PERSONÁLIE Předsedou Svazu měst a obcí ČR se stal starosta Kyjova František Lukl. V Praze ho spolu s dalšími členy předsednictva zvolila na konci minulého týdne Rada Svazu. V čele této organizace sdružující více než 2 600 měst a obcí vystřídá dosavadního předsedu Dana Jiránka, který pro Svaz nadále pracuje jako výkonný ředitel. František Lukl bude řídit a zastupovat Svaz na jednáních v následujících čtyřech letech tak, aby představitelé samospráv společně hájili zájmy měst a obcí.

Mgr. František Lukl, MPA je předsedou Svazu měst a obcí ČR od června 2015. V letech 2011 až 2015 byl jeho místopředsedou. Český politik je od roku 2005 rovněž starostou města Kyjov, od 12. a od července 2013 do ledna 2014 byl také ministrem pro místní rozvoj ve vládě Jiřího Rusnoka.

Po úspěšném absolvování Klvaňova gymnázia v Kyjově František Lukl vystudoval právo a právní vědu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2010 navíc na téže fakultě získal za studium zprostředkované pod záštitou Nottingham Trent University titul MPA. 

V letech 2001 až 2002 František Lukl pracoval jako vedoucí právního oddělení Referátu kanceláře přednosty Okresního úřadu Hodonín. Od roku 2003 do roku 2005 pak působil na pozici vedoucího odboru kanceláře starosty s kompletní právní agendou města Kyjova.

Kromě Františka Lukla jsou členy předsednictva: primátorka Prahy Adriana Krnáčová jako čestná předsedkyně, primátor Karlových Varů Petr Kulhánek, který se stal také místopředsedou pro evropské záležitosti, dalšími místopředsedy jsou primátor Pardubic Martin Charvát, starosta Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi Vlastimil Picek a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal. Členy předsednictva jsou dále primátor Plzně Martin Zrzavecký, primátor Ostravy Tomáš Macura, starostka Jílového u Prahy Květa Halanová, starosta Vítkova Pavel Smolka, starostka Kunína Dagmar Novosadová, starosta Blížejova Jiří Červenka a starosta Božanova Karel Rejchrt.

Zdroj: SMOČR

Obyvatelé kraje Vysočina budou moci pravděpodobně už v prvním čtvrtletí příštího roku poprvé požádat o tzv. kotlíkové dotace, kdy mohou dostat příspěvek na výměnu starého kotle za nový, ekologický. Výše projektu může činit až 150 tisíc korun. Vyhlášení výzvy předchází několikatýdenní nezbytný průzkum skutečného zájmu (odkaz níže) o tuto dotaci mezi veřejností. Průzkum zahájil Kraj Vysočina dnes na svých webových stránkách a bude probíhat do konce července 2015.

„Nezávazné potvrzení zájmu o budoucí čerpání dotace prostřednictvím jednoduchého formuláře na webových stránkách Kraje Vysočina nám pomůže nastavit reálnou výši celkové částky, kterou budeme z Operačního programu Životní prostředí požadovat pro náš kraj. Podle současných propočtů Ministerstva životního prostředí by mohli občané Vysočiny pro první dva roky čerpat až 239 miliónů korun,“ uvedl dnes na tiskové konferenci radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád.

Pokud se na Vysočině skutečně podaří domácnostem v regionu v následujících letech realizovat projekty za 239 miliónů korun, bude vyměněno zhruba 2300 kotlů.

Příjem žádostí na Krajském úřadě Kraje Vysočina v Jihlavě bude moci být zahájen až poté (předpoklad první čtvrtletí roku 2016), co budou stanoveny podmínky výzvy operačního programu, kraj uspěje s  „grantovým schématem“ v rámci kterého bude žádat o finanční prostředky pro občany Kraje Vysočina. Všechny potenciální žadatele je NUTNÉ upozornit na skutečnost, že realizace výměny, včetně odpojení stávajícího kotle, nesmí proběhnout před samotným oficiálním termínem v rámci Kotlíkových dotací.

„O kotlíkové dotace budou moci občané našeho kraje žádat až do konce programovacího období, neboť se předpokládá, že kraj bude moci realizovat tři po sobě jdoucí vždy dvouleté projekty (grantová schémata), kterými bude rozdělovat Kotlíkové dotace pro občany v našem kraji,“ dodal Zdeněk Chlád.

Dotace je určena pouze pro domácnosti, které vymění ručně plněné kotle na tuhá paliva za nízkoemisní automatické kotle na uhlí, biomasu, jejich kombinaci či za kotel plynový nebo tepelné čerpadlo. Více informací o Kotlíkových dotací v Kraji Vysočina bude průběžně zveřejňováno na www.kr-vysocina.cz  a v krajských novinách Kraj Vysočina.

Další informace ke Kotlíkovým dotacím:

Bude se jednat zejména o výměnu kotlů na pevná paliva za modernější kotel na uhlí s dotací 70 %, případně kombinovaný kotel (uhlí + biomasa) s dotací 75 %, bude možno pořídit také plynový kondenzační kotel s dotací 75 % nebo tepelné čerpadlo. Všechny nově pořizované kotle budou muset splňovat požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (EKODESIGN) a jejich prováděcích předpisů. Maximální způsobilé výdaje projektu jsou stanoveny na 150 tis. Kč. Pokud bude vyměňován kotel v budově energetické náročnosti D a horší, musí být součástí projektu kromě samotné výměny ještě finančně méně náročná opatření na snížení energetické náročnosti budovy, jejichž dopad musí být potvrzený energetickým specialistou. Jedná se o výdaje ve výši max. 20 tisíc korun.

