Více času na podstatné

Symposium ODPADOVÉ FÓRUM

Výsledky výzkumu a vývoje pro průmyslovou a komunální ekologii

21. - 23. dubna 2026, Hustopeče, hotel Amande

 

20. ročník symposia pokračuje v prezentaci výsledků výzkumných projektů z celé oblasti průmyslové a komunální ekologie z oblasti odpadů, ochrany vod a ovzduší. Navíc budeme věnovat zvýšenou pozornost výzkumu cílícímu na aplikaci principů cirkulární ekonomiky a udržitelnosti v potravinářství, automobilovém a dřevozpracujícím průmyslu a v nakládání s radioaktivními a dalšími problémovými odpady.

 

Symposium je určeno:

  • K prezentaci aktuálních výsledků aplikovaného výzkumu z celé oblasti průmyslové a komunální ekologie;
  • Pro zástupce podnikatelské sféry a veřejné správy, aby se seznámili s výzkumnými tématy a projekty s cílem eventuálního převzetí nebo rozvinutí dosažených výsledků v praxi;
  • K seznámení představitelů výzkumné obce s potřebami reálného „podnikového života“ a případnému navázání spolupráce.

 

Tematické okruhy:

AKTUÁLNÍ PROJEKTY:
ODPADY – VODA - OVZDUŠÍ
  • Cirkulární ekonomika, inovativní metody a přístupy (ecodesign, LCA, uhlíková a vodní stopa)
  • Prevence, materiálové, biologické a energetické využití odpadů
  • Průmyslové a komunální odpadní vody, kaly, získávíní fosforu, recyklace vody
  • Čištění odpadních plynů a spalin, snižování a měření emisí

     
DRUHOTNÉ SUROVINY A ODPADY Z RECYKLACE A VÝROBY AUTOMOBILŮ
  • Postupy zpracování autovraků
  • Odpadní provozní kapaliny
  • Textil a plasty ze zpracování autovraků
  • Recyklace a využití pneumatik
  • Inovativní využití odpadů a druhotných surovin z výroby automobilů a jejich dílů
  • Ekologické aspekty výroby a provozu automobilů
  • Environmentální aspekty výroby elektromobilů
  • Recyklace a druhý život trakčních akumulátorů
VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z POTRAVINÁŘSVÍ
  • (Lepší) Využití vedlejších produktů z výroby potravin
  • Možnosti zhodnocení nevyužitých či znehodnocených potravin
  • Membránové procesy k získávání cenných látek z vedlejších produktů a odpadních vod
  • Recyklace a čištění odpadních vod
  • Gastroodpady a anaerobní digesce
  • Snižování uhlíkové a vodní stopy
RADIOAKTIVNÍ A DALŠÍ PROBLÉMOVÉ ODPADY
  • Postupy minimalizace a zneškodňování RaO
  • Technické aspekty ukládání institucionálních radioaktivních odpadů
  • Bezpečnost při nakládání s RaO a nebezpečnými odpady
  • Výzkum kolem příprav hlubinného úložiště RaO
  • Získávání a recyklace kritických surovin
  • Kapalné a velkoobjemové odpady
  • Solidifikace a vitrifikace
DRUHÝ ŽIVOT DŘEVA
  • Materiálové využití odpadů z těžby a zpracování dřeva
  • Možnosti využití dřeva z demolic
  • Požární vlastnosti produktů
  • Dřevotřískové desky
  • Chemické využití dřeva
  • Využití ligno-celulózových odpadů
  • Recyklace nábytku
  • Co s kontaminovaným dřevem?
  

 

Symposium je pořádáno v úzké spolupráci s elektronickým recenzovaným open-access časopisem WASTE FORUM jako jeho mediálním partnerem. Prezentované příspěvky mohou být v případě zájmu autorů uveřejněny v tomto časopisu, který je od roku 2016 indexován v databázi SCOPUS.

 

Vědecká rada konference (v jednání):

Dr. h. c. prof. Ing. Ľubomír ŠOOŠ, PhD. Slovenská technická univerzita v Bratislave
prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze
doc. Ing. Hana Urbancová, Ph.D., DBA Česká akademie zemědělských věd
prof. Ing. Petr Mikulášek, CSc. Univerzita Pardubice
RNDr. Ivana Ženatá Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 

prof. doc. Mgr. Marek Koutný, Ph.D.

 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
prof. Ing. Silvie Heviánková, Ph.D. Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava
prof. Ing. Lucie Obalová, Ph.D. Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava
prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze
doc. Ing. Lukáš Krátký, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze
Ing. Marek Staf, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Ing. Michal Šyc, Ph.D. Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.

 

Přihlášky:

Program

Důležité termíny:
Termín konání: 21. - 23. 4. 2026

Přihlášky příspěvků: do 28. 2. 2026

Plné texty (do sborníku): do 31. 3. 2026

Přihlášky účasti: do 31. 3. 2026
     

 

PARTNĚŘI A ZÁŠTITY

 
 

 

PŘEHLED PŘIHLÁŠENÝCH PŘÍSPĚVKŮ

 

VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z POTRAVINÁŘSTVÍ

 číslo příspěvku
Energetické zhodnocení zbytků ze školních jídelen: cesta k obnovitelné energii prostřednictvím anaerobní digesce
Ing. Petra Wojnarová, Ph.D., Ing. Barbora Grycová, Ph.D., VŠB-TUO, CEET, IET
Plýtvání potravinami představuje závažný environmentální, sociální i ekonomický problém. V Evropské unii se každoročně znehodnotí významná část vyprodukovaných potravin a právě školní jídelny patří k místům, kde mohou ztráty dosahovat mimořádných hodnot. Vedle dopadů na životní prostředí se jedná i o citelnou ekonomickou zátěž – ve škole s přibližně 500 žáky může hodnota vyhozeného jídla dosahovat až 600 000 Kč ročně. Mezinárodní projekt foodCIRCUS reaguje na tuto výzvu propojením prevence vzniku potravinového odpadu s jeho cirkulárním využitím.
Příspěvek představuje aktivity pilotní akce realizované v Ostravě, zaměřené na sběr talířových zbytků ze školních jídelen, jejich analytickou charakterizaci a následné energetické zhodnocení prostřednictvím anaerobní digesce (výroba bioplynu). Hodnotíme zejména vliv sezónní variability (změny skladby jídelníčku) a typu školy (mateřská vs. základní) na složení substrátu a jeho bioplynový/metanový potenciál. Součástí prezentace bude také vyhodnocení procesních aspektů a dlouhodobé stability anaerobní digesce, včetně identifikace praktických limitů pro reálné nasazení a návrhu opatření pro jejich minimalizaci.		 100
Upcykling pečiva a snižování uhlíkové stopy
Ing. Eva Hermannová, Albert ČR
V Albertu dáváme potravinám druhou šanci. Představíme banánový chlebík a ovocný koláč, které vznikají z otlačeného ovoce, a pizzu „Pomozte nám neplýtvat“, k jejíž výrobě používáme konce uzenin z našeho pultového prodeje. Ukážeme také, jak aktivně spolupracujeme na snižování emisí Scope 3.		 101
Využití vedlejších produktů ze zpracování ryb
Ing. Radek Gebauer, Ph.D., JU v Českých Budějovicích, FROV, Ing. Zdeněk Fuka, Fimex, s.r.o.; Ing. Zdeňka Machová; JU v Českých Budějovicích, FROV, Ing. Jan Hora, Kateřinský dvůr, s.r.o.; Ing. Aleš Tomčala, Ph.D., doc. Ing. Jan Mráz, Ph.D., JU v Českých Budějovicích, FROV
Příspěvek představí možnosti využití vedlejších produktů ze zpracování ryb s důrazem na jejich materiálovou valorizaci. V rámci projektu byly tyto suroviny zpracovány do rybích salámů pro zvířata v zájmových chovech, včetně návrhu receptur a posouzení ekonomiky výroby. Výsledky potvrzují potenciál pro udržitelné snížení odpadu a tvorbu přidané hodnoty v souladu s principy cirkulární bioekonomiky.		 102
Nakládání s odpady a vodou v cukrovarech
Ing. Martin Kolář, Ph.D., Tereos TTD, a. s.
Přednáška představí moderní cukrovary jako příklad odpovědného a udržitelného průmyslového provozu, operujícího v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Ukáže, jak lze cukrovou řepu zpracovat prakticky beze zbytku a vedlejší produkty efektivně vracet do dalších výrobních či zemědělských cyklů. Zaměří se také na hospodaření s vodou v uzavřeném okruhu – bez potřeby odběru z externích zdrojů, včetně jejího čištění a vracení zpět do přírody.		 103
Vedlejší rostlinné produkty a jejich využití v potravinářské výrobě: potenciál a rizika
Ing. Jan Bedrníček, Ph.D., Ing. František Lorenc, Ph.D., doc. Ing. Pavel Smetana, Ph.D., Hang Vo Thi Thu, MSc., Bc. Oksana Kraus, Ing. Barbora Bílková, Ing. Eva Petrášková, Ph.D., doc. Ing. Veronika Bártová, Ph.D., Ing. Markéta Jarošová, Ph.D.,doc. Ing. Jan Bárta, Ph.D., JU v Českých Budějovicích, FZT
V současné době, patrně více než kdy dříve, sílí tlak (např. v podobě Zelené dohody) na uplatňování principů cirkulární ekonomiky a efektivního odpadového hospodářství. To se významně týká i zemědělsko potravinářského sektoru. Tento příspěvek se zabývá možnostmi, potenciálem a riziky využití vybraných rostlinných vedlejších produktů v potravinářské výrobě. Pozornost bude věnována využití cibulových odpadů, výlisků olejnatých plodin a odpadů vznikajících při pěstování pečárky dvouvýtrusé.		 104
Cirkulární zhodnocení vedlejších produktů ze zpracování sladkovodních ryb na potravinářské výrobky
doc. Jan Mráz, Ph.D., Mgr. Magdalena Marešová, JU v Českých Budějovicích, FROV, Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz; Prof. Věra Adámková, Institut klinické a experimentální medicíny; Ing. Jan Hora, Tilápia, s.r.o.; Ing. Zdeněk Fuka, Fimex, spol. s.r.o.
Při filetaci sladkovodních ryb vzniká 40–60 % vedlejších produktů, které jsou často využívány pouze k energetickým účelům. Projekt se zaměřil na jejich potravinářskou valorizaci – zejména separovaného masa ze skeletů (baader) a bříšek sumečka afrického – formou vývoje bezpečných a ekonomicky konkurenceschopných výrobků pro školní stravování a maloobchod. Studie prokázala senzorickou přijatelnost, mikrobiologickou bezpečnost i zvýšenou materiálovou účinnost zpracování. Partner projektu firma Tilapia s.r.o. zavedl tyto výroby do svého portfolia a dodáva je již do 200 škol a školek a řady obchodů v ČR.		 105
Potenciál sladového květu a odpadních pivovarských kvasnic jako biostimulantu pro rostliny
Ing. Karel Fous, prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D., Ing. Martin Dušek, Ph.D., Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.; Ing. Jiří Mach, doc. Ing. Martin Halecký, Ph.D., VŠCHT v Praze; Ing. Radoslav Koprna, Ph.D., Mgr. Zdeněk Špíšek, Ph.D., Mgr. Jan Humplík, Ph.D., UP v Olomouci
Vedlejší produkty vznikající při výrobě piva představují perspektivní zdroj bioaktivních látek, které mohou nalézt uplatnění v zemědělství. V rámci této studie byl optimalizován postup přípravy autolyzátu z odpadních pivovarských kvasnic obohacený o sladový květ. Takto připravený preparát byl po naředění aplikován formou foliárního postřiku na polní porosty, kde byl hodnocen jeho vliv na růst vybraných zemědělských plodin. Současně byly prováděny laboratorní experimenty, při nichž byl vývoj rostlin monitorován pomocí multispektrálního snímání a jejich vitalita byla posuzována na základě hodnot NDVI indexu. Dosavadní výsledky ukazují na pozitivní účinek aplikace na růst i fyziologický stav rostlin a potvrzují potenciál pivovarských vedlejších produktů jako udržitelných biostimulačních přípravků.		 106
Bezpečnost potravinářských obalů s recykláty
Ing. Jitka Sosnovcová, SZÚ
Významnou kategorií obalů jsou potravinářské obaly. Jejich význam spočívá v tom, že uchovávají a chrání potraviny, umožňují jejich oběh a nabízení a poskytují spotřebitelům informace o baleném produktu. 
Obal je tedy z hlediska dopadu na zdraví konzumenta důležitý jednak pro ochranu zdravotní nezávadnosti potravin, ale hraje důležitou úlohu i při udržení kvality potravin. Další neopomenutelnou úlohou obalu je i to, že jsou na něm uvedeny všechny potřebné informace pro rozhodování spotřebitele k cílenému výběru potraviny. I když jak vidno má obal mnoho pozitivních funkcí, bohužel v případě, kdy nebyl zvolen vhodný a bezpečný materiál pro jeho výrobu či vhodná výrobní technologie, může se stát právě on zdrojem kontaminace potraviny, a to zejména kontaminace potraviny chemickými látkami, které se během balení a zvláště během doby skladování z něj uvolní do potravin.
Obaly a obalové odpady jsou v dnešní době, která se vyznačuje zejména přechodem řady odvětví na cirkulární ekonomiku, skloňovány skoro ve všech pádech. To s sebou nese i snahu přejít při navrhování obalů k udržitelným neboli ekologickým obalům, při jejichž výrobě jsou využívány recyklovatelné a recyklované materiály. Problémem řady ekologických řešení při jejich návrhu a i v průběhu vlastní realizaci je, že na prvním místě je často ekologie a ochrana životního prostředí a ochrana zdraví je bohužel často i někdy záměrně opomíjena. Přitom bezpečnost a zdravotní nezávadnost všech výrobků a tedy i těch ekologicky šetrných a vyráběných za účelem zlepšení životního prostředí a udržitelného rozvoje by měly být na prvním místě. Hlavní myšlenka by měla být, že zdravotní nezávadnost potravinářského obalu s ohledem na jeho zamýšlené použití a bezpečnost spotřebitele, musí být vždy prioritou. 		 107
Využití živočišných odpadů pro výrobu cílených hnojiv
Ing. Magdalena Caklová, Ph.D., ÚCHP AVČR, v.v.i.; Ing. Radoslav Koprna, Ph.D., UP v Olomouci; Ing. Zdeněk Jandejsek, RABBIT Trhový Štěpánov a.s.; Ing. Milena Rousková, Ph.D., Ing. Stanislav Šabata, ÚCHP AVČR, v.v.i.
Příspěvek je zaměřen na výrobu cílených hnojiv a biostimulantů hydrolýzou odpadní živočišné biomasy (kuřecí peří, zbytky po separaci masa, zbytky po produkci brouků atd.). Využitím originální metody vznikají hydrolyzáty bohaté na aminokyseliny a peptidy, přičemž jejich složení se mění v závislosti na použité surovině. Hydrolyzáty prokazatelně zvyšují výnosy u obilovin i energetických dřevin. Vysoký potenciál pro udržitelné zemědělství potvrzuje efektivní amonifikace, která umožňuje nahradit část chemických hnojiv a podpořit cirkulární ekonomiku.		 108
Potravinové odpady jako zdroj: role výzkumu CEVOOH a projektu NAPO v transformaci odpadového hospodářství
Ing. Dagmar Vološinová, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i.
Přednáška představuje aktuální přístupy k řízení potravinových odpadů v České republice v kontextu zásadních legislativních změn a přechodu k cirkulární ekonomice. Zdůrazňuje synergii mezi národním výzkumným projektem CEVOOH, který poskytuje metodické a analytické nástroje pro měření a reporting potravinových odpadů, a aplikačním projektem NAPO, zaměřeným na optimalizaci sběrných systémů a implementaci praktických řešení v obcích. Vysvětluje význam přesné kvantifikace potravinových odpadů napříč sektory, zejména v domácnostech, které představují dominantní zdroj tohoto toku, a upozorňuje na praktické aspekty sběru, včetně vlivu typu nádob na hmotnostní bilanci odpadu. Přednáška dále porovnává technologické možnosti materiálového a energetického využití, především anaerobní digesci a kompostování, a zdůrazňuje jejich přínosy pro produkci energie a návrat živin do půdy. V kontextu přísnějších legislativních požadavků, zákazu skládkování využitelných odpadů a rostoucích ekonomických rizik nesprávného nakládání s odpady představují metodiky a data projektů CEVOOH a NAPO klíčový nástroj pro strategické rozhodování samospráv. Přednáška ukazuje, že efektivní řízení potravinových odpadů již není pouze environmentální nutností, ale stává se strategickým nástrojem pro zvýšení materiálové a energetické soběstačnosti obcí a posílení jejich ekonomické stability.		 109
Hmyzí frass: perspektivní organické hnojivo
Ing. Kateřina Šebelová, Ing. Ondřej Pospíšil, Bc. Štěpánka Syrovátková, doc. Dr. Ing. Věra Schulzová, VŠCHT v Praze; Ing. Pavel Kouřimský; Ing. Marie Maňasová, Ph.D., prof. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D., ČZU v Praze; prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., VŠCHT v Praze
Chov hmyzu, jak jedlého (nová potravina), tak i pro krmné účely je dynamicky se rozvíjející zemědělský sektor. Odpadní produkt, tzv. frass sestávající z hmyzích exkrementů a chitin obsahujících svleček, lze využít jako hodnotné hnojivo. Kromě vyváženého spektra živin, frass posiluje i odolnost rostlin proti hmyzím škůdcům i některým plísním. V prezentaci budou představeny výsledky pilotní studie realizované ve spolupráci s ČZU kdy byla hodnocena kvalita frassem hnojených rajčat.		 110
Odpad jako příležitost: Od energetického využití odpadních vod po cirkulární potenciál odpadních surovin
Ing. Lenka Carová Mátlová Ph.D., Veolia Holding Česká republika, a.s.
V přednášce se budeme věnovat možnostem rekuperace tepla v potravinářských procesech, představíme např. nejmodernější technologii parního tepelného čerpadla. Dále zmíníme energetický potenciál odpadních vod a možnosti jeho využití například pro výrobu biometanu. A představíme dva nekomerční projekty společnosti Veolia ČR zaměřené na znovuvyužití odpadní vody a pivovarského mláta.		 111

 

