro
Prof. Ing. Pavel Tesárek, Ph.D. Ing. Zdeněk Prošek, Ph.D. Ing. Hana Fojtáchová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Příspěvek se věnuje příkladové studii na téma recyklace stavebního sádrokartonu z pohledu dalšího využití ve stavebnictví. V rámci několika řešených projektů jsou uvedené příklady využití upraveného SDK odpadu ve stavebnictví, a to v jiné formě než je opětovná výroba SDK desek.

Sanační a výplňové malty na bázi metalurgických odpadů
Doc. Ing. Jana Daňková, Ph.D., Ing. Adéla Valentová, Mgr. Petr Běčák, prof. Ing. Jana Seidlerová, CSc., VŠB-TU Ostrava, Stavební fakulta

V souladu s politikou udržitelného rozvoje je další směřování všech odvětví průmyslu a služeb směrem k cirkulární ekonomice velmi aktuálním tématem. Stávající analýzy na toto téma odhadují vysoký potenciál pro rozvoj cirkulární ekonomiky zejména v oblasti výroby oceli, cementu, betonu a stavebnictví.

Tématem tohoto příspěvku je multidisciplinární experimentální analýza možnosti aplikace vybraných metalurgických odpadů jako hlavních surovin pro výrobu sanačních a výplňových malt pro zdivo.

Snížení pevných částic v emisích v posledních letech vede k produkci tzv. jemnozrnných odpadů, které nelze bez úpravy recyklovat. Mezi takové patří především metalurgické odprašky ze suchého čištění odpadních plynů aglomerace, výroby železa a oceli, nebo popílky ze spalovacích procesů, cementáren aj. Hlavními složkami metalurgických odprašků jsou Fe₂O₃, FeO, Al₂O₃, CaO, MgO, MnO, SiO₂ v různých hmotnostních poměrech, popílek ze spalovacích procesů obsahuje především Al₂O₃, SiO₂, CaO ve formě volného CaO, sírany. Oba druhy odpadů pak mohou obsahovat další prvky v množství menším než 1 hmot. %. Důležitou složkou pro recyklaci je obsah vápníku ve formě volného CaO, který slouží jako pojivo. Jemnozrnné metalurgické odpady – odprašky nebo směs odprašků a kalů – se smíchají s popílkem ze spalovacích procesů v hmotnostním poměru 4:1. Uvedenou směs lze zkusovět nebo přímo využít v dalších odvětvích průmyslu, a tedy i stavebnictví.

V oboru stavebnictví je realizace sanačních opatření na konstrukcích a objektech zásadním přístupem pro eliminaci vzniku odpadů, prodloužení životnosti staveb a pro snižovaní hodnot environmentálních dopadů při výstavbě a užívání staveb.

Výplňové malty jsou určeny pro vyplňování dutin a spár ve zdivu, případně pro sanaci degradovaných betonových a železobetonových konstrukcí. Sanační malty pro zdivo jsou materiály určené pro aplikaci sekundárních opatření pro snižování vlhkosti a zasolení zděných konstrukcí s cílem obnovit jejich funkce. Současný sortiment sanačních a výplňových malt je převážně založen na materiálech na bázi cementu, přírodních neobnovitelných surovin, případně se jedná o směsné polymercementové materiály. V této experimentální studii byly ověřovány vlastnosti malt, u kterých bylo 80 % cementu nahrazeno vybranými metalurgickými odpady a nebyly použity žádné přídavné polymerní látky pro úpravu jejich vlastností. Výsledky experimentální studie jsou perspektivní a budou použity pro další výzkum a vývoj řešené problematiky.