Průzkum zájmu o Kotlíkové dotace - ZDE 

NOVELY: EIA a STAVEBNÍ ZÁKON Na začátku května se uskutečnilo jednání Rady vlády pro stavebnictví, kde ministryně Karla Šlechtová informovala účastníky o stavu příprav na novele stavebního zákona. Náměstkyně MŽP na jednání uvedla, že ministerstvo má připraveny dvě verze paragrafovaného znění novely EIA. Novely je nutné časově sladit.

Cílem novely stavebního zákona je spojení řízení EIA, územního rozhodování a stavebního povolení do jednoho koordinovaného povolovacího řízení (dříve se hovořilo o tzv. jednotném povolovacím řízení a dle vyjádření MMR jde pouze o změnu názvu řízení, princip vedení včetně integrace EIA zůstává stejný). Toto koordinované povolovací řízení nebude podle ministryně Karly Šlechtové povinné, stavebníci budou moci použít i dnešní princip, tj. nejdříve samotné územní řízení (složené s EIA) a následně samostatné stavební řízení.

Spolupředkladatelem novely zákona je MŽP, které je gestorem zákona EIA. Novela stavebního zákona je již hotová, problémem podle Šlechtové jsou změnové zákony. Přibližně se jedná o 30-35 zákonů, kterou budou novelo ovlivněny a je nutno je novelizovat současně s novelou stavebního zákona.

V souvislosti s tím, požádala paní ministryně o součinnost všechny resorty, aby bylo možno novelou stavebního zákona spolu s novelami změnových zákonů předložit vládě v červenci 2015. Účinnost novely stavebního zákona je plánována na léto 2016.

Pověřeným stavebním úřadem, který povede koordinované povolovací řízení bude v případech obecných staveb obecní stavební úřady, u pozemních komunikací speciální stavební úřad, který dnes komunikace povoluje (ORP/kraj/ MDČR), u staveb drah a na dráze drážní úřady a u staveb v působnosti MPO.

Pan ministr Mládek doporučil na jednání Rady se soustředit na jádro novely a snížit množství kolizních bodů, které vedou k množství pozměňovacích návrhů a následnému zpochybňování správnosti zákona.

Na jednání padlo doporučení k převzetí německého modelu pojetí stavebního zákona.

Ministryně Šlechtová dále informovala o proběhlém jednání MŽP a MMR, kde nebyl hlášen žádný závažný rozpor.

V novele stavebního zákona budu akceptovány ty obecné zásady z návrhu věcného návrhu záměru zákona o liniových stavbách, které mohou být aplikovány u všech druhů staveb. Specifické postupy pro umisťování a povolování liniových staveb (dopravních i energetických) budou řešeny v novele zákona č. 4216/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Na tomto postupu se shodlo MMR, MPO a MD.

Novela zákona EIA

Na zasedání k problematice novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) paní náměstkyně MŽP Berenika Peštová sdělila, že ministerstvo má připraveny dvě verze paragrafovaného znění. První varianta spojuje územní řízení s EIA, druhá varianta spojuje územní řízení, stavební řízení a EIA do jednoho koordinovaného povolení. Cílem novely je snížit počet řízení a tím zkrátit dobu trvání přípravy staveb. Novela EIA by měla být časově s novelou stavebního zákona.

Studie Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím zásadním způsobem nadhodnocuje poptávku po hnědém uhlí, snižuje možnou těžbu v některých lokalitách a nerespektuje schválenou Státní energetickou koncepci. MPO navíc jejím zveřejněním mohlo porušit práva společností na ochranu dat poskytovaných v rámci statistických šetření.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO) zveřejnilo studii „Dlouhodobá prognóza trhu s hnědým uhlím“ (více ZDE), která bude podle tiskové zprávy ministerstva: „… jako výraz souboru názorů účastníků trhu jedním z podkladových dokumentů MPO k Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR.“

S tímto tvrzením stejně jako s řadou dalších informací uvedených ve studii Teplárenské sdružení ČR nesouhlasí. Nejedná se v žádném případě o soubor názorů účastníků trhu, ale výhradně o názor zpracovatele studie. Zveřejněním dat za rok 2013 mohla být porušena práva dotyčných subjektů na ochranu dat, která od nich získává MPO v rámci pravidelných statistických šetření. Pokud by se toto podezření potvrdilo, byla by zásadním způsobem narušena důvěra v odpovědný výkon pravomocí MPO.

Způsob prezentace prognózy trhu ze strany MPO považuje Teplárenské sdružení ČR za zcela nestandardní. Nejenže s dotčenými subjekty nebo alespoň s jejich sdružením neprovedlo odbornou oponenturu studie před jejím zveřejněním, ale navíc sděluje, že k ní má samo blíže nespecifikované výhrady. Je třeba prošetřit, kdo toto dílo, které zjevně není bez vad a nedodělků, vůbec převzal.

„V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu pěti milionů tun uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Paradoxně sami zpracovatelé studie tento závěr slovně potvrzují, když uvádí, že: „V krátkodobém horizontu do roku 2020 nehrozí nedostatek hnědého uhlí.“

Pokud by skutečně uváděný deficit na trhu v roce 2020 vznikl, pak by byl do dalších let nutně eliminován jednoduše proto, že nikdo nebude udržovat v provozuschopném stavu zcela nevyužitou elektrárnu bez perspektivy dodávek paliva. Současně informace o disponibilních zásobách a výši ročních těžeb jsou v rozporu s informacemi na trhu a jinými studiemi a je proto nezbytné i zde ověřit správnost výstupů, které ovlivňují celkovou bilanci jak celkových, tak i ročních potřeb hnědého uhlí.