DRUHÝ ŽIVOT DŘEVA

 číslo příspěvku
Na startu s výrobkem z recyklovaného dřeva
Ing. Marek Polášek, Ph.D., Výzkumný a vývojový ústav dřevařský
Možnosti prokázání užitných parametrů a zdravotní nezávadnosti u nově vyvinutých výrobků, které využívají recyklované materiály na bázi dřeva.		 112
Vývoj plošného tepelně-izolačního materiálu na bázi vypěněného recyklovaného dřeva ze stavebních demolic jeho charakteristiky
Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D., Ing. Kryštof Kubista, ČZU v Praze, FLD
Tato studie se zaměřuje na vývoj nového typu plošného tepelně-izolačního materiálu na bázi vypěněného recyklovaného dřeva pro stavební aplikace. Jako vstupní surovina výrobu je užita frakce dřevěných částic získaných desintegrací druhotného dřevěného demoličního odpadu ze stavebnictví. Principem výroby je ekologický a nízkoenergetický proces vypěněný slury hmoty do formy a následná stabilizace do požadovaných rozměrů plošného materiálu. Pro definování potenciálu uplatnění vyvinutého materiálu byly posouzeny jeho základní charakteristiky, jako je součinitel tepelné vodivosti (λ) a součinitel tepelného odporu. Technické řešení je chráněno národním užitným vzorem a patentem, podána je i přihláška jednotného evropského PCT patentu.		 113
Fyzikálne a mechanické vlastnosti jednovrstvových drevogumených a drevoplastových kompozitov
Ing. Vladimír Mancel, Ph.D., prof. h.c. prof. Ing. Jozef Krilek, Ph.D.
Práca sa zaoberá fyzikálnymi a mechanickými vlastnosťami jednovrstvových drevogumených a drevoplastových kompozitov vo forme drevotrieskových dosiek. Drevoplastové kompozity a drevogumené kompozity spájajú priaznivé vlastnosti dreva, ako je nízka hustota, obnoviteľnosť a dobré tepelnoizolačné schopnosti, s vlastnosťami plastov alebo gumy, najmä odolnosťou voči vlhkosti, biologickým škodcom a poveternostným vplyvom. Cieľom práce je analyzovať a porovnať základné fyzikálne vlastnosti, konkrétne nasiakavosť a napúčanie, ako aj mechanické vlastnosti, predovšetkým pevnosť v ohybe a pevnosť v ťahu. Pozornosť je venovaná vplyvu podielu gumeného alebo plastového granulátu na zmenu konkrétnej fyzikálnej a mechanickej vlastnosti. Získané výsledky prispievajú k optimalizácii zloženia a technologických postupov výroby s cieľom rozšíriť ich uplatnenie v stavebníctve, nábytkárstve alebo exteriérových aplikáciách.		 114
Reuse dřeva z demolic jako součást lokálního materiálového systému
Tomáš Mrkvica, Cirkulární centrum Hradec Králové / FortArt z.s.
Příspěvek představí problematiku opětovného využití dřeva z demolic v kontextu cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, kampaň „Zachraňme dřevo“ a kroky k vybudování lokálního reuse systému materiálů iniciovaného v Hradci Králové, kde je reuse dřeva chápáno jako klíčová surovina pro dekarbonizaci a rozvoj řemesel.		 115
Chemické zpracování lignocelulózových materiálů
Ing. Kateřina Hájková, Ph.D., ČZU v Praze
Lignocelulózové materiály, zejména dřevo a agrární zbytky, představují významný obnovitelný zdroj, jehož materiálový potenciál není v současnosti plně využíván. Rostoucí tlak na efektivní hospodaření se surovinami, omezená dostupnost primárních zdrojů a požadavky na udržitelnost výroby vedou k hledání způsobů, jak tyto materiály zhodnocovat v rámci oběhového hospodářství. V tomto kontextu nabývají na významu chemické a fyzikálně-chemické metody zpracování, které umožňují nejen efektivní využití dostupné biomasy, ale také prodloužení životního cyklu materiálů a jejich opětovné zapojení do materiálových toků.
Příspěvek se zabývá zpracováním dřeva, pilin a agrárních zbytků na materiálové produkty, jako jsou dřevotřískové desky a papír, které mohou dále sloužit jako základ pro navazující úpravy. Tyto materiály jsou následně modifikovány pomocí chemické impregnace, aplikace retardantů hoření, povrchových nátěrů a využití nanocelulózy vyrobené z odpadních lignocelulózových surovin. Cílem těchto úprav je zvýšení vybraných vlastností materiálů, zejména mechanických a optických, dále zlepšení jejich trvanlivosti a zvýšení protipožární odolnosti, což vede k rozšíření aplikačních možností a prodloužení užitné fáze výrobků.
Závěrečná část příspěvku je zaměřena na výrobu biosorbentů na bázi lignocelulózových materiálů určených pro zadržování vody v půdě. Tyto materiály nacházejí uplatnění zejména v zemědělství a lesnictví, kde přispívají ke zlepšení vodního režimu půd. Tímto způsobem je část materiálových toků po ukončení užitné fáze výrobků navracena zpět do přírodního prostředí, čímž dochází k uzavírání materiálové smyčky. Příspěvek tak poukazuje na možnosti propojení chemického zpracování biomasy s principy oběhového hospodářství a udržitelného využívání lignocelulózových surovin.		 116
Matematické modelování velikosti částic lignocelulózové biomasy při mletí
Ing. Michal Vtípil, doc. Ing. Lukáš Krátký, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav procesní a zpracovatelské techniky
Efektivní mletí odpadní lignocelulózové biomasy je zásadní pro její další zpracování. Pro optimalizaci procesu mletí je důležité matematické modelování velikosti částic. V současnosti se používají zejména empirické modely s velmi úzkým rozsahem použitelnosti. Proto byl vyvinut základ fyzikálně založeného modelu vývoje velikosti částic, který bude použitelný pro výrazně širší rozsahy parametrů mlýna a biomasy. Základ modelu byl experimentálně testován při mletí bukové štěpky na střižném mlýnu Retsch SM 300, základ modelu popsaný exponenciální závislostí skutečně odpovídá realitě při mletí.		 117
Recyklace odpadního dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů
Ing. Rostislav Habán, KRONOSPAN CR, spol. s r.o.; Bc. Petr Koubek, SILVA CZ, s.r.o.
Příspěvek se věnuje problematice opětovného využití odpadního dřeva ve společnosti KRONOSPAN, která patří k největším recyklačním závodům v České republice a je průkopníkem ve využívání dřevěného recyklátu při výrobě DTD a OSB desek. Cílem příspěvku je představit proces recyklace odpadního dřeva – od jeho sběru až po samotné zpracování – a to včetně ekologických a ekonomických přínosů. Součástí prezentace jsou praktické příklady a vymezení podmínek pro odběr recyklovatelných materiálů.		 118
Kolik životů má nábytek?
Anika Chalupská, Reuse federace
Příspěvek se zaměřuje na druhý život nábytku jako na dosud nedostatečně uchopený materiálový tok mimo odpadový režim. V kontextu tématu „Druhý život dřeva“ posouvá diskusi z oblasti recyklace směrem k prevenci vzniku odpadu a opětovnému použití výrobků. Článek představuje výsledky pilotního projektu „Nábytek v oběhu“, který ve spolupráci reuse center systematicky mapoval objem a charakter nábytku navráceného zpět do oběhu. Data z projektu ukazují reálný potenciál reuse nábytku, ale zároveň odhalují limity infrastruktury, logistiky a financování.
Klíčovou částí příspěvku je představení digitálního nástroje Reuse Recognizer, který využívá umělou inteligenci pro standardizovanou evidenci předmětů, jejich materiálového složení a odhadované hmotnosti. Digitalizace evidence je zde prezentována jako nezbytný předpoklad pro vznik robustního datového ekosystému, který umožní měřit environmentální i socioekonomické dopady prevence vzniku velkoobjemového odpadu.
Příspěvek dále diskutuje implikace získaných dat pro budoucí nastavení systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) pro nábytek v České republice. Argumentuje, že bez systematického měření reuse nelze efektivně nastavovat cíle prevence ani ekonomické nástroje podporující cirkulární design výrobků. Druhý život nábytku tak není pouze technickou otázkou materiálového využití, ale především otázkou dat, infrastruktury a systémového ukotvení v politice cirkulární ekonomiky i odpadů.		 119

 

RADIOAKTIVNÍ A DALŠÍ PROBLÉMOVÉ ODPADY

 číslo příspěvku
Ochrana osob před nebezpečnými radionuklidy obsaženými v radioaktivních odpadech
doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc., Policejní akademie ČR v Praze
Referát je zaměřen na přehled současného stavu charakterizujícího ochranu osob, včetně pracovníků, pacientů a širší veřejnosti před nežádoucím ozářením v důsledku radioaktivních odpadů produkovaných v procesu využívání jaderných zařízení a aplikace radionuklidů v různých oblastech jejich využití, zejména v průmyslu, medicíně a ve vědě. Vychází se přitom z požadavků příslušné legislativy, která v ČR důsledně vychází z příslušných Směrnic EU týkajících se zajištění adekvátní bezpečnosti obyvatelstva a životního prostředí před nežádoucím ozářením ozářením a radioaktivní kontaminací. Jsou diskutovány charakteristické vlastnosti radioaktivních odpadů s ohledem na jejich potenciální zdravotní účinky na zasažené osoby. Důraz je přitom kladen na kvantifikaci rizika pomocí zavedených veličin a jednotek používaných v radiační ochraně, kde se však dosud vyskytují i určité nekonzistence ve správné aplikaci těchto veličin, což v praxi působí určité problémy.		 120
Kvantifikace ozáření osob a jeho monitorování v případě ozáření v důsledku radioaktivních odpadů
doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc., RNDr. Ing. Jaroslav Kočvara, MBA, Policejní akademie ČR v Praze
Při nakládání s radioaktivními odpady je nutno zajistit adekvátní ochranu osob a minimalizovat dopad těchto odpadů na okolní životní prostředí. V referátu je diskutován přehled veličin a jednotek pro tyto účely, včetně možnosti jejich monitorování a identifikaci přítomných radionuklidů. Tyto veličiny reflektují nejenom fyzikální vlastnosti radionuklidů a nimi emitovaného ionizujícího záření, ale také biologické účinky tohoto záření na lidský organismus. V případě charakteristiky radionuklidů hlavní pozornost je věnována zejména takovým veličinám, jakými jsou emise zdroje, aktivita, měrná aktivita, fluence částic a fluence energie. Na druhé straně, referát podrobně popisuje definice veličin a jejich interpretaci určených pro kvantifikaci ozáření osob, kde hlavní roli hrají expozice, kerma, dávka, dávkový ekvivalent, efektivní dávka, jakož i řada operačních veličin určených pro praktické použití k odhadu zdravotních účinků ozáření osob. Je přitom poukázáno i na některé problémy v této oblasti související s velkým počtem veličin a jenom 2-3 jednotkami, které vyvolávají v praxi nejednotnost v posouzení skutečného radiačního rizika, protože není vždy jasné, ke které veličině se příslušná jednotka váže.		 121
Spracovanie vysýtených rádioaktívnych sorbentov z prevádzky a vyraďovania jadrových zariadení
Ing. Róbert Horúcka, Jadrová a vyraďovacia spoločnosť, a. s.; doc. RNDr. Eva Viglašová, PhD., prof. RNDr. Michal Galamboš, PhD., Univerzita Komenského v Bratislave, KJD
V príspevku bude predstavená činnosť spoločnosti JAVYS, a. s., najmä jej kľúčová úloha v nakladaní s rádioaktívnymi odpadmi (RAO). Pozornosť sa zameria na spracovanie vysýtených sorbentov (iónomeničových živíc) vznikajúcich pri prevádzke a vyraďovaní jadrových zariadení. Cieľom spracovania RAO je dosiahnuť formu spĺňajúcu technické a bezpečnostné požiadavky na ďalšie nakladanie a konečné uloženie.		 122
Zpracování radioaktivních odpadů na jaderných elektrárnách v ČR
Ing. Eva Popelová, Ph.D., Ing František Huptych, ENERGOPROJEKT PRAHA s.r.o.
Při provozu jaderné elektrárny (JE) vznikají v omezené míře kapalné, pevné a plynné radioaktivní odpady (RAO). Tyto jsou zpracovávány tak, aby jejich objem byl minimalizován (kapalný a pevný RAO), popř. jsou vyčištěny a vypuštěny do životního prostředí (plynný RAO). 
Zpracování kontaminovaných kapalných médií je vedeno snahou koncentrovat aktivitu do co nejmenšího objemu. Tím na jedné straně vzniká relativně malý objem média obsahující vyšší koncentraci radionuklidů a na druhé straně relativně velký objem vyčištěného kapalného média k dalšímu použití, ev. vypuštění do životního prostředí. Úprava koncentrátů se na stávajících JE Dukovany a Temelín provádí v systému zpracování RAO technologií bitumentace. Bitumenový produkt, který musí splňovat tzv. Podmínky přijatelnosti, se ukládá do ÚRAO Dukovany v licencovaných obalových souborech o objemu 200 l. Na nových blocích JE a malých modulárních reaktorech (SMR) bude pro úpravu koncentrátů použita technologie geopolymerace nebo pokročilé cementace. 
Pevné odpady vznikající v kontrolovaném pásmu JE jsou shromažďovány na sběrných místech odpadu a jsou předávány na další zpracování. Na speciálním třídícím místě jsou odpady proměřeny a vytříděny buď pro zpracování jako radioaktivní odpad nebo po úředním měření uvolněny z pracoviště do životního prostředí (jako neaktivní odpad). Technologie pro zpracování a úpravu všech typů pevných RAO do formy vhodné pro uložení v ÚRAO Dukovany jsou drcení, loupání kabelů, NT a VT lisování, elektrochemická dekontaminace, spalování a dle potřeby i přetavba kovů. Zpracovaný a upravený RAO, který musí splňovat tzv. Podmínky přijatelnosti, se ukládá do ÚRAO Dukovany v licencovaných obalových souborech o objemu 200 l. 
Filozofie zpracování plynných RAO je založena na odloučení radioaktivních látek z kontaminovaných vzdušnin filtrací a zředěním kontaminantů na úroveň vypustitelnou do životního prostředí.		 123
Odstraňování uranu z pitné vody - nakládání s nasycenými ionexovými náplněmi
Ing. Oldřich Tomášek, Ing. Hana Procházková, SÚJB
V případech zjištění zvýšené hodnoty uranu v pitné vodě se instalují technologická zařízení s obsahem ionexových náplní, které absorbují uran z upravované vody. Spolu s uranem se v náplních obvykle zachycují také další přírodní radionuklidy, např. radium a thorium. Na nakládání s nasycenými ionexovými náplněmi se vztahují legislativní požadavky, které stanovuje zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje ve znění pozdějších předpisů.		 124
Transformace nebezpečného azbestocementového odpadu na bezpečné funkční produkty
RNDr. Theodor Staněk, Ph.D., Ing. Martin Nguyen, Ph.D., Mgr. Michaela Krejčí Kotlánová, Ph.D., Ing. Zdeněk Krejza, Ph.D., Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.; Ing. Jiří Holub, LB Cemix, s.r.o.
Azbestocementové materiály patří mezi nejrozšířenější formy nebezpečného odpadu s obsahem azbestu. Jejich likvidace se obvykle provádí formou skládkování. V současné cirkulární ekonomice však mohou s výhodou sloužit jako surovina pro výrobu stavebních materiálů. Jejich výpalem v šachtové peci bez předchozí úpravy a pomletím po tepelné inertizaci je možné získat hydraulické pojivo. Pojivo je navíc karbonatovatelné a lze jej použít k výrobě prefabrikátů v CO2 komorách. Tím by vzniklý produkt mohl přispět k velmi aktuálnímu cíli současnosti, kterým je snižování emisí skleníkových plynů. V prvním případě je možné získat hydraulické pojivo typu silně hydraulické vápno s pevností v tlaku po 28 dnech nad 5 MPa. S využitím zrychlené karbonatace se pevnost v tlaku po 2 dnech zvýší 6krát. Při výzkumu byly použity metody rentgenové fluorescenční analýzy, rentgenové difrakce, optické a elektronové mikroskopie a technologické zkoušky podle norem řady EN 196.		 125