Studium hydratace popílků ze spoluspalování biomasy pomocí kalorimetrických měření
Ing. Lukáš Mauermann, Ing. Klára Betáková, Ing. Martina Šídlová Ph.D., VŠCHT v Praze, Ústav skla a keramiky; doc. Ing. Rostislav Šulc, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

V této práci byl zkoumán vliv popílků z fluidního spalování směsi uhlí a biomasy v poměru 4:1 na vývoj hydratačního tepla malt během hydratace dvěma kalorimetrickými metodami. Současně byl zkoumán vliv mletí popílků na vývoj hydratačního tepla. Byly vybrány dva ložové a dva úletové popílky z elektráren Počerady (Sev.en Česká energie a.s.) a Hodonín (ČEZ a.s.), u kterých byla posouzena hydratační kapacita pro možné využití ve stavebnictví. Referenčním vzorkem byla malta z Portlandského cementu. Kalorimetrická měření byla prováděna pomocí semi-adiabatického kalorimetru dle normy ČSN EN 196-9. Druhou srovnávací metodou bylo měření vývinu teploty během hydratace směsí v soustavě uzavřených Dewarových nádob.

Využití pokročilých technologií pro čištění odpadních plynů
Prof. Ing. Jana Seidlerová, CSc., Ing. Petr Unucka, Ph.D., Mgr. Petr Běčák, Ing. Michaela Tokarčíková, Ph.D., Ing. Roman Gábo, Ph.D., VŠB-TU Ostrava

S postupným snižováním znečištění pevnými částicemi, SOx a NOx se do popředí zájmu odborné veřejnosti dostává snižování emisí těkavých organických látek (VOC) z různých průmyslových odvětví. Těkavé organické sloučeniny mají tlak nasycených par vyšší než 10,3 Pa při normálním atmosférickém tlaku (101,325 kPa) a teplotě (293,15 K) a tedy teplota varu VOC je mezi 50 a 260 °C. Těkavé organické látky zahrnují několik typů organických sloučenin, jedná se zejména o aromatické uhlovodíkové, alkoholy, aldehydy, estery a organické kyseliny. Hlavním zdrojem VOC jsou průmyslové procesy zahrnující výrobu ropy, uhlí a nátěrových hmot, balení, tisk a používání pesticidů, zatímco domácí zdroje zahrnují stavební dekorace a dopravu. Většina těkavých organických látek je toxická a stává se tak nebezpečná pro lidské zdraví. Jejich emise mohou způsobovat sekundární znečištění ozonové vrstvy, vytvářet fotochemický smog a jemné částice (PM2,5) především v oblastech s regionálními zdroji znečištění.

Současné technologie zpracování/odstranění těkavých organických látek lze rozdělit na dva typy: technologie s regenerací a destruktivní technologie.

Technologie s regenerací, jako je kondenzace, adsorpce a absorpce, oddělují a regenerují organické látky v odpadním plynu pomocí fyzikální separace nebo pomocí selektivních adsorbentů a absorbentů.

Destruktivní technologie (jako je biopurifikace, spalování) a pokročilé oxidační technologie (jako je ozonizace, fotodegradace a fotokatalytická degradace, elektrochemická oxidace), technologie katalýzy s podporou mikrovlnného zdroje, netermální plazmy a NTP spojená s katalýzou převádějí organické látky v odpadním plynu na CO2 a vodu prostřednictvím chemických reakcí.

Předkládaný práce je zaměřena na shrnutí možnosti využití dvou moderních technologií:
1. Nízkoteplotního plazmatu (NTP) za vzniku mikro-výboje ve spojení s katalytickými vlastnosti náplně reaktoru.
2. Technologie mikroobloukového plazmatu (MAO), kterou lze upravit konstrukční prvky  reaktoru NTP materiálem s katalytickými účinky.

Cílem uvedených environmentální aplikací je dosažení redukce plynných emisí, především látek organického charakteru, které vznikají v oblastech průmyslových procesů zpracovatelského průmyslu. Návrh řešení vychází z optimalizace konstrukce reaktoru, zdroje energie a volby vhodného typu katalyzátoru. K přípravě katalyzátoru nebo katalytického povrchu konstrukčních prvků reaktoru jsou navíc maximálně využity odpadní suroviny jako zdroje oxidů kovů.