Prognóza trhu jde ve svých předpokladech za rámec schválené Státní energetické koncepce v oblasti výhledu provozu zdrojů a vůbec neřeší přednostní využití uhlí pro vysokoúčinnou kogeneraci, tzn. pro teplárenství. Například základní projekce potřeb hnědého uhlí počítá s životností rekonstruované elektrárny Počerady se spotřebou 5 milionů tun hnědého uhlí ročně až do roku 2050 a tím v podstatě s využitím většiny disponibilních zásob v lomu Vršany pro kondenzační výrobu elektřiny. (str. 45)

Další pasáž ve studii potvrzuje obavy, jak bude uhlí za limity na ČSA vlastně využito. Citujeme: „O hnědé uhlí za limity bude mít největší zájem Elektrárna Chvaletice, která plánuje životnost do roku 2040. Pokud bude k dispozici hnědé uhlí z ČSA (za limity), bude mít o něj zájem, přestože uvedla možnost brát po roce 2025 hnědé uhlí z Vršan, díky čemuž se bilance Vršan v letech 2025 až 2040 stala schodkovou.“ (str. 54)

V jednom ohledu lze nicméně se závěry studie souhlasit. Z prezentovaných dat ohledně tříděného hnědého uhlí celkem jednoznačně vyplývá, že v případě zachování limitů těžby uhlí vznikne na trhu již v horizontu roku 2020 rychle rostoucí nedostatek tříděného hnědého uhlí.

Před rozhodnutím vlády o limitech těžby hnědého uhlí tudíž považujeme za nezodpovědné rozjíždět v rámci OPŽP program zaměřený na dotace domácích kotlů na hnědé uhlí. Ministerstvo životního prostředí by tak nechtěně mohlo vlákat tisíce domácností do pasti zmařené investice a samo se vystavit sankcím ze strany Evropské komise, pokud by se vláda rozhodla ekologické limity těžby hnědého uhlí zachovat.

Čtěte také:

Dlouhodobá prognóza trhu s uhlím (16.6.2015)

Evropská komise zveřejnila zprávu o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Zpráva uvádí, že EU je na dobré cestě ke splnění 20% cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Ve vztahu k plánovanému podílu 15,3% energie z obnovitelných zdrojů v roce 2014 na hrubé konečné spotřebě energie podle Komise drtivá většina členských států očekává, že se jim podaří splnit národní cíle 2013/2014. Jen tři země EU jsou mírně pozadu v dosahování svých národních cílů a v nadcházejících letech budou některé tak země EU zintenzívnit své úsilí. Zpráva také zkoumala cíl EU pro využití 10% energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. V roce 2014 se předpokládá podíl 5,7% což znamená, že dosažení cíle bude náročné, ale proveditelné.

Ke zprávě, kterou EU vydává každé dva roky, komisař pro oblast klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete uvedl, že "zpráva znovu ukazuje, že Evropa je dobrá v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a že obnovitelné zdroje jsou dobré pro Evropu. Máme tři krát více obnovitelné energie na hlavu v Evropě než kdekoli jinde ve zbytku světa. Máme více než jeden milion lidí pracujících v oblasti obnovitelných zdrojů energie v hodnotě více než 130 miliard € ročně a vyvážíme 35 miliard € v hodnotě energie z obnovitelných zdrojů každý rok".

Dokument ke stažení:

Progress report (ZIP)

STUDIE KE STAŽENÍ Cílem studie je, v návaznosti na ve vládě ČR projednanou aktualizaci státní energetické koncepce, zmapovat stav a odhad dlouhodobého vývoje trhu hnědého uhlí, jeho nabídkové strany i strany jeho užití. Studie je jedním z podkladů ke komplexnímu posouzení problematiky územně ekologických limitů, o kterých má vláda ČR jednat v létě tohoto roku. Studie bude tak jedním z podkladových dokumentů MPO k Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR.

Zpráva je analýzou trhu s hnědým uhlím (HU) v ČR jak na straně domácích zdrojů tak i spotřeby a zachycuje současné názory producentů HU i jeho spotřebitelů na produkci a potřeby HU v časovém horizontu až do roku 2050.

Názory přímých účastníků trhu HU je nutné znát, analyzovat a prognózovat, v souvislosti s připravovanými změnami podmínek uplatnění HU na trhu a s dlouhodobou energetickou strategií. Názory, které studie obsahuje, jsou jedním z řady podkladů pro Analýzu potřeb uhlí pro teplárenství, kterou si vyžádala RHSD a vláda a kterou zpracovává MPO. Studie vyjadřuje názor na potenciál, jaký v energetice ČR hnědé uhlí do budoucna může mít, pokud nebude administrativními rozhodnutími omezena dostupnost uhlí i na to, k jakým rozdílům v bilanci oproti tomuto stavu bez omezení dojde v různých scénářích další těžby. Je významným zdrojem názorů producentů HU, i spotřebitelské sféry, která, jak je zřejmé z výsledků průzkumu u provozovatelů největších výroben energie, s hnědým uhlím ve svých záměrech (přes všechny úpravy legislativy) stále ještě počítá.