 

 

AKTUÁLNÍ PROJEKTY: ODPADY – VODA – OVZDUŠÍ

 číslo příspěvku
Porovnanie systemov optického a robotického triedenia  s použitím učenia prostr. AI
Ing. Robert Procházka, MBA, PhD. , VÚMZ SK, s.r.o., Nitra
Optické a robotické triedenie odpadu patrí v súčasnosti k najvyspelejším stupňom triedenia odpadu, aké súčasný trh pozná a používa. Každá technológia však má okrem predností aj svoje obmedzenia a technologicko - procesné limity, ktoré vzišli z ich testovania v priamej prevádzke. To však neznamená, že obmedzenia sú trvalého charakteru vzhľadom k ich povahe, ale skôr z nedotiahnutých možností ich aplikácie, druhu použitia resp. technologického vylepšenia ich aplikačných možnosti. Získané procesné dáta umožňujú pracovať na ich zdokonalení, čomu napomáha aj stupeň umelej inteligencie, ktorá hlavne pri robotických systémoch pomáha odlaďovať chyby detekcie alebo objektového uchopovania v prúde odpadu, čo má za následok zlepšenie parametrov. Porovnanie systemov optického a robotického triedenia odpadu závisí od viacerých faktorov, ako sú typ odpadu, požiadavky na presnosť triedenia, prevádzkové náklady a efektivita. Práca pojednáva o technických možnostiach oboch vyspelých technológií detekcie a systému objektového triedenia a zároveň reálnych porovnaní prevádzkou získaných údajov s cieľom posúdiť súčasný a budúci trend aplikácie tej ktorej technológie v praxi, možnosti technických úprav s reálnym modelom aplikácie v prevádzke z ekonomického a procesného pohľadu.		 126
Centrum energetického zhodnotenia odpadov v rafinérii Slovnaft
Ing. Barbora Čerňanská, Slovnaft a.s.
Slovensko má dlhodobo podhodnotené kapacity na energetické využitie odpadov. Na skládke končí okolo 40% komunálneho odpadu. Rafinéria Slovnaft prichádza so zámerom vybudovať centrum pre zhodnotenie odpadov. Zariadenie by malo spracúvať 220 tisíc ton komunálneho aj priemyselného odpadu. Navrhovaná technológia fluidného lôžka bola vybraná pre kombinované spracovanie kvapalných aj tuhých odpadov. Vyrobená energia - para a elektrina - bude využitá pre interné procesy spracovania ropy. To povedie k zníženiu spotreby fosílnych palív a zvýšenie sebestačnosti podniku.		 127
ElCuRe – Electroforming Cu Recycling
Dr.rer.nat. Kateřina Bartošová, prof. Ing. Karel Dušek, Ph.D., ČVUT v Praze, FEL; doc. Ing. Lukáš Vojtěch, Ph.D., Electroforming, s.r.o.; Ing. Bc. Marek Neruda, Ph.D., Ing. Petr Veselý, Ph.D., Ing. Vojtěch Vigner, Ph.D., Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., ČVUT v Praze, FEL; Ing. Radek Tuček, Electroforming, s.r.o.
ElCuRe je elektrochemický systém, který přemění měděný granulát, což je standardní produkt recyklace kabelového měděného odpadu, do podoby měděné fólie využitelné například pro výrobu kompozitních střešních krytin. Patentové řešení horizontálně usazené rotující válcové katody umožňuje elektrolyticky nanášet měď z anodových košů navržených pro přímé plnění granulátem. Nad hladinou elektrolytu je měděná fólie kontinuálně odvíjena. Prezentované řešení je výsledkem projektu TAČR SS01020524.		 128
Fluorescenčení markery jako nástroj ke zlepšení nakládání s plastovým odpadem
Ing. Denisa Filipi, prof. Ing. Michal Veselý CSc., VUT v Brně, FCH
Rostoucí produkce plastů zvyšuje potřebu účinného nakládání s plastovými odpady. Klíčovou roli přitom hraje jejich spolehlivá identifikace a třídění. Příspěvek představuje princip využití fluorescenčních markerů aplikovaných na povrch i do hmoty polymerů a jejich detekci v oblasti VIS/NIR. Metoda může vhodně doplnit stávající třídicí postupy a přispět ke zefektivnění recyklace plastů. Tato práce byla finančně podpořena Technologickou agenturou České republiky v rámci programu Národní centrum kompetence – Polymery pro 21. století.		 129
Mikropolutanty a PFAS v odpadních vodách a jejich odstraňování: legislativní požadavky a praktické zkušenosti
Prof. RNDr. Luděk Bláha, PhD., RECETOX PřF MU Brno a kol.
Mikropolutanty a poly- a perfluorované alifatické látky (PFAS) jsou prioritou EU, kde požadavky na kvalitu vod definuje několik legislativ. Představíme zkušenosti s praktickými analýzami a odstraňováním mikropolutantů a PFAS z odpadních - převážně komunálních – vod, které získáváme v několika projektech s inovativními technologickými a farmaceutickými společnostmi v ČR. Výsledky budou diskutovány v kontextu požadavků na kvarterní čištění a rozšířenou odpovědnost výrobce (EPR) tak, jak ji zavádí směrnice EU 2024/3019 v propojení na legislativu povrchových a pitných vod.		 130
Optimalizace procesu vermikompostování akvakulturních kalů
Ing. Pavel Franta, Ph.D., MSc. Anil Axel, Tellbüscher, Zuzana, Stoklasová, doc., Ing., Ph.D., Jan, Mráz, Bc., Karel, Procházka, Ing., Ph.D., Radek, Gebauer, JU v Českých Budějovicích, FROV
Kaly z recirkulačních akvakulturních systémů (RAS) představují na živiny bohatý odpad, jehož nevhodné nakládání může zvyšovat environmentální zátěž. Jejich přímá aplikace jako hnojiva je však problematická. Vermikompostování nabízí udržitelnou možnost stabilizace akvakulturního kalu a jeho přeměny na hodnotný vermikompost a žížalí biomasu. Cílem studie je optimalizace procesu vermikompostování kalu a jeho úpravy.		 131
Strategické prvky v Českých popílcích
Ing. Pavel Sokol, Ph.D., ASAM, z.s.
Útlum uhelné energetiky v České republice přináší paradoxní situaci: zatímco produkce nových vedlejších energetických produktů (VEP) prudce klesá – z 23,7 TWh výroby v roce 2025 na odhadovaných 1,6–2,4 TWh do roku 2030 – existují na českých deponiích zásoby certifikovaných popílků a dalších VEP v objemu 60–80 milionů tun s dosud nevyužitým ekonomickým potenciálem přesahujícím 750 miliard korun.
Příspěvek prezentuje dvojí strategickou hodnotu těchto deponovaných materiálů. Za prvé, od roku 2029–2030 se stanou jediným dostupným domácím zdrojem VEP pro výrobu cementu a betonu, přičemž trh bude vykazovat strukturální nedostatek cca 1,6–1,7 mil. tun ročně. Za druhé, popílky obsahují kritické a strategické suroviny ve strategicky relevantních koncentracích: Al₂O₃ (25–30 %), TiO₂ (3–5 %), prvky vzácných zemin REE (300–400 ppm), gallium (50–80 ppm) a rubidium (~15 ppm), jejichž celkový komerční potenciál je v kontextu EU Critical Raw Materials Act mimořádný.
Příspěvek představuje kaskádový model zpracování, technologii vysokoteplotní degradace (Flash Joule Heating – v průmyslovém provozu od 12/2025), která dosahuje výtěžnosti hliníku až 82 % při spotřebě energie o 70–80 % nižší než konvenční metody, a navrhovaný legislativní rámec umožňující redeponizaci prostřednictvím doplnění přílohy č. 3 Stavebního zákona. Jsou diskutovány možnosti financování přes EU Innovation Fund a IPCEI a realistická časová osa realizace (první pilotní tuna: 2029, komerční provoz: 2032+).		 132
Valorizace odpadní biomasy pro další využití
Ing. Jan Moravčík, Ing. Karel Soukup, Ph.D., ÚCHP AV ČR; Ing. Jaroslav Kocík, Ph.D., ORLEN Unipetrol, a.s.; Mgr. Luděk Kaluža, Ph.D., ÚCHP AV ČR
Využití odpadních surovin bohatých na uhlovodíky pro produkci udržitelných paliv a chemikálií je v současnosti klíčové téma. Kondenzační reakce C-C bioalkoholů (C2-4), získaných fermentací odpadní biomasy produkují hodnotné deriváty uhlovodíků C4+, nicméně průmyslovému využití brání nízká aktivita katalyzátorů. Byly testovány heterogenní katalyzátory na bázi MgO a Sm2O3, jejich aktivita/selektivita a syntéza procesu zahrnující jak reaktorový blok, tak separační proces. Získané výsledky představují posun k průmyslovému využití.		 133
Využití odpadního plastového materiálu na výrobu desek plošných spojů alternativním způsobem
Ing. Denis Froš, Ph.D., Mgr. Kateřina Bartošová, Dr. rer. nat., Ing. Petr Veselý, Ph.D., ČVUT v Praze, FEL; Ing. Alena Kadeřábková, Ph.D., Ing. Drahomír Čadek, Ph.D., VŠCHT v Praze, FCHT
V rámci projektu SELECT byl vyvíjen alternativní technologický postup pro ekologicky šetrnější výrobu desek plošných spojů (DPS) pro elektroniku. Výroba zahrnuje moderní přístupy, aditivní technologie a vstupní materiály z odpadních plastů. Pro tvorbu izolačního substrátu DPS pomocí 3D tisku byl vyvinut recyklovaný filament, který je vyráběn z odpadní drti vzniklé při výrobě gramofonových desek. Filament vykazuje vhodné vlastnosti pro 3D tisk a elektroniku, především samozhášivou schopnost.		 134
Vývoj technologie čištění a znovuvyužití odpadních vod z procesu moření oceli
Mgr. Milena Johnová, Ing. Tomáš Lederer, Ph.D., ing. Magda Nechanická, Ph.D., TU v Liberci; Ing. Tomáš Čuboň, Ing. Aleš Herma, EKOMOR, s.r.o.; Ing. Dorota Horová, ORLEN UniCRE a.s.
Průmyslové odpadní vody z moření oceli se vyznačují velmi vysokými koncentracemi dusičnanového dusíku, fluoridů a iontů kovů, což je činí problematicky čistitelnými konvenčními čistírenskými postupy. Vyvíjená technologie zahrnuje neutralizaci, biologickou denitrifikaci a vhodnou separaci nerozpuštěných látek. V příspěvku budou představeny první výsledky z provozu biologického reaktoru a zkušenosti s lyofilizací, skladováním a oživením adaptovaného aktivovaného kalu.		 135
Hodnocení environmentálních a technologických vlastností škváry z energetického využívání odpadů z pohledu její využitelnosti při výstavbě pozemních komunikací
Ing. Ivana Chromková, MVDr. Ilona Kukletová, Ph.D., Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.; Ing. Jiří Grošek, Ph.D., Ing. Tomáš Zavřel, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.; RNDr. Jana Suzová, Ing. Jan Salnek, SAKO Brno a.s.
Článek prezentuje dílčí výsledky výzkumného projektu zaměřeného na využití škváry z energetického využívání odpadu v konstrukčních vrstvách pozemních komunikací (PK). Laboratorní ověřování se zaměřilo na sledování klíčových environmentálních ukazatelů, technologickou vhodnost a objemovou stálost při splnění legislativních požadavků. Výsledky zkoušek definují podmínky, za kterých lze tento druhotný produkt využít v PK v souladu s principy cirkulární ekonomiky a s cílem úspory primárních surovin.		 136
Aplikace nízkonákladových sorbentů pro čištění odpadních vod
Ing. Jaroslav Vacula, Ph.D., Bc., Oleksandra Vorobiova, Ing. Ph.D., Adam, Sochacki, doc. Ing. MSc., Ph.D. Lenka Wimmerová, ČZU v Praze; Ing. CSc. DSc., Olga, Šolcová, ÚCHP AV ČR
Biochary vyrobené z odpadních materiálů zemědělského, potravinářského a lesnického průmyslu byly zkoumány pro čištění zemědělských odpadních vod s pesticidy. Výzkum byl proveden pomocí půlročního kolonového testu simulujícího biofiltry s přídavkem biocharů. Nejvyšší účinnost byla zjištěna pro biofiltry s aditivem smrkového biocharu a následně pro biofiltry s přídavkem biocharu z odpadního chmele, který poskytl organický uhlík jako donor elektronů k probíhajícím redukčním procesům.		 137
Ekologická alternativa plastových pěn pro použití v přírodě
Ing. Martina Dlasková, Ph.D., ÚCHP AVČR, v.v.i.; MSc. Anshu Shaw, Ing. Lenka Wimmerová, MSc., Ph.D., Ing. Jaromír Hradecký, Ph.D., ČZU; Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., ÚCHP AVČR, v.v.i.
Pachové ohradníky chrání zvěř i úrodu, ale běžně používané polyuretanové pěny zamořují přírodu mikroplasty. Naším cílem je předcházet vzniku odpadu nahrazením plastů biodegradabilními materiály. Vyvinuli jsme nosič pachu z taninové pěny, která spolu s biocharem vyrobeným pyrolýzou odpadní biomasy efektivně a dlouhodobě uvolňuje účinné látky. Je rozložitelný a ekologicky bezpečný, čímž představuje funkční alternativu pro ochranu krajiny bez zbytečné ekologické zátěže.		 138
Ekologická likvidace elektrotechnických odpadů
prof. Ing. Milan Čárský, CSc., ÚCHP AVČR, v.v.i.; Ing. Marek Jadlovec, Ph.D., VŠB - TUO; Ing. Karel Soukup, Ph.D., Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., ÚCHP; Tomáš Pešek, REMA Systém a.s. 
Tato práce zkoumá bezpečné způsoby likvidace elektronického odpadu (odpadního tonerového prášku) a kalů z čistíren odpadních vod. Zdá se, že nejvhodnějším využitím je jako alternativní palivo ve směsi s jiným palivem/odpadem, např. kalem z čistíren odpadních vod. V této práci byly pelety kalu z čistíren odpadních vod s práškovým odpadním tonerem spalovány ve fluidním loži písku. Po dosažení ustáleného stavu byly spaliny analyzovány na obsah škodlivin. Emise jsou diskutovány ve vztahu k národním a mezinárodním normám a jsou navržený metody jejich čištění.		 139
Z každého odpadu může být cenná surovina
Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., Ing. Martina Dlasková, Ph.D., ÚCHP AVČR, v.v.i.; Doc. Ing. Petr Kaštánek, Ph.D., Ecofuel Laboratories s.r.o.; Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., VŠCHT v Praze; Ivan Papoušek, Papek, s.r.o.
V rámci cirkulární ekonomiky byly testovány různé typy odpadů z rostlinné, živočišné i hmyzí biomasy, komunálních odpadů i čovkových a papírenských kalů či elektrotechnických odpadů za účelem získání všech možných surovin, které tyto odpady obsahují. Díky různým optimalizovaným technologickým postupům byly z odpadních surovin získány cenné látky. Tyto látky byly následně využity pro přípravu nových produktů, jejichž účinnost byla úspěšně testována v rámci projektu.		 140