Eco-Friendly Ceramic Glazes from Waste Pigments: A Sustainable Approach
Hana Ovčačíková, Michaela Topinková, VŠB-TU Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, Katedra tepelné techniky; Filip Kovar, Jiří Fiedor, VŠB-TU Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, Katedra chemie; David Žurovec, VŠB-TU Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra hornického inženýrství a bezpečnosti; Eva Bartoničkova, VŠCHT v Praze, Fakulta chemické technologie, Ústav anorganické chemie; Pietor Zoubek, VŠB-TU Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra hornického inženýrství a bezpečnosti, TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Třinec

The study focuses on the preparation of ceramic glazes from industrial waste materials, primarily metallurgical slag, as well as construction waste such as slag, debris, fly ash, slag, and waste glass. The main goal is to utilize these waste raw materials to produce pigments that are then combined with commercial glazes, or to create mixtures solely from waste materials without adding commercial glazes. Approximately 80% of the samples showed good compatibility and a wide range of colors and surface finishes. During the experiment, analyses such as XRD, XRF, SEM, granulometry, CIELab, and others were performed. The motivation was to support the development of recycled glazes aiming to replace natural resources or eliminate the synthetic preparation of expensive glazes.

Popílek z biomasy jako potenciální materiál pro stavebnictví
Ing. Bc. Karolína Králová, Ing. Martina Šídlová, Ph.D., VŠCHT v Praze, Ústav skla a keramiky; Ing. Petr Formáček, Ph.D., doc. Ing. Rostislav Šulc, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební; Ing. Klára Betáková, Ing. Lukáš Mauermann, VŠCHT v Praze, Ústav skla a keramiky; Ing. Jan konvalinka, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

S postupným útlumem uhelných elektráren a rostoucím důrazem na obnovitelné zdroje energie se popílek z biomasy stává jedním z potenciálních alternativních zdrojů surovin pro stavebnictví. Zatímco popílky z uhlí jsou dlouhodobě využívány jako příměsi do cementů a betonů, popílky vznikající spalováním nebo spoluspalováním biomasy představují novou výzvu. Jejich chemické a mineralogické složení se výrazně liší v závislosti na typu biomasy a technologii spalování, což komplikuje jejich přímé využití ve stavebních materiálech.

Tato práce se zaměřuje na charakterizaci popílků z biomasy pocházejících z různých spalovacích procesů. Představuje jejich chemické a fázové složení a porovnává je s požadavky kladenými na materiály využitelné ve stavebnictví. Cílem je posoudit, za jakých podmínek by tyto vedlejší produkty mohly najít uplatnění jako náhrada tradičních surovin, a přispět tak k udržitelnému rozvoji stavebního průmyslu.

Využití mletého betonového recyklátu jako částečné náhrady cementu či jako mikroplniva v cementových kompozitech
Ing. Ivana Chromková, Lubomír Zavřel, Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s., Brno

Stavební a demoliční odpady tvoří více než 50 % z celkové produkce odpadů v ČR. V současné době je stále více diskutováno znovu využívání betonového recyklátu jako náhrada přírodního kameniva. Dalším stupněm využití betonového recyklátu je jeho zpracování a úprava mletím. Jako efektivní se jeví využití betonového prachu jako příměs do betonu nebo částečná náhrada cementu v recepturách malt a betonů. Na základě ověřování je z pohledu dosažených pevnostních charakteristik vhodnější použití jako příměs do receptury betonů.

Tonerové kazety – zdroj surovin i toxický odpad
Pavel Hrdlička, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta

Tonerové kazety mohou být produktem cirkulární ekonomiky a opětovně sloužit ke stejnému účelu, současně mohou být i produktem lineární ekonomiky bez technologické možnosti dalšího využití jako zdroje surovin, uvolňující velké množství toxických látek při jejich likvidaci.

Hlavními příčinami jsou ecodesign zaměřený pouze na vybrané výrobce zajišťující dodávky pouze pro menší část trhu, neschopnost kontrolovat a vymáhat dodržování legislativních požadavků na uvádění produktů na trh ze strany kontrolních a dozorových orgánů.