Obsah studie:

• V první části studie se analyzuje význam hnědého uhlí v základních energetických bilancích a v mixech spotřeby zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla.

• V druhé části se hodnotí dosavadní vývoj produkce, zahraničního obchodu a spotřeby hnědého uhlí.

• Ve třetí části je analyzována současná struktura užití a spotřeby hnědého uhlí. Jsou definovány soubory uhelných spotřebičů a jejich podíly na spotřebě hnědého uhlí. Zvláštní význam je věnován souboru velkých spalovacích zdrojů, které tvoří rozhodující segment trhu hnědého uhlí a které se podílejí na jeho celkové spotřebě více jak 90%.

• Čtvrtá část studie se zabývá dlouhodobou prognózou trhu hnědého uhlí. Analyzuje disponibilní stav zásob hnědého uhlí na jednotlivých dolech a jejich možné těžby, a to ve čtyřech variantách možného využití zásob hnědého uhlí, ležících za liniemi územně ekologických limitů těžby. Dále řeší prognózu potřeb hnědého uhlí ve všech stanovených souborech spotřebičů, s přihlédnutím k působení nástrojů energetické politiky (ke stimulaci úspor tepla) a legislativy regulace spotřeby uhlí z hlediska ochrany ovzduší. Kapitola obsahuje bilance zdrojů a potřeb hnědého uhlí a vyčísluje nekryté potřeby uhlí na celkovém trhu uhlí i situaci v zdrojích a požadavcích na uhlí jednotlivých uhelných dolů.

Poslední pátá část studie shrnuje poznatky z dlouhodobého bilancování zdrojů a potřeb hnědého uhlí, formuluje rizika ve vývoji obou stran bilance, porovnává výsledky práce v oblasti prognózy hnědého uhlí s ASEK dává doporučení k využití výsledků práce při dalším rozhodování a perspektivě hnědého uhlí v ČR.

Zásadními změnami legislativy v současné době prochází oblast ochrany ovzduší a integrované prevence, kterou studie považuje za nejvýraznější faktor ovlivňující budoucí provoz uhelných spotřebičů. Jde nejen o platný zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a vyhlášku MŽP č. 415/2012 Sb., s novými specifickými emisními limity pro SO2, NOx, TZL a CO, účinnými od 1.1.2016, ale rovněž o přípravu nových podmínek pro integrovaná povolení, podle dokumentů o nejlepších dostupných technikách BAT (BREF), účinných pravděpodobně po roce 2020. Je snaha, aby emisní limity v nových integrovaných povoleních byly přísnější, než ty, na které se podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší elektrárny a teplárny v současné době připravují.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ke studii vyjádřilo některé výhrady týkající se metodologie použití scénářů spotřeby a požádalo autory o úpravy a taktéž doplnění některých chybějících dat. Studie jako výraz souboru názorů účastníků trhu bude jedním z podkladových dokumentů MPO k Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR. 

Dokument ke stažení:

Dlouhodobá prognóza trhu s uhlím [pdf, 1326 kB]

Čtěte také:

Teplárny: Prognóza trhu s hnědým uhlím se míjí s realitou (16.6.2015)

Studie: Roční potřeba hnědého uhlí klesne z 43 na 15 mil. tun (ČTK, 16.6.2015)

Malé prolomení limitů v lomu ČSA by bylo ztrátové (E15, 16.6.2015)Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/male-prolomeni-limitu-v-lomu-csa-by-bylo-ztratove-1200093#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

ČR: - 2,1% Eurostat odhaduje, že v roce 2014 se snížilo množství emisí oxidu uhličitého (CO2) ze spalování fosilních paliv o 5,0% ve srovnání s předchozím rokem. Podle odhadů Eurostatu emise CO2 klesly v roce 2014 téměř ve všech členských státech Evropské unie s výjimkou Bulharska (+ 7,1%), na Kypru (+ 3,5%), Maltě (+ 2,5%), v Litvě (+ 2,2%), ve Finsku (+ 0,7%) a Švédsko (+ 0,2%). Největší pokles byl zaznamenán na Slovensku (-14,1%) a Dánsku (-10,7%), následuje Slovinsko (-9,1%), Velká Británie (-8,7%) a ve Francii (-8,2%). Česká republika oproti roku 2013 snížila emise CO2 o 2,1%.

Emise CO2 jsou hlavním přispěvatelem ke globálnímu oteplování a tvoří přibližně 80% všech emisí skleníkových plynů v EU. Ovlivňeny jsou faktory jako jsou klimatické podmínky, hospodářský růst, velikost populace, doprava a průmyslové činnosti. Zaleží také na tom jestli země energii dováží nebo dováží fosilní paliva právě na samotnou výrobu energie.

Zdroj: Eurostat

Rada pro životní prostředí EU dnes projednala otázky snižování emisí znečišťujících látek v ovzduší, přípravy a možný způsob co nejširšího zapojení států do ochrany klimatu i legislativní ochranu trhu s emisními povolenkami. Českou republiku zastupoval náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

Ministři životního prostředí států osmadvacítky dnes diskutovali o snižování dopadů znečištění ovzduší na zdraví lidí a ekosystémů. Od roku 2013 se totiž projednává směrnice stanovující emisní stropy, tedy nepřekročitelná množství emisí znečišťujících látek či jejich skupin, které je možné vypustit do ovzduší ze zdrojů znečištění způsobených lidskou činností na území jednotlivých členských států za jeden rok. Emisní stropy stanovené pro rok 2020 odpovídají mezinárodním závazkům EU vyplývajícím z Göteborského protokolu. Návrh směrnice dále stanovuje cíle pro rok 2030.