 

VEDLEJŠÍ PRODUKTY A ODPADY Z RECYKLACE A VÝROBY AUTOMOBILŮ

 číslo příspěvku
Zelená transformácia v praxi: Proces recyklácie lítium-iónových batérií v závode v Osle  
Ing. Matej Kuba, BTS & Saker sp. z o.o.
Spoločnosť BTS&SAKER, sp. Z o.o., založená v roku 2021, sa špecializuje na recykláciu batérií z elektrických vozidiel (EV) a reaguje tak na potrebu udržateľných energetických riešení. Pokrokové a ekologické technológie umožňujú bezpečnú a efektívnu ťažbu kritických surovín, ako je lítium, nikel, kobalt a meď, čím podporujú cirkulárnu ekonomiku a znižujú dopad na životné prostredie.
V roku 2021 spoločnosť získala strategický pozemok o rozlohe 5 hektárov v Osle v Poľsku, v blízkosti hlavných európskych výrobcov elektrických vozidiel a batérií. O rok neskôr získala povolenie na posúdenie vplyvu na životné prostredie (EIA), spoločnosť má povolenie R4 a v roku 2023 dokončila výstavbu moderného recyklačného závodu na vybíjanie, demontáž a výrobu takzvanej čiernej hmoty, pričom výsledkom tohto procesu je produkt BM a vedľajšie produkty, ako sú Cu, Al, Fe a iné.
Závod v Osle má kapacitu 27 000 ton ročne, spracováva až 3 tony za hodinu a od začiatku plnej prevádzky vo februári 2025 do Decembra 2025 spracoval 4000 ton.
Ide o jedinečné zariadenie v rámci EÚ. Táto technológia umožňuje simultánnu prevádzku suchých a mokrých spracovateľských liniek a spracovanie batérií NMC, NCA a LFP, čo predstavuje významnú konkurenčnú výhodu.
Spoločnosť BTS&SAKER plánuje vybudovať nový závod v Košiciach na Slovensku, kde už má schválené EIA a je v procese získavania stavebného povolenia. Prevádzka by mala byť spustená do konca roka 2026, čo potvrdzuje ambíciu spoločnosti stať sa lídrom v oblasti udržateľného recyklovania batérií elektrických vozidiel.		 141
Recyklace provozních kapalin automobilů a jedno české unikum
Ing. Jan Skolil, Ph.D., CLASSIC OIL s.r.o.
Pokud pomineme palivo, kapalinu do ostřikovačů a případně AdBlue, které se spotřebovávají provozem, zbývají tři provozní kapaliny nutné pro mobilitu jakéhokoliv dopravního prostředku (automobilu), nezávisle na druhu jeho pohonu. Jedná se o chladicí a brzdovou kapalinu, resp. motorový a převodový olej (v případě čistého elektromobilu jen ten druhý). Recyklační provozy na (motorové) oleje a brzdové kapaliny v České republice, resp. ve střední a východní Evropě (mimo Německa) žádné neexistují. Naopak jedna jediná recyklační technologie na regeneraci použitých chladicích kapalin provozovaná v Buštěhradě vystačí na to, aby Česká republika díky jejímu osmiletému provozu byla evropským unikátem ve zpětném využití těchto nebezpečných odpadů.		 142
Proč je druhý život pneumatik klíčový pro odpovědnou ochranu životního prostředí?
Assoc. Prof. Dr.-Ing. Radek Stoček, Ing. Martin Stěnička, Ph.D., Sanjoy Datta, Ph.D., Ing. Ondřej Kratina, Ph.D., Evghenii Harea, Ph.D., Ing. Marek Poschl, Ph.D., UTB ve Zlíně, CPS, Univerzitní Institut
Pneumatiky obsahují mnoho chemických látek, z nichž řada je toxická a při neřízeném znehodnocení se může uvolňovat do půdy, vody i organismů. Zároveň až 70 % hmoty pneumatik tvoří materiály technicky využitelné i po skončení životnosti. Proto v tomto příspěvku budeme diskutovat, jak druhý život pneumatik umožňuje snížit environmentální rizika, omezit spotřebu primárních surovin a ušetřit energii i emise CO₂.		 143
Environmental Performance of Wood–Plastic Composites: A Study of VOC Emissions in Indoor Environments
Ing. Anna Darabošová, Ph.D., Ing. Tatiana Bubeníková, Ph.D., doc. Ing. Iveta Čabalová, Ph.D., TU vo Zvolene
The study investigates VOC emissions from wood–plastic composites containing 10% recycled automotive plastics. Emissions were analyzed by HS-GC-MS at 35 °C, 50 °C, 100 °C, and 150 °C. VOC levels increased with temperature. Emissions originated mainly from the wood component, with α-pinene, β-pinene, and 3-carene as dominant compounds. Recycled plastics did not significantly increase emission levels compared to the reference board.		 144
Recyclace pneumatik - výstavba dětských a sportovních hřišť
RNDr. Filip Jaroš, MUDr. Magdalena Zimová, CSc., SZÚ
Využití recyklovaných pneumatik při výstavbě venkovních hracích ploch. Tyto plochy jsou určené pro hry a sportování dětí, a protože jsou děti senzitivní skupinou, měly by být venkovní hrací plochy obzvlášť bezpečným místem pro jejich pobyt.		 145
Recyklace stavebního skla a autoskel
Ing. Pavel Berka, REMAT GLASS s.r.o.
Aby bylo možné plochá skla recyklovat s vysokou účinností, je třeba zajistit jejich správné třídění. Pak je možno z izolačních skel, lepených čelních autoskel a zrcadel a drátoskla vyrobit kvalitní produkt, který se využije především při výrobě obalového skla, případně izolačních materiálů. Také se podíváme na vlastní výrobní proces, kdy z odpadu vzniká surovina pro sklářské vany (pece) a jakých hlavních kvalitativních parametrů  musí být dosaženo.		 146
Energetické zhodnocovanie textílii automobilových interiérov pomocou pyrolýzy
Ing. Marek Patsch, Ph.D., Ing. Peter Pilát, Ph.D., prof. Ing. Jozef Jandačka, Ph.D., Žilinská univerzita v Žiline
Článok sa zaoberá energetickým zhodnocovaním textilných poťahov sedadiel z ojazdených automobilov pomocou pyrolýzy. Laboratórne experimenty sa uskutočnili s cieľom analyzovať vplyv prevádzkových parametrov na výťažnosť produktu. 
Výsledky potvrdzujú, že pyrolýza textilného odpadu z automobilov vedie k tvorbe horľavej plynnej a kvapalnej zmesi s výhrevnosťou vhodnou na energetické aplikácie a poskytuje udržateľné riešenie pre energetické zhodnocovanie textilných poťahov sedadiel autovrakov.		 147
Plasty, o kterých se nemluví
Ing. David Hausner, Plastikářský klastr z.s.
Příspěvek přináší jiný komplexnější pohled na materiálové toky výrobků z plastů a hlavně odpadů z nich. Předjímá a navrhuje specifické podmínky přístupu k eliminování množství v rámci těchto toků a maximalizace cirkulárního využití pro mnohé doposud pomíjené oblasti a aplikace. Na závěr se věnuje některým technologickým řešením a viditelně rozporuje současnou neúčinnost státní podpory v oblasti recyklace.		 148
Výskum tepelno a zvukovo izolačných materiálov na báze recyklovaných textilných materiálov z automobilového priemyslu
doc. Ing. Lýdia Sobotová , Ph.D., Dr. h.c.mult. prof. Ing. Miroslav Badida, Ph.D., Ing. Anna Badidova, Ph.D., Ing. Marek Moravec, Ph.D., Tu v Košiciach, Strojnícka fakulta
Príspevok je zameraný na možnosť využitia textilných materiálov z komponentov z automobilového priemyslu a to z automobilov po dobe ich životnosti a odpadu z výroby. Dôraz je kladený na problémové komponenty z pohľadu ich recyklácie, respektíve materiálového zhodnocovania. Skúmajú sa vybrané fyzikálne faktory a to tepelno izolačné vlastnosti a vybrané akustické deskriptory a to koeficient zvukovej pohltivosti (α) a index útlmu (TL) ktoré by mohli predpovedať použitie tohto materiálu ako vhodného materiálu pre rôzne aplikácie redukcie hluku a tepla.. Analyzujú sa kompaktné a voľne sypané recyklované materiály. Uvádzajú sa vybrané možné aplikácie uplatnenia takýchto materiálov v praxi.		 149
Environmentálne vplyvy drevných kompozitov s obsahom recyklovaných plastov na vodné prostredie.
doc. Ing. Helena Hybská, Ph.D., doc. Ing. Helena Hybská, Ph.D., prof. Ing. Dagmar Samešová, Ph.D., doc. Ing. Iveta Čabalová, Ph.D., prof. Ing. Jozef Krilek, Ph.D., TU vo Zvolene
Príspevok sa zaoberá hodnotením environmentálnych vplyvov drevných kompozitov s obsahom odpadu z automobilového priemyslu na vodné prostredie. Pripravené vodné výluhy zo vzoriek drevných kompozitov boli hodnotené pomocou ekotoxikologických testov s testovacími organizmami Lemna minor, Sinapis alba a Daphnia magna. Vo vzorkách boli stanovené hodnoty pH a chemická spotreba kyslíka, ktoré predstavujú celkové množstvo organických látok vylúhovaných do vody. Výsledky poukazujú na vhodnosť recyklácie takéhoto odpadu a použitie biotestov ako účinného nástroja na hodnotenie ich environmentálnych vplyvov.		 150
Představení projektu INERRANT "Integrating Novel Materials with Scalable Processes for Safer and Recyclable Li-ion Batteries"
doc. Ing. Jiří Orava, Ph.D., Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, FŽP
Cílem projektu INERRANT je dosáhnout pokroku ve vývoji materiálů, které jsou bezpečné a udržitelné již od svého návrhu (safe-and-sustainable-by-design), a zajistit ekonomické a široké využití bezpečnějších lithium-iontových baterií (LIB) v elektromobilitě. Klíčové vědecko-technologické výzvy zahrnují: vývoj funkčních materiálů (anoda, katoda, separátor a elektrolyt), návrh udržitelných výrobních a recyklačních procesů a pochopení degradačních mechanismů v LIBs.		 151
reTIRE: Od odpadu k surovině – pyrolýza jako pilíř evropské i národní cirkularity pneumatik
Ing. Jan, Janoušek, SUAS reTIRE s.r.o.
Projekt reTIRE představuje pokročilou pyrolýzu ELT jako řešení odpovídající evropským, národním i lokálním strategiím cirkulární ekonomiky. Materiálový návrat uhlíku zpět do chemického průmyslu a výroby pneumatik přispívá ke snižování uhlíkové stopy i závislosti na primárních surovinách. Na rozdíl od drcení či energetického využití umožňuje skutečné uzavření materiálového cyklu a zvyšuje hodnotu pneumatik jako zdroje pro budoucí výrobu.		 152
Možnosti recyklace stropnic osobních automobilů
Ing. Petr Montág, BASF spol. s r.o., doc. Ing. Alena Kalendová, Ph.D., UTB ve Zlíně, FT, UIP
Polyuretan je syntetický materiál patřící mezi termosety a vznikající reakcí polyolu a izokyanátu. Pro svou univerzálnost se používá v mnoha průmyslových odvětvích včetně automobilového. Z pohledu zpětného zpracování však tato kategorie materiálů představuje problematickou skupinu. V rámci EU je připravovaná nová legislativa, která bude upravovat využití polyuretanového odpadu, ať už vzniklého po skončení životnosti produktů, tak vznikajícího při výrobě a zpracování. Počet studií věnovaných recyklaci a opětovnému využití takového odpadu má z tohoto důvodu rostoucí tendenci. 
Tato práce se zabývá jednak přípravou recyklovaného polyolu ze stropnic osobních automobilů pomocí chemické recyklace - glykolýzy. Přičemž glykolýza představuje jednu z velmi perspektivních metod recyklace polyuretanů. Dále byla v rámci předložené studie zkoumána možnost přípravy PUR pěny s obsahem získaného recyklovaného polyolu a to v různém poměru recyklát/originální polyol.
Studie prokázala, že po snížení obsahu katalyzátorů v originální receptuře původního polyolu, lze zapracovat až 40 % recyklovaného polyolu. Vznikl tak polyol s obsahem recyklátu, který je použitelný beze změn v procesu výroby stropnic. Reaktivita polyolu s recyklátem a izokyanátem mírně klesá. Získaná pěna s obsahem recyklátu vykazovala vyšší tuhost a ohybovou pevnost a téměř identickou tepelnou stabilitu vůči originální receptuře. Polyuretanová pěna byla úspěšně testována v průmyslovém měřítku a při výrobě stropnic nevykazovala žádné defekty.		 153
Vliv mobility obyvatel na produkci komunálního odpadu    Studie analyzuje vliv mobility obyvatel na produkci komunálního odpadu v ČR (2022)
doc. Ing. Radovan Šomplák, Ph.D., Ing. Jaroslav Pluskal, Ph.D., Ing. Vlastimír Nevrlý, Ph.D., VUT v Brně
Porovnává přepočet na rezidentní a přítomnou populaci a hodnotí změny variability mezi obcemi. Mobilita výrazně snižuje rozdíly u firemních odpadů (zejména SKO a papíru), zatímco u obecních složek je spíše zvyšuje. Zohlednění mobility tak poskytuje realističtější obraz skutečné odpadové zátěže území.		 170

 