Deadstock: odpad nebo surovina
Ing. Petra Koudelková, Ph.D., PhDr. Soňa Schneiderová, Ph.D., Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky

Příspěvek se zabývá problémem nadprodukce módních oděvů, tzv. deadstockem, který zůstává neprodaný a představuje představuje závažnou etickou i ekologickou výzvu. Nejen významné mezinárodní módní značky tento fenomén často záměrně přehlížejí - mlčením. Toto mlčení se stává strategií (tzv. strategic silence), jak zneviditelnit odpovědnost a legitimizovat neudržitelné praktiky.

Získávání cenných prvků z lithiových baterií - očekávání vs. praktické zkušenosti
prof. Ing. Pavel Janoš, CSc., Ing. Jiří Štojdl, Ing. Ladislav Bříza, Ing. Tadeáš R. Wangle, PhD, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí

Na lithium – iontové baterie (Li-ion) po skončení životního cyklu je třeba pohlížet jako na významný zdroj cenných prvků. K tomu směřuje i legislativa EU. V příspěvku budou prezentovány některé dílčí výsledky výzkumu recyklace a získávání cenných prvků z baterií typu NMC, jako např. vývoj postupů a zařízení pro bezpečnou demontáž, získávání a další zpracování tzv. black mass, separaci a purifikaci lithia a další získané na pracovišti autorů ve spolupráci s dalšími partnery.

Aktuální problémy při využití lithiových baterií
RNDr. Petr Kratochvíl, ECOBAT, s.r.o.

Lithiové baterie zcela dominují v oblasti elektromobility a ukládání energie. Obsahují kovové látky, které jsou na seznamu kritických surovin. Využití lithiových baterií však v ČR a EU prozatím nesplňuje očekávání. Příspěvek je zaměřen na legislativní, technické a ekonomické bariéry pro jejich mnohem efektivnější využití.

Využití textilního odpadu
Ing. Roman Knížek, Ph.D., MBA, Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní, Katedra hodnocení textilií

Projekt se zaměřuje na problematiku rostoucího množství textilního odpadu a jeho smysluplné materiálové využití. Textilní odpad tvoří významnou část komunálního i průmyslového odpadu a jeho likvidace často končí na skládkách nebo ve spalovnách, což představuje nejen ekologickou zátěž, ale i promarněný potenciál druhotných surovin.

Cílem projektu je prezentovat inovativní technologii zpracování textilního odpadu, která byla vyvinuta na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci (TUL FT KHT) ve spolupráci s Diakonií Broumov. Tato technologie umožňuje z nepotřebného textilu vyrábět pevné a odolné desky, které mohou najít uplatnění například ve stavebnictví, nábytkářském průmyslu či jako výplňové a izolační materiály.

Technologie vychází z užitného vzoru, který kombinuje speciálně připravenou textilní surovinu s pojivem a vhodným lisovacím procesem. Vzniklé desky mají zajímavé mechanické vlastnosti, nízkou ekologickou stopu a přispívají k cirkulární ekonomice tím, že prodlužují životní cyklus textilních vláken.

Projekt zdůrazňuje také sociální a ekonomický rozměr řešení – na sběru a přípravě textilního odpadu se podílí Diakonie Broumov, která dlouhodobě zaměstnává osoby znevýhodněné na trhu práce. Tím dochází nejen k ochraně životního prostředí, ale i k podpoře zaměstnanosti a sociální integrace.

Recyklace? Ještě počká. Co nám říkají data o životnosti trakčních akumulátorů
Ing. Jan Dedek, Ph.D. AURES Holdings

Analýza téměř 2500 elektromobilů AURES Holdings ukazuje, že trakční akumulátory stárnou pomaleji, než se předpokládalo – průměrné SoH po 64 000 km je 92,5 %. Místo recyklace dává smysl repurposing, např. pro stacionární úložiště. Recyklace bude masová až po roce 2035. Klíčem je diagnostika, plánování druhého života a standardizace výpočtu SoH dle nové legislativy od roku 2027.