„Česká republika vítá úsilí Evropské komise na poli snižování emisí látek znečišťujících ovzduší, a to především proto, že berou v potaz velká zdravotní rizika znečištění ovzduší i významné škody na přírodních ekosystémech, majetku a v zemědělství. Je zřejmé, že řešení problémů se znečištěným ovzduším je možné jen koordinovaným mezinárodním úsilím, a Česká republika proto podporuje nastavení závazných cílů k roku 2030,“ komentuje náměstek ministra životního prostředí pro fondy EU Jan Kříž. Upozorňuje však, že současné předpoklady o budoucím vývoji se nemusí naplnit, měli bychom být tedy připraveni zohlednit případný odlišný vývoj, například v oblasti energetické bezpečnosti a chudoby či zemědělství.

V souvislosti s aktuálním mezinárodním vyjednáváním o ochraně klimatu a přípravou na konferenci koncem tohoto roku v Paříži diskutovali ministři o pozici Evropské unie i o jejím vyjednávání s ostatními smluvními stranami Úmluvy. Prioritou EU na konferenci v Paříži, kde by měla být přijata nová globální dohoda o ochraně klimatu, bude zajistit co nejširší zapojení všech států, především těch, které produkují velké množství emisí.

„Z pohledu České republiky je zásadní, aby národní redukční závazky byly zakotveny v nové smlouvě o ochraně klimatu právně závaznou formou. Dostatečně ambiciózní redukční závazky by měly být přijaty všemi smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Proto budou i nadále hrát klíčovou roli obousměrná jednání, a to nejen se státy, které jsou názorově blízké Evropské unii, ale také s progresivními rozvojovými zeměmi a státy, které stojí na opačné názorové straně než EU,“ dodává náměstek Kříž.

Lotyšské předsednictví na setkání informovalo o stavu projednávání návrhu vytvoření rezervy tržní stability evropského systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů. Rada EU a Evropský parlament se shodly na kompromisním znění návrhu, který má v budoucnu ochránit systém EU ETS před nežádoucím výrazným přebytkem emisních povolenek. Nová legislativa by měla vstoupit v platnost od roku 2019. 

Zdroj: MŽP

PŘIPOMÍNKY Novela nařízení vlády rozdělí prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny pro zákazníky a na úhradu provozní podpory tepla z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pro rok 2015 ve výši 15,7 mld. Kč pro 4. čtvrtletí roku 2015 mezi jednotlivé zákazníky, výrobce elektřiny, provozovatele přenosové soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele lokální distribuční soustavy, podle napěťové hladiny (napěťová hladina velmi vysokého napětí, vysokého napětí a nízkého napětí).

Toto rozdělení podle navrhovatele umožní následně v Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nestanovit jednotnou výši ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny, která je dnes stanovena v zákoně č. 165/2012 Sb., v maximální výši 495 Kč/MWh a v této výši je aplikována v současné době v Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2014 ze dne 25. listopadu 2014, kterým se stanovují regulované ceny související s dodávkou elektřiny. Navrhuje se účinnost k 1. říjnu 2015, a to z toho důvodu, aby účinky novelizovaného nařízení vlády spolu s dále nutným vydáním nového cenového rozhodnutí ERÚ mohly být aplikovány pouze na 4. čtvrtletí roku 2015. Více ZDE

UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz si Vás dovolují pozvat na čtyři podzimní semináře k problematice vodního hospodářství a k novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Semináře se vždy uskuteční v Praze v Konferenční centrum CITY na Pankráci.

První seminář "ÚVOD DO VODNÍHO PRÁVA I. ČÁST" se uskuteční 13. října. Seminář "ÚVOD DO VODNÍHO PRÁVA II. ČÁST" se pak uskuteční za týden 20. října. Z důvodu rozsahu dané materie je seminář rozdělen do dvou bloků. Pro ucelenost výkladu doporučujeme navštívit oba bloky, je však možné se zúčastnit pouze jedné části. V obou případech přednáší JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. (Ambruz & Dark/ Deloitte Legal, dříve odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření, Ministerstvo zemědělství) a Mgr. Veronika Vytejčková (Ministerstvo životního prostředí, odbor legislativní).

V následném měsíci 26. listopadu se uskuteční třetí seminář na téma "SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ NA ÚSEKU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ". Pozornost bude věnována obecným zásadám správního trestání, procesním ustanovením obsaženým ve správním řádu a přestupkovém zákoně, jakož i související judikatuře. Zohledněny budou praktické příklady z vodohospodářské praxe. Přednáší opět JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. a Mgr. Veronika Vytejčková.

Na začátku listopadu (5.11.) se bude konat seminář "EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 39/2015 SB., (NOVELA EIA) – APLIKACE NOVELY EIA V PRAXI".  Výklad novely a jejich dopadů do praxe získáte přímo od odborníka, který se podílel na přípravě zákona - Ing. Petr Slezák z Ministerstva životního prostředí, zástupce ředitele odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence a vedoucí oddělení metodiky a projektové EIA.

Odkazy na semináře:

• ÚVOD DO VODNÍHO PRÁVA I. ČÁST

• ÚVOD DO VODNÍHO PRÁVA II. ČÁST

• SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ NA ÚSEKU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

• EIA – ZÁKON Č. 100/2001 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 39/2015 SB., (NOVELA EIA) – APLIKACE NOVELY EIA V PRAXI

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes zveřejnila 5 doporučení, která by vedla ke zlepšení globálního životního prostředí a ke splnění závazků týkajících se snižování dopadů globálního oteplování.