VÝVĚSKY
Spojovací chodba před Hlavním sálem
Autorská prezentace vývěsek: Středa 22. 4. 2026, 11:00 – 11:40 hod.		 číslo příspěvku
Alternativní média z peří a mláta pro recyklaci demoliční suti
Ing. Henrietta Ottová, doc. Ing. Hana Stiborová, Ph.D., prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc., VŠCHT Praha; doc. Ing. Václav Nežerka, Ph.D., Ing. Petr Holeček, PhD., ČVUT Praha; Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., ing. Karel Soukup, Ph.D., Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i.
Stavební a demoliční odpad tvoří třetinu odpadu v EU a až 40 % připadá na jemnou frakci do 1 mm bez dalšího využití. Lze ji však recyklovat mikrobiálně indukovaným srážením CaCO3, jehož krystaly spojí částice odpadu v pevný biokompozit. Pro snížení nákladů na kultivační média, tvořících až 60 %, testujeme peří či mláto jako levné alternativy. Výsledné mechanické vlastnosti takto připravených biokompozitů jsou srovnatelné s komerční kontrolou, přičemž náklady na kultivaci mikroorganismů jsou o 80 % nižší.		 154
Fotoreformování mikroplastů pomocí UV fotolýzy a fotokatalýzy za vzniku vodík
Ing. Miroslava Filip Edelmannová, Ph.D., VŠB-TUO, CEET, IET; prof., Ing. Petr Praus, Ph.D., VSB-TUO, CEET, IET; VŠB-TUO, FMT; doc., Ing. Lenka Řeháčková, PhD., VŠB-TUO, FMT; Ing. Rudolf Ricka, Ph.D., VŠB-TUO, CEET, IET; doc., Ing. Michal Ritz, Ph.D., VSB-TUO, FMT; prof. Ing. Kamila Kočí, Ph.D., VSB-TUO, CEET, IET
Příspěvek zkoumá fotochemickou konverzi mikroplastů (PS, LDPE, HDPE) na vodík pomocí UVC fotolýzy a fotokatalýzy s TiO₂ (P25). Polyethyleny vykazují nižší Gibbsovu energii rozkladu než PS a vyšší produkci H₂ při fotolýze. TiO₂ zvýšil výtěžek H₂ pouze u PS (≈44 %) díky lepší interakci s aromatickou strukturou. Účinnost procesu ovlivňuje chemie polymeru, morfologie i míchání systému.		 155
Kukuričná vláknina z výroby škrobu ako nedrevná surovina pri výrobe papiera
Ing. Andrej Pažitný, Ph.D., Ing. Juraj Krišta, Ing. Vladimír Ihnát, Ph.D., Výskumný ústav papiera a celulózy, a.s. v Bratislave
Pozitívnym trendom v rámci viacerých implementačných projektov celulózo-papierenského priemyslu je nahradzovanie drevnej biomasy pri výrobe papiera nedrevnými substrátmi. Jedným z nich je vedľajší produkt škrobárenskej výroby – kukuričná vláknina. Možno ju výhodne kombinovať so sekundárnymi vláknami, pričom kombináciou postupov hydromechanických a chemických úprav zmesi kukuričnej vlákniny a sekundárnych vlákien sa získavajú lepšie mechanické vlastnosti v porovnaní s východiskovými substrátmi.		 156
Kultivace mikrořas jako terciární stupeň čištění komunálních odpadních vod s produkcí biomasy
RNDr. Kateřina Bišová, Ph.D., Abdullah Enes Göksal, MSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Centrum Algatech
Kultivace mikrořas v komunálních odpadních vodách představuje perspektivní terciární technologii pro odstraňování živin a současnou produkci biomasy. V laboratorních vsádkových experimentech byly hodnoceny druhy Desmodesmus quadricauda, Chlamydomonas reinhardtii a Chlorella sorokiniana. Bylo dosaženo snížení TN o 80–85 % a TP o 97–99 %. Nejvyšší stabilitu a produkci biomasy vykázal druh D. quadricauda, vhodný pro integraci do procesu čištění.		 157
Kvasinková biomasa jako nástroj transformace digestátu a kejdy na funkční biohnojivo
Mgr. Martin Diviš, Ing. Ivana Laknerová, Ing. Marian Urban, Ph.D., RNDr. Martin Svoboda, Ph.D., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.
Kvasinková biomasa představuje inovativní přístup k biotechnologické transformaci digestátu a kejdy na funkční biohnojivo s vyšší přidanou hodnotou. Kultivace vybraných kmenů kvasinek umožňuje asimilaci amoniakálního dusíku, snížení emisí zápachových látek a částečnou hygienizaci substrátu. Dochází ke stabilizaci organické hmoty a obohacení o mikrobiální metabolity podporující růst rostlin.		 158
Likvidace komunálních odpadů pro energetické využití
Ing. Stanislav Šabata, prof. Ing. Milan Čárský, CSc., ÚCHP AVČR, v.v.i.; Ing. Marek Jadlovec, Ph.D. , VŠB – TUO; Ing. Karel Soukup, Ph.D., ÚCHP AVČR, v.v.i.; Ing. Jan Červený, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.; Tomáš Pešek, REMA Systém a.s.; Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., ÚCHP AVČR, v.v.i.
Tato práce prezentuje výsledky spalování peletizovaných paliv, a to kalů z čistíren odpadních vod, směsí 2:1 a 4:1 z čistíren odpadních vod a kalů z papírny ve fluidní vrstvě. Jsou prezentovány mechanické vlastnosti paliva, obsah vlhkosti a výhřevnost. Spaliny byly analyzovány na koncentrace hlavních škodlivin. Analýza popela po spalování ukázala, že těžké kovy zůstaly po spalování převážně v popelu, zatímco veškeré Cd ze všech použitých paliv bylo převedeno do spalin spolu s podstatnou částí Cl a Hg. Při běžném čištění spalin je možné tyto odpady použít jako alternativní palivo.		 159
Prezentace projektu - Recyklace SDO ve společnosti PEDOP s.r.o.
Josef Pernica, PEDOP s.r.o.; Ing. Marek Koplík, SVI AJAK services s.r.o.
Předmětem příspěvku je prezentace projektu – Recyklace SDO ve společnosti PEDOP s.r.o. – CZ.01.3.14/0.0/0.0/19_254/0023243. V rámci projektu došlo k pořízení kompletní technologie k realizaci dvou škálovatelných procesů zpracování stavebního a demoličního dopadu (SDO), včetně asfaltových ker a výkopových zemin. Účelem celé technologie je výroba recyklovaných materiálů, jako je např. recyklát betonový, cihelný nebo asfaltový.		 160
Prezentace projektu - Zpracování SDO na druhotné suroviny
Vladimír Dostál, Vladimír Dostál - zemní práce, autodoprava, s.r.o.; Ing. Marek Koplík, SVI AJAK services s.r.o.
Předmětem příspěvku je prezentace projektu – Zpracování SDO na druhotné suroviny – CZ.01.3.14/0.0/0.0/19_254/0023257. V rámci projektu došlo k pořízení velkoobjemové technologické linky určené k realizaci procesu zpracování stavebního a demoličního dopadu (SDO), primárně pak stavebních sutí a betonů. Tato linka je složena z několika na sebe navazujících dílčích technologií, které řeší jednotlivé kroky procesu zpracování SDO, a to od jeho přijetí až po finální uložení recyklovaného materiálu.		 161
Příprava izolačního materiálu z odpadních směsných textilních vláken
Ing. Patrik Rous, ORLEN Unipetrol a.s.; Ing. Markéta Spáčilová, Ph.D., ÚCHP AV ČR, v.v.i.; Jaroslav Hudek, Ing. Lenka Skuhrovcová, Ph.D., ORLEN Unipetrol a.s.; Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., ÚCHP AV ČR, v.v.i.
Poster prezentuje metodu recyklace směsného textilního odpadu (bavlna/polyester) pomocí selektivní rozpouštědlové extrakce dimethylsulfoxidem (DMSO). Při optimální teplotě 170 °C dochází k separaci polyesteru, zatímco bavlněná vlákna zůstávají zachována pro další využití. Získaná bavlna je po vyčištění a impregnaci retardéry hoření (kyselina boritá, borax) s pojivem lisována do izolačních desek. Výsledkem je udržitelný materiál pro tepelné izolace.		 162
Recyklace třísek z obrábění PUR modelových bloků
Ing. Filip Havlíček, Ing. Islam Gimadiev, prof. Ing. Petr Mohyla, Ph.D., Ing. Marek Harok, Ing. Marek Beseda, Ph.D., Ing. Jan Rygel, Ing. Pavel Klaus, Ph.D., Ing. Michal Weisz, Ph.D., VŠB - TUO