Aplikace solvolytických postupů pro purifikaci odpadních plastů z autobaterií
Ing. Ivana Barchánková, Ph.D., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí

Recyklace použitých baterií z elektrických a hybridních automobilů zahrnuje především mechanicko-chemickou dezintegraci. Takto lze získat řadu kovů, zůstávají však plastové komponenty, tzv. separátory; ty obsahují řadu příměsí, které významně snižují výtěžek pyrolytického zpracování. V příspěvku je představen optimalizovaný postup trojstupňové purifikace pro odstranění nežádoucích látek ze separátorů pomocí loužení v rozpouštědlech a porovnání pyrolýzy surových a purifikovaných separátorů.

Recyklace a reuse stavebních materiálů z demolic
Ing. Zuzana Vedralová, ČVUT v Praze, UCEEB

Prezentovat se budou dosavadní výstupy z rešerše norem a standardizovaných postupů recyklace stavebních materiálů z demolic.

Porovnanie vyhod optického a robotického triedenia s použitím AI
Ing. Robert Procházka, PhD., MBA, VÚMZ SK, s.r.o.

Optické a robotické triedenie odpadu patrí v súčasnosti k najvyspelejším stupňom triedenia odpadu, aké súčasný trh pozná a používa. Každá technológia však má okrem predností aj svoje obmedzenia a technologicko - procesné limity, ktoré vzišli z ich testovania v priamej prevádzke. To však neznamená, že obmedzenia sú trvalého charakteru vzhľadom k ich povahe, ale skôr z nedotiahnutých možností ich aplikácie, druhu použitia resp. technologického vylepšenia ich aplikačných možnosti. Získané procesné dáta umožňujú pracovať na ich zdokonalení, čomu napomáha aj stupeň umelej inteligencie, ktorá hlavne pri robotických systémoch pomáha odlaďovať chyby detekcie alebo objektového uchopovania v prúde odpadu, čo má za následok zlepšenie parametrov.

Porovnanie výhod optického a robotického triedenia odpadu závisí od viacerých faktorov, ako sú typ odpadu, požiadavky na presnosť triedenia, náklady a efektivita. Práca pojednáva o technických možnostiach oboch vyspelých technológií detekcie a systému objektového triedenia a zároveň reálnych porovnaní prevádzkou získaných údajov s cieľom posúdiť súčasný a budúci trend aplikácie tej ktorej technológie v praxi, možnosti technických úprav s reálnym modelom aplikácie v prevádzke z ekonomického a procesného pohľadu.

Problematika ekologie různých typů vozidel
Ing. Kamil Jaššo, Ph.D., VUT v Brně a UO v Brně; prof. Ing. Tomáš Kazda Ph.D. VUT v Brně; Ing. Martin Mačák Ph.D., VUT v Brně a AIT; Ing. Martin Šedina, Ing. Josef Máca, Ph.D. VUT v Brně; Gavin D.J. Harper,University of Birmingham

V posledním desetiletí výrazně vzrostla popularita elektrických vozidel a v součastnosti je dostupná široká škála elektrických vozidel, od malých vozů až po velká SUV. S rostoucí oblibou těchto vozidel se však stále častěji objevují zprávy o jejich vyšších emisích ze životního cyklu ve srovnání s konvenčními typy pohonu. Tyto vyšší emise během životního cyklu jsou často přisuzovány stále se zvětšující velikostí baterie. Cílem tohoto příspěvku je stanovit ekologickou stopu vozidel s různým typem pohonu, za předpokladu že bylo analyzované vozidlo vyrobeno, provozováno a zlikvidováno v České republice.

Recyklace Li-ion akumulátorů
Ing. Jiří Báňa, VUT v Brně

Přednáška bude zaměřena na popis recyklačních metod Li-ion baterií. Budou probrány legislativy recyklace, efektivita recyklačních metod a moderní přístupy k recyklaci Li-ion baterií.