Jedná se o postupné snižování využívání nejméně účinných uhelných elektráren a zákaz výstavby nových, postupné vyřazení dotací na fosilní paliva pro koncové uživatele do roku 2030, snížení emisí methanu při získávání ropy a zemního plynu, zvýšení energetické účinnosti v průmyslu, stavebnictví a dopravě a zvýšení investic do obnovitelných technologií z 270 miliard dolarů v roce 2014 až na 400 miliard dolarů v roce 2030.

Kromě toho také IEA doporučilo čtyři body, které by měla obsahovat dohoda z konference OSN o životním prostředí v Paříži v prosinci tohoto roku, aby zaručila dlouhodobý úspěch. Měly by v ní být nastaveny podmínky pro dosažení dřívějšího vrcholu v celosvětové produkci emisí souvisejících s energiemi, měly by se každých pět let revidovat národní cíle v oblasti klimatu, měl by být nastaven dlouhodobý společný cíl na snižování emisí a měl by v ní být stanoven postup pro sledování úspěchů v oblasti energetiky.

Dokument ke stažení:

The World Energy Outlook Special Report on Energy and Climate Change

Zdroj: IEA, CEBRE

Tento týden zasedá evropská Rada pro životní prostředí i evropský výbor ENVI. V Radě proběhne politická rozprava ministrů životního prostředí o navrhované směrnici o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší. V úterý bude zahájena další schůze poslanecké sněmovny a den později bude jednat senát. Ve úterý by také měl jednat monitorovací výbor OPŽP, což bude důležitý moment pro první ostré výzvy z nového OPŽP.

Přehled:

• 15.6.: Rada pro životní prostředí:
  • V Radě proběhne politická rozprava ministrů životního prostředí o navrhované směrnici o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší. Tato směrnice je součástí programu „Čisté ovzduší pro Evropu“, jehož cílem je zlepšení norem kvality ovzduší v celé EU.

  • Rada se bude rovněž věnovat aktuálnímu stavu jednání o změně klimatu v rámci UNFCCC. Zejména se bude zabývat zasedáním konference smluvních stran, které se nedávno uskutečnilo v Bonnu.

  • Na závěr ministři projednají sdělení Komise o Pařížském protokolu, které je součástí balíčku týkajícího se energetické unie.

  • Výsledek - tiskovÁ zpráva MŽP - ZDE

   

• 16. - 17. červen 2015 EU Výbor: Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin:
  • Na cestě k Evropské energetické unii
  • Směrem k nové klimatické dohodě v Paříži
  • Snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a změna směrnice 2003/35/ES
  • Účinné využívání zdrojů: přechod na kruhové hospodářství
  • Udržitelná městská mobilita

   

Starostové šesti obcí z Pošumaví, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu, se budou soudit se státem, pokud v jejich lokalitě povolí geologický průzkum. Věc nyní řeší rozkladová komise ministerstva životního prostředí (MŽP), kam se všechny obce v boji proti úložišti odvolaly. Pokud komise průzkum schválí, každá obec připraví samostatnou žalobu. Uvedli to starostové Chanovic a Horažďovic Petr Klásek a Michael Forman. Obce kromě toho připraví další protesty. Více ZDE

Zdroj: E15

VYJÁDŘENÍ MZe Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření s penězi určenými na rozvoj venkova, zaměřil se také na plnění cílů a udržitelnost projektů v této oblasti. Kontroloval prostředky rozdělované Ministerstvem zemědělství (MZe) v rámci Programu rozvoje venkova v letech 2010 až 2013. Kontroloři prověřili 120 projektů, které získaly dotace v celkové výši přesahující 375 milionů korun. Ministerstvo zemědělství se závěry kontrolních nálezů NKÚ nesouhlasí.

Program rozvoje venkova má přispět například k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic. Podle kontrolorů ale špatně nastavená pravidla MZe umožnila financovat i projekty, které k těmto účelům nesloužily. Kontroloři například prověřili 36 dotovaných kotelen na biomasu a zjistili, že 20 z nich bylo umístěno v rodinných domech, přestože dotace měly sloužit k podpoře podnikání. Příjemce dotace navíc po pěti letech, po které byl povinen kotelny provozovat, nabídl v některých případech kotle za stovky tisíc korun k odkupu za symbolickou cenu 10 korun.

Špatně nastavená dotační pravidla vedla i k tomu, že z peněz na naučné stezky příjemci dotací v neúměrné míře stavěli další stavby, jako byly třeba rozhledny nebo altány. Například u dotace ve výši 1,3 milionu korun na 190 metrů dlouhou naučnou stezku představovaly náklady na postavení rozhledny 87 % proplacených peněz. Samotná stezka při kontrole na místě nebyla v terénu znatelná a naučné tabule chyběly úplně. Pravidla také například neomezovala maximální výši dotace na vznik jednoho ubytovacího lůžka, takže se tyto náklady u kontrolovaných projektů pohybovaly od 396 tisíc do 1,4 milionu korun za jedno lůžko. Kontroloři narazili i na případ, kdy z dotací na stavby a technologie živočišné výroby proplatilo MZe i výstavbu silážního žlabu, který živočišné výrobě nikdy nesloužil ani sloužit neměl.