Výzkum se zaměřuje na materiálové využití PUR třísek z CNC obrábění. Porovnává termokompresi (220–300 °C) a lisování s pojivem za studena. Termokomprese produkuje monomateriál s hustotou přes 1,0 g/cm³. Pro metodu s pojivem je kritický tlak 15 MPa a jemná granulometrie (< 1 mm), jež zajišťují vysokou kvalitu povrchu při frézování. Recykláty po epoxidové impregnaci efektivně nahrazují primární modelářské desky při výrobě forem a šablon, čímž naplňují cíle cirkulární ekonomiky v průmyslu.		 163
Účinnost technologie CaviPlasma při degradaci léčiv a ekotoxikologické posouzení ošetřené vody
Ing. Klára Odehnlová, Ph.D., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Botanický ústav AV ČR , v. v. i.; Mgr. Radek Horňák,  doc. Mgr. Pavel Sťahel, Ph.D., MUNI, Ústav fyziky a technologií plazmatu; doc. Ing. Pavel Rudolf Ph.D., VUT v Brně, FSI; prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Léčiva patří mezi perzistentní mikropolutanty, které konvenční ČOV často neodstraní. Stále větší pozornost se proto věnuje pokročilým oxidačním procesům. Technologie CaviPlasma, spojující nízkoteplotní plazma a hydrodynamickou kavitaci, propojuje účinky ozonu, UV záření, rázových vln i širokého spektra reaktivních částic a umožňuje rychlou a účinnou degradaci i odolných organických kontaminantů. Následné ekotoxikologické hodnocení vzniklých produktů zajišťuje komplexní posouzení procesu.		 164
Udržitelná výroba vodíku z odpadní biomasy: integrovaný řetězec anaerobní digesce, plazmové konverze a membránové separace
Ing. Petra Wojnarová, Ph.D., VŠB - TUO, CEET
Odpadní biomasa z papírenského a kartonážního průmyslu představuje významný, dosud nedostatečně využitý zdroj energie a uhlíku. Příspěvek představuje integrovaný technologický řetězec pro produkci vysoce čistého vodíku z papírenských odpadů se zaměřením na specifický proud – odpad z výroby cigaretového papíru (ořezy a výmět) s vysokým podílem minerální složky (zejména vápence). Navržený koncept kombinuje navazující kroky chemické (alkalické) předúpravy v roztoku NaOH, anaerobní digesce, plazmové konverze bioplynu a následné membránové separace vodíku. Cílem je zvýšit dostupnost organické frakce pro biologickou konverzi, využít vzniklý bioplyn jako vstupní surovinu pro produkci H2 a dosáhnout požadované čistoty separačním krokem. Zvláštní pozornost je věnována limitům spojeným s vysokým obsahem vápenatých složek, které mohou snižovat biologickou rozložitelnost a způsobovat provozní problémy bioplynové stanice. Výsledky testů biochemického methanového potenciálu (tzv. BMP testy) potvrzují pozitivní vliv předúprav na produkční potenciál: nepředupravený materiál dosáhl 0,533 m³·kgVS⁻¹ kumulativní produkce bioplynu a 0,281 m³·kgVS-1 kumulativní produkce methanu, zatímco nejlepší varianta předúpravy 120 °C + NaOH dosáhla 0,613 m³·kgVS⁻¹ pro bioplyn a 0,334 m³·kgVS⁻¹ pro methan (nárůst cca +15 % a +19 %). 
V navazujícím kroku mikrovlnného plazmového reformingu byly na základě složení bioplynu ověřovány podmínky konverze CH4 na H2 při atmosférickém tlaku (2,45 GHz; 1800–3000 W; 20–40 SLM), přičemž poměr CO2:CH4 = 3:1 se ukázal jako vhodný z hlediska potlačení tvorby sazí a stability procesu. Konverze CH4 i CO2 rostla se zvyšujícím se výkonem a klesala s rostoucím průtokem. Pro separaci vodíku ze směsi plynů po plazmové konverzi (syntézního plynu) byla testována membránová jednotka, která potvrdila inverzní vztah mezi čistotou a návratností H2: s rostoucím tlakem (2–8 bar) vzrostla návratnost až na 92,4 %, avšak při současném poklesu čistoty (z ~89,6 na ~75,3 mol%) a selektivity. Získané výsledky tvoří základ pro další optimalizaci parametrů reformingu i separace s cílem dosáhnout dlouhodobě stabilního provozu a vyšší čistoty vodíku. 		 165
Vývoj přípravku na podporu růstu rostlin s využitím odpadních materiálů a endofytních bakterií
Ing. Lenka Morávková, Ústav chemických procesů AVČR, v.v.i.; prof. Dr. Ing. Petra Patáková, Ing. Tomáš Hašek, doc. Ing. Petra Lovecká, Ph.D., VŠCHT v Praze; Ing. Zdeněk Jandejsek CSc., Rabbit a.s., Trhový Štěpánov; prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., VŠCHT v Praze; Ing. Olga Šolcová, CSc., DSc., Ústav chemických procesů AVČR, v.v.i.
Náhrada chemických hnojiv a fungicidů v zemědělství ekologičtějšími variantami je důležitá pro ozdravení půdy, rostlin, životního prostředí a zdraví lidí. Příspěvek ukazuje vývoj funkčního vzorku -ekologického přípravku na podporu růstu rostlin s antifungálními vlastnostmi. Přípravek je založen na kombinaci společného využití rostlinám vlastních endofytních bakterií a hydrolyzátů těžko zpracovatelných živočišných odpadů (např. peří nebo zbytky po separaci masa) jako substrátu pro tyto bakterie.		 166
Získávání cenných látek z rostlinných materiálů
Ing. Milena Rousková, Ph.D., ÚCHP AV ČR, v.v.i.; Doc. Ing. Petr Kaštánek, Ph.D., Ecofuel Laboratories s.r.o.; Ing. Jan Konečný, První jílovská, a.s.; Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., VŠCHT v Praze; Prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D., Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.; Ing. Radoslav Koprna, Ph.D., UP v Olomouci
Odpady z různých rostlinných materiálů byly zpracovány účinnými metodami jako hydrolýza, extrakce, macerace atd za vzniku různých podpůrných přípravků využitelných v zemědělství, přičemž jejich účinnost spočívala nejen coby bio-hnojiva, ale též vykázaly antifungicidní a insekticidní vlastnosti. Vyvinuté rostlinné přípravky jsou jednak použitelné pro široké spektrum aplikací s ohledem na ochranu a podporu rostlin, plodů i zdravé půdy, přičemž některé vykazují i antimikrobiální účinky.		 167
Možnosti aplikace renovovaných fotovoltaických panelů
Ing. Karel Soukup, Ph.D., ÚCHP AVČR, v.v.i.; Tomáš Pešek, REMA Systém, a. s.; Ing. Bc. Kamila Vávrová, Ph.D., Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.; prof. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., ČVUT v Praze
Práce je zaměřena na využití repasovaných fotovoltaických panelů v agrivoltaických systémech, zejména ve skleníkových provozech. Po technickém posouzení byly panely bezpečně integrovány do konstrukcí se zohledněním statiky, ukotvení a zachování provozní funkčnosti skleníků. Byly vyhodnoceny základní energetické parametry a připraven experiment pro sledování vlivu instalace na mikroklima a pěstební procesy. Výsledky potvrzují technickou proveditelnost i environmentální přínos navrženého řešení. 		 168
Cirkularita v praxi: indikátor systémového úsilí v nakládání s odpady
Ing. Jaroslav Pluskal, Ph.D., doc. Ing. Radovan Šomplák, Ph.D., Ing. Vlastimír Nevrlý, Ph.D., VUT v Brně
Studie představuje nový indikátor Waste Circularity Effort Indicator (WCEI), který hodnotí systémové úsilí při udržení materiálů v oběhu nad rámec běžných recyklačních ukazatelů. Integruje vícestupňové zpracování, sekundární odpady, přeshraniční toky i logistickou složitost. Aplikace na komunální a stavební odpady v ČR ukazuje, že vysoká míra recyklace nemusí znamenat vysoké systémové úsilí a naopak.    		 169