Chemická recyklace pro textilní odpady
Ing. Radek Pjatkan, Svaz chemického průmyslu ČR

Přednáška bude zaměřena na nová řešení recyklace textilních odpadů pomocí chemické a termochemické recyklace. Budou představeny dostupné metody chemické recyklace, které umožňují jak materiálové využití odpadních textilních vláken, tak i jejich případnou regeneraci a opětovné využití přímo v textilním průmyslu. V rámci prezentace budou představeny příklady praktického uplatnění chemické recyklace v této oblasti a očekávané novinky z této oblasti.

Chemická recyklace jako cesta pro zpracování elektroodpadu
Ing. Radek Pjatkan, Svaz chemického průmyslu ČR

Prezentace bude zaměřena  na zaměřena na chemické recyklace v řešení problematiky elektroodpadu, s důrazem na recyklaci plastových komponent. Představeny budou dostupné a využívané chemické a termochemické procesy, které umožňují efektivní získávání cenných surovin v rámci zpracování elektroodpadů. Popsán bude možný přínos chemické recyklace při řešení zpracování odpadů obsahujících nebezpečné látky. V závěru pak budou shrnuty aktuální známé strategie pro opětovné využití plastů z elektroodpadu.

Problematika mikroplastů při čištění průmyslových a komunálních odpadních vod
Ing. Lubor Laichman, Ph.D., Ing. Marek Holba, Ph.D., ASIO TECH, spol. s r.o.

Znečištění plasty a zejména mikroplasty představuje dlouhodobý ekologický problém, který významně zasahuje i do oblasti čištění odpadních vod. Nejčastějšími tvary mikroplastů v odpadních vodách jsou fragmenty a vlákna pocházející převážně z textilního průmyslu, osobní hygieny a výrobních procesů. Využití vhodných metod k jejich odstranění a jejich následná recyklace je výzvou nejen pro obor čištění odpadních vod, a to i v souvislosti se zpřísňující se legislativou na úrovni EU.

Potenciál recyklace textilu v ČR
Ing. Robert Šimek, RETEX, a.s.

Takzvaná Zelená tranzice EU promění v Česku oblast recyklace textilu. Začíná povinný sběr textilního odpadu a do roku 2030 musí být většina textilu recyklovatelná. To může vytvořit prostor pro rozvoj technologií, vznik nových pracovních míst i využití recyklovaných materiálů v řadě průmyslových odvětví. Bude to však vyžadovat zásadní změny v současném přístupu, který by se měl proměnit z takzvaného lineárního způsobu na oběhový.

Jak nová legislativa EU změní podmínky recyklace textilu
Ing. Robert Šimek, RETEX, a.s.

Nová legislativa EU zavádí povinnou rozšířenou odpovědnost výrobců (EPR) za textilní výrobky, což výrazně změní podmínky recyklace v Česku. Výrobci budou hradit náklady na sběr, třídění a recyklaci textilu a budou motivováni k produkci trvanlivějších a lépe recyklovatelných výrobků. Změna přinese vyšší nároky, ale i šanci pro inovace a rozvoj cirkulární ekonomiky.

Cirkulárna ekonomika textilného odpadu z automobilového priemyslu ako účinný nástroj pre aplikácie, ktoré prispievajú k adaptácii stavieb na zmenu klímy
Juraj Plesník

1) Technický textil v automobilovom priemysle, jeho charakteristika, použitie , vlastnosti; 2) tvorba odpadov z technického textilu - výroba nových dielov; spracovanie vozidiel po skončení životnosti;
3) cesta od recyklácie k novému výrobku; doska STERED ID;
4) aplikácie na báze nového výrobku - klimatické energeticky aktívne plochy  - strechy, strechy, chodníky a parkovací plochy;
5) prezentácia z realizovaných aplikácií, exaktné merania prínosov pre vodozádržnosť, vodovýparnosť, ochladzovanie okolitého ovzdušia, energetická hospodárnosť budov (ochrana pred prehrievaním interiéru), energetická efektívnosť (zvyšovanie výkonu fotovoltaiky a cop tepelných čerpadel);
6) potenciál rozvoja technológie a aplikačného využitia.

Moderní technologie v recyklaci elektroodpadu
Mgr. Helena Nehasilová, provozní ředitelka TECHNOWORLD a.s.