MZe navíc nedisponovalo přesnými a dostatečnými informacemi o pokroku a účinnosti programu, na základě kterých by mohlo efektivnost dotací vyhodnotit a případně upravit svou strategii. Externí hodnotitelské firmy někdy prováděly šetření na malých vzorcích respondentů – například jedna z nich oslovila telefonicky 15 respondentů a na základě toho vyhodnotila efekt opatření, které mělo zasáhnout 119 tisíc lidí a z veřejných rozpočtů na něj mělo jít 17 milionů eur.

Kromě špatně nastavených pravidel programu nastavilo MZe nereálně i některé cílové hodnoty, kterých mělo být programem dosaženo, a muselo je později upravovat. Podle jednoho z původních cílů mělo například díky dotacím vzniknout 22 tisíc pracovních míst, MZe ale nakonec cílovou hodnotu snížilo na desetinu, tedy na dva tisíce pracovních míst.

NKÚ zkontroloval i Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jakožto platební agenturu Programu rozvoje venkova. Kontroloři zjistili, že kontrolní systém SZIF byl u kontrolovaných projektů účinný jen částečně. SZIF například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě dotaci přesahující 6 milionů korun. Celkem kontroloři oznámili příslušnému finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 8,5 milionu korun.

Kontroloři prověřili 34 projektů i na straně příjemců dotací. Dva z nich nezachovali projekty v plném rozsahu po celou dobu udržitelnosti. Navíc SZIF u jednoho příjemce proplatil náklady na pořízení výrazně většího množství materiálu, než kolik příjemce dotace podle stavební dokumentace skutečně použil.

Vyjádření Ministerstva zemědělství ke kontrole NKÚ k využívání prostředků v Programu rozvoje venkova

Ministerstvo zemědělství nesouhlasí se závěry kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které se týkají rozdělování finančních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). Závěry kontroly NKÚ se týkají období let 2010 až 2013, kdy na zemědělském rezortu působilo předchozí vedení.

Dokument ke stažení:

Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 14/26 (pdf, 525 kB)

Aktivity Severočeské vodárenské společnost a. s. (SVS) jsou i po 22 letech ovlivněny podmínkami, které byly nastaveny již na pomyslné startovní čáře. SVS stále splácí dluhy minulosti, kdy byla obnova majetku v regionu severních Čech ještě před vznikem SVS dlouhodobě podfinancována. Dnes je průměrně 60 % tohoto majetku za svou životností - konkrétně až 65 % vodovodních sítí, 58 % kanalizací, 44 % úpraven vody a 34 % čistíren odpadních vod. Tempo obnovy majetku se navíc značně zbrzdilo v přechodném období 2005-2010, kdy jsme po vstupu do EU museli prioritně splnit legislativně dané požadavky na čištění odpadních vod. Zbytečně naddimenzovaná opatření – nad rámec požadavků EU – tehdy představovala v regionu SVS celkové investice ve výši 4,6 mld. korun.

Obnova majetku prioritou
SVS je jako každý vlastník ve vodárenském oboru povinna realizovat Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, což je zákonem stanovený nástroj, který má zajistit životaschopnost majetku do budoucna. Hlavní finanční zdroj na obnovu majetku je cena vody. Z ceny vody si však nejdříve odčerpá 25 % stát, a to formou DPH a řadou dalších poplatků - za surovou povrchovou a podzemní vodu, za vypouštění vyčištěných vod z čistíren zpět do řek aj. Dalších 40% jsou náklady na provoz včetně oprav prováděných provozovatelem. SVS jako vlastník získá 35% podíl, který plně využívá na reinvestice do obnovy a přiměřeného rozvoje majetku. Podíl státu 25 % z ceny vody nevypadá na první pohled nápadně, ale pokud toto procento znásobíme objemem ročně fakturované vody (50,522 mil. m3), dostaneme výslednou částku odváděnou ročně státu ve výši 1,2 miliardy korun! Pokud si tedy stát z ceny vody vezme 25 %, výrazně omezuje vlastníkům vodohospodářského majetku prostředky potřebné na obnovu majetku. A to ve zmíněném podílu nejsou započítány další odvody pro stát, jako např. zdravotní a sociální pojištění z mezd, které také tvoří složku v ceně vody.

Sociálně únosná cena vody
Nabízí se zdánlivě jednoduché řešení – adekvátně zvýšit cenu vody – což však nechceme. V rámci našich kalkulací nadále klademe důraz na udržení sociální únosnosti ceny vody, která podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje 2 % z čistých příjmů domácností (v tom se řídíme statistickými údaji ČSÚ pro oba kraje na severu Čech). SVS je postavena na principech, mezi které patří sociálně únosná a solidární cena vody, tzn. jednotné ceny vodného a stočného pro všechny odběratele na celém území působnosti SVS. Tento princip garantuje všem připojeným obyvatelům v regionu SVS rovnou a spravedlivou dostupnost vody. Na jednáních se svými akcionáři proto trvale hledáme rozumnou míru obnovy svěřeného majetku, abychom princip sociálně únosné ceny vody zachovali.

Existuje řešení?
Řešením by mohlo být využít pro vodu druhé snížené sazby DPH, která je určená pro základní životní potřeby. Nejnižší zdanění vody má v rámci EU např. i Německo, přičemž sazba 7 % se vztahuje pouze na pitnou vodu, protože voda odpadní zdanění nepodléhá.

Smysl by také samozřejmě mělo, pokud by stát prostředky vybrané ve vodárenství vracel zpět do rozvoje vodního hospodářství – a možností se nabízí celá řada:

• Která vodárenská společnost by nepřivítala např. podporu zasíťování odlehlých, tzn. pro ni ekonomicky nevýhodných lokalit?