 

ODPADOVÉ FORUM - VEDLEJŠÍ PRODUKTY Z POTRAVINÁŘSVÍ

čas Úterý 21. 4. 2026, Hlavní sál číslo příspěvku
9:00 Zahájení symposia  
 

PŘESTÁVKA: 10:20-10:40

  
13:00 OBĚD: 12:00 - 13:00  
14:40 Ukončení sekce  

 

ODPADOVÉ FORUM - DRUHÝ ŽIVOT DŘEVA

čas Úterý 21. 4. 2026, Hlavní sál číslo příspěvku
14:40 Zahájení sekce DRUHÝ ŽIVOT DŘEVA  
 

PŘESTÁVKA: 16:00-16:20

  
18:00 Ukončení sekce  

 

SPECIÁLNÍ PŘEDNÁŠKA - WineClub

Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.

Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/
 
Čas

Úterý 21. 4. 2026, Wine Club
20:00 - 22:00
Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.

Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/

GRAVETTIEN NA MORAVĚ: Komplexní lovecko-sběračská adaptace na změnu klimatu

Mgr. Martin Novák, Ph.D., Centrum prehistorické archeologie, Archeologický ústav AV ČR, Brno

V období před 30 tisíci lety, kdy se v celé Evropě rozvíjela kultura gravettien, se stala Morava a zvlášť krajina kolem Pálavy jedním z nejdůležitějších kulturních center světa. Adaptace migrujících skupin anatomicky moderního člověka na nové prostředí a probíhající změny klimatu umožnily vznik vyspělé, komplexní lovecko-sběračské společnosti, která nemá v historii lidstva obdoby a projevující se organizovanou sídelní strategií, rozvinutým systémem využívaní přírodních zdrojů nebo novými technologiemi. Unikátní soubor loveckých sídlišť kolem Dolních Věstonic a Pavlova tak vypovídá nejen o lovu mamutů, ale také o širokém spektru dalších lidských aktivit, které jsou doloženy zbytky obydlí, ohništi, množstvím artefaktů a také lidskými pohřby, uměleckými a symbolickými předměty.

Naše území ve stínu starověké Římské říše
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Brno
Wine Club
Území České republiky se trvalou součástí Římské říše nikdy nestalo. V prvních staletích naší éry jej obývali příslušníci kmenů, které souhrnně označujeme jako Germány, mezi nimiž vynikají zejména Markomané. Od nejmocnějšího starověkého státu je oddělovala tenká hraniční linie Dunaje. Není tedy divu, že se celou jejich érou, označovanou jako doba římská, se prolínají různé formy vztahů mezi nimi s mocnými Římany. Tyto vztahy, převážně dobré i když nerovnovážné, a jen někdy válečné, zůstaly kromě nemnoha zmínek ve starověkých literárních dílech zakonzervovány zejména v archeologických nálezech. V rámci přednášky představíme ty nejvýznamnější z nich, zaměříme se přitom zejména na ty, které dobře ilustrují, že alespoň v jednom historickém okamžiku Řím zcela vážně mohl uvažovat i přičlenění jižní části našeho území ke své říši.

Více zde: https://www.tretiruka.cz/konference/program/

 

ODPADOVÉ FORUM - RADIOAKTIVNÍ A DALŠÍ PROBLÉMOVÉ ODPADY

čas Středa 22. 4. 2026, Hlavní sál číslo příspěvku
9:00 Zahájení sekce RADIOAKTIVNÍ A DALŠÍ PROBLÉMOVÉ ODPADY  
 

Autorská prezentace vývěsek: 11:00-11:40

  
11:40 Ukončení sekce  

 

ODPADOVÉ FORUM: ODPADY – VODA - OVZDUŠÍ

čas Středa 22. 4. 2026, Hlavní sál číslo příspěvku
11:40 Zahájení sekce ODPADY – VODA - OVZDUŠÍ  
13:00 OBĚD: 13:00 - 14:00  
15:40 Přestávka  
14:40 Ukončení sekce  

 

ODPADOVÉ FORUM - DRUHOTNÉ SUROVINY A ODPADY Z RECYKLACE A VÝROBY AUTOMOBILŮ

čas Středa 22. 4. 2026, Hlavní sál číslo příspěvku
9:00 Zahájení sekce DRUHOTNÉ SUROVINY A ODPADY Z RECYKLACE A VÝROBY AUTOMOBILŮ  
10:20

Přestávka

  
12:00 Oběd: 12:00 - 13:00  
15:00 Ukončení symsposia  

 

Pořadatel:

České ekologické manažerské centrum, z. s.

28. pluku 524/25, 101 00 Praha 10

www.cemc.cz, cemc@cemc.cz

Tel.: 274 784 417

IČO: 45249741, DIČ: CZ45249741

Číslo účtu: 27534061/0100

 

Kontaktní osoby:

Odpadové fórum

Potravinářství na cestě k udržitelnosti

Ing. Ondřej Procházka, CSc.

Tel.: (+420) 723 950 237

Email: prochazka@cemc.cz

 

Ubytování, inzerce, fakturace, přihlášky účasti:

Ing. Anna Nemergutová

Tel.: (+420) 724 685 303

Email: nemergutova@cemc.cz

 

 

CEMC - České ekologické manažerské centrum

28. Pluku 524/25, Praha 10, PSČ 101 00

www.cemc.cz, cemc@cemc.cz

Tel.: 274 784 417

IČO: 45249741, DIČ: CZ45249741

Číslo účtu: 27534061/0100