• Velmi aktuální je potřeba investic na ochranu vodních zdrojů a jejich kvality. Právě problematická kvalita od státu nakupované surové vody je důvodem zahájení realizace naší letošní největší stavby, kterou je doplnění prvního stupně separace úpravny vody Desná – Souš v celkovém finančním objemu 54 mil. Kč, jakož i právě dokončené rekonstrukce úpravny vody Bedřichov, která zahrnuje doplnění prvního stupně separace a rekonstrukci druhého stupně - filtrace, v celkovém finančním objemu 120 mil. Kč, či právě dokončená intenzifikace úpravny vody Meziboří v celkovém finančním objemu 238,5 mil. Kč.

• A nejsou snad vedle protipovodňových opatření žádoucí také investice státu do opatření k zajištění retence (zadržování) vody v krajině? Nemohl by u nás být inspirací německý propracovaný systém, který motivuje vlastníky pozemků a nemovitostí k co největšímu využívání dešťové vody, namísto jejího nežádoucího odvádění do kanalizace a na čistírny odpadních vod?

Stát postupuje opačným směrem
Přestože se jistě shodneme, že voda patří mezi základní životní potřeby, tak stát postupuje naprosto opačně a odsává z cenu vody stále více a více, např. navrhuje výrazné dvoj- až trojnásobné zvýšení poplatků za odběr podzemní vody, kterou používáme k výrobě vody pitné, což se promítne do kalkulace ceny vody. Návrh Ministerstva životního prostředí na zvýšení poplatků za odběr podzemních vod s cílem jejich úspory je zcela mylný, neboť specifická spotřeba pitné vody v ČR je jedna z nejnižších v Evropě a u veřejných zdrojů není možné tento zdroj surové vody nahradit. Jedná se tak pouze o skryté zvýšení daňové povinnosti, navíc selektivní pro uživatele služby, kteří nemají jinou alternativu.

Cenu vody bezpochyby ovlivní také plánované až desetinásobné navýšení poplatků za objem vypouštěných odpadních vod spolu se zpřísněním limitů znečištění vod v nařízení vlády č. 59/2015 Sb. o vypouštění odpadních vod, které i pro malá města a obce zpřísňuje již tak velmi přísné požadavky na limity látek ve vypouštěných přečištěných vodách – a to opět nad rámec požadavků EU! To si pochopitelně vyžádá rozsáhlé investice do technologií malých čistíren odpadních vod.

Ve výše uvedeném návrhu se těžko hledá logika, možná jen ta, že jde o další snahu o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí namísto snahy o dosažení maximální kvality vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Protože po několika letech, kdy se investovaly miliardy korun do nadstandardního zkvalitnění čištění odpadních vod, rozhodně nelze tyto návrhy na zvýšení poplatků vnímat jako motivaci ke zlepšení životního prostředí, ale spíše jako trest za nejkvalitnější čištění odpadních vod v celé Evropě.

Ještě stojí za zmínku další deklarovaný záměr Ministerstva životního prostředí, a to zpoplatnit i vypouštění odlehčovaných dešťových vod, zejména v souvislosti s tím, že právě stát je významným „neplatícím producentem“ dešťových vod v jednotných kanalizacích ze silnic, železnic a dalších zpevněných ploch. Zjednodušeně: stát si z uvedených ploch zadarmo odvede dešťovou vodu do kanalizace a na druhém konci, kde je vypouštěna, mu za to ještě zaplatíte.

Je zřejmé, že zmíněné připravované změny legislativy problém s financováním obnovy vodohospodářského majetku ještě prohloubí, což rozhodně není v zájmu občanů. Trend, kdy si naší legislativou zpřísňujeme již tak tvrdé limity EU, je drahá záležitost, kterou v ceně vody zaplatí odběratelé vody z veřejných vodovodů.

Severočeská vodárenská společnost a. s. je na území Ústeckého a podstatné části Libereckého kraje, kde žije přes 1,1 milionu obyvatel, vlastníkem vodovodů, kanalizací a dalších zařízení vodohospodářské infrastruktury. Co do rozsahu sítí jde o největší vlastnickou vodárenskou společnost v České republice. Ke konci roku 2014 v regionu působnosti SVS vzrostla délka vodovodní sítě na 8 949 km (bez přípojek), počet vodojemů je 998 a úpraven vod 54. Kanalizační síť se prodloužila na 3 916 km (bez přípojek), počet čistíren odpadních vod je 196.

Zdroj: Tisková zpráva Severočeská vodárenská společnost a. s.

ČHMÚ vydal na začátku červa roční tabelární přehled "Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika, 2014". Obsahuje základní přehled o naměřených koncentrací znečišťujících látek ve venkovním ovzduší v České republice. Jeho posláním je prezentace naměřených imisních dat z monitorovacích sítí a zveřejnění přehledu překročení imisních limitů. Textové komentáře bude ČHMÚ doplňovat průběžně. Souhrnný tabelární přehled za rok 2014 naleznete ZDE.

Reakce v médiích:

Ovzduší v Česku se nelepší, má pomoct 13 miliard od Evropské unie (ČT24, 15.6.2015)

Nová data: karcinogenů v ovzduší neubývá, spíš naopak (Týden.cz, 12.6.2015)

Nebezpečného prachu v ovzduší přibylo, ukazují měření (Týden.cz, 13.6.2015)